ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 90e33610-710f-11dc-9076-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 56, place 14, org 4, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. března 1904. Císlo 61.
4 article
oprávny. (Sláva! Potlesk.) Prosím p. dra. Ed. Grégra, aby své přátelství nám zachoval i přiště a byl nápomocen našemu klubu vzácnými svými vědomostmi politickými. (Výborně ! Potlesk.) Dnešní schůzi zahajujeme jinak za okol ností velice pochmurných. I všeobecná politická situace i situace naší mladočeské strany jest tak pochmurná, jaká nebyla po 30leté trvání naší strany. Stačí připomenouti nešťastnou famosní volbu na Králohradecku a intriky moravských listů které vzdor tomu, že výkonný výbor se usnesl by se setrvalo v nejtužší obstrukci, chtějí pro vozovati politiku oportunní a zprávu, že dr. Škarda odstupuje, poněvadž jeví se proti němu opposice atd. Proto přirozeno, poněvadž jsme levým radi- kálnějším křídlem strany, chceme, by se nám nalilo pravé víno a pozvali jsme si tudiž poslance za Nové město pp. radu dra. Pantůčka a Březnovského. Vítám je a děkuji, že po- zvání vyhověli. Vítám mezi přítomnými také pana Prokopa Grégra, ředitele »Národních Listů« (Na zdar! Potlesk.) a vyvozuji z toho, že »Národní Listy« budou snahy klubu podporovati. (Výborně Potlesk.) Předseda uděluje pak slovo poslanci dra.
Grégr Pantůček Březnovský Prokop Grégr doktor
5 article
Eduardu Grégrovi. Poslanec dr. Eduard Grégr: Citil jsem, že jest zapotřebí, má-li se klub náš dále vyvinovat a dosíci svého účelu, aby v čele jeho stály síly mladši, svěžejší, zejmena by měl klub předsedu. který není tížen takovým břemenem, jako já 75 lety stáři, by mohl jako předseda působit účinněji. To jest jediná příčina, proč jsem volby nepřijal. Jsem přesvědčen, že účel klubu, motivy pro které se utvořil, byly dobré a prospěšn zvláště pro obecné hospodářství pražské a jes třeba, aby oněm mohl klub prováděti spravedlivou a nestrannou kritiku a přeji mu, by se mu dobře dařilo. (Výborně!) Jsem povděčen výboru klubu, že mě v zval, bych promluvil o nynějších poměrech po litických.
Grégr doktor
6 article
Poměry tyto utvářily se v každém ohledu — jak v ohledu na politiku zahraniční — abych tak řekl světovou, tak v ohledu na po- litiku naši vnitřní čili rakouskou, a také co se týče politiky naší strany, politiky strany svobo- domyslné, staly se změny takové, že je zapo- třebí, aby lid náš o všem tom byl poučen, aby jasně viděl, aby si mohl utvořiti svůj vlastn úsudek a zařídil dle toho jednání své. Co se týče politiky zahraniční, tedy ne- třeba na to teprve poukazovati — že v ohledu tomto největší událostí nynější doby a snad ce- lého nastávajícího století — jest válka rusko- japonská; nebo výsledek této války bude bez pochyby míti vliv na další vývoj událostí a po- měrů světových. Co se týče nás Čechů a otázky, jak my. se svého českého stanoviska na tuto válku hle- děti musíme, není věru zapotřebí váso tom teprve poučovati. Zdravý, přirozený in stinkt lidu našeho našel ihned sám jedině pravé a rozumné stanovisko a dal mu již výraz v nadšených projevech svých a upřímných sympati! k ná- rodu ruskému a chová nejvřelejš přání, aby Rusko z této války vy šlo co dokonalý vítěz. Toto přání je zcela rozumné a oprávněné nejer proto, že je to válka sbratřeného národa slo- vanského s mongolským barbarstvím, ale i proto, že i budoucnost naše, že budoucnost národa českého snad záviseti bude na sympatilch, na přátelství, na ochraně velikého, mocného Ruska Co se týče vnitřních poměrů politických v Ra- kousku, každý člověk, který jen poněkud si všímá politiky, musí uznati, že stará ta říše rakouská nalezá se v stavu tak rozháraném, tak zbědovaném, jako žádný jiný stát na světě a že to činí dojem úpadku a rozkladu takového. že se již začíná pochybovati o možném uzdra- vení a o budoucnosti této monarchie.
Čecho Rusko
7 article
Ale i o tom nebudu šíře vykládati a obrá- tím pozornost vaši raději na naše vlastní po- měry politické — a především na poměry, jaké se vyvinuly ve straně, ke které se hlásíme, př níž posud věrně stojíme — ve straně svobodo- myslné čili mladočeské. I v této straně stala se v poslední době důležitá a jak myslím, velice rozumná a pro- spěšná změna — a sice změna v taktice na radě řišské; upustilo se totiž od tak- tiky tak zvané oportunistické a vstoupilo se na dráhu nejrozhod- nější opposice, na dráhu tak zva- nou obstrukční, která záleží v tom, že nemá přiště připustiti se již žádná pravidelná činnost parla- mentu vídeňského, alespoň tak dlouho ne, dokud splněny nebudo požadavky národa českého. A po- žadavky tyto znáte. Dají se vysloviti dvěma slovy: vnitřní úřadní řeč česká a če- ská universita v Brně. Každý spravedlivý a nepředpojatý člověk musí uznati, že delegace česká, obmezivšíse prozatím na tyto dva požadavky, podala důkaz největšího sebezapření, největší umírněnosti, b téměř bolestného sebeobětování. Vždyť porovnáme-li dřívější naše požadavky. dřívější naše programy a enuneiace s těmit dvěma požadavky, musíme se přiznati, že jsme se stali nadmíru skromnými a umírněnými.
stranit svoboda ská univerzita v Brno
8 article
Kam jsme se dostali od doby fundamen- tálních článků, v nichž stanovena královstv českému téměř taková autonomie jako královstv uherskému? Kam jsme se dostali od známé Riegrovy deklarace z r. 1868, v níž jsme žá- dali personální unii s Rakouskem? Kam jsme se dostali od mladočeské adresy z října roku 1889, v níž jsme se dovolávali předovším ne- zkráceného uznání a provedení státního práva koruny české? Ba nechci zabíhati ani tak da- leko nazpět a připomínám jenom ještě, kam jsme se dostali od doby vlády Badenovy, kdy jsme formovali své požadavky ve 25 článcích? Z toho ze všeho dostali jsme se až na zmíněné dva požadavky: na obnovení jazyko- vých nařízení Badenových a na druhou českou universitu, požadavek to čistě kulturní, který by žádná vláda civilisovaná na světě ani Hoten- totům neodepřela, když by si toho žádali.
Riegrův Badenův Rakousko deklarace
9 article
Ovšem, ctění pánové, připomínám ihned, že se nesmí z toho souditi, že bychom se byli vzdali ostatních požadavků svého všečeského programu, že jsme snad upustili od požadavků úplné, nezkrácené rovnoprávno sti národní nebo od konečnéh uznání a reaktivování naše h platného, nezrušitelného, histo rického státního práva. To nikoli. To jest a musí z ů s t at posledním neodvratným cílem na šich snah, naší práce, našich bojů Nastoupila se jen jiná cesta k vydobýván našich potřeb, tak zvaná cesta etappová, t. j. taktika spočívající na této úvaze: Poněvadž v nynějších poměrech pro velk počet a sílu našich politických a národních od- půrců a pro nepřekonatelný odpor v nejvyšších rozhodujících kruzích, nedá se očekávati, že by chom mohli již nyní dosáhnouti uznání a pro vedení státoprávní neodvislosti, tedy bude pro- spěšné, abychom zatím vydobývali z našeho programu to, co se v nynějších poměrech vy- dobýti dá. — A tu jsme se obmezili na podotknute již dva požadavky, jakožto na minímum. na nejmenší míru našich požadavků — odnichž také nemůžemea nesmíme již sleviti ani zbla, ustoupiti anio vlas.
10 article
Jak jsem pravil: strana mladočeská při nesla tímto ústupkem až na toto minimum, nej- větší a nejbolestnější oběť, neboť se t a ko- váto politika příčí starému nepo- rušenému duchu strany mlado če- ské, strany dr. Sladkovského, Ju- lia Grégra a jiných. Musila si býti toho vědoma, že nebude snadno, získati souhlas vět- šiny národa českého a zejmena ne přívrženců strany svobodomyslné a státoprávní pro tuto změnu taktiky a byla si toho vědoma, že tím dává klub poslanců českých v šane to nejlepš a tu nejdražší, co zastupitelstvo lidu vůbec miti může, důvěru a přízeň svého voličstva. Avšak vedoucí hlavy zastupitelstva českého myslily: až jen vymůžeme alespoň tyto aktuální požadavky, až se budeme moci vykázati před národem alespoň těmito, zajisté velmi cennými vymoženostmi, pak uzná většina národa naši taktiku za správnou a dá nám zasloužené ab solutorium. Možná, že by se tak bylo stalo, kdybychom byli tyto požadavky brzo přinesli z Vidně do Čech. Avšak to se nestalo. Rok za rokem minul, jedno zasedání rady říšské konalo se z druhým a poslanci čeští vraceli se vždy s prázd nými mošnami do své vlasti. Vyplnění našich nejskromněj- ších požadavků se spíše vzdalo valo než přibližova lo. Žádná strana neprodělala snad takovou dlouhou a tak trapnou zkoušku trpělivosti sebezapírání a sebeobětování jako strana mlado- česká. Žádná strana neosvědčila snad tolik dů- věřivosti a poctivé upřímnosti k této vládě ví- deňské jako naše strana. A přece nebylo snad ještě vlády cislajtánské, která by byla zasluho- vala tak málo důvěry, tak málo ochoty od poslanců českých jako právě vláda nynější, vláda dra. Körbra.
doktor Sladkovský Grégr Čechy
11 article
Čtyři roky to trvalo, co nás ministr Körber klamal lichými sliby, co nás ujišťoval, že je mužem nestranným, neutrálním, spravedlivým, ba upřímným přítelem národa českého a že hodlá vyhověti požadavkům naším; a zatím se umlouval za našími zády s Němci a kul pikle a nástrahy na nás. Aby se měl na co vymlouvati, aby se měl čím krýti, dal Němcům závazný slib, že bez svo- lení jejich nám Čechům neučiní nejmenší ústu- pek, nevyplní nejmenší požadavek náš — ač- koli dobře věděl, že nám Němci ne- povolí ani vnejmenší m. Ba, já myslím, že i ten nejnovější útok Němců na nás — že i ta neodůvodněná a ošemetná obstrukce na sněmu če- ském je částí válečného plánu mi- nisterského předsedy dra. Körbra proti nám. A jestli si to sám nevymyslila neobjednal, tedy to alespoň schvaluje a proti nám využitkuje. A tomuto člověku jsme věřilia důvěřovali čtyři roky, k vůli tomu- to člověku stávali jsme se nedu- slednými a vrtkavými, přerušovali jsme obstrukční náš postup, pouštějíce rozpočet. rekruty a jiné předlohy vládní z obstrukce, udržovali a upevňovali jsme tak sami postavení jeho. To byly, dle mého přesvědčení, chyby veliké, osudné. To byly chyby, které poškodily stranu mlado- českou tak, že se jí snad již ani nepodaří, dobýt opět takové důvěry a takového rozhodujícího po- stavení v národě, jakého požívala v prvních le tech devadesátých. Nechci však a nemohu činiti nikomu vý- čitky z toho, nebo jsem přesvědčen, že i chyby které se staly, staly se v nejpoctivějším přesvěd- čení, že se jedná jenom na prospěch a pro dobre národa. Konečně vzala tato smutná a neslavná tak tika za své. I ta bezpříkladná trpělivost, ta dů- věřivost a shovivavost praskla a všeobecně se uznalo, že to tak už dále jiti nemůže a nesmí.
Körber Němec Čecho
12 article
Výkonný výbor národní strany svobodo- myslné usnesl se, tuším, v červenci loňského roku na tom: že mají přestati veškere styky s ministerstvem Körbrový m, že nemá žádný poslanec práva sním dálejednati, a žese má pokra- čovati na radě říšské v nejrozhod- nější obstrukci a nepřipustiti děl- nost parlamentu vídeňského, do- kud nebudou splněny určité a zná- mé požadavky národa českého. Toto usnesení bylo přijato téměř od ce- lého národa s radosti, ba nadšením. Na všech schůzích voličů českých byly usnášeny v tom smyslu projevy a resoluce a posl anei strany svobodomyslné zavazuje se ve svých veřejných projevech, že od tohoto usnesení již více ne- ustoupí, že již nepropustí žádnou z tak zvaných státních nezbytno- stí a potřeb, staň se co staň, a stůj co stůj. Mám ostatně za to, že by také již nebylo ani možná odbočiti opět z této cesty a pustiti se zase na koleje opportunismu, poněvadž by to národ již asi netrpěl a poněvadž by strana př nejbližších volbách byla smetena s povrchu ve- řejného života — a to všlm prá ve m,
národní strana svoboda
13 article
nebo bytobyl důkaz neschopnosti a nestatečnosti. Nezbývá tedy nie jiného, nežli boj, ale boj roz- hodný, důsledný a vytrvalý, boj tak dlouhý, dokud nebude dosáhnut nejbližší náš cíl, splnění našich požadavků. To však se nemůže státi dříve a jinak, než odstraněním především hlavní a nejbližš překážky, odstraněním nejnebezpeč nějšího našeho nepřítele, nyněj- šího ministerského předsedy dra Körbra. »Pryč s Körbrem!« mus býti heslem, za nímž vstupovat budeme opět na radu říšskou. Jest ovšem otázka — a tu si musí každý rozvážný a svědomitý politik napřed zodpovědéti: má- meliž také tu sílu a tu politicko moc, abychom tento náš nejbližšt úkol provésti a ministra Körbr poraziti mohli? Nebo pouštěti se do boje s nepřílelem mnohem silnějším a mocněj- ším, znamenalo by jistou porážku, bylo by po- šetilostí.
Körbr Körbr
14 article
Avšak my — dle měho přesvědčení — tu sílu máme, my tu moc máme, jak ihned dokážu. Uzdravení nynějších děsných neudržitelných poměrů říše, vyžaduje především uklidnění a pravidelnou činnost represenlace ná- rodů, zdatnou dělnost rady říšské. To netřeba teprve dokazovati, nebo v každém ústavním státě je zastupitelstvo lidu, je parlament, základ a hlavní pramen státního života. My však to máme ve své moci, tento pramen, tuto hlavní tepnu státního života podvázati, zasta viti. Díky za to Němcům, kteří nástroj k tomu sami ukovali, kteři nám ukázali způsob, jak se to dělá; totiž obstrukci. My Češi jsme vtipným národem a dokázal jsme, že to také dovedeme a ještě lépe než Němci, alespoň ne tak neslušně a brutálně. Ukáže-li se ale, že za nynější vlády taková činnost parlamentu vídeňského možná není, že dr. Körber je hlavní příčinou těchto bídných a neudržitelných poměrů, pak myslím. bude musiti tato příčina — přes všechnu tvrdo hlavost a umíněnost, a přes všechnu nechut národu českému -- býti odstraněna a pan minist Körber milostivě propuštěn. Ovšem se proti tomu může namitati:co nám to pomůže, odstoupí-li dr. Körber? Oby- čejně nepřicházívá po takové vládě nic lepšího Bohužel, to tak v Rakousku bývá; a prote také stálý úpadek této říše, o níž se může říci čím dál, tím hůr. To nás však nesmí odstrašiti. Ať přijde vláda jakákoliv, jednu alespoň bude míti vý hodu, že nebude míti svázané ruce takovým perfidním slibem, jaký učinil dr. Körber Něm- cům a že budou neúspěchy dra. Körbra odslra- šujícím příkladem pro každou příšti vládu.
Němec Čech Körber doktor Ob Rakousko Německo
15 article
Před takovou novou vládu předstoupili by pak naši poslanci a musili by jí říci tak, jako onen Říman Karthaginským: »Hle, vládo, zde ve své toze neseme válku nebo mír; volsi sama: budeš-li spravedlivou k nám a vyho- víš-li oprávněným požadavkům národa českého budež míli mír, nevyhoviš-li, budeš míti s námi boj, jako měl předehůdcé tvůj.« A boj ten musil by se vésti dále s takovou neustupností, statečností a vytrvalostí, až by se rozhodující či- nitelé v Rakousku přesvědčili, že od- por a vzdor národa českého nedá se ani lstí a ústrkem více oklamati, an násilím zlomiti. — — Mluvil jsem posud pořáde jen o nynějších požadaveích klubu svobodomyslného, o tom mi nimu, na něž jsme se nyní obmezili, na resti- tuci jazykové rovnoprávnosti v úřadech a na universitu v Brně. Ale tím není ovšem — jak jsem již podotknul — program ná- roda českého daleko ještě vyčer- pán, tím nejsme dávno ještě u cíle tím bychom dosáhli jenom jedné, a sice te nejbíižší stanice naší dráhy, jejíž konečné ná- draží, konečný cil, nese brdý nápis: »Samo- statnost a neodvislost koruny českée — jak toho platné právo státní přirozené vyžaduje.
Říman Rakousko Brno
16 article
To je cil, který nám nesmí nikdy ani na okamžik zmizeti s očí, který vstávajíce, lehajíce, musíme míti na mysli. Nebo ať si mluví kdo chce co chce, ať se děje cokoliv, pokrok ná- roda, jeho politický, národní, kul- turní hospodářský vývoj, jeho celá budoucnost, jeho existence může pevně spočívati na jednom toli ko základě, na jeho státoprávní ne- odvislosti a samostatnosti. Rozumí se samo sebou — a netřeba toho teprve dokazo- vati — že o nějaké politické neodvislosti a samo- statnosti nemůže býti ani řeči, dokud se na- lezáme v tom cislajtánském vě zení, dokud jsme na všech údech spoutáni nynější centralistickou ústavou. Zlomit tyto okovy, vypro- stiti se z toho vídeňského zaje tí. jiným slovem: zlomiti a zrušiti nynější centralistický syntém, to musí býti druhá etappa naší činnosti, druhá sta- nice na dráze knaším konečným cílům.
17 article
Ovšem, uznávám, že to nebude věcí tal snadnou; že se to snadno řekne, ale těžko vy- koná. Vždyť vlastně pracujeme a zápasíme k do- sažení tohoto cíle již přes 40 roků a jsme dnes od něho vzdálenější, nežli jsme již dříve několi- kráte byli. Avšak to nás nesmí odstrašiti. Co je to 40 roků v životě národů, doba jedné generace l Pohleďte jen na národy jiné; jakou dobu to trvalo, jaké boje, jaké hrozné oběti na krv a statcích musili přinášeti, než se vymanili z po- druží svých utiskovatelů, než zlomili jařmo svého otroetví, než jim vzešlo slunce zlaté svo- body. A my bychom chtěli, aby nám tento nej lepší skvost národa, zlatá svoboda a neodvislos padla jako zralá hruška bez práce, bez polu bez obětí do klina? Věru, že by takto ztratil nejlepší čásť své ceny. Co z toho všeho, co jsem právě byl po věděl, vyplývá? Zajisté to, že nás očekávaji další ještě, snad dlouhé a těžké zápasy a boje. Pravím těžké boje, neboť pochybují o tom, že by odvěcí nepřátelé naši, Němci, brzy a snadno s námi uzavříti chtěli čestný smír; vždyť trou- falost, útočnost, nenasytnost jejich, jak vidíme, za patronance nynější vlády denně roste a přibývá.
Němec zlatý svoboda
18 article
Pochybuji o tom, že by ten »vášně prostý« ministr Körber tak brzy přinesl státu tu vla- steneckou oběť a opustil místo, na němž tolik škody a zlého této říši a její národům již byl způsobil. Všichni tito mocní nepřátelé národa če- ského spojí se zajisté proti nám a budou chtiti buď lstí a úskokm nebo násilím zlomiti obstrukci poslanců českých na radě říšské zlomiti odpor národa českého proti nynější vládě a proti nynějšímu systému. Avšak že by se to podařilo lstí, klamem a úskokem, o tom pochybuji. Vždyť to ministr Körber zkoušel již čtyři roky. Zahrnoval nás téměř nejzáludnějšími sliby, maloval nám nejskvělejší obrazy hospo- dářského blahobytu před oči; volal a vábil nás do jazykových a smiřovacích konferencí nej- sladšími zvuky své svůdné píšťalky a přece jsme dosud vždy šťastně unikli jeho pasti. Tedy s tou diplomatickou chytristikou byrokratickou prohnaností to už asi nepůjde. Na tuto vějičku p. dru. Körbrovi už asi nesed- neme. Zbývá tedy jen cesta druhá, cesta násill cesta surového, bratálního pronásledování. Ale ani tohoto prostředku se nelekám. Můj ty bože! což pak to už na nás ne- zkusili několikráte? Vždyť jsme sami ještě pa- mětníky, jak nás stíhali a pronásledovali, jak na nás uvalovali největší peněžní pokuty, jak nás žalářovali, vojenskými exe- kucemi týrali — slovem, jak prot nám vyzkoušeli všechny zbran svých hanebných mučíren. A co jim to vše bylo platno? Tvrdé české lebky tím přece neobměkčili a páteř naši nezlomili. Tedy ani toho prostředku se nebojím. Avšak čeho se bojím, čeho se lekám, to jsou jisté úkazy, které jako morová nákaza mezi lidem českým začinají se objevovati. Jsou to známky nastávající nesvornosti nevraživosti, nesnášelivosti a jedovatého nepřá- telství mezi lidem českým.
Körber bůh
19 article
Nejsem věru fanatikem fak zvané všeobecné svornosti, to jest takové svornosti, která poža- duje, aby všechny hlavy české měly jen jedno přesvědčení, aby všechna srdce česká řídila se jen jedním citem, a aby celý národ podroboval se slepě jedné nejvyšší autoritě. Vím dobře, že pokrok a vývoj člověčenstv spočívá na svobodné myšlěnce, na volném vzletu lidského ducha do jasných výšin zkoumání a po- znání, a že jenom z boje myšlének, zásad přesvědčení vyrůstá pravda. Proto se nikdy nelekám toho když v národé našem nechtějí se všechny hlavy vměstnati pod je- den klobouk, když povstávají od chylné názory, odehylné směry snahy a když se tvoří různé politické strany. frakce a sekty, které se ubírati chtějí svou vlastní cestou. Avšak čeho se bojím, čeho se lekám, jest to, aby v národě našem nepovstaly strany a frakce, které by pro své užší, výhradní zájmy strannické zapomínaly na zájmy celého národa, které by pro svě zvláštní strannické prospěchy poškozovaly vyšší a důležitějš zájmy, existenční, životní po- mínky národa a vlasti. To, pánové, by znamenalo počínající roz- klad velikého toho organismu, jenž jmenuje se český národ a jehož částí jsme a zůstati chceme. A bohužel, známky takového rozkladu se v poslední době již sem tam objevovaly. Chci upozorniti jen na některé, na př. na volbu říšského poslance ve venkovských okre- sích královéhradeckém, jaroměřském atd., která se konala minulý pátek. Když při télo volbě zvolen byl člověk. jehož naprostou nezpůsobilost býti zástupcem lidu českého pochopiti a poznati by měl každý politický blbeček, pak jest to žalostný důka o nesmírně nízkém stupni politické vzdělanosti a národní uvědomělosti venkovského voličstva v okresích, jež jsme pokládali za probudilé a pokročilé.
20 article
Ale to by nebylo to nejhorší. Mnohem žalostnější a vážnější zjev jest ten, že při této volbě porušena a pokálena byla do- savadní čistota a počestnost na šich voleb, kterým se obdivovala cizina a která byla skvělým důka- zem čestnosti a neúhonnosti če- ského lidu. Je-li pravda, a tvrdí se to ze stran věrohodných, že se voličové dával podpláceti, že prodávali své hlas za osobní zisk a prospěch, pak jes to důkaz takové mravní zvrhlo sti. takové nepočestnosti, že to kaž- dého poctivého Čecha naplnit musí největším studem a opo- vržením. Jiný případ: Když před nedávnem mluvil poslanec dr Lad. Dvořák před svými voliči v Písku o našich nynějších, tak vážných, tak nebezpeč ných poměrech politických a národních, chtěje vzbuditi ve voličstvu vlastenecké nadšení a od- hodlanost k nastávajícím bojům politickým, od- pověděno jemu jménem jakéhosi živnostenského spolku: »Nám do politiky nic není; dejte nám pokoj s politikou; politiku si nechte« atd. při tom chvákli ještě nynější vládu, vládu če skému národu tak nepřátelskou. To je přece úkaz lak žalostný, že by to po- kládal člověk za nemožné v ryze českém, tolika vzdě lávacími ústavy opatřeném městě. Postavte takového Čecháčka k plné- mu žlabu a on si za to dá položiti na šíji třeba jařmo německého otroctví. Avšal dosti již o tom! Mohl bych uváděti ještě jině případy, ktere každého upřímného a počestného syna českého národa naplniti musí lítostí a hněvem. Avšak nechci sám před veškerou veřejností odkrývati ošklivé rány na národním těle našem. Již z toho, co jsem uvedl, uzná zajisté každý, že se do národního organismu našeho dostaly zárodky rakoviny, které mohou mil zhoubné následky pro celý národ nebudou-li v čas potlačeny a vymýtěny.
Čecho Dvořák Čecháček Písek doktor Lada
21 article
To by byla, jak myslím, velice při- měřená a záslužná úloha naší Národn rady, v níž zastoupeny jsou všechny vlastenecké strany českée Chci končiti. Měl jsem úkol vylíčiti nynější poli tickou situaci a naznačiti, jak si představuji nejblia činnost jak zastupitelstva národa českéhio, tak národa samého. Mám za to, že z toho, co jsem pověděl, vycházl zřejmě a jasně na jevo, že nynější poměry politické jsou pro náš národ velice ne- utěšené a těžké; že se nalézáme v posta- vení velice nesnadném a kritickém: že se jedná o nejvyšší a nejcennější statky každého ná- roda a naši národní a polilickou budoucnost. Chtějí nás stlačiti na stupeň národa nižšího, inferiorního, chtějí nás vydati na pospas odvěkým a nesmířitelným nepřátelům našim, Němcům, a zničili nás tak národně a politicky. Dokázal jsem tuším, že nynější vláda je spo- jencem, je ponáhačem těchto našich nepřátel a tedy nejbližším a nejnutnějším úkolem naším musí býti podraziti a odstraniti tulo vládu. Pravil jsem, že k dosažení tohoto cíle nemáme na ten čas jiné zbraně než nejkrajnější opposici, roz- hodnou, neochvějnou a vytrvalou obstrukci na radě říšské. Pravil jsem, že v tomto boji nemohou státi poslanci osamoceni, nýbrž, že za nimi státi musí cely národ v pevném a neochvějném šiku. Že v této těžké době nesmí se lid český lekati žádných obětí a že musí všechny svoje ostatní požadavky a po- třeby postaviti do řady druhé, a odlo- žiti je na dobu příhodnější.
Němec
22 article
Slovem, je zapotřebí, aby v těžké, a snad roz- hodné této době konal každý syn a každá dcera ná- roda svou povinnost vlasteneckou, nehledě při tem na vlastní zájmy své, na své osobní prospěchy, ale jedině jen na zájmya prospěchy celého národa a drahé vlasti. A to když se slane, a zachová se dlo toho li český, pak konečně vílězství nás mínouti nemůže. neboť takový národ nemůže býti tím slabým, vetchým. rozháraným Rakouskem ani přemožen, ani udolán Budoucnost naše leží v ruzou našich! (Výborně! Vý- borně! Dlouhotrvající potlesk.) Předseda p. Kukla děkuje p. dru. Eduardu Grt- grovi co nejvřelejí za jeho řeč (Na zdar! Potlesk) a přerušuje schůzi na 5 minut. Po jejím opětném zahájení ujal se slova posl. dr. Pantáček, jehož řeč přineseme příště. Předseda p. Kukla se táže, zda se někdo hlási o slovo. Přihlásil se o ně stoupenec strany národně so- ciální p. Ryvola; stěžuje si, že mladočeská strana nepěstuje styky s lidem a poukazuje zejmena n schůzi strany svobodomyslně na Smíchově, které se zúčastnil také posl. Březnovský. Posl. Václ. Březnovský podotýká, že má lékařem takřka zakázáno mluviti, ale že přece řečníku odpoví. Pan Ryvola se tázal, prož poslanci nechodí do děl- nických schůzí. Poslanci svobodomyslní do nich cho- dili, dokud do řad národního dělniciva nedostalise živlové, kteří do nich nepatří, kteří, jako se stalou sociálních demokratů, počali dělati z toho „kšeft“a považují národně sociální stranu za dojnou krávu.
Kukla Grt doktor Pantáček Ryvola Březnovská Posl Václ Rakousko Smíchov
23 article
(Tak jest!) Proč nechodí poslanci na schůze sociál- ního dělnictva? Přečtěte si, p. Ryvolo, vaše časopisy, co se v těch schůzích děje, Vaši náčemníci neútočí na vládu, ale na mladočeské poslance. (Tak jest!) Co já zakusil od vás útoků a co všichni poslanci. (Tak jestí) Ačkoli jste věděli, že smíchovská schůze jest spolková, vydali jste letáky, vyzývající, by se dostavili nejen dělníci národně sociální, ale i sociálně demokratiči, „na schůzi vládních, rakouských a Körbrových poslan- ců“ a vedrali jste se tam. A jak jste se chovali, když jsem vás ukázal v zrcadle? Řečník vytýká, že dělnictvo zná své vůdce jenom z hospod a ze schůzí. (Tak jestl V dalším přechází řečník ke slovům p. dra. Gro- gra a odvolává pravdivost slova, řekl-li, že dr. Körber jest mazaným, neboť kdo má § 14., jest mu to snadno. Kdybychom měli konstituční stát, patřil by dr.
Ryvola Körbrový doktor Körber
24 article
Körber již státnímu návladnímu, neboť nynější vláda není již rakouská. (Tak jest!) Mluvilo-li se o zahraniční politice, mají cizí státy v Rakousku již své pomocníky, kteří nejsou jenom v severních Čechách, ale i ve státních úřadech a na ministerských lavicích. (Tak jest!) Dosud starali jsme se příliš o Rakousko, ale musíme se starati příště více o Čechy. Na med slibů p. Körbra více nesedneme a musí se dávati z ruky do ruky. (Výborně!) Pan Ryvola doznává, že na smíchovské schůzi, jež byla spolková veřejná, obsaditi děl- níci sál do posledního místa dříve, nežli se do něho dostavili členové klubu. Dále polemisuje s poslancem Březnovským. Posl. dr. Ed. Grégr: Kdyby zde byl mluvil sociální demokrat, neodpovídal bych mu jako člověku, jemuž schází, co nás všechny povznáší, totiž národní cit (Výborně!), poněvadž nepoklá- dám jej za člena českého národa. (Tak jest! Vý- borně!) Sociálního demokrata pokládám za člo- věka, jemuž schází, co od prvního počátku v hi- storii lidské bylo příčinou, popudem a motivem k nejkrásnějším činům člověčenstva, poněvadž mu schází láska k národu. (Tak jest! Výborně!
Körber Ryvola Březnovská Posl doktor Ed Grégr Rakousko Čechy
25 article
Potlesk.) K národně-sociálnímu dělnictvu má řečník největší sympatie, poněvadž zná jeho práci a místo, jež zaujímá v národní organisaci. (Vý- borně!) Do dnešní schůze nepatří však žádné re- kriminace, stal-li se tu a tam nějaký přehmat. Budou-li se dělníci slušně chovati, budou všichni vítáni, protože budou nápomocni ve společném eíli. Nechť podají si ruce všichni, ať náleží ke kterémukoli stavu. Jsme všichni prodehnuti je- dinou myšlenkou, že patříme k jednomu národu, že nás víže láska a povinnost, sloužiti vlasti a národu. V tom smyslu pracujte a všichni vás uví- táme. (Výborně! Potlesk.) Po poznámce p. Kristeriusa oznamuje předseda, ze ke slovu přihlásilo se ještě několik řečníků. Schvaluje se konec debaty. Pan dr. Kliment vyslovuje úplný souhla s řečí p. dra. Eduarda Grégra i s vývody p. dra. Pantůčka a jest přesvědčen, že všichni naši po- slanci jednali v nejlepším úmyslu, prospěti české věci. Jest pravda, že svorností domůžeme se všeho a třeba proto pátrati po příčinách jevícího se rozkolu. Rečník vítá usnesení výkonného výboru, by pokračovalo se v obstrukei a ujišťuje, že za po- slanci bude v ní celý český národ. (Výborně!) V dalším kritisuje řečník ostře chování Po- láků a slibuje ke konci, že český lid prodehnut jest snahou, postaviti se po bok poslanců, kdyby jednalo se o boj sebe prudší, třeba o boj na život a na smrt, bude-li to vyžadovati důstojnost a čest českého národa. (Výborně! Tak jest! Potlesk.) Obecní starší pan Prášek praví, že lid má býti radikálnějším, nežli poslanci, jak učili za- kladatelé mladočeské strany Sladkovský a dr.
doktor Kliment Grégr Pantůček Prášek Sladkovský
26 title
Julius Grégr. Za života dra. Julia Grégra byl
Julius Grégr Grégr