ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 90e0c510-710f-11dc-9ec7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 61, person 60, org 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 1. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 6l.
4 article
Na rauní a odpol. listy předpláví sn v Praze v alnalnistraci n. . . . . 6 K s drojí čonálken na maěale . . . 7 K 50 na čtvst leta ve Glislkícht na nňele . . . . . . 2 K 30h Toštou: na čtvat lets . . . . 9 K 60h s drojí zlsilkou na mněsíc. . . . . n trrt leta ! . . 11 K d0
Praha
5 title
Onešní čísle pro Prahu je o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 29. února. O 6. hod 10 min. večer. (Pův. teleg. »Nár. Listů«. Z Port Arturu sděluje se sem, že přes bouři pozorovati jest na ob- zoru svíitilny nepřátelských lodí. Jeden obrněnec a dva křižáci japonšti byly za posledního utkání poško- zeny. »Ruse dovídá se z Liaotau, že japonské loďstvo obdrželo rozkaz, aby v úterý pro- vedlo všeobecny útok na Port Artur. Čínské vojsko soustředilo se na západ od Mukdenu v okoli Gu- bance a Simintinu, kdež veliké zá- soby hromadí. Obyvatelstvo čínské vzpírá se Rusům potraviny pro- dávati. Kozáci ovládli telegrafní spo- jení severokorejská. (Sdělení našeho zpravodaje potvrzujíse také telegramem »Koresp. kancel.«, který jinde klademe. Pozn. red.) Z Baku, 29. února. (Zvláštní telegr zpráva »Národních Listů«.) O 7. hod. 35 min. večer. Paroplavební společnost na Kaspickém moři »Kavkaz i Mer- kurij« uzavřela s ruskou vládou smlouvu, dle níž má přepravit po případě až i 600.000 mužů přes Kaspické moře do oblasti zakaspi- cké. Prvni pluky sem již přibyly. Akce tato je dle všeho namířena proti Anglii pro případ konfliktu. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Artur Ruse Rus Kozák Koresp Petrohrad Port Artur Mukden Bak Kavkaz Anglie gbanka Simintin
7 article Odhalení hrozných záměrův Pruska.
Odhalení hrozných záměrův Pruska. Když přeď nedávnem anglické listy »Daily Graphie« a »Daily Telegraf« poděsily Londýn zvěstí, kterak prý nevypočítatelný německý clsař Vilém II. vlastním listem nabidl caru Mikuláši II. pomo Německa proti všem možným ne- přátelům Ruska, zaznamenali jsme velkou tu novinu s malou vírou. Ne snad proto, že krátce před tím vláda berlínská veřejně přísa- hala zachovati za války rusko-japonské napro- stou neutralitu a nesledovati žádných soukromých interessů, nýbrž že se nám podobné námluvy Vilémovy nezdály býti za nezkalené intimity rusko francouzské a na samém počátku války valně pravděpodobnými. Leč zpráva, dostihnuvši nás předevčírem z Petrohradu a pocházející z pramene plne
Vilém II Mikuláš II Prusko Londýn Německo Rusko Petrohrad
8 article
důvěry naší hodného, potvrzufe vše do podrobna s určitostí naprostou. Nejen, že troufá si znáti podstatný obsah záludných nabídek Vilémových, ale i oceněn jich ruským ministrem věcí zahraničných hr Lamzdorfem. — Dle této petrohradské informace naší nabídl podnikavý potomek Bedřicha II. z čista jasna vlastním listem Rusku nejen svou blahovolnou nestrannost a bezpeč- nost hranic rusko německých, alebrž i svoj pomoc v případě nutnosti prot komukoliv, kdo by chtěl Rusku z jeho války s Japonskem způsobit nesnáze a újmy. Ano, Vilémova láska k Rusku jde ještě dále: Chce dopřáti ruské politice v Asi plnou volnost, vyjma turecké pro- vincie; — nechť prý si Rusko přivlastní dobytou Koreu a nechť prý vypudí Angličany z Tibetu, ba ohrozí jich panství v Indi se vším tím Vilém souhlasí, ano zajíšťuje Rusku i přístav v perském zálivu. A čeho za to od Ruska na vzájem žádá ? Pouze dvojí cenu 1. Slib carův, že Rusko »při úmrti císaře rakouského J. V. Františka Josefa — neob- sadí Bospor, t. j. nezmocní se Caři- hradu, a za 2. že nebude žádati — o s vo- bození Bosny a Hercegoviny. — Kterak tento milostný list německého pana strýce překvapeného hosudara dojal, nedovídáme se; ale že car Mikuláš II. nezodpověděl brevi manu »obratem pošty«, nýbrž odevzdal dříve k recensi svému ministru zahraničních věcí, jest věru pochopitelno. A hrabě Lamzdorf osvědčil se býti velice bystrým a prozíravým, ba snad se řekne v Německu: podzíravým kritikem. Ne- shledal v celém tom milostném listu Vilémově ani dost málo lásky a upřímnosti k Rusku, za to ale hodně německé potutelnosti a falše.
Vilémová Lamzdorf Bedřich II Ruska Vilémův Angličan Vilém František Josef Bospor Mikuláš Rusko Japonsko Korea perský záliv Bosna a Hercegovina Německo Vilémov carhrad
9 article
Všechny ty skvělé nabídky »bílého listu« v Asii, všechny ty obrovské říše východu, jež klade Vilém II. Rusku do náručí, nemýli obe- znalého skeptika ruského, nýbrž hr. Lamzdor ve svém memorandu varuje hosudara svého. aby se měl před těmi danajskými dary z Be- lina napozoru: »Zahaleným úmyslem císaře Viléma jest: zaplésti Rusko do války s Anglií a Spojeným státy severoamerickými, jejichž kon- kurence se »německý Jason« tak obává a z městnat Rusko pro dlouhé dob v dálavách východu, poněvadž se strachuje jeh normálního vzrůstu a rozvoje v Evropě, v němž vidí příští nebezpečí slovanské, které hledí osla- bením Ruska zažehnat. « — A co znamenají ty napohled tak divné tř podmínky Vilěmovy, aby totiž Rusko při úmrtí císaře Františka neobsadilo Bosporu, ani neob- sadilo Bosny a Hercegoviny, ani netklo se vůbec državy sultánovy v Evropě ni v Asii. Také této tajomluvě milostného listu Vilémova troufá si hr. Lamzdorť dobře rozumět. Postihuje v ní nie více a nic méně, nežli že pruská politika po- čítá na dědictví v Rakousku, kteréhož by se troufala ujsti, jakmile by panující sta- řičký mocnář rakouský odebral se na věčnost kdyby jen Rusko tomu nebránilo Tento názor řídícího státníka ruského o ob- myslech a choutkách Pruska na naši kůži, jes zajisté pro Rakousko svrchovaně důležitým Kdežto hájí Vilém II. zárlivě n o do t knu tel
Vilém II Vilém Iásón Vilěmův František Bospor Prusek Asie Rusko Anglie spojený stát Evropa Bosna a Hercegovina Vilémov Rakousko
10 article
nosti Turecka tak, že nechce dopustit. aby Rusko sáhlo kdy na některou z provinei tureckých, nadtož na Cařihrad sám — však vzhledem ke svému nejvěr- nějšímu spojenci, Rakousku — ne- činí podobných výhrad, leda pokud se týče Bosny a Hercegoviny. Co to znamená? — Sotva cos jiného, usu- zuje hr. Lamzdorf, nežli že by Prusko rádo hned po smrti panujícího mocnáře rakouského zmoonilo seněkterých částí Rakouska, aby si zajistilo spojení Německa s Bosporem.« — Těžké to podezření zlíti ovšem bouřný hněv všeho německého tisku, ale hrabě Lamzdorí zajisté dovedl by je odůvodnit, kdyby na to přišlo. Vždyť i ve veřejné publicistice německé hemží se dokladů pro ten velkoněmecký pud na Východ, jemuž je posavadní německá říše příliš malou »pokud nesahá od Emže až k ústí Dunaje, od Memelu až po Terst, od Met až po Bug. zkrátka, pokud nepohlti celou habsburskou říši«. Ale že by tento dávný veliký sen Němeů troufalo si Prusko uskutečníti v době tak do- zírné, jak hrabě Lamzdorf se obává, toho věru sotva kdo se nadál, to jest perspektiva, která ochvěje čivy veškerých sousedův a soků Německa v šíř i dál. Rozhodnutí cara Mikuláše není dosud známo. Ale že by nevážil důvodné výstrahy svého zkušeného rádce a nebál se Danaů, přicházejících a dary tak podezřelými, toho si dobře pomysliti ani nelze. Jsme svrcho- vaně žádostivi, co úžasné té novině řeknou pu- blicisté a státníci francouzští. Však neméně po- plašný dojem způsobí asi toto odhalení odsouzení ohromných záměrův Pruska v Anglii, ovšem nikoli k vůli osudu Rakouska, alébrž k vůli své Indii, kterou nabíz chytrý pokušitel pruský tak štědře Rusku, aby za to sám ukořistil Cislajtanii s přístavem terst- ským a tím přístup do moře Středozemního i Egejského.
Lamzdorí Lamzdorf Mikuláš Danaos Prusek Cislajtanie Turecko Rusko Cařihrad Rakousko Bosna a Hercegovina Prusko Německo Bospor Emže Dunaj Memel Terst Met Anglie Indie
11 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Úloha Ruska ve Slovanstvu. Tutéž intrikánskou úlohu, kterou od let na Dálném Východě hraje tisk anglický a kterou se dohrál vojny rusko-japonské, na Balkáně hraje tisk německý. Počítáme tisk německý úhrnem. Listy berlínské jako cždeňské stejně jsou v tom zúčastny. Z vídeňských zvlášť nebezpečněsi vede „Zeit“ Intriky německého tisku jsou příčinou ne důvěry, bázně, ano nenávisti některých bulhar ských kruhů k Rusku. Tím se tvoří poměry, z kterých Rusko nemůže pro Bulharsko činiti více nežli že chrání jeho status quo, t. j. brání, aby mu neublížili jiní. Aby si Bulharsko neubližovalo samo, k tomu Rusko moci nemá. V kritickém okamžiku „Novoje Vremja ještě jednou vykládá stanovisko Ruska naproti Jihoslovanům. Rusko, praví, nepracuje tam o žádných „tvůrčích úkolech“. Jakmile Slované uvěří této politické thesi, rozplyne se v nie stambulovština v Bulharsku i milanovština Srbsku a poměry zahraničného Slovanstva k Ru- sku nabudou žádoucí formy nezkaleného přátel
Ruska Vremja Jihoslovan Slovan Rusko Balkán Bulharsko
12 article
ství mladších, ale rovnoprávných bratří k star šímu. List uvádí příklad, jak německé listy intri kují. Do Sofie přijel plukovník Benderev (Bulhar v ruských službách.) Německé listy hned úslužně oznamují, že přijel přemluviti knížete, aby se vzdal velitelství nad armádou a postavil se pod náčelnictví ruského vojenského ministerstva. „Takové věci by se nepsaly, kdyby jim lidé n- věřili,“ podotýká list, jenž na druhé straně po- važuje za svou povinnosť prohlásiti, že úloze Ruska ve Slovanstvu nesmí se rozuměti tak jakoby Rusko musilo vždy a všude podporovati každého Slovana bez rozdílu, i když jedná proti slovansky. Rumunsko a Řecko. Z Cařihradu se dovídají peštské listy, že turecké kruhy politické stopují pozorně válečné přípravy v Rumunsku a Řecku. Jest tam roz- šířena pověst, že oba tyto státy uzavřely tajnou smlouvu brannou. Tyto dny pilně pracoval te- legraf mezi Cařihradem-Bukureští a Athénami Proslýchá se, že tato nejnovější alliance usku tečnila se na radu jedné velmoci proti balkán- ským Slovanům. Turecko spolehalo dosud na přátelství obou a proto nyní pohlíží s nedůvěrou na tento spolek, majíc podezření, nesměřuje-l proti němu.
Benderev Bulhar Slovan Sofie Rusko Rumunsko Řecko Cařihrad Bukurešť Atény Turecko
13 article Molike II.
Molike II. Pod nadpisem tímto uveřejňuje Maxmilian Harden v berlínském »Zukunftu« svém líčenou rozmluvu se dvěma vojenskými osobnostmí v níž uvádí na přetřes pověst, kolující v z svěcených kruzích berlínských, že k náčelnictv generálního štábu povolán býti má Moltk gener. ubytovatel v hlavním štábu generálním synovec velikého stratega německého. Pověs tato v obapolné rozmluvě oně provází se pepr ným komentářem, z něhož citujeme (doslovně aspoň místa tato: »Jeho Veličenstvo Vilémm chce Moltka. Jen o tom se dnes mluví. Kdyby o tom hlasovalo se v armádě tajnou volbou, muž ten by ovšem nedostal ani jedi ného hlasovacího lístku. Tak oblíbeným a char mantním jest! Hodný to muž, starého slohu skromný. Ostatně jest věc ta tak důležitá? Kdy- bychom jednou musili do války se dáti, pře vzalo by Veličenstvo samo veleni. To ví každé dítě. Jmenuje-li se pak náčelník gen. štábu Müller neb Schulze, jest pěšky jako za vozem. Proč tedy ne Moltke? Jest mlád, panovník přeje mu sluchu a jistě dá s Moltke záležeti, by dělal čest jménu svému Nové koště atd. Že jsou Berliňáci proti tomu to nic ještě nedokazuje. Všichni ovšem doufali. že povolánbude Golltz. Ten by ovšem uměl za hrát jinou. Dovedl by také zaříditi vše dle zkrá- cené služby vojenské, na níž ještě všichni l borují. Již r. 1877 přimlouval se za 2letou službu vojenskou. A dovedl sám vyjísti, co si nadrobil. I jiná jména by se mohla jmenovati: lepšího bys ale nenašel. Nyní se ale nám dává — Moltke! Ovšem mladší jest než Goltz! Co ale přináší nový muž mimo mládí své v úřad svůj A nyní má býti postaven na místo, od něhož všechno závisí! Od něhož by mělo a musilo
Harden Zukunft Vilémm Moltka Müller Schulz Moltke Goltz
14 article
V Praze, 29. února.
Praha
15 article
záviseti ! Zdaž Jeho Veličenstvo skutečně na to
16 article
V drobném prodeji: ranni číslo o sobě . . . za 8h odpoledni . . . . . . . za 2 h Ve flialkžeh na venkorě- ranní čáslo. . . . . sdpolední . . . . . . . . 3h Inserá t platí se hotové rspřl Přičplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. z. Tam nacházejí se též redakee tiskárnn a ezpodice „Národnich Listá“ Rukopisy se Berraesjí
Inserý Národnich
17 article
myslí, vésti sám vojsko do pole a býti zároveř strategem i velitelem v poli? Povážlivé bylo by to! I genjální muž potřebuje skutečně zkuše- nosti válečných a co se dá napraviti při ma- nevrech, mohlo by v případě vážném dopad- nouti smutně! Ale tím se dnes nemořme ! Máme mír a jak zdá se, chceme ho za každou cenu zachovati, ač by teď byla příležitost, vyříznouti si pořádný kus z planety naší a degene- sovaným opět jednou ukázati, ja- kou že chatrnou armádu mají.
18 article
Však počítám dnes s mírem! Leč netřeba i v míru něco činiti? Máme čekati, až budeme předstiženi? Ve vojsku jistých chyb nelze na- praviti již. Kdo tu sedí v čele, musí míti my- šlenky, musí znáti všechny armády dokonalea musí pečovati též o pravého ducha. Pouhá rutina tu nespomůže! Všechna čest naší mírumilovno- sti: Jednoho dne může nám ale býti vnucena ultima ratio. A potom by mohl kousek s veselo- herním titulem »Synovec za strýce« skon- čiti tragedil. K tomu ale přece nevydáváme tolik peněz! Nepřál bych si býti věru v kůži velitele, jenž by musil vésti poražené vojsko nazpátek do měst severních ...« Hardenovi, o němž dnes jest rovněž už jisto, že psal své doby rýpavé články proti dvoru berlinskému, jež založily slávu týdenníku jeho, ale vzhledem na jich tehdejší výnosnost při svých zatím řádně odhalených stycích s Fridrichsruhe bylo dokázáno už tolik žurna- listických — nejméně řečeno — nesvědomitostí, že jest téměř jisto, že si také tuto roz- mluvu dvou nejmenovaných vojenských osobnost ukul sám. Nelze ale upříti, že při stycích svých dobře může býti zpraven o tom, co se pro nejvyšší místa vojenská chystá a co se také o chystané změně té ve znaleckých kruzích vojenských už předem soudí. Jeho odhalení lze tedy přijati jako dost pravděpodobné. A odpůrci Německa mohou je přijati i se zadostučiněním. Nebude jim na škodu, bude-li ve chvílích nej- kritičtějších obsazeno nejdůležitější místo vojen- ské mužem, kterýž bude co nejblíže dvoru, kterýž ale bude co nejvíce dalek — genialností.
Synovec Harden Německo Fridrichsruhe
19 article Novoměstský občanský klub
Novoměstský občanský klub svolal na včerejší večer do malého sálu Mě- šťanské besedy pražské členskou schůzi, ku které pozval svého bývalého předsedu posl. dr. Eduarda Grégra a poslance za Nové město pražské, pp. radu dra. Pantůčka Václ. Březnovského, by promluvili o po- litické situaci. Schůzi zahájil o půl 9. hodině předseda klubu pan Frant. Kukla a podotkl, že jesť první za nového režimu klubovního. Starý výbor se snažil, aby do nového výboru dostali se lidé zcela noví a jeho úsilí se zdařilo. Rozumí se, že tato snaha jeho netýkala se nikterak zaslou- žilého býv. předsedy klubu, slovutného pána dra. Eduarda Grégra. (Sláva! Potlesk.) Prosili jsme pana doktora, aby opětně kandido- val a postavil se v čelo nového výboru a že bylo by to důležité, poněvadž jsou v něm noví lidé. Ale pan dr. Grégr nepovolil a byl důsled- ným se starým výborem. Různí nepřátelé nám pak vytýkali, že se p. dr. Eduard Grégr od na- šeho klubu odvrátil; ale on jest dnes opět mezi námi, aby dokázal, že tyto pověsti nejsou
doktor Grégr Pantůček Václ František Kukla
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Věšťba o vlečkách.*) Fenilleton poetický. Napsala Kassandra. Již zas — v té mužovládě násilnické, kde pojmy práv tak zle jsou zvráceny zas máme o jedno své právo lidské my ženy hanebně být zkráceny! O zplačme, křivd a nevděku my žnečky, neb zkrátit chtějí nás o naše vlečky! Toť jedno: velebný ten odznak ženství neb ženu samu krutě zkomoliti Než dát svůj majestát, své důstojenství, chcem' k vyšší oběti se uvolit: 6 zkratte život nám, toť los nám sladší, jen sukně, sukně nebuď v zadu kratšíl Nám, jež i nad pejsíčkem soucit schvátí pro utatý mu ocásek, nám všem tak barbarskou vy chcete ránu dáli? Jet vlečka nerv náš, srostlý se srdcem, a na živý ten výběžek náš drahý nám chcete šlápnout, nám se státi vrahyí A proč? Že prášíme prý po ulicíchl slyšte, nebesa! Toť svěla vděk; tak rozsoudit chce o nás mučednicích muž za to, že jsme po veškeren věk až po dnes, od století do století vždy vlečkou z ulic vymelaly smetíl Jsou důkazy — v nich pravdou každá tečka — že duha, kterou Iris, bohyně, vždy táhla za sebou, to byla vlečka, a husitské že spletly rekyně krok pánům železným blíž Sudoměře — čím? Vlečkami! O slavné pramáteřel My máme k vlečce právo historickéi kdo na ni chystá nůžky nebo něž. jsme proti němu v síle heroické, my všechny ženy jako jeden muž!
Kassandra Iris
21 article
O, v našich vlečkách, na něž zálusk máte. vy, pánové, se strašně zamotátel To se jen řekne, vyvolat tak vážnou. tak palčivou, tak těžkou otázku a jednat o ní s chutí překurážnou tak zlehka jen jak o psím ocáskuí Hle, na radnici seslrkují brady a radí se a nevědí si rady *) Zasláno do soutěže feuilletonů s heslem »Město vidím věžaté« a poctěno třetí cenou Ať jenom sami zkusí páni radní u vlastních, vážených svých polovic, zdaž odřeknou se nádhery té zadní, a nebude — to víme — z věci nie Hle, na občanek vlečky ortel pletou, však u svých prahů vlečkou žen svých metou Ten purkmistr se teprv musí zrodi, jenž by si troufal na purkmistrovou, by bez vlečky jí kázal městem chodit- a věru, purkmistrovou takovou by málo získal v městě autority žen urazil by nejsvětější cily.
22 article
To vědí malíři, co vnadu ženy a její kouzlo nejvíc povznese, a proto ideálně nataženy je dlouží štíhlá musa Secesse, ba ruk i nohou délka nestačí jí, tož vlečky kotouč jim kol postav svíj Pro moderní nás umění tak učí, žet délka ženské krásy výkvětem? Pak nadarmo se stále do nás hučí, žet lépe nechat vleček s korsetem. Proč musa, jež nám ideály jeví, nám nedá za vzor zavalité děvy? Až vzejde nový sloh, a sukně kusé až příštím vkusem budou přijaty, ty víly modrovlasé nebo rusé až na malbách se zjeví buclaty a krátky, kulaťoučky jako bečky pak zádejte — i zřekneme se vlečkye Však dokud secessní se domy líhnou, sloh ulic porušit nás nenutte, a jestli vlečky prach tu onde zdvihnou. vy nad tím hlavami tak nekrutte Líp zdvihat prach než sukně po kotníky nám sloh i mrav jsou svaty, bohudíky Však proti vlečkám divá vaše ráže jest beztoho jen čirým pokrytstvím; vy víle: roba s vlečkou přijde dráže a proto s lakomým ji nelidstvím tak stíháte a na nás kasáte se, že my se nekasáme za Secesse. Prý prášíme vám pod nos! Ale, ale Snad mají nám být vzorem baletky? Aj, ty jsou vleček prosty dokonale, však víme, jaké toho následky: když baletka vám před nosem se vznáší, až ze dna kapes prachy se vám práší Ctnost v krátkých sukních bývá podezřelou; jsouť toho příklady dost názorně; bez vlečky žena není ženou celou. a krátké šaty nejsou úsporné, neb když se botka pod ně neuschová to aby každý týden byla nová.
Aj
23 article
Co na krejčím snad takto uskrblíte, to shrábne zas chtě nechtě mistr švec Neb nosit rozšlapané křápy — víte — všem lidem na odiv, to nejde přech Však do vleček vy kláte svými dřevei, jak na radnici vrch by měli ševci. Duch nepřátelský nám, jenž Prahou vane, již dávno ulic dlažbu mění v brod; hle, sudy na červeno malované a hadice, jež chrlí proudy vod. jak v černé louže topí každý chodník Kdo nemá křídel, erčí jako vodník. Jak jméno čistoty, to cudné jméno jest bráno nadarmo tím bryndá nímí Vzdyť proli ženám je to namířeno jen mužů spiknutím, jich rouháním a zlobně vymyšleným attentátem, by vlečky v zmar se usmýkaly blátem Smrt vlečkám! Bojovné to mužů heslo nás ženy útlé žene v zápasy; 6, do kolika klidných rodin vneslo již pláč a sten a vnitřní olřasyl Nás v tábor branný nutí nebezpečí Zdaž byla válka občanská kdy většír Co medle světu platna liza míru, když v její sněhobílou korouhev pych můžů trhá zející tu diru? Když revoluce strašidelný zjev své nůžky zdvihá jménem mužovlády jak guillotinu za našimi zády O vidím v duchu, zahaleném smutkem jak v rozjizvených nivách otčíny se mnohá ještě bítva stane skutkem, a pást se na ní budou noviny než dohojují ten svůj zápas velký — boj s vlečkobíjci — vleček nositelky. O vidím vlast, jak plačíc ruce spíná nad mladým kvítkem shody s Franci jež sotva vzešlo, vadne, uhasíná, když božstvo módy se zde ubíji. Či Francie to snese apaticky ?? Tak vlečka má i význam politický
Franek Praha Francie
24 article
O vidím, jak se hubičkovat chtěj zas Paříž s Prahou, či jich purkmistri, však vzejde zkázný obrat v tomto ději, neb Francouzova krev se rozbystří a vzplane hněvem národní své pýchy. až uzří proti vlečkám Čechů hříchy Dva národové jedva spřátelení se rozdvojí, druh druha zamítnou. až přes osudné ono zauzlení, přes problém vleček sporně klopýtnou O tušíš, Praho královská, tu krisi Nech vlečku královskou u dcer svých fía O vidím, jak se budou konat sjezdy a konference meziná rodní, k nimž vyšlou velmoci své první hvězdy. jak příboj přípitků se rozvodní a vleček otázka se bude řešit; však marno vám se na výsledek těšit. Neb velmoc jedna, jež tam nesmí scházet 6, velmoc Móda všecky překoná! Jich vyslanci do košů budou házet svá memoranda Módě úhonná; ta sama nade všemi zmůže všecko; co potentát jest pro ni? Slabé děcko Ta mocná zbaví se bez autodalé všech smělých letáků i návrhů. V župánku s vlečkou bude snídat kal zas žena, s vlečkou chodit do trhů, kde ze rtů bab zas posměch pozahude a „kometa“ se za ní volat bude. I vidím novou vleček persekuci Daň bude na ně krutě vržena, jež vymáhat se bude exekucí; zle s vlečkou, která neopatřena svou známkou z plechu, za kvitanci platnoul Hned stráže finanční v ni nůžky zatnou.
Francouzův Čecho Paříž Praha
25 article
Zřím vlečky, aby prachu nezvedaly. v psích hubách za ženami nošené, neb ženy samy prach by polykaly. jich vlečky ku předu zřím stočené a napjaté, ach, na ochranné rámy; tak před sebou je strkat vidím dámy O vidím, vidím, vleček regulaci, a která z měrné čáry vybočí, té inženýři postřehnou jak draci a ku prohlídce přísné přikročí, hned zobracejí ji a prokoukají, zda regulační cejch má na okraji Zřím u chodníků výstražné stát sloupy, hle, zákaz vleček na nich vyvěšen; jak žena s vlečkou na ulici vstoupí, hned magistrát, svým lovem potěšen. tu vlečku automatem lapí v kleště, a strážník přibije ji k sloupu ještě.
26 article
I vidím plakáty kol na ulicích. kde město vypisuje olertu a žáda na moderních mechanících div důmyslu, věc těžkou po čertu jak zřídit vlečky ačronauticky, coul nad zemí by vznášely se vždycky Zřím, jak se k vlečkám připevňují spodem rotační, patentové smetáčky a s malým v podsazení vodovodem k nim samočinně, drobné kropáčky Však nechať zázračný jest pokrok vleček, vždy budou terčem útočivých smeček Však nadšeně vždy bude žena sloužit své vlečce za žerď, z věku do věku! A z jejích pout muž marně bude toužit, neb žena vždy jej drží ve vleku, byť ustřihl jí vlečku po kolena; ať bez vlečky, ať s vlečkou: je to že naí Tak v lepší budoucnost i našim dcerám přec vlečka zachována zůstane; jen vzdorujme všem chabým pronevěrám když ob čan reforma se namane. Jen braňme sel A věky proměn přečká vždy v slávě nezdolaná naše vlečka. Jen mužně! Lev též v ohoně svěm cí čásť svého „já“; náš český lev má dva a nedal by si ani jeden vzíli; 6 běda, kdo by chtěl oň zloupit Ivat Tak oháňku svou lepou, vlečku svoji, i lvice obhájí si v každém boj Jak meteor svou zlatou stopu táhne k nám dlouze z jiných světů pomezí, tak žena z vlečky své se nevypřáhne; v tom znamení vždy skvěle zvítězí. Vy nejásejte, muži! Zlomte meče, neb vězte: co se vleče, neutočo.