Dne 3. listopadu 1900.

KArOLIO

LrY

Číslo 302

Strana 3.

pak druhá, která ty věcí měla s dostatek rozložené; avšak po skončení sezení ihned us hovány pod zámek. Pak po daném posudku vráceny věci na děkanství. Předseda: Pamatujete se na ten stav těch věcí jsou-li v tom stavu, jakém došly na děkanství? Zejména jedná se o živůtek. Prof dr. Hlava: Je totýž stav, j ako jsme připrvním vyšetřování viděli. Tady byla skvrna a tady niť s jehlou. (Vzrušení.) Předseda: Bylo vysloveno, že věci při prvním hlavním přelíčení byy v jiném stavu. Vzhledem k tomu, že věci ty došly na fakultu v ř jnu, kdyby byla nějaká mani- pulace se stala, bylo by to k rozeznání Prof. dr. Hlava: Kdyby to bylo čerstvé, pak by se to musilo stát v Kutné Hoře. Předseda: Zdá se jakoby skvrny na podšívce ži- vůtku byly méně intensivní. Prof. dr. Hlava: To je těžko říci To by se musila ta krev prokázat. Tu ale jsou jisté rozdíly. Někde krev pro- kázána jest. Kdyby ty skvrny byly pozdějšího data, snad bychom mohli prokázat onu krev. Státní zástupce: Měl jste prozkoumat nějakou lahvičku s parfumem a v té prý byla lidská krev Prof. dr. Hlava: Já takovou věc nedostal, nezkou- mal a také jsem nemohl udati, že to je krev. Dr. Baxa: Dostali jste také na fakultě nějaké spisy listiny neb dobrozdání p. dra. Bulovy, abyste si toho všimli jako medicinská fakultaz

Předseda: To je věc fakulty a v té věci prosím. abyste se ráčil zdržet. Dr. Bara: Může-li se mluviti o krevních kuličkách, pak snad to také sem náleží. Prof. dr. Hlava: To se nedělá. Dostali-li jsme to, nemohu říci. Já na věci nebral žádný zřetel. Dr. Auředníček: Kdybyste dostali takovou bro- žuru neb dobrozdání, bylo by to mělo vliv na váš posudek? Prof. dr Hlava: To rozhodně ne. Svědek adjunkt dr. Baudyš z Kutné Hory, přísahá. Předseda: Vy j te byl vyšetřujícím soudcem ve věci Hrůzové a měl jste šaty Anežky častěji v rukou. Je možno, abyste podal »právu o stavu jich, v jakém odeslány na fakultu a v jakém pak byly vráceny? Svědek: Do Kutné Hory přišly ty věci 16 neb 17 dní po vraždě. Převzal jsem je já a zanesl do spisů. Věci byly číslovány z Polné, spořádání stalo se v Kutné E oře (bylo 74 kusů). Předseda: Kdo je převzal při hlavním líčení? Svědek: Zapisovatel Kvěch; věci uloženy do ko- mory. Než byly zaslány do Prahy, byly pořádány v kance- láři rady Budecia. Balení obstaral sluha Mach, kontroloval to zapisovatel Pokorný. Předsdda: Mají prý ty věci býti jinak prosáklé, než byly v Kutné Hoře? Zda stav jich je totožný, v jakém došly do Kutné Hory?

Svědek: Zde ta díra na živůtku tam nebyla. Předseda: Jeou v takovém stavu, v jakém došly do Kutné Hory. Svědek: Ano. Nenítu nijakých změn. Předseda: Také co do intensivnosti té krve? Svědek: Vidím, žetunení změn Je to vše ták, jak to bylo. Já neshledávám nikde žádné změny. Pan dr. B axa: Měl někdo mimo úřední osoby pří- stup k těmto věcem Svědek (v rozpacích k předsedovi): Mám na to odpovědít Svědek (když tento pokynul): Spukromý účastník tam nebyl vyjma dra. Bulovu z Karlína. Pan dr. Baxa: Co při tom dělal dr. Bulova? Díval se jako znalec, či soukromá osoba? Svědek: Chtěl-li jsem vědět něco, tak jsem mu to ukázal. Trvalo to pár minut, a ubezpečuji, že a ni nitse natom nezměnila. Dr. Bulova nebyl jako znalec, chtěl to jen vidět. Dr. Baxa: Kdo ko povolal? Svědek: On přišel sám. Dr. Baxa: Snad někomu jinému jste to ukazoval? Snad paní Bulovové? Švědek: Viděla je také. Ale já ty věci držel stále sám v rukou. Měl jsem obavu, aby se mi nemohlo říci, že tu sn d se stala změna. Předseda: Co jste udělal, za to jste zodpovědným svému představenému a sám sobě. Svědek: Rád jsem, že ljsem mohl tak odstraniti bezcharakterní renunciace.

Dr. Auředníček: Znáte kalhoty Hilsnerovy Kolik tam bylo skvrn Svědek: Číselně netroufám si říci. Jak velké byly, určitě nevím — snad asi jako nehet Dr. Auředníček: Ta skvrna v zadu byla prý, jako by si někdo otřel krvavou ruku Svědek: Tonebyla. Tospíše byla j ak nastříknutá a ne namáznuta. Byla ve- liká jako krejcar a ne jako čtyrák. Skvrny nebyly pohromadě. Dojem otis- knuté dlaně to nedělalo. Hilsner k výpovědi svědků ničeho nenamítá. Svědek Karel Pokorný, 30letý soudní zapiso- vatel v Uh. Hradišti — přísahá. Svědek šaty Hrůzovy přijal se sluhou Máchou. Jsou vtémž stavu, v ja- kémje v Kutné Hoře u krajského soudu přijal. Tehdy ovšem byly skvrny mokré. (Prohlíží je- dnotlivé kusy šatů.) Tenkráte to bylo jako naškrobené. Jsou-li ty skvrny tmavší, to nemohu říci; také že by na tom byla nějaká změna nemohu říci, jen že to je měkčí. vláčnější. Strážmistr četnický Klenovec viděl věci Anežky Hrůzovy již od doby nálezu mrtvoly. Měl ty věci dvakráte v rukou, a sice u soudu v Přibyslavi a v Kutné Hoře. Předseda: Můžete nám říci, že se ty věci nalé- zají v tom stavu, jak byly tehdy? Svědek: Ano, až na tu kazajku. Předseda: Můžete v tom ohledu říci něco určitého?. S vědek: Tehdy ta kazajka byla měkká. Co tkne se skvrn, nemohu se pamatovati, ježto jsem je nepočítal. Předseda: Vy jste mi povídal o Klímové, že jste na té kostře našel punčochy? Svědek: Já jsem se mýlil — to bylo u Hrůzovy. Na kostře Klímovy byly kusy punčoch; jaké barvy byly, nevím, ta se nedala rozeznati. Dr. Baza žádá, aby se svědku ukázaly ty před- měty, zejména kabátec. Když se to stalo, prohlašuje Svědek, že jak to již uvedl, taktoje.

Dr. Vodička: Kdy jste prohledával Březinu po smrti Anežky Hrůzovy. Svědek: To bylo v sobotu. Dr. Vodička: Pěšina vede kole n »Březiny«, ale nedotýká se jen na jednem místě lesa Svědek: Jde kolem lesa těsně asi 10—12 kroků, pouze na tom místě, kde byla v dolíku nalezena mrtvola Anežčina. Hilsner nenamítá ničeho proti výpověděm. Svědek Jan Roelich, 27letý ženatý zapisovatel u okr. soudu v Polné. Přísahá. Předseda: Kdo ty věci Hrůzové tehdy po vra- ždě přijal? Svědek: Pan auskultant Karásek. Předseda: V jakém stavu ty věci byly — jsou-li v tomtéž stavu, v jakém byly? Svědek: Na to se nemohu pamatovati. Ale jedna skvrna na té jupce schází a to si myslím, že stalo se při zkoumání. (Prohlíží si šaty) Ohledně ostatních šatů se nepamatuji, já to neprohlížel. Dr. Auředníček: Na té jupce více krve není. spíš míň? Svědek: Ano. Předseda k žádosti dra Vodičky táže se, zda svědek ví se pamatovat na výslech Brožových. Svědek byl tehdy zapisovatelem. Svědek na výslech se pamatuje, na obsah proto- kolu se nepamatuje. Pan rada Reichenbach dal prý do protokolu všecko, co svědkyně udaly. Na podrobný obsah se nepamatuje. Dr. Vodička: Když byl protokol Brožových ho- tov a přečten, byly ptány, mají-li co doložiti? Svědek: Byly tázány a udaly, že nemají. Dr. Vodička: Pamatujete se na výslech Vese- lého, který udal, že rada Reichenbach ho zakřikl, když udal, že to byl košerácký nůž? Svědek: Ne, pan rada ho nezakřikl, jen mu řekl, že to byl nůž kuchyňský a Veselý dotvrdil, že možná, že to byl kuchyňský. Svědek pod přísahou dokládá, že bylo vše, co Brožovy vyprávěly, dáno do protokolu, jim přečteno a jimi schváleno bez dodatku.

Svědek Ant. Stýblo, 29letý hrobník v Polné — přísahá. Udává, že na mrtvole Hrůzové byl vrchní život, spodní život, lajblík, košile i kalhoty; sukně byla přeho- zená. Svědek j svlékal a pak šaty prohlíželí lékaři. (Pro- hlíží předložené šaty) Veliké napjetí a dusné ticho. Předseda: No tak Svědek: Spodní živůtek je tak, jak jsem ho od- váděl, i vrchní. Změna na tom není žádná, jen žeto je ztuhlé. Košile je ta s am á. Dr. Auředníček žádá, aby svědek ukázal, co rozřezali lékaři. Svědek to ukazuje. Život byl na předu zapnutý na 3 knoflíky, proto to svědek v zadu rozřízl. Všecky sukně byly přehozeny ze zadu přes hlavu, jak b mrtvola byla sem tažena za no hy. krkubylo vše volné. Dr. Baxa: Hrdlo měla volné ? Svědek: Ano. Státní zástupce: V jakém stavu se nalézaly vlasy Svědek: Byly učesané, vzadu spečené v cho- máče S tátní zástupce: Jak byly botky? Svědek: Úplně zašněrované. Dr. Vodička: Znal jste Anežku Hrůzovou? Svědek: To jsem neznal. Hilsner nemá, co by podotkl. Svědek Jan Kašík, 40letý mistr tesařský v Polné. Přísahá. Fředseda: Vy jste byl soudním svědkem při šetření vraždy Anežky Hrůzovy. Co měla na sobě? Svědek: Kousek košile, sukně byly přehrnuty, kalhoty, spodní jupku. Předseda: Všiml jste si těch věcí, měl jste je v rukou? Svědek prohlíží si věci Anežky Hrůzovy: T jupka není v tom stavu, jak byla tenkráte, to byla měkčí. Ostatní věci dle výpovědi svědka jsou beze změny. Předseda: Vy jste také fungoval ve věci Klí- mové?

Svědek: Šel jsem při soudní komisi s p. radou Reichenbachem, to bude asi 2 leta, jak se nalezla ta kostra. Ta ležela na břiše, hlava byla odloučena od trupu. Ruce držely pohromadě jako drápovité háky. Kostra byla přikrývána asi v tom místě, odkud by jí bylo vidět. To bylo asi uprostřed těla; ke kostře se stran přihrnut byl mech, uprostřed bylo chvoji. Předseda: Bylo to různě pokládáno? Svědek: To musilo být. Spodní vrstva byla suchá, větvičky byly holé — svrchní vrstva byla čerstvá, úplně zelená. Předseda: Co měla na sobě ta kostra? Svědek: Kousek košile. Předseda: Kam ta přišla? Svědek: To nevím. Předseda: Jak byla upjata nahoře? Svědek: Na knofliček; na tři knoflíčky byla ko- šile k zapínání a byla z domácího plátna. Předseda: Kdo byl při té komisi — také matka Klímové? Svědek: Ano, ale ona se nechtěla hlásit. Svědek Klímovou znal, měla vysokou postavu, větší zuby, vy- sedlé saně. Předseda: Zkoušelo se připojení dolní čelisti k hlavě. Svědek: To už bylo marné. Zuby byly vypadané — některé byly v saňkách. Předseda: Byla košile znamenaná? Svědek: Já neviděl ničeho. Předseda: Nebyla košile z dvojího plátna? Svědek: Byl tam od polovice těla nástavek, jak to bylo veliké nevím, bylo to uhnilé. Košile měla nahoře háčkované okrajky a pásek. Rada Danzer: Byly ty vrstvy na kostře Klí- mové větvičky nebo smrčky Svědek: Ano samé větvičky ze smrčků. Rada Danzer: Kdy to bylo položeno? Svědek: To nevím; U Hrůzové to byly smrčky pařízky. Řada Smutný: Ukázali jste tu košili matce Svědek: Ano.

Předsoda: Na hnátech Klímové bylo pozorovati kusy kůže? Svědek: Nic nebylo k rozeznání, bylo to zpo- čené. Hlava od trupu byla asi 20 cm. Kostra měla ještě dlouhé vlavy, kostra obuv na nohou neměla. S t. návladní: Kde byla ta kostra? Svědek: V mlází, asi 4 mm. od cesty. Tam není smutná cesta. S t. návladní: Z té cesty není viděti do toho místa? Svědek: Ne, to se musí hledat. Dr. Auředníček: Vy jste znal Klímovou? Svědek: Ano; dolní zuby byly velikého rázu šly přes ty horní. Čelisť dolní byla nápadně delší. Matka Klímové při nalezení se nechtěla hlásit. Nastal křížový výslech svědka ohledně vrstev, slože- ných na kostře Klímové. Líčení na 5 minut přerušeno. Při pokračování předkládá předseda svědku košili M. Klímové. Předseda: Byla ta košile z dvojího plátna Svědek: To nemohu říci Dr. Vodička: Jaké vlasy měla Klímová? Svědek: To se nepamatuji. Dr. Vodička: Jaké ta kostra měla vlasy? Svědek: Také se nepamatuji. Svědek soudí na identitu Klímové podle kostry a čelisti. D r. Vodička: Jaké byly ty vrchní větvičky? Svědek: 80—90 cm, byly různé délky Dr. Auředníček: Kolik bylo větví na té kostře? Svědek: Já je nečítal Dr. Auředníček: Nevíte, kam přišla košile Klímové? Svědek: To nevím. Dr. Auředníček: Nevíte, oč byla Klímová větší než Hilsner? Svědek: To by se zase musela postavit k němu.

(Smích.) Ba byla vyšší než já, ale já jí neměřil. (Smích.) Čte se protoko! F, Holečka a J. Solnaře, soudních znalců v Kutné Hoře (vylučují u košile Klímové naprosto roztržení a rozříznutí — bylo tu mani pulováno ostrými nůžkami); dále čten protokol dra. Prokeše (o počtu, velikosti a intensitě skvrn se nemůže určitě vyjádřiti). — Dále čteny protokoly o jistých povětrnostních poměrech, které 29. března panovaly, a sice čeledína J. Novák a, starosty J. Vomely (29. března bylo odpoledne pěkně. slunce svítilo a nepršelo); E. Ruffra, řiditele polenské měšťanské školy (připouští místní déšť.). — Dále čten protokol rolníka F. Vomely o nálezu mrtvoly Anežky Hrůzové; O. Rehlinga, Rud. Sadila, starosty z Polné (o madřině na obličeji M. Hrůzové, jež zraněna by a dobytčetem). — Na to čten protokol o mikros ko- pickém a drobnohledném prohlédnutí skvrn na kalbotech Hilsnerových a ro- didlech Anežky Hrůzové, (spermata tam nena- lezena); dále protokol o makroskopickém, mikroskopickém, mikrochemickém i spektroskopickém prozkoumání šatů K). Jandy, jež provedli soudní lékaří pp. prof. dr. Reinsberg a doc. dr. Šlavík Na to čten posudek české lékařské fa- kulty ohledně skvrn na kalhotech A. Hrůzovy a konsta- továno, že skvrna na levé nohavici neobsahuje sperma, na hrmě také nenalezena sperma. Dokázati možno krev na hadru, kameni a holi.

Líčení na 35 minut přerušeno. Po zahájení prohlašuje státní zástupce, že upouští od obeslání prof dra. Maydla. Dále prohlašuje president, že obe- slaná na 6. t. m. M. Baschová dle lékařského vysvědčení se nemůže dostaviti. Dr. Auředuíček žádá, aby tato svědkyně vyslech- nuta byla komisionelně pod přísahou. Na to čteny: křestní list Anežky Hrůzové (narodila se 16. dubna 1879), protokol o soudní pytvě mrtvoly Hrůzové v umrlčí komoře na hřbitově sv. Barbory v Polné. (Mrtvola kostry gracilní, vlasů rezavých, prosáklých čerstvou seschlou krví. Nos, tváře a pysky odulé; na přední straně krku ohromná rána od prava z dola šikmonahorukuchu, 8cm. dlouhá, 5 cm. široká, jdoucí až na krční obratle; také tu nalezena 1/2 cm. široká rýha stran- gulační. Panenská blána úplně zachována. Na hlavě v zadu shedáno 8 ran zhmožděných.) Na to čteno Dobrozdání české lékařské fakulty.

Jaká byla příčina smrti Anežky Hrü zovy Podle pitevního nálezu jest pokládati za příčinu smrti náhle nastalou anemii t. j. vykrvácení. Na kterém místě byla Anežka Hrů- zova nalezen a? Po bedlivém prozkoumání všech okolností nebylo nic zjištěno, co by vylučovalo možnost, že byla Anežka Hrů- zova z avražděna v lese »Březině« s pravděpodobností v dolíku. Adjunkt Baudyš tvrdí ve svých námithách, že Anežka Hrůzova nemohla býti zavražděna na místě, kde byla mrtvola nalezena, ani ne na místě tomuto blízkém, uvádí však okolnosti, které proti tomu svědčí a přichází k tomu důsledku, že Anežka Hrůzova byla zavražděna jinde a to v příbytku a pak do lesa dopravena. Obducenti praví: Prosáknutí tkaně levéhe předloktí silně tmavočervenou krví, Úsudkem obducentů, že zduření to jest výsledkem stažení rukávy odporuje zkušenost, že při zatažení údů nějakým úvazem jest stase krevní teprv po několika hodi- nách tak značná, že jsou části pod úvazem zmodřeny. Lze připustiti možnost, že když Anežka Hrůzova zra- něna úderem do hlavy klesla, byla pak zdvižen aa klečíc podříznuta, obličejem kzemi pa- dla, a když pak po případě se v křečích zmítala, pachate- lem k zemi přitlačena, při čemž bérce ohnuty a v této po- loze posmrtní stuhlostí fixovány byly. V tomto případě by pak byla ovšem mrtvola již stuhlá přenešena. Smrtzadušení m. S určitostí je vyloučena smrt zadušením, které by se státi nemoh'o, aniž by zanechalo význačné stopy na hrdle. Vyloučeno jest udušení v příbytku. Kdyby byla Anežka Hrůzova udušením usmrcena a kdyby se bylo proříznutí hrdla stalo po smrti a mrtvola do lesa odnešena a tu v té situaci, jak byla nalezena, uložena, musily být a byli na přední straně význačné skvrny mrtvolné (hypostasa).