ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 904285b0-75a3-11dc-a18c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 115, place 58, org 21, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
28. května 1908. Císlo 147.
4 article
přesně věcně a bez poruchy. Apel ten učiněn byl patrně proto, že vláda postilda, do jaké míry rozechvěno je veřejné mínění netoliko v Haliči nýbrž také mimo ni hromadnou vraždou, spá- chanou včera četnickými opakovačkami v halič- ské vesnici. Slova jeho neminula se účinku. Z hlubokého dojmu rozešli se poslanci, kteří ho poslouchali. Kniha „Halič a její nedostatky“ rozmnožena jest opět krvavou kapitolou ... Z Vídně, 27. kvělna. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.15 hod. Mezi došlými spisy je dotaz poslanců Hrá- ského a sp. po nedodržování stavebního programu a zpozdění prací splavňovacích a regulačních na středním Labi; — Steinera a sp. po vybírání osobních poplatků pro intervenující celní úřadníky a pro orgány finanění sťráže v Děčíně-Podmoklech — dra. Damma a sp. po platnosti srbské obchodní smlouvy na základě zmocňovacího zákona Ministr bar. Bionerth odpověděl na včerejší do- tazy po černichovských událostech. Hne na první zprávy nařídil zevrubně vyšetření. Dle došlých úřadních zpráv jedná se o tute věc: Dne 25. t. m. večer byl u řeky, již najal velkostatkál hr. Korytowski . Posl. Breiter: Jak ji najal? Posl. Vityk: Připravil o ni sedláky, na to máme důkazy. (Hlučné výkřiky mezi Rusy.) Ministr Bienerth (pokračuje): u Černichov četnictvem zatčen muž, neoprávněně chylající ryby a jeho matka, jež dávala pozor. Oba byli dopravení na obecní úřad Posl. dr. Trylovský: Bylo to malé dítě. Posl. Vityk: Sedláci mají právo chytati tam ryby. (Hlučné výkřiky mezi Rusy.
Apel doktor Weiskirchner Steiner Damm Bionerth Posl Rus Bienerth Trylovský Halič Vídeň Děčín Podmokly
5 article
Ministr Bienerth (pokračuje: Na zprávuo této příhodě shromáždilo se před obecním úřadem ihned mnežství lidu, který žádal, by starosta byí vydán, poněvadž prý řeku prodal velkostatkáři. Dále žádáno za vydání přítomného lesníka Kirschner který pytláky udal. Když nevyhověno, zástup počínal si hrozivěji a začal házeti kamení do obecního úřa- du. Také tři výstřely byly vypáleny ze zástupu. Posl. dr. Trylovský: Lesník střílel! (Výkřiky.) Ministr Bienerth (pokr.): Lesník Kirschnen schoval se za četníka, na nějž potom házeno ka- mením. Posl. Staruch: To nejsou četníci, to jsou p- cholci šlechticů. Ministr Bienerth (pokr.): Čelníci napomínali zástup, ale marně. Dostali se sami do největšího prý nebezpečí a byli nuceni, když dva z nich byli z- saženi kamením, použíti střelně zbraně. Bylo vy- střeleno celkem devětkrát (Rusové volají: Salvy!)a zastřelene 5 osob, mezi nimi dvě ženy a jedne dítě Mimo to byly 4 osoby poraněny těžce a 6 osob lehce. Místodržitel poslal do Černichova ihned ryt. Cze- zowského, aby věc podrobně vyšetřil a učinil nutná naléhavá opatření. Také soudní komise a zemský velitel četniciva odebrali se tam ihned; také větší oddil četnictva k zachování veřejného pořádku. Za- hájeno i zeměbranecké soudní vyšetřování, bylo-li právoplalně použilo zhraní. Vláda velice lituje smut- né události v Černichově.
Bienerth Kirschner Posl doktor Trylovský Kirschnen Čelník Rus Černichův Salva
6 article
Prosím sněmovnu, by nepochybovala o upřímné a nejvážnější snaze vlády, že rychlým zevrubným a přísně objektivním vyšetřováním úplně přesně zji- stí celou věc a při tom i vlastní příčinu znepokojení mezi sedláky, aby dle stavu věci učiněna byla při- měřená opatření a právu a spravedlnosti zjednán průchod. Jedná se o událost v odlehlé vsi v nejvý- chodnější části mocnářství, takže nelze přehlédnouíi už nyní všechny podrobnosti případu. Musím sečkuti s úsudkem, neboť je nezbytně třeba, nerozmnožovati razčileni. Ministr doufá, že i poslanci přičiní se k uklidnění obyvatelstva, aby zahájené vyšetřování mohlo býti provedeno přísně věcně a bez jakého- koliv porušování. Co nejdříve oznámí sněmovně vý- sledky dalšího vyšetřování. Posl. Glabiňski navrhuje rozpravu o mini strově odpovědí a předmět dán byl na jednací pořa příští schůze, což schvaluje se. Posl. Breiter navrhuje bezodkladnou rozpra- vu, ale předseda nedal hlasovat o tomto návrhu, po- něvadž sněmovna již schválila návrh Glabin ského. Sněmovna pokračovala v rozpočtové debalě.
Posl
7 article
Posl. dr. Chiari praví, že všichni, kdo to vážně myslí s dělností, musí dbát, aby se tento rozpočet vyřídil. Také společný rozpočet a rozpočet různých zemí musí býti vyřízen cestou zákonnou a ve vhod- né době. Třeba změniti technický postup porady a jednací řád. Změnou jednacího řádu nesmí být arci nikdo poškozen. Rakouská vláda v poslední době zhoršíla se. Nyní dosáhli jsme stavu, který hraničí částečně již na stav anarchický. Vláda je povinna obnoviti svou autoritu, abychom měli opět spořádané poměry. Pro změněné poměry třeba zákonných opatření. Nechce doporučovuti, co by mohlo potlačiti národní rozvoj některého neněmeckého kmene, avšak rozvoj na svou ujmu Němci připustiti nemohou. Žádáme úplnou rovnoprávnost, aby vyhovělo se všem spravedlivým tužbám, a kde nestačí nynější zákony, ať hledá vláda s parlamentem zákonnou úpravu. Nemyslíme, že zákonem dají se jazykově a národní poměry různých zemí změniti. Jmenem německo-nacionálního svazu prohlašuji, že trvám na obraně svých národních práv a na
Posl Chiari Němec
8 article
„Ottomanská banka“, vysvětluje pan Vincene Ottomanská banka... dobře, že to vím. Až budu mít jednou korunu zbytečnou, ale hodně zbytočnou, uložím si ji sem. Abych se mohl známým pochlubit, že mám taky peníze v bance. A vojáčkům dám dvě, rovněž zbytečné korunky. aby mně ji dobře hlídali. Řev pouličních prodavačů rozléhá se vůkol. Do ulice, jíž proti nám se strašlivým, témět na Prahu upominajícím zvoněním jede vůz tram- waye, ústí ulička jiná, uzounká a na rohu tam stojí jiný zřízenec této opravdu koňské dráhy. taky ne žádný parádník, a ječí na jakousi straš- livou, uši rvoucí írkačku, aby nikdo nevběhl vozu do cesty .. „ Přejíždíme kolem rozlehlého zbořeniště již asi dávno vyhořelých stavení, podél neohrani- čeného, spustlého hřbitova, kde mezi starými pi- niemi, cypřišemi a rozvalenými kameny potu- luje se několik psů, kteří očividně mují dlouhou chvíli... vjíždíme opět mezi domy a zastavu- jeme před velkou, čtyřpatrovou budovou, před níž stojí několik povozů, lelkuje zástup lidía na chodníku rozložilo se několik cídičů bot — „Péra Palace hotel“, obrací se k nám pan Vincene a sestupuje s vozu. Dojel i druhý vůz se zavazadly — jako kvočna nad kuřaty i ted ještě je tam rozložen neodbytný dragoman- samozvanec . ..
Vincen Praha ottomanský banka Palace hotel
9 article
Černohorec v národním kroji, hlaveň dlou- hého revolveru maje zastrčenu za pasem, ote- vírá skleněné dvéře hotelu .. Deset kroků opodál válí se někdo v blátě, na ostré zatáčce ulice stržen pod kopyta zběsile se ženoucích tramwayových koní... kde se vzal, tu se vzal, točí se kolem nás medvědář a cvičí opelichaného medvěda v užitečném za- městnání bráti bakšiš, cídiči bot se usmivajía pohybem pravé, kartáčem ozbrojené ruky na- značují, že jsou ochotni nám vyleštit boty, čer- noška, stářím sotva nohy vlekoucí, se zapálenou cigaretou v ústech, po turecku pozdravuje a vztahuje k nám zubožené ruce, a zas tou rukou země se dotýká a ruku k ústům nese ... Jsme v Cařihradě — zdrávi jsme dojel. B. K. souručenství všech Němců. Němci žádají jen, aby nynější zákony byly spravedlivě prováděny v tom duchu, v jakém jsou myšleny. Náboženstv je záležitosti každého jednotlivce; žádáme však,- by veřejné záležitosti, zvláště školské a universitní, ne- byly podrobovány nikdy diktátu určitého vyznání Německo-nacionální svaz ani v jediném případě svých zásad nezopřel a nikdy jich nezapře. Pokro- kové zásady budeme vždy hájiti tak, jako národní práva svého národa a event. klerikální útoky odra- zíme vždy se vší ráznosti.
Černohorec Němec Cařihrad
10 article
Zdárný vývoj v Rakousku není jinak možným než nalézají-li se v radě koruny pospolu zástupei různých stran a národností. V předpokladu, že najde se „střední čára“, bude zschována dělnost parla- mentu, a opět nadejde doba, kdy bude rokováno ne- jen o naléhavých nutnoslech státu, nýbrž také nutnostech lidových, řečník se svou stranou bude hlasovati pro rozpočet. (Hlučná pochvala.) Posl. Grigorovici praví, že hospodářské poměry v Bukovině jsou horší, než v Haliči. Administrace je následkem rozmachu křesťanských sociálů ve ve- likém nebezpečí. (Pochvala.) Posl. dr. Damm prohlašuje opravu jednacího řádu za nezbytnou. Politika jazyková, provozovaná v Rakousku po 30 let, je nešťastna. Žel, že vláda ihned neopřela se pokusu zaváděti vnitřní český jazyl úřadní via facti. Přál by si, aby zákon jazykový slal se záhy skutkem. Německá strana agrární bude z všech sil zasuzovati se o požadavky národa něme- ckého v Čechách a nebude zajisté překážeti event pokusu, zjednati smírné vyrovnání. Německá strana agrární váží si náboženského přesvědčení soukme novců v jiném táboře. V event. kulturním boji vykoná svou povinnost. ale svévolné vyvolávání ho považuje v doběcl národních zmatků přímo za nebezpečí. Při úpravi sociálně-politického zákonodárství nesmí být země dělstva opomenuto. Navrhuje konečně resoluci, aby malorolníci a maloživnostnici byli pojati do starob ního a invalidního pojišťování. (Hlučná pochvala. Posl. Buzek prohlašuje, že na nápravě zemskýcl financí závisi budoucnost státu a zemi a žádá re formu správy a rozřešení národnostní otázky a při mlouvá se za změnu jednacího řádu.
Posl doktor Damm Buzek Rakousko Bukovina Halič Čechy kulturní boj
11 article
Posl. šl. Stransky prolilašuje, že jeho stran trvá na svých svobodomyslných zásadách a vyna- snaží se o zachování národního práva Němců. Uvád ašské a j. požadavky a slaví se proti akci, aby odloženo bylo provedení zákona o pojišťování sou kromých úřadníků. Ohlašuje, že podá návrh na do sazení výboru, jenž rokoval by o olázce státníc úfadníků a sluhů. Konečně brojil proti utiskován Němců v Halíči, žádaje všechny Němce, aby nezu pomínali na tamější svě krajany. Posl. Panizza domáhal se hospodářského a kul- turního povznesení Trideniská. Posl. Höher vytýká vládě, že nejedná povně zvlá- ště naproti Uhrám a poukazuje na vyloučení armádn otázky z vyrovnání. Touží na to, že panská sněmov- na neschválila snížení daně z cukru a uvád výtky proli nespravedlivé berní soustavě. Konečně žádí zavedení vzestupné daně z příjmů a brzké proveden starobního a invalidního pojišťování, do něhož měl by býti pojati též rolníci a maloživnosinici. Bude hlasovati pro rozpočet, doufaje, že jednou se bude dbát i nezbytnosti lidu.
Posl Němec Halíč Uhry
12 article
Posl. Roblek stěžoval si, že slovinský lid v dol Štyrsku nemá dosud vlastních středních a měšťan- ských škol, a žádal za doplnění celjského gymnasi na úplné vyšší. (Výkřiky posl. Marckhla: Ve všenl oborech správy, zvláště v justiční správě se přísn germanisuje!) Posl. hr. Kolowrat konstatuje, že oprava jedna- cího řádu je hlavním přáním agrární strany a žádá rovnoprávnost agrárníků s jinými produktivními sta- vy. Konečně třeb přikročili k vyvazení selských pozemků. Němečtí agrárníci budou se i na dále brát přímou cestou pokrobového rolnictva. Budou se roz- hodně vyhýbati kulturnímu boji a útočnému poslupu v otázkách národnostních a budou prováděti s ostat- ními německými stranami politiku obrannou. Jazy- kový zákon vlédy bude zkušebním kamenem, poku národní a politické zájmy dovolují soucinnost s vládou.
Posl Kolovrat
13 article
Německý sedlák je syt radíkalismu. Nechce žád ného kulturního boje. V důvěře k vládě hlasuje řeč ník a jeho strana pro plechod k podrobnému roko vání. (Hlučný souhlas.) Posl. Perič zdůrazňuje nutnost zdárného řešen problému národností v zájmu konečné úpravy po- měru k Uhrám. Nepřeje si nic snažněji, než čestne vyrovnání s Ruskem v otázkách balkánských, př čemž Rakousko mi míti vůdčí postavení, ač dříve musí se vzdáti každé germanisující politiky. V zájmu veškeré říše a panujícího rodu musi chorvalskému národu písemně zaručená práva úplně býti prove- dena. (Souhlas.) Posl. Pichler žádal, by utvořeny byly lepší pro- dejné poměry pro zemědělské výrobky a lepší ná- kupní podmínky pro průmysl. Posl. Tresič prohlásil, že Dalmacie nevzdá s sloučení s Chorvatskem, a žádal, by plněny byly zákony, upravující poměr Chorvatů ke koruně a říši Posl. Slölzl pravi, že Němci vlastně provádějí stální politiku a proto je prý požadavek německé dorozumívací řeči pouze bezpodminečnou nutnosti ne pro Němce, nýbrž pro stát. Řečník nestojí na stano- visku boje proti jiným národnostem, nýbrž hájí sta- novisko dorozumění. Na německo-českém bojišti krvácí celá říše. Jeho strana stojí na stanovisku pro zlepšení dělnických tříd a pokládá za povinnost všech měšťanských stran bez rozdílu národnosti pra- covati na opravách sociálních. Bude hlasovati pro rozpočel.
Posl Perič Pichler Chorvat Němec Uhry Rusko Rakousko Dalmacie Chorvatsko ný kulturní boj
14 article Hudba.
Hudba. + Měslské divadlo Král. Vínohradů. Zpěvohra mladého ústavu učinila v úlerý důležilý krok ku předu. Po B zelově »Carmen« uvedla stejně zdařile Boieldienovu »BIlou paní« a tím definilivně roz- ptýlila obavy, že by komická opera pro velké poža davky, jež ukláda virtuosnímu zpěvu, byla nad jeji síly. Pravý opak jeví se býti pravdou, že v komické opeře dlužno spatřovati cil a pole, na němž se jes vinohradské zpěvobře vedle děl lidového rázu spe- cialisovali, aby existence její měla své umélecké odůvodnění, svěj ráz a zvláštní poslání. Šef oper p. L. V. Čelanský připravil a řídil dílo ruko jistou a lehkou, vypracoval je přesně a s divadeln sobě vrozenou vervou. Svižně sehraná ouvertur hned s čela vydala mu o tom vysvědčení zcela l- chotivé. Ale představení mělo i zdravý trup a stálo na pevných nehou, jak ukázal celý průběh. Úluh Jiřího Browna je z oněch partií, jimiž Fran Nav a nejvíce okouzloval za doby svého lesku. Ubylo dnes pelu jeho tenoru, a jeho soltovoce nemá již on čaromeci, již dodávala mu zvláštní sytost a za- okroublená plnost zvuková i v nejnadýchanějších odstinech. Ale neztratilo se velké Navalovo umění pěvecké, jeho technická dokonalost, vkus a ušlechti- lost jeho přednesu. Hlas pak udržel si v plných prsních tónech stále tolik mohutnosti, kovu i vře- losti, že pěvec v rozhodných okamžicích doved uchvátiti, jako v dobách svých nejlepších. Je to umělec, jenž musí se líbiti — tolik ma kvalit vyni- kajících a ryzích! Zpíval francouzsky, mluvil slovin- sky a pointy dia ogu i souborů pokoušel se říkati česky. Trochu pestré, pravda, ale prakticky vyhovělo srozumitelnosti výkonu.
Král Carmen Boieldienův Bilá L V Čelanský Úluh Brown Fran Měslský divadlo
15 article
Vedle hosta, který je v genru komické zpěvohry tak doma, měly mladistvě křehké síly domácí úkol těžký. Tím čestnější pro ně, jak pěkně se ho zhostily. Slečna Duška Vronská v titulní úloze překva- pila pokrokem, jejž učinila. Zpěv její měl požado- vanou přesnost, v intonaci i rythmice, technicky do- stál i koloraturám úlohy, a celý výkon ovanut by půvabem, pelem a poesií mládí, jemuž i trochu roz- pačitosti pěkně sluší. V pěvkyni vyrůstá rozhodně slibná sila. Čipernou Jenny je sl. Vl. Boubelova má svižné allury zpěvoherní subretky, stejně břitce mluvící, jako hrající a zpívající, a neleká se ani zpěvu ozdobně figurovaného, jejž přináší lehcea správně: jen tremola měla by se stříci s veškerou pozorlivosti. Gavestona případně charakterisuje pan Rud. Lanhaus, úkol tenorabuffa plní svědomitě p. Otto Mansfeld, jenž co chvíli rozesmál obe- censtvo. I drobnější úložky zapadají do rámce, a vý- prava opery je pečlivá. Lze tedy mluviti o všestran- ném zdaru.
Dušek Vronská Jenna Boubelův Gaveston Ruda Lanhaus Mansfeld
16 article
Posl. Fink doporučoval reformu zvěrolékařsko vysoké školy a zřízení zvěrozdravotního ústavu. Posl. Vojta poukazoval na jazykové spory u poš v Čechách. Nelze připustiti, aby Němci výnosy po štovních ředitelství zaváděli němčinu u pošt. Ně- mecky smýšlející úřadníci proti zákonným předpisům hrubě urážejí český národ. Je pochopitelno, že z vlády, jíž zástupci českého národa přinesli takových obětí, mohou vládní orgány tak nepřátelsky vystu- povati proti české národnosti! Řečník líčí případ, kde obec okresu netolického byla úplně vyloučena okr. hojlmanem Hiebelem ze st. podpory k náhradě škody, způsobené velkým krupobitím a státní podpora rozdělena byla něme ckému obyvatelstvu okresu prachatickéha. Žádá mi nistra vnitra za vysvětlení toboto případu. Při téte příležilosti přimlouvá se za zřízení veřejného laciného zemského ústavu pro pojištování proti krupobitt. Němci měli by nahiédnouti, že se jim nikdy ne- podaří, zgermanisovati český lid. Při tomto boji je pouze německý lid spolu poškozován Jednání na to přerušeno. Předloha o postátnění české severní dráhy při kázána bez 1. čtení železničnímu výboru. Mezi došlými spisy je pilný návrh pos Breitera a sp. u událostech v Černichově. Příští schůze bude v pátek Z parlamentnich výborů.
Posl Fink Vojta Němec Hiebel Čechy
17 article
Z Vidně, 27. května. (K. k.) V branném výboru prohlásil ministr zeměbrany šl. Georgi, že se stanoviska správy vojska a země braný není absolutně žádné příčiny, aby branná re forma byla zdržována. Dvouletá služba nemůžes zavésti hned a bez současného přiměřeného zvýšen braneckého kontingentu. Ministr poukazuje na nepo píratelné přikrosti některých čiánků nynějšího bran- ného zákona. V příčině výhod, jež předpokládají jistý census vzdělání, nutno podrobiti příslušné před pisy v dohodě se zúčastněnými ústřednamí důkladne revisi. Pokud jde o výlohy, spojené s dvouletou službou, jest olázkou, zdali číslice již oznámená 50 mil. zůstane správnou též za nynějších poměrů Ministr pomýšlí na akci, aby v nějaké formě umožni nahradu za osoby trvale propuštěné a tudiž liberál- nější postup při rozhodování o žádostech za trvalé propuštění. Podaří-li se dosáhnout ol tomi dohody, podá při příštím kontingentu branců přiměřenou předlohu, zůstane to však pomöckou, jíž nemá býti nikterak branna reforma, stejně nalehavá se slanovissa oby- vateistva, jak se stanoviska vojen kého, odložena.
George Ministr
18 article
M.-p. bar. Beck pravil, že projednání tak důle žitých otázek, jako branný zákon, lze provésti jen za úplně konsolidovaných politických poměrů; proto nebylo pokračováno v jednání v r. 1904. Olázka žleté služby je věcně obtížna a otázka himotnébo zatížení vyžaduje vážného zkoumání. Vlada stojí přes to na stanovisku 2leté služby proto prý, ž srovnají-li se výhody se zatížením, jest jich přece jen víc. K otäzce, které věci zůstaly spornými pri dřívějším vyjednávání s Ubrami, pozňsmenává, že lalo otázka dojista není již aktnální. Finanční stránka záležitosti této bude bráti velkou roli při vyjedná- vání s Uhrami o osnově nového branného zákona Za nedávněho vyjednávání o zvýšení důstojnických a j. platů nemluvilo se o žádných postranních ústup- cích, zejména o ústupcích národnostního rázu v ar- mádě. Nestala se ani nejmenši koncese. Uherská vláda uznala, že běží v tomto případě o takřka čisté hospodářské vojenské požadavky bez politické nebo národnostní povahy. (Posl. Schuhmeier: C pravil však min. předseda uherský?...) Prosím, pá- nové, já nemohu býti činěn zodpovědným za to, jak uberská vláda situaci posuzuje a co praví o vyblíd- kách do budoucnosti. Vydaj, který při kompromisu docílen byl ve prospěch mužstva, se pouze rozčle- ňuje. Zásadní usnesení, znějící na 7 mil. K, bylo již učiněno. Toto usnesení však jest pro své provádění rozděleno tak, že do rozpočtu na rok 1909 ma býti zařaděno 31/2 a na rok 1910 7 mil. K. Dnes ješte nelze mluvit o otázce, jakou furmou třeba provést zvýšení žoldu. Zásadně je rozhodnuto zlepšiti stravu a zvýšiti žold. O dnešní doplňovací volbě branného výboru zvolen byl posl. S ta h l.
Beck Vlad Posl Uhry
19 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 27. května. (Po ruskopolské debatě.) Žadná tak zv. haličská debata na řišské radě neposloužila dosud Haliči ke etiá z každého sporu vyšly dosud pošramoceny obě strany, polská i ruská. Poslední několikal fenní debata, způsobená pilnými návrhy strany ukra- jinské, ublížila však nejvíc samým pů- vodeům rozpravy. Křivdy, na něž si právem mohli stěžovati, utonuly mezi debatou v záplavě bezdůvodných nařčení proti Polákům a strane národně ruské, takže Ukrajinci pozbyli ve sně- movně velkou čásť sympatil, které jim některé strany přinášely dosud vstřic. Nestranný, libe- rální »Slov. Narod« píše na př. o výsledku de- baty: Ukrajinští poslanci málo posloužili svému národu, když své odpůrce Poláky obvinili z nej- podlejších skutků, nemajíce pro to ani stinu nějakého důvodu; a rozhodně poškodili svoj národ, když v přímém odporu s primitivným přirozenými zákony podle denuncovali své kra jany, své kolegy z národně-ruského klubu,vi Nový překlad p. Ot. Smečky jest obratný dobře se zpívá a mluví, má pěknou básnickou ře Jen titul »Bíá dáma« není správný. Máme pro po jem svůj český výraz »Bílá paní«, jak svědčí české verse pověsti, na př. o paní Perchtě.
Křivda Polák Ukrajinec jítbat Otakar Praha Halič
20 article
+ Výslavní hudební novinky. Právě vyšel vý. stavní jubilejní pochod Pehelův »Ta naše vý- stava« pro dechovou hudbu. Pro klavír vyjde kon- cem tohoto týdne s originální obálkou akad. maliře Šimůnka. Velká směs nár. písní s podloženým tex tem »Zlatá Praha« od Mojmíra Urbánka jest vhodnou upomínkou návštěvníkům Prahy i výstavy. Karel Pospíšil složil rozmarný výstavní popěvek »Bai Kai Lai«, který v několika dnech vyjde pro dechovou hudbu, orchestr i klavír. Jul. Fučik vydá velkou výstavní směs dle programu »Letem vý- stavním světem« od 8. do 11. na jub. výstavé. Všechny tyto publikace vydány budou nákladem hu- debního závodu Mojmíra Urbánka a lze se o ně přihlásiti v závodě (Jungmannova tř. 14) nebo na výstavě v exposici grafiky, nebo v pavilonu obchodu (klavíry Foersterov y). + Jan Procházka: Radostné mládí. (Dětské album.) Pro piano na 2 ruce. Vyšlo nákladem firmy Fr. A. Urbánek v Praze, vedle Nár. divadla. Cena 2 K i poštou. V 15 malých piecách, opatřených při- lehavými názvy, přibližuje se tu srdéčkům našich malých hudebníků a zachycuje trefně jejich nálady. Melodické motivky, nesoucí namnoze ráz národního tonu, spředeny jsou dovedně v barmonie vkusné plně znějící. Výprava je pěkná.
Šimůnek Urbánek Pospíšil Jula Procházka Praha Jungmannův třída Bai Kai Lai Francie . A národní . divadlo
21 article
+ Nové hudebniny. (Zpráva hudebního závodu Mojmír Urbánek v Praze, Hlávkův palác.) Jiránek. Technická cvičení spojená s praktickými studiemi prstokladu. 3 sešity. Lvovský, Stíny lásky. Valse lente pro klavír. Mojmír Urbánek, Zlatá Praha. Velká směs nejoblibenějších nár. písní s podloženým tex- tem pro klavír na 2 ruce. Pehel, Ta naše výslava. Výstavní jubilejní pochod pro hudbu dechovou Michl, Dur a moll. Sbírka anekdot o slavných hu- debnicích. Goldmark, Zimní pohádka. Opera. Klav výtah. Drdlovy skladby pro housle a klavír: op. 30 Uberské tance (4 sešity), op. 33. Ukolébavka, op. 35 Rej čarodějnic. V. Řlhovský, Hymnus na oslavu pa- novnického jubilea pro 2 dětské hlasy s průvodem + Veřejná výsoční produkce žactva houslov školy Vil. Stanislava kona se dnes o 3. hod odpol. v divadelním sále Narodního domu na Král. Vinohradech. klavíru.
Urbánek Jiránek Michl Drdlův V Řlhovský Stanislav Král Praha Vals Hlávkův palác Dura Narodní dom Uberský tanec
22 article
níce je, že jsou velezrádci, uplacení ruskou vládou. Poctiví, důstojní mužové nejednají tak takovým podlým, odsouzení hodným postupová- ním nezískává se sympatie veřejnosti. »Slov. Narod« připomíná pak, jak se strana ukrajinská důsledně odříká slovanského programu, zatím co Poláci se mu znenáhla přibližují. Poláci nikdy neprohlásili apodikticky: »Nechceme míti nija- kého svazku a nijakého styku s ostatními Slo- vany,« jako to nedávno učinili v parlamentě Ukrajinci. A titíž poslanci se nestyděli prohlá siti za renegáty ony své krajany, kteří se nazývají Rusy a přiznávaji se k ruskému národu. Ne- jsou liž největšími renegáty sami, když se ne- chtějí znáti ke svému slovanství, ač jsou Slo- vané? Spoléhají ve své krátkozrakosti na pomoe Němeů ve svém zápase s Poláky. Důkaz, že se ničemu nenaučili z historie. Sice by věděli, jak Němci nakládají se Slovinci, Čechy, Poláky v Poznaňsku a mohli by si na prstech vypočí- tati, jak by zatočili jednou s Malorusy, až by ukončili své účty s Poláky.
Polák Rus Němec Čecho Malorus Poznaňsko
23 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 27. května. Západoslovanští poslové v Bělehradě. „Svět“ rýsuje položení v Rakousko-Uher sku, za jakého tři západoslovanští poslové při- cházejí do Petrohradu. Němci tam oslavují císa řův jubilej všeobecnými demonstracemi proti Slovanům, zvláště proti Čechům. Hromadí křiv- du na křjvdu, násili na násilí. Odprají jim prá- vo užívati práv, která jim ústava zaručuje,a nedopouštějí, aby se jim vykonávala vládní na- řízení, ano ani základné zákony státní nesměj se rakouským Slovanům plniti! Český jazyk je pronásledován hůře, než bylo po Bílé Hoře. Čestí umělci nesmějí se produkovati ve Vídni. kde žije statisíce Čechů, česká noha nesmí vkro- čiti do německého města, nechce-li býti pře- ražena. Dále se vypisuje, jak je v Haliči v Uhrách a Chorvatsku. Za takových poměr doma tři západoslovanští politikové přicházeji do Petrohradu za účelem nepolitickým, a přichá- zejí zrovna ve svátek slovanských apoštolů sv. Kyrila a Metoděje. Přejeme, aby den, kdy vstou- pili na ruskou půdu, znamenal nový stupeň v kulturném rozvoji a duchovné jednotě Slo- vanů. „Birževyja Vědomosti“ v úvodním článku na uvítání západoslovanských poslů ubezpečují zahraničné Slovany, že Rusko nikdy nebude překážeti rozvoji jejich politických svo- bod. Příjezd slovanských poslů znamená, že Slované tihnou k Rusku. Tento příjezd je prvým aktivným krokom na cestě organisace slovan- ského združení, organisace, bez které se nedá mysliti pravidelná kulturná práce.
Němec Slovan Čecho svatý . Kyril Metoděj Praha Bělehrad Rakousko Uhry Petrohrad Vídeň Halič Chorvatsko Rusko St
24 article
„Novoje Vremja“ ukazuje na ohrom- ný vzrůst počtu Slovanů. Šafařík jich napočila 78 mil., nyní jest jich 150 mil, a k roku 1925 jich bude 200 mil. Přes tento ohromný počeí žije se Slovanům pořád trudněji. Počet jejieh jen v celku roste, na některých stranách Slo- vané mají neustálé ztráty. Za uplynulé tisíci- lolí (800—1800) Slované západní ztráceli průměrně 8 čtv. mil za století. Na východi a severu Slované sice zeujali prostranstv ohromná, ale divoká, tak že ztráta na západe nikterak tím není vyvážena. A co tím způsobem Slované rušti získali, z daleka se nerovná tomu co v posledním století získali Angličané, Němci. Francouzi. V slovanské hístorii snadno se může opakovati takový kritický moment, jaký by v etředověku, kdy do sarmatské roviny současně vpadli z východu hordy Čingischánovy a kdy západní Slované byli vyhlazováni německými křižáky. Veliké a společné nebezpečí nutí Slo- vany, aby se spolu zbližovali a zapomínali sta- rých nesvárů. Přiznakem této snahy jsou při pravy k slovanskému sjezdu. Nastává nová pe rioda v rusko-slovanských poměrech. Politik slovanská musí se zakládati na společenství zá jmů a prospěchů. Poslední leta ukázala Rusku. že i Slované jsou mu prospěšní tím, že jsou s ním cíti. V nynější době sám ruský národ chce vziti slovanskou otázku do svých rukou. Obmezení francouzské akce v Marokku. Dle berlinských zpráv odhodlala se prý francouzská vláda obmeziti vojens ko akei v Marokku. Generálovi d'A m adov bylo telegraficky nařízeno, aby upustil od kaž dého dalšího postupu do vnitra země a aby vedl operače tak, aby vždy se mohl uchýlitid Casablanky. Tento rozkaz byl sdělen diplomat ůn francouzským v cizině, jíž ho mají oznámiu dolyčným vládám. Francouzský vyslanec v Be- líně Cambon navštivil již v této záležitost státního sekretáře v. Sehoena.
Šafařík Slovan Angličan Němec Francouz Čingischánův Cambon Rusko Maroko Casablanca Be Novoj Vremja
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Die Sprache des Vordruckes« »Řeč předtisku«, tento nejnovější ryze byrokratický název, poprvé užitý ve známém jazykovém vý- nosu poštovního ředitelství ze dne 12. května. jest čtenářstvu našemu dobře znám. Nařizovalo se ve výnosu tom poštovním úřadníkům vyplňo- vati úřadní dokumenty, ve styku s vlakovými poštami užívané, výhradně v řeči předtisku t.j. německy. Vládní listy české ohlásily některého dne potom, že si ministr obchodu dr. Fiedlen vyžádal znění tohoto jazykového výnosu a kd očekával, že ministr zakročí proti tomuto po rušení práv jazyka českého ve vnitřní službě poštovní, byl ovšem zklamán, zpráva vypuštěna na veřejnost jenom proto, aby se dalo na jevo, že výnos vydán mimo vědomí pana ministra obehodu. Poněvadž není pochyby, že mu byl od té doby předložen, takže jeho obsah zná ježto se nestalo nie k nápravě řečeného výnosu. nelze jinak souditi, než že J. E. pan ministn obchodu, jejž nám Němci stále vytýkaji jako českého ministra, buď souhlasi s řečeným vý- nosem anebo nesouhlasí-li, buď nehodlá anebo nemůže nic učiniti kjeho odvo- lání. To se asi také srovnává s výměrem českého vlivu a moci, který připadá na tohoto zástupce českého vládního bloku v kabinetu Beckově. Zatím tedy vyplňují se listovky a se- znamy pro vlakové pošty v »jazyce předtisku«. Dle ministerského povolení předtiskují se v ná- dražních poštovních úřadech na listovky »řeč předtisku« také jména jednotlivých stanic, do nichž listovky jsou určeny. Máme po ruce t takto předtisknuté listovky, jedna z nich zn »nach Dobrís«, druhá »nach Strezmi re
doktor Fiedlen Němec Beckov vládní blok
26 article
třetí »nach Vinar« (!!) na místě poctivých českých jmen »Dobříš«, »Střežmíř«, »Vinoř«. Kolik českých jmen na těchto strojem před- tisknutých listovkách, tolik zkomolenin. Českému úřadníku poštovnímu vypovídá tužka službu, má-li podepsat takový zkomolený dokument. Všechna upozornění na tento nešvar byla až dosud marna a přece by opatření strojku správnými staničnými názvy nebylo spojeno s takovými nevystihlými náklady. Ale účelem »řeči předtisku« není jenom potírání české vnitřní služební řeči, nýbrž i ohavení českého mistopisu k většímu gaudiu německého úřad- níctva a oslazení služby pokořených úřadníků českých ! — Projev obecního zastupitelstva král. města Plzně v otázce jazykové. Na úterní schůzi obecního zastupitelstva král. města Plzné učinil starosta města p. dr. V. Pet'ák, aby zaslán byl klubu českých poslanců na radě říšské ve Vídni a poslanci za město Plzeň, škol- nímu radovi Josefu Čiperovi, následující projev: »Až do počátku tohoto roku zcela dle platných zákonů přijímaly veškeré c. k. soudy v království českém bez námitek podání ať če- ská ať německá a vyřizovaly tato v té řeči, v které učiněna byla. Teprve v posledních měsí- cích po příkladu daném c. k. soudy Chebu, odmitaji c. k. soudy v okresích království českého s většinou obyvatelstva národnosti německé podání česká buď již a limine aneb vyřizují tato po německu. Počináním ta- kovým, o důvody nicotné opřeným, působí se netoliko stranám národnosti české značná škoda hmotná, ale také, nač hlavní důraz klademe, odpírá a porušuje se příslušníkům národnosti české neporušitelné právo, použivati a průchodu zjednati své řeči v úřadech a životě veřejném § 19. státních základních zákonů ze dne 21.
Střežmíř doktor Čipera Vinary Dobříš Vinoř Plzeň Vídeň Cheb
27 article
prosince 1867 čís. 142 ř. z. zabezpečené a ne- zadatelné právo, domáhati se u všech c. k. soudů v celém království českém svých práv- ních nároků ve své vlastní řeči, opětně plat- nými zákony uznané. Vzbudilo-li již toto ne- zákonné počínání opravdové rozhořčení všech vrstev celého národa českého, působí rozechvění, ano pobouření okolnost, že přes to, že vyšší soudní instance uznávají platnost jazykových nařízení z roku 1880, c. k. správa justiční mocí svého dozorčího práva porušeným zákonům ne- zjednala platnosti. Trvajíce rozhodně na tom, by porušeným zákonům jen cestou zákona zjed- nána byla platnost činiteli zákonem k tomu po- volanými, pokládáme za svou povinnost, by- chom vzhledem na hluboké roze- chvění veškerých vrstev českéh národa jako ryze české zvolen obecní zastupitelstvo král. mě sta Plzně na základě usnesení svého ze dne 26. května 1908 se vší důtklivos ti vznesli žádost, by se vším důra- zem o to se zasadilo, by poměr- ným jazykovým právům národa českého opět v celém králov stvi českém plná platnost po rozumu zákona zjednána byla. — Návrha znění projevu jednohlasně schváleno.
Plzeň
28 article
— Slavnost českobrodská — položení zá- kladního kamene k pomníku Prokopa Velkého 31. května t. r. — potkává se všude s upfim- nými sympatiemi nejširších kruhů. Zvláště četné bude účastenství z kruhů sokolských, samo- správných, hasičských; oficiálně budou zastou- peny politické strany české, přibude hojně děl- nietva nár. sociálního, četní poslanci a mnoho lidu venkovského, i okresní banderium, které vystupuje jen při příležitostech slavnostních. Při slavnosti různým způsobem účinkují: pěvecký kroužek Sokola pražského a pěvecký sbor so- kolské župy středočeské, trubačský sbor Sokola pražského, poslanec red. Jos. Anýž, spisovatel K. St. Sokol, operní pěvci Viktorin a Chmel, paní Chmelová, p. JUC. Vaniček a úplná Kmo- chova kapela. Slavnost počne průvodem o 4493. hod. odpolední, potom následovati budou za- hradní koncerty a o 8. hod. slavnostní večer s krásným programem. Návrat hostům se strany pražské umožněn jest zvláštním vlakem, kter vyjede z Čes. Brodu o 112. hod. v noci a za- stavovati bude v Roztoklatech, Tuklatech, Odva- lech, Bechovicích, Libni, Karlíně a Praze. Jízda do Prahy stojí K 1.10, pro tu však tak zv. zpáteční listky neplatí, lístky vydává komitét.
Prokop Velký Anýž Sokol Viktorin Chmel Chmelová Čes . Brod Tuklaty Odvlech Libeň Karlín Praha Sokol Sokol pražský Bechovice
29 article
Návrat hosti od Kolina o 12. hod. 31 min. v noci. Obědy (od 1 K) předem nutno objednati u komitétu (»Sokola« v Č. Brodě). Na výlet do Čes. Brodu vyjeti lze z Prahy ráno, pak rychlí- kem v 11 hod. 25 min. a osobním vlakem v 1 hod. 10 min. a v 1 hod. 25 min. — Z „Klubu národní strany svobodomysl- né“. Valná hromada konati se bude 29. t. m. o 71/4 hodině večerní v místnostech klubovních (v domě Měšťanské besedy pražské). Na jedna- cím pořadu jest: a) Zahájení valné hromady; b) čtení a schválení zápisníku minulé valné hro- mady; c) zpráva jednatelská, pokladniční a revi- serská; d) volba starosty, jeho náměstka, osmi členů výboru a revisora účtů.
Č . Brod Čes . Brod Praha Kolina Sokol klub národní strana svobodomysl
30 article
— Ve včerejší schůzi zemského výboru králov- ství českého připomenul přísedíci dr. Škarda vý- sledek svého známého již jednání : ministerským předsedou bar. Beckem o svolání sněmu královsiví českého a poznamenal, že podle nynějšího stavu věcí na říšské radě nelze očekávati, že ministerský před- seda hude moci splniti slovo, dru. Škarduvi daně, že sněm zemský bude svolán v červnu k zasedámí áne- dělnímu. Dr. Škarda poukázal na nutnost, aby sněm zemský se sešel ještě před příštím zasedáním říáské rady a aby vyřídil rozpočet a jiné naléhavé práce zákonodárství zemského a správy zemské. I navrhl, aby vláda důrazně byla vyzvána, aby zemský sněm svolala nejméně na 8 neděl nepřetržitého zaseňání. Za návrh dra. Škardy přimlouval se přísedící Adá- mek, načež návrh byl jednomyslně přijat. O věci vyšána byla tato oficiální zpráva: „Zemský výbor království českého usnesl se v dnešní své schůzi jed- nemyslně k návrhu pana dra. Škardy, doplněnému přisedícím zemského výboru K. Adámkem, zmocniti předsedajícího, aby jménem zemského výboru u pří- ležitosti své cesty do Vídně tlumočil předsedovi mi- nisterstva plání, by sněm království českého byl svo- lán před podzimním zasedáním říšské rady, poku možno na dobu 8 neděl a to v příhodný čas, bez přerušení.“ — Náhradní přísodící dr. Pinkas ur- goval brzké vyřízení osnovy zákona o změně disci- plinárního řádu školského. Zpravodaj o této věci,. přísedicí ur. Burian slíbil, že příslušné práce urychl tak, aby nová osnova byla co nejdříve zemskému výboru přednesena a pak zemské školní radě sdk
doktor Beck Škarda K Adámek Pinkas Burian Vídeň