ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 903feda0-75a3-11dc-901d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 25, person 58, org 9, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
ndoslnn
3 masthead
obárrlov vo
4 masthead
V Praze, ve čtvrtek 28. května 190u.
Praha
5 masthead
Číslo 147.
6 article
6 rannt a odpol. Míst, přodplésí sn: v Praze v sčninistrae pžaje za čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí denáškou K 50b na měsíe netot lats . . . . 7 K 50k ve Slialkich na nálí . .. . . . 2 K 30k Požtou: na ninie čtvrt lets . . . . 9 K 60n s drejí zísilke nvrt ah.
Praha
7 article Dnašní čislo pro Prahu la o 10 stranách.
Dnašní čislo pro Prahu la o 10 stranách. Německá interpelace o Karlo vých Varech . .. Jak se samo sebou rozumí, přiběhli s první interpelací v příčině karlovarských událostí — Němci Tážou se vlády, chce-l »takovým promyšleným výtržno stem Čechů v německém územ jazykovém učiniti přítrž...« T je už věru non plus ultra nestydatostí ! Tedy ti výtržníci, kteři hnali útokem na Slovanskou besedu, kteří rozstřiskali v ní všechna okna zastavili povoz a těžce zranili českého re daktora, kteří po dvě noci pak ještě rušil klid lázeňských hostí huronským řevem svým až vynutili sundání tabule s nápisem »Slo vanská beseda«, kteří za hulákání » Wach am Rhein« chtěli pobořít i český hote »Monopol« uvnitř města — — to byli pa trně samí — čeští rabiáti, kteří vpadli do nmeckého jazykového území, aby ohrozili klid ubohých, mírumilovných karlovarských Němců a lázeňských hostí... Kterak je možno odvážiti se podobné nehorázné tartuf ferie v lidovém parlamentě vzdělané říše Žasnete. Nuže, vizte to ši—kovné umění názorně: »Město Karlovy Vary« — počíná inter- pelace karlovarského poslance Lösslaa soudr. — »bylo dne 24. května jevištěm ža- lostných výtržnosti (»Ausschreitungen«) tam- ních Čechů. Již několik dní před tím oznámeno v časopisech (tu se arci zamlčí. že ve štváčském »Badeblattu«. Pozn. red.), že Češi chtějí svolat do Karlových Varů shromáždění, aby pokračovali v ně- meckém jazykovém území u vý- tržnostech, jaké se udály týden před tím v Praze.« (»Ein Massen- meeting« = »obrovský tábor« nazýval ob- myslně karlovarský »Badeblatt« obyčej- nou schůzi, na jejíž programu byla toliko přednáška redaktora Špatného z Prahy o po- litické situaci a jazykové otázce v úřadech státních, kterážto schůze konati se měla v sále Slovanské besedy, tedy v uzavřené místnosti, stojící krom toho podál města
Němec Čecho Lösslaa soudr Čech Praha Karlov Vara Karlová Vary Eina Massena Karla východ Vary
8 article
Pozn. red.) »Příchod pražského řečníka byl ohlášen, žaluje interpelace Lösslova dále, »ba oče- káváni i cizí Češi, kteří měli schůzi k ar lo- varských Čechů, většinou to saison ních dělníků, () sesílili. Schůze byla nejprve povolena, rovněž tak i protestní schůz německá. Avšak rozklady městské správy jakoz i podepsaného (posl. Lössla), upozor- ňující, že od dvou těsně vedle sebe sou- dobné konaných schůzí jest se obávati vý- tržností, způsobily, že obě schůze zakázány Zákaz ten byl také ve dvou čísleel »Karisbader Tagblattu« uveřejněn, což doka zuje, že Němeům pouze o to šlo, aby obyvatelstvo upokojili. Leč vzdor zákazu tomu byl učiněn pokus česko schůzi konati a nálada shromažďujícího se obyvatelstva byla slyšenými z vnitřku hlasy řečníků, jakož i potlesků tak po- drážděna, že někteří chtěli se odebrati do místnosti, aby se přesvědčili, kterak zákaz tímto způsobem se ignoruje. I tla- čili skupinu na vrata budovy, až najednon nejpřednější zkrvácen zpět zavrávoral, jelikož ho kterýs Čech buď nožem neb jinakou ostrou zbraní zranil těžce na hlavě . . . Tím byl dav pochopitelně tak rozdrážděn, žese
Lösslův Čech Čecho Lössl Čo Karisbader Tagblatt
9 article
hotovil dobýti místnost útokem. Toliko roz- vážnému chování se stráže a zástupce poli- tického úřadu bylo lze děkovati, že kromě několika vrhů kamením prot oknům neudálo se žádné vážnější násilnosti.« (A třískání oken Besedy trvalo půl druhé hodiny ! Pozn. red) »Jeli- kož se tyto neslýchané, pobuřujíc provokace v německých mě stech rok za rokem opětují a jelikož se dále, jako v tomto případě ukazuje, že Češi již ne- dbají zákazův, čímž pocit bezpeč nosti německého obyvatelst v v jeho vlastní domovině úplně se ruší. a ježto nejsou ušetřena, jak viděti, ani města. která k vůli pobytu nemocných potřebují zvláštního klidu, — tážou se podepsaní Chce Vaše Excellence takovýmto promyšle- ným výtržnostem Čechův na něme- ckém jazykovém území učiniti přítrž?« — Ejhle, tak se to — narafičí! A na ru čest hned také liberecký orgán Jeho Excel- lence německého ministra krajana Prada — omlouvá ty další — výtržnosti karlovarské za následujících večerů, kdy nebylo již pra- žádné české schůze široko daleko, takto »Pohoršení nad těmito frivolními št va ni- cemi a provokacemi Němcův jest všeobecné a proto žádný div, ulevuje l si nevole Němcův na oné karlovarské české tvrzi, »Besedě«, i na dále prudkými hroz bami a kletbami proti českým štváčům.« Přes všechen tento šalebný povyka hlomoz německé interpelace a žurnalistiky. vidí každý, kdo pravdu viděti chce, že Češi karlovarští neprovokovali Němcův karlovarských ani jediným slovem, nadtož skutkem. Neboť to je- diné, co jim může sama ta interpelace Lösslova za vinu přičísti, jest, že chtěli užíti práva shromažďovací ho všem státním občanům rakouským ve všech královstvích a zemích na říšské radě zastoupených rovně přináležicího a zá- kladním zákonem ústavy zajištěného, a to způsobem nikterak a naprosto vyzývavým
Čech Čechův Němcův Lösslův Prado
10 article
Němce dráždícím, nebo dokonce v bezpeč- nosti jejich ohrožujícím. Nesvolávaliť žadný veřejný tábor lidu na veřejném prostran- ství, nepořádali žádných veřejných průvodů k němu, nýbrž respektujíce lázeňské město, chystali zcela klidnou schůzi ve své uzavřené místnosti spolkové daleko za městem. Žadný rozumný a spravedlivý Němec nepotřeboval se proto rozčilovati, neboť žádný Čech ne zavdal příčiny ku pohoršení Němeův nej menší. Ale zlým, momsenovskou zášti proti všemu, což českého pose- dlým Němcům, dnes i sebe skrov nější schůze Čechův v městech zněmčených tohoto království — ovšem jest solí v očích, dráždí je jako rudá barva kro- cany a hýbe jim žlučí jako nesnesitelná pro- vokace Němectva. Neboť jim jde stůj ce stůj o to, aby si zřídili na severu země če ské novou německou zemi, očiště- nou ode všeho slovanského živlu, jak kdys Plener upřímně nám v oči pověděl a proto »Pryč odtamtud s českými úřadníky s českými intelligenty, živno st- níky a dělníky až do těch služeka učnův českých ! Proto jim »provokací« každá česká Ma tiční škola, každá česká schůze, každý český výlet sokolský neb pěvecký, každa česká tabule; proto vybíjejí okna našim českým Besedám, sokolnám i školám v tom »svém
Němec Čo Čechův Ma tiční škola
11 article
území —« a mají pak ještě tolik drzosti, že interpelují vládu, dlouho-li chce ještě »strpět to znepokojování klidného ně meckého obyvatelstva českými štváči a ná jezdníky« — kteří soudí, že mají jakožto státní občané tohoto království rovné právo v celé oblasti jeho jako Němci zdejší »v úřadě, ve škole i v životě veřej ném«, jak výslovně jim je zaručuje platny státní základní zákon. Máli kdo příčinu býti v této zemi zne pokojen, rozhořčen a podrážděn, jest to do morodý národ český, sidlící tu od věkův tak rozhodnou převahou a dočkavší za všechny oběti státu přinesené posléze toho, že jei zlovolní, nevlastenečií štváči a pobuřovači menšiny německé htedí dlouholetou vášnivou agitací výpuditi z celé třetmny společné, je diné vlasti jeho, jak k tomu právě dnes znovu nabádá Němce doznaný orgán mi ni- stra německého Prada, libere cký »Deutsche Volkszeitung«, an píše (dne 27. května t. r.) doslovně
Němec Prado Deutsche Volkszeitung
12 article
Češi si tropí co chtějí a čerta se staraj o úřadní nařízení neb zákazy. Tu mu sej si Němci sami pomoci, tím, že ko nečně jednou zahradí český přítok do německého jazykového ú zem a české dělníky odkážou tam. kam patří, do jazykového ú ze m českého. Jedině tím lze českému hnut učiniti přítrž. Jinak neudržíme svou ně- mecko-českou domovinu ryze německou.« Politickou i sociální revoluc chtějí němečtí fanatikové zbudovat si svou novou »německou marku- v zemi české, všechny platné zá- kladní zákony státní chtějí roz lámati, a za tím účelem od r. 1884 tero- risují vlády rakouské, aby je schýlili k roz dělení Čech, ku poboření rovného práva ná- roda našeho v pravlasti jeho, pojdiž siz toho pro budoucnost Rakouska třeba — po topa. A proto se tážeme opět my: Chce smí kterákoliv vláda rakouská hověti ješte dále tomuto nebezpečnému úsilí a pychu ně meckých štváčů? Či není už svrchovaný čas aby je zarazila rozhodným postave ním se na půdu legitimity, na půdu zákona, nedílnosti a práv vlasti české a rovnoprávnost obou její národův?
Čech Němec Čechy Rakousko
13 title
Říšská rada.
14 article Poslanecká sněmovna. (Schůze 74)
Poslanecká sněmovna. (Schůze 74) Ve Vídni, 27. května (Pdvodní zpráva telef, »Nár. Listde. Pošesti lelech debatuje vídeňský parlamen opět o řádném rozpočtu. Jsou lidé a jsou listy kteří nejen mají, nýbrž také projevují z tohe nehoráznou radost, kteří jsou z toho u vytržení a rozčilení. Jakkoliv jsme zastanci práva parla mentního, rozhodovati o státním hospodářstv finaněním, nemůžeme přece pochopiti rozruel proto, že se v poslanecké sněmovně mluv zdánlivě o rozpočtu. Není k tomu skutečně žádné příčiny. Letošní rokování rozpočtové valně se neliší od rozpravy o rozpočtu zatímním. Liš se vlastně a podstatně toliko délkou. Lepší věru není, naopak jest horš1. Není to vůbec žád ná debata, ve které by řečníci mluvili proti sobě mluví toliko po sobě. Jsou to připravené mono Mohlo by se mysliti a říkati, že novota methody, která tentokráte byla stanovena pro vyřízení rozpočtu v plenu sněmovním, bude logy.
Vídeň poslanecký sněmovna
15 article
míti svůj půvab, ale — chyba lávky! Ve sně movně jest úplně prázdno. Řečníci přednášej výklady své před malým hloučkem posluchačů tak malým, že v první chvíli pozorovatel mysli že plenární schůze poslanecké sněmovny nekoná se vůbec. Presidium — nevíme proč — zavedl praxi, že pokaždé, vyvolá-li nového řečníka. počnou hrátí elektrické zvonky v celé budově parlamentní, což se jindy děje toliko tenkráte vyzývají-li se poslanci po budově parlamentn roztroušení ke hlasování. Nominálně koná se napřed debata generální nominálně konati s bude později debata speciální speciální — lucus a non lucendo — neboť buce jen jedna a jediná o veškerých polažkách všech resortů. Generální debata může býti každou chvíli skončena, speciální každou chvíli počnta Hlavní věc, na které záleží, jest, aby celý roz- počet byl poslaneckou sněmovnou vyřízen před koncem tohoto měsíce, aby mohl býti projed nán před koncem tohoto měsíce panskou sně movnou a aby nebylo třeha vymahati nové pro visorium na měsíc červen.
poslanecký sněmovna
16 article
Ovšem pro nás dávno nebylo žádné pocbyb nosti o tom, že dřívější způsob projednáván rozpočtu ve sněmovně, podle kterého mohla se konati zvláštní rozprava o každé jednotlivé sebe menší položce, dávno jest zastaralý. Dříve ještě, nežlí zahájena byla ve sněmovně posla necké obstrukce německá, byli jsme si vědomi že musí býti zvolena nová, účelnější, především kratší methoda, třeba nikoli tak krátká, jaká je zavedena na příklad v říšském sněmu něme- ckém, kde se vyřídí celý rozpočet za dva nel tři dny. Bylo patrno, že není na dlouho udrži telným stav, za kterého se rozpočet projednáva ve výboru 60 dní a potom v plenu zase 60 dn. takže jediná práce, spojená s rozpočtem, za městnávala poslaneckou sněmovnu skoro celého půl roku. Co se nyní děje, jest fakticky poruše ním jednacího řádu, které trpí také so ciální demokraté — jedině proto, že nikdo ne chce, by vláda sáhla pro aktivování rozpočtu byť zatímního, ke čl. 14. zákl. zákona o zastu pitelstvu říše. Ale nevidíme nikde vůle ani pev ného odhodlání, zmoci se na nový řád pro vy řízení rozpočtu. Předseda německé strany lidové dr. Chiari mluvil sice pro změnu jednacího řádu v poslanecké sněmovně vůbec, ale tak, aby ne bránilo se ani oposici ani obstrukci. Křesťanšt sociálové a klerikálové však chtějí míti jen změ nu jednacího řádu takovou, která by oposici jestliže by ji neznemožnila, alespoň ztížila tak aby ji prováděti mohly toliko velké strany
Chiari
17 article
Němci brání se každé změně jednaeího řádu protuže jsou si vědomi, že, kdyby se provedla jejich vzdor a jejich revolta zůstala by malo mocnou. Nikoli ze svobodomyslnosti, nikoli pee svobodu slova na parlamentní tribuně jsou prot změně jednacího řádu, nýbrž toliko a pouze z panstvíchtivosti a ze snahy, udržeti všechny posice, které dosud neprávem drží. Tak posu zují otázku změny jednacího řádu sněmovny ti kdož jí přejí a kdož k jejímu provedení přip nají dalekosáhlé politické odhady a dohady. S stanoviska českého jsou však proti jakéko změně jednacího řádu velmi podstatné námitky nebuť nelze se vyhnouti myšlence, že stížen oposice může právě v Předlitavsku znamenati zároveň stížem obrany práv českého národa na parlamentní půdě vídeňské, nám dojista cizí Zajímavo bylo slyšeti dnes, kterak se vy slovili dr. Chiari a dr. Damm, předseda něme cké strany agrární, o poměru německých t. zv svobodomyslných poslanců k všeněmeckým kle rikálům. Posl. Chiari neřekl sice: „Půjdeme dále v jednom šiku s německými zpátečníky,“ ale V dvobném prouejit gnnni číslo o sobě . . . za 9 odpoladní . . . . za 2h Ve flialkách za venkovi ranní čislo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4h Inserat plati se hotově zapře Přsdplaceni a inserty přijímá sdmini strace v Maríanské ulicl č. s Tam nacházejí se těž redakee tlskárna a ezpedlee „Národních Listá“ Eukoplay so nevzacsjí.
Němec Chiari doktor Damm Posl Předlitavsko národní Listat
18 article
neřekl také, že Němci t. zv. svobodomyslní s klerikály dále nepůjdou. Dr. Damm byl upřím- nější: docela nepokrytě prohlásil, že něme čtl lidovci nedají se nikým odlákat od křesťansko-sociálního táboru. Naši čtenáři vydají nám svědectví, že jsme se o takovém smýšlení německých patentovaných svobodomyslníků nikdy neklamali. Dr. Chiari vystoupil dnes v roli tuhého le- gitimisty, kterému zákon a jeho nejpřísnější za- chovávání jest nade vše. Také my jsme pro nejpřisnější plnění zákona. Nic jiného nežádali jsme a nežádáme od vlády, než aby českému národu dostalo se práv ústavou a zákony mu da- ných a zaručených. Mluvil-li dr. Chiari dne o byrokratické anarehii, která zavládla za p- slední doby v Čechách, mluvil-li o neposlušnosti úřadnictva vůči platným zákonům, čeští úřadníei viny takové nemají; tento hřích spáchali a po- řád páchají jen a jedině čřadníci Němci. Žel, není viděti nikde vůle, zjednati průchod platným předpisům. V nedostatku takové vůle dlužno hledati jednu z naléhavých příčin hlu- boké nespokojenosti národa českého. Všeněmec šl. Eduard Stransky politicky dnes nemluvil, vyjímaje proklamaci spolku vše- německo-ruského. Sláva takové alianci! Byla založena panem Vasilkem, když šel prositi K- H Wolía a Stranského, by milostivě prominuli a odpustili, že dr. Okuněvský v Praze se přihlá- sil za Slovaná. Přejeme tomuto spojenci všeho zdaru. Posl. Roblek je statečným a výmluvným za- stancem Slovinců jihoštyrských, jejichž útisk v oboru kulturním a justičním názorně vyložil.
Němec doktor Damm Chiari Eduard Vasilko H Wolía Okuněvský Posl Čechy Praha
19 article
Cokoli vyškl vládě v těchto oborech, jest odů- vodněno a pravdivo. Dr. Derschatta, nikoli bar. Beck a nikoli dr. Klein, vládne nad zeměmi alpskými, ovšem v duchu a smyslu programu německých nacionálů. Jeden výrok tohoto Slo- vince jest také pro nás zajímavým a pozoruhod- ným, již proto, že vystihuje celou skutečnost. Pravil, že dorozuměním národním nerozuměji Němci nic jiného, než povýšení němčiny na státní jazyk. Také dr. Chiari pověděl mezi řádky, že nutno zavésti státní němčínu, což řekl svým způ- sobem tak, že domlouval neněmeckým národům, aby dali státu, co jeho jest. Posl. Vojta pojednal velmi rozhodným způ- sobem o rovnoprávnosti jazykové v poštovnicivi a v justici, čině prudké výtky jak presidontu Wesselému, tak vládě pro její slabost vůči samo- vládě německé byrokracie.
doktor Derschatt Beck Klein Chiari Posl Vojta Wesselý
20 article
Patnáct řečníků dnes promluvilo. Jenom stěží byli sehnáni. Ukázalo se, že poslanci, při- hlásivšíse ke slovu o rozpočtu, který leží ve sněmovně již od polovice října mínulého roku. nejsou dnes na svou řeč připraveni. Proto věro- hodnými jsoú předpovědi, že rozpočtová debata skončil ještě dřive, nežli bylo v poradě zástupeů klubův určeno. Mnohem zajímavější a důležitější, nežli roz- prava ve sněmovně, byla dnes diskuse ve výboru vojenském, kde promluvili ministr Georgi a mi- nisterský předseda bar. Beck o reformě bran- ného zákona. Na počátku schůze odpověděl ministr vnitra bar. Bienerth na dotazy, které mu byly včera večer odevzdali posl. prof. dr. Glabiňski jménem polského kola a prof. Romančuk jménem Rusů o krvavých událostech v Černěchově. Chef poli- tické správy předlitavské nepověděl ovšem více, nežli co mu bylo ze Lvova resp. z Tarnopole sděleno. Každá věta jeho však byla přerušem ostrými výkřiky dílem Rusů, dílem sociálních demokratů. Ministr vyzval haličské poslance, aby přispěli k upokojení obyvatelstva domácího tak, aby zahájené vyšetřování vykonalo se
George Beck profesor doktor Glabiňski Romančuk Rus Lvov Tarnopol
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, dne 27. května. (Ze Stambulu do Pěry.) Vlak zůpln ještě nestál, když chodba vagonu byla náhle jako kobylkami zaplavena pestrými, ramenatým zjevy nosičů v zamaštěných, strakatými šátky ovázaných fézech. Jen v první chvíli a na prvý dojem se zdálo že jsou to jacísi dvounozí, ale desítiramenn polypové: vypadalo to, jakoby každý z nich měl alespoň tucet končetin, nejméně pět, šest párů chapadel či klopet, podobných lidským ru- kám. Byl to jen optický klam. Nikdo z nich, jak se objevilo, neměl víc, nežli dvě ruce, pravou a levou, ale šermovali jimi tak, vyplňovali jimi celý vagon a chápali se našich zavazadel tak horlivě, že počet těch rukou zdál se býti nej- méně zpateronásoben. Statečný náš dragoman, pan Vincenc, hned naponejprv osvědčil se jako dovedný krotitel těchto dvounohých polypů, jimž nebylo lze se ubránit. Navzájem si zavazadla trhali z rukou. Pan Vincenc vysvětloval jim cosi v libozvučné řeči turecké — lichotím si, že mi není třeba teprve se dušovati a dovolávati se svědectví hodnověrných svědků, aby mi čtenář uvěřil, že z celé té konversace nerozuměl jsem jedinému slovu. Při zavazadlech, postavených zatím na perron, nežli odbude se ceremonie přehlídky pa 1, zůstali pouze dva z těch horlivců, vybraní panem Vincencem — ostatní nastrkovali ruce chtěli bakšiš jen tak, za dobrou vali. Došli jsme na konec perronu, kde příchozích očekával slavný úřad, dva nuži ve fézech a vo- ják, přešlapující u řetězu, jímž zatažen byl vý- ehod z perronu. Poznovu následoval slavnostní obřad pro hlížení cestovních pasů.
Vincenc Praha Stambul Pěra
22 article
Nevelký, mladý Turek s nazrzlým knírkem odejímá příchozím průvodní jejich listiny a na- mahavě slabikuje cizí jména, jež si zapisuje do knížky, po něm druhý zástupce slavného úřadu, vytáhlý muž s tmavým knírem a hustý m, srost lým obočím znovu se hrouží v luštění záhad ci zého písma, cizích úřadních razítek a ve slabi kování těžce vyslovitelných jmen. Huronský po křik nosičů, dragomanů a hotelových zřízenců. jímž byl uvilán dojíždějící vlak, pojednou ted umlknul, nastalo napjaté ticho. Chvíle je váž- nou — slovo má slavná cisařská turecká policie a neméně slavný a neméně turecký politický úřad .. Před námi na řadě je náš obrejlený spolu cestovatel z vedlejšího kupé. Tureček přeslab- koval jeho, rusky znějící jméno, prohlížel v rukou obracel pas jeho německy hovořicí druž ky — čert ví, co v tom bylo, v průvodních je- jich listech shledána jakásí závada, nesrovna lest, nějaký kaz — nn „Efendi,“ povídá Tureček druhému a do- dává ještě něco, čemu jsem již zase nerozumě — vida, mám už pomalu sbírku tureckých slov již tři exempláře hezkých slovíček: bakšiš harém a efendi, t. j. pán. Turek se srostlým obočím rovněž nad listinami kroutí hlavou a ja kousi kostrbatou frančinou se s milým sousedem dorozumivá, a výsledek toho kroucení hlavou usedlý párek z vedlejšího kupé byl odkázán aby posečkal, až slavný úřad prohlédne pasy sstatních ...
Turek Tureček
23 article
Slabikují teď naše jména, pan Vincenc jim rozšaíně cosi vykládá, mladší Tureček, vypada jicí nevinně jako jehně, zavrtává se očima do našich ledví a francouzsky se ptá, kde budeme v Cařihradě bydlet. Byl nám doporučen Palaee hotel v Péře, evropské a křesťanské čtvrti Cař- hradu — ukájíme i v tom směru Turečkovu zvědavost. Tureček zapisuje si jméno hotelu, vraci nám pasy: došli jsme milosti před jeho očima, byli jsme nalezeni hodnými, aby nohy naše směly vkročiti na půdu Stambulu. Srdečně se pánům revisorům poroučíme. Oba přikládají konečky prstů u pravě ruky k fézům — jsme volni, vyjít za vojáčkův natažený řetěz, jejž před námi uvolnil. I vojáček dotkne se rukou fézu a druhou velmi šikovně nastaví. . . dobře. vojáčku, taky dostaneš, abys tu nestál zadarmo. Vždyť bys měl dlouhöu chvili, když bys nebral ty jediný — a dlouhá chvíle, věz, ó turecký
Vincenc Tureček Turečkův Cařihrad Stambul Cařhrad
24 article
vojíne, jest počátkem všech nepravostí ... A vo jáček znovu pozdravuje a mile, srdečně se po usmívá — představoval jsem si bašibozuky se mnohem krvelačně jšími! V celnici nový, ještě pestřejší zástup dvou nohých polypů, kteří všemi svými chňapavými rameny ženou se po našich pláštích, deštnícieh a holich. Někteří byli by ochotni alespoň dout ník nám na chvili podržet. Všichni stejně jsou žádostivi bakšiše a někteří z nich v cárech tak malenných, jež přímo volají po dobrodiní blaho- dárné desinfekce ... Jakýsi neodbyta, jenž s kolem nás točil již na peroně, muž v evropském šatě a s fézem na hlavě, hučí nám cosi několika evropskými jazyky. Dlouho nás traktýruje tim jazykovým ragoůt — posléze rozhodne se pr němčinu. Zavírá naše kufříky a udili nosičů rozkazy nejinak, než jako bychom byli pro vzkázali. Pan Vincenc netrpělivě máchne rukou — neodbyta dál vede svou. Nespomáhá, že náš dragoman turecky vysvětluje mu cosi, patrně své nároky o t. zv. nekalé soutěži — neodbyta, jak vidět, není, žádnou nervosní netýkavkou klidně a stejně horlivě řídí dále přenášení na- šich zavazadel do vozu.
Vincenc
25 article
Venku před nádražím obklopí nás tucet malebných příslušníků nejrůznějších národností i černoška stará a bachratá — že se o dáme tak vyjadřuji — nalézá se mezi nimi, všichni po turecku pozdravují klademm ruky k ústům čelu a „bakšiš, efendi, bakšiš, musjé“, zní t se všech stran — hravá a nejlepší methoda, naučiti se turecky snadno a rychle ... Krajan-dragoman posadil se na kozlík k kočímu, jehož féz, jako u všech nosičů, Kurdů, ovinut byl špinavým šátkem — ohlédnemes po druhém voze — mezi našimi zavazadly, s r- kama nad ně rozloženýma, jako když kvočna brání svá kuřala, seděl tam neodbytný, přeochot ný „náš“ mluvka. Pomozte si! v Vůz vyjíždí do pestrého lidského mraveni ště — tak trochu, trošinku zatočí se hlava ttm pestrým, nezvyklým víre m Jedeme v těsných üličkách, zaplavených pchyblivou massou pestrých a malebných po stav — mezi těmi zástupy ojedinělé, po oči za kuklené ženské zjevy se škraboškami na tvář a ve tmavých, domínu podobných, neforemných šatech valně přispívají k tomu, že zdá se, jako bychom náhle byli se ocili v pestrém, omamném šumném víru masopustního mumraje. A v te zamotané tlačenici vůz jede tak, jakoby jel prázdnou ulicí — Orient! Z těsných uliček, do nichž slepě divají se smutná, hustě zamřížena okna sešlých dřevěných domků se zabedněným arkýři, vjíždíme na širší prostranství — poprv z blízka vidíme nádhernou stavbu džamie se dvěma minarety, mešitu Sultan-Valide... ale není času pokochati se tím obrazem, přelu zase mizí, jsme poznovu mezi špinavými, z bedněnými domky. Přestalo hrbolaté dlážděn a vůz najednou hrčí a duní po jakýchsi racho- tivých, pod koly vyskakujících prknech — vjel jsme na dřevěný most, jenž Stambul, nejstarší tureckou část Cařihradu, pojí s evropským čtvrtěmi, Pérou a Galatou.
mešita Sultan Stambul Cařihrad
26 article
Najednou aby člověk měl tisíc očí, jak kterýsi indický pánbíček, aby mohl si tu všimati všeho, hledět všude najednou, na pravo, n levo, před sebe, na zad... Nepřetržitý proua lidstva vlní se mostem, spojujícím oba břehy Zlatého rohu — povrch černavé, vlnící se t lidské massy červená se samými fézy — fézů, fézů bez konce, mezi jich tisíci obyčejný klo- bouk je tu vzácností nemenší, nežli, na přiklad. česká kniha na stolku „našich“ šlechtických rodin... Na konci mostu po svahu se zvedá a do šíře se rozkládá panorama Péry a Galaty se starou, kulatou věží, na jejíž cimbuří vlaje červený prapor s půlměsícem. V pravo, podél břehu Bosporu, táhne se mezi zahradami řad bělavých paláců, zjeví se pruh v dálku se roz- vírajícího moře, v pravo i v levo u mostu hla- dina Zlatého rohu, brázděná hbitými lodicemi. celý háj stožárů velkých dopravních lodí, menši parníčky i dále v Bosporu zakotvené válečné lodi s vlajkami tureckými i cizích mocností, nej- záze na svahu tmavé, jehlancovitě cypřiše hřbi- tova nad Skutari, tam již druhý díl světa — — jest věru nač se dívat, po celé hodeny by oči mohly bloudit velkolepým, širokým obrazem a nenasytily by se toho nádherného divadla . ..
Galat Bospor Skutari
27 article
Však již o pozornost naši hlásí se i nej- bližší okolí a pečuje o to, aby fantasie nezaběhla příliš daleko. Je třeba, všímati si i toho, co se děje kolem. A toto se děje: z předmostí vjel jsme na most, vůz náhle zarazí. Člověk s bílým, přes rudý féz přehozeným šátkem vztáhne do vozu pravici — pravda, již je tomu málem pět minut, co jsme naposledy dávali bakšiš. Ale muž nežádá bakšiše: vybírá tu mostné. Z vozu asi dva přastry (piastr = asi dvacet haléřů, čert je vzal!). Pan Vincene již měl obnos pohotově, jedeme dále, než nám do vozu nalezou lidé, kteří zastávky u výběrčího ihned používají k to- mu, aby natáhli ruku pro bakšiš. Taky se ně- kteří chtějí pochlubiti svou znalostí frančiny: „Musjé, bakšiš, bakšiš, musjé. Merší, madmázel bakšiš, musjé.“ Snad se čtenář v té frančině vyzná. Ale, prosím vás, nemyslete si, že je s námi nějaká mademoiselle, nebo někdo vůbee ženského rodu, aby z toho nebyly klepy. Stara
Vincen
28 article
Nubičanka má gramatickou znalost cizího ja- zyka nějak popletenu, r říká j,merší“ t. j. merci ještě před tím, než se jí bakšiše dostalo — kdy- bých měl pokdy, zasvětil bych ji alespoň do počátečních tajů frančiny a vysvěllil jí rozdíl mezi „monsieur“ a „mademoiselle“. A vysvětlil bych jí, že „merci“ znamená „děkuji“ a nikoliv „prosím“ — jsou ty Nubičanky ještě pozadul Což pak tam neni nijakých pensionatů a „vyš- ších dívčích?“ Dojeli jsme nábřeží, kolem nevalně láka- vých kaváren, kde červená se fézy — klikatá ulice dále stoupá do vrchu. Proti nám řítí se tři páry koní, za nimiž, velmi libezně huláka je, ubíhá polobosý, otrhaný člověk, s fézem, to se ví, a do posledního koně mlátí jako do žita. J to zřízenec koňské dráhy, vrací se s vrchu s pří- přeži a nemá asi rád, když na ulici je zbytečně klidno. Ubíhající spřežení i v tom rýčném po- klusu opatrně vyhýbá se klubku naryšavělých psů, již pohodlně umístili se právě doprostřed ulice. Jedeme kolem jakési větší, ale valně sešlé budevy, jejíž vrata hlídána jsou několika stejně sešlými, romanticky sošuntělý mni vojáky
Nubičanka