3
masthead
27. května 1908. Číslo 146
4
article
hrávati musí — pravi prof. Gumplovič — jest
proces čistě přirozený. V takovém procesu vi-
tězí vždy větší moc. Větší moc není však ani
na straně Pešti, ani na straně Vídně, nýbrž na
straně Jihoslovanů. Nevidí to jen slepec. A proto
konečné vítězství musí připadnouti jižním Slova-
nům, ovšem s podmínkou, že se konečně sjed-
notí a přestanou se sami tříštiti svými stranni-
ckými spory. Takové pronásledování, jako je
Rauchův režim, jest jen bodání jehlami a je
nechutné, jako všechna opatření z rozpačitosti.
Oko sociologa vídí, jak se jižní Slované zdvi-
hají a že jim náleží politická budouenost na
Dunaji a na Balkáně. Stojíme na prahu velikého
historického obratu, jenž jižní Slovany povolá
k sumostatněmu národnímu životu. Doufejme,
že ve Vídni uznají v čas tento nastávající obrat
a podle něho se zařídí. Co se týče Maďarů,
nutno se diviti jejich státnickému nadání, ale
proti sociálným přirozeným procesům nepomůže
nijaké státnické nadání právě tak, jako nejvyšši
lékařské umění ničeho nesvede proti smrti doži-
lého starce. A proto — končí prof. Gumplovič
— volám k vám: Nil desperandumí“
Z Pošti, 24. května. (Příští srbský
patriarcha.) V polovině června bude svolán
srbský církevní sněm, aby vykonal volbu nového
patrinrchy na místo, uprázdněné smrtí Jiří Bran
koviče. Vážnými kandidáty patriarší hodnost
jsou pouze budínský srbský biskup a nynějš
správce patriarchátu, Lucián Bogdanovič
a biskup vršecký Gabriel Zmejanovič. Vlád-
ním kandidátem jest biskup Bogdanovič a čeká
se, že radikálové, kteří mají na sněmu většinu
jednoho hlasu, rozhodnou se pro vládního kan-
didáta, ježto sami náležejí nyní ku přívržencům
uherské koalice a bána bar. Raucha. Královským
komisařem na srbském církevním sněmě bude
prý hr. Theodor Batthy a nv.
profesor
Gumplovič
Jihoslovan
Rauchův
Slovan
Maďar
Jiří Bran
Lucián Bogdanovič
Zmejanovič
Bogdanovič
Rauch
Batthy
Pešť
Vídeň
Dunaj
Balkán
Nil
Slovan
5
title
Politické zprávy zahraničně.
6
article
V Praze, 26. května.
Praha
7
article
Západoslovanšti poslové v Petrohradě.
Dnes začínají v Petrohradě pocty, vzdávané
západoslovanským paslům, jedoucím tam
v příčině obmýšleného slovanského sjezdu. Při
té příležitosti dojde k velké výměně názorů jak
řečnických, tak novinářských. Názory slovanské
jak známo, nikterak nejsou jednotny a nemožno
zpředu se zaručiti, že výměnou jejich za petro-
hradské návštěvy dospěje se k jakémusi doroz-
umění aspoň v hlavních zásadních bodech. Proto
můžeme petrohradskou návštěvu prozatím pouze
sledovat, a teprve po ni bude možno utvořiti s
úsudek o její účelnosti a výsledeích.
Petrohrad
8
article
Jak je třeba trpělivě čekati a nepředbihati,
ukazuje hned dnes pan Dymša, polský poslane
hosudarstvenné dumy, jenž byl jmenován jak
jediný z polských politiků, jenž je pro slovanský
sjezd, pro jeho obeslání Poláky a pro společnou
jejich v té příčině práci s kruhem ruských „ve-
řejných pracovníků“, v němž jsou zastoupeni
tak zv. rušti „Novoslované“. Pan Dymša dnes
v „Novém Vremeni“ tuto zprávu o sobě vyvraei
Není tedy dosud ani jediný z ruských Poláků
pro sjezd a pro společnou slovanskou práci,
V „Novém Vremeni“ vykládá své slovanské
názory p. M. Moňšikov. Je záhodno stručně se
s nimi obeznámiti. Píše:
Vzpomináte si řeči Garibaldiovy s balkonu
k nesčíslnému davu? Vztáhl nadšeně rukue
řekl pouze jediné slovo: Unat — a celý náro
okamžitě mu porozuměl a rozechvěli se bouřným
nadšením. Celá Htalie žila tehdy tímto „unal
Každý Ital choval v srdci svém sen o jednote
vlasti. U nás, v Slovanstvě, bohužel sinahy
o jednotu neni. My všichni lpíme na svýci
různých a úzkých zájmech. Návštěva západo
slovanských poslů to nezmění (a změniti ne
hodlá, jak vidno ze slov dra. Kramáře k redak
toru „Birževých Vědomostí“).
Přes to, že mezi Slovany není ani jednoty
ani snahy o ni, přece jest slovanská myšlenka.
Genij Slovanstva hraje nyní jako na rozladěném
nástroji. Jestli se nástroj zladí, zazní jiná hudba.
Položení Slovanů je prý zoufalé. Dejme
tomu, ale právě zoufalství probouzí síly. Sllu
konečně máme, ale nemáme jich soustředěnía
shody. Jádro Slovanstva, Rusko, je rozbito, ale
síla jeho není zničena. Všiehni pochopí, je-i
medvěd poružen opicí, že je to pouhá náhoda,
zábavná při vší krutosti. A právě po nešťastné
vojně ucházeji se o naše spojenství státy, které
Dymša
Polák
M Moňšikov
Htalie
Ital
Kramář
Birževý
Nový Vremit
Rusko
Slovan
9
article
do ní byly nám nepřátelské. Z toho vidno, ž
není třeba, aby nešťastná vojna Ruska musila
míti neblahý vliv na vývoj slovanské myšlenky.
Rusko zůstává Slovanům závaž-
nou oporou, a že Rusko je s to, aby
Slovanům přinášelo oběti, to doká-
zalo. Slovanské vědomí za posledních třicet
let přese všecko neobyčejně se povzneslo. Slo-
vanstvo má nyní dvě nové a povné tvrze: n
jihu Bulharsko, na západě Čechy.
Ale staré spory nepřestaly Slovanstvo hubi.
a nejskandálnějším a nejzáhubnějším z nich je
spor rusko-polský. Kdybychom se nebyli zúčnst-
nili rozdělení Polsky, zachvátivše čásť její, slo-
vanská otázka dávno by byla rozřešena. Bylo
by se to bezpochyby stalo dlouho do rozřešen
otázky italské a německé. Dejte Polákům c
největší samostatnost, aby se z ruských guberni
mohli vrátiti domů, neboť je nemožno, aby se
národnosti slily, a žijou-li Poláci mezi námi
jsou nám nebezpečni tak, jako Židé a jako každá
jiná národnost.
Polák
Rusko
St
Bulharsko
Čechy
Polsko
Slovan
10
article
Totéž platí o jiných slovanských národno-
stech, jsou-li mezi námi. Nynější Slované jsou
nám blízci jazykom a krví, ale cítí se různým
kmeny. Pronikajíce jeden do druhého, nevná-
šejí jednotu, nýbrž různost. Slití se Slo-
vany považoval bych nejen za ne-
žádoucí, nýbrž přímo za nebez-
pečné. Vážím si národnosti své i každé jiné
a jsem přesvědčen, že promohutnost Slo-
vanstvr Čech musí zůstati Čechem,
Bulhar Bulharem, Polák Polákem
A tak, prosíme, račte býti našimi hosty, ale
nikoli hospodáři. Ani se Slovany, pokud zůsta-
nou Slovany, nebudeme se děliti o práva hospo-
dářů ruské země. Přijdou-li k nám jednotlivá
Slované s talentem a kapitálem, prosíme, račte
do naší rodiny, ale jako hosté! Kdybyste k nán
přišli hromadně, ať jste Poláci nebo Češi, Bul
haři nebo jiní Slované, nemůžeme dovolit, aby
ste si mezi námi zřizovali domovy jako kolo-
Nečiňme jeden k druhému žádných poža
davků a nároků, ani nároků na kulturne
prvenství, a zachováme si vzájemnou svo-
bodu a rovnost. Pracujte každý na svém, na
své roli, ve pruspěch své národnosti, a tato spo-
lečná práce sblíží nás a někdy snad sjednotí
nisté.
Slovan
Čecho
Bulhar
Polák
Čech
St
11
article
Věci černohorské.
12
article
II.
Vývoj věcí černohorských ukazuje, že kníže
chybil, vytrhnuv Černou Horu tak náhle ze sta
rého stavu. Kníže, jenž jako jeho předkové vlád
samodržavně a patriarchálně ke spokojenosti
svého národa, měl své Černohorce nenáhlým po-
stupem přivésti ke změně vládni formy, aby ji
nepozorovaně přivykli. S proměnou vládní for-
my přišla změna osob na zodpovědných místecl
a úřadech. Pochopitelno, že to vzbudilo nespe-
kojenost všech odslavených. Tak se věc má
i s Petroviči a Vukotičí, přibuznými obou kní-
žecích manželů. Petroviči a Vukotiči, zvlášty
první, byli do ústavy nejmocnějšími rody i lidmi
Všichni se ztotožňovali s dynastií, byli knížeti
oporou a národ je uznával. Ústava tenlo pomér
změnila vyslovením, že dynastií rozumi se pouze
knížecí manželé, jejich děti a děti těchto dětí.
Petroviči z členů dynastie klesli na pouhé pří-
buzné knížecí, více méně vzdálené, a to knížet
nemohou odpustiti. Když se počaly seskupovat
strany v černohorské skupštině, a když se ob-
jevila strana národně-demokratická, jejímž čle-
nům přezdívají „klubášů“, největší počet sta-
rých reakcionářů a dynastů postavil se v řady
jakési „demokracie“ a „oposice“, jež namnoze
papouškovala fráze z programu srbských „samo-
stalců“ (mladoradikálů), právě tak jako kníže
kopíroval špatnou ústavu srbskou z r. 1869
proti níž byl v Srbsku veden boj 25 let. B
tento v Srbsku skončil zničením mnohých lidí
a jedné z obou dynastií. A také prvé ústavní
vlády černohorské kopírovaly některé srbské
zákony, které rovněž byly špatnou kopií zákonů
cizozemských.
Kníže
Petrovič
Vukotičit
Vukotič
Černá Hora
Srbsko
13
article
V počátcích ústavního života černohorského
nejvíce vynikli někteří mladí muži, kteří byli na
školách v Srbsku a zůstavili tam dobré jmeno
jehož si dobyli i ve své vlastí, když se tam vrá-
tili. Ale vedle nich vynikli na Černé Hoře po
návratu ze studií na srbských školách také jint
mladí Černohorci, kteří v Srbsku zůstavili pa-
mátku nejhorší. Bez opravdovosti, bez charak-
teru, bez důkladného vzdělání nabyli doma tako-
vého vlivu, že v skupštině měli hlavní slovo.
a to skoro vždycky chybně a zvráceně.
K tomu se přimísil boj jednotlivých rodů
o to, který z nich má býti knížeti blíže a miti
větší vliv na dvoře. Proti Mijuškoviči a Popoviči
Jabučaninu, kteří si dobyli prvých míst u dvora,
voden boj na život a na smrt, jak už Černohorc
znáte! Většinou ve skupštině prohlášen za ne-
platný mandát bývalého předsedy ministerstva
Lazara Mijuškoviče, jenž není bez chyb, ale má
i mnohě zásluhy a je vlastním původcem černo-
horské ústavnosti. Jeden poslanec úřadník byl
vládou pensionován, protože v skupštině mluvil
oposičně. Našli se poslanei, kteří nejvýš bez-
taktně a dráždivě navrhovali, aby skupština zre-
vidovala státní účty za dobu knížecího samo-
državí.
Mijuškovič
Popovič
Jabučanin
Srbsko
Černá hoře
14
article
Našli se tři mladí muži, kteří si i za těeh
poměrů troufali utvořiti vládu a vládnoui
ústavně. Byli to: Andrija Radovič, Mihajlo Iva-
novič a Gavrilo Cerovič. Ale neměli zdaru ve
své práci. Toho je více příčin. Neměli dosti stát-
nické přípravy a zkušenosti, předseda skupštiny
Šako Petrovič nevěděl, co je poslanec a neumě
ani skupštinu řídit, ani vésti stranu „národní“
či „klubášskou“, mezi klubáší byli tací, kteí
svými skutky kompromitovali i vládu, i stranu,
ale nejvíce uškodila úspěchu nového směru n
Černé Hoře bláznovská agitace černohorsk
omladiny z Bělehradu. Na Cetyni padl „trium-
virát“ řečených tři ministrů a v čele vlády při-
šel dr. Lázo Tomanovič. Nastala reakce prol
výstředním a nezřízeným živlům a černohoršt
emigranti a studenti v Bělehradě místo aby do-
kázali knížeti, že pro reakci není důvodu, na
strojili v Bélehradě spiknutí proti knížeti, při
pravili (snad nalezli) pumy a poslali je do vlasti
Jaurés a Marokko.
Ve svém lístě »Humanité« varuje vůdce
socialistů Jaurés Franeti před novými zápletkam
v Marokku, kde nastává nová situace vzhledem
k vitěznému postupu Muleje Hafid a. Francie
musí miti za nových obtiží v Marokau nejjasnější a
nejurčitější právo na svě straně. Proto musí ihned
upustiti od své nerozumné politiky, jež vede k
konfliktu s celým Marokkem, které se soustře-
duje kolem Muleje Hafida. Francie musí přesně
sledovati smlouvu algeciraskou. Ministerstvo Clé
menceauovo přivedlo Francii do krise horší
nežli jaká byla za dob Delcasséových. Země.
naříká dále Jaurés, nechává lhostejné a nevě-
domě vládnouti ministerstvo a parlament are
nečitá znepokojující telegramy
Radovič
Cerovič
Šaka Petrovič
Lázo Tomanovič
Jaurés
Delcasséový
Bělehrad
Maroko
Francie
Mulea Hafida
Mulea Hafid a
Mihajlo Iva
15
article
President francouzské republiky u krále Velké
Britanie.
Telegrafické zprávy z Londýna oznamují
že přijetí presidenta Faliěra na půdě britské
bylo neobyčejně srdečné. Král i lid anglický
radostně přivitali presidenta francouzské repu
bliky a manifestovali okázale a upřímně sv
politické city pro Francii. President Faliěre
je druhý president republiky,i který je hosten
v Londýně. Před ním byl tam president Loubet
Avšak cesta Faliěrova má mnokem větší význan
a neni pouze cestou zdvořilosti. Je potvrzením
a posilněním pevného svazku přátelského mez
dvěma státy, které ještě před málo lety nebyly
sobě valně nakloněny. »Eotente cordiale«, veliké
to dílo Deleasséovo i Clémenceauovo — tento
státník byl vždy horlivým anglofilem a v dobe
panamského poprasku bylo mu vytčeno, žeje
ve službách Anglie — osvědčuje se vždy více
jako svrehované prospěšné a odpovídající poža-
davku doby. Jen někteří výstřední chauviniste
nacionalistiětí — u, kteří zvali Clemenceaua
»agentem aghekým« — nemohou se do dnes
smířiti s dohodou anglieko-francouzskou a jejieh
přední novinářský mluvčí Ernest Judet ve svém
listě »Eelair« vytýká presidentovi republiky, že
jel dřive do Londýna nežli do Petrohradu a že
Eduard VII. se vedral do rusko-francouzského
přátelství. Anglie i Francie potřebují, aby žily
v nejlepších stycích. Vyžadují to jejich politické
i hospodářské zájmy. A pouze velké umění Bi-
markovo dovedlo tak dlouho zamezit uskutečnění
přátelství mezi Paříží a Londýnem.
Podnět k návštěvě presidenta dala fran-
couzsko-britská výstava. Tim se vy-
světluje též, že president navštívil dříve přátele
Faliěre
Deleasséův
Clémenceauův
Clemenceau
Judet
Eelair
Eduard
Velká Británie
Londýn
Francie
Anglie
Petrohrad
Paříž
16
article
a pak teprve spojence. Politickým záležilostem
nebude asi věnováno mnohu času za ty 4 dny
presidentova pobytu v Londýně. Politické otázk
byly důkladně probrány před nedávnem, když
ministerský předseda Clemenceau přijel do
Londýna na pohřeb svého přítele Campbell Ban
nermana. Návštěva presidentova má za úče
především býti slavným projevem pro »entente
cordiale«. Král anglický Eduard VII. pohliz
s radosti na výsledek své dlouholeté práce
své dávné tužby: přátelství s Francií. A za
jisté s velkou srdečností stiskl pravici bývalého
skromného advokála z Neroau, jejž francouzská
demokracie povolala na nejvyšší místo ve státu
K návštěvě presidenta francouzské republiky
v Londýně.
Z Londýna, 24. května.
(Pův. dopis »Nár. Listů«)
President Fallires jako šťastní lidé nemá hi
storie, nebo správněji řečeno, jeho dlouhá politická
kariéra není poskvrněna žádnou bistorií, žádným ne
milým případem, ničím, co by mohlo seslabiti jeho
mravní váhu. Jest to proslě logický vývoj naprost
čestné osobnosti, muže, jenž na všech míslech, kter
zaujímal, povždy splnil svůj úkol bez okázalosti, bez
marnivosti, jakoby to bylo nejpřirozenější věcí n
světě. Ponenáhlu se vyšinul v kariéře politické
přešel všechny stupně parlamentní hierarchie ben
spěchu, bez horečné snaživosti; byl povoláván k nej-
vyšším úřadům, jež může zastávati francouzský ob-
čan, pouze proto, že v očich svých spoluobčanů jes
zosobněním cností občanských i soukromých, jaké
se mohou právem žádali od prvního úřadníka re-
publiky.
Clemenceau
Campbell
Eduard
Fallires
Londýn
Francie
17
article
Armand Fallires narodil se 6. listopadu 1841
v Mězinu, malé obci departementu Lot-et-Garonne
Dle staré již tradice v rodině Falliěrů věnoval s
studiu práv a studoval na universitě v Toulouse
v Paříži. Na to vrátil se do provincie, dal se zapsat
do seznamu advokátů v Néracu a stal se jedním
z nejhledanějších a nejvaženějších advokatů téte
malé podprefektury. Mladý právník záhy se poča
zabývati polilikou a nastoupil dráhu, na níž pozděj
dosáhl tak krásných úspěchů. Byl zvolen do městsk
rady v Néracu, pozdějí mairem v Néracu a koneč
r. 1870 členem generální rady svého departementu.
Byv odvolán z úracu maira následkem pádu Thie
sova, musil se na krátko vzdáti činné politiky, ale
ti léta na to r. 1876 byl zvolen poslancem. Dobyv
si ostroh v provineii vkročil Failičres na širší drahu
politickou a zajfmavější, jež má za středísko Paříž
za obvod působnosti Francii a skrze ni celý, svět
Mladý poslanec brzy na sebe ohrálil pozornost; ob
divovali se u něho bystré inteligenci právnické, ži-
vosti a dobré náladě muže z jihu a přímosti upřím-
ného republikána, jehož zásady zůstaly neochvějn
v době krisí na počátku třetí republiky.
Fallěres stal se statním podsekretářem v mine-
sterstvu vnitra a kultu r. 1880, ministrem vnit
r. 1882—1833, presidentem ministerské rady r. 1883
ministrem veřejného vyučování r. 1883—1885, mini-
strem vnitra r. 1887, ministrem spravedlnosti roku
1887—1888, ministrem veřejného vyučování roku
1389—1890, ministrem spravedlnosti r. 1890—1892
senatorem za Lot-et-Garonne r. 1892 a r. 1899 p
zvolení Loubeta presidentem republiky byl zvolen
presidentem senátu. Zaujav -takto místo Loubetov
v senátě, stal se Fallěres dne 17. ledna 1906 jeho
nástupcem také v Elyseích.
Fallires
Lot
etGaronne
Fallěres
Mězin
Toulouse
Paříž
Nérac
Francie
Aires
18
article
Tento krátký přehled politického života c'ihod-
ného presidenta francouzské repobliky jest výmluv-
nější než dlouhá chvála. Falliěres jest nejen státní-
kem, jenž dělá čest své zemi, nýbrž má také jemné
lerární vzdělání a jest výborným znalcem umění
Stači jen sledovati jej chvili, když zahajuje salony
nebo výslavy obrazů, aby se mohla oceniti odborná
znalost a vždy osvědčený vkus prvního úřadník
epubliky.
Čiánek sebe kratšl o našem ctěném president
byl by neůplný bez zmínky o tom, co by Angličane
nazvali shobby« (koničkem) pana Falliěra Ve svýci
volných chvílich, jiehž pení mnoho, zabývá se pre
sident s vášnivou zálihou svými vinicemi v Loupil
lonu. Důstojný »country gentleman«, jakým jest pre
sident, má na srdci zájmy, starosti i radosti fran
couzských vinatů. Jako oni sleduje nepokojným
okem změny počasí, jako oni očekáva s úzkostí dobu
sklizně a jako oni konečné jde na své statky tam
dole, daleko na teplém a krásném jihu Francie, aby
se se svými dělníky zůčastnít vinobrani, a jak nji
šťují znalci, má loupillonské víno zvláštní chut
aroma
Konče tuto krátkou črtu, chtěl bych projevit
našim anglickým přátelům, jak my. Francouzi v Lon
dýně žijící, jsme vděčar za sympatické přijetí, jaké
chystají našemu milému presidentu, jehož sympatickí
sobnost bude za krátko tak popularní v Löndýně
v Anglii, jako jest populární v Paříži a ve Francii
J. Coudurier.
Angličan
Falliěra
Francouz
J Coudurier
Francie
Anglie
Paříž
19
article
Živelní pohroma na Čáslavsku
a Chotěbořsku.
Živelní pohroma na Čáslavsku
a Chotěbořsku.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Sobota dne 23. května t. r. stala se pro okre
Domky po obou březích Doubravky v Mlado
ticích položené, zatopeny byly až po strop vodou,
která podlahy vyzvedla, nábytek, šaty, prádlo a kde
co bylo odnesla, ba i jednotlivé domky pobourala
tak že jednotlivci zachránili se holým životem.
Nejvíce poškozeni jsou starosta obce Navrátil
jemuž mimo kus lavice a šaty, co měl na sobě, ni-
čeho nezůstalo, ba i obecní úřadovnu nerespektovala
voda a odnesla ji i se státními dluhopisy, náležejícími
chudinskému fondu.
Dále poškozeni jsou Zeman a Zvolský, který
přišel i o kozu a králiky, hoslinský Šauer, Augustýn
Opoceňský, Moravec, Safr, Novosád a jiní. I zde
strhla voda okresní přejezd, loni s velkým nákladem
nově postavený, který i s lávkou odnesla ke kosečni-
ckému mlýnu Kořinkevu v Ronově, kde hmoty z ob-
jektů těch opřely se o mohutné olše, tím proud řeky
se změnil, stodolou u mlýna, kde obojí vrata vyrazil,
velmi prude se hnal a na samotný mlýn dorážel;
jen náhodě má p. Kořínek co děkovati, že tento dra-
vou vodou stržen nebyl, která záleží v tom, že vod
sřítila silnou hradbu u samé Doubravky a tak smě
vody od mlýna odvrátila a tuto do Doubravky zpě
svedl
Vniknutím vody do mlýna zkaženy přes dv
vagony pšenice, a pole, poblíž mlýna položená,i
s úrodou přímo zničena a v pustinu změněna. Vedle
mlýna toho poškozena a témě. zničena velká pila
p. Hniličky, kde zásoby prken, klád, řeziva vůbe
odplaveny, stroje vytrhány, v Ronově zahynul chla-
pec devítiletý Heřmánek, který před proudem vody
na švestku vylezl, s které však, kládou na strom
narazivší, dolů sražen byl a se utopil
Odtud rychlým spádem dostala se voda do parku
knižete Františka Josefa z Auerspergů ve Žlebech.
který téměř zatopila, takže zahradník, tamže bydlící,
sotva utéci mohl.
Sobota
Navrátil
Zeman
Šauer
Opoceňský
Moravec
Safr
Novosád
Kořínek
Hnilička
Heřmánek
František Josef
Auersperg
Čáslavsko
Chotěbořsko
Doubravka
Ronov
Kořinkevo
20
article
Domy po obou stranách Doubravky, ve Žlebech
ležící, počtem 54, byly až pod strop zaplaveny, pod-
lahy většinou vytrhány, nábytek odplaven a u ob-
chodníků zboží zničeno.
Veliké škody utrpěli klempíř a kupec Kučera
jemuž odplaveno množství dehtu, cementu, lepenky,
a krám podplaven, dále krupař Zďárský, jehož byt.
krám a dílna podobají se bahništi. Dále majitelé dom-
ků v položení „Chalupy“ Miláček, Brauenstein, Šev-
číková; na protější straně Kubelka, Hoznauerová
Čeňku Horákovi odnesla voda včely, secí strol.
ufopila býka; starostovi Havlíčkovi 18 špalků včel.
Největší škody způsobila voda v knížecím cukro-
varu, kde vytopila úřadovny, zníčila registraturu,
vnikla i do ohnivzdorných pokladen, zatopila úřadní
domy, kde stála přes 2 metry vysoko; ve skladišti
cukrovaru podmečila veliké, do tisíce metr. centů
jdoucí zásoby bílého a surového cukru.
Dále vnikla voda do kostela, kde zatopila oltář
v sakristii vše přeházela a knížecí hrobku zatopila
až do stropu, takže sarkofágy tu se nalézající plo-
valy po vodě.
Kučera
Miláček
Brauenstein
Kubelka
Hoznauerová
Horák
Havlíček
Doubravka
21
article
Ve Žlebech odnesla voda most fovární, spojující
cukrovar s okresní silnicí. dále mosl. městečko s ná-
dražím spojující, a konečně most železniční a část
železničního náspu v délce as 30 metrů; mimo to
podemlela silnici obecní k nádraží vedoucí a smetla
taras silniční, jakož i zeď u knížecího parku, který
silně zaplavila, takže týž bahnem pokryt jest.
Ve Žlebech vystovpila voda sedm (7) metrů nad
normál, tedy o 2 metry výše, než byla poslední velká
záplava roku 1897; vysoká záplava ta, daleko vyšší
než v Ronově, výše než Žleby a ve Vrdech níže
než Žleby položeném, má svoji příčinu ve špatně
založeném mostě ve Žlebech a náspu železničním,
po obou stranách mostu vedoucím, o který voda se
zdouvala. Bude nutno, by most železniční, který již
vícekráte vodu vzala, byl jinak zřízen, měl větší prů-
točnou plochu a by na místě náspu zřízen byl most
s otvory.
Ronov
22
article
Mimo to zalopila Doubravka veškerá pole po
obau stranách její rozložená ve Vrdech, Dolních
Bučicích, Zbyslavi, kde i zatopila voda více domů.
jmenovitě obecního starosty Šromky. Dále pole
Bojman, Žehušic, Rohožce, Horušic a Sulovic. Voda
obcích těch, jmenovitě u Vrdů atd. stojí dosud ned
obilím, tak hrozi zkáza celé úrodě.
V obcích Pařížově, Mladoticích, Renově a Žle-
bech zničeny jsou veškeré zahrady, stromy jsou bud
ze země vyrvány anebo zpřeráženy; zvláště smut-
ná podívaná jest na mlýn Sýkorův ve Žlebech, kte-
rému zničena pila, obilí a mouka zaplaveny. Zde,
jakož i v ostatních staveních zachránili se lidé útě-
kem buď lomenicí neb střechou. Pí mlynářové, jejíz
4 dílky spouštěly po provaze, do rána sešedivěly
vlasy.
V neděli navštívil většinu poškozených starosl
a zemský poslanec dr. Zimmer, který obrátil se ihned
na místodržitele a zemský výbor, ministra v. v. dra.
Pacáka a posl. Kubra, kteří ihned slíbili účinnou
podporu, jíž nevyhnutelně a plnou měrou jest tu
zapotřebí. Kéž nedá dlouho na se čekat!
I doufáme, že tento smutný případ přesvědčí
kompetentní činitele o nutnosti regulace Doubravky
a že k této konečně dojde.
Dr. Zimmor svolal na pondělí schůzi starostů
z obcí na Doubravce ležících, kde vyložil kroky, jichz
na prospěch poškozených podnikl a do které do-
stavili se poslanci Kubr a Šabata, ktelí akci, drem
Pacákem zahájenou, všemožně podporovati slíbili
jin
Šromek
Bojmany
Sulův
Sýkorův
doktor
Zimmer
Pacák
Kubr
Zimmor
Šabata
Doubravka
Vrdy
Dolní Bučice
Zbyslav
Žehušice
Horušice
Pařížov
Mladotice
Renův
Doubravec
Žle
23
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
živnostenský komora
24
article
Povídka o sedmi pověšených.
Povídka o sedmi pověšených.
V právě vyšlém kvělnovém svazku alma-
nachu „Šipovnik“ otiskl Leonid An-
drejev novou povídku — „Povidku o
sedmi pověšených“. Andrejev, který po-
strašil v poslední době i svoje nejbližší literární
přátele obavami o duševní chorobě svého ta-
lentu, vrací se v této nové povídce ku přiznaným
a přijatým formám povídky tolstovské a čechov-
ské, k zdravé a všelidské psychologii. „Povídk
o sedmi pověšených“ jest histerie sedmi ne-
šťastníků, kteří prožívají — každý svou mírou
a svoji individualitou — předsmrtný duševní
slav po odsouzení k smrti.
Evropská literatura zná již toto thoma ve
zpracování Viktora Huga — „Poslední den
odsouzencův“. Analysu hugovskou rozvádí An-
drejev v sedmi variantách, při čemž vnější pře-
divo povídky je nanejvýš prosté. Chystá se aten-
tát na vysokou osobnost politickou. Všechny
nitky spiknutí jsou odhaleny, a spiklenci padnou
do rukou spravedlnosti. Pět spiklenča — z nich
tři muže a dvě ženy — zajmou a vsadí do vě
zení, na pevnost. K nim přidruží se ještě dva
náhodní soudruzi v neštěstí. Jeden z nich.
Leonid
Andrejev
Hug
25
article
Čnéhonec Ivan Janson, tupý, nerozvitý člověk,
obžalován z eelé řady zločinů: pokus o loupež,
vraždu a znásilnění. Druhý je sedlák, mužik
z Orlovské gubernie, jménem Cyganok (Ciká-
nek), usvědčený vrah tři lidí, a pravděpodobný
účastník nmohých zločinů. Všech sedm dlouh
nězní na pevnosti, potom je odsuzují, vezou na
popraviště a věsí.
Psychologická analysa těchto sedmi kandi
dátů smrti, kterou podává tu nejpopulárnější
dnes a nejmohutnější z ruských moderních
spisovatelů, jest neobyčejně shuštěná, umě-
lecky výrazná, osobitě silná a působivá
Sedm typů současného revolučního Ruska
zachyceno tu s životností reální pravdy a s tako-
vou svěžestí i bohatostí detailů v kresbě i v psy
chologické analyse, že budí sensaci ve všech
vrstvách společnosti. Ruská literatura, jíž da
již předloni týž spisovatel krásný slib svou psy-
chologii politické vraždy ve znamenité povídlee
Janson
Cyganok
Ciká
Rusko
26
article
,Gubernátor“, dostává v této nové práei
jeho krásné a silné splnění slibu.
Všech sedm typů Andrejevem tu nakresle-
ných má jediný jen společný rys — silnoua
dychtivou touhu po životě... Touto touhou
stůňou všichni společně, volný stepní jestřáb.
zatvrzelý zločinec Cyganok stejně, jako mladý
Vasilij Kaširin, který se chvěje v očekávání
strašlivého konce, a jest hotov se modliti, ač
koli výchovou a společností již dávno ztratii
víru. Opačným typem těchto obou jest mladičká
divka Táňa Kovalčukova, vášnivá stoupenka te-
roristických idejí, která s fanatickým odhodlá-
ním chystá se na smrt, utěšujíc se přesvědče-
ním, že — není smrti. Ale i ji brůzy nastávající
popravy na konec lámou a drtí. Některá míst
povídky jsou svrchovaně vzrušující. Tak nelze
bez dojetí čísti, jak ujišťuje kritik „Birževých
Vědomosti“ A. 1zmajlov, který není nekri-
tickým obdivovatelem Andrejevovým, kapitolu.
kde přicházeji se se Sergějem Golovinem rozlou-
čiti otec a matka.
Jak blizký je román Andrejevův pravdě.
potvrzují i lidé, kteří sami zkusili muka politi
ckých vězňů na povnosti a vyhlídky popravy.
tak N. A. Morozov, Starodvorskij aj
Román Andrejevův, jak se zdá, vzbudí sensac
i za hranicemi, a již nyní, hned po vyjití, jest
vážnou kritikou ruskou prohlašován za největší
literární událost posledních let, za nejsilnější
projev velikého talentu autorova, jehož sláva
vč.
popularita jím se jen ještě utvrdila.
Andrejev
Kaširin
Kovalčukův
Birževý
Andrejevův
Golovin
Morozov
Starodvorskij
Román
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert Dim. Alez. Slavjanského konáse
dne 27. května v 8 hod. večer a 28. května dopoledne
v sále ostrova Žofínského a v sobotu 30. května na
výstavišti. Neobyčejná příležitost naskytne se zpěvu
a hudby milovnému pražskému obecenstvu i přáte-
lům slovanských literatur vyslechnutím fenomenál-
ního pěveckého sboru Slavjanského, jehož program
vykazuje čísla velice cenná. Pro veškeré tři koncerty
stanoveny jsou různé programy. Erotické písně stří-
dají se tu s epickými bylinami v sólech razkazčiků
s chorovodnými a tanečními chory. V lyrické písni
„zapěvala“ v unisonu doprovázeti bude shor. Takt
zpívané lidové písně nabývají slohu mnohohlasného,
polyfonního na základě imitací a ač děje se tak na-
hodile, dochází chor k samorostlé překvapující impro
visaci variační, neopakující se nikdy stejně, ale stále
nové formy a ráz v živém lidovém zpěvu nabývající
Di
Žofínský
28
article
Tyto písně předneseny budou sborem Slavjanského
s uměleckým zaokrouhlením. Uslyšíme písně a zpě-
vy duchovní až X. věku a písně světské od XVII
století k moderním mistrům ruským. Řídká to zajisté
příležilost seznámiti se tak souhrnně na ráz se všem
třemi érami ruské hudby. Tím více pak litovati, že
Dim, Alex Slavjanskij opouští těmito posledními
svými koncerty, jež platí Praze na rozloučenou, svou
uměleckou dráhu, ač jinak z plna srdce mu přejeme
zaslouženého odpočinku. Laur slávy, kterého doby
sobě Slavjanskij na své umělecké pouti, složenje
z lístků lidových ruských písní, kterým on na sve
cestě světem tak mnoho sympatií získal. Slavjanski
doufá, že rozloučení jeho s Prahou nebude měně
slavnější, jako byl šťastný jeho výjezd z Prahy přee
padesáti lety. Zajisté, že veškeré hudby milovné obe-
censtvo pražské, jakož i naše slovanofilské kruhy ne-
zapomenou přijiti rozloučiti se s Dimit. Alex. Slav
janským. — Ceny míst: Lože 12 K, křeslo 3 K,
pořadí 2 K, II. pořadí 1 K, místo k stání 60 hal. List-
ky jsou v předprodeji pouze pro středu 27. května
večer v knihkupectví Fr. Řivnáče na Příkopě a Fr
A. Urbánka u Národního divadla. Jinak u pokladny.
Slavjanskij
Laura sláva
Alex
Řivnáč
A Urbánek
Praha
Francie
Dim
Alex
národní divadlo
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Nešlčstí na pouliční dráze. Z Londý na
25. května. (K. k.) Jak se jistému zdejšímu listu
oznamuje z Nového Yorku, dostal se ve Filadelf
včera v nocí jeden vůz pouliční dráhy do pohybu.
sjel po přikrém svahu a s největší prudkostí narazi
na 5 jiných vozů pouliční dráhy, hustě obsazených
obecenstvem. Mnozí ve voze sedící by
vymrštění na ulici anebo pochován
v troskách vozů. Čtyři osoby byly za-
bity a 70 těžce poraněno.
= Živelní pohromy v Americe. Z Novéh
Yorku, 25. května. (Něm. kab. spol.) Podle zpráv
listů z Dallasu páčí se škoda, kterou povodně způ
sobily v Texasu, na 2 miliony dolarů. Občat
hrozilo nebezpečí, že Dallas bude zničen požárem.
Domy musily býti dynamitem vyho-
zeny do povětří, aby se zabránilo rozšitování
požáru. Mnohé ulice v Datlasu jsou 7 stop pod
vodou.
= Rozvod manželů Vanderbiltových. Z Nového
Yorku se sděluje, že soudem byl prohlášen rozvod
milionáře Alfreda Vanderbilta a jeho manželky
a siče z viny manželovy. Syn byl rozsudkem při-
řknut matce a Alfredu Vanderbiltovi zapovězeno z
života rozvedené choti uzavříti nový sňatek.
Občat
Dom
Vanderbiltův
Vanderbilt
Londý
Nový York
Amerika
Novéh York
Německo
Dallas
Texas
30
article
čáslavský, jmenovitě pro obce na Doubravce polo
žené, dnem hrůzy a neštěstí, na který tak snadne
pamětníci nezapomenou
Již v poledne stahovaly se mraky šedé a žlut
nad městem Čáslaví, které však pojednou nastavší
vítr zahnal směrem ke Kaňku a Labské Týnici, kde.
jak se proslýchá, spadly téhož dne velké spousty vody
s kroupami, jež v místech těch okolí hrozné škody
způsobily. Sotva však mračna ta odešla, přitáhla e
jihovýchodu mračna mnohem hrůznější. Již po
hod. s poledne spustil se liják, který celé proudy
spousty vody rozlil po zemi a tak v mnobých obcll-
zaplavil a zničil úrodu, která slibovala tu nejkrásněj
a nejhojnější žeň a na kterou hospodáři tolik se t
šili a v ni naděje skládali.
Zvláště lijákem Um, s padáním krup spojeným
který trval nepřetržitě až de hodin večerních, posli-
ženy byly nejvíce obce Dobrovice, Potěhy. Tupadla
Bračice, Přibylcyice, na druhé straně Třemošnic
s Lhotkou, Závratce a Počátky.
Následkem velikého deště, který časem podoba
se průtrži mručen a za kterého blesky stále se kři
žovaly a hrom mocně burácel, rozvodnily se všechny
potoky a řeky, jmenovitě ale rybníky, jichž hráze
po vělšině přelékaly a utrpěly značných poškození
Tak rybník Trubný u tupadelské bažantnice
z něhož vede vodovod do města Čáslavi, byl jak silně
napnut, že hráz již přetékala a v místech, kde je
filtr, učinila voda takovou prorvu do hráze té, že
byla obava protržení hráze snmé; spodní rybníky
Firsák a Homolka, přelily se přes hráz, tak že kn-
jina v mistech těch podobala se velíkému jezeru
Následkem toho doleji pod městem Čáslaví polo
žený veliký rybník rychle se naplnil a voda v něn
do 1/47. hodiny večer stále stoupala, tak že pomýšlel
se již na deložování domů doleji položených.
Přibylcyice
Čáslav
Kaňk
Labská Týnice
Dobrovice
Třemošnice
Lhotka
Závratec
Trubná
Doubravec polo žený
Firsák
Homolka
31
article
Mezi tím sjel blesk do stavení p. Smutného, kdo
zapálil a později do dívčí školy.
Veškeré toto řádění blesku s burácením hromu
a silným lijákem ukázalo se však druhý den přím
nepatrným oproti průtrži mračen, která teprv
k šesté hodině večer v povodí Doubravky jak na
Chotěbořsku, tak ale jmenovitě v okresu čáslavskén
řádila. Ohromné spousty vod svezly se rychlost
úžasnou do koryta Doubravky samé a nastala po
vodeň v povodí tom, jaké není pamělníka.
V obci Pařížově, kde má býti zřízena p
regulaci Doubravky, o které již tolik let okresní vý-
bor čáslavský dosud však marně se zasazuje, velikt
nádržka na zachycení 11/2 milionu kubických metrů
vody — sebrala rozvodněná Doubravka mlynář
Schorkovi, který letos na jaře do základů vyhoře
— vše, co od té doby nově postavil, odnesla mu
voda a žírný dobytek, drůbež a jině; mimo to strhla
zde přejezd okresu čáslavského, který rozmetla hra-
čkou, strhla jez mlýna Prokešova v Mladoticích, takže
na mlýn jeho nejde krapet vody, ač táž poblíž dosu
ve velkých spouslách kol mlýna se žene
Pole, k mlýnu náležející, proměněna jsou v
šlěrkoviště, šutrem a balvany pokryté.
Smutný
Schork
Prokešův
Doubravka
Chotěbořsko
Pařížov
Mladotice
32
article
Můra, která dusila výstavu a její život, jest
odstraněna. Německý Volksrat vyřkl nad vý-
stavou klatbu a zakázal v opatrné formě rady
její návštěvu Němcům nejen z Čech, nýbrži
z ciziny. Tomu, kdo výstavu pravidelně navště-
voval, kdo v ní dovedl choditi s očima i ušima
otevřenýma, bylo dávno jasno, že dvojjazyčnost
výstavy byla sice zamýšlená, nikolí však sku-
tečná. Bylo jasno, že český a německý ráz bo-
jují na výstavě a o výstavu boj předem pro něm-
činu prohraný. Pověstná kyselost nedosužitel-
ných hroznů to byla, která diktovala německému
Volksratu boykot jubilejní výstavy. Jubilejní vý-
stava letošní má více o společnou stránku s jubi-
lejní výstavou z r 1891. Má oficiální anathem
německé, s nímž sotva budou asi spokojení vy-
stavovatelé němečtí, s nimž však úplně může
býti spokojeno pořadatelstvo výštavy, které jest
zbaveno povinnosti jiti v hostitolské zdvořilosti
až k dvojjazyčnosti, kdyžtě němečti hosté
chtějí zůstati za plotem.
Němec nejen
Čechy
33
article
Německý Volksrat svým usnesením hodi
výstavu na krk Čechům v škodolibé naději, že
bude tak moci učiniti i s případným hmotným
neúspěchem. Opatrnieké jednání! Ale nesvědči
o znalosti českého lidu, jenž zajisté dovede
uvěsti v niveč naděje německé — bude-li
ovšem chtíti. Německý Volksrat straší své
krajany „nebezpečenstvím přepadení rotami če-
ské luzy“, ač dosud jedinému německému ná-
vštěvníku výstavy nebyl zkřiven na hlavě an
vlásek, ač naopak v slovanské pohostinnost
naší učiněno německým krajanům více k vůli,
než po právu směli žádati.
Se srdcem radostně odlehčeným začínáme
éru výstavy bez Němců ..
Čekali jsme včera „stotisícího“, kterému
kyne slastný osud jednodenní celebrity. Byly
připraveny fotozrafické aparáty, reporterské tuž-
ky, permanentní vstupenka (jen vyplnit jméno),
výstavní losy, dole v restauraci bránického pivo-
varu otec Kamenský čekal na zadrnčení telefo-
nu, kdy pan (pani, slečna — nebo neutrum) mu
bude ohlášen, neboť má se tam šťaslnému ry-
tíři turníketu dostati úplného pohostění, v pavi-
lonu obchodu v parfumerii „Orchidée““ měli pre
Čecho
Němec
Kamenský