ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 90342dd0-75a3-11dc-b88c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 120, place 80, org 13, work 1
1 masthead
Strana 2,
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
27. května 1908. Číslo 146
4 article
hrávati musí — pravi prof. Gumplovič — jest proces čistě přirozený. V takovém procesu vi- tězí vždy větší moc. Větší moc není však ani na straně Pešti, ani na straně Vídně, nýbrž na straně Jihoslovanů. Nevidí to jen slepec. A proto konečné vítězství musí připadnouti jižním Slova- nům, ovšem s podmínkou, že se konečně sjed- notí a přestanou se sami tříštiti svými stranni- ckými spory. Takové pronásledování, jako je Rauchův režim, jest jen bodání jehlami a je nechutné, jako všechna opatření z rozpačitosti. Oko sociologa vídí, jak se jižní Slované zdvi- hají a že jim náleží politická budouenost na Dunaji a na Balkáně. Stojíme na prahu velikého historického obratu, jenž jižní Slovany povolá k sumostatněmu národnímu životu. Doufejme, že ve Vídni uznají v čas tento nastávající obrat a podle něho se zařídí. Co se týče Maďarů, nutno se diviti jejich státnickému nadání, ale proti sociálným přirozeným procesům nepomůže nijaké státnické nadání právě tak, jako nejvyšši lékařské umění ničeho nesvede proti smrti doži- lého starce. A proto — končí prof. Gumplovič — volám k vám: Nil desperandumí“ Z Pošti, 24. května. (Příští srbský patriarcha.) V polovině června bude svolán srbský církevní sněm, aby vykonal volbu nového patrinrchy na místo, uprázdněné smrtí Jiří Bran koviče. Vážnými kandidáty patriarší hodnost jsou pouze budínský srbský biskup a nynějš správce patriarchátu, Lucián Bogdanovič a biskup vršecký Gabriel Zmejanovič. Vlád- ním kandidátem jest biskup Bogdanovič a čeká se, že radikálové, kteří mají na sněmu většinu jednoho hlasu, rozhodnou se pro vládního kan- didáta, ježto sami náležejí nyní ku přívržencům uherské koalice a bána bar. Raucha. Královským komisařem na srbském církevním sněmě bude prý hr. Theodor Batthy a nv.
profesor Gumplovič Jihoslovan Rauchův Slovan Maďar Jiří Bran Lucián Bogdanovič Zmejanovič Bogdanovič Rauch Batthy Pešť Vídeň Dunaj Balkán Nil Slovan
5 title
Politické zprávy zahraničně.
6 article
V Praze, 26. května.
Praha
7 article
Západoslovanšti poslové v Petrohradě. Dnes začínají v Petrohradě pocty, vzdávané západoslovanským paslům, jedoucím tam v příčině obmýšleného slovanského sjezdu. Při té příležitosti dojde k velké výměně názorů jak řečnických, tak novinářských. Názory slovanské jak známo, nikterak nejsou jednotny a nemožno zpředu se zaručiti, že výměnou jejich za petro- hradské návštěvy dospěje se k jakémusi doroz- umění aspoň v hlavních zásadních bodech. Proto můžeme petrohradskou návštěvu prozatím pouze sledovat, a teprve po ni bude možno utvořiti s úsudek o její účelnosti a výsledeích.
Petrohrad
8 article
Jak je třeba trpělivě čekati a nepředbihati, ukazuje hned dnes pan Dymša, polský poslane hosudarstvenné dumy, jenž byl jmenován jak jediný z polských politiků, jenž je pro slovanský sjezd, pro jeho obeslání Poláky a pro společnou jejich v té příčině práci s kruhem ruských „ve- řejných pracovníků“, v němž jsou zastoupeni tak zv. rušti „Novoslované“. Pan Dymša dnes v „Novém Vremeni“ tuto zprávu o sobě vyvraei Není tedy dosud ani jediný z ruských Poláků pro sjezd a pro společnou slovanskou práci, V „Novém Vremeni“ vykládá své slovanské názory p. M. Moňšikov. Je záhodno stručně se s nimi obeznámiti. Píše: Vzpomináte si řeči Garibaldiovy s balkonu k nesčíslnému davu? Vztáhl nadšeně rukue řekl pouze jediné slovo: Unat — a celý náro okamžitě mu porozuměl a rozechvěli se bouřným nadšením. Celá Htalie žila tehdy tímto „unal Každý Ital choval v srdci svém sen o jednote vlasti. U nás, v Slovanstvě, bohužel sinahy o jednotu neni. My všichni lpíme na svýci různých a úzkých zájmech. Návštěva západo slovanských poslů to nezmění (a změniti ne hodlá, jak vidno ze slov dra. Kramáře k redak toru „Birževých Vědomostí“). Přes to, že mezi Slovany není ani jednoty ani snahy o ni, přece jest slovanská myšlenka. Genij Slovanstva hraje nyní jako na rozladěném nástroji. Jestli se nástroj zladí, zazní jiná hudba. Položení Slovanů je prý zoufalé. Dejme tomu, ale právě zoufalství probouzí síly. Sllu konečně máme, ale nemáme jich soustředěnía shody. Jádro Slovanstva, Rusko, je rozbito, ale síla jeho není zničena. Všiehni pochopí, je-i medvěd poružen opicí, že je to pouhá náhoda, zábavná při vší krutosti. A právě po nešťastné vojně ucházeji se o naše spojenství státy, které
Dymša Polák M Moňšikov Htalie Ital Kramář Birževý Nový Vremit Rusko Slovan
9 article
do ní byly nám nepřátelské. Z toho vidno, ž není třeba, aby nešťastná vojna Ruska musila míti neblahý vliv na vývoj slovanské myšlenky. Rusko zůstává Slovanům závaž- nou oporou, a že Rusko je s to, aby Slovanům přinášelo oběti, to doká- zalo. Slovanské vědomí za posledních třicet let přese všecko neobyčejně se povzneslo. Slo- vanstvo má nyní dvě nové a povné tvrze: n jihu Bulharsko, na západě Čechy. Ale staré spory nepřestaly Slovanstvo hubi. a nejskandálnějším a nejzáhubnějším z nich je spor rusko-polský. Kdybychom se nebyli zúčnst- nili rozdělení Polsky, zachvátivše čásť její, slo- vanská otázka dávno by byla rozřešena. Bylo by se to bezpochyby stalo dlouho do rozřešen otázky italské a německé. Dejte Polákům c největší samostatnost, aby se z ruských guberni mohli vrátiti domů, neboť je nemožno, aby se národnosti slily, a žijou-li Poláci mezi námi jsou nám nebezpečni tak, jako Židé a jako každá jiná národnost.
Polák Rusko St Bulharsko Čechy Polsko Slovan
10 article
Totéž platí o jiných slovanských národno- stech, jsou-li mezi námi. Nynější Slované jsou nám blízci jazykom a krví, ale cítí se různým kmeny. Pronikajíce jeden do druhého, nevná- šejí jednotu, nýbrž různost. Slití se Slo- vany považoval bych nejen za ne- žádoucí, nýbrž přímo za nebez- pečné. Vážím si národnosti své i každé jiné a jsem přesvědčen, že promohutnost Slo- vanstvr Čech musí zůstati Čechem, Bulhar Bulharem, Polák Polákem A tak, prosíme, račte býti našimi hosty, ale nikoli hospodáři. Ani se Slovany, pokud zůsta- nou Slovany, nebudeme se děliti o práva hospo- dářů ruské země. Přijdou-li k nám jednotlivá Slované s talentem a kapitálem, prosíme, račte do naší rodiny, ale jako hosté! Kdybyste k nán přišli hromadně, ať jste Poláci nebo Češi, Bul haři nebo jiní Slované, nemůžeme dovolit, aby ste si mezi námi zřizovali domovy jako kolo- Nečiňme jeden k druhému žádných poža davků a nároků, ani nároků na kulturne prvenství, a zachováme si vzájemnou svo- bodu a rovnost. Pracujte každý na svém, na své roli, ve pruspěch své národnosti, a tato spo- lečná práce sblíží nás a někdy snad sjednotí nisté.
Slovan Čecho Bulhar Polák Čech St
11 article
Věci černohorské.
12 article
II. Vývoj věcí černohorských ukazuje, že kníže chybil, vytrhnuv Černou Horu tak náhle ze sta rého stavu. Kníže, jenž jako jeho předkové vlád samodržavně a patriarchálně ke spokojenosti svého národa, měl své Černohorce nenáhlým po- stupem přivésti ke změně vládni formy, aby ji nepozorovaně přivykli. S proměnou vládní for- my přišla změna osob na zodpovědných místecl a úřadech. Pochopitelno, že to vzbudilo nespe- kojenost všech odslavených. Tak se věc má i s Petroviči a Vukotičí, přibuznými obou kní- žecích manželů. Petroviči a Vukotiči, zvlášty první, byli do ústavy nejmocnějšími rody i lidmi Všichni se ztotožňovali s dynastií, byli knížeti oporou a národ je uznával. Ústava tenlo pomér změnila vyslovením, že dynastií rozumi se pouze knížecí manželé, jejich děti a děti těchto dětí. Petroviči z členů dynastie klesli na pouhé pří- buzné knížecí, více méně vzdálené, a to knížet nemohou odpustiti. Když se počaly seskupovat strany v černohorské skupštině, a když se ob- jevila strana národně-demokratická, jejímž čle- nům přezdívají „klubášů“, největší počet sta- rých reakcionářů a dynastů postavil se v řady jakési „demokracie“ a „oposice“, jež namnoze papouškovala fráze z programu srbských „samo- stalců“ (mladoradikálů), právě tak jako kníže kopíroval špatnou ústavu srbskou z r. 1869 proti níž byl v Srbsku veden boj 25 let. B tento v Srbsku skončil zničením mnohých lidí a jedné z obou dynastií. A také prvé ústavní vlády černohorské kopírovaly některé srbské zákony, které rovněž byly špatnou kopií zákonů cizozemských.
Kníže Petrovič Vukotičit Vukotič Černá Hora Srbsko
13 article
V počátcích ústavního života černohorského nejvíce vynikli někteří mladí muži, kteří byli na školách v Srbsku a zůstavili tam dobré jmeno jehož si dobyli i ve své vlastí, když se tam vrá- tili. Ale vedle nich vynikli na Černé Hoře po návratu ze studií na srbských školách také jint mladí Černohorci, kteří v Srbsku zůstavili pa- mátku nejhorší. Bez opravdovosti, bez charak- teru, bez důkladného vzdělání nabyli doma tako- vého vlivu, že v skupštině měli hlavní slovo. a to skoro vždycky chybně a zvráceně. K tomu se přimísil boj jednotlivých rodů o to, který z nich má býti knížeti blíže a miti větší vliv na dvoře. Proti Mijuškoviči a Popoviči Jabučaninu, kteří si dobyli prvých míst u dvora, voden boj na život a na smrt, jak už Černohorc znáte! Většinou ve skupštině prohlášen za ne- platný mandát bývalého předsedy ministerstva Lazara Mijuškoviče, jenž není bez chyb, ale má i mnohě zásluhy a je vlastním původcem černo- horské ústavnosti. Jeden poslanec úřadník byl vládou pensionován, protože v skupštině mluvil oposičně. Našli se poslanei, kteří nejvýš bez- taktně a dráždivě navrhovali, aby skupština zre- vidovala státní účty za dobu knížecího samo- državí.
Mijuškovič Popovič Jabučanin Srbsko Černá hoře
14 article
Našli se tři mladí muži, kteří si i za těeh poměrů troufali utvořiti vládu a vládnoui ústavně. Byli to: Andrija Radovič, Mihajlo Iva- novič a Gavrilo Cerovič. Ale neměli zdaru ve své práci. Toho je více příčin. Neměli dosti stát- nické přípravy a zkušenosti, předseda skupštiny Šako Petrovič nevěděl, co je poslanec a neumě ani skupštinu řídit, ani vésti stranu „národní“ či „klubášskou“, mezi klubáší byli tací, kteí svými skutky kompromitovali i vládu, i stranu, ale nejvíce uškodila úspěchu nového směru n Černé Hoře bláznovská agitace černohorsk omladiny z Bělehradu. Na Cetyni padl „trium- virát“ řečených tři ministrů a v čele vlády při- šel dr. Lázo Tomanovič. Nastala reakce prol výstředním a nezřízeným živlům a černohoršt emigranti a studenti v Bělehradě místo aby do- kázali knížeti, že pro reakci není důvodu, na strojili v Bélehradě spiknutí proti knížeti, při pravili (snad nalezli) pumy a poslali je do vlasti Jaurés a Marokko. Ve svém lístě »Humanité« varuje vůdce socialistů Jaurés Franeti před novými zápletkam v Marokku, kde nastává nová situace vzhledem k vitěznému postupu Muleje Hafid a. Francie musí miti za nových obtiží v Marokau nejjasnější a nejurčitější právo na svě straně. Proto musí ihned upustiti od své nerozumné politiky, jež vede k konfliktu s celým Marokkem, které se soustře- duje kolem Muleje Hafida. Francie musí přesně sledovati smlouvu algeciraskou. Ministerstvo Clé menceauovo přivedlo Francii do krise horší nežli jaká byla za dob Delcasséových. Země. naříká dále Jaurés, nechává lhostejné a nevě- domě vládnouti ministerstvo a parlament are nečitá znepokojující telegramy
Radovič Cerovič Šaka Petrovič Lázo Tomanovič Jaurés Delcasséový Bělehrad Maroko Francie Mulea Hafida Mulea Hafid a Mihajlo Iva
15 article
President francouzské republiky u krále Velké Britanie. Telegrafické zprávy z Londýna oznamují že přijetí presidenta Faliěra na půdě britské bylo neobyčejně srdečné. Král i lid anglický radostně přivitali presidenta francouzské repu bliky a manifestovali okázale a upřímně sv politické city pro Francii. President Faliěre je druhý president republiky,i který je hosten v Londýně. Před ním byl tam president Loubet Avšak cesta Faliěrova má mnokem větší význan a neni pouze cestou zdvořilosti. Je potvrzením a posilněním pevného svazku přátelského mez dvěma státy, které ještě před málo lety nebyly sobě valně nakloněny. »Eotente cordiale«, veliké to dílo Deleasséovo i Clémenceauovo — tento státník byl vždy horlivým anglofilem a v dobe panamského poprasku bylo mu vytčeno, žeje ve službách Anglie — osvědčuje se vždy více jako svrehované prospěšné a odpovídající poža- davku doby. Jen někteří výstřední chauviniste nacionalistiětí — u, kteří zvali Clemenceaua »agentem aghekým« — nemohou se do dnes smířiti s dohodou anglieko-francouzskou a jejieh přední novinářský mluvčí Ernest Judet ve svém listě »Eelair« vytýká presidentovi republiky, že jel dřive do Londýna nežli do Petrohradu a že Eduard VII. se vedral do rusko-francouzského přátelství. Anglie i Francie potřebují, aby žily v nejlepších stycích. Vyžadují to jejich politické i hospodářské zájmy. A pouze velké umění Bi- markovo dovedlo tak dlouho zamezit uskutečnění přátelství mezi Paříží a Londýnem. Podnět k návštěvě presidenta dala fran- couzsko-britská výstava. Tim se vy- světluje též, že president navštívil dříve přátele
Faliěre Deleasséův Clémenceauův Clemenceau Judet Eelair Eduard Velká Británie Londýn Francie Anglie Petrohrad Paříž
16 article
a pak teprve spojence. Politickým záležilostem nebude asi věnováno mnohu času za ty 4 dny presidentova pobytu v Londýně. Politické otázk byly důkladně probrány před nedávnem, když ministerský předseda Clemenceau přijel do Londýna na pohřeb svého přítele Campbell Ban nermana. Návštěva presidentova má za úče především býti slavným projevem pro »entente cordiale«. Král anglický Eduard VII. pohliz s radosti na výsledek své dlouholeté práce své dávné tužby: přátelství s Francií. A za jisté s velkou srdečností stiskl pravici bývalého skromného advokála z Neroau, jejž francouzská demokracie povolala na nejvyšší místo ve státu K návštěvě presidenta francouzské republiky v Londýně. Z Londýna, 24. května. (Pův. dopis »Nár. Listů«) President Fallires jako šťastní lidé nemá hi storie, nebo správněji řečeno, jeho dlouhá politická kariéra není poskvrněna žádnou bistorií, žádným ne milým případem, ničím, co by mohlo seslabiti jeho mravní váhu. Jest to proslě logický vývoj naprost čestné osobnosti, muže, jenž na všech míslech, kter zaujímal, povždy splnil svůj úkol bez okázalosti, bez marnivosti, jakoby to bylo nejpřirozenější věcí n světě. Ponenáhlu se vyšinul v kariéře politické přešel všechny stupně parlamentní hierarchie ben spěchu, bez horečné snaživosti; byl povoláván k nej- vyšším úřadům, jež může zastávati francouzský ob- čan, pouze proto, že v očich svých spoluobčanů jes zosobněním cností občanských i soukromých, jaké se mohou právem žádali od prvního úřadníka re- publiky.
Clemenceau Campbell Eduard Fallires Londýn Francie
17 article
Armand Fallires narodil se 6. listopadu 1841 v Mězinu, malé obci departementu Lot-et-Garonne Dle staré již tradice v rodině Falliěrů věnoval s studiu práv a studoval na universitě v Toulouse v Paříži. Na to vrátil se do provincie, dal se zapsat do seznamu advokátů v Néracu a stal se jedním z nejhledanějších a nejvaženějších advokatů téte malé podprefektury. Mladý právník záhy se poča zabývati polilikou a nastoupil dráhu, na níž pozděj dosáhl tak krásných úspěchů. Byl zvolen do městsk rady v Néracu, pozdějí mairem v Néracu a koneč r. 1870 členem generální rady svého departementu. Byv odvolán z úracu maira následkem pádu Thie sova, musil se na krátko vzdáti činné politiky, ale ti léta na to r. 1876 byl zvolen poslancem. Dobyv si ostroh v provineii vkročil Failičres na širší drahu politickou a zajfmavější, jež má za středísko Paříž za obvod působnosti Francii a skrze ni celý, svět Mladý poslanec brzy na sebe ohrálil pozornost; ob divovali se u něho bystré inteligenci právnické, ži- vosti a dobré náladě muže z jihu a přímosti upřím- ného republikána, jehož zásady zůstaly neochvějn v době krisí na počátku třetí republiky. Fallěres stal se statním podsekretářem v mine- sterstvu vnitra a kultu r. 1880, ministrem vnit r. 1882—1833, presidentem ministerské rady r. 1883 ministrem veřejného vyučování r. 1883—1885, mini- strem vnitra r. 1887, ministrem spravedlnosti roku 1887—1888, ministrem veřejného vyučování roku 1389—1890, ministrem spravedlnosti r. 1890—1892 senatorem za Lot-et-Garonne r. 1892 a r. 1899 p zvolení Loubeta presidentem republiky byl zvolen presidentem senátu. Zaujav -takto místo Loubetov v senátě, stal se Fallěres dne 17. ledna 1906 jeho nástupcem také v Elyseích.
Fallires Lot etGaronne Fallěres Mězin Toulouse Paříž Nérac Francie Aires
18 article
Tento krátký přehled politického života c'ihod- ného presidenta francouzské repobliky jest výmluv- nější než dlouhá chvála. Falliěres jest nejen státní- kem, jenž dělá čest své zemi, nýbrž má také jemné lerární vzdělání a jest výborným znalcem umění Stači jen sledovati jej chvili, když zahajuje salony nebo výslavy obrazů, aby se mohla oceniti odborná znalost a vždy osvědčený vkus prvního úřadník epubliky. Čiánek sebe kratšl o našem ctěném president byl by neůplný bez zmínky o tom, co by Angličane nazvali shobby« (koničkem) pana Falliěra Ve svýci volných chvílich, jiehž pení mnoho, zabývá se pre sident s vášnivou zálihou svými vinicemi v Loupil lonu. Důstojný »country gentleman«, jakým jest pre sident, má na srdci zájmy, starosti i radosti fran couzských vinatů. Jako oni sleduje nepokojným okem změny počasí, jako oni očekáva s úzkostí dobu sklizně a jako oni konečné jde na své statky tam dole, daleko na teplém a krásném jihu Francie, aby se se svými dělníky zůčastnít vinobrani, a jak nji šťují znalci, má loupillonské víno zvláštní chut aroma Konče tuto krátkou črtu, chtěl bych projevit našim anglickým přátelům, jak my. Francouzi v Lon dýně žijící, jsme vděčar za sympatické přijetí, jaké chystají našemu milému presidentu, jehož sympatickí sobnost bude za krátko tak popularní v Löndýně v Anglii, jako jest populární v Paříži a ve Francii J. Coudurier.
Angličan Falliěra Francouz J Coudurier Francie Anglie Paříž
19 article Živelní pohroma na Čáslavsku a Chotěbořsku.
Živelní pohroma na Čáslavsku a Chotěbořsku. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Sobota dne 23. května t. r. stala se pro okre Domky po obou březích Doubravky v Mlado ticích položené, zatopeny byly až po strop vodou, která podlahy vyzvedla, nábytek, šaty, prádlo a kde co bylo odnesla, ba i jednotlivé domky pobourala tak že jednotlivci zachránili se holým životem. Nejvíce poškozeni jsou starosta obce Navrátil jemuž mimo kus lavice a šaty, co měl na sobě, ni- čeho nezůstalo, ba i obecní úřadovnu nerespektovala voda a odnesla ji i se státními dluhopisy, náležejícími chudinskému fondu. Dále poškozeni jsou Zeman a Zvolský, který přišel i o kozu a králiky, hoslinský Šauer, Augustýn Opoceňský, Moravec, Safr, Novosád a jiní. I zde strhla voda okresní přejezd, loni s velkým nákladem nově postavený, který i s lávkou odnesla ke kosečni- ckému mlýnu Kořinkevu v Ronově, kde hmoty z ob- jektů těch opřely se o mohutné olše, tím proud řeky se změnil, stodolou u mlýna, kde obojí vrata vyrazil, velmi prude se hnal a na samotný mlýn dorážel; jen náhodě má p. Kořínek co děkovati, že tento dra- vou vodou stržen nebyl, která záleží v tom, že vod sřítila silnou hradbu u samé Doubravky a tak smě vody od mlýna odvrátila a tuto do Doubravky zpě svedl Vniknutím vody do mlýna zkaženy přes dv vagony pšenice, a pole, poblíž mlýna položená,i s úrodou přímo zničena a v pustinu změněna. Vedle mlýna toho poškozena a témě. zničena velká pila p. Hniličky, kde zásoby prken, klád, řeziva vůbe odplaveny, stroje vytrhány, v Ronově zahynul chla- pec devítiletý Heřmánek, který před proudem vody na švestku vylezl, s které však, kládou na strom narazivší, dolů sražen byl a se utopil Odtud rychlým spádem dostala se voda do parku knižete Františka Josefa z Auerspergů ve Žlebech. který téměř zatopila, takže zahradník, tamže bydlící, sotva utéci mohl.
Sobota Navrátil Zeman Šauer Opoceňský Moravec Safr Novosád Kořínek Hnilička Heřmánek František Josef Auersperg Čáslavsko Chotěbořsko Doubravka Ronov Kořinkevo
20 article
Domy po obou stranách Doubravky, ve Žlebech ležící, počtem 54, byly až pod strop zaplaveny, pod- lahy většinou vytrhány, nábytek odplaven a u ob- chodníků zboží zničeno. Veliké škody utrpěli klempíř a kupec Kučera jemuž odplaveno množství dehtu, cementu, lepenky, a krám podplaven, dále krupař Zďárský, jehož byt. krám a dílna podobají se bahništi. Dále majitelé dom- ků v položení „Chalupy“ Miláček, Brauenstein, Šev- číková; na protější straně Kubelka, Hoznauerová Čeňku Horákovi odnesla voda včely, secí strol. ufopila býka; starostovi Havlíčkovi 18 špalků včel. Největší škody způsobila voda v knížecím cukro- varu, kde vytopila úřadovny, zníčila registraturu, vnikla i do ohnivzdorných pokladen, zatopila úřadní domy, kde stála přes 2 metry vysoko; ve skladišti cukrovaru podmečila veliké, do tisíce metr. centů jdoucí zásoby bílého a surového cukru. Dále vnikla voda do kostela, kde zatopila oltář v sakristii vše přeházela a knížecí hrobku zatopila až do stropu, takže sarkofágy tu se nalézající plo- valy po vodě.
Kučera Miláček Brauenstein Kubelka Hoznauerová Horák Havlíček Doubravka
21 article
Ve Žlebech odnesla voda most fovární, spojující cukrovar s okresní silnicí. dále mosl. městečko s ná- dražím spojující, a konečně most železniční a část železničního náspu v délce as 30 metrů; mimo to podemlela silnici obecní k nádraží vedoucí a smetla taras silniční, jakož i zeď u knížecího parku, který silně zaplavila, takže týž bahnem pokryt jest. Ve Žlebech vystovpila voda sedm (7) metrů nad normál, tedy o 2 metry výše, než byla poslední velká záplava roku 1897; vysoká záplava ta, daleko vyšší než v Ronově, výše než Žleby a ve Vrdech níže než Žleby položeném, má svoji příčinu ve špatně založeném mostě ve Žlebech a náspu železničním, po obou stranách mostu vedoucím, o který voda se zdouvala. Bude nutno, by most železniční, který již vícekráte vodu vzala, byl jinak zřízen, měl větší prů- točnou plochu a by na místě náspu zřízen byl most s otvory.
Ronov
22 article
Mimo to zalopila Doubravka veškerá pole po obau stranách její rozložená ve Vrdech, Dolních Bučicích, Zbyslavi, kde i zatopila voda více domů. jmenovitě obecního starosty Šromky. Dále pole Bojman, Žehušic, Rohožce, Horušic a Sulovic. Voda obcích těch, jmenovitě u Vrdů atd. stojí dosud ned obilím, tak hrozi zkáza celé úrodě. V obcích Pařížově, Mladoticích, Renově a Žle- bech zničeny jsou veškeré zahrady, stromy jsou bud ze země vyrvány anebo zpřeráženy; zvláště smut- ná podívaná jest na mlýn Sýkorův ve Žlebech, kte- rému zničena pila, obilí a mouka zaplaveny. Zde, jakož i v ostatních staveních zachránili se lidé útě- kem buď lomenicí neb střechou. Pí mlynářové, jejíz 4 dílky spouštěly po provaze, do rána sešedivěly vlasy. V neděli navštívil většinu poškozených starosl a zemský poslanec dr. Zimmer, který obrátil se ihned na místodržitele a zemský výbor, ministra v. v. dra. Pacáka a posl. Kubra, kteří ihned slíbili účinnou podporu, jíž nevyhnutelně a plnou měrou jest tu zapotřebí. Kéž nedá dlouho na se čekat! I doufáme, že tento smutný případ přesvědčí kompetentní činitele o nutnosti regulace Doubravky a že k této konečně dojde. Dr. Zimmor svolal na pondělí schůzi starostů z obcí na Doubravce ležících, kde vyložil kroky, jichz na prospěch poškozených podnikl a do které do- stavili se poslanci Kubr a Šabata, ktelí akci, drem Pacákem zahájenou, všemožně podporovati slíbili jin
Šromek Bojmany Sulův Sýkorův doktor Zimmer Pacák Kubr Zimmor Šabata Doubravka Vrdy Dolní Bučice Zbyslav Žehušice Horušice Pařížov Mladotice Renův Doubravec Žle
23 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory.
živnostenský komora
24 article Povídka o sedmi pověšených.
Povídka o sedmi pověšených. V právě vyšlém kvělnovém svazku alma- nachu „Šipovnik“ otiskl Leonid An- drejev novou povídku — „Povidku o sedmi pověšených“. Andrejev, který po- strašil v poslední době i svoje nejbližší literární přátele obavami o duševní chorobě svého ta- lentu, vrací se v této nové povídce ku přiznaným a přijatým formám povídky tolstovské a čechov- ské, k zdravé a všelidské psychologii. „Povídk o sedmi pověšených“ jest histerie sedmi ne- šťastníků, kteří prožívají — každý svou mírou a svoji individualitou — předsmrtný duševní slav po odsouzení k smrti. Evropská literatura zná již toto thoma ve zpracování Viktora Huga — „Poslední den odsouzencův“. Analysu hugovskou rozvádí An- drejev v sedmi variantách, při čemž vnější pře- divo povídky je nanejvýš prosté. Chystá se aten- tát na vysokou osobnost politickou. Všechny nitky spiknutí jsou odhaleny, a spiklenci padnou do rukou spravedlnosti. Pět spiklenča — z nich tři muže a dvě ženy — zajmou a vsadí do vě zení, na pevnost. K nim přidruží se ještě dva náhodní soudruzi v neštěstí. Jeden z nich.
Leonid Andrejev Hug
25 article
Čnéhonec Ivan Janson, tupý, nerozvitý člověk, obžalován z eelé řady zločinů: pokus o loupež, vraždu a znásilnění. Druhý je sedlák, mužik z Orlovské gubernie, jménem Cyganok (Ciká- nek), usvědčený vrah tři lidí, a pravděpodobný účastník nmohých zločinů. Všech sedm dlouh nězní na pevnosti, potom je odsuzují, vezou na popraviště a věsí. Psychologická analysa těchto sedmi kandi dátů smrti, kterou podává tu nejpopulárnější dnes a nejmohutnější z ruských moderních spisovatelů, jest neobyčejně shuštěná, umě- lecky výrazná, osobitě silná a působivá Sedm typů současného revolučního Ruska zachyceno tu s životností reální pravdy a s tako- vou svěžestí i bohatostí detailů v kresbě i v psy chologické analyse, že budí sensaci ve všech vrstvách společnosti. Ruská literatura, jíž da již předloni týž spisovatel krásný slib svou psy- chologii politické vraždy ve znamenité povídlee
Janson Cyganok Ciká Rusko
26 article
,Gubernátor“, dostává v této nové práei jeho krásné a silné splnění slibu. Všech sedm typů Andrejevem tu nakresle- ných má jediný jen společný rys — silnoua dychtivou touhu po životě... Touto touhou stůňou všichni společně, volný stepní jestřáb. zatvrzelý zločinec Cyganok stejně, jako mladý Vasilij Kaširin, který se chvěje v očekávání strašlivého konce, a jest hotov se modliti, ač koli výchovou a společností již dávno ztratii víru. Opačným typem těchto obou jest mladičká divka Táňa Kovalčukova, vášnivá stoupenka te- roristických idejí, která s fanatickým odhodlá- ním chystá se na smrt, utěšujíc se přesvědče- ním, že — není smrti. Ale i ji brůzy nastávající popravy na konec lámou a drtí. Některá míst povídky jsou svrchovaně vzrušující. Tak nelze bez dojetí čísti, jak ujišťuje kritik „Birževých Vědomosti“ A. 1zmajlov, který není nekri- tickým obdivovatelem Andrejevovým, kapitolu. kde přicházeji se se Sergějem Golovinem rozlou- čiti otec a matka. Jak blizký je román Andrejevův pravdě. potvrzují i lidé, kteří sami zkusili muka politi ckých vězňů na povnosti a vyhlídky popravy. tak N. A. Morozov, Starodvorskij aj Román Andrejevův, jak se zdá, vzbudí sensac i za hranicemi, a již nyní, hned po vyjití, jest vážnou kritikou ruskou prohlašován za největší literární událost posledních let, za nejsilnější projev velikého talentu autorova, jehož sláva vč. popularita jím se jen ještě utvrdila.
Andrejev Kaširin Kovalčukův Birževý Andrejevův Golovin Morozov Starodvorskij Román
27 article Hudba.
Hudba. + Koncert Dim. Alez. Slavjanského konáse dne 27. května v 8 hod. večer a 28. května dopoledne v sále ostrova Žofínského a v sobotu 30. května na výstavišti. Neobyčejná příležitost naskytne se zpěvu a hudby milovnému pražskému obecenstvu i přáte- lům slovanských literatur vyslechnutím fenomenál- ního pěveckého sboru Slavjanského, jehož program vykazuje čísla velice cenná. Pro veškeré tři koncerty stanoveny jsou různé programy. Erotické písně stří- dají se tu s epickými bylinami v sólech razkazčiků s chorovodnými a tanečními chory. V lyrické písni „zapěvala“ v unisonu doprovázeti bude shor. Takt zpívané lidové písně nabývají slohu mnohohlasného, polyfonního na základě imitací a ač děje se tak na- hodile, dochází chor k samorostlé překvapující impro visaci variační, neopakující se nikdy stejně, ale stále nové formy a ráz v živém lidovém zpěvu nabývající
Di Žofínský
28 article
Tyto písně předneseny budou sborem Slavjanského s uměleckým zaokrouhlením. Uslyšíme písně a zpě- vy duchovní až X. věku a písně světské od XVII století k moderním mistrům ruským. Řídká to zajisté příležilost seznámiti se tak souhrnně na ráz se všem třemi érami ruské hudby. Tím více pak litovati, že Dim, Alex Slavjanskij opouští těmito posledními svými koncerty, jež platí Praze na rozloučenou, svou uměleckou dráhu, ač jinak z plna srdce mu přejeme zaslouženého odpočinku. Laur slávy, kterého doby sobě Slavjanskij na své umělecké pouti, složenje z lístků lidových ruských písní, kterým on na sve cestě světem tak mnoho sympatií získal. Slavjanski doufá, že rozloučení jeho s Prahou nebude měně slavnější, jako byl šťastný jeho výjezd z Prahy přee padesáti lety. Zajisté, že veškeré hudby milovné obe- censtvo pražské, jakož i naše slovanofilské kruhy ne- zapomenou přijiti rozloučiti se s Dimit. Alex. Slav janským. — Ceny míst: Lože 12 K, křeslo 3 K, pořadí 2 K, II. pořadí 1 K, místo k stání 60 hal. List- ky jsou v předprodeji pouze pro středu 27. května večer v knihkupectví Fr. Řivnáče na Příkopě a Fr A. Urbánka u Národního divadla. Jinak u pokladny.
Slavjanskij Laura sláva Alex Řivnáč A Urbánek Praha Francie Dim Alex národní divadlo
29 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Nešlčstí na pouliční dráze. Z Londý na 25. května. (K. k.) Jak se jistému zdejšímu listu oznamuje z Nového Yorku, dostal se ve Filadelf včera v nocí jeden vůz pouliční dráhy do pohybu. sjel po přikrém svahu a s největší prudkostí narazi na 5 jiných vozů pouliční dráhy, hustě obsazených obecenstvem. Mnozí ve voze sedící by vymrštění na ulici anebo pochován v troskách vozů. Čtyři osoby byly za- bity a 70 těžce poraněno. = Živelní pohromy v Americe. Z Novéh Yorku, 25. května. (Něm. kab. spol.) Podle zpráv listů z Dallasu páčí se škoda, kterou povodně způ sobily v Texasu, na 2 miliony dolarů. Občat hrozilo nebezpečí, že Dallas bude zničen požárem. Domy musily býti dynamitem vyho- zeny do povětří, aby se zabránilo rozšitování požáru. Mnohé ulice v Datlasu jsou 7 stop pod vodou. = Rozvod manželů Vanderbiltových. Z Nového Yorku se sděluje, že soudem byl prohlášen rozvod milionáře Alfreda Vanderbilta a jeho manželky a siče z viny manželovy. Syn byl rozsudkem při- řknut matce a Alfredu Vanderbiltovi zapovězeno z života rozvedené choti uzavříti nový sňatek.
Občat Dom Vanderbiltův Vanderbilt Londý Nový York Amerika Novéh York Německo Dallas Texas
30 article
čáslavský, jmenovitě pro obce na Doubravce polo žené, dnem hrůzy a neštěstí, na který tak snadne pamětníci nezapomenou Již v poledne stahovaly se mraky šedé a žlut nad městem Čáslaví, které však pojednou nastavší vítr zahnal směrem ke Kaňku a Labské Týnici, kde. jak se proslýchá, spadly téhož dne velké spousty vody s kroupami, jež v místech těch okolí hrozné škody způsobily. Sotva však mračna ta odešla, přitáhla e jihovýchodu mračna mnohem hrůznější. Již po hod. s poledne spustil se liják, který celé proudy spousty vody rozlil po zemi a tak v mnobých obcll- zaplavil a zničil úrodu, která slibovala tu nejkrásněj a nejhojnější žeň a na kterou hospodáři tolik se t šili a v ni naděje skládali. Zvláště lijákem Um, s padáním krup spojeným který trval nepřetržitě až de hodin večerních, posli- ženy byly nejvíce obce Dobrovice, Potěhy. Tupadla Bračice, Přibylcyice, na druhé straně Třemošnic s Lhotkou, Závratce a Počátky. Následkem velikého deště, který časem podoba se průtrži mručen a za kterého blesky stále se kři žovaly a hrom mocně burácel, rozvodnily se všechny potoky a řeky, jmenovitě ale rybníky, jichž hráze po vělšině přelékaly a utrpěly značných poškození Tak rybník Trubný u tupadelské bažantnice z něhož vede vodovod do města Čáslavi, byl jak silně napnut, že hráz již přetékala a v místech, kde je filtr, učinila voda takovou prorvu do hráze té, že byla obava protržení hráze snmé; spodní rybníky Firsák a Homolka, přelily se přes hráz, tak že kn- jina v mistech těch podobala se velíkému jezeru Následkem toho doleji pod městem Čáslaví polo žený veliký rybník rychle se naplnil a voda v něn do 1/47. hodiny večer stále stoupala, tak že pomýšlel se již na deložování domů doleji položených.
Přibylcyice Čáslav Kaňk Labská Týnice Dobrovice Třemošnice Lhotka Závratec Trubná Doubravec polo žený Firsák Homolka
31 article
Mezi tím sjel blesk do stavení p. Smutného, kdo zapálil a později do dívčí školy. Veškeré toto řádění blesku s burácením hromu a silným lijákem ukázalo se však druhý den přím nepatrným oproti průtrži mračen, která teprv k šesté hodině večer v povodí Doubravky jak na Chotěbořsku, tak ale jmenovitě v okresu čáslavskén řádila. Ohromné spousty vod svezly se rychlost úžasnou do koryta Doubravky samé a nastala po vodeň v povodí tom, jaké není pamělníka. V obci Pařížově, kde má býti zřízena p regulaci Doubravky, o které již tolik let okresní vý- bor čáslavský dosud však marně se zasazuje, velikt nádržka na zachycení 11/2 milionu kubických metrů vody — sebrala rozvodněná Doubravka mlynář Schorkovi, který letos na jaře do základů vyhoře — vše, co od té doby nově postavil, odnesla mu voda a žírný dobytek, drůbež a jině; mimo to strhla zde přejezd okresu čáslavského, který rozmetla hra- čkou, strhla jez mlýna Prokešova v Mladoticích, takže na mlýn jeho nejde krapet vody, ač táž poblíž dosu ve velkých spouslách kol mlýna se žene Pole, k mlýnu náležející, proměněna jsou v šlěrkoviště, šutrem a balvany pokryté.
Smutný Schork Prokešův Doubravka Chotěbořsko Pařížov Mladotice
32 article
Můra, která dusila výstavu a její život, jest odstraněna. Německý Volksrat vyřkl nad vý- stavou klatbu a zakázal v opatrné formě rady její návštěvu Němcům nejen z Čech, nýbrži z ciziny. Tomu, kdo výstavu pravidelně navště- voval, kdo v ní dovedl choditi s očima i ušima otevřenýma, bylo dávno jasno, že dvojjazyčnost výstavy byla sice zamýšlená, nikolí však sku- tečná. Bylo jasno, že český a německý ráz bo- jují na výstavě a o výstavu boj předem pro něm- činu prohraný. Pověstná kyselost nedosužitel- ných hroznů to byla, která diktovala německému Volksratu boykot jubilejní výstavy. Jubilejní vý- stava letošní má více o společnou stránku s jubi- lejní výstavou z r 1891. Má oficiální anathem německé, s nímž sotva budou asi spokojení vy- stavovatelé němečtí, s nimž však úplně může býti spokojeno pořadatelstvo výštavy, které jest zbaveno povinnosti jiti v hostitolské zdvořilosti až k dvojjazyčnosti, kdyžtě němečti hosté chtějí zůstati za plotem.
Němec nejen Čechy
33 article
Německý Volksrat svým usnesením hodi výstavu na krk Čechům v škodolibé naději, že bude tak moci učiniti i s případným hmotným neúspěchem. Opatrnieké jednání! Ale nesvědči o znalosti českého lidu, jenž zajisté dovede uvěsti v niveč naděje německé — bude-li ovšem chtíti. Německý Volksrat straší své krajany „nebezpečenstvím přepadení rotami če- ské luzy“, ač dosud jedinému německému ná- vštěvníku výstavy nebyl zkřiven na hlavě an vlásek, ač naopak v slovanské pohostinnost naší učiněno německým krajanům více k vůli, než po právu směli žádati. Se srdcem radostně odlehčeným začínáme éru výstavy bez Němců .. Čekali jsme včera „stotisícího“, kterému kyne slastný osud jednodenní celebrity. Byly připraveny fotozrafické aparáty, reporterské tuž- ky, permanentní vstupenka (jen vyplnit jméno), výstavní losy, dole v restauraci bránického pivo- varu otec Kamenský čekal na zadrnčení telefo- nu, kdy pan (pani, slečna — nebo neutrum) mu bude ohlášen, neboť má se tam šťaslnému ry- tíři turníketu dostati úplného pohostění, v pavi- lonu obchodu v parfumerii „Orchidée““ měli pre
Čecho Němec Kamenský