1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve středu 27. května 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodplácí net
v Praze v sdministraei
na měsír . . . . . . 2 K-
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí čenážkou
měs
n nt laa . . . . 7 K noh
ve slislkách:
na měsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na čtert jela. . . . 9 K 60h
s drojí zisilkou
na zěsit . . . .
.:k ei
atrst aka
Praha
5
article
Říšsko-německý hlas o vojenských otáz
kách v Rakousko-Uhersku.
V Německu zmáhá se od některého
času opět zlá nálada ve věcech zahraničné
politiky, což jest pochopitelno při rostoucí
důvěrnosti mezi Anglií, Francií a Ruskema
ohlášených návštěvách presidenta francouzské
rspůbliky v Londýně a krále anglického
u ruského caře. Časopisectvo německé roze-
pisuje se opět o osamocení Německa a o sla-
binách trojspolku.
Pozoruhodno jest, že tentokráte se ozý
vají z Berlína i proti Maďarům hlasy nespo-
kojenosti a docela se zapomíná, že to byl
Maďar hr. Andrássy, kterýž nejvíce se při-
činil, aby trojspolek se uskutečnil. Po leta
pěly německé listy chválu Maďarům a jejich
zásluhám o trospolek, ba za svého pobytu
v Pešti r 1897 sám císař Vilém přímo za-
hrnoval Maďary nadšenými slovy uznání
Prohlásil tehdy, že politický život Maďarů
daleko vyniká nad politický život Němců, že
mají Maďaři, kteří již tisíc let politiku pro-
vozují, mnohem větší politickou praksi nez
Němci a zkrátka, že jsou národem, jemuž
dlužno se obdivovati. Přípitek tehdy císařem
Vilémem v Pešti pronesený vykládán byo
přímo tak, že trojspolek vlastně byl uza
vřen — jenom s králem uherským.
A od té doby uplynulo desetiletí, v němž
dle všeho ze vzájemné přízně německo-ma-
ďarské mnoho, ne-li všecka vřelost vyprchala
První temný stín padl mezi Berlínema
Peští, když vyšlo na jevo, že kancléř ně-
mecký důvěrnými listy k německému gene-
rálnímu konsulu v Pešti dával ve příčině
všeněmeckého hnutí v Uhrách pokyny, kteréz
se na dobro líšily od přízně veřejně Maďarům
na jevo dávané.
Maďar
Andrássy
Vilém
Němec
RakouskoUhersko
Německo
Anglie
Francie
Londýn
Berlín
Pešť
Uhry
6
article
Potom následovaly již častěji srážky
mezi časopisy německými a maďarskými
nechybělo ani případů, kdy v Uhrách ve vě-
cech politiky zahraničné zaujali stanovisko
protiněmecké. Tak ve válce anglicko burské
v jižní Africe předseda uherského minister-
stva Szell postavil se na hledisko anglické,
ač se německý panovník pověstným svým
telegramem presidentu Krügrovi silně expo-
noval pro Bury.
Ještě nápadněji vedli si Maďaři, když
před zahájením nových obchodních smluv
původním německým tarifem prozrazen by
hlavní cil německé politiky hospodářské
Tehdy Maďaři přímo prohlásili, že jest třeb
rozhodné obrany hospodářských zájmův
uherských proti středoevropské politice ho-
spodářské a agitace pro hospodářskou roz-
luku, pro samostatné celní území uherské,
pro samostatnou banku uherskou nabyla od
těch čas v Uhrách neobyčejně široké půdy
Současně vytasili se Maďaři s požadavky
vojenskými, což vedlo od r. 1902 k tuhým
zápasům a krisím, až vídeňskou dohodou
s koalicí uherskou docílen dočasný smír
stanoven program nynější koaliční vlády
uherské, při čemž odročeny otázky vojenské
na dobu, až koalice provede převzaté úkoly.
Z úkolů těch zbývá provésti ještě opravu
volebního práva, o níž se čeká zejtra pro-
hlášení ministra vnitra hr. Andrásse.
Zatím však přičiněním členů delegace
panské sněmovny a křesťanských sociáln
oživly otázky vojenské návrhy na zvýšení
důstojnických platů a polepšení mužstvu.
Krügr
Maďar
Uhry
Afrika
Bura
panská sněmovna
7
article
Po dlouhém vyjednávání docíleno ko-
nečně kompromisu znamého, kterýž pokláda
sice úpravu vojenských platů za otázku
drahotní, ale při čemž v Úhrách se má za
to, že budou splněny některé z vojenských
požadavků maďarských v době pozdější, než
se přikroči k jednání o zvýšení počtu branců
pro řadové vojsko. Takto tedy více a více
se přibližuje okamžik, kdy vojenské sporně
otázky opět se octnou v popředí, a sice
otázky povahy velmi vážné. A okamžik
tento nadejde zajistě ještě do konce letošního
roku. Revisí branného zákona přikročí se
jednak ke snížení třileté služby na dvouletou.
k rozmnožení počtu nováčků a předložen
bude konečně dlouho očekávaný nový trestn
řád vojenský. Maďarům se prý dostane
jednací řeči maďarské v jednání před vojen-
skými soudy, upraví se otázka praporů a
odznaků a rozšíří se platnost maďarštiny
jakožto řeči plukovní.
Maďar
8
article
Danzerovy »Armádní Listy« již nyní za-
hajují válečnou kampaň, jež bude asi velmi
tuhá. V posledním svém čísle přinášejí ostrý
článek protimaďarský, v němž dopadají rány
i na soustavu dualistickou, o níž praví:
Stal se pokus s dualismem, ale stěna od-
dělovací pořízena pouze z papíru, kteráž
expansivním snahám jedné polovice (roz-
uměj uherské) jen tehdy klade meze, když
se i proti nejslabším jeji zjevům železnou
energií zakročl.
Čianek vojenského listu tohoto velmi se
zalíbil v Berlíně a tamní »Tägl. Rundschau-
opatřila jej pod názvem: Škodlivý vliv Uher
na vývoj cís. a král. armády poznámkami
kteréž nelze pominouti mlčením. »Stojíme,«
praví list, »opodál, a tak nemůžeme přesně
znáti potíže vnitřní politiky rakousko uher
ské, aniž, zdali jest možno překonati je
Jinak však máme přirozeně velmi ve
liký zájem na tom, aby jednota a síla
spřáteleného císařství byla zachována, a ze-
jména i na tom, aby jeho vojenstv
trvale a úspěšně se vyvíjelo. A nemůžeme
zůstati slepými, že tento úspěšný vývoj se
co nejcitelněji zdržuje a ruš
vojenskou politikou Uher. Když
už »neblahý dualism« se utvořil, zdálose
Danzerův
Uher
Berlín
Uhry
9
article
zástupcům společné armády, že jest spra-
vedlivo a slušno, aby se bralo zření k ma-
darskému jazyku, při čemž se mělo za to,
že lze v určitých mezích setrvati, ale nadešlo
zklamání. Na to vypočítává list, jak Maďaři
pokročili. Služebním pravidlům vojenským
vyučuje se v uherských plucích již jen ma-
ďarsky, s úřady uherskými dopisují si vo-
jenské úřady jen maďarsky, v kadetních
školách zřízeny pro uherské příslušníky četné
nadace, jež ubyly rakouským příslušníkům.
odstraněny německé nápisy z kasáren, a již
se vznášejí (v duchu) národní prapory uher-
ské nad císařskými pluky a slyšeti zvuky
národní hymny maďarské!« Tak to důsledně
nadejde, ale ani potom nenastane uspoko
jení. Maďaři způsobili pád návrhu zákona
na rozmnožení dělostřelectva ve společné ar
mádě, čímž donuceno Rakousko, aby vy
zbrojilo svou zeměbranu děly; a to právě
Maďaři chtěli, aby i honvédi dostali dělo
střelectvo — národní dělostřelectvo.
Zápolení o vojenskou samostatnost všude pro
niká spolu se snahou oslabovati společnou
armádu. Tak se vzpírají Maďaři od r. 190
rozmnožení počtu nováčků. Zádostivost ma
darská roste každým novým ústupkem.«
Berlínský list končí svůj članek, pode-
psaný gen.-lieutenantem Litzmannem, takto
Císařska-královská armáda ociťuje se v trpce
vážné periodě vývojově, jejíž průběh my
v Německu sledujeme s upřímnou účastí
a to nejen v zájmu stařičkého panovníka
jehož se svým císařem srdečně ctime, ale
se zřením k našemu spojenectv
pro případné bouře, jež by na
dešly.
Maďar
Rakousko
Německo
10
article
Tento berlínský doprovod Danzerova
listu vojenského jest neobyčejný, ba mimo
řádný. Třeba že ukázky o stoupajícím vlivu
maďarském i ve věcech vojenských jsou cel-
kem správny, přece zůstává nepochybným.
že v Berlíně zneuznávají mnohonárodní ráz
říše rakousko-uherské a v němectví armády
vidí záruku její síly. V tomto směru všai
působí starostlivost berlínská jako osobován
si práva, zasahovati již i do rakousko-uher
ských otázek vojenských způsobem, kterýz
jest s to přiostřiti nebezpečně vnitřní poměry
v tomto soustátí.
Kdyby v Německu důsledně se byli takto
chovali k expansivním snahám maďarským
od samých počátků trojspolkového spoje-
nectví, nikomu by nemohlo býti podezřelým
proč právě nyní pozvedají svěho hlasu
Takto však prozrazují přes hustý plášť spo
jenectví, do něbož se zahalují, že z lásky
jejich pro úspěšný rozvoj rakousko-uherského
vojenství číší to neomalenou německou so
beckostí, kteréž by nebylo proti mysli, i kdyby
se užilo nejkrajnějších prostředků k uklizen
palčivých otázek zdejších. V zájmu tohoto
soustátí však není takovýto konec, kterýž by
nad to byl podivnou dohrou mírumilovnosti
trojspolkové politiky
Němectví si příliš zadalo svým brutál
ním nastupováním na polský národ, než aby
si kdokoliv z národů slovanských mohl přáti
aby i zde v Rakousko Uhersku se stalo vy
hradním — pořadatelem.
Vůči tomuto nebezpečí jest i pro nás
v Rakousko-Uhersku hubený smír výhodnějš
než sebe veselejší válka — vnitřní.
Danzerův
Berlín
Německo
Rakousko Uhersko
Rakousko
Uhersko
11
article
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 73.)
Ve Vídni, 26. kvělna.
(Původní zpráva teřeť. »Nár. Listů «.)
Posl. dr. Eugen Levický řečí skoro dvou-
hodinnou odůvodňoval pilný návrh, kterým se
žádá, by vyšetřeno bylo zavraždění sedláka K -
hance v Koropci, probodnutého třemi četníky
kteři ještě dnes jsou ve službě v téže obei. Za
výkladů dra. Levického došla strašná zpráva
z obce Černichov v okresu tarnopolském: že
tam včera salvou četníků padlo pět ruských
sedláků a 12 jich těžce zraněno. Z mrtvých jsou
dva muži, dvě ženy a jedno dítě. Později do-
šel telegram, že ze zraněných 12 sedláků čtyři
skonali. Devět lidských životů tedy
skoseno na ráz! Jest pochopitelno vzrušení.
které způsobil telegram tarnopolský v delegaei
polské. Jak předsednictvo polského kola, tak
ministr vnitra sv. p. Bieněrth telefonovalí rychle
haličskému místodržitelství, tážíce se, co na
zvěstech je pravdy a doufajíce, že zprávy z Tar-
nopole jsou bezpodstatny nebo aspoň upřílišně-
ny. Žel, ukázalo se, že první zprávy nevystihly
ani celou hrůznou skutečnost. Dr. Levický do-
mluviv upustil od pilnosti svého návrhu, žádaje.
by jako návrh prostý přikázán oyl vojenskému
výboru. Žádosti jeho bylo vyhověno. Sněmo-
vna byla v tu chvíli stísněna žalným do
jmem zpráv, že v Haliči zase několik lidských
životů zničeno čelnictvem, jehožto úkolem nen
sváděti bitvy s občany, nýbrž chrániti veřejnou
bezpečnost a udržovati ji.
Rozprava o pilnosti colé rozpo
čtové debaty, navržené generálním zpravo
dajem prof. Steinwendrem, byla krát ká.
Posl
doktor
Eugen levický
profesor
Steinwendr
Vídeň
Koropce
Tara
Halič
poslanecký sněmovna
12
article
Posl. Mikuláš Vasilko, kterého možno na-
zvati důvodně duší „Ruského klubu“ na říšské
radě, přímo lil vodu do ohnivého víru svých
politických přátel klubovních, zejména dra.
Trylovského a Budzinovského. Rozhodně odmit
zodpovědnost poslanců ruských za vražedný či
Sičynského. Mluvil oposičně, rozhodně
oposičně; byly to sice tóny parlamentní, prostá
všeho zjevného nepřátelství proti Polákům, ale
také prosté smířlivosti, bez které soužití dvou
národů v zemi jest nemožno. Posl. Vasilko pa-
teně postíhl, v jaké smutné situaci nalézají se
poslanci ruští ve chvíli nynější, po třech deba-
tách, v nichž hlavní slovo a hlavní roli měli Ru
sové a ve kterých se jednalo o poměr k Polá-
kům a k vídeňské vládě. Posl. Vasilko je muž
obratný, na parlamentní půdě zkušený, ne vždy
však sobě vědomý zodpovědnosti, jakou má dle
své inteligence a dle svého vlivu na poslance
ruské, kteří sem přišli jako „homines novi“
ještě vice pak na poslance, kteři nedovedou změ
řiti dosah parlamentních projevů a jejich účinek
ve Vídni a doma.
Hned po posl. Vasilkovi byla debata uza-
vřena a po řečích obou generálních řečník
skončena.
Zajímavý byl pohled na sněmovnu, když e
hlasovalo o pilnosti. Proti ní položili votum to-
liko Rusové, němečtí a čeští radikálové. Cel
ostatní sněmovna povstala pro pil
nost, dávajíc tím na jevo na všechny adresy
že poslanecká sněmovna jest odhodlána konat
přední své právo ústavní jí příslušející, práve
kontroly nad státním hospodářstvím.
O 5. hod. začala řádná debata po
všechná. Po posl. dru. Baxovi, který mluvi
česky a stručně, reagoval celé dvě hodiny pol-
ský posl. dr. Baltaglia na všechny žaloby, pro-
nesené ruskými řečníky v posledních dnech.
Posl
Vasilko
Polák
Rus
Baxa
doktor
Baltaglius
Vídeň
poslanecký sněmovna
13
article
Máme dojem, že celé rokování o rozpočtu
bude utopeno ve všeobecné debatě a že zapadne
hodně hluboko i s kamenem, který na ně uvá
zali: kontingentováním času pro jednotlivé řeč
níky a kontingentováním řečníků pro určité ob
ry rozpočtu. To, zdá se, jest účelem této kontin-
gentační methody, která v dějinách vídeňskéh
parlamontu nemá sobě rovně.
Konec schůze, která trvala do půl desát
hodiny večerní, byl neobyčejně bouřlivý. P
dány četně dotazy o hromadné vraždě černi
chovské. Když předseda kola polského poslane
prof. Glabiňski naléhal na presidenia, by vymoh
u bar. Bienertha rychlé zodpovědění dotazu
podaného kolem polským, vzkřikl sociální de
mokrat dr. Liebermann: „To je pokrytectví.
V tom okumžiku vrhl se naň posl. St
piňski, a již podobalo se, že jej uhodí. Ně
kolik poslanců však oddělilo od sebe oba roz-
čilené poslarce. President dr. Weiskirehne
udeřil na pult a volal: „nyní dám přečíst
dolaz polských poslanců, aby se pánové pře-
svědčili, že žádného pokrytectví není.
profesor
Glabiňski
Bienerth
doktor
Liebermann
Weiskirehnout
14
article
Interpelace polská byla přinesena a čten
Za četby stál bývalý ministr a předseda koln
polského hi. Dzieduszyeki u lavice ministerské
Tu vzkřikl naň bývalý četník, ruský poslane
Staruch: „Styčte se, dědku se svými šedivým
vlasy. Na kazděm vlasu jest kre vt
Hr. Dzieduszycki obrátil se, z ved
rukuahnalse po Staruchovi. Ten n
vzájem vykročil v před, jako by se chtěl
vrhnouti na hrab. Dzieduszyckého, který vol
rudý v obliceji na Starucha: „Jsou-li kapky krv
na mých vlasech, jsou prolity vámi, vy
vrahu.“ Vykřiknuv to, hr. Dzieduszyek
omdlel.
Kníže Lubomirski a lékař dr. Gold odnesl
jej napřed do zákoutí zasedací síně a odtud po-
tom ven. Dali mu vody a pak jej umyli. Hrabě
Dzieduszyeki, kterému je 64 let, se záhy vzpa
matoval. Ve sněmovně způsobila scéna ta pocho
pitelný ohromný rozruch, který potrval ještě ně
kolik minut. President rozhořčeným hlasen
ohlásil, že polský dotaz ještě dnes v noci pošlo
bar. Bienerthovi do jeho úřadovny.
Dzieduszycký
Lubomirski
doktor
Gold
Dzieduszyeki
Bienerth
Hradec
15
article
Z Vidně, 26. května. (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 11.05 hod.
Ministr železnic podal předlohu o po
slátnění české severní dráhy
Posl. Hribar a sp. návrhli třetí železniční
spojení s Terstem.
Dotazy podali poslanci: dr. Baxa a sp. po
zpravodajství c. k. telegr. korek p. kancelái
o událostech v Praze. Poukazuje na to, že její zprávy
pokud se jedná o české záležitosti, jsou nanejvýi
stranické. Ve zprávě o demonstraci v Praze 18
t. m. byly všechny nepřístojnosti připsány na vrul
českému obyvatelstvu a zamlčeno, že demonstrace
před německou divadelní zahradou byly způsobeny
provokací buršáků. O nezákonném chování se praž-
ské policie nebylo žádně zprávy. Rovněž stranicky
podána zpráva o protičeských výtržnostech v Karlo-
vých Varech. Násilnosti německé luzy byly zůmy-
slně zamlčeny.
Nevinně udalosti v českých městech a Praze
vytrubuje K. k. do světa jako proliněmecké demon-
strace, ale zamlčuje násilnosti Němců v Praze a
německých městech. Vždy snaží se pošpiniti česko
Prahu a zamlčuje vše, co pochází s německé strany.
Interpelanti táží se, přidrží-li ministr vnitra K k.
aby o českých a německých záležilostech vydával
jen nestranné zprávy, zabrání-li tupením české Pr-
hy a českého obyvatelstva
Posl. Buřival a zp. dotazovali se po srážkác
v Karlových Varech. Co prý hodlá ministr učinit, aby
předešel takovým politováníhodným udalostem
chránil posvátnost § 2. shromažďovacího zákonu
hodlá-li zavésti přísně vyšetřování o jednání karlo-
varské policie a potrestati policejní orgány, jež jed
naly nezákonně?.
doktor
Weiskirchner
Hribar
Baxa
Němec
Posl
Buřival
Terst
Praha
Karla
Karlová Vary
16
article
Sněmovna rokovala
o pilněm návrhu Levickébo
stran ruského rolníka Kahance, zavrážděného čelníky
6. února t. r.
Posl. Eug Levický si stěžoval, že udalost t
umlčována. Lvovská tel. kor. kancelář, jež je v ru-
kou polského místodržitelství, vynaložila vše, by věc
nedostala se do širší veřejnosti. Rovněž tak vedly
si polské noviny. V takovém připadě musí býti všal
vinníci dle zásluhy potrestáni. Řečník vyličuje vraždl
dle zpráv z protokolů očitých svědků.
Šlo tu o dubře promyšlenou politickou vraždu
Předčítá právě došlý telegram, že v tarnopolskéu
okolí bylo zabito od četníků při rybolovu 6 sedláků
Brojí proti hrozivé řeči ministra Bieneriha a prohla-
šuje, že klid bude zjednán jen, vrátí-li se ruskému
národu uloupená práva. Rusové jsou ochotní věnovaí
své služby státu ne národního pollačování, nýbr
statu úplně rovnoprávnosti všech národů. (Hluční
pochvala mezi Rusy.
Odvolává svůj pilný návrh, avšak prosí, by b
přikázán branněmu výboru jako návrh obyčejný.
Vyhovuje se.
Pilný návrh posl. dra. Kramáře a s
o nápravě zemských financí odvalává se a přikazuj
rozpočtovému výboru.
Také pilný návrh posl. Levického na rozře
šení jazykové otázky byl odvolán
K návrhu dra. Chiara zahájeno rokování o vy
borové zprávě stran
osvobození od kolků a poplatků nadací,
založených za příčinou 60letého vladuřského jubile
a zpráva se po krátké debatě, jíž se zůčastnili posl
dr. Schreiner a Stojan, schvaluje beze změny
Dále rokovalo se o pilném návrhu Steinwen
derově na projednání položek
Posl
Bieneriha
Rus
Kramář
Chiara
Schreiner
Stojan
18
article
výbořem vyřízených.
Posl. dr. Steinwander změnil svůj návrh jen
tom smyslu, aby bylo ihned zahájeno rokování o roz
počtu
Posl. ryt. Vasilko vytkl velké obětí Rusů prc
zavedení obecného volebního práva a velké naděje
jež skládali do lidového parlamentu. Národně- demo
kralická ruská strana usiluje o rozvoj sil ruského n
roda. Ji jsou cizí nepřátelské úmysly proli Polákům
Křesťansko-sociální strany svým chováním se vůč
Rusům ztratily sympatie Východu Úmluvou z vládou
jíž slibena zákonná správa, stala se dohoda o univ
sitní otázce a byly dány záruky čistých zemskýc
voleb
Rozprava posledních dnů nebyla ke cti Pelského
klubu. Rečníkova strana bude hlašovali proli pilnost
i rozpočtu, neboť jen tak lze vysloviti vláde
nedůvěru. (Hlučná pochvala mezi Rusy.)
Na návrh posl. M. Soukupa rozprava uzavíri
se a hlavními řečníky zvoleni poslanci hr. Sternber
(pro) a Pernerstorfer (proti).
Posl
doktor
Steinwander
Vasilko
Rus
Rečníkův
M Soukup
Pernerstorfer
19
article
Posl. hr. Sternberg především upřel posl. Masa-
rykovi právo mluviti jménem českého národa. Výtk
panslavismu jest bezdůvodna; Čechové — praví
byli vždy austrotily. Od Ruska nemohou se ničeh
naditi. Posl. Masaryk nemá práva hráti si na soudc
mezi Poláky a Iusy. Mohlo by míti nejškodnější p
lilické následky, kdyby povstala německo-polská vět
šina proti Čechům. Prof, Masryk byl často v řadích
úhlavních nepřátel českého národa; jeho přivržene
provozují bezcharakterní a neupřímnou politiku.
Parlamentního vyřízení rozpočtu dosáhlo se jen
milostí a servilností sociálních demokratů. Vláda ne
dbá na stany, zodpovědné za vládní činy, ate str
rám. které tulo zodpovědnost odmítajť, poskytuje
všechny státní výhody.
Min. předseda vládne se svým soukromým ta
jemníkem ministrem vnitra; ostatní ministři jsou
jen tribuny s právem vela. Strany většiny mají práv
žádati od min. předsedy, aby využil nynější přízniv
situace a učinil parlament dělným opravou jednacíh
řádu.
Posl
Čecho
Masaryk
Polák
Ius
Masryk
Sternberg
Rusko
20
article
Poukazuje s důrazem na nutnost, zlepšiti poměry
mužstva a zavésti dvouletou službu a prohlašuje
Zasadíme se o tyto požadavky, bez ohledu na to,že
to jistým uherským kruhům není vhod. Obyvatelstv
uherské má týž zájem jako zdejší na slušném na-
kládání s vojáky a na zavedení dvoulelé služby.
Z trůnní řeči nebylo splněno dosud nic, než zvý
šení braneckého kontingentu a kořaleční dn
Vyprošuje si, by starobní a invalidní pojišťován
bylo poskytnuto pouze organisevanému dělnictvu
Budeme nejostřejšími prostředky hájiti práva venkov
ského lidu. (Hlučná pochvala.)
Řečník odsuzuje prof. Wahrmunda, o jehož vě
decké kvalitivaci pochybuje
Všechny vlastenecké strany musí seladiti se ko
lem vlády k bojí profi sociálně-demokratické dema
gogii a proti vnějším nepřátelům, aby Rakousku z
bezpečena byla požehnaná, šťastná budoucnost (P
chvala.)
Posl. Pernerstorfer prohlásil, že sociální demo
kraté budou hlasovati pro pilné projednání rozpočtu
chlějice, aby byl projednán. Postup vlády není t-
kový, aby sociální demokraté nabyli důvěry. Krilisuje
jednání vlády v olázce ruské a poukazuje na o, ž
za rozpravy došly do poslanecké sněmovny zprávy.
že 6 ruských sedláků bylo zabito pro zakázaný rybo-
ov a to na útěku, kterýžto zločin muší býti označ
za nejohavnější. Od kdy jest stanoven trest smrti n
nedovoleně chylání ryb? Vláda poznovu prokázala
že jest neschopna udělati pořádek. Dále poukazuj
řečník na zamitnutí předlohy o snížení daně cukern
výborem panské sněmovny a odsuzuje ministraf-
nancí, který kompromis, uzavřený v poslanecké sně
movně, dal sněmovnou panskou zvrátiti. Své k
nečné postavení k vládě vytknou sociální demokrat
při hlasování o rozpočtu. (Hlučná pochvala mez
sociá lními demokraty.
profesor
Wahrmunda
Posl
Rakousko
panská sněmovna
21
article
Při hlasování byla pilnost přijata a zala
jeno rokování o rozpočlu na rog 1908
Posl. dr. Baza prohlašuje, že Beckova vláda ne
měla dosud pro lidové nezbytnosti ani času, ani dobr
vůle. Připomíná starobní pojištění, daňovou reformu
zejnéna činžovní a reformu občanského a trestníh
zákona. V Čechách zavládl bezzákonný stav a u so
dů dokonce anarchie. Za schválené vyrovnání a vo-
jenské předichy odměňuje se vláda tím, že pomáh
vypuzovati češtinu z království. Ministři troufají
zakročiti pouze proti českým úřadníkům. Vzpour
německých soudců byla způsobena za souhlasu min
predsedy, který počítal se slabostí českých ministrů.
Vládní kruhy jsou neupřímné a informují stranicky
také nejvyšší místa. Se zřetelem k nespokojenost
i mezi umírněnými živly nelze se diviti demonstra-
cím, jež nikým nebyly aranžovány. Demonstrac
byly vyprovokovány pouze od Němců a sluší jen lito-
vati, že čeští vládní poslanci podceňuj a nesprávně
chápou význam rozechvění v českém lidu.
Posl
Baza
Beckův
Němec
Čechy
22
article
Řečník líči úzkostlivé jednání pražské policie.
jde-li o tak zv. ochranu několika německých slu-
dentů a naproti tomu slaví postup čřadů na př pli
nedávných událostech v Karlových Varech, kde byl
redaktor Špatný nechán na holičkách, poněvadž je
Čech. Takové zjevy nedají se posuzovati z jedno-
stranného stranického stanoviska, nýbrž uvážiti sluší.
že tu byl pronásledován přislušník českého národa
Vláda opírá se dle všeho nejen o Němce, nýbrž také
o smýšlení jedné části českého národa.
V čele politické správy v Čechách je Něme
President vrchního zemského soudu je Němec, jena
páše nezákonitosti svými rozhodnutími. To dokazuje
pouze slabost české vládní strany. K úpravě jazyko-
vých poměrů v Čechách není tieba žádných novýc
zákonů. Slači prověsti zákony dosavadní. Dle nového
jazykového zákona mají nyní němečií soudcové při-
jímati české žaloby, avšak mají je projednávati po-
moci tlumočníka. Řečník je rozhodně proti takovému
zařízení pro jeho škodlivost
Lituje, že na české straně našli se rozhodujíeí
činitelé, kteří mohou se přimlouvati za jednojazyč-
nost. Jeho strana nepřevezme žádnou zodpovědnos
za takové nebenpečí, hrozící za režimu českých mi-
nistrů. V českém zemském sněmu nebyl by takový
zákon přijat a proto předkládá ho vláda říšské radě
Český a německý národ nepřipustí, aby rozhodl
o něm na říšské radě poslanci, kteří neznají českých
poměrů.
Němec
Karlová Vary
Čechy
23
article
Řečník mfuvil po tom o chování se vlády k sa-
naci zemských financí a k olázce svolání zemského
sněmu, o rezulaci řek a školních záležitostech. Broj
proti ministru vyučování, který pod heslem svobo
domyslnosti je nejvělším- nepřítelem českého školství
Čeští peslanci musí donutiti Beckovo minisierstve
k odstoupení a energicky opříti se odstrkování jazy
kových práv v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
(Hlučný pollesk mezi českými radikály.)
Posl. svob. pán Battaglia nazval ruskou debatu
minulých dnů sporem Rusů proli Polákům pře
soudním tribunálem parlameniu. Připad Rahancův
líčí svým způsobem. Ze stejných příčin byli asi zn-
biti sedláci, kleři nedovoleně rybařili. (Odpor mez
Rusy.) Poláci mají historická práva La celou, tak
na východní Halič a nemohou se iich vzdáli a tak
V drobném paodejií
rznní- čiulo o sob
n 9
odpoledlnl
. . . . sa z
ve nlislkách na vonkově
ranní čislo. . . . . . . . 10h
cdpolední . . . . . . . . 4h
Inserát
plati se hotově napřeš.
Předplacení a inserty přljímá adininí-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se těk redakre
tiskárnn a ezpediee „Národnich Listů“
Rukopisy ze nevraeaji
Broj
Beckův
Posl
Battaglia
Rus
Polák
Rahancův
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
24
article
se jích nevzdají. Rusově děkují svůj vývoj polské he-
gemonii. Polákům v Prusku vede se mnohem hůř.
než jim
V polemice s posl. Daszyňským vytýká řečník
sociálním demokratům stranický fanatismus a teroris-
mus a dokazuje, jak nebezpečno by bylo poskytnouti
Rusům za jejich kulturní úrovně národní autonomii
Koně svou řeč, která byla výkřiky posl. dra. Dla-
manda a ryt Moraczewského opětně přerušována
slovy, že národ polský pohlíží v budoucnost s dů-
věrou a jistotou. (Potlesk mezi Poláky.)
Posl. Widholz soudí, že konečně je neobmezená
samovláda Poláků zlomena. Ať vláda zjedná v Ha-
liči klid; všichni mají na tom zájem, aby polská otáz-
ka byla vyřízena. Vinníky jsou, kdo dosud jsou opo-
rou koruptního systemu
Pojednávaje o rozpočtu, vytýká řečník, že se
dosud nepřikročilo k vyřízení sociálních oprav Mož-
ná, že sociální demokraty opustí síla, nebudou-li
včas uspokojeny nejdůležilější zájmy lidu.
Řečník žádá moderní úpravu živnostenských in-
spektorátů, žádá zkrácení pracovní doby a postrádá
ochranných uslanovení pro mladé dělníky a učed-
níky. Sociální demokraté nenalézají u vlády žádné
ochoty pro sociální opravy a proto hlasují proti roz-
počtu.
Jednání bylo na to přerušeno.
Rusův
Polák
Rus
Moraczewský
Posl
Prusko
25
article
Posl. Vityk v dotazu k předsedovi poukázal na
zavraždění 5 sedláků v Černichově. Z těžce raněných
4 podlehli svým ranám. Nestříleli pouze četníci,
ale také lesnící. Táže se předsedy, chce-li upozor-
niti ministra vnitra na tento čin a pohnouti ho, by
působil, aby života státních občanů bylo šetřeno
vinníci byli potrestáni
Předseda uvědomí ministra o tomto dotazu
Posl. Breiter žádá v dotazu, aby z Vídně vy-
slána byla do Černichova nestranná komise, která
by vyšetřila pravý stav věcí
Předseda také tento dolaz sděli ministrovi.
Posl. Glabiňski prohlašuje v dotazu, že Pol-
ský klub podal v télo velmi politováníhodné záleži-
tosti dotaz, kterým žád se nejpřísnější vyšetření.
Táže se předsedy. chce-li tento dotaz ihned sděliti
ministrovi vnitra. (Mezi Poláky a Rusy duchází ku
prudké hádce.
Předseda odpovídá, že dá tento dotaz do-
slovně přečísti.
Posl. Cegliňský žádá také, aby ruský dolaz
byl okamžilě sdělen
Na to byly čteny oba dolazy
Při předčítání došlo k hlučným projevům Rus
proti Polákům, za nichž volán posl. Staruch k po-
řádku.
Posl. Biankini v dotazu k předsedovi nalé-
hal na odpověď ke své interpelaci po poměrech
Chorvatsku
Posl. Folis v dolazu k předsedovi stěžoval si
na prohlídku ruského kostela polským okr komi-
sařem.
Předseda žádá, by upuštěno bylo od tohoto
zneužíváni jednacího řádu, že toliž interpelace před-
nášeny jsou formou dotazů na předsedu.
Posl. Švejk e sp. podali pilný návrh na udě-
lení státní podpory několika obcím na Kutnohorsku.
postiženým živelními pohromami 23. t. m. a sice
průtrží mračen, krupobitím a povodní na řece Dou-
bravce.
Přišlí schůze bude z ejtra
Posl
Černichův
Pol
Polák
Rus
Švejk
Vídeň
Chorvatsko
Kutnohorsko
26
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 26. května. (Německé sou-
ruvenství.) V neděli mluvil před svými ji-
hlavskými voliči německo-pokrokový posl. dr.
Gross. Když si byl v úvodě své řeči ulevil
několika šťavnatými poznámkami o „nenasyt-
nosti“ rakouských Slovanů a zvláště Čechů,
posteskl si, že vláda dosti energicky nezakročuje
proti slovanským. úřadníkům, patrně proto, aby
obhájila výhradné právo Němců na všechna stá-
tem placená místa v Rakousku, přešel k něme-
ckému souručenství, ve kterém v poslední době
vznikly opět povážlivé trhliny. Zájem Němců
vyžaduje, aby aspoň všichni liberální Němei
táhli za jeden provaz. Ale dětinská touha po tvo-
ření stran, pochybnosti osobního a konfesijního
rázu zmařily dosud každý pokus o utvoření jed-
noho společného německo-liberálného klubu.
Dosti špatnou náhradou za to je společný po-
stup v určitých připadech. Při otázkách národ-
ních bylo by třeba svorného postupu také se zpá-
tečnickými Němci, sloučenými ve velikém klu-
bu. Ale takov, svorný postup stěžuje se kleri-
kálnými vpády do oboru vysokých škol. Jediné
je prý při tom potěšitelné, že se netřeba báti,
aby křesťanští sociálové přešli do tábora sně-
movní pravice a utvořili s ní bývalý železný
kruh. I kdyby poslanci byli náchylni k takovému
kroku, nedopustí toho jejich voličevé, jichž ná-
rodní vědomí úplně procitlo. Při všech nevý-
hodách nynějšího systemu Němci musejí však
podporovati nynější parlamentní situaci, roz-
uměj nynější vládu, poněvadž jim ve vzhledě
národním poskytuje poměrně největší bezpeč-
nost. Voličové odhlasovali pak svému poslanci
důvěru.
doktor
Gross
Čecho
Němec
Praha
Rakousko
Slovan
27
article
V Praze, 26. května. (Ke slovanské-
mu sjezdu.) Haličtí Poláci zaujali k otázce
slovanského sjezdu stanovisko vyčkávací, jako
prý nejpochopitelnější, a proto nikdo z nich se
nepřipojil k zástupcům zdejších Slovanů, jedou-
cím na porady do Petrohradu. Dle „Glosu Nar.“
o účastenství v projektovaném sjezdě mají roz-
hodnouti Poláci z říše ruské, poněvadž jich se
bude týkati v prvé řadě. V potrohradských pol-
ských kruzích nálada, jak se zdá, není pro sjezd
nepřízniva. „Nov. Ref.“ obdržela z Petrohradu
zprávu, že tam v sobotu měli společnou poradu
polští členové říšské rady i říšské dumy ruské,
polští členové akademie a někteří jinak vynika-
jící Poláci, a v zásadě se rozhodli, že se slovan-
ského sjezdu zúčastní. Také gen. Volodi-
mirov, jenž v poslední době meškal v Kra-
kově a ve Varšavě, sděluje, že si z rozmluv se
zástupci všech polských politických stran vy-
nesl dojem, že nejsou odpůrci sblížení s Rusy,
ovšem za podmínky úplné rovnoprávnosti. Na
všechen způsob Poláci jsou prý přáteli slovan-
ského sblížení,
V Praze, 25. května. (Chorvatská
otázka.) „Agr. Tagbl.“ otiskuje mínění růz-
ných politíků o chorvatské otázce. V posledním
čísle je mínění profesora státního práva Gum-
ploviče. Proslulý sociolog vidí v nynějších
udalostech na slovanském jihu důsledky probou-
zejícího se politického uvědomění jižních Slo-
vanů, kteří chtějí býti samostatným národema
proto se něchtějí dát voditi na popruhu ani
Peští, ani Vídní. „Co se nyní odehrává a ode-
Polák
Rus
Praha
Petrohrad
Nara
Varšava
jižní St
Pešť
Vídeň
Gum