1
masthead
Zemské sněmy a říšská rada.
Ze Lvova, 3. září. »Gazetta Narodowa«
sděluje, že zasedání zemských
sněmů budou dlouhá a že říšská
rada sejde se teprve v listopadu.
Gazett Narodowa
Lvov
2
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Pešti, 2. září. (C.-B.) Císař přijede zejtra
večer do Pešti a zůstane zde až do 9. t. m. Na
to vrátí se do Vídně, aby byl v úmrtní den ze-
snulé císařovny Alžběty přítomen slavnému re
quiem.
Z Drážďan, 2. září. (C.-B.) Císař Vilém
německý korunní prine a prine Eitel Bedřich
dnes večer odtud odjeli. Král Jiří s ostatními
knížaty doprovodil hosty na nádraží. Krátce po
odjezdu císařově nastoupil král Jiří cestu do
Lipska.
Z Drážďan, 2. září. (C.-B.) Při dnešní ho-
stině v zámku promluvil král Jiří řeč, v níž vy-
slovil císaři nejhlubší dík za návštěvu, která
šeho rodinu velice poctila a potěšila. Král po-
děkoval pak jménem svého vojska, jež dnes se
císaři představilo, za to, že se mohlo před císa-
řem objeviti, neboť vojákům jest prý velkou,
bohužel, že řídkou radostí, patřiti svému nejvyš-
šimu veliteli ve tvář. Dále děkoval král za
chválu, vzdanou císařem výkonům saského ar-
mádního sboru a ujistil jménem tohoto sboru, že
ona slova pochvalná nebudou zapomenuta, nýbrž
ž. budou pobídkou sboru, aby si v míru i ve
válce dobyl souhlasu nejvyššího svého velitele.
Alžběta
Vilém německý
Bedřich
Jiří
Jiří cesta
Jiří řeč
Pešť
Vídeň
Drážďany
Lipsko
3
article
Král skončil svou řeč provoláním „hurrá!“ cí-
saři. Císař Vilém chválil ve své odpovědi
opětně výkony saské armády a provolal králi
Viřímu „hurrá!“
Z Londýna, 2. září. (C.-B.) Vrchní velitel
anglické armády earl of Roberts obdržel tento
telegram: „Jeho Veličenstvo král Edvard jme-
noval mne včera večer polním maršálkem angli-
cké armády. V této vlastnosti jest mně potěšením
vyříditi Vám svůj pozdrav. František Jo-
sef.“ Earl of Roberts odpověděl tímto telegra-
mem: „Jsem hluboce pohnut poctou, která byla
prckázána Vaším Veličenstvem armádě anglické
a mně samotnému zasláním tak milostivého te-
legramu. Anglická armáda pokládá si za velkou
česť, že má ve svých listinách vznešené jméno
Vašeho Veličenstva v hodnosti polního maršálka.
Jménem armády, jakož i svým vlastním, zasílám
Vašemu Veličenstvu svůj nejoddanější a srdečný
pozdrav. Polní maršálek earl of Roberts.“
Jihouherské manévry.
Z Temes-Ujfalu, 3. září. (C.-B) Arcivévoda
František Ferdinand sem dnes přibude.
Po uvítání na nádraží v Lippě odjede až ke stanici
Alios, kam přibude také chef generálního
štábu pol. zbrojmistr bar. Beck a generální
inspektoři vojska kníže Windisehgrätza
bar. Waldstätten. Po příjezdu do Alios
v 7 hod. 45 min. ráno odebeře se arcivévoda
se svým průvodem do manévrů.
Vilém
Roberts
František Jo
František Ferdinand
Beck
Londýn
Alios
TemeUjfal
4
article
Car na cestách.
5
article
Z Petrohradu, 3. září. (C.-B.) Car a carevna,
jakož i carevna-vdova odcestovali na Jachtách
»Severní hvězda« a »Standard« do Libavy-
Petrohrad
Libava
6
article
Na doklad, že mezi českým lidem
evangelickým
Na doklad, že mezi českým lidem
evangelickým
a v tisku evangelickém vyskytuje se silná oppo-
sice proti svazkům prusko-realisticko-evangel-
ckým, námi odhaleným a odsouzeným, uvedli
jsme průběhem našich polemických statí již ne-
jednu ukázku i od jednotlivcův i z tisku, zvláště
pokrokového, který velice vážným hlasům z tá-
bora evangelického popřál místa, aby na mnoze
vlastní své mínění ve věci opravil.
Zejmena je to v realisticko-evangelické dru-
žině tak nenávistně posmívaný „Český Bratr“
časopis pro lid evangelický, kterýž
se záviděníhodnou neohrožeností vydal svěde-
ctví pravdě a vydrží při ní státi vzdor všemu
fanatismu kolínské agitace, kteráž v presbyter-
stvech troubením na poplach dovedla ohlušiti ob-
jektivnost a rozvahu. Nejenom to, „Český Bratr“
který, byť jeho stoupenectvo bylo oproti Duš-
kovcům v menšině, representuje v české evange-
lické církvi vyznavače, kontinuitě s církví husit-
sko-bratrskou nejbližší a který zasazuje se proti
bujícímu sektářství německo-skotskému o rene-
sanci staré, česko-bratrské víry, postavil se úplně
na stanovisko, námi hájené proti říšsko-něme-
ckému, skotskému i anglickému financování pro-
pagandy evangelia bei den Czechen.
Záříjové jeho číslo, věnované téměř úplně
zápasu, po němž půda v Čechách ještě horká,
uveřejňuje na místě úvodním článek pod zá-
hlavím „Na obranu svou a církevní ústavy naší“,
v němž naše zakročení označuje se slovy nadše-
nými, dokonce jakožto — — — prst boží. Píšet
„Č. B.“, kterýž sám se označuje za svědka utr-
pení farářů Košutů i všech jeho věrných spojenců
za národní, samostatný český ráz evangelického
vyznání, za tlumočníka přání a vlasteneckých citů
českých evangelíků, za nepřítele všech sektářů
a šantročníků s evangelickou církví českou, obrací
se ve jmenovaném článku k důvěrníkům „E.
Košut
Čechy
7
article
Bundu“ a „amtsbrudrům“ třebenického vikáře
Hochstettera, polního kazatele „Bundu der
Deutschen“ takto:
Čas, svrchovaný již čas jest, abyste procitli
z klamu, vy všichni vůdcové církve naší! Spatřujte
v tom pokyn boží, prst boží, který zřetelně ukazuje,
že začal již soud od domu božího! Navraťte se zpět
a služte domácí církvi své tím vlasteneckým srdcem,
jaké sám Bůh od vás žádá! Milujte vlast svoua
važte si církevní svobody a ústavy naší, která těžce
vydobyta byla, pro kterou potoky krve mučenníků
českých svlažovaly rozsáhlá bojiště i popraviště, pro
kterou nespočetné bolestné vzdechy, slzy a nářky
draly se z tisíců ňader českých k nebesům, pro
kteroužto svobodu a ústavu církevní obětovány
byly statky i jmění, po celá století prací, pílí a při-
činěním dobývané. A nyní, když my, potomkové
těchto bohatýrů-předků našich, máme okoušeti ovoce
této svobody a ústavnosti církve naší, zaprodá-
váte nás, vážete nás na sekty a církve,
které vždy ve zřejmém odporu stály
a stojí s učením církve naší, národ-
nosti naší i prospěchem vlasti naší.
Směsování realisticko -evangelické nazývá
se tu »skláněním kolen před Bále m
skotským, americkým a německým
a v témž biblickém stylu čtou se vůdcům
realisticko-evangelickým levity tohoto druhu:
Spoléhání se vaše na politickou stranu realisti-
ckou urychlí pád váš, neboť srdce jejich prázdná
jsou vyšších pojmů, jak sami přiznávají. Oni žijí
jen z té hroudy země, která je nosí; vyšších cílů
neznají. Neznají ani historie naší, jim husitství
a českobratrství je plané, oni cení
v nejlepším případě překlad bible,
slovo, literu, jak vůdce jejich prof. Masaryk
v knize své „Slovanské studie“ napsal.
Hochstetter
Masaryk
dom boží
Bunda der Deutschen
8
article
Druhý článek »Č. Bratra« pod titulem »Po
ovoci jieh poznáte je«, uvádí hanopisy realisti-
ckého denníku proti česko-bratrskému družstvu,
cituje naše odvety na něj akožtosvou v last-
ní obranu, jakožto hájení česko-bratrských
zbytků, jež zbavilo družstvo nutnosti vlastního
vystoupení a v článku »K naší situaci« nade-
psaném osvětluje se resoluční agitace kolínská
proti nám dopisem redakci »Č. B.« zaslaným.
Vyličuje se tu, kterak »osvědčení« zasílané do
presbyterstev k podpisům obdrželo na mnoze
podpisy tyto jenom k naléhání duchovních, kteří
sborům vyličovali — spojenectví »Nár. Listů«
s Římem (! !), jenom z dobré vůle k těmto du-
chovním ve sborech oblíbeným od nich větši-
nou hlasů zvoleným.
Dopisovatel vybízí realisticko-klerikální dru-
žinu k mírnosti ve chloubě těmito doklady, »z
níchž se dělají kartáče na vycídění umazaných
bot těch kterých duchovních našich.« I vykládá
český evangelík v »Č. B.« resoluční agitaci,
osvědčenou pro Duška proti nám takto:
„Osvědčení toto jest nejmírněji řečeno nejasně
a neúplně sestaveno. Již z předu praví se v něm,
že „neslýchaný útok „Národních Listů“ ze dne
12. července 1903 nutí podepsaná presbyterstva,
jakožto řádně zřízené zástupce církevních sborů,
ku pozdvižení hlasu na ochranu cti a karak.
teru českého lidu evangelického“. Po
přečtení tohoto úvodu každý soudný čtenář sáhne
po „Nár. Listech“ a bude v nich hledati ten „ne-
slýchaný útok“ na čest a karakter če-
ského lidu evangelického a co tam
najde? Stručné vylíčení, že letošní oslava mistra
Jana Husa měla sloužiti k jakési demonstraci, kte-
rou chystali někteří faráři naši s jejich realisti-
ckými spojenci k pobídnutí českého hnutí „Pryč
od Říma“ po způsobu našich českých Všeněmců.
Hus
Řím
9
article
Za účelem tím sezvali do Prahy čelnější osoby
z německého evangelického bundu, s kterými smlou-
vali se jednak v sále žofínském, jednak v hotelu
„Central“ a že redaktor realistického „Času, dr.
Herben, smlouval se s nimi potom ještě v německém
kasině v Praze. Toť jest asi tresť celého článku.
O útoku na čest a karakter českého
lidu evangelického není v článku
onom ani řeči. Osoby, kterým výčitky tam
činěné platí, jsou jmenovány svými jmé ny
a ostatní pak platí těm evangelíkům,
kteří touhu pc evangeliu stotožňují
s touhou pro zabrání vlasti naší po
panství německé. Hledíme-li pak k věcem,
které po 12. červenci v „Nár. Listech“ na světlo
vyvedeny byly a kde ti kteří faráři naši
zkompromitujících dopisů usvědčeni
byli, odpadá teprve veškerá příčina,
nějakým „osvědčením“ míchati do
toho presbyterstva naše, sbory naše.
Do tohoto dne den za dnem byla věc přetřásána
jak v „Nár. Listech“ tak v „Čase“, objasněna a
vysvětlena tak dalece, že každý z toho poznal již,
ze evangelické cízkve české jako ta-
kové nikde v ničem dotčeny nebyly.
Chybou jest, že staršovstva naše nežádala od
svých farářů, aby jim také přečtli „Nár.
Listy“, aby seznali, jak tyto píší. Namnoze při-
hodilo se, že osvědčení toto podepsal farář sám,
jinde pak zavolal si k tomu jedncho neb jeu
dva presbytery. Schůze presbyterní málo
kde, ba ani v samé Praze k účelu tomu svolána
nebyla, ač z Prahy popud k tomu vycházel. Lidé
teprv nyní začínají o věci uvažovati, dříve
nebylo tak možno, bylo mnoho práce v poli, takže
málo který cos četl, každý spokojil se jenom ústním
podáním a tím věc mnoho utrpěla.
doktor
Herben
Praha
10
article
Dovolávati se v tomto historie krví psané a vele-
duchů české reformace od Jana Husa do Jana Ko-
menského a rovnati toto s dnešní půtkou některých
farářů a realistů s. „Nár. Listy“, jest snižování těchto
mučenníků a profanisováním nejslavnější dopy
naší. Tážeme se, ke které straně by hlá-
sil se dnes Hus a Komenský, zdali ke
straně těch farářů, kteří spásu naši
hledají v cizině a realistů, kteří blá-
bolí o pohyblivé vlasti, či hlásil by
se ke straně „Nár. Listů“, která se zá-
palem vlasteneckým lpí na té pídi vla-
sti naší, bráníc se houževnatě přoti
všemu cizáctví, buďsi ono nábožen-
ské či politické? Kde, na které straně je t
odvěká, pravá láska k vlasti, které „Osvědčení“ se
dovolává? O tom všem začínají teprv nyní lidé uva-
žovati, kdy jest trochu času ke čtení.
Rozhorlenými slovy káře dopisovatel dovo-
lávání se pomoci boží a Krista Ježíše v osvěd-
čení tom, jež mu připadá jako svolávání soudu
božího.
»a tu nevím, jak by odpovídali, jak by kladli účty
ze svého vlastenectví, které v první řadě zračiti
se má v církvi naší.
Táži se, jest to vlastenecké jednání, vy-
tlačiti, církve naší výborný domácí Elsnerův
katechismus českobratrský a nahraditi jej
katechismem heidelbergským, od něme-
ckého sektáře Kohlbrüggeho zpraco-
vaným ?
Hus
ko
Komenský
Krist
Elsnerův
Kohlbrügge zpraco
11
article
Táži se, jest to vlastenecké jednání, pohrd-
nouti výbornými postillami Sartorio-
vou a Košutovou a přeložiti z němčiny
bídnou a písmu svatému odpornou
postillu sektáře Kohibrüggeho?
Uvádím jenom tyto dvě věci, o ostatních zatím
pomlčuji a táži se, jest v tom nějaká pevnost ka-
rakterů těch kterých vlasteneckých duchovních če-
ských? Z toho poznáváme, že jak »Osvědčení«
samo tak i celá ta polemika v »Čase« vzedmuly
se »kách jako patoky«, jako spodní kal v církvi
naší a způsobily tak veliké nadýmání a nafuko-
vání se mnohých lidí, kteří o evangeliu a moci
jeho ke spasení věřících ani ponětí nemají. Šlo to
v tento čas v novinách tak, jakoby se jednalo o
nějakou hru v kostky. Běda, pravím, běda těm
hráčům, kteří vsázeli na to i církev naši.
Pro článek »Krůpěje trpkosti do kalichu
občerstvení« v »Č. B.« otištěný a také námi
reprodukovaný, dostalo se redakci »Č. B. « od
»Ev. Besedy« důtky, v níž se mluví »o zrád-
cování evangelíků »Nár. Listys.
Vytýká se v něm redaktoru »Č. B.«, že jakožto
člen výboru »Ev. Bes.« souhlasil se známým
jejím ohražením, přece však uveřejnil zmíněný
článek ve smyslu právě opačném. Redaktor vy-
světluje to tím, že ohražení ve výboru »Ev.
Košutův
Eva
Bes
12
article
Besedy« čteno již 14. července, kdežto článek
uveřejněn byl až 1. srpna, do kteréhožto dne
byly »útoky« »Nár. Listů« vedeny nepřetržitě a
jak píše redakce »Č. B.«,
»z kterých každý poznati mohl a může, že jak
od počátku, tak až po tu dobu nikde cti a karakterů
českých evangelíků se nedotkly, ba jejich čest
a karakter v ochranu braly proti zneužití jeho na
obranu cti a karakteru těch kterých
duchovních a jejich redaktorů.
Divím se tomu, že starosta evangelické besedy,
který činil námitky proti »Ohražení« a které a ni
on, ani kdo jiný z výboru nepodepsal,
může mně vyčítati moji nedůslednost a míti mně
za zlé, že smýšlení moje se smýšlením jeho sply-
nulo v jedno? Kdyby dnes opakovalo se
ve schůzi výboru hlasování o onom
ohražení, jsem jist, že většina vy-
boru, neli všichni, by proti tomu hlasovali.
Uznati chybu za včas, není hanbou ani škodou, aie
hanbou a škodou pak je, setrvati na chybě a čekati,
až kdo donucen bude v čelo svého listu vytisknouti
důtku, jakou jemu výbor strany za jednání jeho
uděluje tak, jako to učiniti musil redaktor realisti-
ckého časopisu »Čas« dr. Herben.«
Potud »Český Bratr«, časopis lidu evange-
lického, tedy hlas nepopíratelně e v an-
gelický
doktor
Herben
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Fešácká vojna. Nedá se popříti, že
při vší rozháranosti našich vnitřních poměrů a
při smutném stavu veřejných záležitostí u nás
přece ještě tu i tam se zachytilo drobet humoru.
Tu i tam se přihodí věc, kteráž tomu nasvěd-
čuje, že nevyhynul ještě poslední zbytek cha-
rakteristické vlastnosti, jež spojovala jaksi
všechny obyvatele této říše a sice zbytek oné
veselé společné dobráckosti, která prý jen zde
je domovem. Radikálně maďarské strany tak
důkladně nadrobily státníkům vídeňským a spo-
lečným do polévky, že to až k zoufání. Mohl