1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. září.
Praha
2
masthead
K číslu 240
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
STí
STí
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Uherská krise.
Z Vídně, 3. září. Episoda, způsobena
v krisi uherské návštěvou krále anglického,
dnešním dnem je ukončena. O 10. hod. do-
polední odjede král Eduard z Vídně, odpo-
ledne o 4. hodině pak odebéře se
císař do Pešti, kdež setrvá do 9. září.
Pak pojede nazpět do Vídně, aby byl příto-
men dne 10. září smutečním slavnostem z
císařovnu Alžbětu. Očekává se, že za nyněj-
šího pobytu panovníkova v uherském hlavním
městě bude kabinetní a parlamentní krise
rozhodnuta ne-li věcně, tož aspoň po strán
ce osobní a že bude ustanoven panovní
kem budoucí ministerský předseda. Podobá
se a jest pravděpodobno, že bude vyho-
věno Maďarům ne sice po stránce orga-
nisační, ale po stránce jazykové.
Eduard
Alžběta
Maďar
Vídeň
Pešť
7
article
»Neues Wiener Tagblatt« uve-
řejňuje v této věci ze zvláštní strany
informaci, ve které se praví, že císař vy-
hověti může jenom tužbám, jichžto spl-
nění nedotýká se vyrovnacích zákonůz
roku 1867 a které nevyžadují
rakouské polovině nižádné akce
zákonodárné. »Na základě práv maje-
státních« — praví se dále — »která přísluší
panovníkovi ohledně komanda a vnitřní
organisace vojska, může panovník ta-
kovým národním tužbám dopřáti
splnění, které nedotýkají se jednoty ar
mády a které nemohou probuditi hrabivost
národů v této polovině říše (!) Mohou tedy
býti podporovány a splněny jenom návrhy,
které může uherský král uskutečniti ve
své vlastnosti jako nejvyšší velitel a kter
se potom vyřídí postupem admini-
strati vní m.«
Týž list se dovídá, že president panské
sněmovny kn. Alfred Windischgrätz
ve srozumění s třemi stranami vzpomenuté
sněmovny nedávno ministerskému předsedovi
učinil prohlášení ve formě promemoria v ten
rozum, že může býti spoleháno na souhla
tří stran panské sněmovny k vojenským po-
žadavkům jenom tenkráte, nebude li konce-
semi, Maďarům učiněnými, uvolněna jednota
armády.
Z polských kruhů se dle téhož
pramene proslýchá, že Poláci nejso
Wiener
Windischgrätz
Maďar
Polák
panská sněmovna
8
article
proti vojenským. požadavkům
maďarským a nespatřují v povolení ve-
lícího jazyka maďarského nebezpečenství pro
jednotu organisace, jejíž těžisko nespo-
čívá v otázce jazykove V této věci
kryjí prý se názory politiků
polských a českých, kterážto shoda
v nynější chvíli může míti praktický dosah
pro poměry vnitropolitické.
František Košut o federalismu a
maďarském velení.
Z Vídně, 3. září. »Neue Fr. Presse-
uveřejňuje dlouhou rozmluvu s Františkem
Košutem, ze kteréž uvádíme pouze místa
dvě Vůdce strany neodvislých pravil, že její
požadavky mohou býti uskutečněny, nebot
nejsou protidynastickými. Strana neod-
vislosti trvá na personální unii,
kteréž prý si též v Rakousku mnozí přejou
a která by mohla býti realisována, jakmile
by nabyl v Cislajtanii převahy silný a
starý směr federalistický. V cí-
sařství rakouském musí dříve či později zví-
těziti tento směr, neboť jenom takovým
způsobem lze zjednati trvalý mír mezi Němci,
Čechy a Peláky. S Rakouskem fede-
rativním mohly by Uhry žít zcela
dobře v poměru personální unie,
kterýžto poměr také vyhovuje pragmatické
sankci z r. 1723.
Košut
Neue
Němec
Pelák
Uher
Vídeň
Francie . Presse
Rakousko
Čechy
9
article
Na nejdůležitější otázku, zdali je strana
neodvislosti přesvědčena, že bez velícího ja-
zyka maďarského jest smír nemožný, odpo-
věděl Košut: »Takový smír je vylou-
čen, to by neodpovídalo duchu národa ma-
ďarského. Každý rádce koruny bude musit
této doporučiti maďarské komando až do
určitých taktických jednotek. Bez zave-
dení maďarského jazyka velící-
ho jest obnova srovnalých po-
měrů vyloučena. Čím dříve se pře-
svědčí král o této velké pravdě, tím lépe.-
Arcibiskup dr. Kohn vyvrací.
Z Vídné, 3. září. »Neue Fr. Presse«
uveřejňuje přípis zástupce arcibisku pa
dra Kohna, dra. Eduarda Gallusa, ve
kterém se prohlašují zprávy, jako by dr.
Kohn byl povolán na novo do Říma a též
zpráva, že poručil svému tajemníku dru.
Kotkovi, aby napsal brožuru »Facta loquun-
tur«, za zcela vymyšlené.
Z porad německých vůdeů.
Z Vídně, 3. září »Neues W. Tag-
blatt« oznamuje, že na včerejších poradách
německých pohlavárů jednalo se též o
obecních volbách v Hranicích,
kde dnes se vykoná volba purkmistra. O
včerejší rozmluvě, kterou měli dr.
Baernreither, dr. Derschatta, dr. Gross a dr.
Lueger s dr. Körbrem, není žádných zvěstí
kromě obecné, pro všeciny zurnály už dané
zprávy, kterouž jsme také již uveřejnili. Za-
jímavým jest sdělení »Deutsches Volksblattu«,
že akce mezi německými vůdci a minister-
ským předsedou zahájena byla již před
2 nedělmi a že se jednalo o dohodu
mezi Němci a Čechy takovou, kte-
rou by se umožnily spořádané poměry na
říšské radě. Vojenské záležitosti teprve v
poslední chvíli prý přibyly.
Košut
doktor
Kohn
Neue
Gallus
Kotek
Baernreither
Derschatt
Gross
Lueger
Körbr
Němec
Čecho
Francie . Presse
Řím
Vídeň
Hranice
Neue W
Deutsches Volksblatta
10
article
Wolf se zase ozývá.
Z Vídně, 3. září. »Ostdeutsche Rund-
schau« uveřejňuje stať, podepsanou poslancem
Wolfem, ve kteréž tento prudce útočí na
Němce, že snesli zamítavou odpověď Körb-
rovu stran bezodkladného svolání říš-
ské rady. Dále hrozí krajním odporem
všech Němců, kdyby vláda zahájila s nimi
poradu o zřízení české university na Moravě.
Ta čeština v úřadech!
Z Vídně, 3. září. »O stdeutsche
Rundschau« oznamuje: »Případy českého
úřadování při karlovarském okresním soudě
stale se množí. Afféra paní Hübnerové,
která odmítla německou obsílku a dostala
českou, měla za následek případ druhý. V
úterý dostavili se k okresnímu soudu p. An-
tonín Jech s chotí, žádajíce, aby jim byla
listina legalisována česky. Pan Jech připo-
menul, že byl u notáře, kde mu však česká
legalisace byla odepřena.
Kancelářský úřadník dovolával se rady
zemského soudu Morice Picka, který kance-
lář řídí a odepřel českou legalisaci. Rada
zem, soudu Pick ji však povolil, ba dal na
legalisaci českou soudní razítko, které leželo
od zrušení Badenových nařízení v starém
hamparátí. Zajímavým jest, že rada zem.
soudu Pick učinil napřed dotaz advokátům,
jak má jednati. Tito radili, aby legalisaci
vyhotovil německy, poněvadž za ni žádal
pan Jech německy.«
Wolf
Němec
Hübner
Jech
Picek
Badenův
Vídeň
český univerzita na Morava
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Professor Kaňka.
Kaňka
12
article
O žádném professoru z celého p... ho gym-
nasia nevypravovalo se tolik příhod vtipů
anekdot, jako o panu Kaňkovi, professoru ma-
thematiky a fysiky. Pan Kaňka byl starým mlá-
dencem, tak asi šedesátník, prostřední postavy,
a úplně holohlavý. Jen v zadu na hlavě a po
stranách nad ušima nalézaly se poslední zbytky
prošedivělých vlasů, spojujících se s vousy, které
jako v náhradu, ohromným knírem a dlouhým
plnovousem zakrývaly tvář pana professora. Do-
dám-li, že se pan professor díval na svět silnými
skly v zlaté obrubě, jsem s popisem jeho osoby
hotov.
Pan Kaňka byl mezi všemi roztržitými pro-
fessory na celém světě jistě nejroztržitější. Sám
pán bůh ví, kolik holí a deštníků poztrácel, koli-
kráte vycházeje z bytu objevil se na náměstí
v modrém županu s velikými žlutými květya
s červeným fezem na hlavě, kolikráte shledal ve
škole, že si doma zapomněl šátek, mašličku, ka-
talog, učebnici, hodinky, klíčky od katedry a jiné
a jiné věci. Co se mu ale přihodilo posledně, to
se snad žádnému professoru, ani před ním, ani
po něm, nestalo a nestane.
Bylo v pondělí odpoledne. V ten den měl
pan Káňka hodinu od 3 do 4, protož zdržoval
se v hostinci „U zlatého kola“ — kdež se stra-
voval — až do chvíle, kdy bily na věži tři hodiny.
Kaňka
profesor
Káněk
profesor ma
bůh vědět
13
article
Tu pak, upozorněn jsa číšníkem, rychle zaplatil,
a ubíhaje Černou ulicí, dýmal ze zbytku cigara až
ke gymnasiu. Zde odhodiv „špačka“ rychle stou-
pal do prvního poschodí, kde v pravé chodbě
otevřev dvéře, vstoupil do třídy. Stanuv na stu-
pínku, rozhledl se síní a s údivem přeletěv zra-
kem dvě řady prázdných lavic — vytáhl ho-
dinky.
„Za sedm minut čtvrt na čtyři! Pravda,
spozdil jsem se trochu, ale vždyť jsem přece ne-
rzkázal, že nepříjdu“ — rozpomínal se! „Hm,
hm! a nikdo zde?! Toť roztodivno!“ Pokročiv
pak ke katedře, pověsil klobouk na věšáka
odepnuv s řetízku hodinky, položil je před sebe
na stůl. Tak tu seděl pan professor bedlivě
sleduje posunující se ručičky na ciferníku — až
do čtyř hodin. Na to vytáhnuv ze zásuvky třídní
knihu, napsal do rubriky poznámek: „Poněvadž
nikdo ze žáků do čtvrté hodiny na mathematiku
se nedostavil, nic jsem nevykládal. Kaňka.“.
Uzamknuv pak zásuvku povstal a jelikož právě
se ozval zvonek, ohlašující konec vyučování, me-
chanicky se pokřižoval a sepjal ruce. Rozpo-
menuv se pak, že tu nemá žáků, zaťukal si uka-
zováčkem na čelo a opustil třídu.
Druhého dne z rána, sotva že vstoupil pan
professor Kaňka do sborovny, uvítán byl otázkou
pana ředitele: „Ale, ale, pane kollego, co pak
že jste se včera nemohl dostaviti? Žactvo čtvrté A.
dělalo po celou hodinu takový rámus, že jsem
na ně musil třikrát přijíti.“ — „Toť nemožno,
divil se pan profesor, „právěť jsem hodlal vám
Stanův
Kaňka
profesor
Černá ulice
14
article
pane řediteli, postěžovati si do zjevu dosud mnou
nevídaného, by totiž žactvo hromadně hodin ma-
thematiky se vzdalovalo, jakž včera u čtvrté A.
se mi přihodilo.“ — „Včera? ale vždyť jste tu
nebyl...“ odporoval pan ředitel. — „O prosím,
pane řediteli, jsem ochoten důkaz své přítom-
nesti vésti včerejší poznámkou v třídní knize
učiněnou. Pane Hlavatý, dojděte do čtvrté A.a
přineste sem třídní knihu,“ nařizoval pan Kaňka
školníkovi, podávaje mu klíček od katedry. Za
chvíli tu byla třídní kniha! „Ale vždyť zde není
nic napsáno, pane kollego,“ převraceje listy
pravil najednou pan ředitel. — „Opravdu?! Tot
roztodivno?“ divil se p. professor, brouse nosem
v třídní knize.
V respiriu vzal si pan professor Strnad, třídní
čtvrté B., pana Kaňku stranou a pravil mu: „Do-
volím si vás, pane professore, upozorniti, že moji
žácí neměli včera od 3 do 4 mathematiku, nýbrž
kreslení. Buďte tudíž tak laskav a škrtněte vče-
rejší svojí poznámku v třídní knize, o jich ne-
přítomnosti.)
Rázem se panu professorovi Kaňkovi vyjas-
nilo. V roztržitosti totiž místo do čtvrté A. vešel
do vedlejší čtvrté B., jejíž žactvo bylo právě
v kreslírně.
„Nu, a pak jsme se vás mohli dočekat!“
smál se srdečně k vysvětlení pana professora
Kaňky pan ředitel a za nedlouho zvěděl celý sbor
prcfessorský, jak se stalo, že pan professor Kaňka
učil prázdnou třídu.
Václav V. z K.
Hlavatá
Kaňka
Strnad
Václav