ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 60e3a300-7191-11dc-8fc4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 15, person 42, org 3, work 3
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3. září.
Praha
2 masthead
K číslu 240 Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article STí
STí Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Uherská krise. Z Vídně, 3. září. Episoda, způsobena v krisi uherské návštěvou krále anglického, dnešním dnem je ukončena. O 10. hod. do- polední odjede král Eduard z Vídně, odpo- ledne o 4. hodině pak odebéře se císař do Pešti, kdež setrvá do 9. září. Pak pojede nazpět do Vídně, aby byl příto- men dne 10. září smutečním slavnostem z císařovnu Alžbětu. Očekává se, že za nyněj- šího pobytu panovníkova v uherském hlavním městě bude kabinetní a parlamentní krise rozhodnuta ne-li věcně, tož aspoň po strán ce osobní a že bude ustanoven panovní kem budoucí ministerský předseda. Podobá se a jest pravděpodobno, že bude vyho- věno Maďarům ne sice po stránce orga- nisační, ale po stránce jazykové.
Eduard Alžběta Maďar Vídeň Pešť
7 article
»Neues Wiener Tagblatt« uve- řejňuje v této věci ze zvláštní strany informaci, ve které se praví, že císař vy- hověti může jenom tužbám, jichžto spl- nění nedotýká se vyrovnacích zákonůz roku 1867 a které nevyžadují rakouské polovině nižádné akce zákonodárné. »Na základě práv maje- státních« — praví se dále — »která přísluší panovníkovi ohledně komanda a vnitřní organisace vojska, může panovník ta- kovým národním tužbám dopřáti splnění, které nedotýkají se jednoty ar mády a které nemohou probuditi hrabivost národů v této polovině říše (!) Mohou tedy býti podporovány a splněny jenom návrhy, které může uherský král uskutečniti ve své vlastnosti jako nejvyšší velitel a kter se potom vyřídí postupem admini- strati vní m.« Týž list se dovídá, že president panské sněmovny kn. Alfred Windischgrätz ve srozumění s třemi stranami vzpomenuté sněmovny nedávno ministerskému předsedovi učinil prohlášení ve formě promemoria v ten rozum, že může býti spoleháno na souhla tří stran panské sněmovny k vojenským po- žadavkům jenom tenkráte, nebude li konce- semi, Maďarům učiněnými, uvolněna jednota armády. Z polských kruhů se dle téhož pramene proslýchá, že Poláci nejso
Wiener Windischgrätz Maďar Polák panská sněmovna
8 article
proti vojenským. požadavkům maďarským a nespatřují v povolení ve- lícího jazyka maďarského nebezpečenství pro jednotu organisace, jejíž těžisko nespo- čívá v otázce jazykove V této věci kryjí prý se názory politiků polských a českých, kterážto shoda v nynější chvíli může míti praktický dosah pro poměry vnitropolitické. František Košut o federalismu a maďarském velení. Z Vídně, 3. září. »Neue Fr. Presse- uveřejňuje dlouhou rozmluvu s Františkem Košutem, ze kteréž uvádíme pouze místa dvě Vůdce strany neodvislých pravil, že její požadavky mohou býti uskutečněny, nebot nejsou protidynastickými. Strana neod- vislosti trvá na personální unii, kteréž prý si též v Rakousku mnozí přejou a která by mohla býti realisována, jakmile by nabyl v Cislajtanii převahy silný a starý směr federalistický. V cí- sařství rakouském musí dříve či později zví- těziti tento směr, neboť jenom takovým způsobem lze zjednati trvalý mír mezi Němci, Čechy a Peláky. S Rakouskem fede- rativním mohly by Uhry žít zcela dobře v poměru personální unie, kterýžto poměr také vyhovuje pragmatické sankci z r. 1723.
Košut Neue Němec Pelák Uher Vídeň Francie . Presse Rakousko Čechy
9 article
Na nejdůležitější otázku, zdali je strana neodvislosti přesvědčena, že bez velícího ja- zyka maďarského jest smír nemožný, odpo- věděl Košut: »Takový smír je vylou- čen, to by neodpovídalo duchu národa ma- ďarského. Každý rádce koruny bude musit této doporučiti maďarské komando až do určitých taktických jednotek. Bez zave- dení maďarského jazyka velící- ho jest obnova srovnalých po- měrů vyloučena. Čím dříve se pře- svědčí král o této velké pravdě, tím lépe.- Arcibiskup dr. Kohn vyvrací. Z Vídné, 3. září. »Neue Fr. Presse« uveřejňuje přípis zástupce arcibisku pa dra Kohna, dra. Eduarda Gallusa, ve kterém se prohlašují zprávy, jako by dr. Kohn byl povolán na novo do Říma a též zpráva, že poručil svému tajemníku dru. Kotkovi, aby napsal brožuru »Facta loquun- tur«, za zcela vymyšlené. Z porad německých vůdeů. Z Vídně, 3. září »Neues W. Tag- blatt« oznamuje, že na včerejších poradách německých pohlavárů jednalo se též o obecních volbách v Hranicích, kde dnes se vykoná volba purkmistra. O včerejší rozmluvě, kterou měli dr. Baernreither, dr. Derschatta, dr. Gross a dr. Lueger s dr. Körbrem, není žádných zvěstí kromě obecné, pro všeciny zurnály už dané zprávy, kterouž jsme také již uveřejnili. Za- jímavým jest sdělení »Deutsches Volksblattu«, že akce mezi německými vůdci a minister- ským předsedou zahájena byla již před 2 nedělmi a že se jednalo o dohodu mezi Němci a Čechy takovou, kte- rou by se umožnily spořádané poměry na říšské radě. Vojenské záležitosti teprve v poslední chvíli prý přibyly.
Košut doktor Kohn Neue Gallus Kotek Baernreither Derschatt Gross Lueger Körbr Němec Čecho Francie . Presse Řím Vídeň Hranice Neue W Deutsches Volksblatta
10 article
Wolf se zase ozývá. Z Vídně, 3. září. »Ostdeutsche Rund- schau« uveřejňuje stať, podepsanou poslancem Wolfem, ve kteréž tento prudce útočí na Němce, že snesli zamítavou odpověď Körb- rovu stran bezodkladného svolání říš- ské rady. Dále hrozí krajním odporem všech Němců, kdyby vláda zahájila s nimi poradu o zřízení české university na Moravě. Ta čeština v úřadech! Z Vídně, 3. září. »O stdeutsche Rundschau« oznamuje: »Případy českého úřadování při karlovarském okresním soudě stale se množí. Afféra paní Hübnerové, která odmítla německou obsílku a dostala českou, měla za následek případ druhý. V úterý dostavili se k okresnímu soudu p. An- tonín Jech s chotí, žádajíce, aby jim byla listina legalisována česky. Pan Jech připo- menul, že byl u notáře, kde mu však česká legalisace byla odepřena. Kancelářský úřadník dovolával se rady zemského soudu Morice Picka, který kance- lář řídí a odepřel českou legalisaci. Rada zem, soudu Pick ji však povolil, ba dal na legalisaci českou soudní razítko, které leželo od zrušení Badenových nařízení v starém hamparátí. Zajímavým jest, že rada zem. soudu Pick učinil napřed dotaz advokátům, jak má jednati. Tito radili, aby legalisaci vyhotovil německy, poněvadž za ni žádal pan Jech německy.«
Wolf Němec Hübner Jech Picek Badenův Vídeň český univerzita na Morava
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Professor Kaňka.
Kaňka
12 article
O žádném professoru z celého p... ho gym- nasia nevypravovalo se tolik příhod vtipů anekdot, jako o panu Kaňkovi, professoru ma- thematiky a fysiky. Pan Kaňka byl starým mlá- dencem, tak asi šedesátník, prostřední postavy, a úplně holohlavý. Jen v zadu na hlavě a po stranách nad ušima nalézaly se poslední zbytky prošedivělých vlasů, spojujících se s vousy, které jako v náhradu, ohromným knírem a dlouhým plnovousem zakrývaly tvář pana professora. Do- dám-li, že se pan professor díval na svět silnými skly v zlaté obrubě, jsem s popisem jeho osoby hotov. Pan Kaňka byl mezi všemi roztržitými pro- fessory na celém světě jistě nejroztržitější. Sám pán bůh ví, kolik holí a deštníků poztrácel, koli- kráte vycházeje z bytu objevil se na náměstí v modrém županu s velikými žlutými květya s červeným fezem na hlavě, kolikráte shledal ve škole, že si doma zapomněl šátek, mašličku, ka- talog, učebnici, hodinky, klíčky od katedry a jiné a jiné věci. Co se mu ale přihodilo posledně, to se snad žádnému professoru, ani před ním, ani po něm, nestalo a nestane. Bylo v pondělí odpoledne. V ten den měl pan Káňka hodinu od 3 do 4, protož zdržoval se v hostinci „U zlatého kola“ — kdež se stra- voval — až do chvíle, kdy bily na věži tři hodiny.
Kaňka profesor Káněk profesor ma bůh vědět
13 article
Tu pak, upozorněn jsa číšníkem, rychle zaplatil, a ubíhaje Černou ulicí, dýmal ze zbytku cigara až ke gymnasiu. Zde odhodiv „špačka“ rychle stou- pal do prvního poschodí, kde v pravé chodbě otevřev dvéře, vstoupil do třídy. Stanuv na stu- pínku, rozhledl se síní a s údivem přeletěv zra- kem dvě řady prázdných lavic — vytáhl ho- dinky. „Za sedm minut čtvrt na čtyři! Pravda, spozdil jsem se trochu, ale vždyť jsem přece ne- rzkázal, že nepříjdu“ — rozpomínal se! „Hm, hm! a nikdo zde?! Toť roztodivno!“ Pokročiv pak ke katedře, pověsil klobouk na věšáka odepnuv s řetízku hodinky, položil je před sebe na stůl. Tak tu seděl pan professor bedlivě sleduje posunující se ručičky na ciferníku — až do čtyř hodin. Na to vytáhnuv ze zásuvky třídní knihu, napsal do rubriky poznámek: „Poněvadž nikdo ze žáků do čtvrté hodiny na mathematiku se nedostavil, nic jsem nevykládal. Kaňka.“. Uzamknuv pak zásuvku povstal a jelikož právě se ozval zvonek, ohlašující konec vyučování, me- chanicky se pokřižoval a sepjal ruce. Rozpo- menuv se pak, že tu nemá žáků, zaťukal si uka- zováčkem na čelo a opustil třídu. Druhého dne z rána, sotva že vstoupil pan professor Kaňka do sborovny, uvítán byl otázkou pana ředitele: „Ale, ale, pane kollego, co pak že jste se včera nemohl dostaviti? Žactvo čtvrté A. dělalo po celou hodinu takový rámus, že jsem na ně musil třikrát přijíti.“ — „Toť nemožno, divil se pan profesor, „právěť jsem hodlal vám
Stanův Kaňka profesor Černá ulice
14 article
pane řediteli, postěžovati si do zjevu dosud mnou nevídaného, by totiž žactvo hromadně hodin ma- thematiky se vzdalovalo, jakž včera u čtvrté A. se mi přihodilo.“ — „Včera? ale vždyť jste tu nebyl...“ odporoval pan ředitel. — „O prosím, pane řediteli, jsem ochoten důkaz své přítom- nesti vésti včerejší poznámkou v třídní knize učiněnou. Pane Hlavatý, dojděte do čtvrté A.a přineste sem třídní knihu,“ nařizoval pan Kaňka školníkovi, podávaje mu klíček od katedry. Za chvíli tu byla třídní kniha! „Ale vždyť zde není nic napsáno, pane kollego,“ převraceje listy pravil najednou pan ředitel. — „Opravdu?! Tot roztodivno?“ divil se p. professor, brouse nosem v třídní knize. V respiriu vzal si pan professor Strnad, třídní čtvrté B., pana Kaňku stranou a pravil mu: „Do- volím si vás, pane professore, upozorniti, že moji žácí neměli včera od 3 do 4 mathematiku, nýbrž kreslení. Buďte tudíž tak laskav a škrtněte vče- rejší svojí poznámku v třídní knize, o jich ne- přítomnosti.) Rázem se panu professorovi Kaňkovi vyjas- nilo. V roztržitosti totiž místo do čtvrté A. vešel do vedlejší čtvrté B., jejíž žactvo bylo právě v kreslírně. „Nu, a pak jsme se vás mohli dočekat!“ smál se srdečně k vysvětlení pana professora Kaňky pan ředitel a za nedlouho zvěděl celý sbor prcfessorský, jak se stalo, že pan professor Kaňka učil prázdnou třídu. Václav V. z K.
Hlavatá Kaňka Strnad Václav