1
masthead
Románová příloha
2
masthead
Národních Listů“ k číslu 64. ze dne 6. března 1903.
4
masthead
66 roků. — V měst. chorobinci: Bukolský To-
máš, truhiář, 74 roky
5
article
= Nehoda pana finančního ministra. Ze Stok-
holmu se oznamuje: Švédskému finančnímu ministru
Ernestu Mayerovi přihodila se těchto dnů nehoda, že
mu zloději ukradli veškeru zásobu znamenité švédské
vodky, celý sud, obsahující 391 litrů. Čin tento jest
tím ohavnější, pováží-li se, že vláda všemožně snaží
se, aby moudrým zákonodárstvím pijáctví pokud
možno obmezila, o čemž svědčí výmluvně nedávné
zvýšení cla na lihoviny. Jest to potutelná ironie
osudu, že ministru, jenž způsobil toto zvýšení cla,
hned potom ukradena byla vlastní jeho zásoba vodky.
Ve sklepě ministrově nalezalo se právě velké množ-
ství prázdných láhví od vína, takže potřebovali zna-
menitou vodku toliko stáčet a nepotřebovalí se pa-
chtit s nemotorným sudem. Podle všeho počínali si
zloději velmi klidně a methodicky.
Mayer
6
article
= Nehoda skladatele Pucciního. Z Říma se
oznamuje: Giacomo Puccini, skladatel oper »Bohé-
mové«, »Manon Lescaut« a jiných, stal se těchto dnů
obětí nehody na automobilu. Obývá svoje venkovské
sídlo blíže Torre del Lago a navštívil onehdy s man-
želkou a synem přátele v Lucce. O půl jedenácté
hodině večerní vydali se na zpáteční cestu po auto-
mobilu, jejž řídil mechanik Barouglia. As čtyry kilo-
metry od Luccy vede silnice přes most u Vignoly, za
níž činí dosti silný záhyb. V noční temnotě pova-
žoval řidič stromy, nalezající se v rovině as 4 me-
try nižší, než silnice, za stromy, vroubící silnici, ne-
věda, že tyto stromy byly poraženy. Poněvadžv
temnotě mohl se říditi toliko podle řady stromů,
sřítila se automobila, jedoucí po silnici plnou ry-
chlostí, dolů do roviny. Manželka a syn skladatelův.
kteří seděli uvnitř povozu, utrpěli toliko nepatrné
pohmožděniny. Za to řidič odhozen byl na několik
metrů do pole a zlomil kliční kost a stehno. Puccini,
jenž seděl vedle něho, na neštěstí zadržel se sedadla
a dostal se pod překocený vůz. Kdyby se mu nebylo
dostalo rychlé pomoci, bylo po něm veta, neboť když
jej vytáhli, vypravoval, že byl blízek zadušení. Zlo-
mil pravou kliční kost a utržil značné potrhání cév
Pucciní
Lescaut
Laga
Řím
Lucca
as 4 I
7
article
Vůz byl úplně rozbit. Na volání o pomoc přikvapili
z blízkých vil a velikých statků lidé a dopravili ra-
něné do domu obecního lékaře ve Vignole, kdež jim
ihned dány obvazy. Následujícího dne byl Puccini
dopraven domů, řidič stroje pak do nemocnice v
Lucce.
= Ztratila paměť? Onehdy odpoledne, když po-
licista Reid ze stanice ve východní 67 ulici stál na
nároží 70 ulice a 2. avenue v Newyorku, přistoupila
k němu jakás mladá žena a žádala jej, aby se ji ujal,
dokud se její přátelé o ni nepřihlásí. Na policejní
stanici seržant a matrona činili vše možné, aby vy-
zvěděli, jak se neznámá jmenuje, ona se však ne-
mohla upamatovati ani jak se jmenuje, ani kde bydlí.
Vše co věděla, a co udala, bylo, že její manžel
jmenuje se „Joe“, a že bydlí u jednoho kostela,
kde se dějí prapodivné věci. Teprve když přišel seržant
Lynch a pravil, že to bude nejspíše kostel ve vých.
3. ulici, pokračovalo se po této stopě. Dalším pátráním
pak policie zjistila, že v jednom domě pohřešuje se
jakás paní Bermierová. Brzy na to přišel na stanici
p. Bermier a jakmile jej spatřila, ihned še jí pamět
zase vrátila, načež se manželé společně domů ode-
brali.
Puccini
Reid
Joe
Lynch
Bermierová
Lucca
8
article
= Spor mezi dvěma ministerii o kozla. Z Lon
dýna se oznamuje: U anglických pluků stává-
se často, že adoptují zvířata, nejčastějí psy, ale také
kočky, ptáky aneb jiné živočichy, jež se považují za
majetek pluku, jenž o ně pečuje. Walesský pluk pě-
choty měl jakožto plukovní zvíře obrovského kozla,
jejž si byl opatřil v Africe a na nějž byl celý pluk
hrdý. Když se pluk vracel domů, vzal ovšem s sebou
i milého kozla. Avšak když loď přistála, nesmě!
kozel vstoupít na anglickou půdu, poněvadž zákon
ministeria zemědělství zakazuje dovoz cizího do-
bytka, protože by mohl zavléci nákažlivé nemoci.
Pluk nanejvýš rozhorlen takovouto urážkou svého
miláčka, žádal o zakročení ministra války, jenž roz-
kázal, aby kozel byl propuštěn na břeh. Avšak mi-
nisterium zemědělství bylo tímto nedbáním svých
zákonů tou měrou uraženo, že vyslalo zvláštní ko-
misi se vzkazem, aby kozel byl zabit. Avšak walesští
pěšáci opřeli se důrazně této popravě a následek
toho byla mrzutá výměna not mezi oběma instan-
cemí, až konečně spor byl urovnán a také ministe-
rium zemědělství svolilo, aby kozel byl pluku za-
chován.
= Vrabci stravou. Sedláci z okolí Varšavy pod-
nikají v poslední době hotovou vyhlazovací válku
proti vrabcům. Velké varšavské restaurace potřebují
totiž veliké množství vrabců, jež upravují jako l-
hůdku a poptávka se strany hostí jest velmi značná,
tak že sedláci jen stěží mohou sehnat pět tisíc
vrabců týdně, jež na nich žádají restauratéři. Sedláci
dostávají za párek 10 kopějek a protože klukům, kteří
vrabce chytají, platí právě tolik za pět párků, jest to
obchod velmi výnosný.
Sedlák
Afrika
Varšava
kopějka
9
article
= Poctivost londýnského obecenstva objevila se
onehdy večer na Shoesquare ve velmi podivném
světle. V této ulici pozorovali detektivové již po delší
dobu jakýs dům. Když pak příjel vůz na nábytek a
počali tam skládat balíky sukna, jež pocházely
z velké krádeže, vrhli se detektivové na nakládačea
nastal tuhý zápas. Ovšem shlukl se kolem zápasících
jako obyčejně značný dav a jeden ze zlodějů použil
chvíle, kdy měl ruce volné, aby rozhodil mezi obe-
censtvo as 50 zlaťáků, jež měl v kapse. Diváci neváhali
ani chvíli zmocnit se peněz; ani jediný z nalezených
zlaťáků nebyl později vrácen. Všichni zloději byli
zatčeni, ale několik detektivů bylo dost těžce zraněno.
Zabavené sukno má cenu 500 lib. st.
Zemřelí v Praze.
Dne 28. února 1903: Vaňková Kateřina, vdova
po krejčím, 78 roků, 923—I. Čejková Kateřina, vdova
po úřadníku, 64 roky, 1512—II. Blechnerova Elsa,
dcera lakýrníka, 1/2 roku, 59—V. Hlávkova Alžběta,
dcera dělníka, 31/2 roku, 778—VII. Škobis Josef, syn
poštovního sluhy, — r., 49—VIII. Kocura František,
syn kočího, 3 roky, 3 měsíce, 67—VIII. Menzlová Bar-
bora, vdova po malíři pokojů, 56 roků, 306—III. Ko-
vařík Karel, syn topiče, 3 roky, 295—VII. — Ve vše-
obecné nemocnici: Hodina Josef, kupecký pří-
ručí, 26 roků. Hozák Ladislav, studující, 12 roků. Prů-
šová Marie, manželka řetízkáře, 22 roků. Svobodová
Josefa, vdova po hokynáři, 69 roků. Šimečková Te-
rezie, vdova po bednáři, 69 roků. Štěpánkova Antonie,
služka, 25 roků. — U Milosrdných bratří:
Šebera František, kočí, 43 roky. — U Milosrdných
sester: Kadavá Vilémina, manželka dělníka, 55r.
= U Alzbětinek: Krejčová Anna, vdova po tkalci,
I Čejková
Kateřina
Blechnerův
Elsa
V Hlávkův
Josef
Kocur
Menzlová
Karel
Hozák
Ladislav
Marie
Svobodová
Štěpánkův
Praha
ko
Vaňková Kateřina
Alžběta
Šimečková T
Antonia
Šebera František
Kadavá Vilémin
Krejčová Anno
10
article
Král.české zem. divadio v Praze.
Král.české zem. divadio v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 6. března.
135. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí Gabriela Horvatova od měst-
ského divadla v Kolíně n. P.
Carmen.
Opera o 4 dějstvích. Složil Georges Bízet. Slova dle
novelly Meriméeovy napsali Meilhac a Halévy. Pře-
ložila Eliška Krásnohorská.
Dirigent Karel Kavařovic. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Don José, strážmistr, Otakar Mařák. Esca-
millo, slavný zápasník s býky, B. Benoni. Dancairo,
Remendado, podloudníci, A. Krössing, B. Bohuslav. Zu-
niga, poručík, Rob. Polák. Moralles, strážmistr, Fr.
Šír. Carmen, G. Horvatova j. h. Micaela, A. Bob-
kova. Frasquita, Mercedes, podloudnice, M. Ku-
bátova, K. Fabiánová. Lillas Pastia, krčmář, R. Kafka.
Vůdce, K. Pulc. — Španělský lid. Vojáci. Hoši. Pro-
davači. Vodaři. Seňoři a kaballéři. Důstojníci. Cikáni
a cikánky. Podloudnice. Toreadoři. Alguazilové. Ban-
derillové. Espadové, Picadoři. Soudci. Sluhové. —
Děj ve Spanělích.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
Po druhém dějství přestávka.
Zejtra v den pohřbu dra. Fr. L. Riegra se nehraje.
V neděli 8. března.
Odpoledne o 1/23. hod.
Psohlavci.
Večer mímo předplacení. Poprvé
Monna Vanna.
Král
Horvatův
Carmen
Georges Bízet
Meriméeův
Meilhac
Halévy
Krásnohorská
Kavařovic
Robert Polák
Mařák
Benon
A Krössing
Bohuslav
Rob
Polák
Šír
G Horvatův
K Fabiánová
Lillas Pastius
R Kafka
K Pulc
Cikán
František
L Riegr
Monn
Praha
Kolín
Esca
Francie
Bana
národní divadlo
ský divadlo
Mercedes
Don José
11
article
Lidové divadio „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadio „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 6. března.
Začátek o 7. hod.
16. hra v předplacení.
Pohostinská hra sl. Marty Slatinské, člena div.
společnosti p. Housovy
Po 4.: Zlato.
Komedie o 3 dějstvích. Napsal J. Šmaha. Režisér B.
Lachman.
Mars Slatinský
Housův
J Šmaha
Lachman
Praha
12
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
V pátek dne 6. března.
Začátek o 7. hod.
59. hra v předplacení (páteční).
Novinka. Poprvé: Kamenný ideál.
Náladová hra o 3 dějstvích. Napsal J. Lukavský.
Režisér V. Táborský.
Pak: U otce Prokopa.
Veselohra o 1 jedn. Napsal Benno Jacobson. Přel.
Jos. Kubík ml.
5383
na Král.
J Lukavský
V Táborský
Prokop
Benno Jacobson
Kubík
Král
Smíchov
Švandův divadlo
13
article
Pištěkovo lidové divadlo viashradech
Pištěkovo lidové divadlo viashradech
V pátek 6. března.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po třetí: Naše sousedky.
— 360 —
Pištěkův lidový divadlo
14
article
Pevně spal, bohatýrsky rozhodiv opálené, silnéa
plné ručičky.
Na buclatých tvářičkách pohrával jasný ruměneca
olootevřené červené rty usmívaly se šťastným úsměvem.
Mlčky podívali jsme se na sebe, rozumějíce si beze
slov a pustili jsme se do obvyklé práce.
Basja začala vařiti, já pak šel jsem do sadu, abych
okopával mladé stromky.
Při kopání najednou jsem zpozoroval, že tvář má
jest mokrá. Byly to slzy. Proti mé vůli a bez udržení,
souladu s mými myšlenkami, tekly mně po tvářích.
»S bohem, s bohem,« pravil jsem k sobě. »s bo-
hem veliká, rodná, daleká Rusi! Pro mne jsi věčně mi-
lou, nikdy nezapomenutelnou, věčně drahou vlastí, ale
mému synovi jsi již cizí, již nepotřebnou zemi, nepocho-
pitelnou ve své velikosti i maličkosti. S bohem
Buď také s bohem i ty, živote prázdný, neužitečný,
živote na podívanou, k vůli lidem. S bohem.
Buď zdráva, práce! Veliká, těžká a neunavná práce
pro ty, kteří budou užívati její plodů, kdy mne již více
nebude, pro nové lidi, pro mladé pokolení. K vůli němu
třeba vzdělati tuto panenskou půdu, k vůli němu třebaji
osíti, k vůli němu třeba step posázeti stromy, zbudovati
domy, vykáceti les a ulehčiti mu cestu životem.
Buď zdrávo i ty, slunce svobody! Sviť též mně,
překrásné a věčně kýžené! Možná, že smutný západ dnů
mých v této zapadlé, cizí mně pustině, ozářený ohněm
tvých paprsků, nebude tak příliš zoufalý.«
— 357
Mlček
Rus
15
article
víte, Andreji Semenoviči, že presidentem v Argentině
může býti pouze katolík.«
»Jest to pravda!« souhlasil Lěvša.
»Tak vidite.«
Semenovič
Argentina
16
article
»Což pak jste si toho tak jistou, že váš syn stane
»Což pak jste si toho tak jistou, že váš syn stane
se presidentem?« tázal se Lěvša.
»Jistější jest, že jím nebude. Kdyby se to však
stalo, budu aspoň moci právem o sobě říci, že brala jsem
zřetel aspoň na jednu z těch podmínek, od nichž závisela
jeho volba.«
S Andrejem Semenovičem podivali jsme se pouze na
sebe a když Basja odešla, pravil ke mně:
»Slyšel jste? Toť — úsudek matky a jen matka
může takto souditi a dívati se na věci. Vše má pro ni
důležitost, jen když přispěje k štěstí jejího syna. Ona vidí
již jeho budoucí život, již napřed určuje jeho životní
cestu, žije jím i pro něho. O ní možno říci, že má sku-
tečně vážný a důležitý cíl.«
Dne 4. července. První mráz. Ráno na tráv-
níku a křovinách ležela jinovatka. K poledni bylo
zase teplo.
Včera přestěhovali jsme se s Basjou do nového
domu. Není dosud hotov, ale místnost pro Basju jest
dokončena; veliká světnice má sice již zdi, střecha jest
na hrubo položena, ale okna nejsou dosud zasazena, zdi
zvenčí nejsou obloženy rákosím a nejsou pomazány hlinou.
Vše to stane se teprv postupně.
Andrej Semenovič přišel k nám s Purkoven a je-
jími bratry po skončené denní práci, abychom oslavili
nový byt.
Basja vyčastovala nás výbornou paštikou z masa
divoké kozy a ryby.
-Zápisky omigranta.“
Lěvša
Semenovič
Basja