3
masthead
12. prosince 1901. Číslo 342
4
article
přednostenských v Žatci a Podmoklí (bez požadavku
znalosti řečí), ukazují, jakými úmysly zanáší se bureau
předsedniciva ministerského.
Jest a zůstává skutečností, že toho času při
statu 442, po případě při počtu 732 úřadníků, pouze
12 Čechů, jestliže při tomto posledním pojmu se
neomezíme pouze na křestní list a trochu lámané
češtiny, v ministerstvu železničním a v ústředních
úřadech bezprostředně jemu podřízených se nalézá
A jestliže J. E. pan předseda ministerstva tvrdil
že stav úřadnictva českého národa nebyl zkrácen, po
kládáme za svoji povinnosť na něj adressovati ná
sledující úvahu:
Mezi 94. technickými vyššími úřadníky v želez-
ničním ministerstvu přiznává se jich pouze peět
k češství; poměrně značný to počet z celku, bezpo
chyby ponechán zde proto, poněvadž se tito inženýři
přicházející do stálého kontaktu s obyvatelstvem, ne-
vyhnulelně tam potřebují. Český vrchní stavební
rada, kterému bylo svěřeno r. 1901 zastupování
přednosty oddělení pro záležitosti finančně technick
služby (oddělení 9. želez. min.) zakročil 1. prosince
1901 vzhledem ke svému pokročilému stáří o pensio-
nování, jež mu bylo již přiznáno.
Čecho
Žatec
5
article
Jestliže V. Ex. kladla důraz na zachování stavu
nynějšího, tedy zde naskytuje se vítaná příležitost
povolati schopnou sílu na toto místo. Vždyť beztohe
při ustavení ředitelství stavby dráh v železničním
ministerstvu, provedeném v letě letošního roku, bylo
v nejnovější době (11. Híjna) povoláno 6 sil a sice1
dvorní rada, 1 vrchní stavební rada, 1 vrchní in-
spektor, 1 inspektor a 2 slavební vrchní komisaři do
tohoto úřadu odjinud, aniž by se na české techniky
byl vzal zřelel.
A totéž platí také o službě účetní, kde až dosu
pro místo zemřelého českého úřadníka, vrchního
účetního rady, z kruhů českého úřadnictva žádná na-
hrada nebyla zjednána.
Se zřetelem na vylíčené poměry činí podepsan
k předsedovi ministerstva zdvořilý dotaz:
Jest Vaše Excellence ochotna o
jednotlivých odborných ministrů
dáti sestaviti podrobný výkaz o jme-
nování úřadnietva v ústředních úřa-
dech podle národnosti dotyčný ch
úřadníků, provedeném v posledních
třech letech a tento soupis předlo-
žiti sněmovně poslanců?
Poněvadž tímto číselným sestave-
ním nepopíratelně a neodvo latelně
se prokáže, že vláda V. Ex. se zatlačo-
váním českého živlu z kruhů úřad-
nictva u ústředních ůřadů dosáhl
těch největších úspěchů, jest V. Ex
ochotna, vzíti zpět tvrzení ze dne
9. prosince 1901 o udržování sta vu
úřadnictva ve stejném s tupni?
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. prosince. (Sněmovn
volby) v Gorici a v Istrii jsou ukon-
čeny. Jich výsledek nezměnil ničeho v poměru
hlasů slovanských k vlašským, tak že ve sněmu
gorickém budou míti Slovinci i na přiště 10
hlasů proti 11 hlasům vlašským, v Istrii pak
9 chorvatských a slovinských hlasů proti 21
vlašským. Ta okolnost, že istrijští Slované uhájil
všechny své dosavadní sněmovní mandáty, jev
se pokrokem naproti posledním volbám říšským,
při nichž Chorvaté ztratili jeden mandát.
V Dalmacii počaly sněmovní volby dne
10. t. m. Venkovské obce zvolily 20 poslanců,
z nichž šest přívrženců chorvatské stria ny
národní (dr. Katnič, dr. Ivčevič, Radič, Carič,
Korladt a dr. Cingria), šest přívrženců chor
vatské strany práva (dr. Smodlaka, dr
Trumbič, dr. Marovič, prof. Perič, dr. Mastrovič
a red. Biankini), šest Srbů (Vlad. Simič, Ku-
lišič, not. Pugliesí, dr. Kovačevič, Vukotič
dr. Kneževič) a dva členy čistě strany
práva (P. Prodan a Bakota). Přívrženci čisté
strany práva s programem velkochorvatským ob
jeví se tentokrát poprvé i na sněmu dalmatském
Národní strana ztratila při volbách čtyři man
dáty, Srbové jeden, jež připadly oběma frakeím
strany práva.
V Praze, 11. prosince. (Změna v místo
držitelství dalmatském. Zprávu,že
místodržitel dalmatský, polní zbrojmistr Emi
David, v brzku odstoupí, potvrzuje nyní i »Pesten
Lloyds. Změna má nastati jako při místodrži
telství horno-rakouském počátkem ledna příštiho
roku. Nejisto jest dosud, bude-li příštím místo
držitelem dalmatským opět voják nebo úřadní
stavu občanského.
Slovan
Chorvat
Katnič
doktor
Ivčevič
Radič
Carič
Korladt
Cingrio
Smodlak
Trumbič
Marovič
profesor
Perič
Mastrovič
Biankini
Srba
Vlad
Simič
Kovačevič
Vukotič
Kneževič
P Prodan
Bakota
David
Praha
Gorica
Istria
Dalmacie
Pesten Lloyd
7
article
Ze Záhřebu, 9. prosince. (Adresn
debata v chorvatském sněmu.
V dnešní schůzi sněmovní podány tři osnovy
adres, jež mají býti odpovědí na trůnní řeč
Jmenem vládní strany podal osnovu posl. dr-
Tomašič, jmenem spojené opposice dr. Derenčin
a jmenem čisté strany práva dr. Frank. Vládn
osnova adresní jest pouhá parafrase trůnní řeči,
jen že v ní klade se ještě větší váha na přátelské
styky s Uhrami, než v trůnní řeči, a vyslovuje
se neobmezená důvěra vládě bána Khuen-Hedér-
vara. Osnova spojené opposice přistupuje po
krátkém úvodu k nespravedlivému volebnímu
řádu chorvatskému, ukazuje, že na 2,350 000
obyvatelů připadá jen asi 50.000 voličů, z nichž
veliká část jsou úřadníci od vlády odvislí, tak
že sněmovní volby nemohou býti nikterak po-
kládány za svohodný projev vůle neodvislých
voličů. Ale ani tento zastaralý volební řád ne-
provádí se vládou, jak zákon předpisuje, byly
sestaveny nesprávně volební listiny, na voliče
se činil nedovolený nátlak, opposiční voličové
byli bez příčiny a protizákonně zbavováni osobní
svobody. Sněm, vzešlý z takových voleb, ne-
může býti tedy pokládán za zákonitý a proto se v
adrese žádá, aby panovník nynější sněm roz-
pustil a nařídil volby do sněmu nového. V od-
stavci o poměru uhersko-chorvatském praví se,
že spor Chorvatska s Uhrami může býti uspo-
kojivě vyřizen jen tehdy, uznají-li Uhry sprave-
dlivé nároky Chorvatů na jednotu v lůně říše
habsburské. — Adresní osnova Frankova zabývá
se hlavně finančními a hospodářskými poměry
doktor
Derenčin
Frank
Uher
Chorvat
Frankův
Záhřeb
Uhry
Chorvatsko
KhuenHedér
8
article
Chorvatska, železničním spojením s Dalmacií,
žádá za sloučení Dalmacie, Bosny i Hercegoviny
s Chorvatskem a vyzývá vládu, aby zakročila
proti Černé Hoře, jež činí Chorvatům v Řím
obtíže v otázce ústavu sv. Jeronyma, ačkoli by
vlastně měla tvořiti také část království chorvat-
ského! Adresní rozprava potrvá několik dnía
jest už předem jisto, že osnova vládní strany
bude přijata beze změny.
Chorvat
Chorvatsko
Dalmacie
Bosna
Hercegovina
Řím
ústav svatý . Jeronym
9
article
Z Lublaně. 10. prosince. (Slovinc
o Polácich.) Nepříznivý výsledek páte-
čního hlasování o pilném návrhu stran univer
sity slovinské nepřekvapil Slovince; jiného vý-
sledku neočekávali. Zejmena neočekávali, že
pro jejich návrh budou hlasovati Němci, kteři
sebe vydávají za hospodáře tohoto státu av
Slovincích jako i v jiných Slovanech by viděli
nejraději své otroky. Ale překvapilo Slovince,
že spolu s Němci postavili se proti požadavku
slovinské university i slovanšti bratří Poláci.
»Jednání Poláků — píše »Slov. Narod« —
nás hluboce zarmoutilo. Sentimentální fráze
ryt. Javorského nám nic nepomohou. Slovinšt
poslanci stáli vždy po straně Poláků, hlasovali
s nimi i při otázkách velice odiosních, nyní
však, kdy šlo o nejdůležitější požadavek celého
našeho národa, Poláci vystoupili proti nám
ukázali tím, jak rozumějí slovanské solidárnost
v národních a kulturních otázkách.«
Němec
Slovinec
Polák
Javorskij
Lublaň
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. prosince.
Bojkot německého obchodu
v Ruském Polsku.
Varšavský dopisovatel »HoB. Bpení.« po
dává zprávu o stavu, ve kterém se právě na
chází bojkot německého obchodu, zahájený
v odvetu za persekuce polského živlu v Němcích.
Protiněmecký proud v království polském
roste, podle slov dopisovatele. Ale věc má také
svůj háček. Úspěchu bojkotu překáží velká část
židů, kteři sice mezi Poláky hrají si na polské
vlastence, ale tam, kde jde o srážku mezi Po-
láky a Němci, drží s posledními. Mimo to je
třeba spojení s německými obchodníky nahraditi
spojením s obchodníky jiného národa, sle tu
vadí nejprve neznalost cizích jazyků. Vymizelat
u Polákův i někdejší výborná znalost jazyka
francouzského, jehož posice zaujala němčina.
»Nicméně již mnoho vykonáno pro vymanění
polského obchodu z drápův obchodu německého
a pro zapředení styků s jinými státy, a protože
neláska Poláků k Němcům je den za dnem
větší, bude také emancipace od německého ob-
chodu nabývati stále širších rozměrů. Polský
tisk, mající mnoho vlivu, věnuje velkou péč
polsko-německým poměrům a udržuje v obe
censtvu obranný ruch.«
Dopisovatel vytýká polskému tisku z krá
lovství nedůslednost, pokud se týče Haliče, kde
by si přáli, aby se Rusové úplně zpolštili.
Hob
Němec
Polák
Polákův
Rus
Praha
Polsko
Halič
11
article
Ruch polský je znamenitě podporován
samým Německem, t. j. jeho celní politikou,
namířenou naproti Rusku a počítající (ovšem
docela chybně), že Rusko musí odebírati prů-
myslové výrobky, kterých samo nemá, od Ně
mecka, a Německo může vysokými cly nepro-
dyšně své hranice uzavříti ruským surovinám —
slovem podle vlči morálky, které se Němci při
držují ne teprve od té doby, co se z nich stali
znadlidé«, nýbrž od jakživa: mně všecko
tohě nic.
Naproti takovému líbeznému sousedu i mír-
ňoučké Rusko musí zaujmouti obranné položení
a ukázati Německu, že »Rusko, chvála bohu,
nepřináleží k státům, přinuceným podrobovatise
cizí vůli, a při obraně svých vlastních hospo-
dářských zájmů musí pamatovat i na blaho
ruského národa.«
Osud jakoby sám tomu chtěl, aby velk
ruský národ podporoval Poláky v zoufalém boji
který jim Němci vnutili a do kterého se Rusove
engažují díky tétěž německé politice, která pří
sahala západním Slovanům záhubu.
Ruské sympatie pro německé
Poláky.
»Dzenniku Poznaňskému« píšou z Rusk
»Kdo z Rusů nevěděl o tom, co se u nás děje.
nyní se dovídá. Až Rusové poznají zlo, kter
vrazi Slovanstva páší na Polácích, věnují jim
svou přízeň.«
Ruská žurnalistika pochopuje věc tak,ž
Němci zahájili naproti Slovanům plemennou
válku, mající za účel vyhubení Slovanů. Válku
tato nevede se jen v Poznaňsku, pochodeň jej
vržena i do Rakouska, plameny požáru odrážej
se až na Balkáně a Rusové nemohou neviděti
že nebezpečí, hrozící západním a jižním Slova
nům, hrozí i jim.
Němec
bůh
Polák
Rusov
poznaňský
Rus
Německo
Rusko
Rusk
Poznaňsko
Rakousko
Balkán
Slovan
12
article
»Řešení« otázky bosenské.
Bystře redigovaná »Revue des questions
diplomatiques et coloniales« uveřejnila z péra
francouzského publicisty pana Raoula Laveixe
zajímavý článek o Bosně a Hercegovině, v němž
se staví na stanovisko Slovanům velmi příznivé
ač ve všem a všudy není možno souhlasiti s ná
zory projevenými autorem. Posuzujeť tuto chou-
lostivou otázku s trojího hlediska: agrárního,
náboženského a národního. Podrobuje důkladné
analysi situaci politickou, jaká se zde utvořila
od roku 1878, tedy od chvile, kdy velmoci
evropské se shromáždily na kongressu berlín
ském a svěřily správu těchto zemi Rakousko
Uhersku. Dále srovnává nynější situaci s onou
v níž byla Bosna a Hercegovina za dob pan-
ství tureckého, Při srovnávání tom autor jest
při posuzování správy páně Kallayovy velmi sho-
vívavý. Autor mysli, že by nejlepším rozřešením
problemu bylo, aby země okupované byly jedno-
duše přiděleny k Chorvatsku. Tak by byl prý
učiněn veliký krok k uskutečnění oprávněných
přání politických všech Chorvatů. Ovšem auto
zapominá jedné věci a to právě nejdůležitější
že většina obyvatelstva srbského hlásí se
k Srbům. A na jejich přání musí ale ten, kdo
není nepřítelem těch ni oněch, především
zřetel míti.
Nové americké dělo.
Ve zprávě, kterouž podal výbor pro vojen
ské a námořní záležitosti ministerstvu vojenstyl,
dovozuje se, že po dosavadních zkušenostech
netřeba s dělem Gathmannovým žádných již
zkoušek a že nové střely pro 12palcové dělc
předstihují co do síly ničivé výsledky, docílené
se všemi děly dosavadními
Burské válčení.
Laveix
Kallayův
Chorvat
Srba
Gathmannův
Boseň a Hercegovina
Rakousko Uhersko
Bosna
Hercegovina
Chorvatsko
Slovan
13
article
Velmi zajímavou zprávu sděluje londýnsk
jeden list z jižní Afriky. V Johannesburgu, nej
větším to, byť nikoli hlavním městě Transwaalu,
obývaném namnoze anglickými zlato
kopy, zavládlo veliké znepoko-
jení, poněvadž větší oddily burske
pod Delareyem město ohrožují
Vojenské úřady vydaly již instrukce k obecen-
stvu i k posádce za účelem obrany města; in-
strukce ty nalepeny jsou na všech nárožích.
Úmrtnost v koncentračních táborech mez
dětmi a ženami burskými opět značně stoupá.
Zvláště následkem silných lijáků minulého týdne.
Vojenské úřady chtějí z příčiny této, ale také
proto, že koncentrační tábory neposkytují dosti
bezpeč nosti, systém jich zaměniti systémem
jiným.
jižní Afrika
Johannesburg
Transwaal
14
article
Sbor obecních starších král. hlav
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
vyřídil ve včerejším pokračování VI. mimořádné
schůze rozpočet obecných a měšťanských
škol českých i německých a zádušních
londů; zbývající ještě rozpočet elektrický ch
podniků městských byl odložen, protože s
městská rada usnesla, aby jej správní jejich rada
s finanční komisí přepracovála.
O rozpočtu školním zahájena byla povšechná
debata, ve které ujalo se slůva několik řečníků.
Ke konci schůze provedena volba jednoho člena
do správní rady předměstských obecních jatek v Ho-
lešovicích a vyřízeno odvolání měšťanského spole-
čenstva výčepníků v Praze proti příspě vku
k policejnímu fondu s výsledkem pro ho-
stinské nepříznivým.
Po konstatování, že sbor jest způsobilým, by s
platně usnášel, přečetl starosta dopis lublaňského
župana Ivana Hribara s dlky za projev sboro
pro zřízení jihoslovanské university.
který přinášíme na jiném místě.
Sbor přikročuje k projednávání
rozpočtu obecných a měšťanských škol
českých a německých,
o němž zahajuje se povšechná debata.
Obecní starší p. Sehrütter upozorňuje na
některé nejdůležitější události, jež staly se v praž-
ském školství v minulém roce. Jsou to: zrušení
školního platu, zrušení místa ředitele na Vyšehradě
správním soudem a jednoho obcí, čímž stalo se, že
čekatelé jejich musí čekati dále. Aby odpomohlo se
steskům, bude nutno rozmnožiti místa řídicích učitelů,
k čemuž poslouží rozdělení škol měšťanskýcha
obecných a zřízení nových škol z parallelek.
Příznivou událostí jest aktivování parallelek na
měšťanských školách, zlepšení poměrův učitelův
industriálních učitelek a systematické vycházky škol
ních dítek. Také otázka školních lékařů pokručila do
příznivější fase.
Hribar
Praha
Vyšehrad
15
article
Řečník vyslovuje přání učitelů ve formě návrhu
aby k žádostem, kdykoli žádají za místo, nemusil
přikládati lékařská vysvědčení.
Důležitou událostí jest úprava platů učitelských.
ale musí se hleděti, aby obec dostala k němu čát
příspěvků. Zminiv se o otázce moderní organisae
škol měšťanských, praví, že není možna bez organisac
škol obecných a vítá její počátek zřízením čtvrte
třídy při škole měšťanské.
Obecní starší p. Vaníček pojednává o pokra-
čovacích školách průmyslových, jež podrobuje ostr
krilice. Poukazuje k zastaralosti a neúčeinosti jejic
účebné látky a vytýká jednotlivé jejich vady, na p
že učitelé jsou vůči nezbedným hochům bezmocní
že nedovoluje se těmto za vyučování ani deseti-
minutová přestávka, že učňům dávají se nevhodné
odměny.
Dále stěžuje si na způsob zadávání učitelských
míst na těchto školách, řka, že dostává je jen člen
známého učitelského spolku, že vyučuje na nich 12
ředite ů a řídících učitelů, kteří musí se dáti pak
zastupovat, že na českou školu dán učitel ně-
mecké školy, by místo nemusilo se dáti »ne
hodnému«.
Rečník navrhuje, by se zástupci obce ve školnín
výboru postarali o stejnoměrné rozdělení hodin
mezi vyučující učitele na pokračovacích školách.
V příčině obecných a měšťanských škol pouka-
zuje řečník k nepoměrné výši nákladu na školy ně
mecké a vytýká, že jsme se dosud nezmužili, aby
chom nemusili z vlastních peněz vydržovati ně
mecké školy pro české děti, jichž jest v nich
36 proc.
Vaníček
16
article
Zmíniv se, že na škole u sv. Kříže ponechána
byla dcera c. k. setníka, ale učitelka, jež jestsi
rotkem, že byla propuštěna, táže se, jak za ny
nějších poměrů jsou naše národní školy asi ná
rodními.
V čítankách slavné doby národa českého
Prahy jsou úplně pomíjeny a žáci dovědí se v nicl
více o cizích panovnících, nežli o českých, o kterýci
nezvědi ničeho. O Žižkovi, Husovi, Komenském nen
v čítankách ani hlesu, kdežlo dějepisu církevním
věnována jich polovina. Mluví se v nich jen o s-
mých svatých až se zdá, že jsme se ničím jiným
neproslavili, nežli zbožností. Za to jest na školáci
německých jinak postaráno o to, co povznáší ná-
rodní vědomí německých dítek.
Řečník žádá zástupce obce v okresní a zemské
školní radě, by působili k tomu, aby naše školy
skutečně také byly českými.
Obecní starší p. Březnovský poukazuje, kde
naplňuje v Praze německé školy. Chodí do nich
2944 dítky, z nichž jest 1067 národnosti české
1591 dětí židovských, tedy celkem 2658 dětí ji ne
národnosti, nežli německé a těchto jes
pouze 286, pro které vydržuje pražská obec 50
tříd; na jednu třídu připadá tudiž jen 6 něme-
ckých žáků.
České matky, posllající děti do německé školy,
musily by se studem zardíli, kdyby porovnaly s
s polskými matkami v Poznaňsku. Se židovským
dětmi vypadá to jinak v českých školách, v nichž
téměř mezi 20.000 českých žáků najdeme jenom
183 židovské. A přece snášelivost na naší straně
vůči žídům jest známa. Vždyť na staroměstské
chlapecké a dívčí staroměstské škole jsou ředitei
židé. Na doklad, že je k židům spravedlivým, žádí
řečník, aby na josefovské škole, klerou navštěvuje
400 dítek židovských a 146 křesťanských a jejímž
ředilelem je křesťan, dosazen byl za ředitele žid.
Žižek
Hus
Komenský
Březnovská
Praha
Poznaňsko
17
article
Starosta p. dr. Srb podotýká, že zména ředitel
ství na této škole může se dle zákona provést
teprv až uprázdní se místo ředitele.
Ob. starší p. Hamáček vzpomíná, že olo
moucká obec dala na české školy v Olomouci ně
mecký nápis a táže se, co stalo se s jeho návrhem
aby v odvetu za Olomouc daly se na německé školy
v Praze české nápisy, na němž usnesla se později
městská rada.
Starosta p. dr. Srb: Usnesení to zastavile
místodržitelství mocí svého dohlédacího práva.
Ob. st. p. dr. Scharí praví, že upříti se nedá.
že počet židovských dětí na německých školách je
stále ohromně velký, ale od 15 let že pozorovati lze
sice velice pozvolné, avšak přece stálé stoupání počlu
židovských dětí na školách českých. Proč to jde tal
pomalu, jsou dvě příčiny. Jednou z nicb je pro
známý konservatismus židů, kteří kromě toho pry
vidí, že také ohromné procento českých dětí na
vštěvuje školy německé, druhou příčinou je ne-
dostatek vyučování náboženství, což je vinou re-
prešentace židovské náboženské obce, která dosadila
na českou školu muže jazyka vyučovacího nezna lého
V obcích venkovských jyšlenka národní mnohem
rychleji postupovala, což vysvítá z toho, že zrušeno
na venkově od zřízení »Národní jednoty česko
židovské« 48 škol židovských a převedeno tím více
než půltřetího lisíce židovských dětí k vyučování
českému.
Srb
Hamáček
doktor
Scharí
Ob
Olomouc
Praha
18
article
Ob. st. p. Hašourek stěžuje si, že žáci nucen
jsou příliš záhy ráno navštěvovati kostely a že
ředitelé a katecheti odbývají žáky, kteří pro nedo-
statečný oděv za mrazu návštěvn vynechají a se
omlouvají, způsobem nepaedagogickým. Žádá měst-
skou radu, by vhodným způsobem postarala se, by
nepřístojnosti v příčině návštěvy kostela časně z rána
byly odstraněny.
Ob. st. řed. pokračovacích škol průmyslovýchp.
Bulíř polemisuje s p. Vaníčkem, snaží se jeho
stesky na tyto školy vyvrátiti a objasniti.
Starosta p. dr. Srb podotýká, že záležitost po-
kračovacích škol nespadá do rozpočtu škol obecných
a měšťanských: obec na ně jen přispívá a nemůže
proto další debatu o nich připustiti
Ob. st. p. Hamáček táže se, zda městská
rada podala protest proti rozhodnutí místodržitelství
v příčině českých nápisů na německých školách.
Starosta p. dr. Srb: Stížnost byla podána, al
není dosud vyřízena.
Ob. st. p. Březnovský praví, že ví, co se
děje mezi židy na venkově, ale ví také, že když
přijdou z venkova do Prahy, stávají se z nich Němci.
K řečníku po jedné z řečí, v níž prohlásil se anti-
semitou, dostavil se bývalý rabín a sdělil mu, proě
v pražském židovstvu jeví se tak nepřátelský duch
vůči českému národu. Příčinou toho jest, že se do
Čech povolávají rabíni z Polska a z Úher, kteří s če-
ským národem necíti, neznají zdejších poměrůa
česky ani neznají. To jsou ti štváči, jejichž dosazo
vání děje se na úkor rabínů českých.
Hašourek
Bulíř
Vaníček
Srb
Hamáček
Březnovská
Němec
Ob
Praha
Čechy
Polsko
19
article
Ob. st. p. Scharf: Zákon žádá na rabínech
vyšší stupeň vzdělání a v r. 1892—1893 nebylo v této
říši žádného židovského semináře. Ve školním roc
1892—1893 zřízen seminář ve Vídní a učiněno na
něm opatření, by se kandidáti rabínští naučili nejen
češtině, nýbrž i česky kázati a vykonávati česky
náboženské funkce.
Povšechná debata tím skončena a usneseno při
kročiti
k podrobné debatě
A) České školy obecné a měšťan sk
v I.—VII. čtvrti: Potřeba obecní K 754.955, potřeb
okresní K 816.996, v celku K 1,571.451.
B) Obecné a měšťanské školy
Libni: Potřeba obecní K 106.213, potřeba okresn
K 133.840, úhrnem K 240.053.
C) Německé obecné a měšťansík
školy. Potřeba obecní K 107.509, potřeba okresn
K 143.684, úbrnem K 251.193.
Celková potřeba na školy v Praze obnáší tudí
K 2,040,489, úhrada však jen K 185.188, takže jeví
se schodek K 1,855.301.
Rada městská navrhuje, aby schodek byl uhra
žen školními přirážkami k přímým daním a sice
18% k daním z pozemků K 2127, 13% k daní do
movní činžovní K 913.970, 18% k všeobecné dan
výdělkové K 171.545, 20% k dani z výdělku od
podniků povinných skládati veřejné účty K 910.283
18% k dani z důchodů, pokud se bude předpisovat
na základě přiznávek K 20.945, 18% k dani z vyš
šího služného K 13.792, úhrnem K 2,032.662. Pře
bylku K 177.361 použito bude k hražení potřeh
mimořádných, totiž na stavbu škol.
Veškeré položky rozpočtu i s úhradou schvaluj
se dle návrhu městské rady bez debaty. Návrhy
pánů Schröttra a Hašourka odkazují se městsk
radě.
Projednávají se rozpočty zádušních fond
jejichž závěrečné číslice jsme již uveřejnili.
Scharf
Schröttra
Hašourka
Ob
Vídeň
Praha
měšťanský škola Libeň
20
article
Obecní starší pan Herain vyslovuje se po-
chvalně, jak stará se pražská obec, aby naše české
historické a stavitelské památky byly uchoványa
opraveny, tím, že vkládá do rozpočtu k tomuto účelu
přes 117.000 K. Žádá však, aby při darech do kostelů
dbalo se více vkusu.
Veškeré položky zádušních fondů pak schváleny
Starosta pan dr. Srb prohlašuje, že zbývající
ještě rozpočet elektrických podniků nyní projedná-
vati se nebude, protože se městská rada usnesla
aby vrátil se správní radě zmíněných podniků, by
jej s finanční komisí přepracovala.
Rozpočtová debata pro letošní rok byla tudíi
dnešním dnem zakončena.
Do správní rady předměstských obecních jatel
v Holešovicích za Libeň zvolen p. Svět.
Městská rada navrhla, by odvolání měšťanského
společenstva výčepníků v Praze z vyřízení rady
městské ve věci upravení povinnosti výčepníků ku
přispívání k fondu policejnímu se zamítlo.
Obecní starší p. Šindelář praví, že žádost ho-
stinských jest oprávněna, poněvadž příspěvek policejní
platí se v celém království jen v Praze. Vláda uva-
lila dávku tuto na hostinské r. 1808, poněvadž ne-
měla tehdy peněz a obec pražská příspěvek ten vy
bírá již téměř 100 let. Řečník navrhuje, by se žá
dosti výčepníků vyhovělo a příspěvak policejní se
zrušil.
Obecní starší pan Sířiště přimlouvá se rovně
za zrušení policejního příspěvku
Obecní starší pan dr. Holubovský podotýká.
že věc tato nespadá do kompetence sboru, nýbrž
magistrátu a přimlouvá se za návrh městské rady
Návrh pana Šindeláře zamítá se 22 prot
21 hlasu a schvaluje se zamítací návrh městské
rady-
Jednací pořad tím ukončen.
Starosta pan dr. Srb ukončuje schůzi přáním
šťastných a veselých svátků a Nového roku všem
členům sboru
Schůze skončena o 1/47. hod. večer.
Herain
Srb
Sířiště
doktor
Holubovský
Šindelář
Holešovice
Libeň
Praha
21
article
Pohřeb MUDra. Václava Paříka.
Pohřeb MUDra. Václava Paříka.
Ve chvili, kdy tyto řádky píšeme, hlubok
pod zemi, pod tíhou věnců, vůni růží a smu-
tečních vavřínů, na tichém hřbitůvku třebe
nickém dřímá první noc mrtvý bojovník če-
ského pomezí, dr. Václav Pařík. Andě
Smutku usedl na čerstvý rov a černé jeho pe-
rutě rozprostřely se daleko v kraj, v němž
dýchá česká duše. Vane z nich takový hluboký,
nevyslovitelný smutek, jaký znají jen siroty. —
A v pravdě, že zdálo se nám při té veliké,
nevídané manifestaci lásky a vděku, že zemřel
davům laskavý tatiček . . . Provázela jej lásk
lidu životem i ke hrobu, ona postaví mu také
pomník nad žulu i ocel trvalejší. Uložili jsme
dra. Paříka pod sirou zemi, s úzkostlivou
lítostí, neboť vidíme, jak houstne háj křížůa
náhrobhů nad výtečnými Čechy a jak řídnou
řady živých stromů národních; a kolik že
z těch kmenů stářím k pádu nachýleno; a —
ta mláz tak sporá, podrostu tak málo ! Prudké
vichry zadují nyní dvojí silou do pomezných
skal — brzkého zmohutnění těch útlých stromků
tím dříve třeba.
To čtli jsme na rtech tisíců žalem oně-
mělých, ale v oku jejich četli jsme také ra-
dostnou útěchu, že setba dra. Paříka nepadl
na skálu a ve hloží — Nechť je mrtev: jiskry
jeho ducha dávno se rozlétly tou požehnanou
krajinou třebenickou; a bohdá, že vzplanou
nad vychladlou schránkou zvěčnělého bojovníka
svatým, věčným světlem.
Mudra
Pařík
doktor
Smutek
Čechy
22
article
Smuteční prapory z daleka vlály v Třebe-
nicích příchozím vstříc; neviděli jsme lidu, jenž
by pracoval jako v jiný všední den — den
včerejší byl pro lid smutným svátkem. A kdo
znal náměstíčko v Třebenicích s málo chodci
žasl včera nad tím prouděním lidu, již dopo-
ledne kolik hodin před pohřbem. Vstoupili jsme
do jednopatrového domu na náměstí pod lou-
bím, kde vítával pod pohostinnou svojí stře-
chou dr. Pařik každého, kdo do Třebenics
zatoulal. Jaká to byla změna! —
Přízemní, jindy útulný pokojík, dol náměstí
zastřen kol do kola černým hávem a uprostřed
na prostém katafalku v záři voskovic obklopena
čestnou stráži Sokolů, leskla se rakev. Pře
smutný obrázek; ale v těch čtyřech stěnách
cítili jsme přítomnost velikána. Bylo k jedné
hodině, když ozvaly se naříkavé zvuky hrany;
lid tísnil se na náměstí, v domě, ulici. Po
zapění smutečního chorálu, po vykropení mrtvoly
v domě kněžími, za vzlykotu, jenž přehlušoval
modlitby kněži, hnul se průvod ke kostelu.
Za kříži a ve smutek zahalenými prapory
ubíralo se učilelstvo z okolních obci, jež zpěvem
provázelo obřady duchovní; za nimi dlouhá
řada Sokolů, vysloužilců a hasičů s věnci, jichž
napočetli jsme ke stu. Dojemné bylo podívání.
když nesen v náručí květů čtyřmi Sokoly sá-
drový odlitek, který sňal s obličeje zesnuléh
pražský sochař p. Rittich. Všechny hlavy byly
obnaženy, všem draly se slzy do očí. Celá řada
kněží z okolních vesnic doprovázela zvěčnělého
rakev nesli členové městské rady.
Po opětném výkropu v kostele, bral se
pohřební, ohromný průvod na hřbitov (řebenický.
kde blízko u zdi, chvojím vystlán zel v zemi
otvor, určený, aby k věčnému spánku ukry
velikého Čecha. — Stichly kol davy, když kněži
počtem třinácte, odríkávali modlitby; český
»Otče náš« v jediném šepotu chvěl se ovzduším
Pařik
Sokol
Rittich
Čecho
Třebenice
23
article
Když pak farář třebenický dp. Bouchal pro-
mluvil stručnou, ale vlastenectvím dýšlcí řeč,
ve které ocenil činnost dra. Paří ka, nazvav
ho otcem lidu, hlavou obce, hradbou proti př-
valu cizáctva, mužem, nad jehož skonem lk
celá česká vlast — nesizelo kol množství, nýbrž
plakalo hlasitě.
Po slovech faráře Bouchala spuštěna rakev
Sokoly na dno hrobu a my všichni cítili, koho
tu ukládáme k věčnému spánku. Když zaduněly
první rány hroudy dopadající na rakev, slzel
jsme všichni: ženy, muži, děti; v té chvíli ne-
bylo slabostí, zamžel-li se zrak perlami slzí.
Bylo ticho veliké, majestátní, rušené jen vzly-
kotem těch, kdož zanechávali na hřbitově víee
než velikého muže, bezpříkladného vlastence.
Místní řídící učitel p. Mora vec promluvii
dojemnou řeč o vzácných stránkách charakteru
dra. Paříka, dopodrobna vystihnuv jeho činnost
za 34letého života. Největší dojem způsobilo
živé ličení, jak dr. Pařík stejně vcházel jako
lékař a lidumil do chat, jako do domů bohat-
ších. Vyzvav shromážděné k slibu, že povždy
kráčeti budou v šlépějích Paříkových, provolal
zesnulému třikráte nehynoucí »slávu«. Projev
bouřlivě ale důstojně nesl se hřhitovem . . ..
Bouchal
Mor
Pařík
doktor
Paříkův
Sokol
24
article
Máme líčiti scény závěrečné ? Ten žal lidu
nevystihne ani sebe dovednější pero; stůjž zde
ale výrok z úst člověka prostého, který jsme
zaslechli, když snesl se lehký déšť nad krajinou:
»I samo nebe pro něj pláče . ..«
Nejlepším dokladem, jak populárním a váženým
mužem byl dr. Pařík, byla velikolepá účasť všech
vrstev, jež sešly a sjely se k pohřbu.
V nesčetných těch davech, letmo jak postihnouti
jsme mohli v průvodu, zahlédli jsme zástupce král.
hlav. města Prahy, dra. Schmause, zástupce Národní
jednoty severočeské pp. Nechanského, dra. Stumpfa,
Zářeckého, dále zástupce všech odborů Nár. jednoty
severočeské a pošumavské, z poslanců dra. Baxua
Štolce; z rodné obce Libuně dostavila se deputace
obecního zastupitelstva.
Nelze nám pro omezenost místa vypočítávati
dále zástupce obcl, sokolské jednoty, hasičské spolky
a spolky vysloužilců; bylo jich tak mnoho, že vý-
počtem jich zabrali bychom přes sloupec tisku.
Ze soustrastných telegramův a dopisů, došlých
městské rady třebenické, vdovy po dru. Paříkovía
redakci naší zaslaných, vyjímáme čelnější: od zastu-
pitelstev, okresních výborův a městských rad:
z Prahy od dra. Srba jmenem městské rady a ze
všech předměstí. Z venkova: z Vodňan, Podmokel,
Pardubic, Sušice, Budějovic, Hořic, Lužce. Teplice,
Roudnice, Dobřan, Chlumce, Bohušovic, Přibyslavi,
Plzně, Řeporyj, Berouna, Lenešic, Liboc hovic, Sobě-
slavi, Badyně, Zbraslavi, Terezína atd. atd. Od osob-
ností: dra. Herolda, Svatopluka Čecha, posl. Břez-
novského, dra. F. L. Rlegra, malíře Jansy, prince dra.
doktor
Pařík
Schmaus
Nechanský
Stumpf
Zářecký
Štolc
Srba
Herold
Čecho
F L Rlegr
Jansa
Praha
Libuň
Vodňany
Podmokly
Pardubice
Sušice
Budějovice
Hořice
Lužec
Teplice
Roudnice
Dobřany
Chlumec
Bohušovice
Přibyslav
Plzeň
Řeporyje
Beroun
Lenešice
Liboc
Sobě
Zbraslav
Terezín
25
article
Bedřicha Schwarzenberga, hr. Karla Schönborna, dra.
Zátky, Spindlera, drů. Lošťáka, Mattuše, Solce, pro-
fessorů Kvíčaly a Prusíka, rodiny Angrovy, Strejcov-
ského, Štěpánkovy, Zdeborského, Martincovy atd.
Od klubů, korporací a spolků: jmenem klubu
českých poslanců na říšské radě dr. Pacák, za vý-
konný výbor nár. strany svobodomyslné dr. Škarda,
dále klub poslanců české strany agrární, Ústřední
Matice školská, Ústřední jednota českých lékařů, če-
ské spoky podmokelské, Ústřední spolek čes. kupců
v Praze, ústřední výbor Nár. jednoty severočeské
v Praze, akad. spolek »Řipa, česko-brodská župa lé-
kařská, obecní výbory obci, jichž byl čestným obča-
nem, četné sokolské jednoty, hasičské župy, učitel-
stvo atd. Správa české továrny na zužitkování plodin
v Třebenicích, ředitelstvo, úřadnictvo a dělnictvo do-
stavily se k pohřbu korporativně.
Končíce referát, jsme si vědomi, že jest kusýa
že opomenuli jsme četné osoby; ale dojista, že vě-
domí vykonané povinnosti doprovozením dra. Paříka
na poslední pouli jest účinnější, než sebe delší vý
počiy jmen proloženým tiskem.
Schwarzenberg
Schönborn
Spindler
Lošťák
Mattuš
Kvíčala
Prusík
Angrův
Strejcov ský
Štěpánkův
Zdeborský
Martincův
doktor
Pacák
Škarda
Pařík
Solec
Praha
Třebenice
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Karel Heřman Wolf bude míti n
delší čas postaráno o čisté prádlo, všichni ně-
mečtí šriftlajtři mají plné ruce se špinavými
jeho rouchy. Jeho slavný čin v rodině dra.
Tschana bude míti pomalu tolik komentářů.
jako nějaký milostný poměr Gölhův, kterýž by
také vynikajícím odborníkem v těchto směrech.
Co se stalo, jest už takřka nad slunce jasněji
osvětleno, a německý tisk zabývá se nyní od-
hadem morálních hodnot Wolfovy erotiky. Roz-
umi se, že tisk mu oddaný kloní se spíše k ná-
zoru, že se velectěné rodině spoluvšeněmce dra.
Tschana vlastně stala nesmírná čest a že prof.
Karel
Heřman
Wolf
Wolfův
Roza
27
article
Seidl může si pokládati za vyznamenání, pakli
že si směl vzíti za choť — starou lásku Wol-
fovu. Nejdále šla v tom ohledu shovívavost re-
daktora jistého buršáckého vídeňského časopisu,
jenž napsal, že Wolfa nestíhá žádná vina, ježto
od řečené afféry minula již 4 léta a prof. Seidl
tenkráte neměl ještě na svou pozdější ženu
ještě žádného práva. Proslulý všeněmecký mě-
sičník »Der Kyffhäuser« rozohnil se pro Wolfa
do té míry, že doslovně napsal, že nyní jest
morální cannailie od provazu utržena a zuří
proti Wolfovi, nositeli prý mravních hodnot
Věrnost Němců, kteří nyní Wolfa zapírají, jest
prý věrnosti »punickou«. Soubor protivníku
Wolfových nazývá pak »blbým zvérem«. Hvězda
Woifova skutečně počíná bývalým leskem zá-
řiti, dovolení k získání svého zemského man-
dátu opět má, a z jeho říšského okresu chod
nadšené resoluce, kteréž mu dokazují, že vlastně
ke složení mandátu neměl žádného práva, to že
mohl a směl učiníti jedině za souhlasu a svo-
lení svého voličstva. Jeho vítězství zdá se byti
v případě opětné kandidatury jistým. V něme-
ckých kruzích má se dokonce za to, že se v
všeněmeckém sdružení chystá roztržka, nebot
tendence přívrženců Wolfových, vybaviti se
z pod komanda Schönererova, nabývá prý stále
více půdy.
Seidl
Wolf
profesor
Němec
Wolfův
Schönererův
28
article
— Pozvání Spolku českých mediků
k ruským medikům, kteří opustivše lvovskou
universitu, hodlají se odebrati do Vídně na
studium, aby raději přišli do Prahy, nazývá
pražská »Bohemie« »hlasem vábničky«: »Ein
Lockruf an die ruthenischen Studenten«. Je-li
dosti slovanského citu a smýšlení mezi ruskými
studenty, kteří Lvov ze známých příčin opustili,
setká se provolání českých mediků u nich
s nejkrásnějším úspěchem, jejž oběma stranám
v zájmu slovanské vespolnosti vřele přejeme a
to stane se vzdor zlobné a nenávistné nomen-
klatuře kasiňáckého orgánu. Česká universita
ovšem nemá ani nejmenší příčiny shledávati
svou návštěvu tak truchlivými pomůckamia
prostředky jako německá universita v Praze,
o čemž vyšly při nedávném jistém procesu stu-
dentském v Německu podle referátu »Berl. Tag-
blattu« zajímavé věci na jevo. Existujeť mezi
buršáckými spolky v německých universitních
městech kartel, jímž jsou spolky tyto zavázány
vypraviti na svůj účet na německou universitu
v Praze jednoho nebo i více kollegů, a nejsou-li
s to, musí složit pokutn, Takových vábniček
Lockruf
Berl
Vídeň
Praha
Lvov
Německo
Bohemia