ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8f82b700-661f-11dc-8b2f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 132, place 80, org 7, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
12. prosince 1901. Číslo 342
4 article
přednostenských v Žatci a Podmoklí (bez požadavku znalosti řečí), ukazují, jakými úmysly zanáší se bureau předsedniciva ministerského. Jest a zůstává skutečností, že toho času při statu 442, po případě při počtu 732 úřadníků, pouze 12 Čechů, jestliže při tomto posledním pojmu se neomezíme pouze na křestní list a trochu lámané češtiny, v ministerstvu železničním a v ústředních úřadech bezprostředně jemu podřízených se nalézá A jestliže J. E. pan předseda ministerstva tvrdil že stav úřadnictva českého národa nebyl zkrácen, po kládáme za svoji povinnosť na něj adressovati ná sledující úvahu: Mezi 94. technickými vyššími úřadníky v želez- ničním ministerstvu přiznává se jich pouze peět k češství; poměrně značný to počet z celku, bezpo chyby ponechán zde proto, poněvadž se tito inženýři přicházející do stálého kontaktu s obyvatelstvem, ne- vyhnulelně tam potřebují. Český vrchní stavební rada, kterému bylo svěřeno r. 1901 zastupování přednosty oddělení pro záležitosti finančně technick služby (oddělení 9. želez. min.) zakročil 1. prosince 1901 vzhledem ke svému pokročilému stáří o pensio- nování, jež mu bylo již přiznáno.
Čecho Žatec
5 article
Jestliže V. Ex. kladla důraz na zachování stavu nynějšího, tedy zde naskytuje se vítaná příležitost povolati schopnou sílu na toto místo. Vždyť beztohe při ustavení ředitelství stavby dráh v železničním ministerstvu, provedeném v letě letošního roku, bylo v nejnovější době (11. Híjna) povoláno 6 sil a sice1 dvorní rada, 1 vrchní stavební rada, 1 vrchní in- spektor, 1 inspektor a 2 slavební vrchní komisaři do tohoto úřadu odjinud, aniž by se na české techniky byl vzal zřelel. A totéž platí také o službě účetní, kde až dosu pro místo zemřelého českého úřadníka, vrchního účetního rady, z kruhů českého úřadnictva žádná na- hrada nebyla zjednána. Se zřetelem na vylíčené poměry činí podepsan k předsedovi ministerstva zdvořilý dotaz: Jest Vaše Excellence ochotna o jednotlivých odborných ministrů dáti sestaviti podrobný výkaz o jme- nování úřadnietva v ústředních úřa- dech podle národnosti dotyčný ch úřadníků, provedeném v posledních třech letech a tento soupis předlo- žiti sněmovně poslanců? Poněvadž tímto číselným sestave- ním nepopíratelně a neodvo latelně se prokáže, že vláda V. Ex. se zatlačo- váním českého živlu z kruhů úřad- nictva u ústředních ůřadů dosáhl těch největších úspěchů, jest V. Ex ochotna, vzíti zpět tvrzení ze dne 9. prosince 1901 o udržování sta vu úřadnictva ve stejném s tupni?
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. prosince. (Sněmovn volby) v Gorici a v Istrii jsou ukon- čeny. Jich výsledek nezměnil ničeho v poměru hlasů slovanských k vlašským, tak že ve sněmu gorickém budou míti Slovinci i na přiště 10 hlasů proti 11 hlasům vlašským, v Istrii pak 9 chorvatských a slovinských hlasů proti 21 vlašským. Ta okolnost, že istrijští Slované uhájil všechny své dosavadní sněmovní mandáty, jev se pokrokem naproti posledním volbám říšským, při nichž Chorvaté ztratili jeden mandát. V Dalmacii počaly sněmovní volby dne 10. t. m. Venkovské obce zvolily 20 poslanců, z nichž šest přívrženců chorvatské stria ny národní (dr. Katnič, dr. Ivčevič, Radič, Carič, Korladt a dr. Cingria), šest přívrženců chor vatské strany práva (dr. Smodlaka, dr Trumbič, dr. Marovič, prof. Perič, dr. Mastrovič a red. Biankini), šest Srbů (Vlad. Simič, Ku- lišič, not. Pugliesí, dr. Kovačevič, Vukotič dr. Kneževič) a dva členy čistě strany práva (P. Prodan a Bakota). Přívrženci čisté strany práva s programem velkochorvatským ob jeví se tentokrát poprvé i na sněmu dalmatském Národní strana ztratila při volbách čtyři man dáty, Srbové jeden, jež připadly oběma frakeím strany práva. V Praze, 11. prosince. (Změna v místo držitelství dalmatském. Zprávu,že místodržitel dalmatský, polní zbrojmistr Emi David, v brzku odstoupí, potvrzuje nyní i »Pesten Lloyds. Změna má nastati jako při místodrži telství horno-rakouském počátkem ledna příštiho roku. Nejisto jest dosud, bude-li příštím místo držitelem dalmatským opět voják nebo úřadní stavu občanského.
Slovan Chorvat Katnič doktor Ivčevič Radič Carič Korladt Cingrio Smodlak Trumbič Marovič profesor Perič Mastrovič Biankini Srba Vlad Simič Kovačevič Vukotič Kneževič P Prodan Bakota David Praha Gorica Istria Dalmacie Pesten Lloyd
7 article
Ze Záhřebu, 9. prosince. (Adresn debata v chorvatském sněmu. V dnešní schůzi sněmovní podány tři osnovy adres, jež mají býti odpovědí na trůnní řeč Jmenem vládní strany podal osnovu posl. dr- Tomašič, jmenem spojené opposice dr. Derenčin a jmenem čisté strany práva dr. Frank. Vládn osnova adresní jest pouhá parafrase trůnní řeči, jen že v ní klade se ještě větší váha na přátelské styky s Uhrami, než v trůnní řeči, a vyslovuje se neobmezená důvěra vládě bána Khuen-Hedér- vara. Osnova spojené opposice přistupuje po krátkém úvodu k nespravedlivému volebnímu řádu chorvatskému, ukazuje, že na 2,350 000 obyvatelů připadá jen asi 50.000 voličů, z nichž veliká část jsou úřadníci od vlády odvislí, tak že sněmovní volby nemohou býti nikterak po- kládány za svohodný projev vůle neodvislých voličů. Ale ani tento zastaralý volební řád ne- provádí se vládou, jak zákon předpisuje, byly sestaveny nesprávně volební listiny, na voliče se činil nedovolený nátlak, opposiční voličové byli bez příčiny a protizákonně zbavováni osobní svobody. Sněm, vzešlý z takových voleb, ne- může býti tedy pokládán za zákonitý a proto se v adrese žádá, aby panovník nynější sněm roz- pustil a nařídil volby do sněmu nového. V od- stavci o poměru uhersko-chorvatském praví se, že spor Chorvatska s Uhrami může býti uspo- kojivě vyřizen jen tehdy, uznají-li Uhry sprave- dlivé nároky Chorvatů na jednotu v lůně říše habsburské. — Adresní osnova Frankova zabývá se hlavně finančními a hospodářskými poměry
doktor Derenčin Frank Uher Chorvat Frankův Záhřeb Uhry Chorvatsko KhuenHedér
8 article
Chorvatska, železničním spojením s Dalmacií, žádá za sloučení Dalmacie, Bosny i Hercegoviny s Chorvatskem a vyzývá vládu, aby zakročila proti Černé Hoře, jež činí Chorvatům v Řím obtíže v otázce ústavu sv. Jeronyma, ačkoli by vlastně měla tvořiti také část království chorvat- ského! Adresní rozprava potrvá několik dnía jest už předem jisto, že osnova vládní strany bude přijata beze změny.
Chorvat Chorvatsko Dalmacie Bosna Hercegovina Řím ústav svatý . Jeronym
9 article
Z Lublaně. 10. prosince. (Slovinc o Polácich.) Nepříznivý výsledek páte- čního hlasování o pilném návrhu stran univer sity slovinské nepřekvapil Slovince; jiného vý- sledku neočekávali. Zejmena neočekávali, že pro jejich návrh budou hlasovati Němci, kteři sebe vydávají za hospodáře tohoto státu av Slovincích jako i v jiných Slovanech by viděli nejraději své otroky. Ale překvapilo Slovince, že spolu s Němci postavili se proti požadavku slovinské university i slovanšti bratří Poláci. »Jednání Poláků — píše »Slov. Narod« — nás hluboce zarmoutilo. Sentimentální fráze ryt. Javorského nám nic nepomohou. Slovinšt poslanci stáli vždy po straně Poláků, hlasovali s nimi i při otázkách velice odiosních, nyní však, kdy šlo o nejdůležitější požadavek celého našeho národa, Poláci vystoupili proti nám ukázali tím, jak rozumějí slovanské solidárnost v národních a kulturních otázkách.«
Němec Slovinec Polák Javorskij Lublaň
10 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. prosince. Bojkot německého obchodu v Ruském Polsku. Varšavský dopisovatel »HoB. Bpení.« po dává zprávu o stavu, ve kterém se právě na chází bojkot německého obchodu, zahájený v odvetu za persekuce polského živlu v Němcích. Protiněmecký proud v království polském roste, podle slov dopisovatele. Ale věc má také svůj háček. Úspěchu bojkotu překáží velká část židů, kteři sice mezi Poláky hrají si na polské vlastence, ale tam, kde jde o srážku mezi Po- láky a Němci, drží s posledními. Mimo to je třeba spojení s německými obchodníky nahraditi spojením s obchodníky jiného národa, sle tu vadí nejprve neznalost cizích jazyků. Vymizelat u Polákův i někdejší výborná znalost jazyka francouzského, jehož posice zaujala němčina. »Nicméně již mnoho vykonáno pro vymanění polského obchodu z drápův obchodu německého a pro zapředení styků s jinými státy, a protože neláska Poláků k Němcům je den za dnem větší, bude také emancipace od německého ob- chodu nabývati stále širších rozměrů. Polský tisk, mající mnoho vlivu, věnuje velkou péč polsko-německým poměrům a udržuje v obe censtvu obranný ruch.« Dopisovatel vytýká polskému tisku z krá lovství nedůslednost, pokud se týče Haliče, kde by si přáli, aby se Rusové úplně zpolštili.
Hob Němec Polák Polákův Rus Praha Polsko Halič
11 article
Ruch polský je znamenitě podporován samým Německem, t. j. jeho celní politikou, namířenou naproti Rusku a počítající (ovšem docela chybně), že Rusko musí odebírati prů- myslové výrobky, kterých samo nemá, od Ně mecka, a Německo může vysokými cly nepro- dyšně své hranice uzavříti ruským surovinám — slovem podle vlči morálky, které se Němci při držují ne teprve od té doby, co se z nich stali znadlidé«, nýbrž od jakživa: mně všecko tohě nic. Naproti takovému líbeznému sousedu i mír- ňoučké Rusko musí zaujmouti obranné položení a ukázati Německu, že »Rusko, chvála bohu, nepřináleží k státům, přinuceným podrobovatise cizí vůli, a při obraně svých vlastních hospo- dářských zájmů musí pamatovat i na blaho ruského národa.« Osud jakoby sám tomu chtěl, aby velk ruský národ podporoval Poláky v zoufalém boji který jim Němci vnutili a do kterého se Rusove engažují díky tétěž německé politice, která pří sahala západním Slovanům záhubu. Ruské sympatie pro německé Poláky. »Dzenniku Poznaňskému« píšou z Rusk »Kdo z Rusů nevěděl o tom, co se u nás děje. nyní se dovídá. Až Rusové poznají zlo, kter vrazi Slovanstva páší na Polácích, věnují jim svou přízeň.« Ruská žurnalistika pochopuje věc tak,ž Němci zahájili naproti Slovanům plemennou válku, mající za účel vyhubení Slovanů. Válku tato nevede se jen v Poznaňsku, pochodeň jej vržena i do Rakouska, plameny požáru odrážej se až na Balkáně a Rusové nemohou neviděti že nebezpečí, hrozící západním a jižním Slova nům, hrozí i jim.
Němec bůh Polák Rusov poznaňský Rus Německo Rusko Rusk Poznaňsko Rakousko Balkán Slovan
12 article
»Řešení« otázky bosenské. Bystře redigovaná »Revue des questions diplomatiques et coloniales« uveřejnila z péra francouzského publicisty pana Raoula Laveixe zajímavý článek o Bosně a Hercegovině, v němž se staví na stanovisko Slovanům velmi příznivé ač ve všem a všudy není možno souhlasiti s ná zory projevenými autorem. Posuzujeť tuto chou- lostivou otázku s trojího hlediska: agrárního, náboženského a národního. Podrobuje důkladné analysi situaci politickou, jaká se zde utvořila od roku 1878, tedy od chvile, kdy velmoci evropské se shromáždily na kongressu berlín ském a svěřily správu těchto zemi Rakousko Uhersku. Dále srovnává nynější situaci s onou v níž byla Bosna a Hercegovina za dob pan- ství tureckého, Při srovnávání tom autor jest při posuzování správy páně Kallayovy velmi sho- vívavý. Autor mysli, že by nejlepším rozřešením problemu bylo, aby země okupované byly jedno- duše přiděleny k Chorvatsku. Tak by byl prý učiněn veliký krok k uskutečnění oprávněných přání politických všech Chorvatů. Ovšem auto zapominá jedné věci a to právě nejdůležitější že většina obyvatelstva srbského hlásí se k Srbům. A na jejich přání musí ale ten, kdo není nepřítelem těch ni oněch, především zřetel míti. Nové americké dělo. Ve zprávě, kterouž podal výbor pro vojen ské a námořní záležitosti ministerstvu vojenstyl, dovozuje se, že po dosavadních zkušenostech netřeba s dělem Gathmannovým žádných již zkoušek a že nové střely pro 12palcové dělc předstihují co do síly ničivé výsledky, docílené se všemi děly dosavadními Burské válčení.
Laveix Kallayův Chorvat Srba Gathmannův Boseň a Hercegovina Rakousko Uhersko Bosna Hercegovina Chorvatsko Slovan
13 article
Velmi zajímavou zprávu sděluje londýnsk jeden list z jižní Afriky. V Johannesburgu, nej větším to, byť nikoli hlavním městě Transwaalu, obývaném namnoze anglickými zlato kopy, zavládlo veliké znepoko- jení, poněvadž větší oddily burske pod Delareyem město ohrožují Vojenské úřady vydaly již instrukce k obecen- stvu i k posádce za účelem obrany města; in- strukce ty nalepeny jsou na všech nárožích. Úmrtnost v koncentračních táborech mez dětmi a ženami burskými opět značně stoupá. Zvláště následkem silných lijáků minulého týdne. Vojenské úřady chtějí z příčiny této, ale také proto, že koncentrační tábory neposkytují dosti bezpeč nosti, systém jich zaměniti systémem jiným.
jižní Afrika Johannesburg Transwaal
14 article Sbor obecních starších král. hlav
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy vyřídil ve včerejším pokračování VI. mimořádné schůze rozpočet obecných a měšťanských škol českých i německých a zádušních londů; zbývající ještě rozpočet elektrický ch podniků městských byl odložen, protože s městská rada usnesla, aby jej správní jejich rada s finanční komisí přepracovála. O rozpočtu školním zahájena byla povšechná debata, ve které ujalo se slůva několik řečníků. Ke konci schůze provedena volba jednoho člena do správní rady předměstských obecních jatek v Ho- lešovicích a vyřízeno odvolání měšťanského spole- čenstva výčepníků v Praze proti příspě vku k policejnímu fondu s výsledkem pro ho- stinské nepříznivým. Po konstatování, že sbor jest způsobilým, by s platně usnášel, přečetl starosta dopis lublaňského župana Ivana Hribara s dlky za projev sboro pro zřízení jihoslovanské university. který přinášíme na jiném místě. Sbor přikročuje k projednávání rozpočtu obecných a měšťanských škol českých a německých, o němž zahajuje se povšechná debata. Obecní starší p. Sehrütter upozorňuje na některé nejdůležitější události, jež staly se v praž- ském školství v minulém roce. Jsou to: zrušení školního platu, zrušení místa ředitele na Vyšehradě správním soudem a jednoho obcí, čímž stalo se, že čekatelé jejich musí čekati dále. Aby odpomohlo se steskům, bude nutno rozmnožiti místa řídicích učitelů, k čemuž poslouží rozdělení škol měšťanskýcha obecných a zřízení nových škol z parallelek. Příznivou událostí jest aktivování parallelek na měšťanských školách, zlepšení poměrův učitelův industriálních učitelek a systematické vycházky škol ních dítek. Také otázka školních lékařů pokručila do příznivější fase.
Hribar Praha Vyšehrad
15 article
Řečník vyslovuje přání učitelů ve formě návrhu aby k žádostem, kdykoli žádají za místo, nemusil přikládati lékařská vysvědčení. Důležitou událostí jest úprava platů učitelských. ale musí se hleděti, aby obec dostala k němu čát příspěvků. Zminiv se o otázce moderní organisae škol měšťanských, praví, že není možna bez organisac škol obecných a vítá její počátek zřízením čtvrte třídy při škole měšťanské. Obecní starší p. Vaníček pojednává o pokra- čovacích školách průmyslových, jež podrobuje ostr krilice. Poukazuje k zastaralosti a neúčeinosti jejic účebné látky a vytýká jednotlivé jejich vady, na p že učitelé jsou vůči nezbedným hochům bezmocní že nedovoluje se těmto za vyučování ani deseti- minutová přestávka, že učňům dávají se nevhodné odměny. Dále stěžuje si na způsob zadávání učitelských míst na těchto školách, řka, že dostává je jen člen známého učitelského spolku, že vyučuje na nich 12 ředite ů a řídících učitelů, kteří musí se dáti pak zastupovat, že na českou školu dán učitel ně- mecké školy, by místo nemusilo se dáti »ne hodnému«. Rečník navrhuje, by se zástupci obce ve školnín výboru postarali o stejnoměrné rozdělení hodin mezi vyučující učitele na pokračovacích školách. V příčině obecných a měšťanských škol pouka- zuje řečník k nepoměrné výši nákladu na školy ně mecké a vytýká, že jsme se dosud nezmužili, aby chom nemusili z vlastních peněz vydržovati ně mecké školy pro české děti, jichž jest v nich 36 proc.
Vaníček
16 article
Zmíniv se, že na škole u sv. Kříže ponechána byla dcera c. k. setníka, ale učitelka, jež jestsi rotkem, že byla propuštěna, táže se, jak za ny nějších poměrů jsou naše národní školy asi ná rodními. V čítankách slavné doby národa českého Prahy jsou úplně pomíjeny a žáci dovědí se v nicl více o cizích panovnících, nežli o českých, o kterýci nezvědi ničeho. O Žižkovi, Husovi, Komenském nen v čítankách ani hlesu, kdežlo dějepisu církevním věnována jich polovina. Mluví se v nich jen o s- mých svatých až se zdá, že jsme se ničím jiným neproslavili, nežli zbožností. Za to jest na školáci německých jinak postaráno o to, co povznáší ná- rodní vědomí německých dítek. Řečník žádá zástupce obce v okresní a zemské školní radě, by působili k tomu, aby naše školy skutečně také byly českými. Obecní starší p. Březnovský poukazuje, kde naplňuje v Praze německé školy. Chodí do nich 2944 dítky, z nichž jest 1067 národnosti české 1591 dětí židovských, tedy celkem 2658 dětí ji ne národnosti, nežli německé a těchto jes pouze 286, pro které vydržuje pražská obec 50 tříd; na jednu třídu připadá tudiž jen 6 něme- ckých žáků. České matky, posllající děti do německé školy, musily by se studem zardíli, kdyby porovnaly s s polskými matkami v Poznaňsku. Se židovským dětmi vypadá to jinak v českých školách, v nichž téměř mezi 20.000 českých žáků najdeme jenom 183 židovské. A přece snášelivost na naší straně vůči žídům jest známa. Vždyť na staroměstské chlapecké a dívčí staroměstské škole jsou ředitei židé. Na doklad, že je k židům spravedlivým, žádí řečník, aby na josefovské škole, klerou navštěvuje 400 dítek židovských a 146 křesťanských a jejímž ředilelem je křesťan, dosazen byl za ředitele žid.
Žižek Hus Komenský Březnovská Praha Poznaňsko
17 article
Starosta p. dr. Srb podotýká, že zména ředitel ství na této škole může se dle zákona provést teprv až uprázdní se místo ředitele. Ob. starší p. Hamáček vzpomíná, že olo moucká obec dala na české školy v Olomouci ně mecký nápis a táže se, co stalo se s jeho návrhem aby v odvetu za Olomouc daly se na německé školy v Praze české nápisy, na němž usnesla se později městská rada. Starosta p. dr. Srb: Usnesení to zastavile místodržitelství mocí svého dohlédacího práva. Ob. st. p. dr. Scharí praví, že upříti se nedá. že počet židovských dětí na německých školách je stále ohromně velký, ale od 15 let že pozorovati lze sice velice pozvolné, avšak přece stálé stoupání počlu židovských dětí na školách českých. Proč to jde tal pomalu, jsou dvě příčiny. Jednou z nicb je pro známý konservatismus židů, kteří kromě toho pry vidí, že také ohromné procento českých dětí na vštěvuje školy německé, druhou příčinou je ne- dostatek vyučování náboženství, což je vinou re- prešentace židovské náboženské obce, která dosadila na českou školu muže jazyka vyučovacího nezna lého V obcích venkovských jyšlenka národní mnohem rychleji postupovala, což vysvítá z toho, že zrušeno na venkově od zřízení »Národní jednoty česko židovské« 48 škol židovských a převedeno tím více než půltřetího lisíce židovských dětí k vyučování českému.
Srb Hamáček doktor Scharí Ob Olomouc Praha
18 article
Ob. st. p. Hašourek stěžuje si, že žáci nucen jsou příliš záhy ráno navštěvovati kostely a že ředitelé a katecheti odbývají žáky, kteří pro nedo- statečný oděv za mrazu návštěvn vynechají a se omlouvají, způsobem nepaedagogickým. Žádá měst- skou radu, by vhodným způsobem postarala se, by nepřístojnosti v příčině návštěvy kostela časně z rána byly odstraněny. Ob. st. řed. pokračovacích škol průmyslovýchp. Bulíř polemisuje s p. Vaníčkem, snaží se jeho stesky na tyto školy vyvrátiti a objasniti. Starosta p. dr. Srb podotýká, že záležitost po- kračovacích škol nespadá do rozpočtu škol obecných a měšťanských: obec na ně jen přispívá a nemůže proto další debatu o nich připustiti Ob. st. p. Hamáček táže se, zda městská rada podala protest proti rozhodnutí místodržitelství v příčině českých nápisů na německých školách. Starosta p. dr. Srb: Stížnost byla podána, al není dosud vyřízena. Ob. st. p. Březnovský praví, že ví, co se děje mezi židy na venkově, ale ví také, že když přijdou z venkova do Prahy, stávají se z nich Němci. K řečníku po jedné z řečí, v níž prohlásil se anti- semitou, dostavil se bývalý rabín a sdělil mu, proě v pražském židovstvu jeví se tak nepřátelský duch vůči českému národu. Příčinou toho jest, že se do Čech povolávají rabíni z Polska a z Úher, kteří s če- ským národem necíti, neznají zdejších poměrůa česky ani neznají. To jsou ti štváči, jejichž dosazo vání děje se na úkor rabínů českých.
Hašourek Bulíř Vaníček Srb Hamáček Březnovská Němec Ob Praha Čechy Polsko
19 article
Ob. st. p. Scharf: Zákon žádá na rabínech vyšší stupeň vzdělání a v r. 1892—1893 nebylo v této říši žádného židovského semináře. Ve školním roc 1892—1893 zřízen seminář ve Vídní a učiněno na něm opatření, by se kandidáti rabínští naučili nejen češtině, nýbrž i česky kázati a vykonávati česky náboženské funkce. Povšechná debata tím skončena a usneseno při kročiti k podrobné debatě A) České školy obecné a měšťan sk v I.—VII. čtvrti: Potřeba obecní K 754.955, potřeb okresní K 816.996, v celku K 1,571.451. B) Obecné a měšťanské školy Libni: Potřeba obecní K 106.213, potřeba okresn K 133.840, úhrnem K 240.053. C) Německé obecné a měšťansík školy. Potřeba obecní K 107.509, potřeba okresn K 143.684, úbrnem K 251.193. Celková potřeba na školy v Praze obnáší tudí K 2,040,489, úhrada však jen K 185.188, takže jeví se schodek K 1,855.301. Rada městská navrhuje, aby schodek byl uhra žen školními přirážkami k přímým daním a sice 18% k daním z pozemků K 2127, 13% k daní do movní činžovní K 913.970, 18% k všeobecné dan výdělkové K 171.545, 20% k dani z výdělku od podniků povinných skládati veřejné účty K 910.283 18% k dani z důchodů, pokud se bude předpisovat na základě přiznávek K 20.945, 18% k dani z vyš šího služného K 13.792, úhrnem K 2,032.662. Pře bylku K 177.361 použito bude k hražení potřeh mimořádných, totiž na stavbu škol. Veškeré položky rozpočtu i s úhradou schvaluj se dle návrhu městské rady bez debaty. Návrhy pánů Schröttra a Hašourka odkazují se městsk radě. Projednávají se rozpočty zádušních fond jejichž závěrečné číslice jsme již uveřejnili.
Scharf Schröttra Hašourka Ob Vídeň Praha měšťanský škola Libeň
20 article
Obecní starší pan Herain vyslovuje se po- chvalně, jak stará se pražská obec, aby naše české historické a stavitelské památky byly uchoványa opraveny, tím, že vkládá do rozpočtu k tomuto účelu přes 117.000 K. Žádá však, aby při darech do kostelů dbalo se více vkusu. Veškeré položky zádušních fondů pak schváleny Starosta pan dr. Srb prohlašuje, že zbývající ještě rozpočet elektrických podniků nyní projedná- vati se nebude, protože se městská rada usnesla aby vrátil se správní radě zmíněných podniků, by jej s finanční komisí přepracovala. Rozpočtová debata pro letošní rok byla tudíi dnešním dnem zakončena. Do správní rady předměstských obecních jatel v Holešovicích za Libeň zvolen p. Svět. Městská rada navrhla, by odvolání měšťanského společenstva výčepníků v Praze z vyřízení rady městské ve věci upravení povinnosti výčepníků ku přispívání k fondu policejnímu se zamítlo. Obecní starší p. Šindelář praví, že žádost ho- stinských jest oprávněna, poněvadž příspěvek policejní platí se v celém království jen v Praze. Vláda uva- lila dávku tuto na hostinské r. 1808, poněvadž ne- měla tehdy peněz a obec pražská příspěvek ten vy bírá již téměř 100 let. Řečník navrhuje, by se žá dosti výčepníků vyhovělo a příspěvak policejní se zrušil. Obecní starší pan Sířiště přimlouvá se rovně za zrušení policejního příspěvku Obecní starší pan dr. Holubovský podotýká. že věc tato nespadá do kompetence sboru, nýbrž magistrátu a přimlouvá se za návrh městské rady Návrh pana Šindeláře zamítá se 22 prot 21 hlasu a schvaluje se zamítací návrh městské rady- Jednací pořad tím ukončen. Starosta pan dr. Srb ukončuje schůzi přáním šťastných a veselých svátků a Nového roku všem členům sboru Schůze skončena o 1/47. hod. večer.
Herain Srb Sířiště doktor Holubovský Šindelář Holešovice Libeň Praha
21 article Pohřeb MUDra. Václava Paříka.
Pohřeb MUDra. Václava Paříka. Ve chvili, kdy tyto řádky píšeme, hlubok pod zemi, pod tíhou věnců, vůni růží a smu- tečních vavřínů, na tichém hřbitůvku třebe nickém dřímá první noc mrtvý bojovník če- ského pomezí, dr. Václav Pařík. Andě Smutku usedl na čerstvý rov a černé jeho pe- rutě rozprostřely se daleko v kraj, v němž dýchá česká duše. Vane z nich takový hluboký, nevyslovitelný smutek, jaký znají jen siroty. — A v pravdě, že zdálo se nám při té veliké, nevídané manifestaci lásky a vděku, že zemřel davům laskavý tatiček . . . Provázela jej lásk lidu životem i ke hrobu, ona postaví mu také pomník nad žulu i ocel trvalejší. Uložili jsme dra. Paříka pod sirou zemi, s úzkostlivou lítostí, neboť vidíme, jak houstne háj křížůa náhrobhů nad výtečnými Čechy a jak řídnou řady živých stromů národních; a kolik že z těch kmenů stářím k pádu nachýleno; a — ta mláz tak sporá, podrostu tak málo ! Prudké vichry zadují nyní dvojí silou do pomezných skal — brzkého zmohutnění těch útlých stromků tím dříve třeba. To čtli jsme na rtech tisíců žalem oně- mělých, ale v oku jejich četli jsme také ra- dostnou útěchu, že setba dra. Paříka nepadl na skálu a ve hloží — Nechť je mrtev: jiskry jeho ducha dávno se rozlétly tou požehnanou krajinou třebenickou; a bohdá, že vzplanou nad vychladlou schránkou zvěčnělého bojovníka svatým, věčným světlem.
Mudra Pařík doktor Smutek Čechy
22 article
Smuteční prapory z daleka vlály v Třebe- nicích příchozím vstříc; neviděli jsme lidu, jenž by pracoval jako v jiný všední den — den včerejší byl pro lid smutným svátkem. A kdo znal náměstíčko v Třebenicích s málo chodci žasl včera nad tím prouděním lidu, již dopo- ledne kolik hodin před pohřbem. Vstoupili jsme do jednopatrového domu na náměstí pod lou- bím, kde vítával pod pohostinnou svojí stře- chou dr. Pařik každého, kdo do Třebenics zatoulal. Jaká to byla změna! — Přízemní, jindy útulný pokojík, dol náměstí zastřen kol do kola černým hávem a uprostřed na prostém katafalku v záři voskovic obklopena čestnou stráži Sokolů, leskla se rakev. Pře smutný obrázek; ale v těch čtyřech stěnách cítili jsme přítomnost velikána. Bylo k jedné hodině, když ozvaly se naříkavé zvuky hrany; lid tísnil se na náměstí, v domě, ulici. Po zapění smutečního chorálu, po vykropení mrtvoly v domě kněžími, za vzlykotu, jenž přehlušoval modlitby kněži, hnul se průvod ke kostelu. Za kříži a ve smutek zahalenými prapory ubíralo se učilelstvo z okolních obci, jež zpěvem provázelo obřady duchovní; za nimi dlouhá řada Sokolů, vysloužilců a hasičů s věnci, jichž napočetli jsme ke stu. Dojemné bylo podívání. když nesen v náručí květů čtyřmi Sokoly sá- drový odlitek, který sňal s obličeje zesnuléh pražský sochař p. Rittich. Všechny hlavy byly obnaženy, všem draly se slzy do očí. Celá řada kněží z okolních vesnic doprovázela zvěčnělého rakev nesli členové městské rady. Po opětném výkropu v kostele, bral se pohřební, ohromný průvod na hřbitov (řebenický. kde blízko u zdi, chvojím vystlán zel v zemi otvor, určený, aby k věčnému spánku ukry velikého Čecha. — Stichly kol davy, když kněži počtem třinácte, odríkávali modlitby; český »Otče náš« v jediném šepotu chvěl se ovzduším
Pařik Sokol Rittich Čecho Třebenice
23 article
Když pak farář třebenický dp. Bouchal pro- mluvil stručnou, ale vlastenectvím dýšlcí řeč, ve které ocenil činnost dra. Paří ka, nazvav ho otcem lidu, hlavou obce, hradbou proti př- valu cizáctva, mužem, nad jehož skonem lk celá česká vlast — nesizelo kol množství, nýbrž plakalo hlasitě. Po slovech faráře Bouchala spuštěna rakev Sokoly na dno hrobu a my všichni cítili, koho tu ukládáme k věčnému spánku. Když zaduněly první rány hroudy dopadající na rakev, slzel jsme všichni: ženy, muži, děti; v té chvíli ne- bylo slabostí, zamžel-li se zrak perlami slzí. Bylo ticho veliké, majestátní, rušené jen vzly- kotem těch, kdož zanechávali na hřbitově víee než velikého muže, bezpříkladného vlastence. Místní řídící učitel p. Mora vec promluvii dojemnou řeč o vzácných stránkách charakteru dra. Paříka, dopodrobna vystihnuv jeho činnost za 34letého života. Největší dojem způsobilo živé ličení, jak dr. Pařík stejně vcházel jako lékař a lidumil do chat, jako do domů bohat- ších. Vyzvav shromážděné k slibu, že povždy kráčeti budou v šlépějích Paříkových, provolal zesnulému třikráte nehynoucí »slávu«. Projev bouřlivě ale důstojně nesl se hřhitovem . . ..
Bouchal Mor Pařík doktor Paříkův Sokol
24 article
Máme líčiti scény závěrečné ? Ten žal lidu nevystihne ani sebe dovednější pero; stůjž zde ale výrok z úst člověka prostého, který jsme zaslechli, když snesl se lehký déšť nad krajinou: »I samo nebe pro něj pláče . ..« Nejlepším dokladem, jak populárním a váženým mužem byl dr. Pařík, byla velikolepá účasť všech vrstev, jež sešly a sjely se k pohřbu. V nesčetných těch davech, letmo jak postihnouti jsme mohli v průvodu, zahlédli jsme zástupce král. hlav. města Prahy, dra. Schmause, zástupce Národní jednoty severočeské pp. Nechanského, dra. Stumpfa, Zářeckého, dále zástupce všech odborů Nár. jednoty severočeské a pošumavské, z poslanců dra. Baxua Štolce; z rodné obce Libuně dostavila se deputace obecního zastupitelstva. Nelze nám pro omezenost místa vypočítávati dále zástupce obcl, sokolské jednoty, hasičské spolky a spolky vysloužilců; bylo jich tak mnoho, že vý- počtem jich zabrali bychom přes sloupec tisku. Ze soustrastných telegramův a dopisů, došlých městské rady třebenické, vdovy po dru. Paříkovía redakci naší zaslaných, vyjímáme čelnější: od zastu- pitelstev, okresních výborův a městských rad: z Prahy od dra. Srba jmenem městské rady a ze všech předměstí. Z venkova: z Vodňan, Podmokel, Pardubic, Sušice, Budějovic, Hořic, Lužce. Teplice, Roudnice, Dobřan, Chlumce, Bohušovic, Přibyslavi, Plzně, Řeporyj, Berouna, Lenešic, Liboc hovic, Sobě- slavi, Badyně, Zbraslavi, Terezína atd. atd. Od osob- ností: dra. Herolda, Svatopluka Čecha, posl. Břez- novského, dra. F. L. Rlegra, malíře Jansy, prince dra.
doktor Pařík Schmaus Nechanský Stumpf Zářecký Štolc Srba Herold Čecho F L Rlegr Jansa Praha Libuň Vodňany Podmokly Pardubice Sušice Budějovice Hořice Lužec Teplice Roudnice Dobřany Chlumec Bohušovice Přibyslav Plzeň Řeporyje Beroun Lenešice Liboc Sobě Zbraslav Terezín
25 article
Bedřicha Schwarzenberga, hr. Karla Schönborna, dra. Zátky, Spindlera, drů. Lošťáka, Mattuše, Solce, pro- fessorů Kvíčaly a Prusíka, rodiny Angrovy, Strejcov- ského, Štěpánkovy, Zdeborského, Martincovy atd. Od klubů, korporací a spolků: jmenem klubu českých poslanců na říšské radě dr. Pacák, za vý- konný výbor nár. strany svobodomyslné dr. Škarda, dále klub poslanců české strany agrární, Ústřední Matice školská, Ústřední jednota českých lékařů, če- ské spoky podmokelské, Ústřední spolek čes. kupců v Praze, ústřední výbor Nár. jednoty severočeské v Praze, akad. spolek »Řipa, česko-brodská župa lé- kařská, obecní výbory obci, jichž byl čestným obča- nem, četné sokolské jednoty, hasičské župy, učitel- stvo atd. Správa české továrny na zužitkování plodin v Třebenicích, ředitelstvo, úřadnictvo a dělnictvo do- stavily se k pohřbu korporativně. Končíce referát, jsme si vědomi, že jest kusýa že opomenuli jsme četné osoby; ale dojista, že vě- domí vykonané povinnosti doprovozením dra. Paříka na poslední pouli jest účinnější, než sebe delší vý počiy jmen proloženým tiskem.
Schwarzenberg Schönborn Spindler Lošťák Mattuš Kvíčala Prusík Angrův Strejcov ský Štěpánkův Zdeborský Martincův doktor Pacák Škarda Pařík Solec Praha Třebenice
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Karel Heřman Wolf bude míti n delší čas postaráno o čisté prádlo, všichni ně- mečtí šriftlajtři mají plné ruce se špinavými jeho rouchy. Jeho slavný čin v rodině dra. Tschana bude míti pomalu tolik komentářů. jako nějaký milostný poměr Gölhův, kterýž by také vynikajícím odborníkem v těchto směrech. Co se stalo, jest už takřka nad slunce jasněji osvětleno, a německý tisk zabývá se nyní od- hadem morálních hodnot Wolfovy erotiky. Roz- umi se, že tisk mu oddaný kloní se spíše k ná- zoru, že se velectěné rodině spoluvšeněmce dra. Tschana vlastně stala nesmírná čest a že prof.
Karel Heřman Wolf Wolfův Roza
27 article
Seidl může si pokládati za vyznamenání, pakli že si směl vzíti za choť — starou lásku Wol- fovu. Nejdále šla v tom ohledu shovívavost re- daktora jistého buršáckého vídeňského časopisu, jenž napsal, že Wolfa nestíhá žádná vina, ježto od řečené afféry minula již 4 léta a prof. Seidl tenkráte neměl ještě na svou pozdější ženu ještě žádného práva. Proslulý všeněmecký mě- sičník »Der Kyffhäuser« rozohnil se pro Wolfa do té míry, že doslovně napsal, že nyní jest morální cannailie od provazu utržena a zuří proti Wolfovi, nositeli prý mravních hodnot Věrnost Němců, kteří nyní Wolfa zapírají, jest prý věrnosti »punickou«. Soubor protivníku Wolfových nazývá pak »blbým zvérem«. Hvězda Woifova skutečně počíná bývalým leskem zá- řiti, dovolení k získání svého zemského man- dátu opět má, a z jeho říšského okresu chod nadšené resoluce, kteréž mu dokazují, že vlastně ke složení mandátu neměl žádného práva, to že mohl a směl učiníti jedině za souhlasu a svo- lení svého voličstva. Jeho vítězství zdá se byti v případě opětné kandidatury jistým. V něme- ckých kruzích má se dokonce za to, že se v všeněmeckém sdružení chystá roztržka, nebot tendence přívrženců Wolfových, vybaviti se z pod komanda Schönererova, nabývá prý stále více půdy.
Seidl Wolf profesor Němec Wolfův Schönererův
28 article
— Pozvání Spolku českých mediků k ruským medikům, kteří opustivše lvovskou universitu, hodlají se odebrati do Vídně na studium, aby raději přišli do Prahy, nazývá pražská »Bohemie« »hlasem vábničky«: »Ein Lockruf an die ruthenischen Studenten«. Je-li dosti slovanského citu a smýšlení mezi ruskými studenty, kteří Lvov ze známých příčin opustili, setká se provolání českých mediků u nich s nejkrásnějším úspěchem, jejž oběma stranám v zájmu slovanské vespolnosti vřele přejeme a to stane se vzdor zlobné a nenávistné nomen- klatuře kasiňáckého orgánu. Česká universita ovšem nemá ani nejmenší příčiny shledávati svou návštěvu tak truchlivými pomůckamia prostředky jako německá universita v Praze, o čemž vyšly při nedávném jistém procesu stu- dentském v Německu podle referátu »Berl. Tag- blattu« zajímavé věci na jevo. Existujeť mezi buršáckými spolky v německých universitních městech kartel, jímž jsou spolky tyto zavázány vypraviti na svůj účet na německou universitu v Praze jednoho nebo i více kollegů, a nejsou-li s to, musí složit pokutn, Takových vábniček
Lockruf Berl Vídeň Praha Lvov Německo Bohemia