ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8f7dadf0-661f-11dc-af3b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 38, person 97, org 7, work 5
1 masthead
Ročník XXXXCI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 12. prosince 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 342
4 article
Na ransí n odpol. listy o přilohami („Naučný Obzor“ v. středu a Literární Hlidka v pátek) předplšcí se Praze v sdministraei .. . . . K — b na naěnl ss čtvri lets . . . . . B k — s drojí donáškuu sa mlníe ko as čtví lebe ve ailsikách 2K9 sa něsíe . . . . . Poštoui aa měste n ríkl. . . . .. ke drojí zísilkou na riisl n Hvcl nai
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách
Praha
6 article Maďaři a státní převrat.
Maďaři a státní převrat. Poslední prohlášení předsedy ministerstva dra. Körbra, obsahující hrozbu ve směru státního převratu, dočkalo se zvláštního vý- kladu se strany uherské. Stalo se tak ve předním uherském vládním orgánu, jenž se včera rozepsal o oné hrozbě, jednak obsáh- lým telegramem v »Neue Freie Presse«. kterýž snaží se prokázati, že vláda uherská zejmena však předseda tamějšího ministerstva Szell, na projevu dra: Körbra neměli nija kého účastenství a snijakého nátlaku na něho nečinili«, naopak že v posledních třech letech, v nichž se vyskytovaly myšlěnky o změně ústavy a nové oktrojírce, vždy na tom pevně trvali, aby ústävnost v Rakousku byla zachována. Rádi věříme, že by nebylo v Uhrách pro nikoho a tudíž ani pro pana Szella do- brým doporučením, kdyby se o něm roz šířila domněnka, že dal podnět k mimo ústavním krokům v Cislajtanii, ale rovněž se nedá popříti, že »Pester Lloyd« hrozbě oně nejen se snaží dodati všemožného důrazu. ba že takřka tarasí za ní cestu k možnému ústupu. »Kdyby za hrozbou touto,« tak praví, »nestála odhodlanost pro- vedení, byla by to pořádná nešikovnost tolik je jisto, že dr. Körber parlamentní ne snáze smělým slovem nerozřešil, ale zvýšil. . .
Maďar Körbr Szell Lloyd doktor Körber Rakousko Uhry Szell Neue Frei Presse
7 article
Rovněž se dá těžko předpokládati, že by velmi chytrý a rozvážný předseda rakouského ministerstva byl použil takovéto nebezpečné hrozby, kdyby nebylo odhodlanosti skončiti s ústavním režimem, jenž beztoho již dávno pozbyl v Rakousku veškeré podstaty — pro případ že se ani tentokráte nepodaří přivésti k rozumu Němce a — Čechy! Pokud ústava zakládá sebeurčování národů a vůli národů uvádí do zákonných forem parlamentních — již dávno nelze v Rakousku mluviti o ústav- ním životě ... V Rakousku trvá parlamentní anarchie, zmírněná absolutistickým čl. 14.a hojné praktikování jeho již dávno musilo lidem rozvážným položiti otázku, zdali to způsobí těžké rozpaky vůbec odstraniti ústavu, jež se scvrkla na pouhý čl. 14.«
Němec Čecho Rakousko
8 article
Vzpomenuv potom různých ministerstev, pokračuje: »Přišlo ministerstvo Körbrovo. jež mínilo učiniti nový pokus o zjednání sou- žití mezi Němci a Čechy. Ztroskotá-li i tent pokus o zatvrzelost a nesmířlivost národních stran — lze se diviti, když v kruzích zod- povědných za osud Rakouska a monarchie povstane myšlénka — zastaviti ústavu?« — Z obsahu těchto myšlenek plyne zcela nepochybně, že vláda uherská jednak se smířuje s případným převratem v této polo- vině říše, jednak používá hrozby dra. Körbra nejen k nátlaku na zdejší politické a ná rodní strany, ale tyto již předem vydává Maďarům za případné vinníky. Ale takovéto, nejméně řečeno, málo ob- jektivní stanovisko, jež vůbec nesnaží se ani vystihnouti, které straně se stala křivda a bezpráví, není nikterak s to, rozplašitiv Uhrách veškery obavy a přesvědčiti někoho zde, že učiněny byly opravdu »nejvhodnější« a »nejupřímnější« kroky, aby spory se od- straniiy a aby byla zjednána náprava. Ani »Pest. Lloyd« sám patrně není si úplně jist, že jeho pokus, zaplašiti z uherské vlády každý stín účastenství na nynější hrozbě a její případném provedení, bude účinkovati uspokojivě a konejšivě na všecku veřejnost uherskou, a proto doplňují se vý- vody jeho ještě dvěma zajímavými důvody. První z nich se týká postavení našeho soustátí oproti cizině a obnovy obchodních smluv. V tlaku plynoucím z pom ěru k cizozemsku spočívá prý vlastni příčina, kteráž nutí, aby dospěly věci
Němec Čecho Maďar Lloyd Rakousko Uhry
9 article
k nějakému vyjasnění v této polovině říše tak zní další vzkaz z Pešti do této poloviny říše, prostředkovaný «N. Fr. Presse«. Tento důvod, ač vyplývá z téhož kruhu myšlenek, s nimiž operuje »Pest. Lloyd«, nedal se dobře umístiti ve vládním orgánu pešťském, protože velmi silná strana ve sněmovně uher ské se nemůže dočkati okamžiku, kdy Uhry budou samostatně uzavírati obchodní smlouvy s cizinou a vykonávati jiná ještě, neméně důležitá práva. Tato zmínka o cizině vůbec velice po vážlivě otřásá všemi ostatními důvody pro nezbytnost státního převratu v této polovině říše, zatlačujíc je do pozadí; ba dává vzniknouti i domněnce, že národnostn zápasy v Rakousku nejsou s hlediska vnitřní politiky pro Vídeň dnes větším zlem, než byly kdykoliv po všecku éru ústavní. Jsou politikové, kteří dokonce se domnívají,že se přilévá časem oleje do sporů oněch, když plápol jejich uhasíná. Ovšem se někdy může přihoditi nepříjemnost, že praxe a routina vnitřní politiky nesvědčí postavení oproti cizině, a v takovém případu mimořádném mohla by se hledati okamžitá a dočasná výpomoc spuštěním parlamentní opony. Jiná jest ovšem otázka, zdali se tím postavení na venek zvláště posílíl Na konec vracejí se výklady peštské o postavení vnějšího ku poměru obou polovin říše, a tu může si každý dle libosti vybrati. zda-li vláda uherská či předseda ministerstv Szell jest naprosto vzdálena všeho účasten ství při projevu p. dra. Körbra.
Lloyd Uher Pešť Rakousko Vídeň
10 article
Její neposkvrněné ústavní smýšlení, tak nutno rozuměti výkladům peštským, svědčí o naprosté loválnosti a věrnosti Uher k zá- kladům vyrovnání z r. 1867. Všude jinde. jenom ne v Uhrách, nutno hledati vinníky, dojde-li v Cislajtanii skutečně na převrat státní; vůdčí kruhy uherské až do posled- ního dechu, předseda ministerstva Szel zvláště při každé příležitosti, kdykoliv se vyskytla v posledních letech myšlenka změny ústavní v Cislajtanii, hájil ústavní pořádky.
Uher Uhry
11 article
Ale i toto úsilí bylo marné: vždyť svářícíse strany v Cislajtanii na to hřešily, že »pro zachování dualismu nebude ani možná, sáh nouti ke státnímu převratu, »že Uhry jsou bezpečnou hradbou i proti dočasnému ná vratu absolutismu do Rakouska.« »Vždyť je to«, volá »Pest. Lloyd«, » pod mínkou státoprávního vyrovnání, aby pano- valy v Rakousku ústavní poměry, a v Uhrách všichni tuto podmínku pokládají za velmi vážnou. Když však, pokračuje advokát p. Szellův, ústavní řády v Rakousku se stávají nemožnými pro anarchické rejdy národů, nikoliv pro absolutistické náklounosti shora, nemohou Uhry osud odvrátiti. ale mohou odtud jen vyvoditi přirozené dů- sledky pro své státoprávní postavení, a mohou se uchýliti k takové jeho formě, které učiní záležitosti dosud za společné pokládané nezávislé na trván ústavnosti v Rakousku . . « Nikdo zde, v této polovině říše nepo chyboval, že budou Maďaři takto postupo- vati; vždyť počátek se stal již známou for- mulkou Szellovou, jiná jest však otázka. není-li výpočet »Pest. Lloydu« nesprávný jiném ohledu? Dějiny mají nesčetných toho dokladů, že absolutism nikdy nezůstal státi před bra- nami Uher, a že nejsměleji si počínal tehdy. když neněmečtí národové zde byli naprosto vydáni choutkám německým a poněměujícím. A nepozorují v Uhrách, že sebevědomí a ne ústupnost německá zde roste každým dnem. a že pouze v právech svých uspokojený národ český by choutkám oněm mohl polo žiti meze? Proto pozor, pánové v Uhrách, ať nevy skytne se chyba ve výpočtu vašem !
Uher Lloyd Maďar Rakousko Uhry
12 article
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 11. prosince. (C-B) Rozpočtový výbor přijal vládní předlohu stran prodeje několika vojenských nemovi tostí v Brně a Krakově. Potom pokračovalo se v zevrubném rokování rozpočtu, kap. Tabák (ref. Robič). Posl. Lemisch a Pernerstorler před- nesli různá přání dělnická resp. tabáčníků Prochůzka jednal o poměrech prodavaček v tra- fikách, navrhuje resoluci o nedělním odpočinku. Rel. Robič ve svém dohlasu opřel se roz- hodně případnému zdražení doutníků, načež kap »Tabák« byla přijata. Při rokování o kap. »Sůl« posl. Ko zlov- ský přimlouval se za sglevnění sole a tlumoči různá přání haličská; — Lupul bukovinská. Ministr dr. BöhmRawerk že zlevněním sole o 4 h na 1 kg vznikl by nehražený sehodek 7—8 mill. O zlacinění sole dobytčí vyjednává se s Úhrami a před několika nedělemi ministr nalehal na odpověď uherské vlády. Používání solných zříde se dle možnosti povoluje. Hudoucně bude se moc přenechati obchod se solí a také s kainitem. Posl: Kaliser navrhl resoluci o zavedení pro- dejního monopolu solního, aby ceny sole byly lev- nější a stejnější, načež kap. »Sůl« byla přijala. Posl. Vukovič referoval o zdravotn službě přístavní a námořské a navrh resoluce v přístavní službě.
Posl BöhmRawerk Vukovič Vídeň Brno Krakov Úhry kg
13 article
Odb. před. bar. Weigelsperg slíbil vybo- věti přednešeným přáním a ubezpečoval, že vláda nespouští upravení vystěhovalectví se zřetele. Zákon o podpoře obchodního lodstva dobře působí, ob- chodní loďstvo množí se Zákon bude obnoven Potom uvažoval o povznešení rybářstvi. Po řečích poslanců Rizziho, dra. Herolda Mengra, Pergelta a ref. Vukoviče byla po ložka přijata. O titulu »Patenty« referoval posl. Riz zi. Poslanec Menger přimlouval se za rozšíření úřadu patentního a privílejního, načež titul by přijat. Zpravodaj poslanec Lemisch podával zprávu o litulu »Stavby silniční a vodní- Po řečech poslanců ryt. Stařiňského, Ro manoviče, dra. Kramáře, Povše a ministe ského předsedy dra. Körbra, jenž odpověděl na místní dotaz Povšův byla položka příjata a schůze skončena. Odbor železničního výboru pro návr poslance Kaftana a soudruhů o postátněn tratí rakouské severozápadní, jiho- severo-německé dráhy a společnost státní dráhy měl odpoledne schůzi, v níž posl Kaftan podal zevrubnou zprávu, o níž bylo dů kladné rokováno. Mimo referentovu resoluci byly podány ješt jiné resoluce a k vypracování textu návrhů pro odbo zvolen odbor, sestávající z posl. Kaftana, Stein wendra a Götze, jenž záhy podá zprávu. Vláda podala na předsedův podnět žádaná ob jasnění a zodpověděla dotazy podané během debaty Rokování odboru bylo prohlášeno za du- věrné.
Weigelsperg Rizzi Mengr Pergelt Menger Lemisch Körbr Kaftan Stein Götz Povšův
14 article
Živnostenský výhor zabýval se změnou § 59. a 60. živn. řádu a ustanovením ve příčině agentů ve smyslu usnešení zemské sněmovny. Aby zabezpečeno bylo provádění zákona, přijal výbo resoluci, v níž se praví, že oprávněnými obchodníky ve smyslu odst. 2. 6 60. pokládají se jen ti, kdož se vykáží zvláštním povolením k obchodu tomuto. Dále vyzývá se vláda, by vydala normativ ve smyslu tom. Schválena další resoluce, kterou se vláda vy zývá, by vyhověla žádostem obcí ve příčině zákazu obchodování po ulicích. Vládní zástupce přisvědči k těmto resolucím. Po návrhu posl. Karbusa zvolen užší odbo pro vládní předlohy o nedělním klidu a ve příčině smluv o příručích obchodních. Do odboru tobot byli vyslání posl. Stojan, Weiskirehner. Fr Hofmann, Piepes, Kratochvíl a Pache Referát o klidu nedělním byl podán poslancem Stojanem a Karbusem. Výbor zároveň proslovil soustrast ministru obchodu bar. Callovi za příčinou úmrtí jeho matky. Branný výbor za předsednictví Lupula přítomnosti ministra zemské obrany hr. Welsersheima rokoval o braneckém kontingentu n rok 1902. Referent posl. Popovský přimlouval se za předlohu. Poslanec dr. Lang: Činím jmenem vlastním jmenem ostalních čienů našeho klubu prohlášení. že proti předloze hlasovati budeme, proto že ne máme žádné důvěry k nynější vládě ke správě vojenské, která nedbá spra vedlivých a oprávněných přání národ českého, ba ruší dané slib -
Stojan Weiskirehner Hofmann Piepes Kratochvíl Pache Karbus Popovský doktor Lang
15 article
Budeme a musíme hlasovati proti předlozet také z důvodu dalšího, že tato vojenská správa stále a stále trpí nelidské trýznění a lupení vojínů před- stavenými, námi v četných dolazech uvedené a ká- rané, ba že vláda neuznává toho po- třebí, by knašim dotazům, tak na pří klad k dotazu měmu ze dne 18. řljna t. r. odpovídala; proto že vláda stále trpí nezakročuje rázně proti tomu, by česká národnost v armádě takřka soustav ně stále byla tupena a snižována, a neslará se o to, aby byla ve stejné vážnosti jako německá proto že donucuje důstojníky české národnosti, aby navzájem užívali jen řeči německé také v rozhovo rech soukromých. Protestujeme také co nejrozhodněji proti názoru vojenských kruhů, jako by hlášení se mateřským ja- zykem místo německým »hier« provozovala se nějak demonstrace, naopak se musí spatřovati v hlášen tom toliko povinné hájení národnosti české v armádě a protest proti nucení vojínů, aby užívali řeči cií německé, jenž jest oprávněn samými státními základ- nimi zákony, a žádáme důrazně, aby oběti tohote hlášení v době nejkratší byly amnestovány. Z těchte vážných důvodů budeme hlasovati proli předloze této. V další řeči stěžoval si poslanec dr. Lang, že dosud správa vojenská nepředložila osno vy nového vojenského trestního řádu, a koliv již několikráte byla předloha ta slíbena. Posl. Hofmann-Wellenhof poptával se p kvapu s touto předlohou a horli, že vláda tuze ne- dbala na přání a stesky pronešené za rokování lonské předloze. Nepochybuje o dobré vůli mini strově, avšak tento nemá dle ústavy vlivu ve vojen ských věcech.
doktor Lang Posl Hofmann Wellenhof
16 article
Posl. Vasilko bude hlasovati pro předlohu ač vojenská správa nevyhověla přáním obyvatelstva a řečníkova strana nemá k vládě důvěry. Posl. Pogačnik nalehá, aby v novém bran- ném zákoně dbalo se agrárních přání, protože všal se jim teď zákonodárstvím vyhověti nemůže a ne žádá se za rozmnožení braneckého kontingeutu, bude hlasovati pro předlohu v zájmu stálu. Posl. Jaroš: Nepřekvapuje mne, že posl. Gně voš se tak horlivě za povolení kontingentu přimlou val, neboť jest povědomo, žu Poláci nejen po stránce národní, ale také hospodářské jsou úplně nasyceni Tak šťastnými zástupcové z království českého ne jsou a proto nechať nediví se pan Gněvoš, že musí zaujati k předloze stanovisko jiné, nežli oni Potom pojednal řečník o snížení presenční služby ze tří let na dvě a vyslovil politování, že, jakkoliv tento požadavek jest požadavkem veškerého lidu této polo viny říše a jakkoliv sněm království českého dva kráte již učinil usnešení v této věci, vojenská správa chová se přece úporně a zamitavě a trvá na třilete službě. Konečně vytýká post. Jaroš stále se opa kující týrání vojínů a prohlašuje, že bude hlasovat proti předloze. Posl. Pospíšil navrhuje resoluci, aby zařadění byli oni synové zemědělců a živnostníků, kteří jsou nezbytni k výživě rodičů a domu, do náhradní zá lohy, kromě toho resoluci, která se týká polev ve vojenské službě zavedením dvouleté služby a zruše- ním služby cvičné v 11. a 12. roce služebním, ko nečně resoluci v příčině úhrad potřeby oděvů pro vojsko maloživnostníky, v příčině úhrady potřeb plo din zemědělskými jednotami a v příčině převzetí do- daného zboží létacími komisemi.
Posl Vasilko Jaroš Polák Gněvoš Pospíšil
17 article
Debaty zúčastnili se ještě jiní poslanci a minist br. Welsersheim omlouvá se, že nemohl odpovědě ještě na všecky dotazy, neboť prý mnohá udání byla často nesprávná a bylo třeba věc vyšetřovati. V odů- vodněných případech zjednal odpomoc. Potom mluvi o aférách s českým hlášením »zde«, kterýmžto hnu- tím neotřese se armádní němčinou a kázní. Je v všeobecném prospěchu, aby zjevy ty zmizely. D- stojníkům nepředpisuje se prý hovorná řeč, ale roz- umi se prý samo sebou, že užívají němčiny. Před- loha o braneckém kontingentu předkládá se jak jindy na podzím, neboť na počátku Nového roku konají se přípravy k odvodu. Na sčítání obyvatel- stva v r. 1900 nemohlo se v zákoně dbáti proto, že střední výsledek sčítání prohlásí se až na přesrok Účinek jeho na branecký kontingent bude zjevný v přislušné předloze v r. 1903. Vzhledem k jiným státům bude třeba značně rozmnožiti branecký kon- tingent, aby se mohla zkrátiti presenční služba určitých případech. O trestním řádu vojenském od- kazuje ministr na své vývody v rozpočtovém výboru a podotýká, že provádí se závěrečná redakce.O pořízení nových děl praví, že všecky státy musí po- užiti pro děla pokroků technických. O týrání voják mluvil vyhýbavě a vyčítá, že jednotlivé případy líč se nesprávně. Plodiny kupují se dle možnosti pruducentů nebo společenstev. Předloha byla potom schválena valnou vět šinou. Národohospodářský výbor rokovalo státní smlouvě ze dne 19. ledna 1898 o přeložení rakousko průských hranic na řece Pře m a přijal ji jednohlasně. Posl. Kink referoval o Vukovičově návrhu n opravu konsulátní služby a ličil její rozvoh o obor.
Posl Vukovičův
19 article
Posl. Vukovič hájil svůj návrh a prohlásil, že třeba styku konsulátních úřadů s ministerstvy ku podpoře obchodu a vývozu. Posl. Licht navrhl resoluci, jíž vláda vyzývá se, aby podporovala odbornické konsaláty a starala se zvlášť, aby konsuláty plnily své obchodní úkoly, věnovaly pozornosť vystěhovalcům a pracovním prů- kazům, konečně aby diplomatickým zastupitelstvům v cizině přidělovali se obchodní, zemědělští a techničtí znalci. Posl. Tombosi přimlouval se za péči zájmy vlašských vystěhovalrův a Hinterhube žádal, by byli při konsulátech zaměstnáváni mladšl obchodnici. Refereniská zpráva byla vzata k vědomosti a Lichtova resoluce přijata Interpellace poslance Maštálky a soudruhů k předsedovi ministerstva dru. Körbrovi stran poměrů úřadnictva v ministerstvu železničním a udržování nezměněného stavu českých úřadníků v ústředních úřadech, jež podána byla na říšské radě, má toto znění Při řeči pronesené dne 9. prosince t. r. za jednání o rozpočtovém provisoriu mínila Vaše Exc. že práva českého národa ministerstvem Körbrovým nikdy nebyla zkracována a stav národa českého ne- dotčen zůstal zachován. Vaše Excellence tvrdila dále že výtky nad jmenováním v úřadnicivu jsou ne- oprávněny. Toto v p'ném sezení sněmovny poslanců pro- nesené tvrzení jest překrucování skutečného slavu věcí, které trvajícím poměrům naprosto neodpovídá.
Posl Vukovič Lichtův Maštálek Körbrův český národ
20 article
Povaha vlády nejzřetelněji jeví se v obsazování osobnosti, kterým propůjčují se úřady a referáty v úřadech ústředních. Nepřihlížejíce prozatím k jiným odborným ministerstvům, žádáme nížepsaní V. Exc. aby dala prozkoumati poměry úřadnictva v že- lezničním ministerstvu, a aby po dokončeném šetřen zodpověděla níže poznamenané dotazy Jest nepopíratelnou škutečností, že železniční ministerstvo stalo se průběhem doby výhradnuu doménou německého, neuvěřitelnou osobní protekcí podporovaného živlu, a že z tohoto ministerstva, jako je to ostatně téměť u všech ústředních úřadů, úřadníci se znamením českého původu na čele úplně jsou vymýtění Za vlády Vaší Excellence dal si J. E. nynější pan železniční ministr poctivou práci, tuto posic německého úřadnictva nejenom udržeti, nýbrž i skrovné zbytky českých úřadníků, kteří v že ezničním mini- sterstvu ještě ze starších dob tu i tam zůstali, úplně vyloučiti, aniž by i tato dosud držená místa novými úřadníky, hlásícími se k českému národu, příslušně nahradil.
21 article
Jeho Excellence pan ministr Wittek v r. 1898 jmenoval v konceptní službě tři dvorní rady, dva sekční rady, devět ministerských sekretářů, deset ministerských vicesekrětářů, dva ministerské konci- pisty, celkem 26 vyšších úřadníků; z těchto 26 úřad- níků nebyl žádný Čech, aneb češtiny vůbec jen mocen. Roku 1899 jmenoval nově aneb povýšil J. E pan železniční ministr jednoho sekčního chefa, dva dvorní rady, tři sekční rady, tři ministerské tajem- níky, čtyři ministerské vicetajemníky, tři ministerské koncipisty, v celku dvanáct. Z těchto dvanácti kou- ceptních úřadníků byl jenom jediný, a to byl pouhý ministerský koncipista, českého původu Roku 1900 byli jmenování dva dvorní radové. čtyři ministerští tajemníci, čtyři ministerští vice- sekretáři a čtyří ministerští koncipistě. Bylo jich po- výšeno a jmenováno celkem čtrnáct; z nich nebyl žádný Čech Roku 1901 byli do statu znovu zařadění anebo povýšeni dva odborní přednostové, dva dvorní radové, tři odborní radové, dva ministerští tajemnici, čtyři ministerští vicesekretáři a čtyři ministerští koncipisté.
Wittek Čo
22 article
Kromě toho bylo pěti vyšším úřadníkům propůjčeno řádové vyznamenání. Z těchto 17 úřadníků není žádný Čech a nikdo neumí česky. S otevřeně nepřátelským úmyslem byli úřadníci české národnosti úplně po- minuti a za poslední čtyři léta z 69 změn osobních a nově povolaných sil v konceptní službě železni- čního ministerstva bylo českému úřadnictvu pro- půjčeno misto ministerského koncipisty. Stav úřadnictva konceptního v železničním mi- nisterstvu jest toho času, a to dlužno také zvláště děkovati přičinění dobrého přítele českého národa, přednosty praesidiálního dvorního rady dra. Zdenk rytíře Försterů, za jehož osobního vedení tento systém nepřátelství oproti každému českému úřad- niku dosáhl takového úspěchu: tento stav jest tudíž takový, že ze 77 vyšších úřadniků nalézá se v něm 6 Němců, 5 Poláků, 2 Čechové (1 dvorní rada, 1 kon- cipista) 1 Rumun a 1 Ital. Podobné poměry také jsou ve všech ostatních odborech tohoto ministerstva, ve službě technické zdravotní, archivářské, účetní a pokladní, u generálni inspekce rakouských železníc, u ústředního úřadu pro dirigování vozů, u tarifního a súčtovacího od- dělení. Tyto poměry přenésti na ředitelstva státních dráh v Pízni, Praze a Olomouci jest dnes největší péčí železničního minislerstva, a postup při obsazo- vání úřadniků v Plzni a nedávné obsazení míst
Čo doktor Förster Němec Čecho Rumun Ital Praha Olomouc Polák
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Germania triumphans. »Uvažuje o vrozené zpupnosti teutonské a že vždy v nadutém opovržení mají Slovany a jejich jazyk.« KOSMAS. Byl kdysi čas — minul však již dávno — kdy učenci a umělci čeští a němečtí, v Če- chách rodilí, pokládali za svou přední povin- nost působiti společně k rozkvětu a ke cli ce- lého království. Byl čas, kdy němečtí básníci skoro ještě horlivěji nežli čeští opěvovali hrdiny českého pravěku, reky českých dějin, kdy za- hloubávali se do českých památek literárnich i uměleckých, kdy vystupovali svorně v šiku jednom proti háncům a utrhačům tohoto krá- lovství. Museum a Společnost nauk jsou vidi- telné podnes pomníky tohoto svorného spolu- působení obojích synů tohoto království. Leč od té doby, co vzrostl před očima Němců přizrak veliké Germanie, od toho oka- mžiku pak zvláště, kdy vítězný imperator ně- mecký v starém královském sídle francouzském vstavil si císařskou korunu a pod pruský šišák shrnul Němce od Rýna až po Vislu, kdy nad Rýnem poslavili sjednocení Němci imposantni pomník vítězné Germanie, hrozící polovytase- ným mečem západním sousedům, od té doby také německá věda a německé umění v Če- chách vstoupilo na stezku válečnou proti vědě a umění českému. První učenec německý tohoto nového směru byl nedávno zemřelý Höfler. viditelné znaky jeho jsou spolek pro dějiny Němců v Čechách a společnost pro pěstování německé vědy a umění. Tato poslední — vzniklá ze vzdoru proti České akademii —
Slovan Kosmas Němec Visla Rýn Čechy Český akademie
24 article
bohatě datovaná státem i zemi, zastupuje jaksí domácí Němce před Evropou. Od těchto pionýrů nové německé vědy byl postavena ponejprv theorie o české méněcen nost a inferiornosti. Ji »minderwerthigkeit« české literatury — na tu mají zaměřeno nejvíce — jest axiomem; klepy a pomluvy jejich, doka- zující toto oblíbené thema, rozlézají se po vě deckých revuích a měsíčnících německých. vydávají na veřejnost falešné publikace, stávají se podnětem k dalším důsledkům a vedou do- konce na říšské radé, jak jsme onehdy četli. ke statistikám a úvahám odvážným a falešným. Článek, na nějž poslanec Berger se odvolával přináší — poslancové čeští arci tomu nemohli skoro ani věřiti — vskutku taková tvrzení, jest však takřka jen začátkem v řelěze pseudověde- cké činnosti, kterou vyvíji úřadník zdejšl knihovny klementinské, pan Antonín Schubert Germania triumphans — to jest asi vůdč heslo tohoto adepta německé vědy v Čechách Česká literatura vůbec není dle něho nic, než odvar literatury německé, a ještě kvantitativně vydává sotva polovici nebo třetinu toho, co slabs počtem Němci v Čechách. »Ganz-Tschechoviens — elegantně píše p. Schubert — produkuje vzhledem k Německu asi jednu sedmdesátinu — »a s takovými lidmi musíme se my Němci ra- kouští bíti.« Není pochybnosti, literatura česká závis velikou částí na literatuře německé. Vždyť všude na západ a na jih, odkud přicházelo svétlo kul- tury, zasedli nás Němci. Oni sami přímo souse- dili s Francií a s Italit, oni byli přirozeným prostředníky románské vzdělanosti k nám. Pan Schubert nevidí, že jako byli Němci prostřed- níky nám, jsme zase my prostředníky dále na východ, že měli jsme již od dob Kosmových, který studoval v nynější Belgii, své samostatné spojení s Anglií. Francií a Italií, že doba Ka
Němec Berger Schubert Kosmův Evropa Čechy Německo Francie Belgie Anglie GanzTschechovien
25 article
lova skoro všude prostřednictví německé nahra- dila spojením přímým. Leč o těch věcech bychom s p. Schuberlem marně disputovali. Odvolává se na hmolná čísl (otiskl v Preussische Jahrbücher, 1898, 523 až 528; dodatek 1899), dle nichž celá česká litera- tura produkovala do r. 1897 všeho všudy sotva 15.000 svazků (německá jen za rok 1895 více, 23.067), a to i když se přičte 16 prvotisků (to jest knih v Čechách tištěných do r. 1500; ale i z těch 16 je prý jich veliká čásť latinská většinou jen ze zpráv známa). Podrobně sečel na př. pan Schubert, že od r. 1501 do 1857 vyšlo celkem 2838 českých knih. Takovou vědu může p. Schubert hlásat v Německu; u nás není možna. Otevřeme- Jungmannovou literaturu — a Jungmann mnohdy pod jedním číslem uvádí celou řadu knih — počet je tedy ve skutečnosti spíše větší než menší — spočítáme v období 1526—1846 celkem 6128 českých knih, to jest v období o 37 le kratším více než dvakrát tolik, kolik napočeti pan Schubert; s knihami těchto 37 let pak jistě třikráte tolik. Čísla Schubertova jsou ted falešná. Ještě snadnější jest důkaz o 16 inkunabu lich. Dle pana Schuberta je jich největší část latinských a o těch českých víme jen ze zpráv- Ale již r. 1899 sám pan Schubert jich znal 21 českých (ve skutečnosti je jich asi 36) s latinskými jich napočetl sám 36 (ve skuteč nosti asi 50) — tu je tedy panem Schubertem samým dokázáno, že čísla jeho jsou falešná, sotva třetina skutečného stavu věci. Pan Schubert postavil před Evropu data falešná. Příčina byla — a v tom je úžasná lehkomyslnost německé vědy — že počítal podl seznamu českých knih universitní knihovny pražské, jenž ovšem daleko není úplný. Počítaje literaturu českých Němců dle jejichi seznamů,
Schubert Jungmannův Jungmann Schubertův Němec Manche Jahrbüchry Čechy Německo Evropa svazek
26 article
všecko sepisujících, počítal českou, neznaje če ských bibliografil a neznaje vůbec česky Ale přes to, že mu jeho úžasná neznalos byla dokázána, pan Schubert neodvolal. Ačkol každý, kdo jde po Praze a vídí české tiskárny knihkupectví, noviny a knihy, makavě se může přesvědčiti o kvantitě a poměru české literatury ke zdejší českoněmecké, pan Schubert neopravi ani jedno ani druhé své pojednání v Jahrbücher Napsal však r. 1899 nové pojednání do Central blattu für das Bibliothekwesen; tam popsa »inkunabule české a moravské bezpečně doka- zatelné«. Dokazuje sám zase, že tiskařství učil Němcí Čechy; že všecky ty staré tiskárny jsou německé; vypočítává celkem 36 inkunabulí, z nich 21 českých. Počty tyto jsou všechny špatné, — pan Schubert nezná české literatury. Ale drzost tohoto německého učence jev se v tom, že nikde neopravuje, jak nyní sám při největší podezřivosti zná 21 českých inku- nabuli, žádnou německou — proti 16 prý většinou latinským a nejistým v »Preuss. Jahr- bücher«? Ještě na počátku r. 1899 házi po literatuře české podezřením, že snad ani vůbee žádných inkunabulí nemá — a nyní, když mu jich 21 bezpečných ukázáno, ani slovem o svých falešných datech se nezmiňuje. A dokládá, že ti tiskaři byli Němci. Jak to, že ti němečtí tiskaři netiskli německy? Tu je u něho samého viděti zřelelně poměr české a německé produkce. Českých 21, německých O. Drzosti tohofo adepta rovná se jen jeho ignorance. Mermomoci chtěje z Čechů učinit Němce a neuměje česky, opsal při pražské bibl (snad z Ungara, Böhm. Bibl. 1786, 15) z r. 1488. že mezi tiskaři jejími byl »Johann von Störchen und Matthäus vom weissen Löwen« a dokládá že podle toho tito dva byli rozhodně Němci Člověk, čta to, neví, má-li se zlobiti čili smáti
Schubert Jahr Němec Mermomoc Čecho Ungar Böhm Störchen Matthäus Löwen Praha Jahrbüchry knihkupectví , novina Central Český 21
27 article Nebot Ungar tu prostě přeložil český závérek
Nebot Ungar tu prostě přeložil český závérek »pan Jan od čápuov a pan Matěj od bielého lva« a pan Schubert, ačkoli sám tento závěrek otiskuje písmeno za pismenem, nerozuměje mu — asi jako angličti vojáci klinovým nápisům — přece myslí, že Ungarův překlad z XVIII. stol pochází již z r. 1488. Loni tento pan Schubert vydal soupis inku- nabulí, chovaných v olomucké knihovně studijní. Je zase s takového stanoviska psán. Pan Schubert (dílo vydal pomocí německé truc- akademie) ani se nepřiznal, že práce jeho je z veliké části plagiat z úřadního katalogu inku- nabulí. A zase s takovými směšnými chybami z neznalosti češtiny vzniklými. Pan Schuber našel v některých inkunabulích připsána česká jmena bylin; nerozuměje česky usoudil, že ta jména (jako »andělika« atd.) jsou »Heiligen- namen« — jmena svatýchl Letos pan Schubert — opět s podporou společnosti pro podporování německé vědy v Čechách — vydal regesty listin zrušených klášterů. Je to podobný plagiat jako práce předešlá. Při tom strašná publikace paleografická. Pan Schubert z českých jmen tvoři tam jmena vskutku indianská. Neumí čísti ani latinsky — z obyčejného »nec non« udělal jakéhosi egypt- ského »Nechona« v Čechách — jeho publikace nemá snad v evropské literatuře sobě rovné. Tak vypadá učenec a takové jsou vědecké práce, na nichž zakládá »věda« německá svoje důkazy. Práce německo-nacionalního fanatika, česky neznajícího — ale také německé literatury neznalého. Jeho data jsou falešná, muž sám je nucen svoje data opraviti — ale neuznává za dobré, opravu také veřejně konstatovati. Nové jeho publikace jdou stále týmž směrem, ale patří spíše do humoristických listů než do publikací akademických.
Nebot Ungar Jan Matěj Schubert Ungarův Schuber Heiligen Čechy