1
masthead
Ročník XXXXCI.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 12. prosince 1901.
Praha
4
article
Na ransí n odpol. listy
o přilohami („Naučný Obzor“ v.
středu a Literární Hlidka
v pátek) předplšcí se
Praze v sdministraei
.. . . . K — b
na naěnl
ss čtvri lets . . . . . B k —
s drojí donáškuu
sa mlníe
ko
as čtví lebe
ve ailsikách
2K9
sa něsíe . . . . .
Poštoui
aa měste
n ríkl. . . . ..
ke
drojí zísilkou
na riisl
n Hvcl nai
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách
Praha
6
article
Maďaři a státní převrat.
Maďaři a státní převrat.
Poslední prohlášení předsedy ministerstva
dra. Körbra, obsahující hrozbu ve směru
státního převratu, dočkalo se zvláštního vý-
kladu se strany uherské. Stalo se tak ve
předním uherském vládním orgánu, jenž se
včera rozepsal o oné hrozbě, jednak obsáh-
lým telegramem v »Neue Freie Presse«.
kterýž snaží se prokázati, že vláda uherská
zejmena však předseda tamějšího ministerstva
Szell, na projevu dra: Körbra neměli nija
kého účastenství a snijakého nátlaku na
něho nečinili«, naopak že v posledních třech
letech, v nichž se vyskytovaly myšlěnky o
změně ústavy a nové oktrojírce, vždy na
tom pevně trvali, aby ústävnost v Rakousku
byla zachována.
Rádi věříme, že by nebylo v Uhrách
pro nikoho a tudíž ani pro pana Szella do-
brým doporučením, kdyby se o něm roz
šířila domněnka, že dal podnět k mimo
ústavním krokům v Cislajtanii, ale rovněž se
nedá popříti, že »Pester Lloyd« hrozbě oně
nejen se snaží dodati všemožného důrazu.
ba že takřka tarasí za ní cestu
k možnému ústupu. »Kdyby za hrozbou
touto,« tak praví, »nestála odhodlanost pro-
vedení, byla by to pořádná nešikovnost
tolik je jisto, že dr. Körber parlamentní ne
snáze smělým slovem nerozřešil, ale zvýšil. . .
Maďar
Körbr
Szell
Lloyd
doktor
Körber
Rakousko
Uhry
Szell
Neue Frei Presse
7
article
Rovněž se dá těžko předpokládati, že by
velmi chytrý a rozvážný předseda rakouského
ministerstva byl použil takovéto nebezpečné
hrozby, kdyby nebylo odhodlanosti skončiti
s ústavním režimem, jenž beztoho již dávno
pozbyl v Rakousku veškeré podstaty — pro
případ že se ani tentokráte nepodaří přivésti
k rozumu Němce a — Čechy! Pokud ústava
zakládá sebeurčování národů a vůli národů
uvádí do zákonných forem parlamentních —
již dávno nelze v Rakousku mluviti o ústav-
ním životě ... V Rakousku trvá parlamentní
anarchie, zmírněná absolutistickým čl. 14.a
hojné praktikování jeho již dávno musilo
lidem rozvážným položiti otázku, zdali to
způsobí těžké rozpaky vůbec odstraniti ústavu,
jež se scvrkla na pouhý čl. 14.«
Němec
Čecho
Rakousko
8
article
Vzpomenuv potom různých ministerstev,
pokračuje: »Přišlo ministerstvo Körbrovo.
jež mínilo učiniti nový pokus o zjednání sou-
žití mezi Němci a Čechy. Ztroskotá-li i tent
pokus o zatvrzelost a nesmířlivost národních
stran — lze se diviti, když v kruzích zod-
povědných za osud Rakouska a monarchie
povstane myšlénka — zastaviti ústavu?« —
Z obsahu těchto myšlenek plyne zcela
nepochybně, že vláda uherská jednak se
smířuje s případným převratem v této polo-
vině říše, jednak používá hrozby dra. Körbra
nejen k nátlaku na zdejší politické a ná
rodní strany, ale tyto již předem vydává
Maďarům za případné vinníky.
Ale takovéto, nejméně řečeno, málo ob-
jektivní stanovisko, jež vůbec nesnaží se ani
vystihnouti, které straně se stala křivda a
bezpráví, není nikterak s to, rozplašitiv
Uhrách veškery obavy a přesvědčiti někoho
zde, že učiněny byly opravdu »nejvhodnější«
a »nejupřímnější« kroky, aby spory se od-
straniiy a aby byla zjednána náprava.
Ani »Pest. Lloyd« sám patrně není si
úplně jist, že jeho pokus, zaplašiti z uherské
vlády každý stín účastenství na nynější
hrozbě a její případném provedení, bude
účinkovati uspokojivě a konejšivě na všecku
veřejnost uherskou, a proto doplňují se vý-
vody jeho ještě dvěma zajímavými důvody.
První z nich se týká postavení našeho
soustátí oproti cizině a obnovy obchodních
smluv. V tlaku plynoucím z pom ěru
k cizozemsku spočívá prý vlastni
příčina, kteráž nutí, aby dospěly věci
Němec
Čecho
Maďar
Lloyd
Rakousko
Uhry
9
article
k nějakému vyjasnění v této polovině říše
tak zní další vzkaz z Pešti do této poloviny
říše, prostředkovaný «N. Fr. Presse«. Tento
důvod, ač vyplývá z téhož kruhu myšlenek,
s nimiž operuje »Pest. Lloyd«, nedal se
dobře umístiti ve vládním orgánu pešťském,
protože velmi silná strana ve sněmovně uher
ské se nemůže dočkati okamžiku, kdy Uhry
budou samostatně uzavírati obchodní smlouvy
s cizinou a vykonávati jiná ještě, neméně
důležitá práva.
Tato zmínka o cizině vůbec velice po
vážlivě otřásá všemi ostatními důvody pro
nezbytnost státního převratu v této
polovině říše, zatlačujíc je do pozadí; ba
dává vzniknouti i domněnce, že národnostn
zápasy v Rakousku nejsou s hlediska vnitřní
politiky pro Vídeň dnes větším zlem, než
byly kdykoliv po všecku éru ústavní. Jsou
politikové, kteří dokonce se domnívají,že
se přilévá časem oleje do sporů oněch, když
plápol jejich uhasíná. Ovšem se někdy může
přihoditi nepříjemnost, že praxe a routina
vnitřní politiky nesvědčí postavení oproti
cizině, a v takovém případu mimořádném
mohla by se hledati okamžitá a dočasná
výpomoc spuštěním parlamentní opony. Jiná
jest ovšem otázka, zdali se tím postavení na
venek zvláště posílíl
Na konec vracejí se výklady peštské o
postavení vnějšího ku poměru obou polovin
říše, a tu může si každý dle libosti vybrati.
zda-li vláda uherská či předseda ministerstv
Szell jest naprosto vzdálena všeho účasten
ství při projevu p. dra. Körbra.
Lloyd
Uher
Pešť
Rakousko
Vídeň
10
article
Její neposkvrněné ústavní smýšlení, tak
nutno rozuměti výkladům peštským, svědčí
o naprosté loválnosti a věrnosti Uher k zá-
kladům vyrovnání z r. 1867. Všude jinde.
jenom ne v Uhrách, nutno hledati vinníky,
dojde-li v Cislajtanii skutečně na převrat
státní; vůdčí kruhy uherské až do posled-
ního dechu, předseda ministerstva Szel
zvláště při každé příležitosti, kdykoliv se
vyskytla v posledních letech myšlenka změny
ústavní v Cislajtanii, hájil ústavní pořádky.
Uher
Uhry
11
article
Ale i toto úsilí bylo marné: vždyť svářícíse
strany v Cislajtanii na to hřešily, že »pro
zachování dualismu nebude ani možná, sáh
nouti ke státnímu převratu, »že Uhry jsou
bezpečnou hradbou i proti dočasnému ná
vratu absolutismu do Rakouska.«
»Vždyť je to«, volá »Pest. Lloyd«, » pod
mínkou státoprávního vyrovnání, aby pano-
valy v Rakousku ústavní poměry, a v Uhrách
všichni tuto podmínku pokládají za velmi
vážnou. Když však, pokračuje advokát p.
Szellův, ústavní řády v Rakousku se stávají
nemožnými pro anarchické rejdy národů,
nikoliv pro absolutistické náklounosti shora,
nemohou Uhry osud odvrátiti.
ale mohou odtud jen vyvoditi přirozené dů-
sledky pro své státoprávní postavení, a mohou
se uchýliti k takové jeho formě, které učiní
záležitosti dosud za společné
pokládané nezávislé na trván
ústavnosti v Rakousku . . «
Nikdo zde, v této polovině říše nepo
chyboval, že budou Maďaři takto postupo-
vati; vždyť počátek se stal již známou for-
mulkou Szellovou, jiná jest však otázka.
není-li výpočet »Pest. Lloydu« nesprávný
jiném ohledu?
Dějiny mají nesčetných toho dokladů, že
absolutism nikdy nezůstal státi před bra-
nami Uher, a že nejsměleji si počínal tehdy.
když neněmečtí národové zde byli naprosto
vydáni choutkám německým a poněměujícím.
A nepozorují v Uhrách, že sebevědomí a ne
ústupnost německá zde roste každým dnem.
a že pouze v právech svých uspokojený
národ český by choutkám oněm mohl polo
žiti meze?
Proto pozor, pánové v Uhrách, ať nevy
skytne se chyba ve výpočtu vašem !
Uher
Lloyd
Maďar
Rakousko
Uhry
12
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 11. prosince. (C-B)
Rozpočtový výbor přijal vládní předlohu
stran prodeje několika vojenských nemovi
tostí v Brně a Krakově.
Potom pokračovalo se v zevrubném rokování
rozpočtu, kap. Tabák (ref. Robič).
Posl. Lemisch a Pernerstorler před-
nesli různá přání dělnická resp. tabáčníků
Prochůzka jednal o poměrech prodavaček v tra-
fikách, navrhuje resoluci o nedělním odpočinku.
Rel. Robič ve svém dohlasu opřel se roz-
hodně případnému zdražení doutníků, načež kap
»Tabák« byla přijata.
Při rokování o kap. »Sůl« posl. Ko zlov-
ský přimlouval se za sglevnění sole a tlumoči
různá přání haličská; — Lupul bukovinská.
Ministr dr. BöhmRawerk že zlevněním
sole o 4 h na 1 kg vznikl by nehražený sehodek
7—8 mill. O zlacinění sole dobytčí vyjednává se
s Úhrami a před několika nedělemi ministr nalehal
na odpověď uherské vlády. Používání solných zříde
se dle možnosti povoluje. Hudoucně bude se moc
přenechati obchod se solí a také s kainitem.
Posl: Kaliser navrhl resoluci o zavedení pro-
dejního monopolu solního, aby ceny sole byly lev-
nější a stejnější, načež kap. »Sůl« byla přijala.
Posl. Vukovič referoval o zdravotn
službě přístavní a námořské a navrh
resoluce v přístavní službě.
Posl
BöhmRawerk
Vukovič
Vídeň
Brno
Krakov
Úhry
kg
13
article
Odb. před. bar. Weigelsperg slíbil vybo-
věti přednešeným přáním a ubezpečoval, že vláda
nespouští upravení vystěhovalectví se zřetele. Zákon
o podpoře obchodního lodstva dobře působí, ob-
chodní loďstvo množí se Zákon bude obnoven
Potom uvažoval o povznešení rybářstvi.
Po řečích poslanců Rizziho, dra. Herolda
Mengra, Pergelta a ref. Vukoviče byla po
ložka přijata.
O titulu »Patenty« referoval posl. Riz zi.
Poslanec Menger přimlouval se za rozšíření
úřadu patentního a privílejního, načež titul by
přijat.
Zpravodaj poslanec Lemisch podával zprávu
o litulu »Stavby silniční a vodní-
Po řečech poslanců ryt. Stařiňského, Ro
manoviče, dra. Kramáře, Povše a ministe
ského předsedy dra. Körbra, jenž odpověděl na
místní dotaz Povšův byla položka příjata a schůze
skončena.
Odbor železničního výboru pro návr
poslance Kaftana a soudruhů o postátněn
tratí rakouské severozápadní, jiho-
severo-německé dráhy a společnost
státní dráhy měl odpoledne schůzi, v níž posl
Kaftan podal zevrubnou zprávu, o níž bylo dů
kladné rokováno.
Mimo referentovu resoluci byly podány ješt
jiné resoluce a k vypracování textu návrhů pro odbo
zvolen odbor, sestávající z posl. Kaftana, Stein
wendra a Götze, jenž záhy podá zprávu.
Vláda podala na předsedův podnět žádaná ob
jasnění a zodpověděla dotazy podané během debaty
Rokování odboru bylo prohlášeno za du-
věrné.
Weigelsperg
Rizzi
Mengr
Pergelt
Menger
Lemisch
Körbr
Kaftan
Stein
Götz
Povšův
14
article
Živnostenský výhor zabýval se změnou
§ 59. a 60. živn. řádu a ustanovením ve příčině
agentů ve smyslu usnešení zemské sněmovny. Aby
zabezpečeno bylo provádění zákona, přijal výbo
resoluci, v níž se praví, že oprávněnými obchodníky
ve smyslu odst. 2. 6 60. pokládají se jen ti, kdož se
vykáží zvláštním povolením k obchodu tomuto.
Dále vyzývá se vláda, by vydala normativ ve
smyslu tom.
Schválena další resoluce, kterou se vláda vy
zývá, by vyhověla žádostem obcí ve příčině zákazu
obchodování po ulicích. Vládní zástupce přisvědči
k těmto resolucím.
Po návrhu posl. Karbusa zvolen užší odbo
pro vládní předlohy o nedělním klidu a ve příčině
smluv o příručích obchodních. Do odboru tobot
byli vyslání posl. Stojan, Weiskirehner. Fr
Hofmann, Piepes, Kratochvíl a Pache
Referát o klidu nedělním byl podán poslancem
Stojanem a Karbusem.
Výbor zároveň proslovil soustrast ministru
obchodu bar. Callovi za příčinou úmrtí jeho
matky.
Branný výbor za předsednictví Lupula
přítomnosti ministra zemské obrany hr. Welsersheima
rokoval o braneckém kontingentu n
rok 1902.
Referent posl. Popovský přimlouval se za
předlohu.
Poslanec dr. Lang: Činím jmenem vlastním
jmenem ostalních čienů našeho klubu prohlášení.
že proti předloze hlasovati budeme, proto že ne
máme žádné důvěry k nynější vládě
ke správě vojenské, která nedbá spra
vedlivých a oprávněných přání národ
českého, ba ruší dané slib -
Stojan
Weiskirehner
Hofmann
Piepes
Kratochvíl
Pache
Karbus
Popovský
doktor
Lang
15
article
Budeme a musíme hlasovati proti předlozet
také z důvodu dalšího, že tato vojenská správa stále
a stále trpí nelidské trýznění a lupení vojínů před-
stavenými, námi v četných dolazech uvedené a ká-
rané, ba že vláda neuznává toho po-
třebí, by knašim dotazům, tak na pří
klad k dotazu měmu ze dne 18. řljna t. r.
odpovídala; proto že vláda stále trpí
nezakročuje rázně proti tomu, by česká
národnost v armádě takřka soustav ně
stále byla tupena a snižována, a neslará
se o to, aby byla ve stejné vážnosti jako německá
proto že donucuje důstojníky české národnosti, aby
navzájem užívali jen řeči německé také v rozhovo
rech soukromých.
Protestujeme také co nejrozhodněji proti názoru
vojenských kruhů, jako by hlášení se mateřským ja-
zykem místo německým »hier« provozovala se nějak
demonstrace, naopak se musí spatřovati v hlášen
tom toliko povinné hájení národnosti české v armádě
a protest proti nucení vojínů, aby užívali řeči cií
německé, jenž jest oprávněn samými státními základ-
nimi zákony, a žádáme důrazně, aby oběti tohote
hlášení v době nejkratší byly amnestovány. Z těchte
vážných důvodů budeme hlasovati proli předloze
této. V další řeči stěžoval si poslanec dr. Lang, že
dosud správa vojenská nepředložila osno vy
nového vojenského trestního řádu, a
koliv již několikráte byla předloha ta slíbena.
Posl. Hofmann-Wellenhof poptával se p
kvapu s touto předlohou a horli, že vláda tuze ne-
dbala na přání a stesky pronešené za rokování
lonské předloze. Nepochybuje o dobré vůli mini
strově, avšak tento nemá dle ústavy vlivu ve vojen
ských věcech.
doktor
Lang
Posl
Hofmann
Wellenhof
16
article
Posl. Vasilko bude hlasovati pro předlohu
ač vojenská správa nevyhověla přáním obyvatelstva
a řečníkova strana nemá k vládě důvěry.
Posl. Pogačnik nalehá, aby v novém bran-
ném zákoně dbalo se agrárních přání, protože všal
se jim teď zákonodárstvím vyhověti nemůže a ne
žádá se za rozmnožení braneckého kontingeutu, bude
hlasovati pro předlohu v zájmu stálu.
Posl. Jaroš: Nepřekvapuje mne, že posl. Gně
voš se tak horlivě za povolení kontingentu přimlou
val, neboť jest povědomo, žu Poláci nejen po stránce
národní, ale také hospodářské jsou úplně nasyceni
Tak šťastnými zástupcové z království českého ne
jsou a proto nechať nediví se pan Gněvoš, že
musí zaujati k předloze stanovisko jiné, nežli oni
Potom pojednal řečník o snížení presenční služby ze
tří let na dvě a vyslovil politování, že, jakkoliv tento
požadavek jest požadavkem veškerého lidu této polo
viny říše a jakkoliv sněm království českého dva
kráte již učinil usnešení v této věci, vojenská správa
chová se přece úporně a zamitavě a trvá na třilete
službě. Konečně vytýká post. Jaroš stále se opa
kující týrání vojínů a prohlašuje, že bude hlasovat
proti předloze.
Posl. Pospíšil navrhuje resoluci, aby zařadění
byli oni synové zemědělců a živnostníků, kteří jsou
nezbytni k výživě rodičů a domu, do náhradní zá
lohy, kromě toho resoluci, která se týká polev ve
vojenské službě zavedením dvouleté služby a zruše-
ním služby cvičné v 11. a 12. roce služebním, ko
nečně resoluci v příčině úhrad potřeby oděvů pro
vojsko maloživnostníky, v příčině úhrady potřeb plo
din zemědělskými jednotami a v příčině převzetí do-
daného zboží létacími komisemi.
Posl
Vasilko
Jaroš
Polák
Gněvoš
Pospíšil
17
article
Debaty zúčastnili se ještě jiní poslanci a minist
br. Welsersheim omlouvá se, že nemohl odpovědě
ještě na všecky dotazy, neboť prý mnohá udání byla
často nesprávná a bylo třeba věc vyšetřovati. V odů-
vodněných případech zjednal odpomoc. Potom mluvi
o aférách s českým hlášením »zde«, kterýmžto hnu-
tím neotřese se armádní němčinou a kázní. Je v
všeobecném prospěchu, aby zjevy ty zmizely. D-
stojníkům nepředpisuje se prý hovorná řeč, ale roz-
umi se prý samo sebou, že užívají němčiny. Před-
loha o braneckém kontingentu předkládá se jak
jindy na podzím, neboť na počátku Nového roku
konají se přípravy k odvodu. Na sčítání obyvatel-
stva v r. 1900 nemohlo se v zákoně dbáti proto, že
střední výsledek sčítání prohlásí se až na přesrok
Účinek jeho na branecký kontingent bude zjevný
v přislušné předloze v r. 1903. Vzhledem k jiným
státům bude třeba značně rozmnožiti branecký kon-
tingent, aby se mohla zkrátiti presenční služba
určitých případech. O trestním řádu vojenském od-
kazuje ministr na své vývody v rozpočtovém výboru
a podotýká, že provádí se závěrečná redakce.O
pořízení nových děl praví, že všecky státy musí po-
užiti pro děla pokroků technických. O týrání voják
mluvil vyhýbavě a vyčítá, že jednotlivé případy líč
se nesprávně. Plodiny kupují se dle možnosti
pruducentů nebo společenstev.
Předloha byla potom schválena valnou vět
šinou.
Národohospodářský výbor rokovalo
státní smlouvě ze dne 19. ledna 1898 o přeložení
rakousko průských hranic na řece Pře m
a přijal ji jednohlasně.
Posl. Kink referoval o Vukovičově návrhu n
opravu konsulátní služby a ličil její rozvoh
o obor.
Posl
Vukovičův
19
article
Posl. Vukovič hájil svůj návrh a prohlásil,
že třeba styku konsulátních úřadů s ministerstvy ku
podpoře obchodu a vývozu.
Posl. Licht navrhl resoluci, jíž vláda vyzývá
se, aby podporovala odbornické konsaláty a starala
se zvlášť, aby konsuláty plnily své obchodní úkoly,
věnovaly pozornosť vystěhovalcům a pracovním prů-
kazům, konečně aby diplomatickým zastupitelstvům
v cizině přidělovali se obchodní, zemědělští a
techničtí znalci.
Posl. Tombosi přimlouval se za péči
zájmy vlašských vystěhovalrův a Hinterhube
žádal, by byli při konsulátech zaměstnáváni mladšl
obchodnici.
Refereniská zpráva byla vzata k vědomosti
a Lichtova resoluce přijata
Interpellace poslance Maštálky a soudruhů
k předsedovi ministerstva dru. Körbrovi stran poměrů
úřadnictva v ministerstvu železničním a udržování
nezměněného stavu českých úřadníků v ústředních
úřadech, jež podána byla na říšské radě, má toto
znění
Při řeči pronesené dne 9. prosince t. r. za
jednání o rozpočtovém provisoriu mínila Vaše Exc.
že práva českého národa ministerstvem Körbrovým
nikdy nebyla zkracována a stav národa českého ne-
dotčen zůstal zachován. Vaše Excellence tvrdila dále
že výtky nad jmenováním v úřadnicivu jsou ne-
oprávněny.
Toto v p'ném sezení sněmovny poslanců pro-
nesené tvrzení jest překrucování skutečného slavu
věcí, které trvajícím poměrům naprosto neodpovídá.
Posl
Vukovič
Lichtův
Maštálek
Körbrův
český národ
20
article
Povaha vlády nejzřetelněji jeví se v obsazování
osobnosti, kterým propůjčují se úřady a referáty
v úřadech ústředních. Nepřihlížejíce prozatím k jiným
odborným ministerstvům, žádáme nížepsaní V. Exc.
aby dala prozkoumati poměry úřadnictva v že-
lezničním ministerstvu, a aby po dokončeném šetřen
zodpověděla níže poznamenané dotazy
Jest nepopíratelnou škutečností, že železniční
ministerstvo stalo se průběhem doby výhradnuu
doménou německého, neuvěřitelnou osobní protekcí
podporovaného živlu, a že z tohoto ministerstva,
jako je to ostatně téměť u všech ústředních úřadů,
úřadníci se znamením českého původu na čele
úplně jsou vymýtění
Za vlády Vaší Excellence dal si J. E. nynější
pan železniční ministr poctivou práci, tuto posic
německého úřadnictva nejenom udržeti, nýbrž i skrovné
zbytky českých úřadníků, kteří v že ezničním mini-
sterstvu ještě ze starších dob tu i tam zůstali, úplně
vyloučiti, aniž by i tato dosud držená místa novými
úřadníky, hlásícími se k českému národu, příslušně
nahradil.
21
article
Jeho Excellence pan ministr Wittek v r. 1898
jmenoval v konceptní službě tři dvorní rady, dva
sekční rady, devět ministerských sekretářů, deset
ministerských vicesekrětářů, dva ministerské konci-
pisty, celkem 26 vyšších úřadníků; z těchto 26 úřad-
níků nebyl žádný Čech, aneb češtiny vůbec jen
mocen.
Roku 1899 jmenoval nově aneb povýšil J. E
pan železniční ministr jednoho sekčního chefa, dva
dvorní rady, tři sekční rady, tři ministerské tajem-
níky, čtyři ministerské vicetajemníky, tři ministerské
koncipisty, v celku dvanáct. Z těchto dvanácti kou-
ceptních úřadníků byl jenom jediný, a to byl pouhý
ministerský koncipista, českého původu
Roku 1900 byli jmenování dva dvorní radové.
čtyři ministerští tajemníci, čtyři ministerští vice-
sekretáři a čtyří ministerští koncipistě. Bylo jich po-
výšeno a jmenováno celkem čtrnáct; z nich nebyl
žádný Čech
Roku 1901 byli do statu znovu zařadění anebo
povýšeni dva odborní přednostové, dva dvorní radové,
tři odborní radové, dva ministerští tajemnici, čtyři
ministerští vicesekretáři a čtyři ministerští koncipisté.
Wittek
Čo
22
article
Kromě toho bylo pěti vyšším úřadníkům propůjčeno
řádové vyznamenání. Z těchto 17 úřadníků není žádný
Čech a nikdo neumí česky. S otevřeně nepřátelským
úmyslem byli úřadníci české národnosti úplně po-
minuti a za poslední čtyři léta z 69 změn osobních
a nově povolaných sil v konceptní službě železni-
čního ministerstva bylo českému úřadnictvu pro-
půjčeno misto ministerského koncipisty.
Stav úřadnictva konceptního v železničním mi-
nisterstvu jest toho času, a to dlužno také zvláště
děkovati přičinění dobrého přítele českého národa,
přednosty praesidiálního dvorního rady dra. Zdenk
rytíře Försterů, za jehož osobního vedení tento
systém nepřátelství oproti každému českému úřad-
niku dosáhl takového úspěchu: tento stav jest tudíž
takový, že ze 77 vyšších úřadniků nalézá se v něm 6
Němců, 5 Poláků, 2 Čechové (1 dvorní rada, 1 kon-
cipista) 1 Rumun a 1 Ital.
Podobné poměry také jsou ve všech ostatních
odborech tohoto ministerstva, ve službě technické
zdravotní, archivářské, účetní a pokladní, u generálni
inspekce rakouských železníc, u ústředního úřadu
pro dirigování vozů, u tarifního a súčtovacího od-
dělení. Tyto poměry přenésti na ředitelstva státních
dráh v Pízni, Praze a Olomouci jest dnes největší
péčí železničního minislerstva, a postup při obsazo-
vání úřadniků v Plzni a nedávné obsazení míst
Čo
doktor
Förster
Němec
Čecho
Rumun
Ital
Praha
Olomouc
Polák
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Germania triumphans.
»Uvažuje o vrozené zpupnosti teutonské
a že vždy v nadutém opovržení mají
Slovany a jejich jazyk.«
KOSMAS.
Byl kdysi čas — minul však již dávno —
kdy učenci a umělci čeští a němečtí, v Če-
chách rodilí, pokládali za svou přední povin-
nost působiti společně k rozkvětu a ke cli ce-
lého království. Byl čas, kdy němečtí básníci
skoro ještě horlivěji nežli čeští opěvovali hrdiny
českého pravěku, reky českých dějin, kdy za-
hloubávali se do českých památek literárnich
i uměleckých, kdy vystupovali svorně v šiku
jednom proti háncům a utrhačům tohoto krá-
lovství. Museum a Společnost nauk jsou vidi-
telné podnes pomníky tohoto svorného spolu-
působení obojích synů tohoto království.
Leč od té doby, co vzrostl před očima
Němců přizrak veliké Germanie, od toho oka-
mžiku pak zvláště, kdy vítězný imperator ně-
mecký v starém královském sídle francouzském
vstavil si císařskou korunu a pod pruský šišák
shrnul Němce od Rýna až po Vislu, kdy nad
Rýnem poslavili sjednocení Němci imposantni
pomník vítězné Germanie, hrozící polovytase-
ným mečem západním sousedům, od té doby
také německá věda a německé umění v Če-
chách vstoupilo na stezku válečnou proti vědě
a umění českému. První učenec německý tohoto
nového směru byl nedávno zemřelý Höfler.
viditelné znaky jeho jsou spolek pro dějiny
Němců v Čechách a společnost pro pěstování
německé vědy a umění. Tato poslední —
vzniklá ze vzdoru proti České akademii —
Slovan
Kosmas
Němec
Visla
Rýn
Čechy
Český akademie
24
article
bohatě datovaná státem i zemi, zastupuje jaksí
domácí Němce před Evropou.
Od těchto pionýrů nové německé vědy byl
postavena ponejprv theorie o české méněcen nost
a inferiornosti. Ji »minderwerthigkeit« české
literatury — na tu mají zaměřeno nejvíce —
jest axiomem; klepy a pomluvy jejich, doka-
zující toto oblíbené thema, rozlézají se po vě
deckých revuích a měsíčnících německých.
vydávají na veřejnost falešné publikace, stávají
se podnětem k dalším důsledkům a vedou do-
konce na říšské radé, jak jsme onehdy četli.
ke statistikám a úvahám odvážným a falešným.
Článek, na nějž poslanec Berger se odvolával
přináší — poslancové čeští arci tomu nemohli
skoro ani věřiti — vskutku taková tvrzení, jest
však takřka jen začátkem v řelěze pseudověde-
cké činnosti, kterou vyvíji úřadník zdejšl
knihovny klementinské, pan Antonín Schubert
Germania triumphans — to jest asi vůdč
heslo tohoto adepta německé vědy v Čechách
Česká literatura vůbec není dle něho nic, než
odvar literatury německé, a ještě kvantitativně
vydává sotva polovici nebo třetinu toho, co slabs
počtem Němci v Čechách. »Ganz-Tschechoviens
— elegantně píše p. Schubert — produkuje
vzhledem k Německu asi jednu sedmdesátinu —
»a s takovými lidmi musíme se my Němci ra-
kouští bíti.«
Není pochybnosti, literatura česká závis
velikou částí na literatuře německé. Vždyť všude
na západ a na jih, odkud přicházelo svétlo kul-
tury, zasedli nás Němci. Oni sami přímo souse-
dili s Francií a s Italit, oni byli přirozeným
prostředníky románské vzdělanosti k nám. Pan
Schubert nevidí, že jako byli Němci prostřed-
níky nám, jsme zase my prostředníky dále na
východ, že měli jsme již od dob Kosmových,
který studoval v nynější Belgii, své samostatné
spojení s Anglií. Francií a Italií, že doba Ka
Němec
Berger
Schubert
Kosmův
Evropa
Čechy
Německo
Francie
Belgie
Anglie
GanzTschechovien
25
article
lova skoro všude prostřednictví německé nahra-
dila spojením přímým.
Leč o těch věcech bychom s p. Schuberlem
marně disputovali. Odvolává se na hmolná čísl
(otiskl v Preussische Jahrbücher, 1898, 523 až
528; dodatek 1899), dle nichž celá česká litera-
tura produkovala do r. 1897 všeho všudy sotva
15.000 svazků (německá jen za rok 1895 více,
23.067), a to i když se přičte 16 prvotisků (to
jest knih v Čechách tištěných do r. 1500; ale
i z těch 16 je prý jich veliká čásť latinská
většinou jen ze zpráv známa). Podrobně sečel
na př. pan Schubert, že od r. 1501 do 1857
vyšlo celkem 2838 českých knih.
Takovou vědu může p. Schubert hlásat
v Německu; u nás není možna. Otevřeme-
Jungmannovou literaturu — a Jungmann mnohdy
pod jedním číslem uvádí celou řadu knih —
počet je tedy ve skutečnosti spíše větší než
menší — spočítáme v období 1526—1846 celkem
6128 českých knih, to jest v období o 37 le
kratším více než dvakrát tolik, kolik napočeti
pan Schubert; s knihami těchto 37 let pak
jistě třikráte tolik. Čísla Schubertova jsou ted
falešná.
Ještě snadnější jest důkaz o 16 inkunabu
lich. Dle pana Schuberta je jich největší část
latinských a o těch českých víme jen ze zpráv-
Ale již r. 1899 sám pan Schubert jich znal
21 českých (ve skutečnosti je jich asi 36)
s latinskými jich napočetl sám 36 (ve skuteč
nosti asi 50) — tu je tedy panem Schubertem
samým dokázáno, že čísla jeho jsou falešná,
sotva třetina skutečného stavu věci.
Pan Schubert postavil před Evropu data
falešná. Příčina byla — a v tom je úžasná
lehkomyslnost německé vědy — že počítal podl
seznamu českých knih universitní knihovny
pražské, jenž ovšem daleko není úplný. Počítaje
literaturu českých Němců dle jejichi seznamů,
Schubert
Jungmannův
Jungmann
Schubertův
Němec
Manche Jahrbüchry
Čechy
Německo
Evropa
svazek
26
article
všecko sepisujících, počítal českou, neznaje če
ských bibliografil a neznaje vůbec česky
Ale přes to, že mu jeho úžasná neznalos
byla dokázána, pan Schubert neodvolal. Ačkol
každý, kdo jde po Praze a vídí české tiskárny
knihkupectví, noviny a knihy, makavě se může
přesvědčiti o kvantitě a poměru české literatury
ke zdejší českoněmecké, pan Schubert neopravi
ani jedno ani druhé své pojednání v Jahrbücher
Napsal však r. 1899 nové pojednání do Central
blattu für das Bibliothekwesen; tam popsa
»inkunabule české a moravské bezpečně doka-
zatelné«. Dokazuje sám zase, že tiskařství učil
Němcí Čechy; že všecky ty staré tiskárny jsou
německé; vypočítává celkem 36 inkunabulí, z nich
21 českých. Počty tyto jsou všechny špatné, —
pan Schubert nezná české literatury.
Ale drzost tohoto německého učence jev
se v tom, že nikde neopravuje, jak nyní sám
při největší podezřivosti zná 21 českých inku-
nabuli, žádnou německou — proti 16 prý
většinou latinským a nejistým v »Preuss. Jahr-
bücher«? Ještě na počátku r. 1899 házi po
literatuře české podezřením, že snad ani vůbee
žádných inkunabulí nemá — a nyní, když mu
jich 21 bezpečných ukázáno, ani slovem o svých
falešných datech se nezmiňuje. A dokládá, že
ti tiskaři byli Němci. Jak to, že ti němečtí
tiskaři netiskli německy? Tu je u něho samého
viděti zřelelně poměr české a německé produkce.
Českých 21, německých O.
Drzosti tohofo adepta rovná se jen jeho
ignorance. Mermomoci chtěje z Čechů učinit
Němce a neuměje česky, opsal při pražské bibl
(snad z Ungara, Böhm. Bibl. 1786, 15) z r. 1488.
že mezi tiskaři jejími byl »Johann von Störchen
und Matthäus vom weissen Löwen« a dokládá
že podle toho tito dva byli rozhodně Němci
Člověk, čta to, neví, má-li se zlobiti čili smáti
Schubert
Jahr
Němec
Mermomoc
Čecho
Ungar
Böhm
Störchen
Matthäus
Löwen
Praha
Jahrbüchry
knihkupectví , novina
Central
Český 21
27
article
Nebot Ungar tu prostě přeložil český závérek
Nebot Ungar tu prostě přeložil český závérek
»pan Jan od čápuov a pan Matěj od bielého
lva« a pan Schubert, ačkoli sám tento závěrek
otiskuje písmeno za pismenem, nerozuměje mu
— asi jako angličti vojáci klinovým nápisům —
přece myslí, že Ungarův překlad z XVIII. stol
pochází již z r. 1488.
Loni tento pan Schubert vydal soupis inku-
nabulí, chovaných v olomucké knihovně studijní.
Je zase s takového stanoviska psán. Pan
Schubert (dílo vydal pomocí německé truc-
akademie) ani se nepřiznal, že práce jeho je
z veliké části plagiat z úřadního katalogu inku-
nabulí. A zase s takovými směšnými chybami
z neznalosti češtiny vzniklými. Pan Schuber
našel v některých inkunabulích připsána česká
jmena bylin; nerozuměje česky usoudil, že ta
jména (jako »andělika« atd.) jsou »Heiligen-
namen« — jmena svatýchl
Letos pan Schubert — opět s podporou
společnosti pro podporování německé vědy
v Čechách — vydal regesty listin zrušených
klášterů. Je to podobný plagiat jako práce
předešlá. Při tom strašná publikace paleografická.
Pan Schubert z českých jmen tvoři tam jmena
vskutku indianská. Neumí čísti ani latinsky —
z obyčejného »nec non« udělal jakéhosi egypt-
ského »Nechona« v Čechách — jeho publikace
nemá snad v evropské literatuře sobě rovné.
Tak vypadá učenec a takové jsou vědecké
práce, na nichž zakládá »věda« německá svoje
důkazy. Práce německo-nacionalního fanatika,
česky neznajícího — ale také německé literatury
neznalého. Jeho data jsou falešná, muž sám je
nucen svoje data opraviti — ale neuznává za
dobré, opravu také veřejně konstatovati. Nové
jeho publikace jdou stále týmž směrem, ale
patří spíše do humoristických listů než do
publikací akademických.
Nebot Ungar
Jan
Matěj
Schubert
Ungarův
Schuber
Heiligen
Čechy