ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 8f791a10-661f-11dc-8d78-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 66 celkem · entity: person 45, place 74, org 32, work 11
1 masthead
11. prosince 1901
2 masthead
říloha „Národnich Listni
Národnich
3 masthead
K čislu 34n.
4 masthead
Strana9.
5 article
Politické zprávy domácí. V Praze, 10. prosince. (Hrozby abs lutismem.) Dr. Körber, jenž — jak se praví — na vyšší pokyn pohrozil včera opět absolu- tismem, omlouval v rozmluvě se zástupci levice svá slova (vrzením, že jest ochoten hájiti i na dále nynější ústavu, že však jest věcí parla- mentu, aby se tato ústava udržela. Avšak ra- kouský parlament jest i dle mínění orgánu strany starorakouské, » Reichswehru«, neschopen aby byl oporou ústavě. I tento list, jejž nikdo nemůže viniti z nepřátelství k vládě Körbrově. pozbyl nadobro víry v zlepšení parlamentních poměrů a jedinou spásu »státu« vidí v »radi- kální léčbě,« ve státním převratu Příčiny nesehopnosti parlamentu k plodné práci vidi jednak v jednacim řádu, zdělaném »mou- drosti liberálních oteň« nynějšího parlamentu, jednak v nedostatku vělšiny, kterou parlamen síce měl, ale která byla rozbita, poněvadžs toho přála menšina. »Očekávati od takové sně- movny plodnou zákonodárnou práci, jest illuse — píše »Reichsw.« — Tato sněmovna nemá smyslu pro sebezachování, poněvadž nemá spo Ječných zájmů . . . Proto sněmovna, jež sama pozbyla vši opory, nemůže býti oporou ústavy Naopak dá se v ní sledovati mínění, že » ochrán- kyní státu« by se stala ta vláda, jež by směl sáhla na nynější ústavu.« List končí přesvědče- ním, že nepomohou nijaké »prostředečky« a že záchranu může přinésti jen »radikální léčba.« Domněnka, že by Uhry nepřipustily dočasně absolutní vlády v Rakousku, poněvadž vyrov- nání z r. 1867 vyžaduje ústavní vlády v obou polovinách říše, také se zdá býti klamnou.
doktor Körber Uher Praha Rakousko Reichswehr
6 article
V Pešti včerejší Körbrova hrozba absolutismem způsobila prý sensaci, ale i tam se již počínaj přáteliti s myšlenkou, že v Rakousku ústava může býti na čas zastavena. »Pester Lloyd« píše na př.: »Kdyby se ústava stala v Rakousku nemožnou nikoli pro absolutistické choutky s hůry, nýbrž pro anarchistické smýšlení národů, musily by Uhry pro své státoprávní postavení provésti z toho důsledky a omeziti se takovou formou svého státoprávního poměru k Rakousku. která by zájmy, platící nyní za společné, učinila neodvislými od dalšího trvání ústavy v Ra- kousku . . . Zastavení ústavy pokládali bychom za neštěsti, ale záleží jen na rakouských náro- dech a jich záslupeích, aby neštěstí to od vrátili.« V Praze, 10. prosince. (V šeněm e Herzog) zaslal »Arb. Zigu.« opravu na zá kladě § 19. tisk. zák., v němž popírá pravdi vost známých obžalob, orgánem sociálních demo- kratů na něho vznesených. »Arb. Zig. « opravu sice otiskla, ale připojuje k ní: »Paragrafen 19. možno provésti vše, jen z darebáka nelze něiniti poctivce. Denunciant může pomocí § 19. tvrditi, že není denunciantem, očistiti se může však jen před soudem. Pane Herzogu! Byll jste vskutku nespravedlivě podezříván, žalujte nás! Nazvali jsme vás už mnohokrát denun- ciantem a podlcem a je tomu teprv několik dní. co jsme své obžaloby opakovali. Nazývá m vás dnes opětně denunciantem a zaručujeme se, že vám před soudem dokážeme řadu nepoctivých skut- kův, tak že se celá veřejnost odvrátí od vá s opovržením. Jsme zvědavi, půjde-li posl. Herzog aspoň nyní žalovat, či zastrči-li i tuto novou obžalobu klidně do kapsy a zůstane na dále říšským poslancem.
Lloyd Uher Herzog Ziga Pešť Rakousko Praha
7 article
Ze Lvova, 8. prosince. (Zesnulý pro Isidor Šaraněvič) byl nejstarším profes sorem lvovské university, jenž přednášel rusky- Narodil se jako syn ruského duchovního roku 1829 ve vsi Cerkovně u Bolachova a odbyv universitní studia ve Lvově, stal se nejprvé gymnasijním učitelem v Přemyšli, odkudž v brzku povolán do Lvova, kde setrval pak až do smrti. Ovdověv, složil přísné zkoušky a stal se r. 1864 doktorem filosefie a r. 1871 habilitoval se jako docent haličsko-ruských dějin na universitě lvov- ské. Po čase jmenován řádným professorem ra- kouských dějin, byv od r. 1872 členem akademie krakovské a od r. 1884 čestným doktorem ru- ských dějin university kyjevské. Do politiky zvě čnělý prof. Šaraněvič nezasahoval, omezujese svou činnosti vědeckou. Hlavním jeho dílem jsou »Dějiny haličsko-vladimírské Rusi«, vydané roku 1862, jimiž proveden důkaz, že haličská Rus má na své půdě právo k úplné rovnoprávnosti, že východní Halič jest země od pradávna ruská a že tedy ruský národ jest oprávněným jejím hospodářem. Vedle svého lhlavního díla napsa Šaraněvič řadu monografií o ruských městech (Lvovu, Haliči) a ústavech (stavropigianském atd.). jakož i o poměrech ruské církve v Haličí z dob králů polských. Jako znalec starožitnosti ruských sebral staré památky ruského umění (zvláště církevního) v Haliči, jež se staly zákla- dem haličsko-ruského musea. Roku 1891 byo
Šaraněvič profesor Rus Lvov Přemyšl Halič lvovský univerzita
8 article
I. Šaraněvič jediným světským členem uniatské synody, svolané tehdejším metropolitou Sylve- strem Sembratovičem za tím účelem, abyse v církvi ruské provedly dle návodu jezovito různé reformy. Tyto reformy, jimiž všechny ru- ské kláštery v Haliči dány na př. pod dozor jezovitů, staly se pak skutkem. O jednání sy- nody neproniklo však nic na veřejnost. Proslý- chalo se, že Šaraněvič měl podrobné zápisky o této synodě a chystal se je uveřejniti. Je-li tomu tak, uveřejněním zápisek vrhlo by se žá doucí světlo na události, jež měly pro haličské Rusy osudné následky. I. Šaraněvič zemřel dne 3. prosince a pohřben ve Lvově dne 6. t. m Ze Lvova, 6. prosince. (O táz ka ruské university) dala by se dle »Kurj- Lvov.« snáze rozřešiti, kdyby Rusové nežádal za rozdělení universily lvovské, nýbrž obrátil své zření k třetí universitě v zemích karpat ských, totiž černovecké, která v nynějš své formě nehovl nijakým potřebám lidu, jes tedy zbytečná a jen na obtiž státním financím. Jaký cíl může míti dnes německá universit v Černoveích? — ptá se »Kur. Lv.« — M snad vláda dosud nějaké germanisační eíle na mysli? Taková zbytečná universita, vyssávající jen státní pokladnu, musí padnouti svou vlastní nedokrevností a nedostatkem životních podmínek. Bylo by tedy zcela na místě, a mohlo by se vyhověti požadavkům ruským, kdyby se černo- vecká universita změnila v ruskou. Rusům by se dostalo národní university a nebylo by třeba nákladů na zřizování nové vysoké školy. K tomu připomínáme, že i vídeňský »Slav. Věk« pro- nesl nedávno tutéž myšlénku. Ruští akademikové, vystupující nyní z uni- versity Ivovské, dají se zapsati na universilu vídeňskou. Dle »Předsvitu« správa vídeňské university vyšla prý ruským akademikům ochotn vstříc, odpustí zápisné taxy všem těm, kdo byli osvobozeni od kolejného atd.
Šaraněvič Rus Halič Lvov
9 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Stav banku rakousko uherského ze dne 7. prosince. Oběh bankovek 1.466,634.000K (— 29,940.000 K), poklad kovový 1.436,875.000 K (+ 9,664.000 K), portef. směn. 286,125.000 K (— 23,711.000 K), lombard 58,316.000K (— 464.000 K), záloha bankovek prostých dan 311,756.000 K (+ 43,134.000 K). Rusko a německý celní tárif. Ruský »Věst Fin.« určuje stanovisko ruského finančního ministr k německému celnímu tarifu. Finanční ministr má za to, že si může každá vláda, pečujíc o zájmy svých příslušníků, počínati zcela samostatně a to tak, jak to uzná ve prospěch země za dobré, aniž by v tom bylo lze zříli projev nepřátelství proti zemím oslat- ním. »Ani my nesmíme se mísiti do vnitřní poliliky cizích vlád, byť i odporovala hospodářským zájmům Ruska, jako nesmí zase vláda ruská připustiti, aby cizí vlády naše hospodářská opatření jinak posuzo- valy než jako záležitost naší neodvislé vnitřní poli- tiky, jež smí býti vedena pouze péčí o blaho Ruska.
Rusko Finsko
10 article
Hájí-li ta která vláda svědomitě zájmy své země skýtají přece jen mezinárodní styky obchodní tolik výhod, že se vlády vynasnaží upraviti jakýsi modus vivendi, jenž by vyrovnal zájmy různých zemí,a hledati cesty, jimiž by se usnadnilo dorozumění mezi dvěma národy a vymítily příčiny hospodářského boje.« Co se týče obchodních styků rusko-něme- ckých, jsou dvě cesty možny: 1. Zachování dnešního tarifu, tedy prodloužení dnešní obchodní smlouvy na dobu předem určenou, nebo 2. přechod k jiným cel- ním tarifům, jichž sazby by byly stanoveny bez zře tele na vzájemné interessy států, které smlouvy sjed- naly a jichž východiskem by byly výhradně potřeby vlastní. Tuto cestu nastoupí nutně Rusko, přijme-i Německo nový celní tarif, který vybudován na zá- sadě, že německý národ stačí sám sobě. V r. 189 snížilo Rusko v zájmu Německa položky svého cel- ního tarifu, protože učinilo tak i Německo. Ruská vláda uznala tehdy za vhodno, zmenšiti ochranu prů- myslovou ve prospěch zemědělského vývozu do Ně- mecka. Pokládá-li dnes německá vláda za vhodno zbaviti ruský vývoz jeho dosavadních výhod, bude ruská vláda nucena ve prospěch národních zájmů tuto škodu vyrovnati. Toho lze dosíci pouze tím, že se dnešní celní tarií přizpůsobí více potřebám ru- ského průmyslu. V tom případě byly by sazby zvý- šeny na míru tarifu z r. 1891 (před celní válkou Pozn. red.) a pro jisté předměty dokonce zvýšeny.
Rusko Německo
11 article
Tak dostalo by se i Rusku i Německu tarifů, které by vyhovovaly potřebám těch zemí a mezi oběma státy bylo by lze sjednati obchodní smlouvu, kterou by nebyly sníženy sazební položky, nýbrž kterou by si oba státy poskytly nejvyšších výhod. Poradní sbor pro vodní dráhy. Obchodní ministerstvo vyžádalo si za účelem jmenování dva- ceti vládou povolaných přísedících sboru tohoto návrhy obchodních komor a řadu jiných hospodář- ských korporací, mezi nimi také hospodářských spo- lečností a zemědělských rad. Vělšina návrhů těchto již došla, dle všeho bude povolán do sboru tohoto i jeden zástupce dělnictva. Dojdou-li chybící návrhy v čas, bude ještě koncem tohoto roku nebo v prvé polovině ledna sbor ustaven. Při tom se ovšem před- pokládá, že budou obsazena hlavní místa stavebníh ředitelství vodních drab. Z Uher. Mezinárodní finanční skupina, která převzala prostřednictvím vídeňské banky Unio 50.000 kusů cenných akcií uherské hypoteční banky. aby je umístila ve Francii, započala s prodejem akcií těchto a to s úspěchem. — Jedná se o splynui budapeštského bankovního spolku s uherskou agrární bankou. — Česká banka »Únion« převzala od pešt ské vlastenecké spořitelny za 5 mili. K 41/29/% kom munálních dlužních úpisů, jež budou v lednu vy dány.
Rusko Německo Uhry Francie Český banka Únion
12 article
Žně v Prusku. Dle »St. Corr.« odhadujes pruská sklizeň r. 1901 takto: Zimní pšenice 1,625.91 t. (loni 2,245.515 t.), letní pšenice 395 504 1. (145.06 t.), zimní žito 5,719.324 t. (6,313.121 L.), letní žito 93.874 t. (57.868 t.), letní ječmen 1,931.981 t. (1.649.982 t.), oves 4.766.536 t. (4,631.648 t.) a bram- bory 33,997..923 t. (27.564.406 t Obchodní a živnostenská komora v Plzní konala dne 2. prosince za předsednictví presidenta pana Josefa Houdka VI. svou letošní plenární schůzi. Po schválení jednací zprávy sekre- tářovy jednáno bylo o novém volebním řádu pro komoru a scháleny na základě zprávy presidenta, opírající se o dohodu mezi českou a ně- meckou stranou, jednohlasně následující návrhy Komora má se skládati ze tří odborů a sice I. z od boru obchodnictva se 14 členy. II. z odboru živno- stenstva s 25 členy, III. z odboru hornictva se třem členy. I. Odbor obchodnictva volí ve třech voličských třídách a sice a) velkoobchod s minimálním censem
Corr Houdek Prusko Plzeň živnostenský komora
13 article
500 K dva členy, b) střední obchod s minimálním censem 50 K ve městech s počtem obyvatelstva 10.000 a více a 30 K v místech s obyvatelstvem do 10.000 pět členů, c) malý obchod s minimálním censem 8k sedm členů. II. Odbor živnostenstva voli rovněž ve třech voličských třídách a sice a) velkoprůmysl, tvo- řící jediný volební sbor, s censem nejméně 500K voli jedenáct členů, b) střední průmysl s censem nej- méně 50 K pět členů a c) malý průmysl s censem nejméně 8 K voli devět skutečných členů. III. Odbor hornictva volí v jediné voličské třídě s minimálním censem 8 K tři skutečné členy. Poněvadž zřídí se odbor hornictva, má počet zástupců komory ve volební komisi zvýšiti se na šest, z nichž podle významu jednotlivých odborů a počtu jich mandátů dva od- boru obchodnictva, tři odboru živnostnictva a jeden odboru hornictva náležejí. Také bylo znění osnovy volebního řádu, upravené dle těchto návrhů, jedno- hlasně schváleno. Na to jednáno o rozpočtu komory na rok 1902, schválena potřeba v celkové částce K 102.776.10 (mezi tim 27.522 K na stipendi a příspěvky pro průmyslové a obchodní školství a pro musea) a usneseno, k úhradě potřeby vybírati 5pro- centní přirážku k dani výdělkové. Zpráva a návrhy
14 article
II. výboru ve příčině zřízení komor slavitel- ských a živnosťenských společenste dle obvodů obchodních a živnosten- ských komor byla komorou jednohlasně schválena. Návrhy ty čeli k tomu, aby komora se vyslovila proti zřízení komor stavitelských, doporučila však, aby provedena byla společenstevní organisace stavi telů, jak na ní usnesla se schůze stavitelů v obvodu plzeňské komory, konaná dne 19. listopadu 1900. aby totiž zřízena byla ryzí odborná společenstva stavitelů dle obvodů obchodních a živnostenských komor, zejmena pak takovéto společenstvo pro obvod komory plzeňské, a všecka tato společenstva v krá lovství českém aby utvořila společný svaz zemský
plzeňský komora živnostenský komora
15 article
Na to předložena zpráva I. a II. výboru o osnově zákona ve příčině pojišťování pense sou- kromých úřadníků. Ač zpráva uznává odlišné postavení soukromých úřadníků oproti ostatním nesamostatným dělníkům z povolání, nemůže sou- hlasiti s postupem vlády, aby nejprve předloženým speciálním zákonem pojištění soukromých zřízenců zavedeno bylo, neboť pojištění toto není nalehavější než všeobecné pojišťování všech samostatných děl- níků z povolání a nelze zvláště s tím souhlasiti aby nejprvé pro soukromé úřadníky zavedeno bylo pragcipuum obligatorního pojišťování relativních po- třeb existenčních, pojištění proti bezzaměstnání, po- jištění vdov a sirotků a teprve později mělo býti přikročeno k provedení všeobecného pojištění, jež sotva bude moci překročiti hranice pojištění abso- lutního existenčního minima. Výbory navrhují prolo, aby komora vyslovila se proti předložené osnově zákona a žádala vládu, aby při dalším budování tohoto odvětví sociálně-politického zákonodárství při- držáno se bylo následujícího postupu: Budiž předlo- žena veřejné diskusi osnova zákona ve příčině za- vedení obligalorního pojištění proti invaliditě a stáři pro všechny za mzdu nebo plat zaměstnané osoby-
16 article
Zaopatření ve stáři a invaliditě v zákonu tomto upravené má se vztahovati též na soukromé úřad níky a na výjimečné jich postavení v kruhu ostat- ních nesamostatných dělníků z povolání budiž při- slušný zřetel vzat a sice tak, že všechny osoby k pojištění povinné rozdělí se v přiměřený počet tříd, odpovídající podstatě obligatorního pojištění citu pro spravedlnost. Také měla by vytčena býti hranice maximálního platu pro kruh pojištěnců dle vzoru německého zákona o pojištění invalidním starobním. K tomuto nucenému pojištění budiž při- druženo fakultativní pojištění osob za mzdu nebo plat zaměstnaných, pokud nepodlehaly by pro vyšší důchod pojištění obligatornímu, jakož i malo- živnostníků a osob zabývajících se průmyslovou prací po domácku. Po doporučujících vývodech k. r. Karlíka a rytíře Spauna byl návrh výborů jednohlasně schvalen. Z jubilejního fondu cí saře Františka Josela pro osířelé učedníky po obchodnících a živnostnících v obvodu plzeňské komory uděleny byly 45 učedníkům podpory po 30 k úhrnem 1350 K. Zvěrolékařská prohlídka masa na Král.
Spaun Josel Král
17 article
Vinohradech. Městská rada, řídíc se problášením pp. zástupců společenstva řezníků a uzenářů usnesla se, aby dopolední zvěrolékařská prohlídka mas v městské tržnici na maso ve třídě Korunní konala se v těchto hodinách: 1. V letní době, t. j. od 1. května do 15. října od 6 hodin ráno do 10 hodin dopoledne. 2. V době zimní, t. j. od 16. října do 30. dubna o 7 hodin ráno do 11 hodin dopoledne. V neděli koná se zvěrolékařská prohlídka masa pouze na oznámení učiněné den před tím v kanceláři správy tržnice současně musí však býti udáno, kdy maso bud- k prohlídce dopraveno. Odpolední úřadní hodiny zvěrolékařské prohlídky se nemění.
městský rada
18 article
Jednota českých družstev mlékařských pořádá dne 15. t. m. v Pardubicích v místnostech městské radnice u příležitosti manifestačního sjezdu rolnictva druhý výstavní trh na máslo a jiné výrobky mlékařské. Pánům obchodníkům naskytuje se tím vhodná příležitost, přesvědčiti se o jakosti másla ze sdružených mlékáren. Bližší sdělí A. Leníčková v Luži, jednatelka. Z trhu hnědouhelného. Uhelná do- prava po Labi v měsíci listopadu byla zdržo- vána nepříznivou splavností Labe, ačkoliv také po- kročilé období podzimní a stále chabá poptávka roz- vinuií čilého obchodu značně vadily. Dostoupil-l přes to vývoz labský v některých dnech vyšší čí- slice, nutuo míti na zřeteli, že mnoho zásilek lab- ských šlo bez objednávky a že uhlí toto teprv v do- tyčných stanicích bylo rozprodáno. Při normálních poměrech tržních s rostoucí intensitou obchodu po dráze v měsíci listopadu ubývá zájmu pro obcho labský, jenž udržuje se pravidelně jen ještě z vyři- zování starších zakázek. Letos jsou poměry jiné zvýšováním odbytu k Labi hledí se vyrovnávat úbytek konsumu v zásilkách po dráze, jenž ci- telně zanedbává uhlí ořechové. V celé pánvi není snad jediného dolu, jenž by se jednak bez omezen těžby, jednak bez deponování uhlí ořechového obešel Zásoby na dolech vzrůstají každodenně a nesnáze tyto pochopitelně se zvýší, jakmile cukrovary, ukon- čivší kampaň, dodávky zarazí a jakmile Labe mrazy stane se nesplavným.
A Leníčková Luža Pardubice
19 article
Výška vody labské v Ústí byla skoro po celý měsíc listopad pod normálem; v polovici listopadu zaznamenáno v Ústí 7 cm. pod norm., 20. listopadu 22 cm, pod norm., teprv ke konci měsíce se proud labský rozvodnil na 79 cm. nad norm. (dne 26.), na to opadl do konce listopadu na 13 cm. nad norm. tak že na bursu a na sazby dopravní tato míjivá změna splavnosti zůstala úplně beze vlivu. Sazby dopravní držely se v prvé polovici měsíce listopadu na obvyklém niveau, teprv v druhé polovici stouply vesměs jednáno na burse o sazbách základních, jež se dle stavu vody stupňovitě zvýšovaly až do sazby maximální. Do Drážďan placeno za 1000 kg (= tunu) 164 a 165 fen., do Magdeburku 180—240 200—280 a ke konci měsíce 220—280 len., do Ham burku ujednání ani záznamů nebylo, do Postupimí 340--390, 350—390 fen. za tunu, do Berlína za malé lodice 470 fen. Stálý nedostatek odbytu přiměl velkofirmy úste- cké ke snížení cen uhelných buď od 1. prosince, bud od 1. ledna, jež se čistečně vydává za počátek ob- vyklé slevy letní. Namnoze má se za to, že ku po- slednímu snížení cen zavdala podnět známá akce proti Živnostenské bance. Buď jak buď, v každém ohledu jest snížení cen v době nejživější zimní sai- sony o 3 až 6, ba i o 10 korun za vagon při někte- rých druzích uhlí ořechového pro nynější poměry na trhu hnědouhelném význačno: o tom ovšem není pochyby, že sleva řečená nemůže nynějšího kon- sumu zvýšiti. Připad tento jest zajisté vzácným a zajímavým.
Ústí Drážďany Magdeburk Ham Postupim Berlín centimetr kg
20 article
Zásobování Prahy ledem. Píše se nám V přednáškové schůzi Spolku architektů a inženýrů v Praze, dne 6. t. m. v Měšťanské besedě konané, přimlouval se po rozhovoru o vyšehradském tunelu a nábřeží v Podolí, městský inženýr p. L. Čížek za to, aby se při stavbě tohoto projektu nezapome- nulo na provedení několika průplavů pod nábřežím pro nové ledárny, které ledařská společnost hostin- ských na pozemku v Podoli blíže průkopu míní po- staviti. Proti provedení těchto průplavů na náklad podnikatelů stavby nových ledáren v Podole, nelz ničeho namítati, avšak rozhodně nutno odmítnouti. aby obec pražská na svůj náklad prováděla stavbu průplavů pro soukromou ledařskou společnost, která jsouc v Praze beze soutěže (umělý led pro svojí vysokou výrobní cenu nemůže soutěžiti s obchodem s přírodním ledem) diktuje sama ceny ledu spotře- bitelům a která vydělala letos přes 50 proc. svého do podniku vloženého kapitálu. Potřebuje-li ledař- ská společnost pro své ledárny průplavy, nechťsi je provede na svůj náklad. Ostatek naskytuje se jinde dosti místa na postavení ledáren pro zásobo- vání Prahy čistějším ledem, než jest v Podolí, kde jest voda značně znečistěná splašky známé protejší továrny, obce podolské, zlíchovské, branické aj. V konkursu padlé občanské záložny tře- boňské předložil správce podstaty p. JUDr.J Moural návrh na konečné rozdělení konkursního jmění Až posud dostali věřitelé 55% a nyní poslední kvota se již vyplácí pr. 19%, takže věřitelé dostali zpět 56% a to během ne úplných 4 let, zajistě to příznivý výsledek, kdežto věřitelé hospodářské zá ložny v Praze, od září 1893 v konkursu se naleza jící nedostanou ani krejcaru, ačkoliv jejími funkcio- náři mimo dra. Budila byli vesměs inteligentní od borníci.
JUDr Moural Budil Praha Podolí Podol spolek architekt
21 article
Stávek v Rakousku r. 1900 bylo dle sl- tistického výkazu pracovního úřadu 303 a výluk 10 Uvedenými 303 stávkami bylo postiženo 1003 závodů se 156.237 dělníky, z nichž stávkovalo dobrovolně 105.128 t. j. 67.29%, z donucení pak 7737 dělníků Ze stávkářů bylo 93.918 mužských a 11.210 žen 97.564 prráce se opět ujalo, propuštěno bylo 2658. závod opustilo 4879, propuštění nahraženi 4346 no- vými dělníky. Největší počet stávek spadá na král české (35.97%), po něm na Dolní Rakousy (25.41%) Moravu (7.599%) atd. Ze závodů stávkou postižených bylo 523 velkopodniků; textilní průmysl měl 56 hornictví 40, dřevařský a kaučukový 34, oděvnictv a ozdobnictví 27, zpracování kovů 26, stavebnictví 23 a průmysl kožní a pod. 20. Nejdelší stávka trvala 270 dní, průměr doby stávkové činil 14.56 dnů. Ze všech stávek bylo 12.87% stávkami skupinovými (týkaly se větší řady podniků), 87.139% stávkami omezenými na jeden závod. 216 stávek bylo úto- čnými, 50 obrannými, ostatek timto způsobem třídit nelze. 61 stávek (20.13%) končilo výsledně pro děl- nictvo, 106 (34.98%) nemělo výsledku, 136 (44.899% mělo úspěch částečný. 4891 dělník měl plný úspěch, 10.316 žádný, 89.921 částečný. Nejdastější příčinou slávky byly otázky mzdové (152 stávek), pak doba zaměstnání (69) a propuštění dělníků (36). Mzdové požadavky vysloveny dělnictvem 221 v 847 závodech s 94.856 stávkujícími dělníky. Zvýšení denní mzdy nebo kusové žádáno 184kráte 93.000 dělníky a sice úspěšně 36krát, částečně úspěšně 86krát a 62krá bez úspěchu. Doeílené zvýšení mzdy různí se značně.
Rakousko Dolní Rakousy Morava
22 article
Prokázané minímum činí 2%, maximum 30%. Př snížení doby pracovní šlo ve 40% případů o deseti hodinnou dobu pracovní, ve 38% o ještě kratší V hornictví a průmyslu zmařeno stávkami r. 1899 přes 3 mill. pracovních dnů a dělnictvu ušlo na vý dělcích 10 mill. K. Vedle stávek bylo v r. 1900 i 10 výluk v 58 závodech s 5324 dělníky. Týkaly se 4036 dělníků, z nich bylo 3703 opět do práce přijato. Zemědělské zákony i jiné předpisy týkající se zemědělství v král. Českém, soustavně uspořádal a výkladem opatřil JUDr. Frant Fiedler, svazek druhý (v Praze, nákladen J. Otty). Při vydání prvého svazku tohoto jistě časo- vého a znamenítého díla doporučili jsme je všem interessovaným kruhům. Druhý díl náš úsudek plně potvrzuje. Obsahuje zákony týkající se péče o stro- moví, myslivosti, rybářství (právo rýbo- lovu, výkon práva rybolovu, ocbrana rybářství), ze- mědélských meliorací (všeobecné předpisy vod- ního práva, výhody melioračních podníků, hrazení bystřin, úvěr meliorační, veřejná podpora ma ých meliorací), dále zákony týkající se daní a po- platků zemědělských, (daň pozemková, daň do- movní, osobní daň z příjmu, poplatky z převodů majetkových, poplatkové úlevy při zaokrouhlování pozemků), opatřených k podpoře úvěru země- dělského (veřejné ústavy pro úvěr zemědělský hypoteční, zemská banka, okr. hospodářské záložný atd., podpora konversí hypotekárních zápůjček), ko- nečně zákony o svépomocných družstvech zemědělských a pojištění pro případ stáří.
JUDr Fiedler J Ott Praha zemský banka
23 article
Dodatkem připojena ustanovení služebních poměro státních zvěrolékařů. Našim krubům zemědělským dostává se takto nutné, velice pečlivé a vzorně pře- hledné příručky, která mu prokáže jistě dobré služby. Cena drnhého dílu (430 str. lex. formátu) K 5.— Příští výroční trh na koně a hovězí do bytek v Nymburce konati se bude v Nymburc ve středu dne 18. t. m. Trhy peněžní. Bursa. V Praze, 10. prosince. (Pův. zpr. »N. L. Dnešní bursa minula bez obchodu a podáváno pouze za akcie Živnostenské banky K 260.75 České banky »Union« K 247.—, strojírny Dan kovy K 415.— peněz. Jiné papíry jmenovány nebyly. Officiální záznamy znějí:
Bursa dan Nymburk Praha živnostenský banka Český banka
24 article Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893 „ » Plzně r. 1886 „ Teplice r. 1887 „ , Smichova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy „ ,, » kom. dl. úp. „, . » mel. úpisy ., , želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy poteční listy důchodkové Česká severní dráha Buštěhradská dráha Em. 1871 dto. dto. » 1872 Místní dráha N. Brod- Humpole Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 dto.» 1871 „ 1874 dto, Česká montanní Em. 1896 Rak. severo-západní dráha . lit. B. dto. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . „ banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka . . Živnostenská banka pro Čechya Moravu . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní draha . . . Buštěhradská draha . (lit. A.) » . (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha. Rakouská sev.-západní draha dto. (lit. B. Pražsko-duchcovská dráha . Pražská sp. par. po Vitavě a Labi Jiho-suv. německá spoj. dráha Akc. tov. na výráb. uměl. hnojn v Kolíně . . . . . . . . Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf cukru (Modřany) Strojnická spol, dř. Daněk a spol Pražská železařská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston) »akc. spol. řetěz. lávky První českomorav. tov. na stroje
Smichův Ferdinandův Daněk Č . Budějovice Plzeň Teplice Čechy N . Brod Kolín Modřany Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpola Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka pro Čechya Morava Český akciový . pivo první český společenský
25 article Z Vídně, 10. prosince. (Závěrečne
Z Vídně, 10. prosince. (Závěrečne úřadní kursy.) Únorová renta. společná s květ. 99.05 » stříb. 98. 95 rakouská » zlatá 118 95 95 95 , » kor. 118.90 uherská » zlatá 94 40 » kor. státní losy 1854 „ , 186 po 500 zl. . . 141.50 po 100 zl. .. 171.50 státní losy 1864 217.— losy tisské .. 146.25 407.— » úvěrního úst. 395.50 vídeň. l. komun. 99.75 turecké losy . 264.— b. anglo-rakouská 450.— vídeň. b. jednola 889.— r. úst. pro úv. poz. 655.50 rak. úvěrní ústav 667.— uh. úvěrní banka 417.50 b. pro země rak. 553.— vídeňská unionka česká b. Union. 260.50 Živnost. banka 26.70 buštěhradská A . 991.—- duchcov. podmok. Ivovskočernovická
Vídeň úvěrní banka
26 article
463 — rak. severozáp. dr. 476.50 polabská dráha pražsko-duchcov. 661.— spol. st. dr. rak. uh. jižní dráha . 264.— silniční dr. lit.a 259. — 774.— dunaj. paroplaveb 830.— rakouský Lloyd 1418.— pražská želez, sp. 1122 česká mnontan. sp. 504 50 alpská montan. sp. 477.— 190.— rým.-muráň, spol. 292.— rak. zbrojovka 146.— vídeň. stavební sp. peštská vagonka- severočeská uhlář. západočeská uhl. 760.— mostecká uhl. sp. 1245.— Schodnica . .. 292.— turecká tabáko rež. 117.25 devisa německá. » londýnská 239 4 „ pařížská 95.25 » curyšská . 94.75 dvacetifrank . . 19.07 marka papírová . 117.25 253.50 rubl
Lloyd 1418 polabský dráha marka
27 article
Po slabém zahájení upevnilo se smý- šlení na místní úhrady podnikané v sou- vislosti s pevným smýšlením na trhu s papíry ukládacími. Po uherské koru- nové rentě byla čilá poptávka, na kone stoupaly akcie dráhy státní. Také ostatně bylo smýšlení velice pevné. Eskontní sazby 31, 4 proc. x. Z Vídně, 10. prosince. (Telefonogr »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na včerejšt prohlášení ministerského předsedy podnikány z po- čátku rozsáhlé prodeje všech spekulačních hodnot za smýšlení chabého. Když však prodeje ukon- čeny, smýšlení se zlepšilo. Příznivě působila také pevnost berlínská. V popředí stoupajícího hnutí byly alpinky a později státní dráha. Zdra- žení akcií státní dráhy odůvodňováno místním koupěmi, k nimž zavdaly podnět opětné pověst o sestátnění. Ve šrancích, kdež byly dnes věts obchody, byly pevny zvláště železářské, paro plavební a buštěhradské lit. B. U těchto půso bila příznivě zpráva, že podnik dosáhl značných úspor na palivu a daních. Na ukládacím trhu který byl stále pevný a kde značně stouply zvláště uherské korunové, kupováno značná z Berlína. Devisy a valuty se mnoho nezměnily Na eskomptním nesnadnější. Soukromý diskont 31/2—37/16 proc. x Z Vídně, 10 prosince. (Telf. »Nár. L.e) (Večerní bursa.) Kreditky 655 50 (po —.—), uherské kreditky 668.—, anglobanka 264.50, bankovní jednota 451.—, unionka 55/4. —, länderbanka 420.—, státní dráha 661.50, jižní dráha 72.50, polabská dráha 477.50, severo- západní dráha 464.50, turecké tabákové 292.—, rýmavsko-muráňské 478.—, alpinky 405.—, (po —.—), květnová renta 99.05, uherská ko- runová 94.40, turecké losy 99.75, marky za hotové 11722 kasa, na ultimo 117.27. — Smýšlení pevné.
Vídeň Berlín
31 article
Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. . . . . delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100 fr. „ delší lhůty Německo šek a kr. lh. za 100m „ delší lhůty . Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st » delší lhůty . . .. Nový York za 100 doll. . Italie šek a kr. lh. za 100 lir „ delší lhůty . .. Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů .. » delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 190 fr. » delší lhůty . Curych a Basilej šek a kr. lh. » » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . . . delší lhůty . . .
Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej
38 article
Berlínská bursa, 10. prosince. (Zvl. telefonogram »Nár. Listů«.) Na slabší záznamy ranní bursy vídeňské zahájen byl dnešní obchod smýšlením nerozhodným, v průběhu však se ten- dence zlepšila a favorisovány byly hodnoty báň- ské. Na dobrý výkaz říšské banky a stoupání hodnot ukládacích skončila dnešní bursa pevně. Na trhu bankovním byly rakouské kreditky v sou- hlasu s Vídní slabé, později však povné a konči stoupnutím skoro o 1 procento. Domácí papíry této kategorie zůstaly proti včerejšku pozadu. Na trhu dopravním byl zejmena ke konci bursy veliký obchod ve státní dráze. Podnět k tomu dán byl z Vídně. Americké dráhy a transvaalská dráha slabší. Na trhu báňském bylo ze začátku smý- šlení nerozhodné, později však nastal obrat k lepšímu a hledány byly zejmena Gelsenkir- chenské. Všecky báňské hodnoty vykazují proti včerejšku mírné zlepšení. Trh kasovní držel se většinou slabě a podnikané realisace oslabily dosti značně kursovní niveau. Velice čilý obchod a pevná tendence byla na trhu ukládacím; v po- předí obchodu byla 3procentní říšská půjčka. Soukromý diskont nezměněn: 2.75 procent. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem
Vídeň
48 article
Rakouské kreditky . . . . Diskonto . . . . . . . Německá banka . . . . . . Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . . . Španělské exterieury . . . . Bochumské ocelárny . . . Lauřina huť . . . . . .. Dortmund Union lit. C. . . Harpenské uhl. doly . . .. Gelsenkirchenské uhl. doly. Hibernia . . . . . . . . Consolidace . . . . . . . Dannenbaum . . . . . . Severoněmecký Lloyd . . . Hamb.amer. dopravní spol. . Kanada . . . . . . . . Transvasl . . . . . . . Turecké losy . . . . . . 206.40 178 90
Lauřin Lloyd Dortmund Kanada drážďanský banka Hibernia
61 article
Z kasovních papírů: Concordia 281.— Eschweiler 185.50, Geisweider 144.50, Hoch- dahl 155.—, Katovické 182.90, Wilhelm 171.— Phönix 126.—, Rh. Stahl 136.—, Schalker Gr. 283.—, Westfalia 110.50, Orenstein 98 25, Rh. Metall 86.—, Hasper 122.10, Donners- mark 190.12, Huldschinský 87.—, Vulean 194.50, Bismark 192.—, Caro 96.60, Hossch 13810, Georg-Marie 97.75, Königsborn 137.75, Nordstern 220.—, Eintracht —.—. Dodatečná bursa. Z Berlína, 10. prosince. (C.-B.) Kreditky 206.25, státní dráha 142.—, jižnt dráha 18..60, Díse. com. 179.25, němucká b. 200.90, obchodní b. 138.50, drážďanská b. 126.—, darmštadt- ská banka —.—, národní banka 102.75, dortmund- ské 153 50, buštěhradské —.—, Henri 90.—, trans- vaalské 162.50, Canada 111.90, Northern —.— středomořská —.—, meridiona! —.—, gotthardská 165.10, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní —, uherská zlatá —.—, uherská korunová 95.30, italská 10040, španělská 75.10, turecké —.—, severo- ném. Ll. 103 25, hamburské p. 107.25. — Kasovní; Lauřina huť 182.90, dortmundské 41. 75, bochumské 170 25, gelsenkirchenské 173.25, Hibernia 163.60. harpenské 160.25, Consolidace 304.50, Dannbm. —.—. rák. bankovky 85.35, Vídeň na dl. —.—, Vídeň na krátko 85.25, Londýn na delší lh. 202 45. Londýn na krátko 20.40, Paříž 81.20, rubl 216.40, Amstero- dam 168 60. — Smýšlení: upevněné.
Wilhelm 171 Stahl Orenstein Cara 96.60 Hossch Georg Marie 97.75 Henri Geisweider katovický Westfalia Hasper Vulean Eintracht Berlín Kanada Vídeň Londýn Paříž Schalker Gr . 283 Donner Huldschinský 87 ská banka národní banka Lauřin huť 182.90 Hibernia 163.60 Consolidace 304.50 Concordia 281 Eschweiler 185.50 Phönix 126 Bismark 192 Nordstern 220 Dannb
62 article
Z Berlínn, 10. prosince. (O 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 205.60, státní dráha 140.50, lombardy 18.—. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 10. prosince. (Tel. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 205.10, akcie spořečn. státní dráhy 140.30, papírová renta 99.40, stříbrná renta —.—, rak. zlatá renta 101.45, 4% korunová renta —.—, uherská zlatá renta 95.95, uherská korunová renta 100 20, lombardy 17..80. Smýšlení upevněné. Z Frankfurtu, 10. prosince. Dodat, bursa.) Kreditky 206 50, státní dráha 141. 30, lombardy 18 50. Z Paříže, 10. prosince. (Tel. závěrečné kursy.) 3pct. umořitelná renta —.—, 3pcl. renta 101.37, 3/apet. renta 101.50, italská renta 101.—, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1240, státní dráha 713.—, lombardy —.—, turecké lósy 107.75, směnky na Londýn 25.13, rakouská zlatá renta 101.70, uher- ská zlatá renta 104.80, otomanská banka 532.— tabáková režie 316 —. Smýšlení mdlé.
Berlínn Frankfurt Paříž Londýn
66 article
Trhy na zbotí Bursa plodlnová. x. V Praze, 10. prosince. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Naděje, že se odbyt mouky před Vánocemi zlepší a následkem toho také ceny zvýšl, zklamala. Stoupnutí kursů v Americe mělo sice v zápětí zastavení dovozu pšenice kansasské k nám, ale zlepšení cen pšenice do- mácí nenastalo, poněvadž byla nabídka také na dnešní burse silnější poptávky. Pšenice šla špatně na odbyt, ceny všech druhů klesly o 10 h. Z Prahy byla placena K 8.75—9.35, 77—78 kg těžká z okolí dráhy císaře Františka Josefa K 8.85 na dodání z Prahy. Žito jest hojněji na trh dováženo než dosud. Obchod byl z po- čátku těžkopádnější, později však, když pro- davači povolili slevy, došlo k několika závěrům. Ceny klesly o 10—15 h. Z Prahy nádraží zna-
Bursa František Josef Praha kg