1
masthead
11. prosince 1901
2
masthead
říloha „Národnich Listni
Národnich
5
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 10. prosince. (Hrozby abs
lutismem.) Dr. Körber, jenž — jak se praví
— na vyšší pokyn pohrozil včera opět absolu-
tismem, omlouval v rozmluvě se zástupci levice
svá slova (vrzením, že jest ochoten hájiti i na
dále nynější ústavu, že však jest věcí parla-
mentu, aby se tato ústava udržela. Avšak ra-
kouský parlament jest i dle mínění orgánu
strany starorakouské, » Reichswehru«, neschopen
aby byl oporou ústavě. I tento list, jejž nikdo
nemůže viniti z nepřátelství k vládě Körbrově.
pozbyl nadobro víry v zlepšení parlamentních
poměrů a jedinou spásu »státu« vidí v »radi-
kální léčbě,« ve státním převratu
Příčiny nesehopnosti parlamentu k plodné práci
vidi jednak v jednacim řádu, zdělaném »mou-
drosti liberálních oteň« nynějšího parlamentu,
jednak v nedostatku vělšiny, kterou parlamen
síce měl, ale která byla rozbita, poněvadžs
toho přála menšina. »Očekávati od takové sně-
movny plodnou zákonodárnou práci, jest illuse
— píše »Reichsw.« — Tato sněmovna nemá
smyslu pro sebezachování, poněvadž nemá spo
Ječných zájmů . . . Proto sněmovna, jež sama
pozbyla vši opory, nemůže býti oporou ústavy
Naopak dá se v ní sledovati mínění, že » ochrán-
kyní státu« by se stala ta vláda, jež by směl
sáhla na nynější ústavu.« List končí přesvědče-
ním, že nepomohou nijaké »prostředečky« a že
záchranu může přinésti jen »radikální léčba.«
Domněnka, že by Uhry nepřipustily dočasně
absolutní vlády v Rakousku, poněvadž vyrov-
nání z r. 1867 vyžaduje ústavní vlády v obou
polovinách říše, také se zdá býti klamnou.
doktor
Körber
Uher
Praha
Rakousko
Reichswehr
6
article
V Pešti včerejší Körbrova hrozba absolutismem
způsobila prý sensaci, ale i tam se již počínaj
přáteliti s myšlenkou, že v Rakousku ústava
může býti na čas zastavena. »Pester Lloyd«
píše na př.: »Kdyby se ústava stala v Rakousku
nemožnou nikoli pro absolutistické choutky
s hůry, nýbrž pro anarchistické smýšlení národů,
musily by Uhry pro své státoprávní postavení
provésti z toho důsledky a omeziti se takovou
formou svého státoprávního poměru k Rakousku.
která by zájmy, platící nyní za společné, učinila
neodvislými od dalšího trvání ústavy v Ra-
kousku . . . Zastavení ústavy pokládali bychom
za neštěsti, ale záleží jen na rakouských náro-
dech a jich záslupeích, aby neštěstí to od
vrátili.«
V Praze, 10. prosince. (V šeněm e
Herzog) zaslal »Arb. Zigu.« opravu na zá
kladě § 19. tisk. zák., v němž popírá pravdi
vost známých obžalob, orgánem sociálních demo-
kratů na něho vznesených. »Arb. Zig. « opravu
sice otiskla, ale připojuje k ní: »Paragrafen
19. možno provésti vše, jen z darebáka nelze
něiniti poctivce. Denunciant může pomocí § 19.
tvrditi, že není denunciantem, očistiti se může však
jen před soudem. Pane Herzogu! Byll
jste vskutku nespravedlivě podezříván, žalujte
nás! Nazvali jsme vás už mnohokrát denun-
ciantem a podlcem a je tomu teprv několik dní.
co jsme své obžaloby opakovali. Nazývá m
vás dnes opětně denunciantem a
zaručujeme se, že vám před soudem
dokážeme řadu nepoctivých skut-
kův, tak že se celá veřejnost odvrátí od vá
s opovržením.
Jsme zvědavi, půjde-li posl. Herzog aspoň
nyní žalovat, či zastrči-li i tuto novou obžalobu
klidně do kapsy a zůstane na dále říšským
poslancem.
Lloyd
Uher
Herzog
Ziga
Pešť
Rakousko
Praha
7
article
Ze Lvova, 8. prosince. (Zesnulý pro
Isidor Šaraněvič) byl nejstarším profes
sorem lvovské university, jenž přednášel rusky-
Narodil se jako syn ruského duchovního roku
1829 ve vsi Cerkovně u Bolachova a odbyv
universitní studia ve Lvově, stal se nejprvé
gymnasijním učitelem v Přemyšli, odkudž v brzku
povolán do Lvova, kde setrval pak až do smrti.
Ovdověv, složil přísné zkoušky a stal se r. 1864
doktorem filosefie a r. 1871 habilitoval se jako
docent haličsko-ruských dějin na universitě lvov-
ské. Po čase jmenován řádným professorem ra-
kouských dějin, byv od r. 1872 členem akademie
krakovské a od r. 1884 čestným doktorem ru-
ských dějin university kyjevské. Do politiky zvě
čnělý prof. Šaraněvič nezasahoval, omezujese
svou činnosti vědeckou. Hlavním jeho dílem jsou
»Dějiny haličsko-vladimírské Rusi«, vydané roku
1862, jimiž proveden důkaz, že haličská Rus
má na své půdě právo k úplné rovnoprávnosti,
že východní Halič jest země od pradávna ruská
a že tedy ruský národ jest oprávněným jejím
hospodářem. Vedle svého lhlavního díla napsa
Šaraněvič řadu monografií o ruských městech
(Lvovu, Haliči) a ústavech (stavropigianském atd.).
jakož i o poměrech ruské církve v Haličí z
dob králů polských. Jako znalec starožitnosti
ruských sebral staré památky ruského umění
(zvláště církevního) v Haliči, jež se staly zákla-
dem haličsko-ruského musea. Roku 1891 byo
Šaraněvič
profesor
Rus
Lvov
Přemyšl
Halič
lvovský univerzita
8
article
I. Šaraněvič jediným světským členem uniatské
synody, svolané tehdejším metropolitou Sylve-
strem Sembratovičem za tím účelem, abyse
v církvi ruské provedly dle návodu jezovito
různé reformy. Tyto reformy, jimiž všechny ru-
ské kláštery v Haliči dány na př. pod dozor
jezovitů, staly se pak skutkem. O jednání sy-
nody neproniklo však nic na veřejnost. Proslý-
chalo se, že Šaraněvič měl podrobné zápisky
o této synodě a chystal se je uveřejniti. Je-li
tomu tak, uveřejněním zápisek vrhlo by se žá
doucí světlo na události, jež měly pro haličské
Rusy osudné následky. I. Šaraněvič zemřel dne
3. prosince a pohřben ve Lvově dne 6. t. m
Ze Lvova, 6. prosince. (O táz ka
ruské university) dala by se dle »Kurj-
Lvov.« snáze rozřešiti, kdyby Rusové nežádal
za rozdělení universily lvovské, nýbrž obrátil
své zření k třetí universitě v zemích karpat
ských, totiž černovecké, která v nynějš
své formě nehovl nijakým potřebám lidu, jes
tedy zbytečná a jen na obtiž státním financím.
Jaký cíl může míti dnes německá universit
v Černoveích? — ptá se »Kur. Lv.« — M
snad vláda dosud nějaké germanisační eíle na
mysli? Taková zbytečná universita, vyssávající
jen státní pokladnu, musí padnouti svou vlastní
nedokrevností a nedostatkem životních podmínek.
Bylo by tedy zcela na místě, a mohlo by se
vyhověti požadavkům ruským, kdyby se černo-
vecká universita změnila v ruskou. Rusům by
se dostalo národní university a nebylo by třeba
nákladů na zřizování nové vysoké školy. K tomu
připomínáme, že i vídeňský »Slav. Věk« pro-
nesl nedávno tutéž myšlénku.
Ruští akademikové, vystupující nyní z uni-
versity Ivovské, dají se zapsati na universilu
vídeňskou. Dle »Předsvitu« správa vídeňské
university vyšla prý ruským akademikům ochotn
vstříc, odpustí zápisné taxy všem těm, kdo byli
osvobozeni od kolejného atd.
Šaraněvič
Rus
Halič
Lvov
9
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Stav banku rakousko uherského ze dne
7. prosince. Oběh bankovek 1.466,634.000K
(— 29,940.000 K), poklad kovový 1.436,875.000
K (+ 9,664.000 K), portef. směn. 286,125.000
K (— 23,711.000 K), lombard 58,316.000K
(— 464.000 K), záloha bankovek prostých dan
311,756.000 K (+ 43,134.000 K).
Rusko a německý celní tárif. Ruský »Věst
Fin.« určuje stanovisko ruského finančního ministr
k německému celnímu tarifu. Finanční ministr má
za to, že si může každá vláda, pečujíc o zájmy svých
příslušníků, počínati zcela samostatně a to tak, jak
to uzná ve prospěch země za dobré, aniž by v tom
bylo lze zříli projev nepřátelství proti zemím oslat-
ním. »Ani my nesmíme se mísiti do vnitřní poliliky
cizích vlád, byť i odporovala hospodářským zájmům
Ruska, jako nesmí zase vláda ruská připustiti, aby
cizí vlády naše hospodářská opatření jinak posuzo-
valy než jako záležitost naší neodvislé vnitřní poli-
tiky, jež smí býti vedena pouze péčí o blaho Ruska.
Rusko
Finsko
10
article
Hájí-li ta která vláda svědomitě zájmy své země
skýtají přece jen mezinárodní styky obchodní tolik
výhod, že se vlády vynasnaží upraviti jakýsi modus
vivendi, jenž by vyrovnal zájmy různých zemí,a
hledati cesty, jimiž by se usnadnilo dorozumění
mezi dvěma národy a vymítily příčiny hospodářského
boje.« Co se týče obchodních styků rusko-něme-
ckých, jsou dvě cesty možny: 1. Zachování dnešního
tarifu, tedy prodloužení dnešní obchodní smlouvy na
dobu předem určenou, nebo 2. přechod k jiným cel-
ním tarifům, jichž sazby by byly stanoveny bez zře
tele na vzájemné interessy států, které smlouvy sjed-
naly a jichž východiskem by byly výhradně potřeby
vlastní. Tuto cestu nastoupí nutně Rusko, přijme-i
Německo nový celní tarif, který vybudován na zá-
sadě, že německý národ stačí sám sobě. V r. 189
snížilo Rusko v zájmu Německa položky svého cel-
ního tarifu, protože učinilo tak i Německo. Ruská
vláda uznala tehdy za vhodno, zmenšiti ochranu prů-
myslovou ve prospěch zemědělského vývozu do Ně-
mecka. Pokládá-li dnes německá vláda za vhodno
zbaviti ruský vývoz jeho dosavadních výhod, bude
ruská vláda nucena ve prospěch národních zájmů
tuto škodu vyrovnati. Toho lze dosíci pouze tím, že
se dnešní celní tarií přizpůsobí více potřebám ru-
ského průmyslu. V tom případě byly by sazby zvý-
šeny na míru tarifu z r. 1891 (před celní válkou
Pozn. red.) a pro jisté předměty dokonce zvýšeny.
Rusko
Německo
11
article
Tak dostalo by se i Rusku i Německu tarifů, které
by vyhovovaly potřebám těch zemí a mezi oběma
státy bylo by lze sjednati obchodní smlouvu, kterou
by nebyly sníženy sazební položky, nýbrž kterou by
si oba státy poskytly nejvyšších výhod.
Poradní sbor pro vodní dráhy. Obchodní
ministerstvo vyžádalo si za účelem jmenování dva-
ceti vládou povolaných přísedících sboru tohoto
návrhy obchodních komor a řadu jiných hospodář-
ských korporací, mezi nimi také hospodářských spo-
lečností a zemědělských rad. Vělšina návrhů těchto
již došla, dle všeho bude povolán do sboru tohoto
i jeden zástupce dělnictva. Dojdou-li chybící návrhy
v čas, bude ještě koncem tohoto roku nebo v prvé
polovině ledna sbor ustaven. Při tom se ovšem před-
pokládá, že budou obsazena hlavní místa stavebníh
ředitelství vodních drab.
Z Uher. Mezinárodní finanční skupina, která
převzala prostřednictvím vídeňské banky Unio
50.000 kusů cenných akcií uherské hypoteční banky.
aby je umístila ve Francii, započala s prodejem
akcií těchto a to s úspěchem. — Jedná se o splynui
budapeštského bankovního spolku s uherskou agrární
bankou. — Česká banka »Únion« převzala od pešt
ské vlastenecké spořitelny za 5 mili. K 41/29/% kom
munálních dlužních úpisů, jež budou v lednu vy
dány.
Rusko
Německo
Uhry
Francie
Český banka
Únion
12
article
Žně v Prusku. Dle »St. Corr.« odhadujes
pruská sklizeň r. 1901 takto: Zimní pšenice 1,625.91
t. (loni 2,245.515 t.), letní pšenice 395 504 1. (145.06
t.), zimní žito 5,719.324 t. (6,313.121 L.), letní žito
93.874 t. (57.868 t.), letní ječmen 1,931.981 t.
(1.649.982 t.), oves 4.766.536 t. (4,631.648 t.) a bram-
bory 33,997..923 t. (27.564.406 t
Obchodní a živnostenská komora v Plzní
konala dne 2. prosince za předsednictví presidenta
pana Josefa Houdka VI. svou letošní plenární
schůzi. Po schválení jednací zprávy sekre-
tářovy jednáno bylo o novém volebním
řádu pro komoru a scháleny na základě zprávy
presidenta, opírající se o dohodu mezi českou a ně-
meckou stranou, jednohlasně následující návrhy
Komora má se skládati ze tří odborů a sice I. z od
boru obchodnictva se 14 členy. II. z odboru živno-
stenstva s 25 členy, III. z odboru hornictva se třem
členy. I. Odbor obchodnictva volí ve třech voličských
třídách a sice a) velkoobchod s minimálním censem
Corr
Houdek
Prusko
Plzeň
živnostenský komora
13
article
500 K dva členy, b) střední obchod s minimálním
censem 50 K ve městech s počtem obyvatelstva 10.000
a více a 30 K v místech s obyvatelstvem do 10.000
pět členů, c) malý obchod s minimálním censem 8k
sedm členů. II. Odbor živnostenstva voli rovněž ve
třech voličských třídách a sice a) velkoprůmysl, tvo-
řící jediný volební sbor, s censem nejméně 500K
voli jedenáct členů, b) střední průmysl s censem nej-
méně 50 K pět členů a c) malý průmysl s censem
nejméně 8 K voli devět skutečných členů. III. Odbor
hornictva volí v jediné voličské třídě s minimálním
censem 8 K tři skutečné členy. Poněvadž zřídí se
odbor hornictva, má počet zástupců komory ve volební
komisi zvýšiti se na šest, z nichž podle významu
jednotlivých odborů a počtu jich mandátů dva od-
boru obchodnictva, tři odboru živnostnictva a jeden
odboru hornictva náležejí. Také bylo znění osnovy
volebního řádu, upravené dle těchto návrhů, jedno-
hlasně schváleno. Na to jednáno o rozpočtu
komory na rok 1902, schválena potřeba v celkové
částce K 102.776.10 (mezi tim 27.522 K na stipendi
a příspěvky pro průmyslové a obchodní školství a pro
musea) a usneseno, k úhradě potřeby vybírati 5pro-
centní přirážku k dani výdělkové. Zpráva a návrhy
14
article
II. výboru ve příčině zřízení komor slavitel-
ských a živnosťenských společenste
dle obvodů obchodních a živnosten-
ských komor byla komorou jednohlasně schválena.
Návrhy ty čeli k tomu, aby komora se vyslovila
proti zřízení komor stavitelských, doporučila však,
aby provedena byla společenstevní organisace stavi
telů, jak na ní usnesla se schůze stavitelů v obvodu
plzeňské komory, konaná dne 19. listopadu 1900.
aby totiž zřízena byla ryzí odborná společenstva
stavitelů dle obvodů obchodních a živnostenských
komor, zejmena pak takovéto společenstvo pro obvod
komory plzeňské, a všecka tato společenstva v krá
lovství českém aby utvořila společný svaz zemský
plzeňský komora
živnostenský komora
15
article
Na to předložena zpráva I. a II. výboru o osnově
zákona ve příčině pojišťování pense sou-
kromých úřadníků. Ač zpráva uznává odlišné
postavení soukromých úřadníků oproti ostatním
nesamostatným dělníkům z povolání, nemůže sou-
hlasiti s postupem vlády, aby nejprve předloženým
speciálním zákonem pojištění soukromých zřízenců
zavedeno bylo, neboť pojištění toto není nalehavější
než všeobecné pojišťování všech samostatných děl-
níků z povolání a nelze zvláště s tím souhlasiti
aby nejprvé pro soukromé úřadníky zavedeno bylo
pragcipuum obligatorního pojišťování relativních po-
třeb existenčních, pojištění proti bezzaměstnání, po-
jištění vdov a sirotků a teprve později mělo býti
přikročeno k provedení všeobecného pojištění, jež
sotva bude moci překročiti hranice pojištění abso-
lutního existenčního minima. Výbory navrhují prolo,
aby komora vyslovila se proti předložené osnově
zákona a žádala vládu, aby při dalším budování
tohoto odvětví sociálně-politického zákonodárství při-
držáno se bylo následujícího postupu: Budiž předlo-
žena veřejné diskusi osnova zákona ve příčině za-
vedení obligalorního pojištění proti invaliditě a stáři
pro všechny za mzdu nebo plat zaměstnané osoby-
16
article
Zaopatření ve stáři a invaliditě v zákonu tomto
upravené má se vztahovati též na soukromé úřad
níky a na výjimečné jich postavení v kruhu ostat-
ních nesamostatných dělníků z povolání budiž při-
slušný zřetel vzat a sice tak, že všechny osoby
k pojištění povinné rozdělí se v přiměřený počet
tříd, odpovídající podstatě obligatorního pojištění
citu pro spravedlnost. Také měla by vytčena býti
hranice maximálního platu pro kruh pojištěnců dle
vzoru německého zákona o pojištění invalidním
starobním. K tomuto nucenému pojištění budiž při-
druženo fakultativní pojištění osob za mzdu nebo
plat zaměstnaných, pokud nepodlehaly by pro
vyšší důchod pojištění obligatornímu, jakož i malo-
živnostníků a osob zabývajících se průmyslovou
prací po domácku. Po doporučujících vývodech k. r.
Karlíka a rytíře Spauna byl návrh výborů
jednohlasně schvalen. Z jubilejního fondu cí saře
Františka Josela pro osířelé učedníky
po obchodnících a živnostnících v obvodu plzeňské
komory uděleny byly 45 učedníkům podpory po 30 k
úhrnem 1350 K.
Zvěrolékařská prohlídka masa na Král.
Spaun
Josel
Král
17
article
Vinohradech. Městská rada, řídíc se problášením
pp. zástupců společenstva řezníků a uzenářů usnesla
se, aby dopolední zvěrolékařská prohlídka mas
v městské tržnici na maso ve třídě Korunní konala
se v těchto hodinách: 1. V letní době, t. j. od 1. května
do 15. října od 6 hodin ráno do 10 hodin dopoledne.
2. V době zimní, t. j. od 16. října do 30. dubna o
7 hodin ráno do 11 hodin dopoledne. V neděli koná
se zvěrolékařská prohlídka masa pouze na oznámení
učiněné den před tím v kanceláři správy tržnice
současně musí však býti udáno, kdy maso bud-
k prohlídce dopraveno. Odpolední úřadní hodiny
zvěrolékařské prohlídky se nemění.
městský rada
18
article
Jednota českých družstev mlékařských
pořádá dne 15. t. m. v Pardubicích v místnostech
městské radnice u příležitosti manifestačního sjezdu
rolnictva druhý výstavní trh na máslo a jiné výrobky
mlékařské. Pánům obchodníkům naskytuje se tím
vhodná příležitost, přesvědčiti se o jakosti másla ze
sdružených mlékáren. Bližší sdělí A. Leníčková v Luži,
jednatelka.
Z trhu hnědouhelného. Uhelná do-
prava po Labi v měsíci listopadu byla zdržo-
vána nepříznivou splavností Labe, ačkoliv také po-
kročilé období podzimní a stále chabá poptávka roz-
vinuií čilého obchodu značně vadily. Dostoupil-l
přes to vývoz labský v některých dnech vyšší čí-
slice, nutuo míti na zřeteli, že mnoho zásilek lab-
ských šlo bez objednávky a že uhlí toto teprv v do-
tyčných stanicích bylo rozprodáno. Při normálních
poměrech tržních s rostoucí intensitou obchodu po
dráze v měsíci listopadu ubývá zájmu pro obcho
labský, jenž udržuje se pravidelně jen ještě z vyři-
zování starších zakázek. Letos jsou poměry jiné
zvýšováním odbytu k Labi hledí se vyrovnávat
úbytek konsumu v zásilkách po dráze, jenž ci-
telně zanedbává uhlí ořechové. V celé pánvi není
snad jediného dolu, jenž by se jednak bez omezen
těžby, jednak bez deponování uhlí ořechového obešel
Zásoby na dolech vzrůstají každodenně a nesnáze
tyto pochopitelně se zvýší, jakmile cukrovary, ukon-
čivší kampaň, dodávky zarazí a jakmile Labe mrazy
stane se nesplavným.
A Leníčková
Luža
Pardubice
19
article
Výška vody labské v Ústí byla skoro po celý
měsíc listopad pod normálem; v polovici listopadu
zaznamenáno v Ústí 7 cm. pod norm., 20. listopadu
22 cm, pod norm., teprv ke konci měsíce se proud
labský rozvodnil na 79 cm. nad norm. (dne 26.), na
to opadl do konce listopadu na 13 cm. nad norm.
tak že na bursu a na sazby dopravní tato míjivá
změna splavnosti zůstala úplně beze vlivu. Sazby
dopravní držely se v prvé polovici měsíce listopadu
na obvyklém niveau, teprv v druhé polovici stouply
vesměs jednáno na burse o sazbách základních, jež
se dle stavu vody stupňovitě zvýšovaly až do sazby
maximální. Do Drážďan placeno za 1000 kg (=
tunu) 164 a 165 fen., do Magdeburku 180—240
200—280 a ke konci měsíce 220—280 len., do Ham
burku ujednání ani záznamů nebylo, do Postupimí
340--390, 350—390 fen. za tunu, do Berlína za malé
lodice 470 fen.
Stálý nedostatek odbytu přiměl velkofirmy úste-
cké ke snížení cen uhelných buď od 1. prosince, bud
od 1. ledna, jež se čistečně vydává za počátek ob-
vyklé slevy letní. Namnoze má se za to, že ku po-
slednímu snížení cen zavdala podnět známá akce
proti Živnostenské bance. Buď jak buď, v každém
ohledu jest snížení cen v době nejživější zimní sai-
sony o 3 až 6, ba i o 10 korun za vagon při někte-
rých druzích uhlí ořechového pro nynější poměry na
trhu hnědouhelném význačno: o tom ovšem není
pochyby, že sleva řečená nemůže nynějšího kon-
sumu zvýšiti. Připad tento jest zajisté vzácným a
zajímavým.
Ústí
Drážďany
Magdeburk
Ham
Postupim
Berlín
centimetr
kg
20
article
Zásobování Prahy ledem. Píše se nám
V přednáškové schůzi Spolku architektů a inženýrů
v Praze, dne 6. t. m. v Měšťanské besedě konané,
přimlouval se po rozhovoru o vyšehradském tunelu
a nábřeží v Podolí, městský inženýr p. L. Čížek
za to, aby se při stavbě tohoto projektu nezapome-
nulo na provedení několika průplavů pod nábřežím
pro nové ledárny, které ledařská společnost hostin-
ských na pozemku v Podoli blíže průkopu míní po-
staviti. Proti provedení těchto průplavů na náklad
podnikatelů stavby nových ledáren v Podole, nelz
ničeho namítati, avšak rozhodně nutno odmítnouti.
aby obec pražská na svůj náklad prováděla stavbu
průplavů pro soukromou ledařskou společnost, která
jsouc v Praze beze soutěže (umělý led pro svojí
vysokou výrobní cenu nemůže soutěžiti s obchodem
s přírodním ledem) diktuje sama ceny ledu spotře-
bitelům a která vydělala letos přes 50 proc. svého
do podniku vloženého kapitálu. Potřebuje-li ledař-
ská společnost pro své ledárny průplavy, nechťsi
je provede na svůj náklad. Ostatek naskytuje se
jinde dosti místa na postavení ledáren pro zásobo-
vání Prahy čistějším ledem, než jest v Podolí, kde
jest voda značně znečistěná splašky známé protejší
továrny, obce podolské, zlíchovské, branické aj.
V konkursu padlé občanské záložny tře-
boňské předložil správce podstaty p. JUDr.J
Moural návrh na konečné rozdělení konkursního
jmění Až posud dostali věřitelé 55% a nyní poslední
kvota se již vyplácí pr. 19%, takže věřitelé dostali
zpět 56% a to během ne úplných 4 let, zajistě to
příznivý výsledek, kdežto věřitelé hospodářské zá
ložny v Praze, od září 1893 v konkursu se naleza
jící nedostanou ani krejcaru, ačkoliv jejími funkcio-
náři mimo dra. Budila byli vesměs inteligentní od
borníci.
JUDr
Moural
Budil
Praha
Podolí
Podol
spolek architekt
21
article
Stávek v Rakousku r. 1900 bylo dle sl-
tistického výkazu pracovního úřadu 303 a výluk 10
Uvedenými 303 stávkami bylo postiženo 1003 závodů
se 156.237 dělníky, z nichž stávkovalo dobrovolně
105.128 t. j. 67.29%, z donucení pak 7737 dělníků
Ze stávkářů bylo 93.918 mužských a 11.210 žen
97.564 prráce se opět ujalo, propuštěno bylo 2658.
závod opustilo 4879, propuštění nahraženi 4346 no-
vými dělníky. Největší počet stávek spadá na král
české (35.97%), po něm na Dolní Rakousy (25.41%)
Moravu (7.599%) atd. Ze závodů stávkou postižených
bylo 523 velkopodniků; textilní průmysl měl 56
hornictví 40, dřevařský a kaučukový 34, oděvnictv
a ozdobnictví 27, zpracování kovů 26, stavebnictví
23 a průmysl kožní a pod. 20. Nejdelší stávka trvala
270 dní, průměr doby stávkové činil 14.56 dnů. Ze
všech stávek bylo 12.87% stávkami skupinovými
(týkaly se větší řady podniků), 87.139% stávkami
omezenými na jeden závod. 216 stávek bylo úto-
čnými, 50 obrannými, ostatek timto způsobem třídit
nelze. 61 stávek (20.13%) končilo výsledně pro děl-
nictvo, 106 (34.98%) nemělo výsledku, 136 (44.899%
mělo úspěch částečný. 4891 dělník měl plný úspěch,
10.316 žádný, 89.921 částečný. Nejdastější příčinou
slávky byly otázky mzdové (152 stávek), pak doba
zaměstnání (69) a propuštění dělníků (36). Mzdové
požadavky vysloveny dělnictvem 221 v 847 závodech
s 94.856 stávkujícími dělníky. Zvýšení denní mzdy
nebo kusové žádáno 184kráte 93.000 dělníky a sice
úspěšně 36krát, částečně úspěšně 86krát a 62krá
bez úspěchu. Doeílené zvýšení mzdy různí se značně.
Rakousko
Dolní Rakousy
Morava
22
article
Prokázané minímum činí 2%, maximum 30%. Př
snížení doby pracovní šlo ve 40% případů o deseti
hodinnou dobu pracovní, ve 38% o ještě kratší
V hornictví a průmyslu zmařeno stávkami r. 1899
přes 3 mill. pracovních dnů a dělnictvu ušlo na vý
dělcích 10 mill. K. Vedle stávek bylo v r. 1900
i 10 výluk v 58 závodech s 5324 dělníky. Týkaly se
4036 dělníků, z nich bylo 3703 opět do práce přijato.
Zemědělské zákony i jiné předpisy
týkající se zemědělství v král. Českém,
soustavně uspořádal a výkladem opatřil JUDr. Frant
Fiedler, svazek druhý (v Praze, nákladen
J. Otty). Při vydání prvého svazku tohoto jistě časo-
vého a znamenítého díla doporučili jsme je všem
interessovaným kruhům. Druhý díl náš úsudek plně
potvrzuje. Obsahuje zákony týkající se péče o stro-
moví, myslivosti, rybářství (právo rýbo-
lovu, výkon práva rybolovu, ocbrana rybářství), ze-
mědélských meliorací (všeobecné předpisy vod-
ního práva, výhody melioračních podníků, hrazení
bystřin, úvěr meliorační, veřejná podpora ma ých
meliorací), dále zákony týkající se daní a po-
platků zemědělských, (daň pozemková, daň do-
movní, osobní daň z příjmu, poplatky z převodů
majetkových, poplatkové úlevy při zaokrouhlování
pozemků), opatřených k podpoře úvěru země-
dělského (veřejné ústavy pro úvěr zemědělský
hypoteční, zemská banka, okr. hospodářské záložný
atd., podpora konversí hypotekárních zápůjček), ko-
nečně zákony o svépomocných družstvech
zemědělských a pojištění pro případ stáří.
JUDr
Fiedler
J Ott
Praha
zemský banka
23
article
Dodatkem připojena ustanovení služebních poměro
státních zvěrolékařů. Našim krubům zemědělským
dostává se takto nutné, velice pečlivé a vzorně pře-
hledné příručky, která mu prokáže jistě dobré služby.
Cena drnhého dílu (430 str. lex. formátu) K 5.—
Příští výroční trh na koně a hovězí do
bytek v Nymburce konati se bude v Nymburc
ve středu dne 18. t. m.
Trhy peněžní.
Bursa.
V Praze, 10. prosince. (Pův. zpr. »N. L.
Dnešní bursa minula bez obchodu a podáváno
pouze za akcie Živnostenské banky K 260.75
České banky »Union« K 247.—, strojírny Dan
kovy K 415.— peněz.
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Officiální záznamy znějí:
Bursa
dan
Nymburk
Praha
živnostenský banka
Český banka
24
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
„ » Plzně r. 1886
„ Teplice r. 1887
„ , Smichova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
„ ,, » kom. dl. úp.
„, . » mel. úpisy
., , želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha
Em. 1871
dto.
dto.
» 1872
Místní dráha N. Brod- Humpole
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
dto.» 1871
„ 1874
dto,
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha .
lit. B.
dto.
dto. Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
„ banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . .
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní draha . . .
Buštěhradská draha . (lit. A.)
» . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.-západní draha
dto.
(lit. B.
Pražsko-duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vitavě a Labi
Jiho-suv. německá spoj. dráha
Akc. tov. na výráb. uměl. hnojn
v Kolíně . . . . . . . .
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol, dř. Daněk a spol
Pražská železařská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
»akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Smichův
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Čechy
N . Brod
Kolín
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpola Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka pro Čechya Morava
Český akciový . pivo
první český společenský
25
article
Z Vídně, 10. prosince. (Závěrečne
Z Vídně, 10. prosince. (Závěrečne
úřadní kursy.)
Únorová renta.
společná s květ. 99.05
» stříb. 98. 95
rakouská » zlatá 118 95
95 95
, » kor.
118.90
uherská » zlatá
94 40
» kor.
státní losy 1854
„ , 186
po 500 zl. . .
141.50
po 100 zl. ..
171.50
státní losy 1864
217.—
losy tisské ..
146.25
407.—
» úvěrního úst.
395.50
vídeň. l. komun.
99.75
turecké losy .
264.—
b. anglo-rakouská
450.—
vídeň. b. jednola
889.—
r. úst. pro úv. poz.
655.50
rak. úvěrní ústav
667.—
uh. úvěrní banka
417.50
b. pro země rak.
553.—
vídeňská unionka
česká b. Union.
260.50
Živnost. banka
26.70
buštěhradská A .
991.—-
duchcov. podmok.
Ivovskočernovická
Vídeň
úvěrní banka
26
article
463 —
rak. severozáp. dr.
476.50
polabská dráha
pražsko-duchcov.
661.—
spol. st. dr. rak. uh.
jižní dráha .
264.—
silniční dr. lit.a
259. —
774.—
dunaj. paroplaveb
830.—
rakouský Lloyd
1418.—
pražská želez, sp.
1122
česká mnontan. sp.
504 50
alpská montan. sp.
477.—
190.—
rým.-muráň, spol.
292.—
rak. zbrojovka
146.—
vídeň. stavební sp.
peštská vagonka-
severočeská uhlář.
západočeská uhl.
760.—
mostecká uhl. sp.
1245.—
Schodnica . ..
292.—
turecká tabáko rež.
117.25
devisa německá.
» londýnská 239 4
„ pařížská
95.25
» curyšská . 94.75
dvacetifrank . . 19.07
marka papírová . 117.25
253.50
rubl
Lloyd 1418
polabský dráha
marka
27
article
Po slabém zahájení upevnilo se smý-
šlení na místní úhrady podnikané v sou-
vislosti s pevným smýšlením na trhu
s papíry ukládacími. Po uherské koru-
nové rentě byla čilá poptávka, na kone
stoupaly akcie dráhy státní. Také
ostatně bylo smýšlení velice pevné.
Eskontní sazby 31, 4 proc.
x. Z Vídně, 10. prosince. (Telefonogr
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Na včerejšt
prohlášení ministerského předsedy podnikány z po-
čátku rozsáhlé prodeje všech spekulačních hodnot
za smýšlení chabého. Když však prodeje ukon-
čeny, smýšlení se zlepšilo. Příznivě působila
také pevnost berlínská. V popředí stoupajícího
hnutí byly alpinky a později státní dráha. Zdra-
žení akcií státní dráhy odůvodňováno místním
koupěmi, k nimž zavdaly podnět opětné pověst
o sestátnění. Ve šrancích, kdež byly dnes věts
obchody, byly pevny zvláště železářské, paro
plavební a buštěhradské lit. B. U těchto půso
bila příznivě zpráva, že podnik dosáhl značných
úspor na palivu a daních. Na ukládacím trhu
který byl stále pevný a kde značně stouply
zvláště uherské korunové, kupováno značná
z Berlína. Devisy a valuty se mnoho nezměnily
Na eskomptním nesnadnější.
Soukromý diskont 31/2—37/16 proc.
x Z Vídně, 10 prosince. (Telf. »Nár. L.e)
(Večerní bursa.) Kreditky 655 50 (po —.—),
uherské kreditky 668.—, anglobanka 264.50,
bankovní jednota 451.—, unionka 55/4. —,
länderbanka 420.—, státní dráha 661.50, jižní
dráha 72.50, polabská dráha 477.50, severo-
západní dráha 464.50, turecké tabákové 292.—,
rýmavsko-muráňské 478.—, alpinky 405.—,
(po —.—), květnová renta 99.05, uherská ko-
runová 94.40, turecké losy 99.75, marky za
hotové 11722 kasa, na ultimo 117.27. —
Smýšlení pevné.
Vídeň
Berlín
31
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . .
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 fr.
„ delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100m
„ delší lhůty .
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
» delší lhůty . . ..
Nový York za 100 doll. .
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty . ..
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů ..
» delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
» delší lhůty .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . .
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
38
article
Berlínská bursa, 10. prosince. (Zvl.
telefonogram »Nár. Listů«.) Na slabší záznamy
ranní bursy vídeňské zahájen byl dnešní obchod
smýšlením nerozhodným, v průběhu však se ten-
dence zlepšila a favorisovány byly hodnoty báň-
ské. Na dobrý výkaz říšské banky a stoupání
hodnot ukládacích skončila dnešní bursa pevně.
Na trhu bankovním byly rakouské kreditky v sou-
hlasu s Vídní slabé, později však povné a konči
stoupnutím skoro o 1 procento. Domácí papíry
této kategorie zůstaly proti včerejšku pozadu. Na
trhu dopravním byl zejmena ke konci bursy veliký
obchod ve státní dráze. Podnět k tomu dán byl
z Vídně. Americké dráhy a transvaalská dráha
slabší. Na trhu báňském bylo ze začátku smý-
šlení nerozhodné, později však nastal obrat
k lepšímu a hledány byly zejmena Gelsenkir-
chenské. Všecky báňské hodnoty vykazují proti
včerejšku mírné zlepšení. Trh kasovní držel se
většinou slabě a podnikané realisace oslabily
dosti značně kursovní niveau. Velice čilý obchod
a pevná tendence byla na trhu ukládacím; v po-
předí obchodu byla 3procentní říšská půjčka.
Soukromý diskont nezměněn: 2.75 procent.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem
Vídeň
48
article
Rakouské kreditky . . . .
Diskonto . . . . . . .
Německá banka . . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . .
Španělské exterieury . . . .
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina huť . . . . . ..
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly . . ..
Gelsenkirchenské uhl. doly.
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb.amer. dopravní spol. .
Kanada . . . . . . . .
Transvasl . . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
206.40
178 90
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Kanada
drážďanský banka
Hibernia
61
article
Z kasovních papírů: Concordia 281.—
Eschweiler 185.50, Geisweider 144.50, Hoch-
dahl 155.—, Katovické 182.90, Wilhelm 171.—
Phönix 126.—, Rh. Stahl 136.—, Schalker Gr.
283.—, Westfalia 110.50, Orenstein 98 25,
Rh. Metall 86.—, Hasper 122.10, Donners-
mark 190.12, Huldschinský 87.—, Vulean
194.50, Bismark 192.—, Caro 96.60, Hossch
13810, Georg-Marie 97.75, Königsborn 137.75,
Nordstern 220.—, Eintracht —.—.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 10. prosince.
(C.-B.) Kreditky 206.25, státní dráha 142.—, jižnt
dráha 18..60, Díse. com. 179.25, němucká b. 200.90,
obchodní b. 138.50, drážďanská b. 126.—, darmštadt-
ská banka —.—, národní banka 102.75, dortmund-
ské 153 50, buštěhradské —.—, Henri 90.—, trans-
vaalské 162.50, Canada 111.90, Northern —.—
středomořská —.—, meridiona! —.—, gotthardská
165.10, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní
—, uherská zlatá —.—, uherská korunová 95.30,
italská 10040, španělská 75.10, turecké —.—, severo-
ném. Ll. 103 25, hamburské p. 107.25. — Kasovní;
Lauřina huť 182.90, dortmundské 41. 75, bochumské
170 25, gelsenkirchenské 173.25, Hibernia 163.60.
harpenské 160.25, Consolidace 304.50, Dannbm. —.—.
rák. bankovky 85.35, Vídeň na dl. —.—, Vídeň na
krátko 85.25, Londýn na delší lh. 202 45. Londýn na
krátko 20.40, Paříž 81.20, rubl 216.40, Amstero-
dam 168 60. — Smýšlení: upevněné.
Wilhelm 171
Stahl
Orenstein
Cara 96.60
Hossch
Georg
Marie 97.75
Henri
Geisweider
katovický
Westfalia
Hasper
Vulean
Eintracht
Berlín
Kanada
Vídeň
Londýn
Paříž
Schalker Gr . 283
Donner
Huldschinský 87
ská banka
národní banka
Lauřin huť 182.90
Hibernia 163.60
Consolidace 304.50
Concordia 281
Eschweiler 185.50
Phönix 126
Bismark 192
Nordstern 220
Dannb
62
article
Z Berlínn, 10. prosince. (O 1 hod. 15 min.
odpol.) Kreditky 205.60, státní dráha 140.50, lombardy
18.—. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 10. prosince. (Tel. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 205.10, akcie spořečn. státní
dráhy 140.30, papírová renta 99.40, stříbrná renta
—.—, rak. zlatá renta 101.45, 4% korunová renta
—.—, uherská zlatá renta 95.95, uherská korunová
renta 100 20, lombardy 17..80. Smýšlení upevněné.
Z Frankfurtu, 10. prosince. Dodat, bursa.)
Kreditky 206 50, státní dráha 141. 30, lombardy
18 50.
Z Paříže, 10. prosince. (Tel. závěrečné kursy.)
3pct. umořitelná renta —.—, 3pcl. renta 101.37,
3/apet. renta 101.50, italská renta 101.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1240, státní dráha 713.—,
lombardy —.—, turecké lósy 107.75, směnky na
Londýn 25.13, rakouská zlatá renta 101.70, uher-
ská zlatá renta 104.80, otomanská banka 532.—
tabáková režie 316 —. Smýšlení mdlé.
Berlínn
Frankfurt
Paříž
Londýn
66
article
Trhy na zbotí
Bursa plodlnová.
x. V Praze, 10. prosince. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Naděje, že se odbyt mouky před
Vánocemi zlepší a následkem toho také ceny
zvýšl, zklamala. Stoupnutí kursů v Americe
mělo sice v zápětí zastavení dovozu pšenice
kansasské k nám, ale zlepšení cen pšenice do-
mácí nenastalo, poněvadž byla nabídka také na
dnešní burse silnější poptávky. Pšenice šla špatně
na odbyt, ceny všech druhů klesly o 10 h.
Z Prahy byla placena K 8.75—9.35, 77—78
kg těžká z okolí dráhy císaře Františka Josefa
K 8.85 na dodání z Prahy. Žito jest hojněji
na trh dováženo než dosud. Obchod byl z po-
čátku těžkopádnější, později však, když pro-
davači povolili slevy, došlo k několika závěrům.
Ceny klesly o 10—15 h. Z Prahy nádraží zna-
Bursa
František Josef
Praha
kg