2
masthead
V Praze, ve středu dne 1l. prosince 190.
Praha
4
masthead
Na rauní a odpol. listy
přilohami (. Naněný Obzor“ ve
středu a „Litorárnl Hliclka
v pátek) předplácí na:
Vraze v zdministrae
sk -i
s čtvrt leta . . . ..
s dvojí čeníškou
Litorárnl Hliclka
6
masthead
na čtvi latě . . . .
7K80i
ve nitsikáckí
9K30
sa měsle .
Pošteut
a měsín
et
čtvrkkela . . .
s dvejí zásllio
na niěsle
n člorti leka
7
title
Dnešní číslo pro Prahu Je a 10 stranách.
Praha
8
article
Státní převrat?
Státní převrat?
Po všech hrozbách, jimiž vládní tisk
pro-llením minulých čtrnácti dnů bombar
doval parlament, domnivaje se, že tím způ-
sobem nejjistěji a nejdříve ho popožene ku
rychlelšímu vyřizování ministerských potře
páně Körbrových, řeč, kterou ministerský
předseda předvčírem spustil ve sněmovně
poslancův, nikoho nepřekv apila ob-
sahem svým, ale překvapila všechny
jen chvílí, ve kteréž byla proslovena. Se
strany německé přiznává se to zřejmě. Ví-
deňský zpravodaj »Bohemie« praví, že pře-
kvapení a rozčilení (mezi poslanci něme-
ckými) zcela přirozeně musilo býti stupňo-
váno, když té chvíle nemohl býti nalezen
podnět, jenž by předsedu ministerského byl
přiměl, aby ku posavadním svým hrozhám, že
rozpustí sněmovnu, připojil hrozbu, mluvíci
o převratu státním. Vždyť prý p. dr-
Körber sám musil přiznati, že v parlamente
věci jdou ku předu, ač pomalu. K tomu ře-
čený vídeňský dopisovatel zdejší »Bohemie-
připojuje výčitku proti dru. Körbrovi, že vče-
rejší řečí svou nepřispěl k dělnosti říšské
rady, která prý již byla na jisto odhodlána,
že rozpočet prozatímní povolí a že
tento rozpočet už předvčírem by byl býval
odhlasován i ve druhém i ve třetím čtení,
kdyby řeč ministerského předsedy nebyla
způsobila předčasný konec schůze.
Třeba tedy ohlédnouti se a pátrati p
příčinách, proč p. dr. Körber, ačkoli v úvodě
předvčerejší řeči své v parlamentě přímo
popřel pravdivost všech zpráv vládního tisku.
že říšská rada bude rozpuštěna, hned v na-
sledujících slovích svých pronesl hrozbu mno-
hem těžší, když se rozhovořil o možněm
sáhnutí na ústavu a o převratu státním. Pi
všem zmatku, v němž vnitřní politika rakou-
ská i za p. dra. Körbra se točí, netřeba pro
výklad jeho předvčerejší hrozby jíti daleko.
pán Körbrový
Körber
doktor
Bohemia
9
article
Vždyť on ve své pohrůžce se státním pře-
vratem sám dosti ostře ukázal, kde ten vý
klad vězí. Pravilť povýšeným hlasem, že dů
kladné změny v parlamentních a ústavních
poměrech rakouských přejí si i živlové, kteř
»v parlamentě nemohou dostati se ke slovu.
ale kteří v hlavě mají melodi
zcela jinou«.
Smysl těchto tajemných slov uhodne
každý, kdo si připomene, že ve dnech ne-
dávno minulých konala se ve Vídni porada
několika osobností, náležejících vysokým kru-
hům vojenským a diplomatickým a že na
této poradě bylo velmi živě rokováno o ne-
vyhnutelné prý potřebě, by branná
síla říše rakousko-uherské byla
značně rozmnožena i v době míru
a aby byla proni pořízena nová
děla.
To jsou zcela jistě oni živlové, kteří dle
výroku paně Körbrova v parlamentě nemohou
dostati se k slovu, ale jimž melodie stát-
niho převratu hraje v hlavách, poně.
vadž jen timto způsobem doufají dojíti usku-
tečnění svých návrhův a záměrů. V tomto
směru bylo také v parlamentě vídeňském
ihned porozuměno hrozbě p. Körbrově se
státním převratem, vyslovené beze vší bližší
příčiny z čista jasna. A byl to poslanec če-
ský, p. dr. Kramář, jenž dle vídeňských
zpráv v rozhovoru, zahájeném po řeči mini-
sterského předsedy v parlamentním sále mezi
poslanci teměř všech stran, pravil: »Moh
míti jen za to, že tuto řeč způsobilo
přání, aby podána byla nová
předloha, týkající se kanonůva
rekrutů.«
doktor
Kramář
Vídeň
Mohan
10
article
Tato slova dra. Kramáře, vyslovenáv
prvním dojmu, jejž v parlamentě měla řeč
dra. Körbra, zajistě vystihla tajemství slov
páně Körbrových o živlech, »kteří v parla-
mentě nemohou dostati se k slovu, ale kteři
v hlavě mají zcela jinou melodii« (než ústavu)
a odhalila pravé jádro jeho hrozby se stát-
ním převrateml
Ba věci jdou ještě mnohem dále, sto
pujeme-li je jen na nitce pohrůžných vývodů
paně Körbrových. Zapřev všechiny zprávy
vládního tisku, že parlament bude rozpuštěn
(byli jsme na toto jeho zapření už před
týdnem úplně připraveni), ministerský před-
seda v předvčerejší řeči své pravil, že pře-
chází k věci, která je důležitěj ší,
než povolení zatímního nebo ce-
lého rozpočtu s fondem dispo-
sičním nebo bez něho. Těmi slovy
zajisté napjal pozornost celého parlamentu,
jenž až do té chvíle se domníval, že mezi
ním a ministerským předsedou právě nejdů-
ležitější věci jsou ty, nad které on nyní
ohlašuje důležitější. Ministerský před-
seda tedy už ani nedbal zjevného fakta, že
zatímní rozpočet by byl mohl býti přede-
včírem i ve třetím čtení projednán a schválen
on ani se nestaral, že i některé z ostatníeh
předloh jeho by mohly býti po vánocích vy
řízeny; on vůbec už sám pokládal za věci
menší důležitosti právě ony, k vůli nimž ještě
před čtrnácti dny prohlašovaly jeho listy
(zapření jich není nic platno), že parlamen
musí býti rozpuštěn, a počal mluviti o ne
čem jiném, totiž o zastavení ústa vy
a o převratu státním.
Odkud se vzala tato náhlá změna v jeho
slovech? Zprávy o rozpuštění parla-
mentu popřel, ale sám jal se mluviti o za-
stavení a změně ústavy, o stát-
ním převratul Což jest situace už
taková, že pouhé rozpuštění parlamentu a
vypsění voleb nových by nepostačilo? Vždyo
pan dr. Körber dle vlastních slov svých zná
Körbrový
doktor
Körber
11
article
velmi dobře smýšlení voličstva, vždyť on ví,
že voličstvo jest netrpělivo, ne-
spokojeno, že si přeje radikál-
ného vyléčení parlamentu. Proč
tedy nesáhne k tomuto prostředku ozdravění
poměrů parlamentních? Či byly by ho snad
jeho podřízené orgány vládní o netrpělivosti
a nespokojenosti voličstva, zvláště voličstva
v národě českém, zpravily špatně? Neřekly
mu, že voličstvo české opravdu je netrpě-
livo, nespokojeno, ale že si přeje radikál-
ního vyléčení nejprvé vlády
samé? Neřekly mu, že voličstvo české o
vlády Körbrovy už se nenaděje ničeho do-
brého, žádné spravedlnosti ke svým nejpři-
rozenějším a nejsvětějším právům? Jestliže
pan dr. Körber s voličstvem jest ve stycíeh
tak těsných a ve srozumění tak důvěrném,
jak o něm mluví, měl by věděti nejdříve,
že voličstvo celého národa českého jest se
svým poselstvem v parlamentě vídeňském
úplně jedné mysli a že schvaluje všechno
jednání svých poslanců vůči vládě, která
dne 17. října 1899 sklonila se až k zemi
před zpupností a pánovitostí německou.
Však to všechno jest jen planá řeč, že
dr. Körber by dbal hlasů a potřeb voličstva
zvláště voličstva českého, a že k vůli němu
by musil provésti nějaké radikální vyléčení
parlamentu, rozumí se, pomocí státního pře-
vratu, jejž předevčirem maloval v parlamentě
na zeď. Pravdu asi vyslovil vídeňský dopi-
sovatel »Bohemie«, když pravil, že »roz
sudek o parlamentě už byl vy
nesen a že vláda už má v ruce
plnou moc, aby státní převra
provedla«.
Uvidíme, čeho dr. Körber získá tímto
nejsilnějším zaklináním. Silnější tabák nen
už na erárním skladé ani v Rakousku!
doktor
Körber
Rakousko
Bohemia
13
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(80. schůze.)
(Telefonická zpráva »Nár. Listů «.)
Z Vídně, 10. prosince.
Fysický zákon, že po největším napjetí ná
sleduje největší ochablost, po nejhlučnějším
lomoze nejhlubší zlíšení a po nejprudších zá-
chvatech úplná reakce, naprostá apalie —
osvědčil se opět na nejnovějším výkoně pana
dra. Körbra. Třikráte včera vystřelil na parla-
ment, na ústavu, na volební řád, sněmovna
včera zachvěla se trochu, ale mlčela. Nehlesla
ni dnes. Zpátky se nestřílelo. Pan dr. Körber
může se odvážiti proli tomu zastupilelstvu
lidu všeho. Zná je patrně v jeho tuposti a vl
že pozbylo schopnosti odporovat a že je jako
starý kůň, který, třískej do něho jak třiskej.
se nehne, nevzepne — nevzepře, ale stojí jako
dřevěný.
Pif — paf — puř! a německá levice vrá-
vorala strachem a leknulím a pádila ke konfe
renci se vzpamstovat ze svého leknutí. O těch
její diplomatických výtečníků! Celý parlament
musil vidět, jak se teleli, jak má nahnáno, jak
je jí zle. Ani se neuměla přetvářeti na tolik,
aby potlačila svoje cily, zakryla svůj poděs,
okázale je stavila na odiv. Kdyby slará ta hříš-
nice nebyla se připravila o všechen soucit,
člověk by s ní byl měl milosrdenství. Ale smát
se ji musil a nejapné taktice její, se kterou
prozradila svoje slabiny. O ješitném zemřelém
dru. Jaequesovi řekl ministr dr. Uoger, že má
Achillovy paty tři. Levice jich má snad ješte
více. Je zranitelnou, smrtelně zranitelnou na
několika místech. Patrně je si toho vědoma, neb
instinktivně to tuši. Slabý tvor vždycky jest
ustrašený a při každém nebezpečí se třese jako
listí osyky pří nejslabším vánku.
doktor
Körber
achillův
Vídeň
poslanecký sněmovna
14
article
Neskonale bylo směšným divadlo, jaké po-
skytovali včera večer vítězové a hrdinové ně-
mecké obstrukce. Věřili dru. Körbrovi na slovo
a již viděli padati sloupy a klesati pilíře svých
výsad a propadati se sypkou půdu své državy,
násilím uchvácené, slubostí vlád upevňovanéa
prodlužované.
Ale politik a stálník — a dr. Körber chce
jimi nejen býti, nýbrž také slouti — vzal bysi
ze včerejšího chování německé levice naučení.
Jedli pravda, že nejsnáze a nejdůkladněji lze
pravou povahu lidi prohlédnouti v jejich radosti
a v jejich žalu, pak byla včera příležitost, se-
znati karakter heroů a hegemonů německých
nade všechnu pochybu jasně a přesně. Kdo
stojí na pevné, mravní a právní posici a postati,
kdo ví, že je práv a poctiv, kdo ví, že co má
je nejen pouze jeho držbou, ale jeho majetkem,
toho nedotknou se ani dost málo strašáky onoho
druhu, jakých užil včera zase p. dr. Körber-
Báti se má důvod a příčinu jen, kdo má špatné
svědomí. Takovým slabuchem je levice. Kdo
nevěděl, jak vratkým je postavení její, toho
včera sama poučila — bezděky a proti své vůli.
Ale poučila. Snad též pana dra. Körbra. Zcela
určitě tvrditi si to netroufáme. Neboť jde-
o Němce, jsou všichni ministři rakouští nepří
stupnými lepšímu poznání.
doktor
Körber
Němec
15
article
Lekce včerejšího dne je dvojí. Jedna týká
se minulosti, druhá budoucnosti.
Kdo včera nepostihl, že oprot
lidem, kteří leželi na břiše, sotv
houkly tři postrašné rány pistole
p. Körbrovy, byla kapitulace z roku
1899 neomluvitelným aktem cha-
bosti, toho rozum nedá se vůbec
objasnit.
Ale stala-li se chyba, která bývá dle zná-
mých slov policejního ředitele Larochefoucsulda
horší než zločin, ať se alespoň neopakuje
příště, ať se těží ze včerejší přihody, za které
se ukázali páni v celé své přirozenosti, a podle
toho se jedná. Vyšloť na jevo, že třeba jen
odhodlané vůle exekutivy, třeba
16
article
jen dokročit a zakročit, aby zlo
mily se vzdor a zpupnost oných
kdož defacto již 40 let žijí z mi
lostí v lád.
V Rakousku ovšem mají kuráž jen na ná-
rody a strany neněmecké. Jen jednou ať stejnou
kuráž osvědči naproti Němcům, jen jednouae
se opravdově ukáže pevná ruka druhé straněa
bude zjednán jiný vzduch.
Také energie kterou nikterak si nepředsta
vujeme jako bezpráví nějaké na Němeích, nýbrž
jako rovné právo jiných národů s nimi, neče
káme však od výkonné moci státní, nejméně
pak od vlády dr. Körbra, které dr. Plaček
hlavní řečník proti provisoriu rozpočtovému
drubém a také hned v třetím člení schválenému
právem odepřel legitimaci k vedení Rakouska
k vedení parlamentu a k vedení vyrovnávacíeh
konferenel českoněmeckých.
Němec
doktor
Körbr
Plaček
Rakousko
17
article
Přes noc upokojili se Něme
na levici. Včera večer řinčeli ještě šavlemi
a již již chtěli je tasiti — — k obraně ústav-
nosti, oni, kteří v létech 1896 a 1897 pocho-
vali její elementy pod horou svě sprosté ob
strukce. Pan dr. Körber jim řekl, in camer
caritalis, že ke své hrozebné řeči nic nedodá
laké však nic neodvolá z ní. To vůdcům ně-
meckým stačílo. Byli spokojeni. Zastrčili meč
pěkně do pochvy, dali se vymazati ze se-
znamu řečníků při zatímním rozpočlu a za-
končili debatu dnešní po prvém mluvčím dneš
ního dne.
Dvouhodinný výklad poslance za městskou
skupinu litomyšlskou o jazykových poměreci
v úřadech a soudech zemí koruny svato-
váelavské jak po stránce meritorního práva, tak
po stránce personální, jest záslužným činem.
Strhl bělmo s oči leckomu z mimočeských
stran, jenž domníval se, že máme také po zru-
šení jazykových výnosů Gautschových ráj.
a dokázal dru. Körbrovi, že skutečně byl ny
nějším ministerstvem stalus quo v jazykove
otázce porušen k újmě Čechů a že
lim těmto dána byla ne jedna příčina, nýbrž
hojně důvody vznášeti pro to žaloby na ně.
doktor
Körber
Gautschův
Čecho
18
article
Velké vzrušení a hlubokou nevoli vzbudily
jednotlivosti v nezměrném utrpení, jaké snášet
jest uvědomělým českým úřadníkům jednak
v tak zv. uzavíraném německém území, jednak
vlastními představenými.
Ministr justice bar. Spens nebyl přito-
men, jak by se bylo slušelo a patřilo. Byl do
zasedací sině povolán a postouchal. Každé slovo
dra. Plačka padalo na hlavu jeho, — odpověd-
aího čéfe.—
V účinné polemice proti dru. Körbrovi, ostř
pointované, dal dr. Plaček rozhodný projey
nedůvěře k celé politice jeho a dovodil mu
přesným a přesvědčivým způsobem, že, třebas
popíral sebe více, jest přece zajatcem
německé levice.
Konečně po několika nedělich rozhoupalo
se kolo polské ke zmince o vřesenských událo
stech v parlamentě vídeňském, když byl již ně
kolik neděl o nich pronesl rozhodné slovo člen
delegace české. Hr. Dědušický nepřestal
na této jednotlivosti, nýbrž pojednal obšjrně
o soustavné persekuci Poláků praských a nalezi
k odsouzení její — nazval ji »krvavým znásil-
ňováním« — rázné akcenty, proti kterým bra
dr. Körber pruské úřady v ochradu. Voláno
na něj za to z českých míst: »Pruský ministr!
Němci na levici tleskali mu na-
dšeně. Tak dostali od nich Poláci odměnu z
svou zradu, spáchanou na Slovincích při jich
pilném návrhu v příčině zřízení university lu
blaňské.
Důkladně a rozhodně odbyl chéfa vlády
posl. Dašinský, z kterého ozval se dne
opět ton v pravdě nacionální, an namítal, že
v otázkách civilisace a lidskosti přestávají hra-
nice zemské i státní. Politikům levice, ktet
včera jako šídlem bodnuti pobíhali sněmovnou,
kterým však dnes při odvetě proti dru. Körbrovi
a jeho hrozbám zdřevěněl jazyk, vysmálse
a doložil, že silnější nežli ministrové jest pan
bar. Krieghammer, ale socialní demokraté
absolutismu že se neboji.
Plaček
Dědušický
doktor
Körber
Němec
Polák
Hradec
19
article
Všeobecná rozprava o zemědělský ch
družstvech mohla býti zahájena konečně
Jest na pořadu jednacím od 17. řijna t. r., od
prvé schůze nynějšího zasedání. Po 55 dnech
se k ní sněmovna dostasla. Kdo ještě věřl.
že při takovém stavu věcí s parlamentem, který
po dvou měsících pronikne a prodere se teprve
ke svému programu, dá se pracovati vůbeca
vykonati zvláště úlohy hospodářské, ten jest
optimistou, jehož slepota jest nezhojilelnou.
Předseda zahájil schůzi v 11.20 hod.
Mezi došlými spisy jsou návrhy posl, hr.
Barba a sp. na slabilisování míst technických
správců státních prací proti revokazu s přiměřenou
změnou titulu a rozmnožením míst: — Pachraa
sp. na postátnění obecního gymnasia v Karlových
Varech.
Dotazy podali poslanci: Schoiswohla
sp. po zlepšení platů zatimných lesních pomocníkův
a lesních dozorcův a povýšení jich do III. tř. státních
služebníků: — Steiner a sp. po ochraně obyva-
telstva za příčinou automobilových závodů mezi Pa-
říží a Vídni; — Marchat a sp. po zákonné úpravě
pracovní smlouvy zřízenců zemědělských a lesních
závodů; — V. Holer a sp. po konfiskaci chebských
novin.
Přechází se k jednacímu pořadu a rokuje dal
o zatímném rozpočtu.
Posl. Choc (česky proti rozpočtu) tíčí protizá
konné násilnosti vlády ministerského předsedy dra
Körbra a probírá působení jednotlivých ministrd.
Steiner
V Holer
Posl
Choc
Körbr
Karlová Vary
Vídeň
rozprava o zemědělský ch družstvo
20
article
Především přednáší některé správní nenáležitosti
z moravského místodržitelování ministra spravedlnosti
Speus Boodena. V téže politice — praví řečník —
pokračoval tento úřadník bez ohledu na svou vládní
přísahu jako ministr. On je to, jenž krok za krokem
provádí ve svém úřadě politiku nejhrubší germani-
sace. Nejinak ministr vyučování dr. Hartel, jehož
poslední prohlášení v debatě o lublaňské universitě
bylo přímo posměchem vůči spravedlivému poža-
davku Slovinců a jehož počínání proti národnostem
slovanským, zejmena proti školským požadavkům ná-
roda našeho musí nás do duše urážeti. Takovou poli-
tiku jednotlivých ministrů inspiruje však zejmen
ministerský předseda sám.
Řečník obraci se prudce proti ministerskému
předsedovi jako proti největšímu nepříteli českého
národa a praví: My upozorňujeme, že česko-německ
smiřovačky jsou zbytečnou komedii, které si v Č
chách nikdo nepřeje a žádný výsledků jejich ne-
schváli.
Ke konci vyzývá mladočeské poslance, aby ne
zdržovali pád dra. Körbra, neboť on z požadavku
českého nesplní ani nejmenšího.
Posl. Nowak navrhuje konec debaty, což při
jato a hlavními řečníky byli zvoleni poslanci br
Dědušický (pro) a dr. Plaček (proli předloze).
Poslanec dr. ryt. Plaček: Ministerský před-
seda, jemuž nelze upřítí vybranou zdvořilost v ob
cování se všemi stranami, k měmu politování včer
pronesl proti nám výčitku, že jsme zůstali dlužní
důkaz pro své tvrzení, že dnešní ministerstvo jest
nespravedlivé a předpojaté. Důkaz tento není ob
lížný. Připomlnám interpellaci, podanou poslanci le-
vice, dle které zrušení jazykových nařízení ještě prý
není provedeno. Čechům níkdy nenapadlo v jazyko-
vých nařízeních spatřovali úkon ministerské milosti
a pramen jazykových práv, nýbrž jazyková nařízení
uvedla v život to, co od jakživa bylo pra-
vem.
Speus Booden
doktor
Hartel
Slovinec
Posl
Nowak
Dědušický
Plaček
Čecho
21
article
Právem českého národa na rovnoprávnost ne
vzniklo teprve jazykovými nařizeními, zakládať se n
zákonech, na § 19. státních základních zákonů, na
kabinetním listu ze dne 8. dubna 1848. Co se týká
§ 19., tvrdí se sice s německé strany, že potřebuje
teprve zákona prováděcího, aby uveden byl v život
Je t ovšem podivno, že strana, která se chlubí pate
nitou státních základních zákonů, najednou prohla-
šuje § 19. za ditě mrtvě narozené. Jsou však také
takové soudní úřady, kteréž zrušily jako protizákonná
jistá opatření výslovně z toho důvodu, že nevyhovo-
vala § 19. Řeční« čle na důkaz toho několik roz-
hodnutí správního soudu.
Co se týká kabinetního listu z roku 1818, ne-
může okolnost, že kromě zákonných norem má také
ještě jiný obsah, odníti těmto zákonným ustahovením
platnosti zákona. Rozhodnutí nejvyššího soudu ze
dne 13. prosince 1898 byl onen kabinetní list, jak
povědomo, výslovně uznán zákonem, ano, bylo vy-
dáno k tomuto kabinetnímu listu zvláštní prováděci
nařízení, kteréž jest obsaženo v císařském nařízení
ze dne 13. května 1848 českému appelačnímu soudu
ve příčině rovnoprávností českého jazyka s něme-
ckým. Na základě tohoto zákona byl svolán sněm
království českého roku 1818. Nebylo žádného jiného
zákona než § 2. kabinetního listu, jehož zákonný
ráz tím jest dokumentován
Chce li vláda býti pokládána za objektivní, má
také morální povinnost říditi se zminěným zákonem
o rovnoprávnosti. Jsou-li jazyková nařízení zrušena,
zůstává tu přece zákon a vláda nepotře buje
než neslavětse proti provádění rov
noprávnosti. Ministerský předseda vyzval včera
české poslance, aby mu podali důkaz, pokud se o-
chyluje od stanoviska spravedlnosti a objektivity.
22
article
Při nastoupení kabinetu tohoto existoval sice výnos
ministra Kindingera, který však byl contra
legem a tudiž neplatil. V prvních měsících po jeho
nastoupení nebylo ničeho známo, že by se byla
stala změna na prospěch českého národa. Ale pak
přišel kritický okamžik. Není politickým tajemstvím,
že po českých stranách bylo žádáno zcela explicite
prohlášení, že nikdy nebudou dělati obstrukci, kdežto
německé strany si vyhradily obstrukční postup. To
stalo se v posledních duech měsíce srpna 1900 a o
té doby datuje se změna jednání vlády.
Kindinger
23
article
V ministerstvu spravedlnosti spustil se pravý
déšť tajemných nařízení, úkazů, citování soudnícl
úřadníků, působení na presidenty soudů, při čemž
se žádalo, aby český jazyk z úřadování se zcela vy-
loučil. Stižnosti na toto porušování zákona byly
předneseny v promemoriu a v interpelacích. Úplné
odpovědi na tyto jsme dosud nedostali. V jedné
z těchto interpelací byl citován článek »Národních
Listů« ze dne 13. listopadu, ve kterém se charakte-
řisuje loto — musím říci — hanebné hospodářství
U soudních akt, která přicházejí od nejvyšších soud-
ních úřadů k ministerstvu spravedlnosti, zahostila se
od září m. r. následující praxe: V ministerstvu se
neodvážili říci, to neb ono jest protízákonné, nýbrž
všechny české přípisy v aktech obsažené, které se
referentu nehodily, byly podškrtnuty červeně nebo
modře. (Slyšte! Slyšte! na lavicích českých.) Akt vy-
řízený šel pak nazpět a vyšší soudní úřad byl vy
zván, aby poružení »platných jazykových předpisů-
bylo vylknuto. O tom, jakou chybu však akta obsa
hovala, nebylo ve vyřízení žádné řečí, to naznači
příslušný referent v ministerstvu červenou neb
modrou tužkou. (Hlučně hlasy na lavicích českých
Slyšte ! Slyštel
U vrchního soudu navedli se tak páni radov
a tak šel akt k první instanci, kteráž opět byla
upozorněna na »stávající jazykové předpisy«.
24
article
Takové delfické orakulum stalo se praxí. Zřejma
při tom byla jen mala fides, vyjímaje kurs proti vnitřní
češtině. Přirozeně byli tím čeští úřadníci znepokojeni
a vykonáván tím na ně nátlak. Na štěstí jsou však
dnes v českém národě sebevědomí mužové, kteří vědí.
co jest právo a zákon a že se mohou o právo ao
zákon opírat i proti vrchním soudům. Jsou soudy
kde takové mazaniny vyšších soudních úřadů byly
prostě házeny do koše. Ano, někteří byli tak směli
že u příslušného vrchního soudu se tázali, jaké jsou
to jazykové předpisy, na něž se upozorňuje. Žadný
však z těchlo soudních úřadníků nedostal odpovědi
(Hlučně: Slyšte! Slyšte! na lavicích českých.) Zmí
něné číslo »Národních Listů« bylo však konfiskováno
jakkoliv obsahovalo jen fakta, jež jsou známa stům
a tisícům soudních úřadníků. Stalo se též, že sebe-
vědomí úřadníci si založili sbírky takových doku-
mentů a pokynů Disciplinární řízení proti těmie
úřadníkům nebylo nikým zahájeno, poněvadž nen
žádného positivního zákona, jehož přestoupení by se
jim mohlo vytýkati. Nyní se postoupilo o krok dále
a dalo se úřadníkům těm znáti, že jejich jednání jes
zaznamenáno — v černé knize. (Bouřlivé hlasy
Slyšte! Slyšte!) To jest v pravdě černá kniha rakou-
ské justiční správy. (Hlučný potlesk u Čechů.) Minist
řídí se však zásadou: »quod fecisti negae.
Čecho
25
article
Řečník zabývá se pak poznámkou ministerskéh
předsedy, že stejně jako Čechové, pronášejí i Něm
stížnosti v přičině obsazování míst úřadnických
Kdyby na tyto německé stížnosti dal ministr spravedl
nosti náležitou odpověď, rozplynuly by se ihned
v niveč. (Hlučný souhlas na českých lavicích.) Dle
poměru národnosti musilo by býti v justičním odboru
v Čechách dvě pětiny německých a tři pětiny českých
úřadníků. Němci však nedodávají k tomu potřebného
materiálu. Mezi soudním úřadnictvem v Čechách jest
vůbec jen jedna pětina Němců.
Čecho
Němec
Německo
Čechy
26
article
Posl. dr. Kramář: Jsou jen pro vyšší míst
Posl. dr. ryt. Plaček: Čeští úřadníci ponechá
váni jsou na některých místech pokud jich tam na
prosto nemohou postrádati. Rekne se jim, že jak-
mile německý kandidát se na toto místo najde, že
májí pak odstoupiti. Kterýsi soudní adjunkt byl pře-
ložen do německého území, nemohl však v městě
nalézti žádného bylu a musil se spokojiti jedním
pokojem v obci, vzdálené 1/4 hodiny od města. Svo
nábytek musil uložiti na půdě, jest nyní bovkotován
ve společnosti, lidé, kteří ho potřebují, smějí ho po
zdravovati jen tajně. Muž ten prosjl na kolenou, aby
byl přesazen do českého okresu. Žádal svého okres
ního soudce, aby ve zprávě na vrchní soud potvrdil
že jeho přesazení jest ze zmíněného důvodu ne-
zbytno. Okresní soudce mu to přislíbil, ale tento ně-
mecký muž svého slova nesplnil, nýbrž napsal ve
zprávě vrchnímu soudu, že adjunkt nenašel byluv
městě, protože lidé počítají s tím, že by mohi! být
V drobném prodejít
ranní číslo o sobě . . . za 8b
pdpolední
. . . . na zb
Te slialkách na vsnková
ranní čísle.
edpulední . . . . . . . . 5b
Insera t
platí se hotové sapřel.
Fředplacesi a insesty pěijbnná admisl-
straca v Marianské ulici č. 3.
Tan nachězají se těž rrdakce
tiskárna s ozpedice „Nisodnich Listě“.
Bukopiny se nevracsji
Posl
doktor
Kramář
Tana
Plaček
27
article
každý okamžik přeložen. (Hlučné: Slyšte ! Slyšte
na lavicích českých.)
Němečtí soudni úřadníci dosáhnou průměrně za
3 léta kariéry, k jakéž potřebují čeští úředníci 8 roků.
Za takových okolností nesmějí se stavět
stížnosti české a německé do jedu
řady. (Souhlas na lavicích česk ých.)
Řeč posl. dra. Tschana, kde se mluví o počešťo-
vání finančních úřadů, jest právem mistrovským
dílem umění sestavovati číslice. Je-li mezi finanční-
mi úřadníky tolik Čechů, jest dlužno to vysvětliti
tím, že Němci se o místa ve finanční službě neuchá-
zejí, pak si hrají na mučedníky. Vyšší místa
úřadnická jsou Čechům vůbec nepřístupná. Od zalo-
žení instiluce sekčních šéfů byl nynější ministr
Rezek prvním sekčním šéfem českým. (Slyšte ! Slyšte
na lavicích českých.) Mezi 121 úřadníky V. třídy
hoddostní jest v centrálních úřadech jen 6 Čechu.
(Styšte ! Slyšte !- u Čechů.)
Posl. dr. Brzorád: Za spravedlivé vlády
Skandál
Posl. dr. ryt. Plaček: Jednalo se o to, že bud
za tohoto ministerstva jmenován nový český sekční
šéf. Hned na to putovala deputace německých kory-
feů k ministr presidentu a prohlásila, že jmenování
českého sekčního šéťa znamenalo by vypovězení
války Němcům. Ministerstvo, které se tím dává za-
strašili, nemůže býti pokládáno za spravedlivé a ne-
přednojaté. (Hlučný souhlas na lavicích českých)
Řečník stěžuje si pak na germanisaci místních
jmén v Čechách. Libovolné změny místních jmen
byly sice znemožněny ministerskými výnosy, ale
místodržitelství teprve nedávno proti tomuto zákazu
provedlo celou řadu změn. V praxi dějí se jisté
změny jmén, avšak podobné znetvořeniny, jaké se
dějí v poslední době, neměly by se díti. (Souhlas na
lavicích českých).
Čecho
Němec
Čech
Styšte
Posl
doktor
Brzorád
Čechy
Tschan
28
article
Posl. Luksch: Také na Moravě -jest množstv
německých míst, jichž jména byla počešt na.
Poslanec Jaroš: Řekněte jména
Poslanec dr. ryt. Plaček (pokračuje): Jak bez-
důvodné namnoze jsou změny místních jmen jest
viděti mezi jiným z toho, že německy označené
místo Ostrometten při zakládání katastru pro
nedoslýchavost úřadníka bylo zaneseno do katastru
jako Wassertrompeten. (Hlučná veselost.)
Proto že již německá jména se tak znetvořují, bylo
také české jméno znetvořeno; z Ostromeče bylo
uděláno Osternnetz. (Hlučná veselost.) Změnou
má se dodati místu ethnografický ráz německý. Tu
se nemůže říci, že vláda se nedotýká národních prav
českého lidu.
Též četné úřady se zdráhají vydávati české kvi-
tance. Stížnosti podané na ministerstvo financí
dosud nebyly vyřízeny. Uchází-li se o některé místo
uchazeč český, vypíše se konkurs znovu a tomuto
uchazeči se místo neudělí. V poslední době žádalo
se také, aby každý uchazeč znal jednotlivé německé
dialekty, kterým často nerozumějí ani úřadnící ně-
mečtí.
Posl
Luksch
Jaroš
doktor
Plaček
Morava
Ostromeče
29
article
Poslanec Kasper: Tím méně češtíl
Poslanec dr. ryt. Plaček: Odpírají se nám
zřejmě české vyučovací ústavy, proto že prý by tim
byli Němci poškozeni. Ministr vyučování za přítom-
nosti císaře v Praze prohlásil deputaci, že zřízení
české university na Moravě by bylo dílem, kterým
by vyrovnání mezi Čechy a Němci musilo býti ko-
runováno, v poslanecké sněmovně však ministr po-
ukázal na věcné obtíže, stojící v cestě zřízení tohoto
ústavu. V Praze udělal z olázky této politikum, kteréž
se může Čechům přiznati, teprve až jestli se s Němci
ve všech bodech dohodnou, to jest, jestli Němcům
po každé stránce vyhoví (Hlučný souhlas u Čechů),
proto že nemůže vláda chovali se spravedlivé,
proto že nemá vláda odvahy chovati
se spravedlivě.
Nedostatek energie jest charakteristickým pro ny-
nější poměry. Jen v tom spočívá pravá příčina,
proč parlament nepracuje. (Hlučný sou-
hlas na lavicích českých.) Třeba ministerský před-
seda prohlašoval, že jsou zákony, zaručující jazykova
práva zemi, přece tyto zákony neprovádí, proto že
Němci hrozí obstrukcí. V tomto smyslu jest jejich za-
jatcem. Politika Němců jest Čechům pobídkou, aby
se domáhali práv, která jsou zákony odůvodněna.
Kasper
doktor
Němec
Čecho
Praha
Čechy
český univerzita na Morava
30
article
(Souhlas na lavicích českých.) Poměry na říšské radě
byly by ihned vyjasněnější, kdyby se dostalo všem
národům spravedlnosti. (Souhlas u Čechů.) Ve vy-
rovnávací konferenci jsou vlastně nesmyslem, nebot
bylo by poviuností ministerského předsedy a jeho
vlády, aby provedl práva národu českému zaručená,
jichž provedení v tčchto konfereneích má býti teprve
vykoupeno od nepřátelského národa. Ministerský
předseda chová se ke všem stranám velice přátelsky.
avšak jest patrno, že není již suí juris: ulrpěl již
capitis deminulio. Za těchto okolností a vzhledem na
nedostatek spravedlnosti u této vlády nemůže naše
strana ministerského předsedu pokládati za hlavu
a nemůže mu přiznati vůdčí roli v Rakousku a po-
kládati jej za muže, který by byl s to, aby krisi roz-
řešil a jehož by se mohlo následovati ve válečných
výpravách proti Uhrám. Samozřejmým důsledkem
toho jest, že čeští poslanci hlasovati budou proti pro-
zatímnému rozpočtu. (Hlučná pochvala a potlesk na
lavicch českých.)
Poslanec hrabě Dědušický soudí, že sně-
movna chce žíti. Až pilné návrhy se vyfratí, bude
jednat o nejdůležitějších věcech. Třeba nechati hrozeb
a obstrukce a poslanci budou konati spokojeně své
povinnosti. (Pochvala.) Až staneme se zase vážným
a slušným parlamentem, nebude si nikdo troufati
výrok, že jsme morituri.
Čecho
Dědušický
Rakousko
Uhry
31
article
Sněmovna má vykonati práci v zájmu celé říáe
a uzná-li lo, přistoupí k práci s větší opravdovoslí.
Zastává se polského kola proti lživým obžalobám,
jež nepocházejí od pruské nebo německé strany, ale
se strany nejurputnějších polských nepřátel. Polákům
vyčítalo se spiknutí a proto jsou prý pro stát ne-
bezpečnými. Je pochopitelno, že mimorakouské udá-
losti vyloudily mezi rakouskými Poláky nejbolest-
nější pocity. Pochybuje, že touto zmínkou věc se
změní, ale přednáší ji na důkaz bezpodstalnosti
výtek, jež uváděly se proti mimopruským Polákům
a perfidie nenávistníků, již ony výčitky uvedli.
Polák
32
article
(Hlučná pochvala mezi Poláky.)
V zemi, kde žijí Poláci od pradávna, zdálo s
asi před 10 léty, že bude se s nimi zacházeti mír-
něji, ale byl to pouhý přelud. Tím trapněji pocilo-
valo se, když onen směr zvrhl se v protipolská opa-
tření. Lituje, že v pruském Polsku vylučují polštinu
nejen z národních škol, ale i z vyučování soukro-
mého. (Slyšte ! Slyšte !) Tehda nezpůsobily ony zprávy
mezí rakouskými Poláky žádné demonstrace. Připo-
mínám zřízení kolonisační komise pruské, jež kupo-
vala a kupuje polské pozemky, aby mohla Poláky
zničiti. Poukazuje na vypovídání rakouských pod-
daných z Pruska, protože byli Poláci, na zadržování
listů s polskými adresami na újmu obchodu. Ohra-
žení proti tomu podáno v delegacích a do domácích
záležitostí německých nikdo se nemísil. Dnes mluví
se o nich v parlamentě poprvé. Řečník vyličuje vznik
a průběh vřesenské události a její následky, Polské
obyvatelstvo nemohlo se více zdržeti. Lituje po-
uličních demonstrací proti německému konsulátu v
Lvově.
Úhlavní nepřátelé polského národa ros trušovale
bajky o polských intrikách. Je to zrovna směšné.
Poláci vědí, že bezpráví, jež se jim stalo, neodčiní
se diplomatickým spiknutím proti evropskému miru.
Byli za to také krvavě potrestáni. Poláci v každém
státě spolehají se pouze na boha, svou kulturní
práci, své přesvědčení a na to, že mravnost jednou
zvítězí. (Pochvala mezi Poláky.)
Poukazuje ostrými slovy na postup proti rakou-
ským Polákům a praví: Nejsme tak bláboví, aby-
chom pouštěli se do politiky intrik, máme na zřeteli
pouze blaho Rakouska, troufajíce, že spravedlnost
Polák
Polsko
Prusko
Lvov
Rakousko