1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k čislu 50. ze dne 20. února 1903.
3
masthead
Pichl Jan, řídící učitel v. v., 70 roků. — U Milosrd-
ných sester: Matějkova recte Matyankova Emilie.
sirotek po úřadníku, 69 roků. Vomáčka Antonín, kočí,
44 roky. — U Alžbětinek: Müllerová Marie, šva-
dlena, 59 roků. — V invalidovně: Šťastný Jan,
tit. závodčí u vozatajstva, 73 roky
Pichl
Jan
Matějkův
Matyankův
Emilie
Vomáčka
U Milosrd
U Alžbětinka
Müllerová Marie
Šťastná Jan
4
article
= Zabavené brillanty. Těchto dnů dověděla se
vídeňská policie, že meškající tam zástupce velkého
hollandského družstva pro broušení diamantů má při
sobě nezasazené brillanty značné ceny, za něž ne-
bylo zaplaceno clo. Agent p. A. J., jenž- byl ubytován
v jednom hotelu, když proti němu se strany finanč-
ního úřadu bylo zakročeno, udal, že toliko zapome-
nul zaplatiti clo za diamanty. Poplatek, jejž by byl
musil zaplatit za diamanty v ceně as 200.000 franků
byl by čini! — osmdesát osm baléřů, poněvadž pak
při celní prohlídce zapomněl ohlásiti diamanty k vy-
clení, byly mu všechny brillanty zabaveny a zahá-
jeno proti němu řízení důchodkového soudu. Pan A.
J. bude bezpochyby odsouzen k nejvyšší pokutě 800
korun, načež mu zabavené brillanty budou vydány;
toliko jeden brilliant, ne příliš značné ceny, propadne
úplně, poněvadž je zasazen
= Falešná baronka. Z Pešti se oznamuje: V jed-
né zdejší kavárně byla onehdy večer zatčena detektivem
elegantní mladá dáma a dopravena na policii. Jest
to 20letá Josefina P—ova, dcera úřadníka z Jihlavy.
Josefin
Pešť
Jihlava
5
article
Dívka, jež již záhy jevila náklonnost k lehkomyslno-
stem, byla před několika lety vypovězena z domu
svých rodičů a v poslední době živila se toliko pod-
vody. Cestovala po větších městech evropských, je-
zdila toliko v první třídě a představovala se svým
spolucestujícím z pravidla jako baronessa Blumen-
feldova. Poslední její obětí byl inženýr Otto Tobisen
z Christianie. Jel dne 7. t. m. expressním vlakem
z Vidně do Berlína. V Drážďanech přistoupla k němu
do kupé dáma, jež se představila jako Valerie ba-
ronka Bullova. Inženýr se záhy seznámil se svou
krásnou spolucestující a byl nadšen, když nová jeho
známá projevila ochotu, že spolu s ním stráví něko-
lik veselých dnů. Ubytovali se v hotelu »Central«a
zatím co Tobisen vyšel do města, aby obstaral svoje
záležitosti, sebrala domnělá baronka několik šperků
a 1400 korun, náležejících jejímu ctíteli a dala se na
útěk. Uprchla do Pešti, kdež žila pod falešným jmé-
nem. Policie dověděla se o pobytu P—ovy a detektiv
ji zatkl právě, když byla v kavárně zabrána ve čtení
zahraničných listů. Vyznala se z krádeže na Tobise
novi, ale popírá, že by se byla dopustila jiných
zločinů.
Tobisen
Valerius
Bullův
Christiania
Berlín
Drážďany
Pešť
6
article
= Nepřítel placení činže. Z Indianopolis, Ind.
se oznamuje: Na základě její vlastní výpovědi byl
paní Josefině Thornové u zdejšího soudu povolen
rozvod. Udala, že se před desíti roky provdala za A.
Thortona a za tu dobů stěhovali se třicetkráte. Její
manžel vždy tvrdil, že stěhování jest lacinější nežli
platiti činži a ačkoliv měl dobrý výdělek, ihnedse
stěhoval, jakmile mu domácí pohrozil, že jej dá vy-
házeti na ulici. Na žádném místě Thorton nikdy ne-
platil více činže nežli jen za první měsíc.
= Rozčilující výjev. Z Paříže se oznamuje
Těchto dnů o polednách počíhal si mladší jakýs muž
na párek, jenž přicházel od paláce d'Orsay, blíže no-
vého nádraží orieanského a nenuceně se bavil. Střeli
na muže, jehož tvář byla zbrocena krví, jenž však,
jak se zdá, nebyl těžce raněn. — »Bídníku!« vzkřik
na něho raněný. — Útočník, zastrčiv revolver do
kapsy, odpovědě!: »Bídník jste vy, zrádče!« — Dáma
zatím zmizela. Na nejbližším komisařství, kam byli
oba muži odvedeni, zjišténo, že raněný je dr. Bou-
chet z Neuilly, lékařský spolupracovník jednoho pa-
řížského listu, útočníkem pak hrabě Meery de Con-
tades, jehož manželka již od nějaké doby měla pra-
videlné schůzky s drem. Bouchetem v okolí paláce
d'Orsay. Dr. Bouchet býval lékařem neurasthenické
mladé hraběnky a pak se stal domácím přítelem, je-
hož přítomnosti již nemohla postrádat. Když se man-
žel dopátral pravdy, požádal lékaře, aby svoje ná-
vštěvy přerušil, avšak od té doby scházeli se milenci
mimo dům. Matka hraběnčina ujišťuje, že její zeť byl
ke své manželce velmi laskav a shovívavý a pokud
to jen šlo, šetřil jejího chorobného stavu. Když do-
šlo k nejhoršímu, odhodlal se, že svůdce, jenž jest
rovněž ženat, ale nežije se svou manželkou, ztrestá.
Thorn
Thorton
Bo
Meer
Con
doktor
Bouchet
Indianopolis
Paříž
Neuilly
d ' Orsay
d ' Orsay
7
article
Dr. Bouchet, jenž ještě téhož čne hodlal odcestovati
na jih, prohlásil, že nehodlá podati žalobu na útoč-
níka. Hraběnka utekla se ke zvým příbuzným. Oče-
kává se, že hrabě, jenž byl ponechán ve vazbě, bude
v nejbližších dnech na kauci propuštěn na svobodu.
= Střelena do prsou. V Presbyterian hospitálu
v Novém Yorku leží nyní padesátiletá paní Charlotta
Kaufmannová se střelnou ránou v prsou, kterou jí
byl způsobil Frederik Lietman. Lietman jest manže-
lem pradleny u paní Kaufmannové. Jak dcera pan
Kaufmannové udala, manželé Lietmanovi se před
časem rozešli a od té doby se Lietman stále na-
máhal, aby se s manželkou smířil a jí k tomu při-
měl, aby se k němu vrátila. Před nedávnem se Liet-
man dověděl, že jeho manželka jest pradlenou
paní Kaufmannové a od té doby ji neustále proná-
sledoval. Ve středu večer přišel opětně do domu
Kaufmanna a když jej paní Kaufmannová z domu
vypověděla, tu vytáhl revolver a střelil ji do prsou.
Lietman po spáchaném činu uprchl a policie nyní
po něm dosud marně pátrá.
doktor
Bouchet
Kaufmannová
Lietman
Kaufmann
Nový York
Liet
Presbyterian HOSPITÁLU
8
article
Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze
Dne 14. února 1903: Štronerova Adéla, dcera
obchodníka, 3 roky, 84—III. Grohmann František
malíř skla, 60 roků, 1771—II. Bernardová Barbora
manželka obuvníka, 39 roků, 162—V. Lefler Karel
řeznický pomocník, 28 roků, 235—V. Jelínková Josefa
vdova po tesaři, 78 rok, 123—VI. Tesařova Marie, dcera
brzdaře, 15 měsíců, 223—VII. Zámostný Jan, syn ko-
váře, 1 rok, 618—VII. — Vevšeobecné nemoc
nici: Junkova Františka, služka, 22 roky. Knotek
Karel, dělník, 26 roků. — U Milosrdných se
ster: Hejna Čeněk, metař, 71 rok. Rottova Františka,
posluhovačka, vdova, 43 roky.
Dne 15. února 1903: Rybáček Jaroslav, syn
kolářského pomocníka, 1/2 roku, 151—VII. Píchova
Anna, dcera krejčího, 5 roků, 861—I. Melchiorova
Anna, dcera po c. k. soudním tajemníku, 78 roků,
427—II. Novák Josef, syn kloboučníka, 12 neděl,
1186—II. Soukupová Josefa, soukromnice, 64 roky,
1269—II. Franzová Marie, kuchařka, 42 r., 1928—II.
Littna Josef, obchodní jednatel, 66 roků, 700—II. Ha-
mouz Václav, uzenářský pomocník, 27 roků, 426—III
Kadlíček Viktor, syn mlynářského dělníka, 2 roky,
229—VII. Pekárkova Anna, dcera dělníka, 3 dni,
750—VII. Lorenc Josef, syn malíře porculánu, 1 rok,
238—VIII. Stebichova Růžena, dcera služky, 3 měs.
363—VIII. Štička Bedřich, syn barvíře, 1 r., 519—VIII
Šiklová Barbora, manželka truhláře, 54 roky, 20—VI
— Ve všeobecné nemocnici: Neumannová
Augusta, manželka kreslíře, 32 roky. Žák František,
strojní zámečník, 40 roků. — U Milosrdných
bratří: Císař Jan, žednický pomocník, 29 roků.
Grohmann
František malíř
Bernardová
Barbora
V Lefler
Karel řeznický
V Jelínková
Josef vdova
Marie
Zámostná
Jan
Knotek
Rottův
Píchův
Anna
Melchiorův
Novák
Josef
Soukupová
Franzová
Václav
Kadlíček
Viktor
Pekárkův
Lorenc
Stebichův
Růžena
Bedřich
Šiklová
František
Praha
Rybáček Jaroslav
Štronerův Adéla
Junkův František
Hejna Čeněk
Neumannová August
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
123. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
10
article
V pátek 20. února.
Ponpě.
Komedie o jednom dějství. Napsal Frant. X. Svo-
boda. Režisér Jaroslav Kvapil.
OSOBY: Klán, vdovec, majetník dvorce, P. Řada.
Anežka,
jeho dcera, !. Grégrova. Ladislav, medik,
synovec, Fr. Matějovský. Kučina, majetník soused-
ního dvorce, J. Seifert. Děj na dvorci Klánově.
Lapený Samsónek.
Fraška o jednom dějství. Napsal Frant. X. Svoboda.
OSOBY: Samsónek, zámožný občan, A. Sedláček.
Samsónková, jeho žena, M. Pštrosová. Liduška, je-
jich dcera, M. Štursová. Karásek, ženich Liduščin,
E. Focht. Rejšíl, Hrádek, Zajíček, Vítek, výboři čte-
nářské besedy, K. Mušek, R. Inneman. R. Kafka,
Fl. Steinsberg. Drdová, Plachá, herečky, I. Grégrova,
A. Červená. Faček, Brabík, Cicvárek, hosté, V.
Zintl, K. Váňa, J. Karásek. Hospodský, J. Havelský.
Hospodská, E. Volfova. Podomek, A. Hlaváček. Ho-
sté. Děj v českém městysi v zimě.
Sládei.
Veselohra o dvou dějstvích. Napsal Karel Jaromír
Erben. Hudbu složil Josef Vorel. Režisér Josef Šinnaha.
OSOBY: Sládek, J. Havelský. Sládková, L. Danze-
rová. Vojtěška, jejich dcera, A. Červená. Zábranský,
usedlý soused a strýc Jarošův, R. Iuneman. Jaroš,
podstarší, E. Focht. Zapito, obroční, Fl. Steinsberg.
Marjánka, cobazovačka, M. Pštrosová. Chasa a šu-
maři. Děj koná se dílem ve dvoře před pivovarem,
dílem v pokojí sládkově r. 1836.
Po »Lapeném Samsónku« přestávka.
Začátek o 7. hod
Konec o 10. hod.
František
Kvapil
Klán
Anežka
Grégrův
Ladislav
Matějovský
J Seifert
Fraško
Svoboda
A Sedláček
M Pštrosová
M Štursová
Karásek
Liduščin
E Focht
Zajíček
Vítek
R Inneman
R Kafka
Steinsberg
Drdová
Plachá
A Červená
Brabík
Cicvárek
V Zintl
K Váňa
J Karásek
E Volfův
A Hlaváček
Karel
Jaromír
Erben
Vorel
Šinnah
Sládek
Sládková
L Danz
Vojtěšek
Jarošův
R Iuneman
Jaroš
Marjánka
Francie
Klánov
11
article
Lidevé divadlo „Uran. s“ v VII. částl Prahy.
Lidevé divadlo „Uran. s“ v VII. částl Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 20. února.
Začátek o 7. hod.
12. hra v předplacení.
Poprvé.
Uran
Praha
Lidevá divadlo
13
article
Novinka.
Dva tábory.
Hra o 4 jednáních od N. J. Tinkovského. Z ruštiny
přeložil dr. B. Prusík. Režisér B. Lachman.
J Tinkovský
Prusík
Lachman
14
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
V pátek 20. února.
Začátek o 7. hod.
54. hra v předplacení (páteční).
4075
Pohostinská hra paní Mařenky Zieglerové.
Dáma od Maxima.
ištěkovo lidové divadlo vakracech
na Král.
pátek 20. února.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po páté
Ve znamení pravdy.
Ziegler
Král
Smíchov
Švandův divadlo
15
article
»O to se nestarejto, budeme ho najisto míti. Viděl
jste park u Laplaty? Za mne byl mladým a také sa-
motné Laplatě jest nejvýš dvanáct až třináct let, ná-
sledkem čehož park jest nejvýš desetiletý, ale jaké jsou
tam stromy!«
»Připouštím, ale deset let — jest přece jenom
dlouhá doba.«
»Deset let — nic není!« odpověděl s přesvědčením
Lěvša; »čas tak rychle ubíhá, že ani nepozoruješ, jak
prchají leta. Mějte na paměti, že za deset let zde v této
hluboké a tiché poušti kolem nás bude celá osada, bude
kypěti život, budou kvésti sady, všude budou rozptýleny
bilé, čisté domky, kolem nich budou proháněti se děti a
pracovati a odpočívati dospělí. A kdo první přinesl život
do tohoto místa? My spolu. Což pak nezdá se vám tato
myšlenka svůdnou?«
Pokrčil jsem rameny, ale v duchu jsem souhlasil.
Cítil jsem, že tento život postupně mne předělává. Můj
vkus, mé zvyky a náhledy ustupovaly jiným, novým, do-
sud mně neznámým. Již neděsí mne osamocenost, ani
hluboké ticho pouště, ani tato nepřehledná, na všechny
strany se rozkládající rovina. Stále řídčeji a řídčeji vzpo-
mínám na Evropu a vlasť vždy častěji zdá se mně býti
hrozně dalekou, že přemýšleti o návratu do ní zdá se
mně podivným.
S Lěvšou mluvíme zřídka. Příroda se svým tajem-
ným tichem nepovzbuzuje k hovornosti. O čem bychom
také mluvili? To, co dříve mohlo nám býti předmětem
sporu neb hovoru denní — starosti, veliké události, články
novinářské a městské klepy — to všechno zmizelo. A to,
co nás obklopuje, jest tak prosté a samozřejmé, tak při-
rozeně proniká náš život, že netřeba o tom uvažovati a
Evropa
16
article
hranici a pouštíme se do práce. Abychom nebyli nuceni
stále choditi do řeky pro vodu, vykopali jsme na blízku
jámu, vymazali jsme ji hlinou, nechali ji vyschnouti a
naplnili pak vodou. Hlína byla velmi měkkou, ale když
uschla na slunci, stávala se tvrdou jako kámen a proto
rozhodli jsme se, že naděláme z ní cihel k stavbě domu,
jelikož porážeti a svážeti stromy bylo obtížnější. Když
jsme se dosti napracovali, unavili a vyhladověli, sedáme
k ohni, jíme a popíjíme mate. Posud žijeme v přepychu:
máme placky, čurisu (salám), různé konservy a vodku.
Během doby všechny tyto zásoby dojdou, my však seo
to nestaráme, abychom jich příliš šetřili. Chuť k jídlu
máme výbornou a ze všeho vysvítá, že nám hlad nehrozí.
Máme již nasbíranou zásobu pštrosích vajec, jichž jest
množství v polích. V bařinách zdržuje se nesčíslné množ-
ství sluk, labutí a kachen, neobyčejně velikých a vykr-
mených, tak že z počátku považoval jsem je za husy.
Ptáci nebojí se vůbec člověka a pouštějí nás k sobě tak
blízko, že střilíme najisto. Guanakové a gamy skáčou po
pahorcích a divoké kozy v celých stádech přecházejí od
jednoho místa ke druhému. V krajním případě, kdyby
nám došel prach a broky, jimiž opatřili jsme se bohatě,
jest nám k službám naše říčka s takovým bohatstvím
ryb, že nemůžeme ani svým očím uvěřiti. Chytáme je ne
udicemi, ale sítěmi. Ryby tyto nejsou podobné našim.
Nejvíce chytáme jednu velikosti velikého candáta; jest
masitá, skoro okrouhlá, tvarem svým poněkud připomíná
našeho kapra, jest však širší a tlustší nežli on, se světle-
červenými ploutvemi, se stříbrnými šupinami, s černými
zády a velikýma malinovýma očima.
Dne 18. prosince. 20° Celsia. Dny ubíhají
neobyčejně rychle. A podivno, tomuto ne zcela obvyklé-
„Zápisky emigranta.“
° Celsius