1
masthead
V Praze, v pátek dne 20. února.
Praha
2
masthead
K číslu 50.
čisto v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
Praha
4
article
NAk
NAk
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Naka
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Noční schůze poslanecké sněmovny
Z Vídně, 20. února. Za velikého hlomozu
ve kterém všechny hlasy zanikaly, o 2. hodině
10 min. zákon o rekrutech na ro
1903 schválen byl také ve třetím
čtení. Sociální demokraté hrozili pěstmi vy-
soko pozdviženými vládním lavicím, na kterých
do konce vytrvali jen dr. Körber a hrabě
Welsersheim.
Na povel poslance Ira, který vzkřikl
»Po. — zor ! Vzdejte čest!« zanotovali Vše-
němci hymnu »Gott erhalte«. Hlasy u Čechů
»Proč pak - zpíváte »Gott erhalte«? Zpívejt
svoji hymnu »Heil dir im Siegeskranz«.
Pokračujeme nyní ve zprávě z ranního
Poslanec Daszyňski pravil,, že levice s
netají, že pro brannou předlohu hlasovala jenz
důvodů politických. Potom řečník mluvilo
známé afféře nadporučíka Mattasiče
Kegleviče, který se stal dle slov Daszyn-
ského obětí vojenské justiční vraždy. Když tento
muž, byv po léta držán ve vazbě a z armády
vyloučen, hlásil se, by učinil udání na prince
Koburského Filipa u plukovníka Mattiek
a důstojníka inspekčního setníka Navrátila,
dal do protokolu žalobu, ve které prince obvi-
ňuje ze skutků špinavých a nečestných, ze
skutků, které jsou neslučitelny se ctí důstojnickou.
V protokolu se praví: Pro prince Koburského
není žádná lež dosti špinavou, jen aby kompro-
mitoval svou ženu, kterou však podržel zpět,
ačkoliv věřil v její vinu. Jest nehoden býti dů-
stojníkem. Prine řekl své ženě, aby se šatila
lákavě a svůdně, aby k baron
Hirsehovi byla libeznou a po ho-
stině pak, až bude baron Hirsch
dlobré náladě, ať mu řekne o peníze.
Körber
Welsersheim
Ir
Gott
Čecho
Mattasič Keglevič
Filip
Mattiek
Navrátil
Hirseh
Hirsch
Vídeň
poslanecký sněmovna
6
article
(Slyšte ! Slyštel)
Uveřejňuji to nikoliv z pouhé choutky p
škandálech, nýbrž pravím to, abych ukázal,
čím jest tak zv. čestný soud vojenský. Nadpo-
ručík Mattasič jel do Vídně, byl povolán k mi-
nistru vojenství, který mu řekl, že ho vyzývá,
by protokol jemu zaslal soukromě. To se stalo
a od března r. 1899 nevešlo ve známost an
jediné slovo o tom, co s tímto protokolem se
stalo. Tolik se mluví o vojenské cti, tolik hlu
páků dá se zabit pro tento pojem a tak prak
tickým je Koburg.
Posl. Gniewosz: Jest mužem čestným.
Posl. Daszyňski: Ale praktickým.
Posl. Gniewosz: Byl mým kamarádemu
pluku a jest čestný muž. Měl také trpké dny.
Třikráte se bil a zaplatil 3 mill. franků dluhů
za padělané směnky své ženy. Zkusil třeba více
než Mattasič.
Posl
Vídeň
8
article
Posl. Daszyňski: Koburg je ve sněmovně,
ačkoliv není občanem ani suverénem.
Posl. Klofáč navrhuje konec schů ze
a praví, že jest skandál, pro brannou předlohu
protahovat schůzi přes půlnoc. Kdyby jednalo
se o zájmy a potřeby lidu, nekonala by se jistě
schůze tak dlouho.
Předseda: Učiňte formální návrh; odůvod
nění je nepřípustno.
Posl. Klofáč: Pro brannou předlohu jest
presidium ochotno sněmovnu mučit.
Předseda: Učiňte formální návrh na konee
schůze.
Posl. Klofáč: Toto jednání svědčí o ne
upřímnosti. Činí na to návrh na konec schůze
návrh se zamítá 216 hlasy proti 53.
Posl. Noske mluví potom proti krutým tr
stům »uvázání« a »španglí« dosud v rakouské
armádě se nalézajících.
Posl. Wrabetz: Teď mluv hodně. Takové
chování je sprosté. (Velký nepokoj.)
Posl. Iro: Ticho! Chce-li někdo jíti na ples
ať jde.
Posl. Noske vykládá, že vojáci pro pře-
stupky disciplinární musí snášeti větší tresty.
než zločinec, který se přiznal. Řečník ukazuje
malbu z dob císařovny Marie Terezie, ve které
zobrazena jest tortura a praví, že tortury pou-
žívá se v rakouském vojsku posud.
Posl. Holanský mluví potom o vojen
ských dodávkách.
Posl
Klofáč
Marie Terezia
9
article
Hlasuje se pak o resolucích, které byly při-
jaty, vyjma resoluci poslance Malika, který
chtěl, aby zvláštní zřetel byl vzat při zápo-
vědi boykotování hostineů vojen-
skými sbory hudebními, na Štyrský
Hradec. — Páni Němci vždycky musí chtiti
něco extra.
Posl. Popovski navrhuje, by se vykonalo
třeltí čtení předlohy.
Posl. Eldersch volá: Protestujeme proti
tomu, abyste se v prvních hodinách ranních
opovážili přinést lidu předlohu ve třetím čtení
a jej tak těžkou obětí obtížili. (Hluk na lavicích
křesťanských sociálů.) Měli byste míti aspoň to-
lik slušnosti, počkat s tím do rána. Uvádíte-li,
že tak činíte z důvodů pohodlí, pravím, že jste
dnes dopustili, že bude zase o několik tisíc ob-
čanů více vzdychati pode jhem militarismu
Prohlašuji, že není třeba, by tento zákon by
zejtra ráno předložen císaři k ranní kávě.
Hlasy: Vždyť musí zákon také do panské
sněmovny.
Posl. Eldersch : Císař bude spokojen, pře
ložíte-li mu zákon zejtra odpoledne. Protestuji
proti chvatu, se kterým se zákon koncuje.
Potom se sněmovna usná š
dvoutřetinovou většinou, by při-
kročilo se ihned k třetímu čtení
Pak byl zákon schválen.
Malik
Němec
Posl
Popovský
Císař
Štyrský Hradec
panská sněmovna
10
article
Sli
Sli
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
11
article
Posl. Stein upozorňuje, že bylo několik
dam ve sněmovně okradeno a žádá opatření na
prospěch bezpečnosti majetku hostů a poslanců.
Ve 2 hod. 10 min. schůze skončena
prohlášením jednacího pořadu pro schůzi příští,
jež konati se bude v pátek dne 27. února,
který zní:
1. první čtení budžetních předloh,
2. první čtení vyrovnacích předloh.
Řečníci pro budžetní předlohy jsou zapsáni.
Zápis řečníků pro předlohy vyrovnací koná se
v pátek o půl 11. hod. dopolední. Vláda hodlá
v páteční schůzi poslanecké sněmovny podat
osnovu zákona, kterým se zapovídá rayono-
vání řepy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 20. února. (C.-B.) Ředitel české
státní reálky v Praze na Novém městě Čeněk
Jarolimek obdržel od císaře titul vládního
Posl
Stein
Jarolimek
Vídeň
Praha
poslanecký sněmovna
12
article
Obvodní lékař citolibský dr. Josef Marek
dostal od císaře zlatý záslužný kříž s korunou.
Ministr kultu a vyučování jmenoval pro-
fessora na státním gymnasiu v Král. Hradci
Karla Nováka okresním školdozorcem pro
české školy ve školském okresu mělnickéma
v německých školských okresích ústeckém, lito-
měřickém, děčínském, duchcovském a teplickém.
Notář Jan Říha v Lomnici byl předsedou
ministerstva jako správcem ministerstva sprave-
dlnosti přeložen do Čes. Brodu.
Z Říma, 19. února. (C.-B.) Ve sně-
movně dovozoval předseda ministerstva Z -
nardelli, že vydání na národní obranu musí
býti vždy v poměru k hospodářské situaci, ale
na druhé straně že jest jisté nevyhnutelné mi-
nimum, jež musí býti na národní obranu věno-
váno. Není vyloučeno, že mohou býti učiněny
reformy a úspory, ministr války také mnohé již
ohlásil, ale jest nutno trvající mezery vyplniti.
Předseda ministerstva žádal pak navrhova-
tele, aby svůj návrh odvolali, neučiní-li však
tak, ať sněmovna návrh zamítne a svým hlaso-
váním dokáže, že názory její se od názorů
vlády neliší a v žádném okamžiku nejsou po-
chybny, jedná-li se o moc a velikost vlasti-
(Bouřlivý souhlas a potlesk.)
Dodatek posl. Sacchia k návrhu Mira-
bellovu, že sněmovna spolehá, že vláda, snižujíe
postupně vydání vojenská, bude zvyšovati vy-
dání na produktivní účely, byl zamítnut. Pro
dodatek ten hlasovala jedině krajní levice. Na
to byl jmenovitým hlasováním zamítnu t 269
hlasy proti 64 návrh Mirabellův a schůze
skončena.
Z Brestu, 19. února. (C.-B.) Zvláštní
komisař Moerdes odebral se dnes do Saint
Méenu, aby notifikoval řádovým sestrám,
které své školy opět otevřely, rozkaz vypoví-
rady.
doktor
Josef Marek
Král
Novák
Říha
Hradec
Lomnice
Čes . Brod
Řím
Mira
Brest
Saint Méen
ministerstvo Z
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
„en ne litost“.
Napsal Jan Z. Ríša.
Je jiskřivá únorová noc. Bledé světlo mě-
síční, ozařujíc nesčetné plochy zasněžených
střech města O., klade ostře rýsované stíny na
ztemnělé ulice, v nichž rozléhají se jenom kroky
pozdních chodců. Z dáli zalětá sem občas du-
šený hukot řeky, vrhající se přes splav.
V prvním poschodí domu, stojícího v jedné
z postranních uliček, stojí u otevřeného okna
mladík ne více než dvacetiletý. Oknem, dokořán
otevřeným, vane do silně vytopeného pokoje
zvenčí vzduch... V tom — vlnami větru sem
zaneseny — zavířily mu v uši zvuky hudby . ..
Byl ples... Naslouchal chvíli napjatě. „Ti se
veselí,“ projelo mu hlavou, „a já se zde —
loučím se světem . ..“
Ke kroku tomu přiměla jej — ne omrzelost
života — ale blížící se smrt sama! Lékaři mu
vážně řekli, že — při dosavadním způsobu ži-
vota — vystačí nejdéle se čtyřmi měsíci. —
Rozhodl se proto, že odejde sám — dobrovolně.
14
article
Odhodlal se k tomu, ježto se obával lítosti, která
by přišla s příchodem bolestí.
Nyní, stoje u okna, hleděl do mrazivé noc
na spoustu stříšek pod sebou. „Mám právo, zba-
vit se života?“ tázal se sebe sama, ale hned
v myšlénkách si trpce odpověděl: „Vždyť tu chei
být! Což na tom tolik záleží,zkrátím-li si ten
jepicový život svůj o několik dní? Jednou —
buď teď anebo potom — beztoho to musí být!
Nemám též příčiny, proč bych tolik lpěl na ži-
votě, jenž pro mne od kolébky až po tuto chvíli
je pásmem bolestí, ústrků a strádání!“
„Ano, ale co tomu řekne svět? Že jsem by
zbabělcem...! Ale, vždyť neodcházím v zou-
falosti, spíše s jakýmsi vnitřním uspokojením,“
tak omlouval sama sebe!
Ze vzdálené věže bila jedna hodina s pol-
noci. Nahnul se dolů do ulice; uslyšelť tam
zmatené hlasy a smích. — „Nějaká veselá spo-
lečnost,“ napadlo mu.
Vrátil se ke stolu. Oči jeho byly bez lesku
jenom v koutku lového se cosi lesklo! „Jen ne
15
article
lítost,“ zašeptal a odhodlán jsa, sáhl po revol-
veru. Kousl se zlostí do seschlých rtů, když po-
zoroval, že se mu ruka chvěje. Nyní, nehýbaje
ni jediným svalem v tváři, rozepjal rychle vestu,
rozhrnul bílou košili a spěšně přejel si rukou
po teplých ňadrech. — Sáhl na kliční kosť; od
té svezla se mu ruka doleji na jedno žebro. Po-
čítal kosti žeberní... Napočítal pět... V tom
místě zimničně zaryl ukazováček levé ruky,
kdežto pravou nasadil revolver . ..
Revolver chladil jej na spocené kůži. Rukou
hmataje, hledal kohoutek revolveru...
Z dola uslyšel ještě jednou zřetelně zpěv
zpitých. — „Ti žijí. — Jen ne lítost!““ pravil
polohlasem a spustil.
Třeskla rána nočním vzduchem, ale ihined
zmlkla v chaosu zpitých hlasů, nesoucích se
z dola. Nikdo netušil, že „Homo sapiens“ ze
světa odcházi ..
A přece, když ráno ho našli ztuhlého na po-
hovce, leskla se mu v koutku očním slza ...
Slza lítosti??