V Praze, ve čtvrtek dne 19. února.

K čísiu 49.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s-dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z poslanecké sněmovny. Z Vídně, 19. února. Jest pevný úmys vyříditi dnes zákon o kontingentu vojenském na rok 1903 docela. Na to třeba ovšem dlouhé schůze. Zapsáno bylo ještě mnoho řečníků, kteří mají zajištěno místo. Mezi nimi nalezají se mluvčí českých agrárníků, českých národních socialistů, socialních de- mokratů, zejmena pak ministr hr. Wel- sersheim. Kromě toho má ještě doslov zpravodaj většiny posl. Schuhmeier. Navrženo bude nejspíše hlasování dle jmen. Dodělá-li se předloha ve druhém čtení do podvečera, bude navržena schůze večerní, ve které by se vykonalo čtení třetí. Německá strana lidová dosud odpírá, žáda- jíc, aby třetí čtení konalo se teprve zejtra. Usnesla se včera 3 proti 5 hlasům hlasovati pro předlohu. Tříčlenné menšině dává vol- nost východu. Strany a noviny zabývají se zvláště věcmi, které po masopustní prázdni mají býti provedeny. Není nám s podivem, naopak, jest zvyklostí, že o Češích vyskytují se v ča- sopisech německo-vídeňských zprávy, které jsou dílem kombinacemi, dílem pravdivy. Pokud se těchto týká, musíme opět vysloviti největší politování, že právě z če- ského tábora do řad nejúhlavnějších nepřátel se vyzrazují taktické disposice, činěné na dobu několika neděl. Na straně německé ta- kového chování, jehož netřeba charakteriso- vati, není. Stačí podotknout, že dnes již jeden orgán bývalé ně- mecké opposice ví, který pilný návrh klubu českého bude po- staven k disku ssi dne 27. t. m. kdežto usneseno bylo, zachovat o tom ta- jemství a nikomu — ani českým listům — ne sdělovati ničeho. V ohledu tom bude nezbytno sjednat nápravu a důkladně vymés železným koštětem. Co se pak týká kombinací, připra vujeme českou veřejnost, že prázdní maso- pustní řada jejich ještě se rozmnoží. Kolpor tují se všelijaké pověsti o požadavcích, které

činí Čechové za propuštění rozpočtu a vy- rovnacích předloh. Rozšiřují se výmyslya báchorky, ve kterých se hádá sem tam. Vůči tomu nejlépe zachovat naprostou reservu. Klub český sám o věci ani nejednal, ba mů- žeme dodati, že není do té chvíle žádné transakce mezi vládoua poslanci českými. »Neue Fr. Presse«, která se vydá- vá ráda za světový orgán, oznamuje svému čtenářstvu, že Čechové žádati budou mimo jiné doplnění programu pro vodní stavbyv ten rozum, aby se na kanalisaci Vltavy z Budějovic do Prahy a regulaci středního Labe vydalo 16 mill. korun. »Neue Fr. Presse« mohla by přece věděti, co již bylo uveřejněno, že přídavek 16 mill. byl již dán, ale výhradně a výlučně na regulaci Labe. Na regulaci Vltavy musí býti povolena vládou, ba myslíme, jest již povolena vládou, suma jiná. Srbské studentstvo proti útokům na dynastii Obrenovičů. ze Štyrského Hradce, 19. února Demonstrace srbských studentů v divadle městském při provozování frašky »Robert Bertram«, při které bylo šest studentů zatčeno, budou míti dohru. Srbské student- stvo zaslalo totiž přípis srbskému vyslanci ve Vídni, ve kterém prosí, aby učinil rozklady ministru vnitra v ten rozum. aby řediteli divadla jako cizozemci bylo za- kázáno pořádat na jevišti politické demon- strace, zejmena pak takově útoky na srb- skou dynastii Obrenovičů.

Telegrafcké zprávy. Z Vídně, 19. února. (C.-B.) Úřadní list uveřejňuje sankcionovaný zákon o kon- versi obligací jednotného státního dluhu a současně příslušnou vyhlášku ministraf- nancí. Dále uveřejňuje úřadní list koncesní li- stinu ze dne 9. února pro místní dráhu ze Cvikova do Jablonného a pro místní dráhu z Mikulášovic až k říšským hranicím u Dol- ního Einsiedlu.

Čislo v Praze za 2h a na venkové za 3 Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici. číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Z raříže, 18. února. (C.-B.) Sdružení francouzských majitelů zahraničních cenných papírů vyzývá vzhledem na poslední události, jež ukázaly, že jest žádoucím všeobecná ná- prava finanční situace Venezuely, veškeré majitele různých titrů, půjček venezuelských, aby oznámili svá jména za účelem utvoření komitétu, který by zastupoval a hájil jejich zájmy.. Z Paříže, 18. února. (C.-B.) »Agence Havas« se dovídá z Cařihradu, že francouz- ský vyslanec obdržel rozkaz, aby všecky kroky, které podnikají vyslanectva Rakousko- Uherska a Ruska v záležitostech Makedonie. energicky podporoval. Z Říma, 18. února. (C.-B.) V posla- necké sněmovně uvedl ministr Morin na pravou míru tvrzení Mirabellovao námořnictví a vzpomenul, že Anglie, Francie, Rusko, Německo, Rakousko-Uhersko, Spojené státy, a Japonsko své rozpočty námořní té- měř zdvojnásobily, kdežto Italie svůj námořní rozpočet o jedenáct millionů sní- žila. Italie potřebuje vzhledem na svou ze- měpisnou polohu, na vystěhovalectví a na zájmy, jež musí hájiti, silného loďstva. Po dal- ších vývodech posl. Ciccotta prohlásil předseda, že italské námořnictvo těšilo se vždy velké lásce a plné důvěře parlamentu i vlasti. (Hlučný souhlas.) Potom byla schůze skončena.

Z Kapského města, 18. února. (C.-B.) Ministr osad Chamberlain přibyl včera do Rondebošu, předměstí Kapského městaa odejel dnes dráhou do Kapského města, kdež byl četnými zástupy srdečně přivítán. Za předčítání adres, odevzdaných Chamberlai- novi, byl premier-ministr kapské kolonie Sprigg vypískán. Chamberlain vyzýval lid ve svém proslovu vážně ke svor- nosti a vyslovil naději, že všichni kolonisté budou svorni v tom, že budou loyálními pod- danými první říše světa Z Yokohamy, 18. února. (C.-B.) Prin Komacu zemřel. Z Kalkuty, 18. února. (C.-B.) Major Mac Mahon a ostatní členové rozhraničo- vací komise persko-afganské sešli se s af- gánskými zástupci dne 12. února na Hil- mendě.

FEUILLETON. Nápad. Napsal Josef Skružný.

Otakar Pekárek dýchal pro divadlo. Prvn pohled do novin platil divadelní rubrice, první kouknutí na roh ulice divadelnímu plakátu. Ne- bylo novinky v pražských a předměstských di- vadlech, aby jich neviděl buď hned při premiéře. nebo aspoň při nejbližší reprise. A nebyl Pe- kárek z těch mnoha návštěvníků, kteří chodili do divadla jen proto, aby zabili večer, aby se pobavili dějem, zvědavi jsouce hlavněa především jenom, „jak to dopadne“ Ze svých častých návštěv osvojil si tolik kritiky, že bavil se nejen situacemi děje, ale i výkony herců, výpravou a vůbec vším, co s divadlém souviselo. Vždýť sám také trochu k tomu náležel. Zahrál si už několikráte na ochot- nických prknech a byl by se dal snad i enga- žovat k některé společnosti, kdyby neznal až příliš dobře ubohé poměry, ve kterých se dnešní herci, kromě několika miláčků Štěstěny, nalézaji. Spokojil se tedy u divadla úlohou diváka. Bohužel, nestačily vždycky finanční poměr Pekárkovy touze jeho po divadle, a tu se stávalo, že zželelo se mu málo placených biletářů a on na cestě z domova do hlediště vynechal někdy obvyklou u návštěvníků zastávku u divadelní po- kladny a vtisknuv biletáři místo lístku obnos. rovnající se tak asi polovině vstupní ceny, bral se na místo cestou přímou! To ovšem stávalo

se jen v divadlech menších, většinou ochotni- ckých. Do Národního používal výhod dovolených a sice lístků spolkových a komparsních. Ačkoliv uznával Pekárek zařízení předního stánku Thalie za velice pěkné a účelné, přece nemohl se nikterak zpřáteliti s jednou jeho částí — se šatnou. Ještě v zimě, kdy musí se od- kládat všude, ale v létě, když byl nucen dát za uschování pouhého deštníku nebo hole 20 ha- léřů, měli pak všichni účinkující komikové per- nou práci, aby rozladěného Otakara přivedli na lepší a veselejší myšlénky. Pekárek byl obchodním „cestujícím“ v Praze a pracovní jeho doba byla denně tak asi od 10 hod. dopoledne do 3 hod. odpoledne. Za ten čas měl toho lítání, někdy v pravém slova smyslu. tak zrovna dost, o půl čtvrté byl po obědě, pak šel do kavárny přečíst denní listy a večer pravi- delně do divadla. Poslední stanicí celodenn pouti byl pak mládenecký pokojík, kde na stole kynula mu 30haléřová večeře ve společnosti skle- nice piva, kteréžto posilnění docházelo svého zaplacení vždy až po sobotní výplatě. Bylo za krásného letního dne, chýlilo se k večeru. Cedule Národního divadla oznamovaly premiéru původní činohry. Pekárek stál na Ná- břeží u nového mostu a podroboval smutným okem obsah své věčně nedoplněné tobolky pečlivé revisi, jejíž výsledkem bylo konstatování. že hotovost obnáší jednu korunu a 14 haléřů. V hlavě Pekárka rodil se rozpočet: Lístek do pří- zemí na spolkovou legitimaci 1 koruna, elektri- kou domů (bydlil až na konci Žižkova) 12 haléřů ergo přebytek 2 haléře. Za ten koupí si v elek- trice od konduktora titul Vašnosty.

Bylo skoro půl sedmé, tedy svrchovaný čas, aby se v přízemí dostal ku pažení, nebo ke zdi, nechtěl-li být celé představení jako Čech ve Vídni, t. j. bez opory! Ve vestibulu prodělal ještě asi pětiminutovou parní lázeň, než dostal lístek; bylať tlačenice a obcházet pokladnu v Ná- rodním není dovoleno! Třímaje lístek, prošel mezi hemžícími se lidmi ke vchodu do hlediště, aby si zajistil místo, ale běda! Sotva vstupenku odevzdal a chystal se otevřít dvéře svatyně, zadržela ho ruka strážcova a Pekárek uslyšel zdrcující slovo: „Pane, račte dříve odložiti hůl, jinak nemohu vás do vnitř vpustit.“ Ubohý Otakarek! Na hůl docela za- pomněl. Jak pak má odložit, když má v kapse dvouhaléř? Šťastnou náhodou však nebyl Pe- kárek z těch, kteří při každé nehodě ztratí ducha- přítomnost a rázem zaproudila v něm divadelní krev Dal se do smíchu. „A to je dobré! A tohle se vám povedlo Já že mám odložit hůl? Co vám to napadlo? „To se rozumí! Jinak do hlediště nesmíte!“ „Prosím vás, nedělejte si rekraci. Což jste slepý? Nevidíte, že bych bez hole upadl? Či snad chromí nemají přístupu do divadla?“ Zřízenec vyvalil na Pekárka oči. Tohle se mu ještě nestalo. A než se vzpamatoval, byl Otakar už v divadle, vděčen jsa dobrému ná- padu, bez kterého neviděl by premiéru vůbeca když, bylo by to s „ptačí perspektivy s galerie.