Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2. Číslo 282

2

KATOLICKÉ LISTY.

3

Dne 14. října 1900.

4 article

Věci tyto nelze bráti na lehkou váhu. Zátopa těchto letáků z Německa zasahuje již i do krajů českých. Naše dělnictvo přenáší jich mnoho z uza- vřeného území domů, jež stávají se četbou lidu v dobách zimních. A proto dovolili jsme si na zá- topu tu příslušné kruhy upozorniti.

Německo

5 article Volební ruch.

Volební ruch. Morava. Volby volitelů na Boskovsku budou od 10. do 23. řijna, na Tišnovsku začnou v sobotu 13. října. Na Šumpersku za IV. kurii kandiduje p. Pius Olbrich; na Litovelsku a Zábřežsku proti býv. posl. p. Svozilovi kandiduje p. Vilém Karger, starosta v Lesnici. Na Uh.-Brodsku vyslovila se část starostů opět pro posl. Seicherta. Na Šumpersku proti socialistovi Riegrovi kandi- dují dva nadučitelé pp. Konečný z Bohdíkova Krásný ze Sadkova. Na schůzi katolických důvěrníků v Místku ustavil se volební výbor za předsednictví vdp. děkana Frt. Špičky z Mor. Ostravy. Usneseno bylo svolati důvěr- níky z celého okresu. Na schůzi katolických důvěrníků v Bystřici p. H. přijata byla jednohlasně kandidatura dp. Fr. Valouška pro V. kurii valašsko-hanáckou. Na schůzi důvěrníků dne 8. října v Telči bylo usneseno jednohlasně kandidovat dra. A. Stojana na sněm zemský, na říšskou radu za V. kurii p. A. Ja- kubského z Třebíče, za IV. kurii kandidován bude kandidát katolické strany národní výkonným výborem doporučený. Brněnský advokát dr. Růžička nebude kan- didovati. Zástupcové hustopečského okresu požádali bý- valého poslance dra. dra. Otakara bar. Pražáka, aby znovu kandidoval. Slezsko. Přípravy volební jsou v plném proudu poněvadž volby volitelů ve IV. a V. kurii se konají v druhé polovici listopadu. Různé země. V Přímoří bude kandidovati za V. kurii slovinský sociální demokrat Kristan, v Terstě socialista Učekar. — Volební schůze v Eichswaldě jmenovala posl. Gerstmayera za svého kandidáta. — V Běláku byla kandidatura dra. Steinwendra přijata.

Pius Olbrich Svozil Karger Seichert Riegr Sadkův Špička Mor František Valoušek doktor Růžička bar Pražák Kristan Učekar Morava Tišnovsko Šumpersko Litovelsko Zábřežsko Uh Brodsko Bohdíkov Místek Ostrava Bystřice Telč Třebíč

6 article

— Na schůzi zástupců obcí okresu brixenského usta- noven kandidátem bar. Dipauli, dr. Schöpfer pak zamítnut. Kandidáti sociálně-demokratičtí za V. kurii pro volby do říšské rady: Čechy: I. volební okres v Praze: K. Krunert, typograf v Praze; II. vo- lební okres (Smíchov): Ant. Němec, red. z Prahy; III. (Střlbro): Š. Stark, horník v Tachově; IV. (Cheb): dr. L. Verkauf z Vídně; V. (Žatec) : Ed. Želler, soukromý úředník v Teplicích; VI. (Litomě- řice): Ant. Schrammel, vydavatel časopisu v Ústí n. L.; VII. (Ml. Boleslav): Jos. Schuster, typograf; VIII. (Liberec): Jos. Hannich, tkadlec v Kam. Še- navě; IX. (Trutnov): V. Kiesewetter, tkadlec v Li- berci; X. (Jičín): Fr. V. Čermák, sazeč v Praze XI. (Hradec Králové): Ant. Svěcený, krejčí z Prahy; XII. (Litomyšl): Fr. Gehlört, strojvůdce z Prahy; XIII. (Čáslav): Fr. Smítek, soukr. úředník v Hum- polci; XIV. (Kolín): Ant. Rais, správce knihtiskárny v Praze; XV. (Tábor): Fr. Toužil, zlatník z Vršo- vic; XVI. (Budějovice): K. Vaněk, truhlář v Budě- jovicích; XVII. (Písek): Jos. Roušar, kovo dělník z Prahy; XVIII. (Plzeň): Vil. Černý, kovodělník z Prahy. Morava: Za Brno Jos. Hybeš, redaktor z Brna; za Jihlavu Fr. Komprda z Brna; za Znojmo dr. L. Czech z Brna; za Uh. Hradiště Č. Oadráček, kupec v Jizeře; za Val. Meziříčí Fr. Šaha, krejčí v Prostějově; za Olomouc J. Krapka, red. z Vídně; za Šumperk E Rieger, tkadlec v Brně. Slezsko: Za Opavu M. Olderž, úředník nemoc. pokladny z Brna; za Téšín E. Cinge, horník z Těšína.

doktor Schöpfer K Krunert Antonín Němec Š Stark L Verkauf Schuster Hannich V Kiesewetter V Čermák Svěcená Gehlört Rais Toužil K Vaněk Roušar Černá Hybeš Komprda L Czech Šah J Krapek Rieger M Olderž E Cinge Praha Smíchov Střlbro Tachov Cheb Vídeň Žatec Teplice Boleslav Liberec Kama Trutnov Jičín Francie Hradec Králové Litomyšl Čáslav Huma Kolín Tábor Vršo Budějovice Buda Písek Plzeň Morava Brno Znojmo Č . Oadráček Jizera Prostějov Olomouc Šumperk Těšín Ed Jos

7 title

Zprávy politické.

8 article

V Praze, 13. října. Ke svolání zemských sněmů. »Deutsches Volksblatt« tvrdí, že vláda jest odhodlána svolati zemské sněmy ke krátké poradě v prosinci. Hr. Goluchowski odebral se na svůj velko- statek v Haliči, kde se zdrží několik duí. Socialisté a svoboda. Socialistická strana vyzývá v chebském listě »Volkswille« a letáky svoje stoupence, aby všude rozbíjeli schůze německo-radi- kální, zejména pak posl. Steina, který hrozí odhale- ním nepříjemných věcí. To je ta svoboda sociálních demokratů, která nedopouští druhému mluviti, když jest jinakého mínění. Právě tato brutálnost však jim podrazí nohy, jak viděti ze schůze, konané v Aši, kde byl přijat za kandidáta posl. Stein velikou většinou a kandidatura bývalého posl. Verkaufa byla zamítnuta.

Goluchowský Stein Praha Hradec Halič Aš Deutsches Volksblatt

9 article

Štvanice lidovců na Moravě. Svobodomy- slní lidovci mají za to, že mohou užívati všech zbraní proti katolické straně při volbách. Aby je zastrašili, prohlašují za neobyčejně důležitý zjev neznámou de- putaci neznámých živnostníků v jejich (!) redakci ; tito pánové, existující snad pouze v myšlénkách lido- veckých, stěžovali si na agitace duchovenské při vol- bách a hrozili, že vystoupí z církve! Dokul »Lidové Noviny« neuveřejní jména deputantů a mandát, který jí byl dán, dotud budeme pochybovati o pravdivosti tohoto výjevu, který ostatně svědčí, že se sešli »také« katolíci v bouření proti duchovenstvu. K rozdělení Tyrolska. Známa jest odpověd předsedy ministerstva dra. Körbra na žádost italských poslanců v Tyrolsku, aby byla země rozdělena. Nyní podali tito protest proti listu předsedy ministerstva tohoto znění: »Prohlásení, které list ministerského předsedy, zaslaný bar. Malfattimu, obsahuje, ukládá italským poslancům povinnost, aby v otázce samosprávy jižních Tyrol promluvili slovo k voličům, aby jim podali zprávu o své dosavadní činnosti a zároveň vyložili program pro další chování. Italští poslanci mohli oče- kávati od vlády prohlášení, které by v hlavních vě- cech schvalovalo projekt jimi předložený, dosavadní neshody odklidilo a dorozumění mezi oběma národ- nostmi přivodilo. Ministerský předseda však prohla- šuje, že projekt zákona, kterýž mu byl poslanci po- dán, jest nepřijatelný, a že sama myšlénka této auto- nomie jest utopií, která se nedá provésti. Tím pro- hlásil všemohoucnost německé majority. Tohoto neoče- kávaného rozřešení nemohou pominouti rlčením ti, kterým důvěra voličů udělila mandát. V takovém oka- mžiku mlčeti, bylo by zločinem. Vláda efemerního ministerstva a jeho prokonsulů nemohou vzíti lidu vě- domí jeho práv. My nikdy se nepodrobíme panství

Morava Tyrolsko Tyroly

10 article

německé majority. My jsme si úplně vědomi zodpo- vědnosti, kterou nám naše mandáty ukládají, a uzná- váme obtíže situace. Budeme bojovati uvnitř země i mimo ni všemi silami a prostředky, kterých nám zákon poskytuje, budeme bojovati za práva Trentina a za vítězství naší šlechetné věci. Slova ministra rok- sila v zemi símě nepokoje. Toto símě ponese ovoce, a boj mezi oběma národnostmi bude přenesen z ho- spodářského pole na národní, tak že se boj zvrhne v pravý plemenný boj. Zodpovědnost za tyto pová- žlivé následky padá na ty, kteří to nemohli neb ne- chtěli zameziti.« Tak rázně odpověděli italští poslanci ke stano- visku vládnímu. Rozpuštění istrijského sněmu. Podle zprávy »Slovence« hodlá vláda rozpustiti sněm istrij- ský a vypsati nové volby v dubnu, aby získala Slo- vince pro své předlohy. Proti rovnoprávnosti. President soudu v Ter- stu podal k obchodní komoře žádost, aby z 30 od- borných přísedících při jmenování bylo dbáno u ně- kterých na znalost jazyka chorvatského a slovinského. Obchodní komora však žádost tuto zamítla. Záležitost arcibiskupa dra. Stadlera. »Vaterland« prohlašuje za nepravdivé zprávý o roz- mluvě společného ministra Kallaye s papežským nunciem Taglianim ve příčině arcibiskupa dra. Stadlera. Hrabě Revertera. Již jest jisto, že štvanice proti hrab. Reverterovi byly zosnovány z liberální strany, které katolický šlechtic nebyl nikterak po chuti. Dnešní polovládní »Fremdenblatt« prohlašuje podle určitých informací, že hr. Revertera vrátí s opět v brzké době na své místo do Říma a že ne- bude nahrazen nikým jiným. Prote jest velmi podivno, když »Nár. Listy« píší, že jest jeho propuštění pouze odloženo. To se někdy stane jistě, poněvadž jeho vy- soké stáří vyžaduje dojista jedenkráte odpočinku. H .

Slovenka Stadler Kallay Tagliani Reverter Prot Řím

11 article

Revertera za svého pobytu měl několikráte poradu s hr. Gluchowskim a odebral se přes Solnohrad do Říma. »N. Fr. Pr.« tvrdí, že dlouho na svém místě nepotrvá a že jeho odvolání bylo usneseno již před příjezdem arcibiskupa Stadlera do Říma. Maďaři proti Něměině. Maďaři sa stále emancipují od Němců, jak se pozoruje právě ve vý- nosu ministra vyučování, kterým zrušuje se povinná i nepovinná němčina na všech obecných školách. Z Poznaně oznamují katolické listy ně- mecké s »Germanií« v čele, že soudně stíhána tam celá řada polských dam, protože soukromě — v míst- nostech soukromých — vyučovaly chudé polské dítky jazyku mateřskému, jenž vyloučen je ze škol pruských. Dámy ony mají platiti pokuty po 10 markách; od- volaly se sice až k ministerstvu, ale marně. Tyto dny uvězněna byla z téže příčiny slč. Janina Omaňkow- ska na pět dní, protože nebylo lze u ní nic zabaviti, aby zaplacena byla usouzená pokuta. — Kdysi pro tutéž příčinu odsouzena byla jistá polská řeholnice do žaláře na osm dní, a polským kněžím nejednou je platiti značné pokuty, protože buď sami polské děti vyučují polštině, anebo propůjčují k tomu farní bu- dovy. A potom prý katolíci se odnárodňují, a kato- lictví je prý Slovanstvu nepříznivo! Skutky mluvía vydávají katolíkům všude skvělé svědectví. L 41. Milanův komplot proti králi Alexandru. Milan přijel těchto dní do Bukurešti, aby zakřidoval svoje spojení se Sarafovem, předsedou macedonského výboru ve Srědci, který zamýšlel atentát proti králi

Stadler Maďar Něměina Němec Omaňkow Milanův Alexandr Milan Solnohrad Řím Francie Poznaň Bukurešť

12 article

jazyku rozplyne — jak povídám, Praha naproti Pa- říži pouhá vesnice. — To tam bylo, paní radová, podívání — vy- zvídala jedna z paniček. — První dni jsem na výstavu ani nemyslila, já chtěla zase jednou viděti a slyšeti božskou sáru Bern- hartovu — — ach, to je vám, dámy, něco zcela jiného a ta pařížská hudba, to musí člověk slyšet. Bože, co je Praha naproti Paříži, co zde člověk uslyší? — A nyní jala se notovati známý popěvek ze Sme- tanovy opery — Zde pořád jen to samé komediantské trá rá — trararadá — trá — rá — trararadá, — a to pořád až do omrzení. Já jsem z toho Smetany už nervosní, nic než Smetana a pořád jen Smetana — ale v Paříži — to je vám hudba — nu, jak poví- dám, naproti Paříži Praha jen vesnice. — A mezi horováním o Paříži a utíráním paříž- ského potu, paní radová na dvakráte vyprázdnila půllitřík plzeňského, což ovšem neušlo bystrým zra- kům milostpaniček, z nichž jedna podotkla: — A! na to »plzeňské« — paní radová — viďte? — — To je také to jediné, co Praha má. —- Kdyby člověk v Praze neměl ještě krapet toho plzeň- ského, pak by to byla učiněná Lhota, pak by to bylo k utečení. —

Smetan Praha Bern Paříž Sme

13 article

— A co se paní rádové nejvíce líbilo na vý- stavě? — — Darmo povídat. — Já jsem celý den ztrá- vila v paláci mód — ach, to jsou vám toalety a pak ta výstava klenotů! Jak povídám, Praha učiněná Lhota. — — A zde právě měla jsem potěš ení setkati se s perským šachem — stál naproti mně, zrovna zde, jako ten pán. — Uklonil jsem se za vyznamenání, že jsem aspoň co do prostoru směl representovati perského šacha. — V Paříži člověk přece uvidí lidi, ale zde v Praze — — Kdo pak také do takové vesnice kdy přijde — vždycky za onoho času jednou. — Zraky ostatních milostpaní závistivě pohlížely na Pařížanku, jíž dostalo se štěstí spatřiti šacha a státi zrovna u něho. Nesledoval jsem déle vypravování pražské Paří- žanky. Vstal jsem a poroučel jsem se. V Paříži letos se všemožnými poctami vítali prince a byli by vítali i korunované hlavy, kdyby jich tam bylo hodně mnoho přijelo. V Paříži sice vlastní krále — během posledních 100 let — dělali buď o hlavu kratší, anebo je vyháněli, ale z toho srdce rádi vítají teď cizí krále a prince. Těšili se, že přivítají letos cara, anebo aspoň Viléma, ale nepřijeli. Vzali tedy za vděk s perským šachem. Zálibu tuto pařížský »Figaro« rozkošně persifluje: Hotel su- verenů byl letos stále obydlen. Sotva že odjel král A giba, doprovázen jsa od Loubeta až na ná- draží, přijel král Chalalongkoru; nové vítání a uvádění presidentem.

Vilém Figaro Chalalongkor Praha Lhota Paříž

14 article

Co ten který africký nebo asiatský král doma tropí, odírá-li a vraždí-li své poddané na potkání, do toho v Paříži nikomu nic není. Francouzové mají rovnost, volnost, bratrství jen pro sebe a nikoliv pro lecjaké mouřeníny. Dědicové r. 1789 mají teď na sta- rosti jiné věci. President republiky měl z toho pokaždé nemalou radost dozvěděl-li se, že jsou ve střední Africe krá- lovství se jmény nevyslovitelnými. Tak aspoň učíse příležitostně zeměpisu. A africká veličenstva měla zase potěšení, seznati na výstavě různá blahobytná opatření pro nejnižší třídy lidu, ku př. dělnické byty, útulny pro šestinedělky, sirotčince pro opuštěné děti — samé to užitečné věci, jež si zajisté dobře zapamatovali. Zajisté že se jim zamlouvaly ty různé kongresy ku př. pro blaho pro- puštěných káranců, šetření nedospělých dívek, nebo pro hygienii škol, bezpečnostní opatření v dolecha pod. Avšak zdá se, že ti černí a žlutí princové mno- hem více pozornosti věnovali gymnastickým pokusům tanečnic ve známém červeném mlýně, nežli nejnověj- ším vymoženostem technologie. Při těch kterých pro- dukcích na výstavě lze velmi názorně viděti, žei potentáti a jejich princové také jsou lidé. Každý z nich po oficielním přivítání, jemuž bezpochyby ne- rozuměl ani slova, byl rád, když mohl odložiti ofici- elní tvářnost a ukázati na sobě, že je přístupný všem možným radostem, jako každý jiný smrtelník.

Francouz Paříž Afrika