1
masthead
V Praze, v úterý dne 24. března.
Praha
2
masthead
K číslu 82.
čislo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pešton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
Pešton
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
K situaci.
Z Vídně. 24. března. »Neue Freie
Presse«, »Reichswehr« a »ste
reichische Volkszeitung« zabývají
se manifestem svobodomyslných poslanců če
ských na říšské radě. Dlužno konstatovati.
že tvrzení některých časopisů jest úplně li-
chým, jakoby bylo osvědčení to způsobeno
teprve výsledkem volby na Starém městě
v Praze. Výkonný výbor národní strany svo-
bodomyslné usnesl se již před několi ka
nedělmi na provolání k národu.
Toto se zpozdilo déle, než bylo záhodno. Ve
věci samé »Neue Freie Presse« myslí.
že hlásí se nyní poslanci čeští k zásadám.
jež prohlásil nebožtík dr Rieger po víden-
ských vyrovnacích konferencích r. 1890, ale
stranu svou že přece již nezachránil. Lis
miní, že také nynější poslanci utraceni budou
těmi, kdož již dnes fanfárami vyzývají k boji
proti nim a praví, že stejně se povede také
stranám německým: že totiž očekává je osud.
že budou vystřídány stranami mladšími. Na
konec tento žurnál a také »Volkszei-
tung« vyzývají vládu ve shodě s »O st-
deutsche Rundschau«, aby prot
Čechům důtklivě zakročila. To
jest teď celá politická filosofie pánů Němců
rakouských: spolehati na policiia
pana Körbral
Proti sestátnění Severní dráhy z dů-
vodů — národnostních!
Rieger
Lisa
Čecho
Němec
Körbral
Vídeň
Praha
Neue Frei Presse
6
article
Z Vídně, 24. března. Z Opavy ozna
mují zdejší listy: Protože jest obava, že sta
nou se změny na neprospěch Němců při po-
státnění Severní dráhy, jeví se ted
silný ruch proti přaní Poláků. Spolek
majitelů domů ohlašuje s jiným spolkem ho-
spodářským velkou protestní schů z
proti postátňovací akci, Poláky za-
hájené. Osoby v hlavním městě a ve Slezsku
vzhledem k tomu, že Slezsko je zemí nejblíže
interessovanou, připojují se k tomu. Zpravo-
dajem je velkoprůmyslník Lamich, jako
důvěrník zúčastněných hospodářských faktorů
a jako důvěrník německých poslanců slez-
ských.
Dr. Jagič a Srbové.
z Vídně, 24. března. »Deutsches
Volksblatt« oznamuje z Pešti, že pro-
fessor slavistiky na universitě vídeňské dvor.
rada Jagi č sdělil královské srbské akade-
mii věd v Bělehradě, že vzdává se jejího
členství, poněvadž jest zahrnován útoky srb-
ských listů pro svou stať, kterou o Make-
donii uveřejnil v »Neue Fr. Presse«.
Němec
Polák
Lamich
doktor
Jagič
Srba
Vídeň
Opava
Slezsko
Pešť
Bělehrad
Francie . Presse
Deutsches Volksblatt
7
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Bukurešti, 23. března. (C. B.
Parlamentní zasedání, jež mělo
dnes skončiti, bylo prodlouženo až do
15. (28.) dubna.
Z Bukurešti, 23. března. (C. -B.
Senát přijal osnovu zákona ve příčině vše
obecného zůčtování státu, jíž se stanoví
zvláště způsob používání rozpočtových pře
bytků.
Z Paříže, 23. března. (C.B.) »Ag
Havas« telegrafuje se ze San Dominga
V ulicích města z uří prudký boj, jeho
výsledek je dosud nejistý.
Z Říma, 23. března. (C.-B.) Ke vče
rejšímu zatčení jistého Rusa v Ne
apoli dovídá se »Tribuna« ještě, žeje
zatčený obviněn ze spoluviny při zavražděn
Sipjagina.
Z Říma, 23. března. (C.-B.) Na Ba
lestrův dotaz, je-li pravda, jak pověs
hlásá, že pomníky na Palatinu ohrožený jsou
odpovídá ministr vyučování Nasi, že po
věsti nadsazují. Pomníky vyžadovaly někte
rých oprav Příslušné práce budou urychleny
Ministr ujišťuje, že v této záležitosti, jež vel
kou důležitost má, plnou měrou vykoná svoji
povinnost.
Ze Štokholmu, 23. března. (C. .
Havas
Rus
Ministr
Bukurešť
Paříž
Řím
Palatin
Štokholm
Sana Domingo
8
article
»Aftonbladet« oznamuje z Finska: Všichn
policejní chéfové ve vládních okresích Wi
borgu a Nylandě, celkem v 11 městech, mez
tím policejní chěfové v Helsingforsu, Wi
borgu, Hangoe a Borgae byli zbaven
svých úřad ů. Stejně stalo se deset
členům vrchního zemského soudu ve Wi
borgu a 3 členům vrchního zemského soudu
ve Váse.
Z Montevidea, 23. března. (C. -B.
»Agence Havas« oznamuje: »Podmínky
míru jsou tyto: Správa národn
strany ustanoví prefekty pr
pět departementů. Kromě členův ná-
rodní strany zúčastnilo se v revoluci také
mnoho jiných povstalců. Tito slo ž
zbraně a odvedou je tam, odkud je vzali.
Ani vojenští ani občanští po-
vstalci nebudou nikterak stí-
háni. Amnestie týká se všech po-
vstalců vyjma ty, kteří spáchali nějaké
sprosté zločiny.
Z Londýna, 23. března. (C.-B.) V doln
sněmovně odpověděl státní podtajemník za-
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Havas
Finsko
Helsingfors
Hangoe
Montevideo
Londýn
9
article
hraničních záležitostí Cranborne na dotaz,
zdali dílo reformní v Makedonii pokračuje,
že nemá dalších zpráv. Konsulové angličtí byli
vyzváni, aby navázali styky se svými kollegy
rakousko-uherskými a ruskými, aby je při opa-
třování zpráv podporovali a aby se k nim při
podnětech, činěných za účelem skutečného pro-
vádění reforem, připojili.
Labouchěre tvrdil, že hr. Bülow
prohlásil v německém říšském sněmu, že jest
zásadou anglické obchodní politiky, že Angličané
ukládají v cizině kapitál jen na své vlastní ne-
bezpečí a tázal se vzhledem k tomu, zdali při-
jme vláda zásadu tu také u Venezuely. Státní
podtajemník Cranborne odpověděl, že zá-
sady obchodní politiky anglické vlády v té pří-
čině byly s dostatek objasněny jednak poslední
akcí vládní ve sporu s Venezuelou, jednak pro-
hlášeními v parlamentě. Vláda nemůže převzíti
zodpovědnost za domnělé prohlášení hrab. Bu-
lo w a.
Bülow
Angličan
Cranborne
Makedonie
Venezuela
10
article
Potom rokovala sněmovna o zprávě komise,
jež se přimlouvá za ustanovení počtu mužstva
námořního na 127.100 mužů. Liberální poslanee
Longh žádal za zmenšení stavu mužstva ná-
mořního o 4600 mužů. O návrhu tom rozpředla
se delší debatta. Na konec Longh svůj návrh
odvolal.
Z Nového Yorku, 23. března. (C. -B.)
»Reuterova kancelář« oznamuje: Z Caracasu
se hlásí, že venezuelská válečná lod
»Restaurador« sotva že od spojených
mocí byla vrácena, ihned na mořekou
loupež se vypravila, cizím obchod-
ním lodím náklady sebrala, je k další plavbě
nezpůsobilými učinila a pak sobě samým
zůstavila.
z Kapského města, 23. března. (C. -B.)
Guvernér svolil k propuštění všech
politických zajatců. Učiněna ihned
potřebná opatření, aby propuštění do svých
domovů byli dopraveni. Čásť amnestovaných
již odjela a do konce téhodne budou všichni
na svobodě. Amnestie týká se také domoro-
dých zajatců, kteří se byli v různých vzpou-
rách zúčastnili.
Události peštské.
Z Pešti, 23. března. (C.-B.) Četní uni-
versitní posluchači dostavili se do poly-
techniky a vnikli násilně do sálu, ve kte-
rém přednášel rektor chemii. Posluchači uni-
versitní byli však techniky vypuzeni. Od poly-
techniky táhli posluchači universitní k vysoké
škole z věrolékařské, kde chtěli rovněž
zmařiti přednášky, což se jim však nepo-
dařilo.
Nový York
Caracas
kapský město
Pešť
Reuterův
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Moře hučí —
12
article
V pravé poledne šel jsem kdysi po moř
ském břehu, po pustém, kamenitém a písčitém
břehu, kde kroky mé zanikaly v hukotu vln,
plazících se úlisně do hebkého písku a bijícíeh
vztekle do vzdorujících skal. Hluboké ticho le-
želo ve znaveném, dřímajícím obzoru, ticho
bylo v bezvětrném ovzduší, ticho bylo za mnou
kdesi za palmami v zapadlé vesnici rybářské —
jen podle mne sápaly se ty stále vzbouřené
vody s jednozvukým šumotem na pobřeží, aby
za okamžik opět utichly a rychle se ztratily
zpět do moře. A v téže chvilce nové už vlny
bylo vidět, jak překotně hrnou se tam, kde pře-
dešlé právě domřely a zmizely bez stopy. Kam
zrak sáhal, všude s uspávající pravidelnost
opakovala se hra vln. Nejprve lehounce nače-
chrány, potom znenáhla se vzedmuly a pěnou
nakypěly, až v hřebínek se naboulivše, s pro-
nikavým hučením hnaly se jako útokem na
skaliska, kde sykot a plyskot jejich tak rychle
dokonával, jako se byl rozzuřil. A sluneční
paprsky probodávaly ty namodralé hřebínky
vodní, smýkaly se po vlnách a zlatem se roz-
tékaly na nedozírné hladině.
Stanul jsem na místě, kde před týdnem
podvečer po bouři moře na břeh vyvrhlo mrtvolu
mladého rybáka. Pláč jeho matky, kvílení jeho
milenky, smutek lidí z vesnice — vše, jako bych
znova viděl, slyšel a prožíval. Představa oněch
napuchlých, žlutých tváří, očí mdle a ztrnule
vypoulených, vlasů v chumáčích na čele slepe-
ných — ta představa znova mi vystupovala před
oči, a nesnažil jsem se ani zahnat tesknotu, jež
na mne padala z té vzpomínky. Ale pak upřel
jsem oči k zemi, kde leželo tehdy jeho tělo.
13
article
Když je odnášeli, půda pod ním byla hluboko
vytlačena a okolo zdupána těmi, kdo byliu
něho. A mně zdálo se tenkráte, když osaměl
jsem na břehu, že moře pláče nad svou oběti
a že ty stopy nikdy, nikdy nemohou zmizeti. A
nyní hle, jenom hladký písek tu byl a nikde
ni památky po dramatu mladého života, je-
hož poslední akt se zde skončil. Nikde ani
památky — jenom moře hučelo zase tak,
jako tehdy, hučelo a mně zdálo se, že se i směje.
Slunce jásalo, ticho bylo na zemi i na moři,
palmy vesele kynuly s jedné strany a z dálky
po druhé straně napjaté plachty rybářských
barek — jen vlny hučely, drsně a chechtavě
hučely, slintajíce pěnu na hladký písek a mně
zdálo se, že vysmívají se mému zármutku.
14
article
Vzbouřilo se ve mně cosi a zlomilo. Jako
dítě jsem se třásl na celém těle, nevěda vlastně
ani, proč se třesu. A utekl jsem od moře, utekl
od jeho hukotu a v ona místa jsem se už ne-
vrátil. Ale přízrak odulých, žlutých tváří a ve
sloup zvrácených zraků mi nezmizel. Často se
mi objevuje ve snách i kdykoliv jindy a děsí
mne, děsí neskonale. Poznávám v něm svoji
podobu, poznávám v těch vyhublých, ohyzdných,
zažloutlých tvářích svoje, poznávám v tom
smutku vyhaslých očí svoje smutky. A vidím,
jak stopy po mně mizí pod vlnami hrozného,
řvoucího moře. Mizí ty stopy, mizí ten přízrak,
a slyším už jen, jak vlny hučí, jak se smějí,
smějí. Z dálek kynou mi rozpjaté plachty jiných
životů a cizích nadějí, za sebou vidím palmy,
jichž stín jsem opustil a nad sebou vysoko
slunce, jehož záři tak miluji. Zapomínám potom
na vše, jenom hukot slyším onoho moře, v němž
utonou stopy po mém životě a bývá mi teskno,
tak bezmezně teskno. Jdou kolem mne den za
dnem radosti i žaly, jdou a všechny mizí tam,
kde ztratí se někdy i sledy po mně. A moře
je hltí, jako pohltí potom i mne, a vždy stejně
hučí, hučí, hučí — — —
15
article
Jan Havlasa.
Havlasa