1
article
Z Pešti, 28. března. (C.-B.) V unlversítních
spolkových místnostech ustavil se dnes v pří-
tomnosti 150 studentů stočlenný komi-
tét, který vezme záležitosti studentské do ruky.
Řečníci komitétu kladli důraz na to, že po-
slední události nezavinila pouze policie, nýbrž
také studenti. Se strany studentstva stala se
chyba, že bylo beze vší příčiny na policii há-
zeno kamením.
Také nelze studenty sprostiti veškeré viny
na dalších událostech, zvláště na krvavých vý-
tržnostech, poněvadž provokovali policii, insul-
tovali a házeli po ní kamením a uhlím. Jedno-
tliví řečníci poukázali na to, jak hluboce dlužno
litovati, že dnes několik nezralých mladíků pře-
rušilo přednášky. Řečníci doporučili pak k při-
jetí tyto návrhy:
Návštěva přednášek budiž opět zahájena.
Studentstvem budiž žádáno od policie za
spáchané násilností zadostučinění. Studenti at
netrpí, aby se do jejich záležitostí mísili mnoho-
mluvní poslanci a pro příště nedovolí, abyse
v aule objevili říšští poslanci a tam pronášeli
řeči. Studenti jsou dosti z ralí, a by
se nenechali od Zoltana Lengy
ela a společníků za nos voditi.
Zoltan
Pešť
2
article
Usnesení o těchto návrzích se však ne-
stalo žádné.
V polytechnice shromáždilo se asi 2000
studentů. Posl. Zoltan Lengyel prohlásil
jménem svým i svých stranníků, že nebudou
hájiti déle zájmy studentů, budou-li se další vý-
tržnosti opakovati. Po Lengyelovi ujal se
slova dosavadní vůdce studentstva Otto Hoff
mann, který studenty podněcoval, aby i dále
demonstrovali.
S návrhem tím souhlasili četní studenti,
kdežto jiní zase proti dalším demonstracím op-
ponovali. Usnesení se nestalo žádné. Studenti
se klidně rozešli.
Z Pešti, 23. března. (C.-B.) Dnešního
představení »Zachovej nám hospodi-
ne« v uherském divadle nezúčastnil se už
žádný říšský poslanec strany neodvislosti. Také
jen velice málo studentů bylo přítomno. Před-
stavení nebylo ničím rušeno. Při odchodu z di-
vadla zpívalo obecenstvo píseň Košuto vu.
Posl
Zoltan Lengyel
Lengyel
Hoff
Pešť
4
article
„Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“.
S článkem dnes o věcech České spořitelny
v uěmecké „Politik“ dlužno ve všem souhlasiti
až na titul jeho, který zní „Doslov“ a jeho směr
pokud se jím posuzuje nynější stav jakožto fi-
nále vyvezení českého kapitálu v České spoři-
telně váznoucího. Varujeme před tímto názorem
a před jeho podporováním zvláště v politicky kon-
servativní části českého majetku jistinného-
Sama „Politik“ praví, že dosud vybrané české
vklady jsou jenom pouhým zlomkem českého
jmění v pokladnách spořitelny nahromaděného
a případné pokračování v jeho osvobození slibuje
jenom, když by se Němci pustili skutečně do ho-
spodářského boje na odvetu za run proti České
spořitelně provedený, takže se čtyřicet millionů
jakožto vybraných vyličuje pouze jako zkouška
české zdatnosti, která by mohla pokračovati
kdyby Němci nedostali rozum.
Sam
Němec
Český spořitelna
5
article
„Lienbacher řekl jednou,“ píše „Politik“
že toliko malý kapitál jest vlastenecký; nuže
mohlo by se státi, že také větší kapitál
u nás bude upomenut na svou vlasteneckou po-
vinnost, kdyby politicko-nacionální exklusiv-
nost Němců k tomu vyzývala. Pakliže se vůdčí
osobnosti v „uzavřeném jazykovém území“ do-
mnívají, že Česká spořitelna zrovna teď může
popřáti a to okázale projevu svému protičeskému
smýšlení, pak tím dokazují, že sami ještě nemají
jasný pojem o povaze a karakteru tohoto ústavu
Němci spravovaného.“ Možnost, kterou tady
staročeský list připouští a jíž používá jakožto
pohrůžky, kdyby „Němci chtěli na poli hospodář-
ském přeříznouti poslední souvislost mezi oběma
národními kmeny a v nadbytku zuřivé horlivosti
roztrhnouti hustou tkaninu hospodářské vzájem-
nosti, utkanou průběhem staletí, i tak převzíti
zodpovědnost za nedohledné následky, pod nimiž
bychom my Češi zajisté netrpěli sami a nejhůře.“
Němec
Čech
Český spořitelna
6
article
Vyslovujeme se proti podmíněnost
těchto důvodů a myslíme, že by se nejen
mohlo státi, nýbrž že se dokonce musí státi,
aby také větší čeští kapitalisté byli upozorněni
na svou vlasteneckou povinnost a je dokonce
nutno, aby tito větší kapitalisté také
bezvýminečně uposlechli. Neboť není
nejmenší pochyby, že dojde k německé odvetě
za run na Českou spořitelnu, a nelze žádným
způsobem dopustiti, aby druhá tato fáse hospo-
dářského vypořádání v Čechách byla započata
za takového stavu, že všichni velicí čeští kapita-
listé-vkladatelé ponechávají své vklady v České
spořitelně netknuty! Vědomí, že se má vstoupiti
do tohoto jak pravíme a jak jsme informováni,
nevyhnutelného boje, zatím, co nejmocnější naše
hospodářské síly celou svou kapitalistickou resi-
stencí dávají k libovolnému použití nepříteli, sra-
ženému v jeden organisovaný šik, bylo by zdrcu-
jící a kdyby se to stalo, tkvělo by v takovém
zanedbání vlastenecké povinnosti
sestrany většího českého kapitálu
veliké nebezpečí.
Čechy
7
article
Jest prokázáno, že Česká spořitelna jest
vlastně peněžní maticí celého nacionálně
hospodářského postavení německého proti nám.
Spíše než pupilárním ústavem oproti českým vkla-
datelům jest ona, abychom tak řekli, „ombicil-
lárním“ střediskem všeho německého hospodář-
ského rozkvětu. Vedeť z ní celá síť pupečních
provazců do jednotlivých organismů německých
o tato příživná přirostlost německých podruž-
ných ústavů finančních k Č. spořitelně ukázala
se jako prstem božím českým očím právě za nej-
tužšího runu oběma valnými hromadami „Ver
bandu německých spořitelen v Čechách“ a „Cen-
tralbanky německých spořitelen v Rakousku“
Byly to obě tyto ústřední organisace, kteréž za
Českou spořitelnu a jejím jménem Čechům boj
vypověděly. Nikoli zbůhdarma uvedli jsme jmé
na vynikajících faiserů totožných v České spoři
telně, ve Verbandu a Centralbance. Zejmena
v Centralbance novými volbami byla přední mi
sta ve správě vykázána zástupcům České spoři
telny s úmyslnou okázalostí a pamětní spis jed
noho z ředitelů České spořitelny, dra. Eppingra,
v této Centralbance přijatý, mluví sám tak zře-
telnou řečí, že tato naše řeč vlastní by měla býti
zbytečnou.
Čecho
Čechy
Rakousko
Český spořitelna
8
article
Jestliže tedy nutno v každém případě oče-
kávati německou odvetu, která jest nyní nej-
přednějším úkolem německo-liberálního vedení
nelze za žádnou cenu dopustiti, aby nastala
s české strany nějaká přestávka v po-
stupu, který není vlastně ničím jiným než pou
hým, dosud nedokonaným počinem. Proto, my
slím, jest nutno veliký český kapitál, dosud na
cházející se v službě německé, nejenom mít
k neodkladnému vykonání jeho vlastenecké po-
vinnosti, ale také nad ním státi, dokud tuto
vlasteneckou povinnost nevykoná.
Nic není lehčího než to, neboť jména
těchto vynikajících českých kapitalistů, kteří
mezi námi chodí s příhanou majetku vkladních
knih České spořitelny, jsou známa z veliké části
a společnost, v níž se pohybují, kontroluje do-
konce jich jednání. Tito čeští kapitalisté za-
ujímají společensky neodvislé postavení jakožto
tučná smetana na vrchu. A tento mohovitý
český živel že by neměl tolik hrdostí, tolik
pýchy, aby se povznesl na stanovisko vlaste-
nectví majitelů menších jistin, neměl by mii
tolik, abychom tak z příma řekli, panského
sebevědomí, aby se nedal zahanbiti malým če-
ským člověkem, který se až dosud ukázal býti
vlastně větším českým člověkem, než češt
boháči?
Nechceme nikomu křivditi a víme dobře,
že mnozí z těchto hospodářských předáků české
společnosti, již svou povinnost vykonali a vy-
konávají, vzdor tomu, že Česká spořitelna
přestala uveřejňovati číselné výkazy jich výkon-
nosti. A ostatní že by chtěli otáleti? Vypadaii
by jako Prinzivalli před pisánskými branami,
s tím rozdílem, že jejich spořitelní Monna Vanna
jest pod svým pláštém šerednou megérou.
Monn
Český spořitelna
9
article
Nejenom v této příčině zbývá ještě veliký
kus práce agitační, ke kteréž dostaviti by se
měl kde kdo na druha a na korporaci, jejímž
je členem, vlivu požívá.
V každodenní korespondenci, která nás ve
věcech České spořitelny dochází — a podle její
síly možno nám posouditi spíš vzrůstající než
utuchající zájem v české veřejnosti a především
v odborně hospodářských kruzích
— vyskytují se nové a nové podněty a úžasná
sdělení o věcech a poměrech v naší české spo
lečnosti, jež prozatím stydno nám uveřejňovati
Členové správních rad a ředitelstev různých
českých ústavů nejpřednější kvality a rozkvětu
oznamují nám o svých krocích, jež podnikli za
tím účelem, aby správy, jichž jsou členy, vy-
braly z České spořitelny millionové své
obnosy.
Ba existují i veřejné fondy s výslovným
národním věnováním, kteréž dosud tlí v tresoru
České spořitelny. K pohybu, k činu by měli
býti rozhoupáni tito rozhodující živlové už tou
pouhou hanbou, kterou nám Čechům učinilo
všechno Němectvo bezpočetnými resolucemi,
řečmi na říšské radě, veršovánými i sprostou
prosou psanými pamflety, vyznřajícími v tu je-
dinou a jednohlasnou paritu, že jsme zloději
německého majetku. A my se rozpakujeme po-
dati celý až do nejposlednějších
důsledků provedený důkaz, čí kdo
jest zlodějem?l
Čecho
Český spořitelna
10
article
— Neodvclané napomenutí. Předseda trest-
ního soudu pan dr. Wokaun těžce nesl, že rada
K. pamětliv zákona a rozhodnutí nejvyššího
soudu že na základě kabinetního listu císaře
Ferdinanda z 8. dubna 1848 je jazyk český
v království tomto ve všech úřadech a soudech
s jazykem německým ve všem úplně rovno-
právným, úřadoval ve smyslu tohoto kabinetního
listu. Když odvážil se jmenovaný rada po zru-
šení jazykových nařízení napsati českou kvitanci,
byl důtklivě požádán panem presidentem, aby
tak učinil jazykem německým, a když rada,
opíraje se o zákon, tomu se vzepřel, vyzván
byl k tomu presidentem písemně. Však ani tu
nepovolil. Následek toho bylo disciplinární vy-
šetřování, na jehož základě bylo dáno radovi
»napomenutí«, nejnižší ovšem trest, jaký se
disciplinárním řízením uvaluje. Obviněný odvolal
se ale z. nálezu toho k instanci vyšší a tam
rozhodnuto, že žádného přestupku disciplinár-
ního svým jednáním se nedopustil. Následkem
toho byl by musil, dle přirozeného průběhu
věci, pan president »napomenuti« odvolat,
však jakkoli tomu déle již než rok, do-
sud se tak nestalo. Na radovi panu K.
lpí trest dosud a třeba že je nepatrný,
při kvalifikaci a při postupu v úřadě mohl by
mu býti na závadu. Pan president řídil se
ovšem při tom prý analogickou dedukcí pánův
u vojska, kteří neodsuzují české a polské atd.
vojáky proto, že hlásí se zvoláním »zde«
neb »jestem« atd., nýbrž proto, že ne-
poslechli, když jim důstojník nakázal, že hlásiti
se mají německy, i nepřičinil se o odsouzení
rady svého proto, že úřadoval česky, kde měl
tak činiti po německu, nýbrž že »neuposlechl
nařízení«. Což je ovšem věcí tím pozoruhodně jší,
že každý soudce má právo, každé nařízení zkou-
mati na jeho právoplatnost a dle toho se říditi.
doktor
Wokaun
Ferdinand
11
article
Bylo by již na čase, aby »zapomenuté napomenutí«
bylo jako neoprávněné i formou přesně odvolánoa
dána tím satisfakce zbytečně týranému. Ve své
řeči na radě říšské projevil dr. Žáček pevné
očekávání, že nenajde se nadřízený úřad, který
by měl odvahu jakýmkoli způsobem pronásledo-
vati úřadníka mu podřízeného proto, že
koná svou zákonnou povinnost a šetří rovného
práva jazykového. A proto poukazujíce k této
věci ještě jednou, appellujeme na úřadníky
všech ressortů, na úřadníky soudní, finanční,
politické, poštovní, vyučovací atd., aby dbali
zákonův a dle nich se řídili a ne dle diktátu
německo-nacionální strany a německého kasina,
jehož »vřelá přání« zabloudí ovšem často i do
úřadních nařízení a úkazů.
— Installace starosty měst pražských p. dra
Srba ustanovena jest dle dosavadních disposic na
čtvrtek dne 2. dubna o 11. hod. dopol.
— Úmrtí. V Příbrami zemřela dne 22. t. m. pí.
Kateřína Bradáčová roz. Karáskova, vdova po
mlynáři a měšťanu v Hořovicích v 70. roce věku
svého, Pohřeb koná se v úterý dne 24. března 1903
o půl 5. hodině odpol. — V Mladé Boleslavi zemřel
v neděli dne 22. března t. r. o 3. hodině odpol. po
delší trapné nemoci v 45. roce věku svého p. Josef
Krejčí, učitel tamější školy dívčí. Zesnulý byl člo-
věk milý, charakter vzácný, vychovatel výborný,
občan vzorný a přítel každého. Pohřeb koná sev
úterý dne 24. t. m.
— Requiem za dra. Riegra. Za čestného měšťana
města Železného Brodu dra. F. L. Riegra slouženo
bylo v Žel. Brodě dne 23. března 1903 requiem..
Žáček
Srba
Kateřín Bradáčová
Karáskův
Krejčí
Riegr
F L Riegr
Příbram
Hořovice
Mladá Boleslav
Železný Brod
Brod
12
article
Přítomni byli: obecní zastupitelstvo, pp. úřadníci
c. k. okr. soudu, berního úřadu, pošty, spolky: těl.
jednota „Sokol“, sbor dobrovolných hasičů, damský
spolek „Vesna“, ředitel továrny p. Jos. E. Czerný,
p. t. učitelstvo škol obecných i měšťanských se ža-
ctvem, jakož i četné obecenstvo. Všem zúčastněným
vyslovuje městská rada dík. Jos. Kotrba, starosta. —
Dne 20. března 1903 bylo v kapitolním chrámu Páně
v Arku za zemřelého velikého Čecha dra. Františka
Ladislava Riegra slouženo slavné requiem, kterého
se zúčastnili nejen všichni Češi v Arku v hojném
počtu meškající, mezi nimí posl. František Schwarz
s chotí, c. k. vrchní komisař p. Antonín Böhm z Plzně
a MDr. František Navrátil, v jehožte sanatoriu ze-
snulý za svého pobytu v Arku bydlíl, ale i dosti četné
obecenstvo, mezi kterým bylo také několik Polákůa
Rusů. Requiem sloužil za assistence veškerého mníst-
ního duchovenstva probošt kapitoly, se kterým dr.
Rieger za svého pobytu v Arku velmi často se stýkal.
Při zádušních bohoslužbách zahrála lázeňská kapela
řízená kapelníkem E. Lanollím z Arka precisně ně-
kolik smutečních skladeb. Byl to akt piety velmí do-
jemný a památky velikého Čecha důstojný.
Riegrův večer. Druhou oslavu památky zvěčně-
lého velikána českého národa dra. Frant. Lad. Riegra
uspořádal místní odbor Nár. jednoty pošumavské u
Ústřední Matice školské v Č. Krum 1 o vě v neděli
E Czerná
Kotrba
Čecho
František
Ladislav
Riegr
Čech
Schwarz
Böhm
Navrátil
Rus
doktor
Rieger
E Lanollí
Riegrův
Arc
Č . Krum
Sokol
Arko