Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 94, place 58, org 9
1
masthead
Strana2.
2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
2. prosince 1909. Číslo 332.
4
article
nečněopřel se řečník zneužívání slov susedlý« a »fluktu-
jící«. (Hlučná pochvala Jihoslovanů a Čechů.)
Posl. Cegliňský prohlásil Dürichův návrh za
nutný pro celou říši, zvláště pro Halič a stěžovalsi
do utlačování haličských Rusů, načež rokování pře-
rušeno.
Posl. Johanis v dolazu k předsedoví ujišťoval
nstavení se výboru proti zdražování životních po-
Předseda odpověděl, že záhy svolá poradu
klubovních předsedů, aby docíleno bylo dohody mezi
stranami o ustavení se několika výborů.
Konec sebůze o 1/210, hod. več., příští bude
zejtra dopoledne.
třeb.
Jihoslovan
Čecho
Posl
Cegliňský
Dürichův
Rus
Halič
5
article
Ústavní boj v Anglii.
Rozpočet lordy zamílnut!
Ústavní boj v Anglii.
Rozpočet lordy zamílnut!
Ač bylo očekáváno, že peerové postaví se
co nejvozhodněji proti rozpočtu, přece velká
většina 350 hlasů proti 75 hlasům, kterou
byla příjata oposiční resoluce lorda Lans-
downa, způsobila překvapení. V horní sně-
movně odehrála se historická chvíle. Veřejnost
anglická je rozechvěna velkým vítězstvím odboje
panstva v horní sněmovně proti vládě svobodo-
myslné, proti demokracii a reformám sociálně-
politickým. Pyšní toryové, zastanci privilejí feu-
dálních a kapitalistických vyzývavě provokují li
anglický, urážejí ho v jeho tradicionálních prá
vech, chtějí podlomiti sílu lidové representace
v dolní sněmovně.
Následky přijetí Lanadownovy resoluce ne-
lze určitě předvídati. Zaznamenali jsme všechny
ty domněnky a kombinace, uváděné ve spojení
se zamítnutím rozpočtu. Nastanou ovšem velk
nesnáze finanční a daňové, jež budou vyžado-
vah nesmirných oběti a uloží finanční správě
úkol svrchovaně obtížný.
Horní sněmovna svým památným rozhod-
nutím chce zvrátiti dávné právo zástupců lidu
rozhodovati o financích státních. Lordi chtejí
zvoleným a jejich vládě vyrvali nejdůležitější
právo a chtějí ovládati správu jako senát. Či
nároky na rozhodující roli, náležející jen králi
který však pživá svého práva jen za sou-
hlasu svých ministerských rádců, kteří svol
k rozpuštění sněmu jen, když nastane váha-
vost a obrat ve smýšlení lidu. Lordi však
chtějí převěsti na sebe těžišté státu a získati
pro sebe nikdy nebývalého postavení. Táž aristo-
kracie byla dríve zvyklá ssáti své síly z dolní
sněmovny, jež se stávala stále mocnější.
Lans
Lanadownův
Anglie
horní sněmovna
dolní sněmovna
dolní sněmovna
6
article
Vedle nebo spíše nad touto mocí demo
kracie cbtějí peerové vytvořit též svou pevnou
posici, z níž by provozovali nejrozhodnější vliv
na vládu. S touto ohromnou změnou poměrů
asi těžko by se smířil národ anglický, nezvyklý
na takové překotné události. Lord Balfour aí
Burleigh, přívrženec liberální vlády, vyslovil ve
své znamenité řeči v horní sněmovně obavu,
že přijetí resoluce Lansdownovy poškodí hluboké,
konservativní zájmy národa a že vílězství kon-
servativců při nastávajících volbách bylo by jen
přechodně, za nimž budou následovat ještě
horší porážky lordů. Též lord Rosebery, který
potíral rozpočet a výmluvně jej kritisoval, varoval
před zamitnutím. Řekl peerům, že chtějí-li dáti
horní sněmovně pravý význam, musí ji důkladně
reformovati a dále jim bezohledně vytkl, že
většina z nich se nehodí pro vysoký úřad, který
by si chtěli přisvojiti. Pro tento boj konserva-
tivní lordi nejsou rostlíl
Lordi, kteří cití, že pouze negativní jejieh
program odporu proti daním z pozemků, pivo-
varnietví atd. nestačil na zlskání lidu, vytasili se
též s positivním programem tarifní reformy.
Doufají, že lid přesvěděj, že bude lépe získat
peněz na obranu země cly, zaplacenými cizo-
zemskými výrobci, nežli je vybírati zvýšením
Balfour
Burleigh
Rosebery
7
article
Heslo slavného propagátora reformy tarifn
Chamberlaina má vésti konservativce k vítězství.
Chorý politik psal voličům v Birminghamu, aby
se přičinili o pád finanční reformy liberální
a uznali, že nastal čas ku provedení ochranných
cel. Spor obou sněmoven eminentně ústavnía
politický, má též neobyčejnou důležitost hospo-
dářskou. Pro celý svět je závažné, zdali Anglie
ostane věrnou svobodné tržbě, nebo zdali se
odhodlá propouštěti eizí výrobky jen za clo.
ovšem se zvláštními výhodami pro kolonie.
Vytvotení celního spolku celé britské říše bylo
by epochální událostí.
Tento nově utvořený celek státu a nesmi
ných kolonií byl by nejimposantnějším útvarem
hospodářským. Obklopi-li se volná, otevřená
Anghie celní hradbou, bude to mit hluboké ná-
sledky pro jeji blahobyt a bude připravena o své
zvláštní postavení vůči ostatním národům. Na-
stane nová epocha v dějínách Anglie a její styků
k eizině. Kdyby Anglii, jejt ústavě, vládě
moci měli dáti určitý ráz konservativci a unio-
nisté, stal by se celý její zjev a ráz jiným.
Tvářnost Anglie byla by úplné změněna imperia-
dant.
Chamberlain
Birmingham
Anglie
8
article
lismem.
Závěrečná rozprava lordů.
Z posledních řečí, pronesených v rozpo-
čtové debatě horní sněmovny, zaznamenávám
ještě některé pozoruhodnější, jež nebyly ozná-
meny v telegrafických zprávách. Po lordu Roth-
schildovi uehopil se slova lord James Here-
ford, jedna z předních autorit právnických
v horní sněmovně. Prohlásil, že lordi nemají
nijakého ústavního oprávnění zavrho-
vati rozpočet a že on, ač unionista, bude hla-
sovat proti Lansdovnově resoluci. Horní sně
movně byl předložen rozpočet, pečující o po-
třeby státu a povoluje peníze, požadovaně
korunou od dolni snémovny. I kdyby
lordi schválili rozpočet, děkovala by kornna dle
zvyku jen dolní sněmovně. Ostatní finsnční
zákon až do schválení králova zůstává v rukou
spsakra dolní sněmovny. Řečník eitoval B al-
foura, který r. 1907 varoval lordy před do-
týkáním se rozpoětu. Je-li zamitnuti rozpočtu
v moci lordů, bylo též po staleti jejich po-
vinnosti. Proě po staleti tuto povinnost za-
nedbávali? Je předavším otázkou, zdali
vůbec maji právo k tomuí
Lord Hereford ujišťuje, že mluv
v nejčistším vědomí vlastenecké povinnosti. Ač-
koliy je v jistém smyslu stranníkem unionisto,
přes to má odvahu své názury vyjádřiti. M
v úmyslu sledovati jen ústavní ce-
stu, zabezpečiti stlu dolni sně-
movny a ziskati vice moci stran
unioniatické.
Arcibiskup Yorkský vzbudil velkou po-
zornost svým prohlášením, že nemůže srovnai
se svým svědomím, aby jako ostatní církovn
Roth
James Here
Lansdovnův
Hereford
horní sněmovna
ford
9
article
knižata se vzdal hlasování a v další řeči, známé
již podstatně z telegramů včerejšího večerníku,
vyslovil se proti resoluci Lansdownově. Rozpo-
čet podrobil však ostré kritice, jež byla namí-
řena především proti lehkomyslnosti a bezsta-
rostnosti tvůrce rozpočtu Lloyda Georga
Když byl znám výsledek hlasování lordů,
zmoenilo se parlamentu a okoli nesmírné vzru-
šení. Neobyčejně veliká většina odbojných lordu
proti ministerským, 350 hlasů proti 75
vyvolala pochopitelné překvapení. Lid anglický
je přírozeně roztrpčen proti zlovůli panství-
chtivých aristokratů a velkokapitalistů. Ale jeho
hněv, aspoň na ulicích londýnských, neprojsvií
se tak elementární silou, jak se očekávalo Lon-
dýnský občan je rozvážný, dovede se spíše roz-
ohniti pro neobyčejné události sportovní a poli-
tické své sympatie a hněvy projevuje dost
korektně, v politických meetingách a hlasovacími
listky. Policie učinila ovšem nejrozsáhlejší opa-
tření, aby zabránila příliš bouřlivým demonstra-
cím. Okolí parlamentu bylo tak obsazeno policil,
že bylo zamezeno jakékoliv srocení. Kolem
domů vůdců konservativních, zejména lorda
Lansdowna, objižděly hlídky jízdních strážníků.
Konečně zástupy, zatlačené na Trafalgar-Square
provolavše slávu Lloyd Georgovi nebo též
Lansdownovi, se bez výtržnosti rozešly.
Lloyd Georg
Lon
Lansdown
Georgov
TrafalgarSquare
10
article
Finanění budouenost Anglie.
Jak oznamuje dobře informovaný list »Daily
Chronicle«, neučiní zejtra předseda ministerstva
Asquith očekávané prohlášeni. Uvedli jsme
několikráte výroky listů i politických osobnosti,
že hned v první schůzi dolní sněmovny po za-
mítnutí rozpočtu v horní sněmovně předloží
kabinet zprávu o opatřeních pro pokračo-
vání ve vybiráni daní v době odro-
čení snému a nových voleb. Uvedený lis
londýnský však oznamuje, že vláda je odhodlána
neučiniti nižádné prohlášení. Je rozhodauto prý.
že pluá zodpovědnost za všechny ztráty.
za všechen finsnění zmatek připadne lor
dům. Poplatkové úřady anglické budou ted
i nadále vybírati daně dostavší zákonnou plat-
nost. Co se tkne daní, které byly již zavedeny
na základě resolucí dolní sněmovny, ale klere
ještě nespadají do kategorie, musí zákon mii
svůj průběh. Bude-li chtiti poplatník navráceni
zaplacených daní, musí své nároky svěřiti právní
cestě. První povinnosti kuždé vlády bude vybí
rání těchto daní co nejrychleji uzákoniti.
Sebevražda horní snémovny.
Asquith
Anglie
dolní sněmovna
11
article
Veškerý liberální tisk anglický provází čin
horní snémovny posměchem a roztrpčeným od-
porem. Ale jako ulice se přilis nerozčilovala
pro revolnční kousek urozeného panstva a čer-
vená krev zvláště se nezpěnila proti zpupnost
modrokrevných, tak i demokratický tisk neběře
věc přilis tragicky. Některé listy karakterisují
názor veřejnosti slovy »Sebevražda horní sně-
movny«, jimiž nadepsali své články. Jisto jest,
že peerové vrhají se samovolně do záhubya
že svým harakirim zprovodí se světa svou
usurpatorskou, po imperatorské nadvládé toužíl
bojechtivost.
Časopisy liberální jsou přesvědčeny, že
převrat je dýchavičný, že nevydrží a že bra
naslane adveta. Liberálové půjdou do, boje
s odhodláním nesložiti dříve zbraně, dokud
nenabudou opět nadvlády v dolní sněmovně.
Konservativní žurnály projevují bez zvláštní
vítězoslavnosti své uspokojení nad odsouzením
rozpočtu lordy. Očekávají od ústavního pře-
vratu nejlepší pro blaho země a hlasování
v horní sněmovně je nesmirného dosabu, nebo
teď jest národu déna možnost provésti tarifní
reformu. Tato reforma je prý nevyhnutelná pro
bezpečnost říše a pro budoucnost velmocenské
Anglie-
Jako kdysi rozpoutala se v Anglii strašní
a dlouholetá válka červané a bílé růže, kterou
byla vlast John Bulla do základů otřesena, tak
i nyní vrhá se snglický národ do osudného
boje za dvěma hesly: Svobodný obchod
Ochranná elal
Bulla
dolní sněmovna
Anglie
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Z Lublaně, 28. listopadu. (Politick
schůze v Korutanech.) V Libeličích
v Korutanech byla politická schůze slovinská.
v níž mluvil posl. Grafenauer a dr. Breje, kteřt
vylíčili politickou situaci a ostře odsoudili nej-
novější útoky korutanských Němců na Slovince
V přijaté resoluci protestuje se proti počínání
celoveckého starosty dra. Metnitze, který dává
zavírati bezúhonné občany, odváží-li se žádati
na nádraží jízdní listek slovinsky. Protestuje se
dále proti zemské školní radě, která slovinské
učitele posílá do krajin ryze německých a do
slovinských obcí dosazuje za učitele Němce. Z
tato a jiná bezpráví činí se odpovědnou vláda,
která trpí a proto se vyzývá Slovanská jednota,
aby neustávala v boji proti nynějšímu vládnímu
systému, dokud zákonem nebude zabezpečen
rovnoprávnost všech národů v Rakousku.
doktor
Brej
Němec
Slovinec
Metnitz
Lublaň
Korutany
Rakousko
13
article
Ze Záhřeba, 28. listopadu. (Prosba ke
králi.) Diecesální skupština pakracká usnesla
se zaslati panovníku telegraficky stížnost. na
křivdy, činěné v nynějších těžkých dobách srb-
ské církvi a srbskému národu. Srbům upírají se
nyní práva, jež jim byla samým panovníkema
platnými dosud zákony zaručena. Dokonce i cír-
kevní organisace pravoslavné srbské církve pro
hlašuje se za velezrádnou. Popírá se právo uží-
vati církevního srbského praporu a znaku, zapo-
vidá se ve školách cyrillské písmo, čímž se ohro-
žuje náboženské vychování školní mládeže. Po-
něvadž ústava v Chorvatsku je nyní zastavenu.
sněm se nesvolává a Srbové nemají kde si stě-
žovati do křivd na nich páchaných, obracejí se
přímo k panovníku, abý sám vzal v ochranu
jejich práva.
V Praze, 29. listop. (Slovinei o řeč
Bienerthově.) Orgán dra. Šusteršič
vrací se k řeči bar. Bienertha, promluvené v pan-
ské sněmovně. Byla prý plna sladkých slov.
Chválil spravedlivý systém nynější vlády, správa
se prý uměla vymknouti z vlivu všech politi-
ckých stran a provádí se nestranně jen v zájmu
veřejného blaha. Vzhledem ke Korutanům —
píše „Slovenec“ — promluvil ministerský před-
seda tolik nepravd, kolik slov. Pod žádnou ně-
meckou strannickou vládou nevládlo se v Ko-
rutanech proti Slovincům tak strannicky, jako
pod vládou Bienerthovou. Kdyby si bar. Bienerth
všímal, co se děje nyní v Korutanech, nebylo
by možno, aby jeho úřadníci směli beztrestně
Srba
Bienerthův
Bienerth
Slovinec
Záhřeb
Chorvatsko
Praha
Korutany
ko
pravoslavný srbský
14
article
Slovince urážeti, pro slovinské slovo je do vě-
zení sázeti, přepadati je s klacky a revolvery.
rozbíjeti jim okna, přiváděti ozbrojené tlupy na
klidné slovinské sedláky, posílati slovinské
učitele do korutanské Sibiřo a německé učitele
usazovati v čistě slovinských obcích, slovem
systematicky hubiti Slovince v Korutanech.
Z Pešti, 28. listopadu. (Pešťský list
o záhřebském procesu.) „N. P. Volks-
blatt“ vrací se k záhřebskému procesu, v němž
obžalovaným Srbům nebylo dokázáno nijaké
velezrádné jednání a dodává: Nyní se už ví, od-
kud záhřebští soudcové čerpali přesvěd-
čení, aby vynesli známý nález. Čerpali je
ze spisu, který jeden souvěrec Srbům
nepřátelského dra. Franka za drahé peníze vy-
mohl od jednoho úřadníka srhského minister-
stva vnitra, ze spisu, jejž rakouský vyslanee
v Bělehradě, Forgáč, osobně odevzdal hrabět.
Achrenthalovi. Nyní se však zjistilo, že onen
srbský úřadník úmyslně svou informaci zfabri-
koval, aby dostal peníze, že tedy celá jeho in-
formace je zfalšována. Celá srhská velezrada,
které ministr vnějších věcí potřchoval při an-
nexi, rozplynula se tedy v niveč a zbyl zní
pouze jediný fakt, že se rakouské vnější mini
sterstvo dalo napáliti srbským úřadníkem, který
si chtěl hravě vydělati pěkné peníze.
Slovinec
Volks
Srba
Franco
Forgáč
Korutany
Pešť
Bělehrad
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 1. prosince.
Praha
17
article
Balkánský trojspolek.
Sp. Z Bělehradu, 27. listopadu. (Pův. dop
»N. L.«) Návštéva bulharského krále v Běle-
hradě ztropila ve Vídni a v Berlíně ohromnou
sensaci. Z ní vysvítá, že pangermánská politika
pokládala za zhola nemožno, aby se Bolharsko
a Srbsko zblížily. Po válce r. 1885, kdy Milan
Obrenovič, oídeňský němezdník, vářečně přepadl
Bulbary a hanebně byl poražen, pangermánská
pohtika předpokládala, že mezi oběma slovan-
skými státy navždy vykopala propast a že
budouenosti bude třeba pramalého umění, aby
hloubka té propasti byla udržována v původním
stavu. Kombinovala, že na jedné straně junácká
čest Srbů, porážkou uražená, bude vítězným po-
křikem Bulbarů vždy znova zraňována, slovem.
že se mezi Bulhary a Srby uměle vypěstuje ta-
ková zášť, která oba národy věčně bude oslabo-
vati a učiní z nich hříčky politiky pangermanské
Tylo naděje byly ještě stupňovány vědmi make
donskými, kde v krvavých rozstreích mezi Bul-
hary a Srby byla zúčastněna nejen vídleňská
politika, nýbrž i kapitál.
Obrenovič
Srba
Bulhar
Bělehrad
Běla
Vídeň
Berlín
18
article
A z čísta jasna hulharský král jede dva-
kráte za sebou do Srbska ! Co to znamená
Především hrozný poplach v táboře těch, kdož
se domnívali, že jsou již úplnými pány položen
na Balkáně. Ještě král Ferdinand do Bělehradu
nezajel, a již rak. uh. vyslanec hr. Forgáč hodiny
se procházel před královským dvorem, aby na
vlastní oči viděl, vjede-li do ného skutečaž bul-
harský král, jak mu bylo z Vídně avisováno,
či se vše rozplyne jako příšerný sen. Běda,
bylo mu souzeno přesvědčiti se, že pověsti,
které předcházely, nebyly liché! A zejtra již
časné ráno hr. Forgáč byl u min. Milovanovice
vyptávaje se, proč. král. Ferdinand přijel, co
chtěl, co bylo mluveno a ujednáno atd. — vše
tak, jakoby rak. uh. vyslanec nyní, za král
Petra a po záboru Bosny a Hercegoviny, moho
se srbského státníka dotazovati po státních ta-
jemstvích s touž tváři, jako bývalo za Milana.
Ferdinand
Forgáč
Milovanovice
Petro
Milan
Srbsko
Balkán
Bělehrad
Vídeň
Bosna a Hercegovina
19
article
Min. Milovanoviě hr. Forgáčoví povědyl,
»vyzradil«, že král Ferdinand králi Petru, po
dávaje mu ruku na rozloučenou, řekl: »An
révoir!« Více neřekl, a přece všecky vídeňské
i pešťské listy píšou, jakoby do nejmenších po-
drobnosti byly zasvěceny do všeho, co mezi
oběma panovníky bylo sjednáno.
Nuž ano, jedná se o spolek balkánských
států a to v prvé řadě o spolek všech,
když by se nezdařil, o spolek balkánských
stálů slovanských v řadě druhé. Ale to již dávno
není žádné tajemství! Pašič už dříve nabi
Bulharsku, aby oba státy uzavřely celnou unií,
a myšlenka balkánského spolku států, ať jen
slovanských, ať všech již před vice než deslti
lety, byla v chod pušténa knížetem Nikolou.
Mohu potvrditi, že i za nynějšího kratičkého
pobytu krále Ferdinsnda v Bělehradě mluvil
se o spolku Srbska, Bulharska a Černé Hory.
i o federaci celého Balkánu. Obě myšlenky jsou
již delší dobu majetkem všech balkánských ná-
rodů a nejsou již dokonce žádnou tajností.
Slovanšti přátelé nám vždycky k takové politice
radívali ale neslovanské intriky ji zažebnávaly
Přiblížil se okamžik, kdy cheeme uskutečniti
rady slovanské. To je vše.
Budeli u Bulharů tolik upřímnosti, jako
u Srbů, — pravím to i za Černou Horu —
balkánský trojspolek za nedlouho se stane skut
kem. My věříme tentokráte v bulharskou upřím
nost a věříme i králi Ferdinandovi, jenž je dos
chytrý, aby věděl, že nemůže dělati politiku
německou, chce-li bulharský trůn zabezpečit
sobě i svým potomkům.
Prozatím jen tolik, že náš kralevi
Alexandr ještě do vánoc navětív
krále Ferdinanda v Sofii a že p -
dátkem ledna 1910 král Ferdinan
přijede do Bělehradu na oficitl
nou návštěvu.
Milovanovi
Ferdinand
Petr
Pašič
Nikola
Bulhar
Srba
Bulharsko
Bělehrad
Srbsko
Černá Hora
Balkán
Sofie
20
article
Zajímavá volba přodsedy v řišském sněmu
německém.
Zajímavá volba přodsedy v řišském sněmu
německém.
Národní liberálové i svobodomyslné frakce
usnesli se nepřijímati volby za druhého místo
předsedu sněmu a skutečně ji Paasche ji odmiti
také mírní konservativci (»řišská strana«) volbu
na toto místo odmitaji, tak že rozhodnut
o volbě druhého místopředsedy odloženo bylo
až na příští pátek. Strany tyto jsou totiž stále
více podrážděny rostoucím vlivem »středu« (ka-
tolické strany), k vůli němuž byly z vládního
bloku vystrčeny a skufečně také tyto rozhodujíeí
dnes strany ve sněmu: starokonservativci a kle-
rikálové se o místo předsedy sněmu a prvního
místopředsedy rozděhili.
Sněmovní schůze měla tento průběh: Po
slanec hr. Stolberg zahájil jako dosavadní
předseda schůzi o 1. hod. 15. min. Když byly
sděleny došlé předlohy, mezi nimiž jest též
říšský rozpočet, přikročilo se k volbě
předsedy a to hlasovacími lístky, při čemž po-
slanci byli vyvolávání dle jmén. Ze 354 ode-
vzdaných hlasovaeích lístků bylo 96 prázdných
Stolberg
21
article
Z 258 platných hlasů připadlo 256 na hraběte
Stolberga, dva na poslance Bruhna. Hrab
Stolberg, pro nějž hlasovali i sociální demo-
kraté, jest tudíž zvolen. Prohlásil, že volbu
s díky přijímá. Na to odebral se k předsedni-
ckému křeslu a tlumočil opětně svůj upřímný
dík. Žádal sněm, aby jej opět v jeho úřado
podporoval. Při volbě prvního místopředsedy
bylo odevzdáno 350 hlasovacích lístků, meni
nimi 104 prázdné. Z 246 platných hlasů při
padlo na dra. Spahna (střed) 239 hlasů.
ostatní hlasy byly roztřištěny. Poslanec dr
Spahn přijal rovněž s díky volbu. (Pochvali
ve středu.) Potom přikročilo se k volbě druhého
místopředsedy. Bylo ddevzdáno 351 hlasovacíeh
lístků, mezi nimi 118 prázdných. Z 233 plat.
ných hlasů obdržel poslanec dr. Paasche (nár
liberál) 221 hlasů, 12 hlasů bylo roztřísténo.
Dr. Paasche praví: Děkuji co nejsrdečněj
pánům, kteři pro mne hlasovali. V souhlase
svými politickými přáteli však volbu zamítám.
(Hlučná pochvala u národních liberálů a svo-
bodomyslných.)
Poslanec šl. Normann (konservativee)
žádá o slovo k jednacímu řádu a navrhuje, aby
po prohlášení poslance dra. Paasche byla volb
druhého místupředsedy odročena na pozejtři, aby
však k volbě zapisovatelů přikročilo se ješt
dnes. Po delší debatě o jednacím řádu ve při-
čině návrhu Normannova byla první část ná-
vrhu, odročiti totiž volbu druhého místopředsen
na pátek, sehválena hlasováním dle jmen 220
hlasy proti 90 hlasům (42 poslanců nehlaso-
valo). Druhá část návrhu, aby volba zapisovatel
provedla se dnes, byla odvolána. Příští schůze
v pátek.
Stolberg
Bruhn
Hrab Stolberg
Spahn
doktor
Paasche
Normann
Normannův
22
article
Ministarská krise v Italii.
Situace pramiera Giolitta zhoršuje se, jak
sděluje římský dopis »Münch. Neueste Nachr.«,
od zahájení sněmovny stále více. Oposice, radi-
kálové a socialisté, k nimž připojila se z po-
hnutek zcela jiných (z odporu k novým před
lohám finančním) polokonservativní skupina
Sonninova, chce poraziui vládu při projednáváni
předlohy paroplavební. Vylýká jí, že uzavřela
původně poštovní smlouvu s jedinou společnost
»Lloyd Italiano« a když pro bídné podminky
nevoli veřejnosti byla nucena také a jiným
konkurenty dodatečné smlouvy uzavřiti, žet
učinila rovněž za podmlnek pro stát nevýhod-
ných. Pravým účelem radikální oposice při tom
ovšem jest, zbaviti se s Giohittim i ministn
Tittena, snad jediného ještě státníka v Htalii
který přeje trojspolku, třeba byl býval zatlačen
veřejným míněním i k úmluvám racconižským
Na nebezpečné situaci Giolittově nemění zatlm
nic ani demokratické předlohy berní, snížen
daně eukerní, progressivní daň z přijmů a zvý-
šení daně dědické, kteréž byl podal při zahájen
sněmovny se zřejmým také účelem, aby avé
postavení zlepšil.
Boj proti světským školám ve Španělsku.
Španělšti biskupové zakročih u vlády, aby
zakázala opětné otevření nekonfessijních škol.
poněvadž země prý nemá žádné příčiny, nápo-
dobiti »evropskou modu«, naopak musí prý být
ji příkladem Japonsko, jež po špatných pro
zkušenostech s bezkonfessijalmi školami opě-
konfassijní zavedlo.
Povaláni v Nikarague
Podle zpráv z Blue-Fieldsu v Nikarsgue
bylo vládní vojsko zabnáno povstalei u Rimy.
Mělo 80 mrtvých a mnoho raněných, kdežl
revolucionáři měli 20 mrtvých.
Münch
Italiano
Titten
Španělsko
Japonsko
Nikaragua
BlueFields
Sonninov
evropský modus
23
article
Japonsko mobilisuje.
Japonsko mobilisuje.
K poplašným zprávám z dálného Východu,
jež jsme uveřejnili již ve večerníku, sděluje s
dnes z Charnina, že čáslečná mobilisace, kterouž
Japonsko dnes provádl, jest namiřena proti
nepokojům v Koreji. Koncem tohoto týdne
má se odebrati 16 praporů z Japonska pod ve-
lením gen. Kuroki na pevninu. — Nejsou ko
rejské nepokoje pouze — záminkou?
Zvláštní rozluštění vyzvědačské aféry.
Ze zatčeného »poddůstojnika« italskéh
Rissi v Paříži (viz včerojší ranní číslo), vy-
klubal se hned po prvním výslechu — mezi-
národní šejdir Ropetti, kterýž byl již jednou
z Francie pro podvody vypovězen, když chta
vydírati důstojníky hrozbami, že je obviní z vy-
zvědačsíví. Účelu podobnému sloužiti měla ne
pochybně nyní i nová jeho »odhalení«.
Japonsko
dálný východ
Korea
Paříž
Francie
24
article
Zemská komise pro úpravu řek v král
českém a Němei.
Zemská komise pro úpravu řek v král
českém a Němei.
K této otázce, o které jsme již včera v ran
ním vydání »Nár Listů« zevrubně pojednali, s
nám píše:
„Jak „Bohemia“ v čísle ze dne 30. listopadu
t. r. sděluje, konala se dne 27. listopadu v Praze
velkolepá schůze Němců, interesovaných na vodním
hospodářství v Čechách vůbec. Dostavili se nejen
četní zástupcové těchto zájmů, ale i ministr dr
Schreiner a vyšší hodnostové ze 3 ministerstev
Jak se samo sebou rozumi, byly jedním z hlav-
ních bodů znamenitého programu sehůze neplátel.
ské projevy proti českému úřadnictvu, zaměstnané-
mu při pracích regulačních, a dokonce vedena stíz-
nost, že záležitosti, týkající se úprav řičních v ně-
meckém území, bývají posuzovány i ve. Vídni v cen-
trálním hydrografickém oddělení — Čechy
Jak nízké jsou tyto útoky, vypřývá z toho faktu
že celé centrální hydrografické oddělení ve Vídni
jest, až na jednoho Čechu v podřízeném postavaní
v rukou Němců, kteří naopak o projektech o úpravách
v českém území navrhovaných podávají směrodatně
posudky, což platí i o c. k. hydrogral. oddělení zem-
ském při c. k. místodržitelství v Praze, kde před-
nosta a většina úřadníků vůbec je národnosti ně-
mecké! A tu si i v této příčině troufují Němci tvrditi
jak jsou zkráceni!
Dále zapomínají těžce dotčení interesenti z tk
zv. uzavřeného území, že předseda zemské komise
je Němec, a že, nehledě ke spravedlivému poměru
vyslala vláda do komise 4 členy, z niclaž dva vyšší
funkcionáři jsou Němei, 2 nižší Češi, a že schválení
generálních projektů i z českého území vyhraženo
jest c. k. ministerstvu veřejných pruci, kde o nich
podává směrodatné posudky a návrhy za příčinou
schválení referent — Němec!
Němec
Schreiner
Čecho
Čech
Praha
Čechy
Vídeň
Bohemia
25
article
Užší technický komitét, proti kterému na schůz
neslušně brojeno, sestává z přednostů vodních od-
borů při místodržitelství a zemském výboru a jich
zástupců, a má tu nevděčnou úlohu, prozkoumávati
projekty, pracovati technické referály a pod., ale
nemá jinak naprosto nijakého vlivu na schvalování
projektů, které vůbec je valnou měrou obmezen
i programem a zákonem samým. Projekty musí do-
sťati se do širšího tochnického Komitštu, kde jsou
Němci zastoupeni, než se o nich usnese zemská
komise sama.
Němci nemohou jediný lakt uvésti, že By jim
od těchto lunkcionářů bylo ublíženo; setva se mý-
líme, máme-li za to, že zájmům německým v ko-
misi jde se vatříc i se strany Čechů a můžeme t
speciálními případy i dokázati. Ale te vše nestačí,
český úřadník je Němcům trnem v oku, i když zku-
šenosti své v neúmorné práci používá, aby jim vy-
hověl a když v případech pochybných jen prospěcl
jich má na zřeteli. Členové širšího komitétu jsou
náhodou Češi, ježto jich kolegové Němci byli do Víd-
ně povolání, kde zaujímají místa vyšší a ježto před
20—30 lety vůboc málo Němců do státní stavební
služby se hlásilo, neb byly vyhlídky špatné, takž
se i 5 let sloužilo — zadarmol
Když však počla činnost regulační kemise, při-
hlásili se vzhledem k lepším vyhlídkám Němcia,
jak se sano sebou rozumí, byli s otevřenou náručí
houfně přijati, při čemž nedbáno často ani tak zv.
„klíče národnostního“ ke škodě absolventů českých
škol. Jsou tudíž Němci při úpravích říčních zna-
menitě zastonpeni.
To vše ale nestačí! Při své skromnosti chtěj
Němei, aby mladí něm. úřadnící snad přeskočil
své starší, české kolegy jen k vůli tě ohromné před-
nosti, že patří k národu, vládou tak hýčkanému!
Němec
Čecho
Čech
Němei
26
article
Znamenité jsou vývody referenta na schůzi
zmíněné po stránce věcné. Týž sám doznává, že
z tondu regulačního je doposud vázáno 12,975.036 K.
z čehož na německé území 15.336.336 K a na české
27,638.700 K případá. Podíl na Němic« připada jí
není přiměřený! Nutno totiž, patrně dle náhled
Němců upravovati toky vodní nikoliv dle jich po-
třeby, alo vzhledem k významu národa německéhol
Do jakých formulek měl by se požadavek ten po
technické stránce vpraviti, je nám záhadou. nly
soudime, že vodstvo v královslví českém tvoři jednu
síť a že bylo sívořeno snad dříve, než si Němci
ohraničili „své území“, a že úpravy říční dle zá-
kona ze dne 13. února 1903 č. 31 z. z. mají přede-
vším též účel, zlepšiti poměry v řekách splavných,
aneb kterě za účelem jich splavnění maji býti upra-
veny, tudiž zvláštč v zájmu Vltavy z Budějovic de
Mělníka, pak valkého a středního Labe.
Němec
Vltava
Budějovice jít Mělník
27
article
Pohled na vodopisnou mapu nám ukazuje, že
jedno z těžišt úprav takových by měle na př. v již-
ních Čochách v území českém spočívati, ale zde
úplně málo se stalo nebo nic. Za to ale v německém
území, v severních Čechách prováděny, případně
již povoleny nákladné úpravy i na přílocích Labe,
které nemají takového význámu pro splavný ve-
letok.
Ostatně nutno uvěsti, že Němci stále se vy-
chloubají, v jakém silném počtu jsou v Čechánh
a jmenovitě v Praze zastoupeni, a nemohou tudiž
popříli, že úpravy zde prováděné ve svém dalším
významu neslouží toliko zájemníkům českým, nýbrž
i německým, takže dlužno o správnosti dělení kre-
ditu dle znamenitého relerátu tajemníka Meisnera
vážně pochybovati.
V dalším útočí referáty na schůzí prati poslupu
prací regolačních: nádržím vodním nutno prý dáti
přednost před úpravou řek, ovšem nádržím, které
by převážně měly se pořizovati — vzhlodem k síle
německého národa, v území tak zv. německéml
Musíme naším přátelům uvésti na pamět, ž
velká vodní nádrž projektována byla odborem pro
vodní stavby zem, výboru na Šumavě u Želnavy.
Němec
Meisner
Čechy
Praha
Šumava
Želnava
28
article
Kdo zavinil, že nebyla vůbor schválena na úvěr
rezulační? Němci! Nynější ministr krajan Schreinen
ktezý byl tehda čienem zemské komise pro úpravu
řek, nedbal usnesení této komise a agitoval proti
zřízení údolní přehrady, aby se prý nezabraly po-
zemky hospodářské, až se mu podařílo projekt fen
zmuřiti, aneb ušlochtile řečeno, do tak zvané druhě
periody stavobní (po roce 1912) pro kterou nejsou
vůbec nijaké úvěry k disposici, oddáliti!
Jaké zázraky mají techníkově tudíž čínili, aby
vyhověli?
Projekty, které by mohly míti vliv na vylepšení
vody na splavné řece na značnou délku poříční trafi
se maří, za to ale chtějí Němci nádíže v území tak
zvaném německém, kde terrain je nepříznivý, takže
nádrže málo vody by zadržely a jich význam pro
tok splavný byl by poměrně nepatrný, jen aby
posloužílo zájmům místních skupin a při tom nalhá-
vají veřejnosti, že je to nutný postulát v zájmu
celé akce regulační! Ale že jest to přůní Němců,
přispíšil si již deh na to úřadní „Prager Abendblatt“,
aby vychvaloval „rozumné úvahy na schůzi o ná-
držích vodních flumočené a slibuje již, že prostředky
se najdou, aby se vyhověle, a líčí soulad nádr
s přírodními krásami (ovšem v německém území.
kde musí i příroda býti krásnější, než v chudších
krajích českých) dojemnými barvami. Aby obháji
nespravedlivě napadané státní a zemské úřadnictve
české, toho se úřadní list neodvážil
Němec
Schreinen
Prager
29
article
Pražské obecní záležitosti.
Pražské obecní záležitosti.
Komise pro regulaci Malé stran
a Hradčan
společně s komisí technickou konala za předsednietrí
I. nám. sl. Serferta včera schůzi na staroměstské
rádnici, Předmě em jednání bylo zastavení průlomu
»U kříčů« Palčívá otázka tato vleče se již pře
12 roků a dle nynějšího stavu dojde snad v brzku
dafinibvního rozřešení a toto monstrum malostianské
zmizí. — Ke dvěma alternativám, prvé p. arch. Bal-
šsnka, lušící zaslavení průlomu domem s průjezdem,
druhé rovněž arch. Bulšánka (rozšíření eličky Karme-
lisbé na 18 m.), byla předložena alfernativa třetí, na-
vržená městským stavebním úřadem, řešící zastavení
iřemi podjezdy, jedním pro povozy a tramway
dvěma pro pěší a dvorem s lonbím.
Referent p. mag. rada Knot objasnil pynější sta
celé olázky. Předsedající náměstek p. Setfert při-
mleuval se za to, aby co nejdříve otázka tato byla
rozřešena, jelikož je nutno konečně zameziti on
ohromně ztáty, které nevyužitkováním této stavební
plochy obci vznikty a stále vznikajl.
Knot
Hradčany
Bala
30
article
Prof. dr. Fonk doporačil, aby obě alternativyt
rozštření uličky Karmelitské a posledně podana
aiternativa stav. úřadu byly současně vyloženy, aby
se tím urychlila cela akce. — St. rada Víček při-
mlouval se za příjetí návrhu stavebního úřadu. Návah
stav. úřadu javí se zympatickým pro to, že získá s
zaslavením 17 krámů a 30 bytů.
Debaty zůčastnili se p. ob. at. Hodek, dr. Bouček,
Peterka a přijat návrh dra. Funka, aby co nejdříve
oba projekty byly vylošeny a na první projekt (důn
s podjezdem) vícu zřetel. brán nebyl, jelikož vyslo-
vilo se proh němu i místodržitelství a zemský výbor.
Dále jednala komise o úpravě okolí malostran-
ské mostecké věže a po vysvětlení, podaném drem.
Kašparem, usneseno k návrhu p. ob. st. Kukty, aby
za příčinou adaptací bytů ou Šteiniců« postoupena
byla záležitost stavebnímu úřadu a komisi technick
k vyjádření. — Ke konci projevil dr. Funk přání
aby komise tato byla pokud možno pravidelně týdně
srolávána.
profesor
doktor
Fonk
Stanislav
Hodek
Bouček
Peterek
Funk
Kašpar
31
article
Další zadávky uhlí.
Ubelná komise konala včera na slareměstské
rmdnici schůzi za předsednictví náměstka Kasahickéko
a schválila návrhy na dodávku 414 vagonů uhlí ná-
sladujícím firmám: Váňa a Ulbert, Nebeský a spol.
Svoboda a Hynais, Schön a spol., duchcovsko-pod-
mokelské doly, Kvepil, Skála, Svoboda, Holý
Kospil.
Ze správní rady plynáren.
Ve včerejší schůzi, konzné za předsednictví pana
řed. Kukly, projednávána byla imstrukce s právní rady.
aby mandál členů trval tři roky, jako ve správni
radě elektrických podníků. — Podán byl návrh n
ztepšení platů úřadníků plynáren. Reditelství má d
příšti schůze podati přístušné návrhy. — Plynárn
na vodní plyn na Smíchově bude v nejbližší době
dokončena, K její prohlídce budou pozváni členov
rady městské a technické komise. — Usneseno uči-
niti zkoušky se zavedením osvětlování a plynem
stiačeným, krerý ma intensivnější svítivovt.
Sbor obecních starších
svolán jest k řádné sehůzi na pondel dne 6. pro-
since. Jednací pořad obsahoje 88 přvdmělů. Mezi
těmi 31 záležitostí slavebních, různé volby, návrh na
jmenování městského fysika, návrh na zvýšení stoč-
ného, na vyšší dávku ze psů, zadání malby v při-
mátorském sále representačního domu A. Muchovi
Váňa
Ulbert
Nebeský
Hynais
Schön
Svoboda
Kukla
A Mucha
Smíchov