Ročník XXXXIX.

patet

V Praze, ve čtvrtek 2. prosince 1909.

s tel

Číslo 332.

Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci na měsle, . . . . na čtvst leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsíc. . . . . . 2 K 54h na čtvrt lsta . . . . 7 K Bzah ve filiálkácht pa měslo, . . . . . 2 K 30h Poštou! a KP na měslo. na čtert ieta . . . . 9 K on s dvoji zásilkou na měsle. . na vriota: : : : k h

Dle rady polského kola. Zatím co zřetel širé ciziny utkvívá na zajímavém ústavním zápase v Anglii, jenž včerejší noci ve sněmovně lordů demonstra- tivním zamítnutím rozpočtu státnílo přituh ve spor o samy základy dvoukomorního parlamentního zřízení anglického — nadešla na strohém, zmrazků plném zápasišti parla- mentu cislajtánského pro tu chvíli nenadálá obleva: Slovanská jednota rozhodla se včera svou parlamentní komisí, 13 hlasy proti třem, že odvolá své pilné ná vrhy (až na tři českých radikálův) a do pustí prvému čtení zatímnéh rozpočtu státního na přiští pololetí. Ale pouze prvé čtení chce prý uvol- niti, načež vyčká, jak se pod dojmem tohoto ústupku jejího věci dále vyvinou. Neboť, že je to jistý ústup od prvotního zásadného, rázného stanoviska, které zava- zovalo členy Slovanské jednoty, nepřj- pustit této vládě Bienerthově žádného úspěchu, nýbrž potírati ji co nejostřeji — toho zapírati, bylo by věru dělinské. Kabinet Bienerthův pro dnes nesporně dosáhl jakéhos politického úspěchu, ovšem jen velmi skromného a křehkeho a zůstává otázkou, komu tato dobře rozvážená poleva taktická v nejbližší budouenosti více půjde k duhu, zda jemu nebo spravedlivé věci, hájené Slovanskou jednotou. Co rozhodlo vlastně, že většina Slovanské jednoty »vytáhne stavidla« pro první čtení rozpočtu? Tušíme, že nejrozhodněji působila tu přípověď Polákův, že učiní za debaty při prvém čtení projev, kterýmž budou nalehati na brzkou změnu vlá dv i celé soustavy vládní, čili jinými slovy: že kolo polské zahájí nyní otevřen akci, aby byl umožněn stranám Slovanské jednoty vstup do parlamentní většiny a dle toho, aby nastala též obdobná změna ve složení a povaze vlády.

Avšak, tu třeba zodpovědít především otázku: Lze rozumně a střízlivě očekávat. že tato slíbená akce kola polského set ká se tak brzy s úspěchem? Jsou vůdnové Slovanské jednoty i kola polského náležitě orientováni o úm slech rozhodujících činitelů v Mají důvody k naději, že v rozhodujících kruzích dospívají tolikéž ku podobnému po- znání o nutnosti a neodkladnosti změny sy stému vládního a tudíž k obětování Bie nerthova kabinetu, ba že přesvědčenío potřebě té jest tam již do té míry pevné aby setrvalo se nezvratně při něm i tehda kdyby Němci zdvihli proti myšlence dobré vášnivý odpor a odboj, jak se skoro s jisto- tou dá předvídat. Zde bylo zapotřebí světla, a pokud ne víme, zdali ho vůdcové Slovanské jednoty — mají, dotud nelze o rozhodnutí jejich vče- rejším říci, je-li šťastné, čili nic. — Nepřátele naši národní ovšem je již předem vyhlašovali za — vynucené. jako bychom prostě couvali, poněvadž ne- můžeme ve slepé uličce, do niž jsme svou obstrukci zaběhli, prorazit hlavou něme- ckou zed. Ve své zpupnosti vedou si němečtí bo jovní kohouti již tak, jakoby oni zde vyko návali práva korunní a rozhodovali o tom, jaká vláda má neb nemá přijíti, jakoby oni směli stanovit kolik ministrů slovanských smí neb nesmi zasedati v radě koruny. jakoby oni směli rozhodovati o rozdílení oborů ministerských dle své libosti. A ve směšné té pýše oznamují nám, že nedopustí změně ministerstva Bienerthova, neřku změně systému vládního ani tehda, kdybychom pro- pustili prozatímní rozpočet ve všech třech čteních, nýbrž že prý milostivě mohou s námi o podobné rekonstrukci vlády a vět- šiny vládní teprv tehda mluvit, až jim dříve vyplníme jejich postulátv germánské, až svolíme k rozdělení králov- ství českého a k nadpráví němčiny v cele státní správě našich vlastí.

Jinde by se podobná zpupnost menšiny v říši odkázala s patřičnou energií v mez státní raisony, leč u nás pohříchu nechávají se jí od let rohy růsti, ba počítá se sní jako s oprávněnou veličinou a s vážným či- nitelem, jejž nutno velice respektovat, aťsi přepíná a tropí sebe hůř. Vůči této zaryté a nezřízené zpupnosti německých, bosenskou slávou dokona zpitých velikášů, pozbyli konečně i největší optimisté mezi námi naděje, že lze po dobrém dospěti s nimi k nějakému slušnému dohodnutí o způsob spolužití vlídného v zemi, na sněmu i v parlamentě a z přesvědčení toho zrodila se bojovná odhodlanost a rozhodnost opo- sice slovanské vyjádřena posléze resolutním heslem ze dne 4. listopadu. »Jedině přímy a bezohledný boj proti vládě Schrei- nerů, Bienerthů, Haerdilů a Hochenburgův« jevil se býti veškerým stranám Slovanské jednoty nejlepší a nejjistější politikou k vy- možení žádoucí pronikavé nápravy. Neboť vidouce pevnost, opravdo- vost a vytrvalost nezdolnou opo- sice většiny národův, přirozeně kruhové roz- hodující nahlédnou, že není jiného zbytí, než zména vládního systému ve smyslu převážné většiny národův, která nežádá než rovné právo a stejnou spravedlnost pro všecky Takové mínění ovládalo Slovanskou jednotu naskrze ještě do nedávna. Dnes zkouší se poulevit v tuhé, bez ohledné oposici k radě Poláků, aby se po- znalo, zdali to nepůjde snad přece po do brém; pokus týká se pouze prvého čtení rozpočtu: dle toho, jak dopadne, vrátí prý se oposice slovanská buď na starou svou hradbu, aby válčila dále, anebo do vládní většiny za změny vlády i sy stému. Nuže jen, aby pokus neskončil neblaze — totiž polovičatě po rakousku, že by se bojovníci nevrátili »ani se štítem, ani n štítu«, nýbrž — beze štítu

Slovanská jednota — propoušti první čtení rozpočtul O dnešní a včerejší poradě Slovansko jednoty vydáno bylo toto komuniké: »Slovanská jednola rokovala o takti- ckém svém stanovisku k zatímnímu roz- počtu a přijala po té stránce konečné usnesení. Na základě usnesení toho, jakož aby se dopřálo kolu polskému pro jeho akci potřebné volnosti, roz- hodla se Slovanská jednota vstoupiti do jednání o proza- timném rozportu« Z Vídně, 1. prosince. Po dvoudenní poradě dospěla Slovansk jednota konečně k rozhodnutí, jak zachová se k naléhání kola polského, by strany jí náležejíc propustily první čtení zatímního rozpočtu na první polovici příštího roku. Rozhodnutí stalo se v ten smysl, že ně- které pilné návrhy, vyjímaje tři, jež podány byly poslanci česko-radikálními, vezmou s nazpět a některé, jako Vukovičův a Zahrad- nikův, které jsou povahy železniční, projed- nají se ve státní železniční radě právě zase- dající a že se takovým způsobem uvolni dráha těmito pilnými návrhy zatarasená ku prvnímu čtení rozpočtu. Dnešní schůze Slovanské jednoty trval. zase tři hodiny. Když byly zamítnuty všechny návrhy jiné, přijat byl konečně 13 hlasy proti návrh, aby se zatímní rozpočet propustil, před pokládaje, že kolo polské zahájí nyní rozhodn akci svoji několikráte ohlašovanou v ten rozum aby byla rozšířena většina poslanecké sněmovny přibráním stran Slovanské jednoty a podle toho aby nastala změna ve vládě.

Proti návrhu tomu hlasovali zástupcové českoradikální, s nimi pak jako zástupce mo ravské strany lidově-pokrokové posl. dr. Strán ský. Hrozby, pronášené v posladních dnech žo čeští radikálové a poslanci lidové pokrokové strany vystoupí, usnese-li se Slovanská jednota propustiti první čtení zatímního rozpočtu, ne- byly splněny. Zástupcové ti zůstali ve Slovanské jednotě také nadále. Z Vídně, 1. prosince. Po skončené porade Slovanské jednoty odebrali se její předsedove dr. Kramář, dr. Šusteršič a Udržal ku předse- dovi kola polského dru. Glabiňskému, jemuž oznámili oficiálně usnesení Slovanské jednoty se kterým měli potom dlouhou poradu. z Vídně, 1. prosince. K dnešnímu rozhod- nutí Slovanské jednoty podán byl našemu zpravo- daji z kruhů poslaneckých tento výklad: „Volná jest cesta k jednacímu pořadu, v jehož čele na- lézá se první čtení zatimního rozpočtu na první polovici roku příštího. Tři pilné návrhy radikálů vyřídí se dvěma debatami a snad potom ješté pilný návrh, podaný ruským klubem v ten roz- um, aby ministerstvo vnitra zapovědělo prodej jedů. Proto bude lze zahájiti první čtení budžet- ního provisoria, které potrvá několik dní a které nabude povahy vysoce politické. Usnesli jsme se zastaviti zatím a jen pro první čtení vzpome- nuté předlohy taktiku zahrazovací — obstrukce žádné nebylo, jak výslovně prohlásil v poslední konforenci klubovních předsedů dr. Šusteršič dr. Hruban — abychom vyvrátili výtky, činěn Slovanské jednotě kolem polským, německýmn stranami a také činiteli mimo parlament, že

Slovanská jednota znemožňuje touto taktikou změnu systému a vlády. Takové vytáčky a vý- mluvy po dnešku nebude. Kolo polské v opět- ných projevech prohlásilo, jeho předsedn v opětných rozmluvách se zástupci slovanskými dal na srozuměnou, že Poláci jsou odhodláni naléhati veřejným vyhlášením na změnu ve vládě a v soustavě vládní. Poskytujeme dnešním usnesením svým kolu polskému příležitost, aby svoji vyhlášku skutkem učinilo. Jsme si vědomi. že kolo polské převzalo veliké břímě, jehož tíha bude dnešním naším projevem ještě stížena. Po dnešním usnesení svém, není Slovanská jednota žádnou překážkou dělnosti ani rozpravy o zatím- ním rozpočtu. Slovanská jednota nemá ode dne ška žádné viny, žádné zodpovědnosti za to, co se stane nyní. Po dnešku záviseti bude vývoj věcí parlamentních od činitelů jiných, nebo naše vyjádření, dnes přijaté, není pouze adreso- váno Polákům, jest adresováno také stranám ně- meckým a jest adresováno i činitelům mimo- parlamentním. Na těch jest, aby k situaci naším dnešním votem formálně změněné zaujaly své stanovisko. Netřeba dokládati, že propustili jsme to liko první čteni zatímního rozpočtu, zů- stavivše si naprostou volnost o tom, jak zacho váme se, kdyby naše očekávání, spojené s dneš ním projevem a vzbuzené v nás několikerými vyjádřeními kola polského, se nesplnilo. Pro druhé čtení rozpočtu máme naprostou svo- bodu taktiky. Připomínáme jenom ještě historieké faktum, že když propustili jsme první čtení vy

rovnacích předloh rakousko-uherských z r. 1904 a když pustili jsme do rozpočtového výboru zá- kon o 52milionových refundacích, porazili jsm dra. Körbra ... Z Vídně, 1. prosince. „Centrum“ oznamuje „Usnesení, které přijala dnes Slovanská jednot týká se de facto jen prvního čtení. Slovanská jednota čeká, že za něho na základě známých návrhů Glabiňského nastane změna v poměrech v poslanecké sněmovně a na vládní lavici. Ná- vrhy polského kola byly Slovanskou jednotou přijaty, tedy doufá, že stanovisko jí zaujaté bude honorováno ještě před hlasováním (o prozatím ním rozpočtu) ve výboru. Projev, který učin kolo polské v prvním čtení, stane se východi- skem nového útvaru parlamentních a politických poměrů a to vzhledem k nastávající spolehlive parlamentní většině ve smyslu rekonstrukce ka- binetu. Předpoklady, za kterých byla by ochotna Slovanská jednota vejíti také do druhého čten zatímního rozpočtu, musily by se splniti za jed- nání výborového. Namnoze dnes ve sněmovné uvažováno, zdali dostačí kalendární čas k usku- tečnění transakcí, kterých Slovanská jednota Poláci se domáhají. Uvažovány všeliké možnosti. zvláště pak potíže, které nastati mohou mez Němci a Čechy v příčině věcné dorozumívací base. Vzhledem k tomu zdůrazňováno, zdali by se nemělo užiti osvědčeného prostředku k dosa žení kabinetu, záležejícího ze správců jednotli vých resortů, jejichž úkolem bylo by odbýt vy řízení zatímního rozpočtu, leč by za jeho režimu ještě za druhého čtení provisoria sešel se také sněm český a ustavil se.“ Z Vídně, 1. prosince. Když vešlo ve zná most dnešní usnesení Slovanské jednoty, něme cký člen presidia sněmovny prohodil: Protože Slovanská jednota se usnesla nečiniti prvnímu čtení zatímního rozpočtu překážek nižádných bude zejtra říšská rada odročena

Z Vídně, 1. prosince.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 179.) Ve Vídni, 1. prosince. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů-.) Dlouho do noci trvala schůze dnešní, avšal pilné návrhy o školách mensmových nebyly do jednány. Stane se tak teprve zejtra. Poláci vy tkli své stanovisko k nim předsedou Glabin- ským, který prohlásil, že budou hlasovati proti pilnosti návrhu Düriehova i Tomáškova, tolikéž pak proti druhému odstavci návrhu posl. Ka- liny, trvajíce na tom, že zákonodárství školství obecného náleží do pravomoci sněmů zemských. Při tom sdělil dr. Glabiňski, že v Haliči 466 obcí jest ještě bez škol obecních vůbec a že te prve ve 3 nebo 4 lotech budou míti všechny obce této korunní země školy obocné. Stěžoval si, že neděje se po právu Polákům východoslez ským ani Němci ani Čechy a želel výtržností, jež udály se v prošlém létě ve Vídni, míně, že v zájmu přitažlivosti říšského hlavního města musí býti takovým přehmatům vyvarováno. Velice pozoruhodnou řeč v thematu menši nových škol promluvil posl. P. Šilinger. Jeho činnost pro menšinu hustopečskou musí býti uznána. Zabýval se také velmi zevrubně bojem, který věsti musí Čechové v jmenovaném městě pro svou školu a proti násilnostem něme- ckým, kterým jsou již po tři měsíce vydáni. Tolikéž náležitě posvítil na druhou aféru morav skou židlochovickou, kde byrokracie, nedbajíe nikterak zákona Perkova, ani rozhodnutí správ- ního soudu, jedná docela svévolně, jakoby žád- ný zákon, žádný výnos nejvyššího tribunálu ne- existoval. Docela správně podotkl, že Němci n Moravě žádají v celé zemi dvojjazyčnost, pro- tože jest pro ně výhodou, že však staví se n odpor každému sebe skromnějšímu požadavku českých menšin v něktorém městě převahou ně meckém.

Druhý český řečník dnešního dne prof. dr- Velich konstatoval truchlivé faktum, že ve Vídni mají Řekové a Turci školy veřejné, Če- chové však nemají ani školy, požívající práva veřejnosti, kterých se již déle celého čtvrtstolet domáhají. Ještě jiné kormutlivé faktum konsta- toval tento řečník, že totiž počet repetentů v Vídni stoupá každým rokem a potrvá-li tento stav, bude možno Vídeň prohlásiti míslem nej- horšího školního pokroku. Učitel Lisý doplnil obšlrným výkladem st - sky a žaloby svých soudruhů. Prof. Drtin a školní rada dr. Metelka jsou mužové, znal věcí školských. Onen vznesl těžké žaloby na správní soud a na říšský soud, že ve svých ná- lezech zaujímají stanoviska protichůdná, tolikéž pak na vládu vůbec a na nynějšího ministra vy- učování, že české žádosti za školy menšinové nevyřizují. Prohlásil důrazně, že ve školství vů- bec nesmí ujati se hakatismus a momsenismus. Dr. Metelka dovodil, že procento žáků na če ských ústavech při maturitě propadajících jes mnohem větší nežli na školách německých a že tedy jsou liché žaloby, jakoby se českým stu- dentům nadržovalo. Tolikéž konstatoval, že Němci v Praze mají percentuálně více škol nežli mají Čechové v království vůbec. Dr. Eduard Stranský měl toliko výkři za řeči Šilingrovy, velice však pozoruhodný. Když totiž moravský kněz pravil, že nyní, kdy jazykovým zákonem jest uznána dvojjazyčnosl Delních Rakous, které se Němci báli, může býti škole Komenského dáno právo veřejnosti, zvolal dr. Ed. Stranský: „Ani potuchy, teď přijde te prve zákon Koliskův, jinak nestojí vše ostatn za zlámanou grešli.“ Jemu tvrdil muziku druhý německý štváč dr. Weidenhofer. Prapohodlné stanovisko k požadavku Če chů, by tam, kde není postaráno zemí o školy menšinové, platil je stát, zaujal německý radi

kál dr. Michl. Tento lékař myslil prostě: Mají-li býti školy menšinové zřizovány, ať si je plat Čechové z vlastní kapsy. Pro Němce tedy podl něho má platiti stát také z kapes českých, Če- chové však vedle toho mají platiti zvláštní dan pro své školy minoritní. Slovinec dr. Benkovič oznámil slovan ským bratřím truchlivé faktum, že ve Štyrsku. jehož celá třetina jest ryze slovinská, není jedi ného ústavu ke vzdělání učitelů. Slovinci čekaj. nápravu pro své školství menšinové od zákona říšského, poněvadž nemohou doufati, že sněmy zemské, štyrský a korutanský, budou míti pro snahy jejich porozumění. Dr. Rybář rozhodně a statečně jako vždy ujal se slovinských škol přímořských. Ředite Ceglinský byl poslodní řečník dnešní. Na- hoře je připomenuto, kolik schází ještě Polákům v Haliči škol obecních. Podle toho si možno vy- počítati na prstech, kolik schází jich Rusům téte korunní země. Pilné návrhy o menšinovém školství. Posl. Šilinger prohlašuje, že jeho strana bud hlasovati pro pilnost všech návrhů na ochranu men- šinových škol. Ochrana těchto škol je nutna; musí- met chrániti své školy i tam, kde jsme ve většině Vídeňskou menšinu nenecháme bez ochrany. Vyna- snažíme se o právo všech Čechů v Rakousku na vý- chovu dítek v mateřstině. (Souhlas.) Poštorná nen německou půdou, tam přobývají Slované již po sta- letí. Nesmí se rozlišovati mezi domorodým a přistě- hovalým obyvatelstvem. Sčítání lidu je prostředkem ke zjištění národno- sti, mateřština platí za řeč obcovací. Bydlí-li něce jinojazyčného obyvatelstva v jistém územi, třeba pe- čovati o tuto menšinu. To děje se dosud ovšem jen v příčině Němců.

Jazykové zákony, jež byly usneseny v alpských zemích, vyličují se jako ochrana pro Němce, ale jsou jim pouhým vysvědčením chudoby. Ve skutečnosti jde jen o to, aby Češi byli poněmčení. Ti nedají si to líbiti. Zásada křesťanských sociálů: Čí chléb jíš, toho píseň zpívej a mluv jeho řečí!“ není ani křes ťanská ani sociální. Budou-li se tyto zásady prováděti vo- boru národním, povedou k těmže následkům, k jakým po této stránce došlo se v oboru náboženském. Posl. Albrecht: Olomoucký arcibiskup zař- zuje též všcchno po česku. Posl. Hruban: Bohužel, není to pravdaí Posl. Šilinger: Němcům však ještě neublížil (Výkřiky.) Otázka menšin je sice sporna, ale je veliký roz- díl mezi českými a německými menšinami. Čechové mohou všude žíti bez německých menšin, avšak Němci ne bez menšin českých. (Souhlas v pravo.) Vídeň potřebuje Čechův a proio nesmí se žádati, aby obětovali nejen svou práci, ale i duši. děti i svou národnost. Lze říci, že právě kdo potřebují práce českých rukou, jedí chléb českýchi lidí. Není-li úmyslem pozemštiti menšinové školy. musí se usilovati, aby byly postátněny. Ministn Stürskh upozorňoval na nesnáze a příslušné výlohy. Když však jednalo se o německé školy v Terstu. Tridentě a Cařihradě, nebylo ani zmínky o otázce nákladu. Posl. Hráský: V Nymburce vydržuje stá 4třídní německou menšinovou školu. Je v ní celkem 6 němockých dělí. Posl. Šilinger pokračuje: Němci mluví o nk- rodní autonomii teprve, co se stali menšinou v říšské radě a na sněmích českém a moravském.

Dokud byli většinou, bráli klidně všechny investice na německé ústav ze společných prostředků. nyní chtějí jen opatřovati režijní příspěvky, za to Slované mají investice i režijní náklad. Po sankci školských zákonů v Dolních Rakousích musí se tím spíše žádat, aby školy „Komenského dostaly právo veřejnosti Pesl. šl. Stransky: Ani zdání! Nyní teprv přijde zákon Kolisko-Axmann, jinak vše nemá nej- menší ceny. (Illučný odpor; výkřiky u Čechů.) Posl. Šilinger líčil dál události v Poštorn při zavření soukromé školy, kde byl obkličen 5 čet- níky s nasazenými bodáky. (Slyšte! Slyštel u Če- chů.) Posl. šl. Mühlwerth: To nejde, aby každý otvíral školy, jak chce. Všechno musí jíti zákonitou cestoul Posl. Hráský: Ve Vršovicích u Prahy byla ně mecká škola otevřena ve 24 hodinách telegrafickou costou Posl. šl. Mühlwerth: V Sušici to trvalo2 lotl Posl. Šilinger líčí dál, jak se jedná s českými menšinovými školami na Moravě a stěžoval si do jed- nání Němců při školských zápisech. V Hustopeči městě se silnou českou menšinou, byla letos zřízen- česká škola. Od té doby jsou tam neustále demon- strace, byty se demolují a čeští lidé jsou biti do krve. (Hlučný odpor v levo.) To trvá již tři měsíce, ale dosud nebyl nikdo zatčen anebo potrestán. Posl. šl. Stransky: Dříve tam byl pokoj mír, nyní boj a nenávisť. To jste vy způsobili.

Posl. Šilinger: Rádi byste, abychom se dal klidně germaniscvati, avšak toho nedosáhnete. — Řečník pojednává o chikanách, kterým vysazeni jsou rodiče, kteří posílají své dítky do českých škol. Děti jsou jinými tlučeny a není možno dovolati se ná- pravy V Rakousku tvoří Slovaně téměř dvě třetiny obyvatelstva a proto musí domáhati se svobody rovnoprávnosti. Ať se Němci s nimi spojí ku práci a nalezne se snad způsob, jak se všichni mohou do- hodnouti. Žádá proto za schválení pilnosti. (Pochvala u politických stoupenců.) Posl. Benkovič mluvě o školských poměrech v Štyrsku, stěžoval si, že státní i samosprávné úřady maří snahy Slovinců o zřízení menšinových škol. Pro pilnost návrhu Dürichova bude hlasovati jeho strana proto, že naznačuje aspoň způsob, jak lze roz- řešiti uspokojivě otázku menšinových škol. (Po- chvala.) Posl. Lisý líčil poměry v čes. menš. školách. Líčil na základě určitých případů, jak škodlivým je dě- tem vyučování v cizím jazyku. O německé školství stará se stát i tam, kde k tomu není žádných pod- mínek. Poukazuje na německé menšinové školy, vy- držované státem, domáhá se podobných škol také pro českou menšmnu ve Vídni. Ministru vyučování vytýká nedostatek objektiv- nosti, což nejvýznačněji se ukázalo při vypracování tak zv. ochranných zákonů. Hlavním původcem proti- českých demonstrací v Rakousích byl ministr dr. Schreiner. Při protičeských demonstracích ve Vídni vláda nekonala svou povinnost. Rečníkova strana je proti sesílení státního vlivu na obecné školství a proto vzpírá se, aby zřízena byla definitivně instituce okr. škol. inspektorů. Návrh posl. Düricha považuje za centralistický a nesouhlasí s ním. Ochrana menšiny přísluší zemské aulonomii, Strana jeho je proti postátnění obecných

V drobném prodejíu ranní číslo o sobě . . za Sh večerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkovš ranní čislo . . . . . . . 10k večerni . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá admihistrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se těl redaken, tiskárna a szpedine „Národních Listů“ Rukopisy se nevracsjí.

Jškol. tudíž i proti postátnění jich části, škol menši- nových. Nepřeje si žádných černožlutých škol, nýbrž školy české s národní výchovou, v nít tkví budoucnost národa, (Pochvala řečníkových stea- penců.) Posl. Glabiňski prohlašuje, že polské kolo bude hlasovati proti pilnosti návrhu Dürichova, To- máškova i proti pilnosti 2. odst. návrhu Kalinova. Záležitosti ty nejsou pilny; zákonodárství o školách obecných jest ústavou vyhraženo zemským sněmům, Kéž by podjaly se řešení těchto obtížných a důle- žitých úkolů. Doufá, že i v jiných zemích — mimo Halič — kde jsou Poláci v menšíně, jejich školsk poměry bohdá zlepší se. Polské kolo nemůže schvalovati výstřelky a pře- hmaty národnestního chauvinismu. V zájmu pokoje, prostiže státu a přítažnosti říšského hlavního města třeba jim zabrániti. Polské kolo bude proto hlaso- vati pro pilnost I. odst. návrhu Kalinova a jeho přikázání národnostnímu výboru. (Pochvala Poláků. Posl. prof. Drtina: Okolnost, že sněmovna v po- sledním zasedání zakončila svou činnost poradou o návrhu Metelkově a táž záležitost nyní projednáv se pilně, je nejlepším důkazem, že tato otázka jest jádrem celé národnostní otázky.

Včerejší ministrova řeč pro svou nerozhodnosl a neurčitost neuspokojila. Stav zákonodárství a judi- katury je nouspokojivý, ale je velký rozdíl, jak na- kládá se s českými a jak s menšin. školami něme- ckými. Včerejší řeč ministra vyučování neodpověděln na nejnaléhavější otázku, kdy budou otevřeny sou- kromě školy ve XII. a XX. víd. okresu, Jednání min. vyučování lze nejlépe posouditi. připomeneme-li si, co se stalo na Moravě při prová- dění Perkova zákona. Tam platí protizákonné prů- vodní nařízení ministra Marcheta a min, vyuč- vání dokonce vydalo výnos, aby podří- zené školské úřady nedržely se zákona, nýbrž protizákonného průvodního na- řízení (Slyšte! Slyšte! Výkřiky u Čechů.) V Rakousku jest mnoho tisíc dítek, pro něž nenl zřízena škola v jejich mateřské řeči. To je důkazem žalostné kulturní inferiority tohoto státu a vyučo- vací správy. Účel vyučování žádá, by dítky bylyv obecných školách vyučovány ve své mateřské řeči, V jazykově jednotných krajinách druhá zemská řeč nepatří do obecné školy. Výminka mohla by se při- pustiti pouze v jazykově smíšených krajinách. Cel problém záleží v tom, aby dítky dovedly prakticky ovládati jiný, zde tedy německý jazyk, aniž by byly při tom germanisovány.

Tak zv. ochranné zákony nejsou počát- kem národního práva, nýbrž ztělesňují národní záští. nespravedlnost a znásilnění. Finanční otázka nedá se rozřešiti přenesením nákladů na jednotlivě národy. V přítomnosti je správnou zásada návrhu Dürichova, že stál má, dokud nebudou schvá- leny přiměřené zemské zákony, pečovati podpůrně zřizování a vydržování potřebných škol menšinových, Žadá se beztak všeobecně, aby stát převzal polo- vinu nákladů na všechny obecné školy vůbec. Pokud jde o dozor nad školami, musí býti uplatněna zásada národní autonomie v osobním smyslu. Školní inspek- toři musí býti téže národnosti jako školáci. Každému národu musí býti zabezpečena jeho samostatnost svrchovanost. Neněmcí v tomto státě nehodlají již tr- pěti, aby se s nimi nakládalo jako s občany druhéh řádu a zejména v říšském hlavním městě jako s ob- tížnými cizinci, jako s přistěhovalci, jako s fluktují- cím živlem. Politika moci v oboru školství není dů- stojna kulturního nátoda. V myšlence zákonné o- chrany menšiny tkví též myšlenka mocného, spoko- jeností svých národů vnitřně upevněného Rakouska. (Hlučná pochvala českých poslanců.) Posl. Weidenhofer prohlásil jménem německo- národního svazu, že budou hlasovati proti pilnosti projednávaných návrhů. Němci nikdy nepřipustí, aby Vídeň a Dol. Rakousy byly přeměněny v jazykovš smíšená aneb docela v slovanská kulturní střediska, (Flučná pochvala na levici.) Posl. Metelka v českém úvodu pravil, že mnozl. kdo z dálí sledují národnostní boj v Čechách, nezna- jíce dobře skutečných poměrů, domnívají se, že ná- rodní výbojnost Čechů rovná se výbojnosti Němců. anebo dokonce ji překonává. Češi zahajují boj, jsou-li donucení ku obraně.

Nejlepším příkladem jsou školské spolky, Ji z řeči Šilingrovy vysvítá, že Čechové i tam, kde jsou ve většině, spokojují se s nejmenší částí práva. Polemisuje s vývody šl. Stranského, poukázal řečník, že v Čechách připadá jedna střední škola průměrně na 63.000 obyvatelů. V Praze je všsk 20.602 Němců s 9 středními školami. Pražské Nové mněsto čítá 82.000 obyvatelů a 10.000 Němců mezi nimi má dvě. 72.000 Čechů jednu reálku, To děje se v hlavním městě Čech. Průměrný počet dítek v jedné třídě obeeně skoly v Čechách je 56 dítek, v německých pražských jen 32.3. V německých obecných školách pražských j pouze 375 křestanských německých dítek a 1769 ži- dovských. Dalším požadavkem jest, aby při sčítání lidu nebyla zjišťována obcovací řeč, nýbrž národ- nost, neboť jinak nebylo by lze zákonně upraviti menšinové školství. Dále třeba, aby vláda jednala se slovanskými menšinami tak, jako s německými. Jak však dnes jedná správa s českými menšinami, o tom dalo by se mnoho mluviti. Je třeba, aby byl předložen k sankci zákon, na kterém se český sněm usnesl k návrhu dra. Čela- kovského, dle něhož menšinové školy mají býti vydržovány zemí,

k čemuž také včera ministr vyučování dal podněl. Také Němci jako dr. Funke a dr. Schlesinger hájili tento názor před stanovením lineckého programu, Ježtu tato zákonná osnova dosud nebyla po- tvrzena, lze viděti, čí je vina, že školské poměry až dosud nejsou v Čechách upraveny Autonomi- stické pochybnosti staví se pouze proti tomu, že mají býti přikázány říšské radě různé školské zá- ležitosti, které spadají do kompetence zemských sněmů. Již však tím, že vláda má zasáhnouti pouze subsidárně tam, kde nestačí dosavadní zákony, jsou také odstraněny tyto pochybnosti, neboť vláda bude povinna poskytnouti zemským sněmům možnost. aby usnesly se na nových zákonech o menšinovém školství. Z toho důvodu lze hlasovati pro pilnosl návrhu posl. Düricha a Kaliny a s jistými modifika- cemi také pro pilnost návrhu Tomáškova. Tím po- slouží se pouze dobré věci a bude ražena cesta národnímu míru. (Hlučný souhlas Čechů.) Posl. dr. Pittaco pokládá volbu výboru pro menšinové školství se zřetelem k usnesení sněmovny o dosazení národnostního výboru nejen za zbyteč- nou, nýbrž i za nebezpečnou, ježto by byl vytvořen jakýsi dualismus, který by neprospěl rozřešení ná- rodnostní otázky. Konečně prohlásil, že jeho strana bude hlasovati proti pilnosti projednávaných návrhů. Posl. dr. Rybář konstatoval, že Němci a Vlaši- kteří jinak jsou nepřáteli, ihned postaví se v uzs- vřeném krubu proti Slovincům, když tito něco žá- dají. Tak i nyní. Vlaši měli by spíše se Slovinci držeti proti Němcům, neboť jsou stejně ullačováni. Řečník brojí proti odnárodňovací tendenci rakouských vlád. Chce-li vláda vykonati veliký čin, ať podá před- lohu o ustavení se národnosti a zřízení orgánů, která oprávněny jsou mluviti jménem každého národa. ko