1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
Národních Listů“ k číslu 78. ze dne 20. března 1903.
4
masthead
Zemřelí v Praze.
Praha
5
article
= Dobrodružný útěk. Z Neapole se oznamuje
Ze zdejšího světoznámého kastelu San Elmo, vypí
najícího se nad městem, uprchli dva vojáci, odsou-
zení k několikaletému vězení, způsobem vskutku do-
brodružným. Prokopali se dvěma špíčatými hřebíky
vnější stěnou, dostali se na bastion, proplížili se
podle několika stráží a spustili se pak s bastionu po
svázaných prostěradlech do hloubky 35 metrů. Te-
prve když byli dole, zpozorovala je hlídka, konající
obchůzku nahoře na tvrzi. Veškeré pokusy, chytit
uprchlíky, byly marny. Útěk byl patrně po dlouhou
dobu připravován a proveden s neobyčejnou odva-
hou. Přímo nevysvětlitelno však jest, kterak mohli
prorazit ohromně silnou středověkou zeď z tvrdé žuly
nástroji tak nedostatečnými a kam ukryli udrobený
materiál. Znalci prohlásili, že k tomu bylo třeba
práce nejméně dvou let. Uprchlíci zanechali na po-
steli veršovaný dopis, v němž dávají veliteli a do-
zorcům veselé addio! na neshledanou! Bezpochyby
utekli se, podporováni svými příbuznými, na nějakou
cizí loď a tak bez překážky odpluli.
= Nepříjemný omyl. V situaci nanejvýš trapné
nalézá se velmi hezká mladá Pařížanka, jež se před
nedávnem zasnoubila a hodlala těchto dnů slaviti
svatbu. Když si opatřovala potřebné průkazy, shle
dala k největšímu svému ustrnutí, že její zápis o na
rození omylem udává pohlaví mužské. Zároveň ozná
meno mladé dámě, že policie má na ni zatýkací roz
kaz, poněvadž podle průkazu civilní matriky jako ji-
noch dávno se měla dostavit k odvodu. Mladé dámě
nazbylo, než svatbu prozatím odložit a požádat pří
slušný úřad, aby omyl v civilní matrice napravil
A to se při známých okolcích byrokracie nedá pro-
vést obratem ruky.
Neapol
Sana Elma
6
article
= Poplach způsobený ohněm. Na Wall. streetu
v Nov. Yorku panoval onehdy odpol. nemalý poplach
neboť ve spolkové kanceláři pro zkoumání drahých
kovů, vedle pokladního úřadu, vypukl požár. Každý ví.
že v této staré budově nahromaděno jest zlata a stříbra
v ceně mnoha millionů dollarů a následkem toho
nesčetné zástupy diváků spěchaly na místo, aby sle-
dovaly průběh ohně. Požár vypukl v dřevěné rouře
kterou se odvádějí ze sklepení plyny, vyvinující se při
zkoumání kovů. Plameny zpozoroval E. E. Sagea
alarmoval hasiče. Škoda způsobená odhaduje se na
3000 dollarů. Jakmile se rozlétla zpráva, že v kan
celáři pro zkoumání kovů hoří, byly dvéře poklad-
ního úřadu zamčeny a oddíl detektivů obklíčil bu-
dovu. Ve sklepích kanceláře pro zkoumání kovůje
uloženo zlata a stříbra v ceně 40 millionů dollarů.
= Honba na tygry v oblasti Amuru provozuje se
letos v zimě zvlášť horlivě. Mezi osadníky, kteří jsou
nuceni, loviti tygry, poněvadž musejí chránit svůj
dobytek, nabyli mnozí velké obratnosti a jsou v ši-
rokém okolí známi jako osvědčení lovci tygrů. Tak
na př. jakýs Sverjun z obce Varvarovny, onehdy vy-
slídil ve sněhu stopy starého tygra se dvěma mláďaty
Ihned jal se stihati šelmy se čtyřmi sedláky a něko-
lika psy. Mladé tygry brzy dohonili, hodili jim pláště
přes hlavu a spoutali je provazy. Tygřice k nema-
lému podivení lovců se neobjevila, nýbrž ponechala
mláďata jich osudu. Mladí tygři vážili po čtyrech pu-
dech (pud = 16 kilogr.) a byli v kleci dopraveni do
Vladivostoku. Sverjun, nyní 35letý, skolil již 13 tygrů
York
E E Sage
Amur
Varvarovny
Vladivostok
Sverjun
7
article
a chytil 9 živých. Minulého roku prodal dva mladé
tygry za 950 rublu.
= Zatčený policejní komisař. Z Paříže se ozna-
muje: Známý zdejší policejní komisař zatkl onehdy
v jednom hostinci v ulici du Faubourg Saint Martin
jakéhos muže pro výtržnosti a chtěl jej dát odvést
na komisařství nejbližší hlídkou, když zatčený po-
jednou se vzepřel a vyzval komisaře, aby se legiti-
moval, ostatní hosté zastali se zatčeného a počali
vyhrožovat komisaři i policejnímu inspektoru v ob-
čanském oděvu, jenž se komisaře zastával. Marně
ukázal komisař svoji šerpu. »Ach, co!« voláno na
něho, »šerpu si může opatřit každý! Ukázat prů-
kazy!« — A když jim nebylo vyhověno, počali vo-
lat: »Nemá žádných průkazů! Není to žádný poli-
cejní úřadník! Na strážníci s ním!« — A nejšprý-
movnější bylo, že přivolaní dva policisté dali hostům
za pravdu a rovněž žádali na komisaři průkazy. Ted
zakročil policejní inspektor a pravil: »Znám toho
pána osobně, jest vskutku policejním komisařem.« —
»A kdo pak jste vlastně?« vyptávali se policisté. —
»Jsem policejní komisař N. N.« — »Čím to doká-
žete!« — »Zde jest moje navštivenka.« — »Navšti-
venku si může opatřit každý; půjdete s námi!« —
A tak museli policejní komisař i policejní inspektor
za hlučného jásotu přítomných na komisařství desá-
tého okresu a zatčený vzat s sebou jen tak pro
všecky případy. Na komisařství nebylo ještě komedii
konce. Uřadující komisař nebyl právě přítomena
starý mrzutý strážmistr, jenž jej zastupoval, prohlásil
bez okolků oba policejní úřadníky v civilu za »ne-
bezpečné chlapíky«, kteří musejí dostat na pamětnou.
Na štěstí vrátil se právě komisař desátého okresu,
jenž svého kollegu a inspektora velmi vřele uvítala
rozkázal, aby oba okamžitě byli propuštěni.
N N
Paříž
Saint Martin
8
article
= Adam na ulici. V nejlepší a nejživější čtvrti
Toleda, Ohio, přepadli o 8. hodině večerní na ná-
roží Madison streetu a 21. ulice tři lupiči Spencera
Comstocka. Jeden z nich držel mu před nosem re-
volver a ostatní vyprázdnili mu rychle kapsy. Lu
nebyl však tak skvělý, uloupili mu něco drobných
a zlaté hodinky. Horší však ještě věc teprve přišla.
Lupičské trio vysvléklo napadeného nejen ze šatů,
ale i ze všeho prádla, které si darebové navlékli na
sebe a uprchli, ponechavše Comstocka v rouše Ada-
mově v tuhém mrazu na ulici. Na úpěnlivé volání
přiběhl policista, který nešťastníhovi dal svůj kabát
a odvedl ho do nejbližšího domu, kde mu zapůjčen
nutný šat.
= Podivín. Blíže San Miguelu nedaleko Parralu
v mexickém státě Chichuahua nalezá se důl »Oaxae,
jenž je znám jako nejbohatší stříbrné ložísko světa.
Avšak tato drahocenná nemovitost leží úplně ladem.
poněvadž majitel její, starý podivín Praxner, ačkoliv
nikterak nevyniká přílišným bohatstvím, nepomýšlí
na to, nechati tu dolovat a doposud odmítl i nejlá-
kavější nabídky kupců. Vchod k dolu jest bedlivě stře-
žen několika ozbrojenými muži a nalezá se tu do-
konce i staré dělo, jež prý jest nabito. Jen občas,
když stařec potřebuje peníze, dává tu dolovat. Pak
přijdou horníci s mezky, nesoucími stany a potraviny
a po několik dní panuje tu horlivá činnost. Onehdy
potřeboval podivín peníze a několik horníků vytěžilo
za jediný den tolik stříbrné rudy, že to byl náklad
pro deset mezků — 6611 liber. Rudu koupila Smel
ting Refining Co. za 37.784 doll.
Adam
Spencer Comstock
Comstock
Toledo
Ohio
Podivín
Ada
blízký dom
Refining Company
Sana Miguel
9
article
Dne 14. března 1903: Borecký Karel, syn
holiče, 8 neděl, 903—I. Karnerová Alžběta, manželka
jednatele, 54 roky, 583—II. Mrázová Amalie, soukrom-
nice, 64 roky, 951—II. Kozlova Jiřina, dcera úřadníka,
4 měsíce 10 dní, 1026—II. Venuš Josef, c. k. školník.
62 roky, 1120—II. Beer rytíř Karel z Baierů, c. k.
adjunkt váleč, komisariátu, 76 roků, 262—III. Charvát
František, zřízenec elektrických podniků, 30 roků,
708—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Kalát
Josef, nádenník, 71 rok. Moucha Antonín, žebrák, 80
roků. Šeráková Anna, nádennice, 35 roků. Včelák Jan,
nádenník, 57 roků. Vlasák František, obuvník, 55 roků.
— U Milosrdných sester: Dvořák Alois, ná-
denník, 20 roků. Štastná Terezie, manželka rukavi-
čkáře, 38 roků. Štěpánek Václav, obuvník, 32 roky. —
U Alžbětinek: Umbramová Rozalie, vdova po
dělníku, 73 roky.
Karel
Mrázová
Kozlův
Jiřina
Josef
Beer
Baier
Charvát
Antonín
Anna
Včelák
Jan
Vlasák
František
Štastná
Štěpánek
Karnerová Alžběta
Kalát Josef
Dvořák Alois
U Alžbětinka
Umbramová Rozalie
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 20. března.
147. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
11
article
Židovka.
Zpěvohra o 5 dějstvích. Složil J. F. Halévy. Text od
Scribea nově přeložil Otakar Smrčka. Dirigent Morie
Anger. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Císař Zikmund, F. Steinsberg. Princezna
Eudoxie, neť císařova, Amálie Bobkova. Prine
Leopold, B. Pták. Kardinál de Brogni, předseda cír-
kevního sněmu, F. Truhlář j. h. Ruggiero, městský hejt-
man, F. Šír. Albert, důstojník císařské stráže, R. Po-
lák. Eleazar, žid, klenotník, R. Figar. Recha, jeho
dcera, R. Maturová. Majordomus, K. Pulc. Důstojník,
J. Karásek. Hlasatel, E. Pollert. Družina císařova,
členové koncilu, knížata, vévodové, kurfiřti, šlechticí
a šlechtičny, vojáci, stráže, hlasatelé, měšťané, lid
atd. Děj v Kostnici r. 1415.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
Složil
Halévy
Smrčka
Anger
Robert Polák
Zikmund
F Steinsberg
Bobkův
Pták
Brogni
F Truhlář
F Šír
Albert
R Figar
Rech
R Maturová
K Pulc
J Karásek
E Pollert
Prine Leopold
12
article
Lidové divadlo ,,Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo ,,Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 20. března.
Ve prospěch režiséra p. B. Lachmanna.
Poprvé
Rabínská moudrost.
Historická veselohra o 3 jednáních. Napsal Jaroslav
Vrchlický. Režisér B. Lachman.
Konec o 1/210. hodině.
Začátek o 7. hod.
Lachmann
Vrchlický
Lachman
Praha
lidový divadlo
13
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
65. hra v předplacení (páteční).
Zlatohlávek.
Veselobra o 4 jedn. Napsal z Moserů. Přeložila El.
Pešková. Režisér J. Kubík.
6407
V pátek 20. března.
Zlatohlávek
El
Pešková
J Kubík
Smíchov
Švandův divadlo
Moser
14
article
Pištěkovo lidové divadlo vnhraceon
Pištěkovo lidové divadlo vnhraceon
na Král.
Začátek o 7. hod
V pátek 20. března.
6387
Po desáté: Ben-Hur.
Král
Hur
Pištěkův lidový divadlo
15
article
mors a druhý má tak dlouhé jméno, že si je nemohu
pamatovati, tak jej musíš znáti jen pode jménem »An-
toine« — jest nějakým příbuzným Héloisiným. Baronka
jest příjemná dáma, trosky výstřední krásy a vznešenosti
a má takovou malou nožku a tak je na sebe pečlivá, ja-
koby byla ještě mladá a jest velmi ješitná a přívětivá.
Bydlí u své dcery, pokud žijí na venkově — patrně jest
to zde zvykem, že bydlí celé ty ohromné rodiny v létě
pohromadě. Mladí mají v Paříži svůj byt na Elysejských
polích a staří se uchýlí do rodinného hotelu na předměstí
St. Germain. Včera, když jsme přišli vykonati návštěvu,
vyměnili jsme mnoho zdvořilých slov a ačkoliv se všichni
tak dobře znají — ježto to byla »obřadní návštěva«, aby
mne představili — měli jsme všichni nejlepší šaty a se-
děli jsme ve velkém saloně — (tady mají ve všech salo-
nech čtyři velká křesla ve slohu Ludvíka XVI.) rozesta-
vená po obou stranách krbu. Heloise a hraběnka de Tour-
nelle jsou dobré přítelkyně. Hrabě de Tournelle jest roz-
tomilý člověk, vypadá jako lidé v »Pamětech« z minulého
století, jen by si měl pudrovati vlasy; způsoby jeho jsou
vznešené a vtipné, nějak zcela nepodobné anglickýma Jest
viděti, že jest potomkem lidí, kteří si dali stíti hlavy za
to, že byli šlechtíci. —Jean říká, že nenáleží ke čtitelům
sportu a jest hrozně zženštilý. Nedovede prý si ani po-
nožky obouti bez lokaje a nikdy nejezdí na koni ani na
velocipedu ani na něčem podobném, jen se vozí trochu
v motoru a odbývá tu a tam souboj.
Hraběnka de Tournelle jest slabá a mladá a poně-
kud mdlá; čte mnoho. Starý pán, baron de Frémond (jest
majitelem »Sauterelly«) jest veselá stará duše a škádlí
neustále svou sestru a neteř a všechny a působí mu to
akovou švandu, když mluví hroznou angličinou. Oní dva
Ana
Ludvík XVI
Heloisa
Tour
Hrabě
Tournelle
Jean
Frémond
Paříž
St . Germain
16
article
takové černé vlasy, stažené vzad s čela a ježaté kníry.
Drží se také velmi zpříma, je hubená a opírá se při chůzi
o ebenovou hůlku a hlas má jako páv. Prohlédla mne
skrz na skrz a já jsem cítila, jak všecka má frančina se
spletla a dopadla s takovým anglickým přízvukem; když
jsme se řádně vyklaněli a vyměnili hromadu vět jako dle
Ollendorfovy methody, dostala jsem »sirop« a vodu a Vi-
ctorina mne odvedla na lůžko. Je to tlustý knedlík s lesk-
noucí se pletí a má taková malá ústa, a jsem přesvěd-
čena, že mi bude protivná, nevypadá ani dost málo tak
dobromyslně jako Jean. Dům jest v pravém skvostném
slohu Ludvíka XV. a má ložnice a »cabinet de toilette«
jsou rozkošné, rovněž i mé lůžko; ale chování Anežčino
div mne neuvedlo v šílenství — taková zúmyslná pýcha
na přednost Francie.
Není zde ani jedinkého pořádného toilettního zrcadla,
pouze na psacím stolku stojí jediné ve starém stříbrném
rámci asi osm čtverečních stop velké — byl by to vlastně
psací stolek, kdyby tam byla nějaká péra a psací potřeby.
které tam však nejsou. Vše se věsí do výklenků ve zdi ,
nemají zde žádných šatníků, pouze mramorem krásně vy-
kládané přístěnky; byla jsem však tak unavena, že jsem
nechala Anežku vše uspořádati a skočila jsem na lůžko.
Dnes jsem se časně probudila a dostala jsem koflik vý-
tečné čokolády a takovou špatnou koupel, voda byla skoro
studená. Nemají zde žádné panské a nic se nekoná tak
přesně a pravidelně jako u nás doma, ačkoliv jsou bohati.
Anežka musí sháněti takové věci všechny sama a to bylo
řečí na chodbě s »valetem de chambre«, než jsem do-
stala alespoň bídnou cínovou vanu na opláchnutí. Konečně
jsem však byla hotova a šla jsem na procházku do za-
hrady — nebýlo tam ani živé duše, kromě několika za-
Její kprávy.
Ollendorfův
Jean
Ludvík XV
Anežka
chambre
Francie