1
masthead
V Praze, v pátek dne 20. března.
Praha
2
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
3
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Z parlamentu.
Z Vídně, 20. března. Ve sněmov-
ně poslanecké dodělá se dnes první
čtení vyrovnacích předloh. Schůze
potrvá snad hodně dlouho. Z poslanců če-
ských promluví nejspíše již jenom poslanee
Svo zil.
Sněmovna sejde se opět budoucí čtvrtek
Předloh, kterými by se mohla zabývatia
které vyřízeny jsou výborem, není valně.
Od nových voleb minuly pomalu tři roky.
avšak z komisí nevyšel material takořk
žádný. Podle vší pravděpodobnosti položeny
budou na jednací pořad věci, které se tý-
kají dobytčího moru a titulu in-
ženýrského. Kromě toho třeba vyříditi
nékteré věci immunitní, ze kterých ovšem
četné jsou promlčeny.
Klub katolického centra ještě
se nezabýval famosním a tajným výnosem
společného ministrá vojenství Pittreicha,
kterým zakázal aktivním i neaktivním členům
armády náležeti k lize protisoubojo ve.
Je však pravděpodobno, že z věci té stane
se akce jak ve sněmovně poslanecké, tak
ve sněmovně panské, ježto v obou sněmov-
nách jest četné přívrženstvo této
jednoty.
Jest opravdu s podivem, kterak ministr
zeměbrany jest desavouován ministrem vo-
jenství. Hr. Welsersheim bezpočtu-
kráte se dušoval ve sněmovně, že ne-
přeje souboji v armádě. Pan
Krieghammer však a nynější jeho ná
stupce Pittreich považují souboj za vy-
hradu vojáků, za výhradu, na kterou ne
chtějí dáti sáhnouti nikým.
Zákon o podomním obehodu.
Z Vídně, 20. března. Zákon, kterým
se upravuje podomní obchod, byl
komisí panské sněmovny změ-
něn velmi podstatně. Zpravodajem
byl svob. pán Berger. Provedené změny
jsou na prospěch obchodu podom-
ního. V osnově, jak byla schválena komisí
panské sněmovny, nepraví se: » Koncesse
Krieghammer
Pittreich
Berger
Vídeň
Hradec
katolický centr
panská sněmovna
4
article
NARUDN
NARUDN
k provozování obchodu podomního může
býti udělena jenom osobám, které...«, nýbrž
jest výslovně stanoveno, že ti, kdož vyhověli
podmínkám pro nabytí obchodu podomního,
mají také právo, žádati pas a že jim tento
nemůže býti odepřen. Poslaneckou
sněmovnou učiněny byly četné výjimky
v osnově vládní v ten rozum, že má byti
obchod podomní v určitých místech jednotli-
vých království a zemí povolen, panská sně-
movna tato místa ještě podstatně rozm no-
žila, zvláště pro Horní Rakousy, Čechy,
Moravu a Slezsko. Podle vládní předlohy
měla se uděliti koncesse k podomnímu ob-
chodu jenom pro obvod jeden, anebo
pro několik, ale bezprostředně sou-
sedních obvodů, podle sněmovny pan-
ské uděluje se koncesse pro celou z e mi
a pravidelná doba, na kterou se udě-
luje, jest rok (podle dosavadních osnov udě-
lovala se také na dobu kratší a rok byl
maximáln í.)
Dle vládní osnovy v hlavních městech,
v městech s vlastním statutem a v obcích s
více než 5000 obyvateli mohl býti podomní
obchod zakázán usnesením obec-
ního zastupitelstva a mohl býti
také zakázán usnesením poslanecké sněmovny.
Čecho
Horní Rakousy
Morava
Slezsko
východ království
poslanecký sněmovna
5
article
Toto ustanovení bylo komisí panské sně-
movny škrtnuto. Politickým úřadům do-
voluje se jenom v případech z cela výji-
mečných přiznati jednotlivým obvodům
právo zákazu podomního obchodu.
Velmi pronikavá změna stala se,
pokud jde o tresty. Mazimální rest 600 K
a nejmenší 100 K byl snížen na polo-
vinu. Kdežto dle usnesení poslanecké sně-
movny o rozhodnutí obecním mohl ještě jako
druhá instance rozhodnouti politický
úřad, žádá se v elaborátu komise panské
sněmovny zjednání postupu instanč-
ního.
Za svolání zemského sněmu.
Ze Lvova, 20. března. Obecní rada
se usnesla na resoluci, ve které se žádá
svolání sněmu zemského hned po
Velikonocích z té příčiny, že dosavadní jed-
nze
a číslu 78.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Lvov
Praha
panská sněmovna
6
article
nání vůči zemskému zastupitelstvu jest tako-
vým, že se jím porušuje samosprá va
Haliče a poškozují hospodářské zájmy
zemské. Praesidium bylo vyzváno, aby tuto
resoluci dodalo vládě a polskému klubu.
Severní dráha.
Ze Lvova, 20. března. Polskému klubu
zaslány byly do Vídně četné telegramy, mezi
nimi také od zdejší Akademie čtenářské jmé-
nem několika set studentů s výzvou, aby v
příčině terminu k postátnění Se-
verní dráhy nejednal dále a trval s ce-
lou rozhodností na terminu 1. ledna 1904.
Nový president v Korutanech.
Z Vídně, 20. března. Jakožto budou-
cího zemského presidenta v Korutanech jme-
nují časopisy místopředsedu hornorakouského
místodržitelství svob. pána He ina.
Praesidium
ina
Halič
Lvov
Vídeň
Korutany
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 20. března. (C.-B.) Ve velkém
sále hudební jednoty konala se včera valná hro-
mada arcibratrstva sv. archanděla
Michala, kteráž byla zároveň slavnostní
schůzí za příčinou 25letého papežského
jubilea. Súčastnili se v ní arcivévodkyně
Marie Terezie, Marie Anunciata, Valerie, Alžběta
a četní členové vysoké aristokracie. President
správního soudu hr. Schönborn měl slav-
nostní řeč. Po udělení papežského požehnání
byla schůze ukončena.
Z Berlína, 20. března. (C.-B.). Ve vče-
rejší schůzi poslanecké sněmovny odpovídal mi-
nistr financí svob. pán Rheinhaben na vý-
vody posl. Glebockého, týkající se předlohy
o východních markách. Pravil: Je-li polská po-
litika Prusů břídilstvím, jak tvrdil pan řečník
přede mnou, proč pak se rozčiluje? Poněvadž
se však Poláci tolik rozčilují, mám za to, že
činí vláda správná opatření na ochranu něme-
ctví. Co se týče výroků řečníka přede mnouo
německém řádu rytířském, nepoznal jsem ještě
dosud většího překroucení dějin. Řád rytířský
byl největším šiřitelem kultury, který vůbec kdy
na zemi žil. (Souhlas.) Zmizela-li kultura jím ve
slovanských zemích rozšířená, pak stalo se tak
za panství polského nehospodářství.
Michalus
Marie Terezia
Anunciata
Valerius
Alžběta
Schönborn
Prus
Polák
Vídeň
Berlín
země
poslanecký sněmovna
8
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Poptávka.
Eovídka A. P. Čechova.
Čechův
9
article
Bylo poledne. Statkář Voldyrev, vysoký
statný mladík s krátce přistřiženými vlasy, setřei
si hedvábným šátkem pot s čela a nesměle vešei
do úřadovny. Tam skřípala péra. —
— Kde mohu zde poptati se o své záleži-
tosti? — otázal se vrátného, který nesl právě
z úřadovny podnos se sklenicemi. — Rád bych
se zde poptal a vyzvedl si opis rozsudku.
— Račte, tam! Tuhle k tomu, který sed
u okna — řekl vrátný, ukázav podnosem na
krajní okno.
Voldyrev zakašlal i dal se směrem k oknu
Tam u zeleného, skvrnitého jako tyfus, stolu se-
děl mladík, maje účes, záležející ze čtyř cho
máčů vlasů, dlouhý, uhrovitý nos a vybledlý
oblek, maje svůj velký nos téměř až na papíře
psal. Okolo pravé nozdry jeho procházela se
moucha a on každou chvíli vytáhl dolejší reta
foukal si pod nos, což přidávalo jeho obličeji
výraz veliké starosti.
— Mohu-li zde... u vás — obrátil se
k němu Voldyrev — poptati se o své záležitosti?
Jsem Voldyrev... Zároveň rád bych si vyzved
opis rozsudku ze dne 2. března.
„Činovník“ namočil péro a podíval se, ne-
namočil-li mnoho. Přesvědčiv se, že péro nekape
zaskřípal. Ret povytáhl, ale foukat nebylo třeba.
moucha sedla mu na ucho.
Moha
10
article
— Mohu-li se zde přeptati? — opakoval z
chvíli Voldyrev. — Jsem Voldyrev, statkář . ..
— Ivane Alexějeviči! — zvolal činovník
na někoho, jakoby ani nepozoroval Voldyreva. —
Řekni kupci Jalykovu, až přijde, aby dal si na
policejním komisařství potvrdit přepis oznamo-
vací listiny! Už jsem mu to tisíckrát povídal!
— Rád bych ohledně procesu, který vedu
s dědici kněžny Gugulinové — probručel Voldy-
rev. — Věc vám povědomá. Snažně vás prosím!
Pořád ještě nepozoruje Voldyreva, chytil
činovník na rtu mouchu, podíval se na ni po-
zorně a zahodil ji. Statkář hlasitě zakašlal a
utřel se barevným svým šátkem. Ale ani to ne-
pomohlo. Neslyšeli ho. Asi dvě minuty mlčení.
Voldyrev vyňal z kapsy papírový rubl a položil
jej činovníku na otevřenou knihu. Činovník
svraštil čelo, přitáhl si knihu, s výrazem starost-
livosti na tváři a zavřel ji.
— Malou poptávku... Rád bych zvěděl
jen, na základě čeho dědicové kněžny Guguli-
nové... Smím-li vás obtěžovat?
A činovník, zabrán v myšlénky, vstal, a
drbaje se na lokti, odešel pro něco ke skříni.
Když za chviličku se vrátil ke stolu, zas se
chopil knihy. Ležel na ní zase rubl.
— Budu vás jen malou chvíli obtěžovati ..
Rád bych se poptal jen ...
Činovník neslyšel; začal něco opisovati.
Voldyrev se zamračil a zoufale podíval se
na celé to skřípající bratrstvo.
— Píší! — pomyslil si, vzdychaje. — Píší.
aby je čert vzal!
Odešel od stolu a zastavil se uprostřed po-
koje, zoufale spustiv ruce. Vrátný, jenž zase tuto
šel se sklenicemi, zpozorovav patrně smutný vý-
raz jeho obličeje, přiblížil se k němu a tišese
otázal:
Moha
Alexějevič
Jalykův
Vrátná
11
article
Jak pak? Poptal jste se?
— Poptával jsem se, ale nechtějí se mnou
mluvit.
— Dejte mu tři ruble!... — pošeptal
vrátný.
— Dal jsem už dva.
— Dejte ještě!
Voldyrev se vrátil ke stolu a položil na ote-
vřenou knihu zelený papírek.
Činovník opět si přitáhl knihu a začal v ní
obraceti. Pojednou, jakoby náhodou, pozvedl
oči na Voldyreva. Nos se mu zaleskl, zčervenal
a skrčil k úsměvu.
— Ach... Čeho si přejete? — otázal se.
— Chtěl jsem se poptati ohledně své zále-
žitosti... Jsem Voldyrev.
— Těší mne! Ohledně Gugulinových? Do-
bře! Čeho si vlastně přejete?
Voldyrev vyložil mu svou prosbu.
Činovník ožil, jako by ho vítr unášel. Podal
vysvětlení, nařídil, aby napsali přepis, nabídl
žadateli židli — a vše to provedl v jediném oka-
mžiku. Rozhovořil se dokonce i o počasí a ptal
se na úrodu. A když Voldyrev odcházel, dopro-
vodil ho na schody, přívětivě a uctivě se usmíval,
dávaje tím na jevo, že v každé době je hotov ža-
dateli učiniti poklonu. Voldyrev přišel nějak do
rozpaků a poslušen vnitřního hlasu, vyndal
z kapsy rubl a dal ho činovníkovi. A ten pořád
se klaněl a usmíval, přijal rubl po kejklířsku,
že se jen ve vzduchu zakmitl . ..
„To jsou lidé...“ — pomyslil si statkář.
Vyšel na ulici, zastavil se a setřel si pot s čela.
Přeložila Louisa Prágrová.
Nos
Voldyrev
Prágrová
zelený papírek