3
masthead
12. února 1907. Číslo 43
4
article
správa sněmovní a kompetence zemské školn
rady mají se rozšířiti, samosprávní činitelé mají
v nich nabýti většího vlivu. Konečně má se zří-
diti zemský spřávní soud a zrušiti odvolání k mi-
nisterstvu ve věcech, podléhajících zemskému
zákonodárstvu.
Sjezd zabýval se mimo to i čotnými jiným
otázkami zemskými. Zejména chce působiti, aby
volební řád zemský byl pozměněn tak.
ahy se dvě třetiny poslanců volily dle všeobee
ného, rovného, přímého a tajného volebního prá-
va na základě půlroční usedlosti; třetí třetina
má záležeti z virilistů a poslanců, volených pří-
mo od tříd s největším vzděláním a největší po-
platností. V otázkách správních má se
žádati sloučení panských dvorů s obcemi v je-
dnu politickou obec, zmenšení obvodů politi-
ckých okresů a zřízení krajů se sněmy krajský-
mi. V otázce agrárné má se žádati zřízení
parcelačního finančního ústavu zemského, vy-
dáni zákona proti lichvě pozemkové, zvýšeníu
věru rentových statků z 5 na 25 mil. korun.
ochrana vystěhovalců při konsulátech, odevzdání
státních lesů do správy zemské, zřízení zemské
pojišťovny dobytka, nucené pojišťování prot
ohní atd. Ve věcechškolních sjezd se při-
mlouvá za zlepšení platů učitelských. Konečně
zvolen 6členný výkonný výbor strany s profe-
sorem Glabinským v čele a na agilační fond se-
bráno 20,000 K.
5
title
Politické zprávy zahraničné.
6
article
V Praze, 11. února.
Praha
7
article
Ruská úvaha po výbojné řeči německého
císaře.
Ruská úvaha po výbojné řeči německého
císaře.
Pan M. Meňšikov v »Novém Vremeni« uka
zuje Rusům na projevy německého kaneléře
německého cisaře po volební porážce socialistů
Obdivuje se znamenitému politickému citu ně
meckého národa, jenž prorazil blok svých kraj
ních stran, socialistů a klerikálů, a v popředi
postavil ty svobodomyslné a osvícené vrstvy
které ještě nezapomněly své povinnosti k vlasti
»Tento vlastenecký poryv velikého sousedního
národa, kde všechny třídy společnosti se stu-
denty v předu v písni podobné svaté přísaze.
prohlašují: Deutschland über Alles! — celý
ten obraz, jakoby vyňatý z antického živola,
vzbuzuje v nás hořkou závisť,« upřímně vyznává
ruský publicista a přechází k přehledu hříchů
které páše ruská inteligence na ruském národě
i státě svou negací vlastenectví, svým národním
neuvědoměním a svým nepochopitelným nepřá-
telstvím k ruskému státu, největšímu dílu genia
ruského národa. Na to se vrací ke slovům Vi-
lémovým: »Némci dovedou nejen vyskočit n
koně, nýbrž i přeskočit všecky překážky«, a soudi
že »slova německého eísaře museji být promy-
šlena v celém světě, i v Rusku, jehož se zvlášte
týkají. «
Tím pochodem se pan Meňšikov dostal
k úvahám o německém nebezpečí, hrozícim
Rusku, a bezděky vstoupil na půdu slavjano-
filství, jež dosud popíral. Na německé nebezpeči
statí pana Meňšikova ruská veřejnost po třech
letech poprvé si opět vzpominá.
M Meňšikov
Rus
Meňšikov
Meňšikův
Nový Vremit
Rusko
Deutschland über Alle
8
article
»V Evropě není naivných lidí,« pravi,
»kteří by myslili, že Rusko navždy zůstane ve
svém status quo. Nejbližším eílem Německa je
sjednocení všech Němců. Rakoušti Všeněme
každou chvili prohlašují ve vídeňské říšské radě
své státní sjednocení s Německem. Ale nechtějí
tam sami, nýbrž chtějí s sebou strhnout i Slo-
vany, na prvém místě Čechy. Německo se pak
stane pánem Evropy. Dokud jsme nebyli pora-
ženi na Dálném Východě, Německo by nemohlo
zachvátiti západní polovinu habsburské říše, než
za cenu všeevropské vojny. Dvojspolek ještě
nedávno měl čáku dát Německu odpor, ale
nyní? Francie samolná neodváží se změřiti své
síly s Německem. Italie může býti snadno uspo-
kojena kusem bohaté kořisti. A jestliže nadejde
vážné rozdělení Evropy, diváci Němcům nepřá-
telští budou se musit pokládati za šťastny,
jestliže nebude zakrojeno do jich vlastní kůže.
Zveličené Německo jedině svou masou může
vssáti do sebe přibuzné království nizozemské
s jeho ohromnými osadami v Asii, tak důleži-
tými pro německou ragu. Státní arehitektura
Némecka dopoušti, aby do ní vřaděna byla celá
království, dynastie a národnosti.«
»Ale Německo má ještě dalš. cíle: dobytí
totiž toho ohromného území, které tvořivalo
v úhrnu svém svatou římskou fiši. Co. svět
připomíná zřetelně výrok Friedrichův »Gott ist
immer mit den starken Bataillonen« — výrok
»slyš, co císař tvůj ti káže« (str. 58) zaznívá
jako Nerudovo »slyš, co ti král tvůj moudrý
praví« atd. — ale kult českého eingnecenta
nebo studium lidu neviděti nikde (sotva jediné
rozvedené přísloví možno nalézti). »K sožalé-
niju« napsal by Puškin.
Němec
Friedrichův
Gott
Nerudův
Puškin
Evropa
Rusko
Německo
Čechy
dálný východ
Francie
Asie
9
article
A té papírové češtině »děkujeme« asi tak
za leckterou tvrdost verše — vídime, že v nich
koluje vřelá krev básníkova, ale necitime jí —
ten papír ji utlačuje a svírá. A čieš-li tak verš
za veršem, stránku za stránkou — a stálea
stále šustí před tebou jen papír a papír, do-
staneš konečně zlost na tu bezkrevnou a ne-
živou, papírovou a padělanou češtinu, třeba že
u Machara jí ještě není tolik, jako bývá u ji-
ných »bohů menších rodů«. A řekneš si ko-
nečně: »Napiš to — jednou se to musi
říci!« —
Letos slaví Machar významné jubileum
svých básnických knížek. Srdce naše letěla mu
před 20 lety vstříc, když po pathosu rytířských
brnění a hymnách truvérů ozvala se najednou
poesie prostého slova, když na Parnass vystu-
povala jeho »Musa pedestris«. Mnoho dutých
slov od té doby Machar odklidil, mnohým pla-
ným vrátil zase obsah: naši mluvu básniekou
z nezdravých výšin, kde nemohla dýchati, sved
opět dolů, do života a mezi nás. Rostl pomalu
ale jistě. »Confiteor« značilo jen východisko ve-
likého básníka — »Tristium« jen první básnický
čin — »Jed z Judeje« není jeho slovo po-
slední. Rostl sám a stranou, sám také vystoupil
tak vysoko. Má své ctitele, své nepřátele —
své kritiky i své vyznavače. Jeli kdo přístupen
upřímnému slovu prostého filologa, bude to tedy
zase on. A to slovo prosté, to malé přání znit
»Sprosť nás, drahý, papíruvé češtiny !«
... A bude dobře nám a našim vnukům
až na věky!
Machar
Tristium
Judea
Musa
10
title
V. Flajšhana
V Flajšhan
11
article
stojí světem, nikdy ještě chtivost vnějšího roz-
šíření nebyla mírněna rozvahou. Až nadejde
okamžik, Německo na nie nebude se tak málo
ohližeti, jako na »pestrotu národností«. Proč by
Německo nesnilo o Cařihradě, jak o něm snilo
Rusko? Hospodářsky a kulturně, přes Rakou-
sko, Německo již skoro vládne Balkánskému
polopstrovu. Ono se již dokonce přehouplo do
Malé Asie. Němci jsou od nepamětna národ bo-
jovný, národ dalekých pochodů. Kdyby Rusko
bylo silno jako před sto lety, nebylo by mu se
báti choutek Německa, ano mohlo by se při
tom samo národně sjednotit a ještě nádavkem
osvoboditi slovanské národnosti. Avšak nynít
Co může Rusko učinit nyní?«
»Německo nebojovalo 36 let. Ale zatím z-
táhlo své sousedy do dalekých avantur, Franci
do Tonkina, Rusko do Mandžurie, samo pal
hromadílo v sobé síly a prostředky k rozřešen
nejbližších, ohromných významem úkolů. Nad
cházi den tohoto řešení. Nejbližší desítiletí zá
jisté uvidí události nesmírné důležitosti. Rusk
má nejen vnitřní pohnutky spěchati se svou re-
organisací, nýbrž i vnější, krajně rozkazovačné
příčiny. Rusko ovšem může býti sílno, zachce-l
se mu. A musí býti silno, jinak se stane »ste
livem« pro šťastnější rassu.«
Němec
Franek
Německo
Cařihrad
Rusko
Mandžurie
12
article
»Avšak čeho třeba k obrodu ruské slly
Především potlačení ruské revoluce. Tato vnitřn
válka hubí nás hůř, než každá zahraničná. T
již není revoluce proti staré vládě, nýbrž proti
samému ruskému národu. Ano, spiknutí proti
ruskému národu je to, attentát na jeho život !s
Z podobných úvah svět slovanský vyrušen
byl válkou rusko-japonskou, právě tomu tři leta
Tehdy se Slované ruští i mimoruští na rozumu
pomátli tak, že mnozí z nich ruské porážky při-
volávali a bezmála za ně se modlili, že prý
Rusko po nich bude nuceno vrátiti se ke svým
evropským úkolům, z nichž nejhlavnějším je
řešení slovanské otázky. Dnes ruským i mimo-
ruským Slovanům začíná svítat aspoň tolik, aby
pochopili, že Rusko, rozložené po velké části
Evropy i Asie, jest jedno tělo, a je stliže je
mrtvicí raněna jedna jeho polovina, že druhá
nemůže být silna a schopna k velké akci,
Slovan
Rusko
Evropa
Asie
Slovan
13
article
Před zasedáním anglického parlamentu.
Ministerstvo sešlo se v sobotu po třetí z
minulý týden za předsednictví Campbell-
Bannermanna, aby rokovalo o trůnní řeči
pro nastávající zahájení sněmu. Otázka re-
formy horní sněmovny stojí v popředí
péče kabinetu.
V pátek mluvil Sir John Lawson W alton
člen vlády, v Leedsu a prohlásil, že liberální
strana odhodlaně začíná velké dílo. Reformu
sněmovny lordů bude opravdovou revoluci kon
stítuční a její provedení vyžádá si asp ň troj
násobné rozpuštění parlamentu. Sněmovna horn
je zastaralou instituci, příčící se duchu demo
kratickému. Nelze ještě říci, zdali má z ní zů
stati ještě něco a jakou formu bude míti tato
zbývajíci čásť. Vláda stlumočí vůli lidu zákony
jež lordi bez meškáni zamítnou. Lid a trů
utvoří koalici, která porazi aristo-
kracii.
Když se řečníka ptal jistý žurnalista, jak s
představuje tuto koalici trůnu a lidu, odvětil Si
John Lawson Walton, že kabinet, jehož zákono
dárnou práci bude mařit neústupnost lordů, bude
mocí žádat krále, aby utvořil doslatečný počet
nových pérů, potřebný k získání ministerské vět
šiny v horní sněmovně.
Proti velkým projektům liherální vlády
mluvil téhož večera před svými voliči Austin
Chamberlain, jenž prohlásil, že náro
není naladěn k boji proti horní sněmovně
k velké revoluci konstituční. Unionisté budou
potírati jakýkoliv destrukční plán, ale podrob
se programu oprav a tvoření.
Campbell
Bannermann
Lawson
Lawson Walton
Leeds
horní sněmovna
Austin Chamberlain
14
article
Úřadní peníze při volbách německých.
Z tajné korespondence ředitele německého
»lodního spolku« generálmajora Koima, kteréž
»Bayr. Kurier« se zmocnil a uveřejnil, otisku-
jeme ještě některé karakteristické dodatky
V čele korespondence mluví se o tom, že třeba
postaviti se vší silou při volbách po přání vlády
i liberálův proti »katolickému středu«. Třeba
i s pomocí sociální demokracie. V této příčině
psal na př. soudce Stern z Hor. Slezska gen
Keimovi: »Nyní, po strašlivých ranách, ježji
zasazeny byly, sociálni demo kraei
bude jistě ochotna k vyjednáváni.
Zvláště musí býti posíleno její pravé křídlo.
Jest tedy záhodna úmluva, aby sociální demo-
kracie a národní strany proti středu na vzájem
se podporovaly«.
Tento vtipný úmysl vlády byl zmařen ale
tím, že předsednictvo socialistické strany dne
27. ledna uveřejnilo výzvu k voličům, nehla
sovati za žádnou cenu pro konservativce, anti-
semity a národní liberály. Gen. Keim psal dále
sám soudci Knandlovi: »Dle mého mínění jes
střed nebezpečnější než sociální demokracie.
Koim
Bayr
Stern
Keim
Knandl
Kurier
15
article
Dne 26. ledna zasílal generál m a jo
Keim volební hesla a pokyny libe-
rálním(!) listům v Essenu, Dor-
mundu, Lipsku, Stuttgartě, Dráž-
danech atd. Lodní spolek rozeslal dále le
táky vypracované proti »lžím posl. Erzberga«.
který, jak známo, osadní skandály odhalil. Le-
táky ty měly podpis: »Katolik«, ač spiso vale
jejich byl protestantský Virtem berák
úřadník osadního úřadu! Z korespondenee
(z listu knižete Salma gen. Keimoví) vy-
svítá dále, že kaneléř Bůlow po-
ukázal 30.000 marek na tuto vo-
lební agitaci proti středu a že, je
likož lodní spolek ze své pokladny »ani fenikus
věnovati k cíli tomu nemůže, přislíbil, jak psal
gen. Keim firmě Mitler a syn, i dalš
finanění prostředky k rozšiřo-
vání útočných volebních letá ko
téch. 1. února psal dr. Kopf v Drážďanech
lodnímu spolku: »Není pochyby i potvrzuje s
mi i z jiné strany, že právě furor protestanticue
v středním Německu nesmírně k tomu přispě
filistry probuditi.«
Keim
Mitler
Kopf
Essen
Doramund
Lipsko
Drážďany
Německo
16
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
konal včera dopoledne řádnou schůzi.
Starosta p. dr. K. Groš zahájil schůzi o 1/45. hod
odpol. Lože a galerie skrovně navšlíveny.
Starosta p. dr. Grož věnoval vřelou posmrinou
vzpominku zesnulému členu sboru p. prof. dru. Alfr
Slavíkovi, jehož vědeckou činnost a pracovitosi ve
správě obeoní zvláště ocenil. Projev tento vyslechl
členové sboru stojíce
Před zahájením rokování o jednacím pořadu před-
neseno několik interpelací. Pan ob. st. V. Březnovský
sdělil, že ihned po schválení volební reformy byl
nájemníci i domovníci obtěžováni návštěvou různých
osob, které se předslavovaly jako zřízenci magistrátu
předkládaly tiskopisy a žádaly za jich vyplnění s po-
dotknutím, že si za tři dny pro ně přijdou. Objevile
se však, že to nebyli zřízenci magistrátu, nýbrž agent
strany sociálně demokratické. Strana tato patrně s
domnívá, že magistrát pražský provádí volby tak, jak
ona v nemocenských pokladnách. Poněvadž tento po-
stup vyplňování dotazníků a představování se agentů
není náležitý, táže se řečník, zda jsou tyto okolnost
K Groš
doktor
Grož
profesor
V Březnovská
Praha
strana sociálno demokratický
17
article
presidiu známy a zda je ochotno učinit přítrž podob-
nému obtěžování obecenstva. — Pan starosta dr. Gro
odpověděl, že se o rozesílání podobných dola zníko
soukromě dověděl, oficiálně zpráva o tom podán
nebyla. Sčílání tote není oficiální, neboť my svů
materiál opatřujeme seznamy V. kurie, kteréž se slále
doplňují. Poněvadž rozšiřovaně dolazníky jsou sou
kromé, má každý volnost, buď je zodpovědít či n-
Pan ob. st. arch Müller uvedl, že v rozpočtov
debatě přimlouval se za to, aby k rozdělení mimeřad-
ného drahotního přídavku učitelstvu byli delegování
učitelé. Nestalo se to však a proto také způsob rozdě
lení těchto podpor neuspokojilo. Řečník přednesl pelic
svobodného učilelstva, klerá žádá, aby se zrušilo usne-
sení rady městské, jímž svobodným učitelům byl
povolena výpomoc po 85 K, ač svobodní namnoze
musi podporovati své rodiče. — Slarosta p. dr. Gro
odpověděl, že návrhy p. tazatele byly sborem za-
mítnuty a rozdělení výpomoci ponecháno radě měst-
ské spolu se školním odborem. Rada městská take
úkolu svého dle nejlepšího svého svědomí se zhostila
doktor
Gro
Müller
18
article
Pan ob. st. prof. Novotný přimlouval se za to
aby organisační komise byla vůbec zrušena, poněvad
v ní zasedají dvě třeliny členů rady městské a jen
třelina členů sboru, Obor působnosti komise organi-
sační nechť si ponechá úplně rada městská. Řeční
dále se táže, zda je presidium ocl o k tomu půso
biti, aby pro berní část VII části Piuny a pro Bubeneo
zřízena byla tržnice a váha.
Pan ob. st. Hašourek pravil, že býval členen
organisační komise, do níž pojednou nebyl zván
z novin se dověděl, že komise ta je rozpušíčna, Když
už byl z komise vyloučen, mělo se mu to alespoí
sděliti. Jindy bylo vřele poděkováno jednomu odešlě-
mu obecnímu staršímu za jeho činnost v komisi a o
v té komisi za celý rok jednou nepobyl!. Poněvadž
řečníkovi je zabráněno zůčastnit se jednání v komi-
sích, bude jednání sboru stěžovat tím, že při každé
příležitosti bude činiti dotazy o vysvěllení. — Pa
starosla dr. Grož odpověděl, že širší organisační ko-
mise čítala 40 členů a stala se jako poradní sbor apa-
rátem velmi těžkopádným. Tedy prostě z důvodu
usnadnění práce byla širší komise zrušena. Kdoi
jsou členy komise, jest uvedeno v obecním aimanachu
na rok 1907. — Návrhy pp. Novotného a Hlašourka
byly odkázány městské radě
profesor
Novotná
Hašourek
doktor
Grož
Novotný
Hlašourka
19
article
Pan ob. st. Kaše vřele přimlouval se za postaven
alespoň dvou domů pro řemesiniky v asunačním ob
vodu a v jednom z nich aby byla zřizena větší míst
nst k pořádání schůzí řemeslnicko-živnostenských kor
porací. Dále žádal řečník, aby byla odstraněna ohrada
u kostela sv. Havla. Návrhy odkázány radě městské
Pan ob. st. Prášek v delší řeči přimlouval se z
podporování akce pro slavbu úřadnických domků.
dále stěžoval si na to, že popis projektu pitné vody
z území u Káraného byl sdělán v řeči německé. T
je národní ostudou a doporučuje, aby každý, ať úlad-
ník nebo obecní starší, byl z radnice vypuzen, kdo-
koli se tak proti národnímu smýšlení prohřeší.
Starosta p. dr. Grož odpověděl, že nemá žádně právo-
moci, někoho ze sboru vylučovati. Pokud se týče
ostatních okolností, přikáže je správní radě společné
vodárny k vyšetření. Záležitost stavby úradnických
domků odkázána radě městské.
Na to přikročeno k vyřízení jednacího pořadu
který obsahoval 59 odstavpů.
Delší rozpravu způsobily siížnosti proti zákazu
obývání ateliérů v novostavbách. Pänov
arch. Můller, Lada a Kaša přimlouvali se z
vyhovění stížnosti, t. j., aby dovoleno bylo aleliéry
obývati Pan dr. Holubovský pravil, že ateličry
byly povoleny s tou podmínkou, že nebudou obývány
V komisi znalci v oboru stavitelství a lékařství vy-
slovili se jednomyslně proti obývání ateliérů a ve sbo-
ru vše se má zhatit, protože někteří pánové jsou
zájemníky o podporu požádáni. Zpravodaj p. dr. B ou-
ček uvedl, že dnes jsou na jednacím pořadu tři stíž-
nosti proti zákazu obývání ateliérů, sto jiných se
připravuje. Vyhovění třem má v zápětí nutnost, vy-
hovění všem dalším — ač toho stavební řád nepři
pouští.
Kaše
Havel
Prášek
doktor
Grož
Kaša
Holubovský
B ou
tři stíž
20
article
Návrh na odročení slížností o obydlení ateliérů
byl 28 hlasy proti 24 zamitnut. Návrh na vyhověn
stížnosti byl rovněž zamítnut. Pro něj bylo pouze10
hlasů.
V záležitosti obývání ateliérů pravil p. ob. st.
Weiss: Jaký je rozdíl mezi malířem a sochařem
a jiným pracovníkem? Není krejčí nebo kloboučník
také umělcem, ovšem v jiném pojmu? A když si může
v ateliéru lehnout odpoledne, proč nemůže tam pře-
spat? A proč by si tam nemohl něco uvařit? A když
se to vše může dít, proč by se nemohlo v atelléru
bydlit. Z těchto důvodů je pro obývání ateliérů.
Pan ob. st. stav. Hodek poukazuje na nevhod-
nost ateliérů k obývání. Pokud nejsou ateliéry schopné
k obývání, do té doby nemůže se vyslovit pro jich
obývání.
Pan dr. Podlipný doporučeval povolení obý-
vání podkrovních místností v těch případech, kter
všem podmínkám vyhovují a navrhoval odročení
Pan dr. Pík přimlouval se za odročení dalších stlz
ností v příčině obývání ateliérů. Návrh tento byl při-
jat a usnesení o zamitnutí stížnosti p. A. Makovce
bylo revotováno. (Ilučná veselost. Hlasy: Je
půl sedmné, sbor učinil jedno usnesení a to bylo zru-
koli.
Weiss
Hodek
doktor
Podlipná
píka
A Makovec
21
article
šenol
Vyřízení stavebních stižností.
Zamilnuty byly tyto stížnosti: J. Hinke
proti nepavolenému používání podzemní mísinosti
č. 905-VII. za byt; E. Haška proti zákazu používání krá-
mové místnosti v domě v čís. 1743—II. na Těšnovi
za byt; A. Černého proti nepovolené přeměně dvou
mistností ve 4 patře domu čp. 358—I. na Peršlýně
na byt; stíznost J. Svobody v záležitosti novosta vby
ve třídě Mikulášské; J. Kudlicze proti nařízenému
odvodnění dvoru při továrně čp. 103—VII. v ulic
Kostelní: Ir. Homolky proti neschválení přízemního
stavení ve dvoře domu čp. 699—VIII. v ulici David-
kově; V. Novotného a A. Kartschové proti nařízenému
odstranění zdravotních závad v čís. 785—I. v ulici
Haštalské; V. Mandíka do neponechání odpadních roun
v novostavbě čp. 889—VII. v ulici Plynární; Al. Va-
vrouše do nepovolené přeměny dílny na byt v čís.
593 „V zahradách“ a do odepřeného povolení k obý-
vání tohoto domu: J. Schönové a Š. Weissové proti
odložení žádosti za přestavbu domu 5p. 12—V, v uliei
Sanýtrové až do skončení řízení vyvlastňovacího
Al. Leipena proti nepovolení stavebních úprav na čp
449—III. v ulici Všehrdově; K. Klejzarové do opětněho
vyzvání k rekonstrukci domovní kanalisace domu
čp. 470—VII. v ulici Vltavské. Stížnost B. Ryšánk
proti schválenému rozšíření staveniště domu čp.
1067—I. v Mikulášské třídě o část staveniště v ulici
Kostečně a povolená tamže p. Ad. R. Pleskolovi slav-
ba třípatrového domu byla odročena. Dále zamitnutu
stížnost A. Stárkové, maj, domu čp. 1659—II. prot
povolení verandy s kuželníkem K. Kaisrové v hostin-
ské zahradě domu čp. 182—II. v Křemencové ulici.
J Hinke
E Hašek
A Černý
J Svoboda
J Kudlicz
Ir
V Novotný
A Kartschová
V Mandík
J Schön
Š Weiss
Leipen
K Klejzar
Ada
R Pleskol
A Stárek
K Kaiser
Kostelný
Homolka
Davidkov
Virginie
Všehrdův
22
article
Udělení medailí.
Schválen návrh, aby p. Vojtěchu ryt. Lannov
v uznání jeho zásluh, jichž ziskal si o král. hlav mě-
sto Prahu věnováním vzácných a drahocenných sbírek
svých umělecko-průmyslovému museu obchodní a živ-
nostenské kemory v Praze, udělena byla zlatá zá-
služní medaile král. hlav. města Prahy
Ústřední hospodářské společnosti pro král. če
ské bylo povoleno pro jarní hospodářskou výstavu
r. 1907 5 stříbrných, 10 bronzových výstavních me-
dailí a 10 diplomů uznání král. hlav. města Prahy
do výboru soudcovského byl delegován náměstek p.J
Jirousek.
Vojtěch
Jirousek
Praha
23
article
O hradu pražskám.
Usneselo podali pelici k zemskému výboru v pří-
čině upravení právního poměru země české
ke královskému hradu pražskému.
Různé návrhy.
Usneseno, aby cestou zákonodárnou vymožene
bylo prodloužení doby platnosti zákona ze dne 21.
července 190ž ve příčině přechodní doby pro vymě
řování daně činžěvní pro případ připojení předměst
ku Praze na dalších pět let
Povolen náklad 116.000 K na slavbu sběrače v
třídě Podskalské mezi náměstím Palackého a ulic
Plaveckou.
Koupě a prodej nemovilostí.
Schválen návrh, aby A. Wildmannovi a spol. po
stoupena byla od bývalé cesty č. kat. 709.3 v Holešo
vicích plocha 67 čtver. sáhů po 124 K za sáh, směnou
za plochu 104 čiver. sáhy od pozemku č. parc. 55
a 583 v Holešovicích v ceně po 70 K a za doplatei
1004 K
Od Fr. Neumannové za účelem regulace Vy
hradu zakoupena realita čp. 83—VI. ve výměře 26
čtver. sáhů za 104.500 K
K doplnění stavebního bloku při ulici na Morá
zakoupeny od Jos. Tremlichové stavební parcely v
výměře 7 čtver. sáhů za 3100 K
Schůze skončena o 148, hod. večerní
al újlm
Palacký
A Wildmann
Neumannová
královský hrad
Praha
Holešovice
Francie
Jos
24
article
Volební ruch.
Volební ruch.
ben
26
article
lor eeton
Volby do říšské rady se bliží. Poprvé při
stoupl zásluhou národní strany svobodomyslné
všichní muži k volebnímu osudi. Poprvé budou
rozhodovati široké vrstvy voličské o příštím slo-
žení říšské rady.
Příslušníci národní strany svobodomyslné
maji povinnost ke zvýšené činnosti, kterou jim
ukládá rozšířené právo volební. Strana svobodo-
myslná musí dokázati, že cesta reformou voleb-
ního řádu nastoupená jest správnou, že o zájmy
národa bude co nejlépe postaráno.
Nové volby budou obtížnější, styk s volič-
stvem nutnější a k dosavadním stranám přibude
soutěž stran dobře organisovaných, jichž volič-
stvo v sevřených řadách půjde do zápasu.
Proto nutne žádati veškeré důvěrníky ná-
rodni strany svobodomyslné ve městech a po
venkově, aby zřizovali komitéty velební, vyžado-
vali si od sekretariátu strany zpráv, připravoval
schůze důvěrné i veřejné a podávali sekretariátu
strany zprávy o veškerém ruchu volebním.
Strana svoboda
27
article
Ústřední volební výbor národní strany svo
bodomyslné konal včera četně navštívenou schů-
zi, v níž bylo usneseno prohlásiti, že o kandida-
turách se usnášeti náleží příslušným důvěrni-
ckým sborům. Co do otázky koncentrace stran
zamítnuty byly veškeré nově z jiných stran ža
dané dodatky a změny potud, pokud se odchy-
luji od usnesení výkonného výboru stranya
usneseno setrvati také na ostatních podmínkách,
zabezpečujících přesné provedení zamýšlených
úmluv koncentračních. — Ustaveny byly odbory
korespondenční, agitační a vzato na vědomí
ustavení odboru tiskového a finančního. — Zá-
roveň usneseno upozorniti se všim důrazem dů-
věrniky strany, že do té chvíle neměl a ne m
nikdo práva prohlašovati se za
kandidáta koncentračního, a v tom
smyslu žádati o podporu pro svoj
kandidaturu.
Schůze ústředního volebního výboru budou
se konati vždy v pondělí o 6. hodině ve-
černí v místnostech výkonného výboru (v Mě-
šťanské hesedě v II. posch.) Jednací hodiny pe
rozmluvy jsou každodenně od 5.—7. hodiny ve-
černi tamtéž. V télo době bude vždy přitomen
zástupce volebního výboru.
Důvěrnici národní strany svohodomyslné
z 20. volební skupiny (obsnhující města Louny
Slaný, Nové Strašerí, Velvary, Kralupy, Libušín
Mělník, Roudnici a Libochovice) sešli se v ne-
děli 10. t. m. velice četným počtem v Praze
v místnosti výkonného výboru, by pojednal
o nastávající volbě v této skupině Po čilé
zevrubné rozpravě se usnesli na zásadě, navrh-
nouti za kandidáta jen upřímného stoupence ná
rodní strany svobodomyslné, nehledě však n
občanský jeho stav.
Politický spolek pro politický okres vino-
hradský má v pátek 15. t. m. valnou hromadu.
ve které poslanec JUDr. Josef Herold promluv
o nastávajících volbách říšských.
JUDr
Josef Herold
Louny
Nová Strašerí
Velvary
Kralupy
Libušín
Mělník
Roudnice
Libochovice
Praha
národní strana
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Protest chobských Němců proti „českým
přeličenim“ nebude tedy podán posl. Irem inter-
pelací k místodržiteli na zemském sněmu krá-
lovství českého, nýbrž podle sdělení „Alld. T.
přímo předsedovi ministerstva bar. Beckovi v
formě pamětního spisu. „Pokryt mnohými pod
pisy a v početných výtiseích“ byl již dodán po-
slanci Irovi. Spis je dosti obšírný a opakuje dů-
vody již nesčetněkráte slýchané a zakládající s
na fiktivní neodvislosti Chebska od koruny če-
ské, jakožto pouhé řišsky bezprostřední zástavy
jejíž zvláštní práva byla prý pragmatickou sanke
uznána. Dokud tedy prý plati pragmatická
sankce, a „dokud Chebsko u koruny habsburké
zůstane“, musí prý platiti jeho „zvláštní práva“
Téměř šest set let stara historie chebské, korun
české propadlé od míru vestfálského za věčnou
prohlášené, novým rozdělením krajským v Če
chách r. 1714 a to již po několikráte ke krá
levství českému inkorporované zástavy nema
žádného dokumentárního významu pro jazykové
a jakékoli jiné veřejné anebo soukromé právo
a také není v žádném platném zákoně již an
stopy po nějakém b. valém zvláštním postaven
příslušnosti „Chebska“ k říši mimo korunu če
skou v žádném odboru veřejné správy. O jazy.
Němec
Irma
Alld
Beck
Ir
Chebsko
29
article
kovém právu, platném v království českém, k je
hož vrchnímu zemskému soudu náleží obvod
krajského soudu chebského, bez jakýchkoli or-
ganisačních zvláštnosti, aneb výhrad, plat
svrchovaný pramen práva toho, a sice plenissimár
ním nálezem nejv. soudu ze dne 13. ledna 1899
za platný prohlášený, neodvolaný, žádným jiným
zákonitým ustanovením nezměněný zákon a siee
kabinetní list cis. Ferdinanda ze dne 8. dubna
1848, jehož první článek v řečeném nálezu eito
vaný zní takto: Česká národnost má býti úpl
ným na roveň postavením českéh
jazyka s německým ve všech odvět-
vích státní správy a veřejněho vy
učování pokládána za základ.“ Vůči
tomuto nezadatelnému zákonu a právnímu in
strumentu, jehož přípustnost a rozhodnos
pro řešení sporu soudního jazyka a jazyka pře
líčení při jakémkoli soudu v politických hraní-
cích království českého dekretoval sám nejvyšš
soud svým plenárním judikátem, jsou všechny
pošetilosti Irova protestu pouhým demonstračním
papírem, důsledky německého tisku z nejnověj-
šího nálezu nejv. soudu o stížnosti celoveckéh
advokáta dra. Brejee pro nepřipuštění — — slo-
vinského jazyka u soudu v — Celovci — bez
cennou niectností! Naše jazykové právo v Če-
chách u soudů v celé zemi jest nesporně pro-
kázáno judikátem téhož mnejv. soudu ze dne
13. ledna 18991
— Schůze tiskového komitétu národní
strany svobodomyslné konala se v neděli v Praze
za čelné účasti redaktorů krajinských listů svo-
bodomyslných. Jednání komitétu řídils předsed
výkonného výboru posl. JUDr. Václav Škarda.
V poradě jednáno o informacích krajinského
tisku z Prahy a z Vídně, o informacích kol.
redaktorů krajinských listů pro výkonný výbor
a tiskový jeho odbor, o rozdělení působnosti
krajinské žurnalistiky, o úpravě kolportáže ao
pracovním programu krajinské žurnalisliky vábec.
Ferdinand
Irův
JUDr
Škarda
Praha
Vídeň
národní strana
30
article
Referáty jménem tiskového odboru výkonného
výboru podali dr. Al. Rašín, dr. Z. V. Tobolk
a taj. G. Moudrý. Rozprava byla velmi čila.
obsažná a veskrze přátelská. Poradu zakonči
předseda posl. dr. V. Škarda výstižným, politi-
ckým doslovem. V poradách bude se pravidelně
a soustavně pokračovati
— K zasedání sněmu markrabství mo-
ravského. Z Brna, 11. února. (Zvl. tel. »Nár.
L.«) Sněm markrabství moravského nebud
svolán na den 18 t. m., ale později k zase-
dání krátkému. Původně, když myslilo se,ž
zasedání sněmu potrvá asi měsíc, připravovaly
se pro sněm tyto předlohy: řádný rozpočet n
r. 1907, rozpočet fondu na regulace mor. řek
na r. 1907, upotřebení přebytků ze sirotčích
pokladen, osnovy zákonů: o zřízení živno-
stenské rady, o volební povinnosti pro volb
do rady říšské a osnova nového stavebního řádu
pro zemské hlavní město Brno. Ježto zasedán
sněmu bude krátké, projedná se v něm dala
rozpočtové provisorium u pak osnova zákona
povinném volení. Při jednání o rozpočtovém pro-
visoriu rozvine se vlastně předvolební debata
Vláda proto nepřeje si delšího zasedání sněmu.
Ale ani v několikadenním zasedání se jí ne-
vyhne. Pro delší zasedání připravená osnova
stavebního řádu pro hlavní město Brno asi pro-
jednána nebude. Osnova zákona o volební po-
vinnosti pro říšské volby přidržuje se zásad
známé osnovy dolnorakouské.
— Politické zchůze. Politický spolek pro
okres vinohradský bude míti v pářek dne 15
února t. r. o 71 hod. večerní v místnosti č 1.
Národního domu na Král. Vinohradech, zvýšené
přízemi (vchod z Korunní třídy) valnou hromadu.
Na pořadu jsou zprávy a záležitosti spolkové
a rozprava o volbách do říšské rady,
již zahájí poslanec p. JUDr. Josef Herold.
— Osobní. Jihočeské sdružení rybářské v Č.
doktor
Al
Rašín
V Tobolk
G Moudrá
Král
JUDr
Josef Herold
Brno
31
article
Budějovicích na své řádné valné hromadě dne 10.
února 1907 jednohlasně zvolilo za živého souhlasu
členstva přísedicího zemského výboru pana Karla
Adámka, a p. JUDra. Karla Mandla, sekretáře
rady zemědělské, pro zásluhy o povznesení ryb.
vyučování na hosp. školách v král. českém a vy-
datnější podporování rybníkářstvi, svými čestnými
členy.
— Rodinné zprávy. Pan Bohumil M akás ek.
c. k. pošt. aststent v Podmoklech n. L., a jeho chot
Růžena, roz. Staňkova, slavili sňatek svůj dne
10. t. m. v evang. reform. chrámu sv. Klimenta
v Praze.
— Vyznamenání. Obchodní komora pražská
udělila v těcnto dnech střibrnou medaili účelnímu
panu Karlu Liegertovi za 35letou, bronzové medall
s diplomem skladníku panu Antonínu Göpfertovi
za 30letou a malíři porculánu panu Václ. Samcovi
za 40letou záslužnou činnost v továrně firmy F.J
Heine v Praze.
Adámek
JUDr
Mandl
Bohumil
Růžena
Klimenta
Liegert
Göpfert
Václ
F J Hein
Budějovice
Podmokly
Staňkov
Praha
rada zemědělský
32
article
— Úmrtí. Dne 10. t. m. zemřela paní Marie
Hnlová, roz. Štípkova, vdova po inženýru, ve stáří
77 roků. Pohřeb konati se bude v úterý 12. t. m.
o 3. hod. odpolední z kostela Nejsv. Trojice v Po-
skali na hřbitov olšanský. — Na Smíchově zemřel
0 t. m. mor. zem. vrchní účetní rada Adolf Ru-
žička, jenž na Smíchově žil na odpočinku. Za-
snulý, který se narodil roku 1834 v Brně, byl pro
svou milou a šlechetnou povahu znám v širokých
kruzích, zejména v české společnosti brněnské a mo-
ravské vůbec jako jeden ze starých vlastenců, kteří
v prvém českém středisku města Brna »Čtenářském
spolku« upevňovati pomáhali vzrůstající brněnské
češství. V pohnutých politických dobach let sedm-
desátých byl hlavním ilustrátorem satyricko-polilických
časopisů »Vosa« a »Wau- Wau«, nyní již zapomenu-
tých, ač vykonaly na Moravě důležité poslání. Za svě
úřadní činnosti vydal v roce 1884 na Moravě známou
a velmi rozřířenou samosprávní příručku »Samo-
správa obecní«. V posledních letech vzdalovala h
choroba od veřejně činnosti.
Hnlová
Štípkův
Adolf ruthenium
Olšanský
Smíchov
Brno
Morava
čtenářský spolek
WauWau
33
article
— Jednání o přípojení předměstí ku Praze.
Zpráva o brzkém svolání sněmu kráj. českého k del-
šímu zasedání, urychlila jednání o připojení někte-
rých předměstských obcí ku Praze. Na příští pátek
svolána jest opět na staroměstskou radníci komise,
již budou předloženy k rozhodnutí definitivní pod-
mínky o připojení Podolí, Bubenče a Dejvic.
— Pensistům starého zázu! Důvěrná schůze
pensionovaných c. k. četniků a služebníků, ustano-
vená za příčinou domshání se zvýšení pense n
den 17. t. m. v Praze VII, z nutných přičin se od-
ročuje. Její opětné svolaní bude řádně denními listy
oznámeno.
— Valná hromada klubu „Za starou Prahu“ ko-
nána byla dne 28. ledna v nových místnostech klubov-
ních „u Halánků“ na Betlemském náměstí. Místo-
předseda p. di. Luboš Jelábek zahájil schůzi a věnovai
posmrtnou vzpominku zemřelému členu p. arch. St.
Leonu Procházkovi; na to uvílán předsedou p. prof.
Halánek
Jelábek
Stanislav
Procházka
Praha
Podolí
Bubeneč
Dejvice
Betlemský náměstí
34
article
Janem Koulou přítomný abělavý předhojník idel klu-
bu p. Vilém Mrštík. Po přečtení a schválení protokolu
předešlé valné hromady přednesena p. V. V. Štechem
zpráva jednatelská. Stěžejním bodem činnosti, posici
klubu nemálo upevnivším, byla výstava „Krásné
Prahy“ v Rudolfinu. Velmi pěkných výsledků docílile
se fotografickou soujěží, na podnět klubu konanou,
při níž šlo o to, ukázati neb objeviti některá z čet-
ných, dosud málo známých avšak interesantnich zá-
koutí Staré Prahy; při čemž nebudiž opomenuto také
fotografické komise klubovní, jež za účel si obrala
poříditi jakýsi obrazový inventář krásných partií praž-
ských. S dokonalým úspěchem potkala se na všestu-
dentské slavnosti klubovní exposice karikatut „Tisí
a jedna motyka“, dílo to mladši generace klubu: obe-
censtvo ukázalo tehdáž zájem velice živý, který zas
na druhé straně jest ještě dosti platonickým, nebot
výsledek voleb na radnici, kdež stoupenci klubu „Za
starou Prahu“, byl-li by nejspíše na místě, neodpe-
vídal nadéjím v ně kladeným. Stále znovu še vynořu-
jícímu projektu elektrické dráhy Nerudovou ulici čelil
klub s veškerou energií. Značná péče věnována otázce
Koula
Mrštík
V V Štech
Nerudův
Praha
Rudolfinum
Tisý
35
article
zachování domu „U sedmi čertů“ pro souvislost a ty-
pičnost celé fronty Maltézského náměstí veledůleži-
tého. Úspěchem činnosti klubovní jest zachování ko-
stela sv. Martina „ve zdi“; klub vystoupil též znov
v zájmu kostelika sv. Václava na Zderaze, dosu
očekávajícího rozhodnutí c. k. centrální komise pro
ochranu památek. Z velkých objektů úsilí a činnosti
klubu jest regulace Podskalí a Vyšehradu, kdež žádáno
a předložení plánů i za řešení pohledová a výšková
ve prospěch pěkných pohledů na nejvýznačnější body
dnešního panoramatu; v té příčině docíleno soutěže
na úpravu Vyšehradu. Mimo tyto integrující otázky
zabrána činnost klubu praci menších; tak hájeno
Dienzenhoferova pavilonu na Smíchově, ulice Platněř-
ské, nutnost zaslavení průlomu „u Klíčů“ a zachování
věže vodárny na Petržilkovském ostrově, zakročeno
při restauraci chrámu P. Marie pod řelězem, prolesto-
váno proti zasypání návodního oblouku Karlova mo-
stu a zničení malebného ostrůvku stavbou podbřeží
při klášteře Křižovníků, proti parcelaci Ktamovkya
hřhitova košířského, zasaženo do otázky obnovy
soch na mostě Karlově atd. Klub zúčasjnil se výstav
Martino
svatý . Václav
Dienzenhoferův
Marie
Karlův
Zderaz
Vyšehrad
Smíchov
Platněř
Karlův mo