ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 8db8ff10-6615-11dc-95b2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 42 celkem · entity: person 75, place 60, org 16, work 7
1 masthead
12. července 1901. Číslo 190.
2 masthead
NARODNÍ LISY
Lisa
3 masthead
Strana 5.
4 article
Ze Šanehaje, 10. července. (C.-B.) Dle zpráv čínských časopisů odcestoval zákonitý dědic trůnu Puchyn za svým otcem princem Tuanem do krajiny vulinské na severní hra- nici provincie Šansi, kdež prý nalezá se vojsko cizincům nepřátelské. Zemské sněmy. Z Vídně, 11. července. (Telegram korrespondenční kanceláře.) Dolnorakouský sněm usnesl se vložiti do rozpočtu každý rok 20.000 K na zřízení modern galerie a koupi uměleckých děl ve větších umě- leckých výstavách společenstva výtvarníků vídeň- ských, secesse a Hagenova bundu domácích umělců žijících ve Vídní a Dolních Rakousích. Potom rokováno o rozpočtu na rok 1901. Slova ojali se poslanci Schneider, Pirx- holer, Noske, Philippovich, Kick, Ko- lisko, Hořer, Dötz a Adler, za jehož vývodů proti většině strhly se nejednou šarvátky mezi ním a členy většiny. Poslanec Šchneider řečnil o zkracování ví deňského živnostnictva. Zavládne-li na sněmě ži- dovské panství, vznikne agitace, aby Vídeň stala se městem říšským a nikdo ji nebude moci zbraňovati Židé štvou zemi proti Vídni, proto že v obci panují křesťané. Agitátory jsou učitelé, na něž řečník prudce doráží. Učitelé jsou největší nepřátelé živ- nostnictva. Který stav má dva měsíce prázdniny 30 hodin týdenní práce, pensi a pod.? Proto nesm se použiti výtěžku lihové daně pro tyto agitátory.
Schneider Pirx Noske Philippovich kick ko Dötz Adler Šanehaj Vídeň Dolní Rakousy modern galerie
5 article
Jak se ujme slova žíd, bude volati »Ať žije Hilsnere Židovi tomu byla dokázána dvojí vražda a přece dostal milost. V Rakousku neoběsili již dávno žád- ného žida, za to mnoho jiných, Hummla, Wanieka atd. To svědčí o velké moci židovstva. Ceterum censeo: všecky židy upálit. A ten čas přijde. Poslanec Noske: Takové řeči dovolujete pane předsedo? Maršálek pokáral potom posl. Schneidra pro nájezdy na jednu třídu státních občanů. Posl. Noske vyprošoval si, aby většina zn užívala selských poslancův a navrhováním konce debaty odjímala menšině slova. Dále uvažoval poli tické jednání křestanských sociálů, jimž vláda hned hrozí, hned zase licholí. K usnešení o říšské bez- prostřednosti třeba dvoutřetinové většiny a po volbác budou míti pánové při všech volebních rejdech sotv prostou většinu. Nezahrávejte si se svou většinou. jde to s ní s kopce! Vzdor Luegrovým slibům zvý šili jste přirážky a obyvatelstvo pozná, že stalos obětí raffinovaného politického švindlu a udělá lépe přidá-li se k jiné straně. Posl. Wohlmeyer: Za rok to uvidíme! Posl. Noske: My ano, ale vy ne. Ujímá s učitelův a shledává pochopitelným, že volají »Pryč od Vídně!«, neboť tak nehodné, strannicky a ne- právně nejednají s nimi nikde jako ve Vídni.
Hilsner Žid Noske Schneidr Posl Luegrův Rakousko Vídeň
6 article
Posl. Gregorig: To je lež, sprostá ležl Posl. Noske: Je směšno porovnávati Schneidra s Catonem a ještě směšnějšími jsou pokusy provozo- vati se soudním rozsudkem strannickou politiku, aby celý soudní stav byl podezříván. Schneidrovy po- známky vzbuzují ošklivost, ale mohly by pobídnoui zemský výbor, aby si popílil se zřízením nového blázince. Poslanec Schneider: Tam patříte vylA žije Hilener! Poslanec Gregorig: Ah, ten patří jinaml Poslanec Hofer polemisuje se Schneidrem. Poslanec Schneider: Vy máte plevy hlavěl Poslanec Hofer: Takový nectný člověk jako Schnaider nemůže mne uraziti. Maršálek volá Hofra k pořádku. Poslanec Noske: Kdo uráží, ať je volán k po- řádku Po řeči posl, kn. Auersperga bylo rokován přerušeno. Příští schůze bude zejtra. Krajinský sněm vyřídil zbylek zprávy mnoho pelic o silničních záležitostech K přípisu ministra železnic o příspěvku na stavhu bochyňské a karavanecké že- leznice odpověděl sněm politováním, že ne- může jej povoliti proto, že ony železnice mají sloužiti zájmům celého státu a zemské finance nejsou skvělé. Příští schůze bude z ejtra.
Posl Schneidr Kato Schneidrův Schneider Gregorig Ah Hofer Hofr Noske Auersperg
7 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Jednání dra. Herolda s vládou. Z Vídně, 11. července. Poslanec přísedící zemského výboru království če ského dr. Herold sem přibyl a měl dnes porady s ministerským předsedou drem. Körbrem a ministrem financí drem Böhm-Bawerkem ve příčině ná pravy zemských financí. Naléhal u nich zejmena, by včerejší usnesení zem- ského výboru, v ranním listě sdělená, jak- mile budou vládě úřadně oznámena, se rychle a příznivě vyřídila, tak aby již v podzimním zasedání sněmu krá- lovství českého, které bude v měsíci září, mohla vytknouti vláda své stanovisko, po případě podati své návrhy. Oba ministři dra. Herolda ujistili, že vláda učiní vše, co jest možné, aby potře- bám království českého bylo vyhověno. Zároveň zasadil se dr. Herold u před- sedy ministerstva, by usnešení, která učinil sněm království českého v prošlém svěm zasedání, zejmena pokud se týká úprav platů učitelských a zaveden přímých voleb ve venkovských obcích, co nejdříve byla předlože n k sankci, což bylo drem. Körbrem slíbeno. Konečně učinil dr. Herold na předsedu ministerstva dotaz ve příčině zpráv o po- sledních výnosech ministra želez- nic dra. Wittka a ministra spra- vedlnosti bar. Spensa. Předseda ministerstva dr. Körbe dal ujištění, že žádný výnos ministry těmi, ani důvěrný ani jiný, vydán nebyl.« Volby v Uhrácl. ch. Z Pešti, 11. července. Uheršt sociální demokraté se usnesli kan- didovati při nastávajících volbách na říšský sněm uherský ve 30 okresech. Doufají, že ve třech okresech zvítězí. Dosud, jak pově- domo, není v maďarském sněmu žádný socia- listický poslanec.
doktor Herold Böhm Wittek Körbe Vídeň Pešť
8 article
Boj proti Polákům. n. Z Berlína, 11. července. Zákaz vyučovati náboženství v polské řeči máv Poznaňsku za následek srážku mezi civilními a duchovními úřady Na německé straně se tvrdí, že duchovní používají často vyučování ve zpovědnici, by zákaz obešli. To stalo se prý před krátkou dobou také v městečku Dobřici, kde kato- lieký kněz četnému počtu žáků udílel vyučo- vání v kostele prostřednictvím zpovědi. Sta- rosta městečka odebral se, by kolující o tom pověst zjistil, v průvodu několika četníků do kostela a přistihl prý tam skutečně duchovního při přestupku zmíně- ného zákazu a učinil o tom oznámení. Po- znaňský arcibiskup Stablewski podal však nyní v Berlíně protest proti vniknutí starosty a četníkův Dobřici do kostela a proti jakémukoli zakročování světské moci při vyučování ná- boženství v kostele a podal kromě toho stát- nímu zastupitelství na starostu a četníky trestní oznámení. Vyslanec White. n. Z Berlína, 11. července. Americký vyslanec v Berlíně Mr. White zamýšlí pry za příčinou sebevraždy svého syna úřad svůj opustiti a uchýliti se do soukromí.
Polák Stablewski White Berlín Dobřice
9 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 8. července. (C.-B.) Ministn železnic dr. Wittek odjede pozejtří s ně kolika vyššími technickými funkcionáři do Dalmacie, kde budou otevřeny slavně nové železniční tratě. Dle »Budapester Corr.« odebere se tam také ministr obchodu bar. Call, jenž vrátii se dnes z Inšpruku a uherští ministři Hege- düs a Cseh. Hr. Goluchowski v Pařížl. Z Paříže, 11. července. (C.-B.) Mi- nistr zahraničních záležitostí Delc asse pořádal dnes k poctě rakousko uherského ministra zahraničních záležitostí hr. Golu- chowského snídani, ke které zváni byl býv. francouzští vyslanci ve Vídni Decrais a Lozé, všichni v Paříži dlíci vyslanci mimo ruského kníž. Urusova, který jest churav, dále členové francouzsko německé komise pro stanovení hranic v Togu. Ruský velkokníže v Bulharsku. Z Evxinogradu, 11. července. (C.- B. Dopoledne byly na palubě ruského obrněnce »Rostislav« zádušní bohoslužby za příčinou výročního dne smrti ruského velko- knižete-následníka Jiřího. Po bohoslužbách a prohlídce lodi byla hostina, jíž zúčastnili se mimo knížete Ferdinanda a velkoknížete Alexandra Mi- chajloviče ministři bulharští, velkokníže družina a varenští předáci. Z Varny, 11. července. (C.-B.) Velko kníže Alexander Michajlovič poděkova se za pozvání k návštěvě Plevna omluviv se krátkým svým pobytem v Bul harsku.
doktor Wittek Goluchowský Pařížl Gola Urusův Rostislav Jiří Ferdinand Alexander Plevno Vídeň Dalmacie Hradec Paříž Togo Bulharsko Budapester Corr
10 article
Nakedonské četnictvo. Z Caříhradu, 10. července. (C. B. Na opětné domluvy ruského vyslance Zino věva byla v Solunu zřízena zvláštní ko- mise, která má organisovati četnickou službu v solunském kraji. Z Francle. Z Paříže, 11. července. (C.-B.) Dle rozpočtového opatření zřídí se 10. srpna t.r opět záložní divise středomo ského loďstva, jež byla v roce 1898 zrušena. M. p. Waldeck-Rousseau sděluje v listě zaslaném senátoru Piotovi, že ministerstvo vnitra má dosud jen zběžný výsledek po- sledního sčítání lidu. Dle něho při bylo obyvatelstva 412.364 duší (v před posledním sčítání jen 175.027). Krveprolití na ostrově Quelpartu Ze Seulu, 11. července. (»Kölnisehe Zig.«) Na ostrově Quelpartu opakovaly se po deset dní krvavé srážky mezi katolickými missionáři a jejich žáky s jedné a obyvatel stvem s druhé strany, v nichž zahynulo 15 tuzemců a 300 missionářských žáků. Guver nér svaluje vinu na žáky, již podporoval výběrčí daně při vymahání nezákonně velkých daní. Není známo, jednáli se o nové nebo ne dávné nepokoje. Mnozí tvrdí, že příčinou růz nic je fanatická nenávist domácího obyvatel stva proti křesťanům. ZArgentiny. Z Buenos Aires, 10 července. (C. -B Markýz Avalleada jmenován byl finanč ním ministrem.
Zina Francl Rousseau Avalleada Caříhrad Paříž Waldeck Seul Buenos Aires Kölnisehe Big
11 article
Telegrafické zprávy hospodářské. C. Z Vídně, 11. července. (Telefongrm »Nár. Listů«.) Zdejši bursa nemůže se nikteral vymaniti z vlivu bursy berlinské a zdá se, že čím dále, tím jest na ní závislejší. Trh jest na- prosto neschopen sněsti dost malou nabídku bez velké kursovní koncesse; kupcův absolutně není, kdežto prodejův exekučních a drobných reali- sací neustále přibývá. Veškera pozornost obrá- cena jest k Berlínu a jakmile odtud — jako na příklad dnes — dojde nějaká špatná zpráva, všecko křičí »prodám!« Jest známo, že zejmena německým bankám vede se špatně, že tyto jsou nuceny podnikati velké koupě intervenční; z té příčiny byla zde velice nepříznivě posuzována obrovská nabídka a velké klesnutí německých bankovních papírův a bursa na toto ihned na všech trzích reagovala. Přes to, že kursy z daj se býti nízké, jest při veškerých transakcích nejvělší opatrnosti a zdrželivosti zapotřebí. x. Z Vídně, 11. července. (Tifgrm. » N. L.«)
Vídeň Berlín
12 article
Představenstvo obchodníků s cukrem ve velkém v království českém usneslo se ve smyslu direktivy udělené poslední mimořádnou valnou hromadou, vyslati deputaci ihned na počátku říšské rady do Vídně, která všem poslancům a příslušným ministrům má vyložiti, že cukerní kartel v nynější své podob hoví toliko zájmům malého kruhu interessentů, že však jest škodlivým pro národní blahobyt, pro obchod s cukrem a pro konsumující obe- censtvo. Deputace má působiti k tomu, aby vláda nedovolila obnovu nynějšího kartelu ve prospěch svobodného obchodu s cukrema v zájmu konsumu. Rovněž bylo usneseno, že má deputace naléhati u vlády na kontingen- tování výroby cukru. »Fremdenblatt« podotýká ke zprávě té: Jest pozoruhodno, že cukerní kartel roz- pozná škodlivost teprve ve chvili, když všechny pokusy zjednati zvláštní výhody pro obcho překupnický se rozbily o raffinerie. Tyto nemají žádné příčiny postupovati překupnickému ob ehodu zvláštní výhody, protože jsou neškodné jen konsumu. Podobá se tedy, že názory velkoobchodníků
Vídeň
13 article
o škodlivosti cukerních kartelů byly by bývaly jiné, kdyby ražfinerie se ukázaly vůči jejich požadavkům ochotnými. Praesidium bursovní komory podalo dnes ministerstvu financí pamětní spis o situaci způsobené judikaturou v bursovníeh procesech. Dr. Böhm-Bawerk v odpovědi své pravil, že lituje hlubokého úpadku trhu s effekty a že je ochoten poskytnouti pomoe. Reformu parlamentem nepokládá opportunní. protože by se parlamentně nynější ustanoven pro bursu ještě přiostřila. Nejdůležitější věcí jest, nalézti vhodnou chvíli pro pomoc. Nynější není k tomu pří hodna, poněvadž nyní jest v Německu bursovní krise. Ministr požádal deputaci, aby mu podala sama positivní návrhy a ujistil, že je důkladně prozkoumá a vezme na ně, pokud možno, zřetel. Spotřeba uhlí na státních drá- hách pro rok 1902, která činí celkem 1.1 mill. tun byla z malé části zadána většina zadá se teprve v nejbližších dnech.
doktor Böhm Bawerk Německo
14 article
Změna podstatná, pokud se týká dodável cizinou a dodávek tuzemskem se nestane, na- opak, jako v minulých letech jen nepatrné množství se zadá cizině. Haličské státní dráhy, jako dosud, částečně uhradí svoji spotřebu v Prusku. st. Z P'ešti, 11. července. (Zvl. telegr »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 16.000 metr. ctů. Ceny o 5 h. levněji. Platila: pšeni ce tisská 78 kg K 7.9713, 77 kg K 7.9214. 74 k K 7.40, hornotisská 76.6 kg K 7.70, čanadská 78.6 kg K 8.15, peštská 78 kg K 8.—, 76 k K 7.70, banátská 76.4 kg K 7.75, podunajská 75.5 kg K 7.5714, 74 kg K 7.371/%, nová tisské 80 kg K 8.20; žito nové K 7.— až 7.10 herceg halomské K 6.90, ermihalyfalvské K 6.35 - oves K 7.— až 7.10, stuchlý K 6.70 řepka K 12.60 až 13.—; kukuřice 5.20; ječmen K 6.25. Termínový obehod byl klidný. — K večeru znamenala: pšenice na červenec K 7.98, pšenice na říjen K 8.05, pšonice na duben K 8.35, žito na duben K 6.78 oves na duben K 6.25, kukuřice na červe nec K 5.20, kukuřice na srpen K 5.29 kukuřice na květen K 4.92, řepka na srpen K 13.—.
Platil Prusko K 7.70 P ' ešť kg
15 article
Sádlo po K 49.— až 49.50; jiné zbož bez odbytu a změny. Počasí: pochmourno. Z Charkova, 11. července. (C.-B.) Ná sledkem nezákonného jednání členů bývalé správy a revisní komise usnesla se včerejší schůze akcionářů zdejší agrární banky vinníky trestně stíhati. K. Z Kasselu, 11. července. (Zvl. tlgrm »Nár. Listů«.) Generální ředitel akciové společ nosti kasselské pro výrobu dřevěného lihu Schmidt, který se pohřešuje od 5. t. m. mešká, jak se tady proslýchá, ve Vídni. Tamějš policie jest mu na stopě. Z Berlína, 11. července. (C.-B.) Dle te legrafické zprávy vytěženo v zlatých báních, za stoupených Wit-Watersand Chambre of Mures v červnu t. r. 19.797 uncí zla ta. Z Bernu, 11. čerrence. (C.-B.) Švýcar- ská emissni banka snížila diskont ze 4 na 34- Z Madridu, 11. července. (C.-B.) V okol Valladolidu byla sklizeň prudkými bou řemi úplně zničena. Z Washingtonu, 10. července. (C.-B. Dle zpráv departementu orby jest průměrný stav kukuřice 81.3, zimní pšenice 88.3, jarn pšenice 95.6 a ovsa 83 7. Z Nového Yorku, 10. července. (C.- B. Zejtra bude naloděno za 780.000 dolarů z lata Z Chieaga, 10. července. (C.-B.) Správ- eové západních tratí, jež jsou zúčastněny na potížích tarifových, připravují dohodu ve přičině jich uklizení. Má býti postaráno o přiměřen rozdělení dopravy.
Sádlo Schmidt Charkov Kassel Vídeň Berlín Bern Madrid Valladolid Washington Nový York Chieago Watersand Chambre of Mure
16 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Politioké a soclální následky trustů ame- rlckých. V hospodářském životě amerických Spoje ných států stal se trust činitelem rozhodujícím. Ovládi nejdůležitější obory výroby průmyslové a nalézaje v rozhodných kruzích slátní správy dostí opory, dik- tuje přímo ceny. Jest pochopitelno, že ozývá se v Spojených slátech odpor proti americkým trustům den co den. Prof. J. W. Jenks obírá se obšírně v své nové knize (The Trust Problem) soclálním a po- litickým působením trustů. Jest to zajímavá kniha plná překvapujících a cenných fakt. Severoamerická Unie trpí dnes obrovskou korrupeí. Podlehají je nejen soudy, ale také i parlament. Vůdcové stran severoamerického parlamentu provozují s před- lohami protitrustovými pravé obchody. Předkládají předlohy ve prospěch trustů, odvolávají návrhy proti trustovní, jak právě to pokládají za vhodné a dle toho, z čeho kyne větší zisk. Vůdčí členové stran pokládají obnos 150.000 doll. za zcela oprávněný po- žadavek, jde li o nějaké hlasování neb parlamentní jednání, které jest pro trust s významem, a ve kte- rém mají v zájmu trustu vystoupiti a na ostatní členy strany své působiti. V tomto směru jest trustům strana jako strana. Platí té, která má větší vliv v jednotlivých stálech té, která tam vládne. Dle pro.
profesor Jenks the trust Probl
17 article
Jenksa spadá vina těchto poměrů jak na trusty, tak i na parlament. V severoamerických státech do- sud malá se kladla váha na osobní za- chovalost a poctivost volených zá- stupců. Spočívá tedy náprava ve zvýšení vše- obecné politickéúrovněmravní. Zhoubné korrupční působení trustů zasáhlo v poslední době i soudy a nejsou řídkými případy, kde si trust příznivý rozsudek prostě koupí. S tímto podkopává- ním politické i soudcovské mravnosti snoubí sei vážné nebezpečí sociální. Trusty rozhodují dnes na trhu práce a výsledkem toho stavu jest vlastně permanentní bojmezi dělníky podnikatelstvem. Na účet zpotřebitelů a děl- níků hromadí se veliké zisky. A právě tato snaha zneužiti moci své na újmu všech vrstev převládala u trustů a převládá. Násled- kem toho roste a mohutní volání po pronikavém státním dozoru nad trusty, ba vyskytují se již nyní názory, že bude nutno zákonně určiti dividendy trustů 5—6%. Zbytek výtěžků připadl by jednak děl- nictvu, jednak užilo by se ho na veřejné účely vše obecně prospěšné. Ceny výrobků stanovily by se dle poměrů výnosových, aby takto i zpotřebi- telé byli chránění. Vedle těchto smutných stráne mají trusty i své prospěšné a dobré. V soutěži slabších se silnějšími by konec konců jen slabší pod- lehli, a jest proto lépe, zachrání-li se v trustu, který jim zabezpečí slušný výnos. V tomto směru přispívá trust nemálo k uhájení starých mezí výroby a sou- středění národního kapitálu k boji na trhu světovém.
18 article
Otázka stanovení cen jest vlastně nejdůleži- tější při celé otázce této. Ona vede široké massy proti trustům a ona jim dává do ruky zbraně nejvy- datnější. Návrhů opravných dána již celá řada Dozor státní, stanovení dividend, obmezení jich pů sobnosti na stát, v němž mají sídlo své a p., toť jich trest. Jest nepopíratelno, že otázku trustů bude nutno
19 article
řešiti. s ohledem nejen na spotřebitele, ale takés ohledem na obchodně politické polo- žení Spojených států. Pomocí trustů dobyia severoamerická republika světového trhu — obrat protitrustovní přinesl by jí mnoho ztrát. A tak ne- zbývá než hledat onu cestu, kterou by se zachoval blahodárný vliv trustů a od- stralnily zlé jich stránky. A ji nalézti, bude úkolem příští politiky obchodní a sociální. Chemický průmysl v průmyslnickém ná- vrhu celního tarifu. Rakouský chemický průmysl s německým rovnati nelze. Zatím co v Německu chemické továrny každým dnem povstávaly, byl jieh rozvoj u nás celkem nepatrný. Na domácích našich trzích dominují výrobky německého průmyslu che- mického. Z toho důvodu volaly domácí závody to- hoto oboru po celní ochraně. Kdyby zvýšení celních sazeb a tím také zvýšení cen domácích che- mických výrobků bylo stihlo jen spotřebitele, není pochyby, že by byl ústřední sbor obchodních komor a spolku rakouských průmyslníků pro přípravu obchodních smluv heze všeho ve svém návrhu na zvýšení dovozních cel přistoupil. Vyskytl se však odpůrce jiný, mocnější: průmysly druhé, které by zvýšením tímto byly postiženy a tak nezbylo redakčnímu komitétu, než ohlížeti se po kompromisu mezi chemickým velkoprůmyslem a ostatními chemi- ckými průmyslovými obory. Tyto potřebovaly by nutně rozšíření trhu, t. j. zabezpečení a ulebčení vývozu. K tomu účelu potřebují laciné suroviny, jež jsou výrobky chemického velkoprůmyslu, čehož by bylo ale lze dosíci snížením dovozních cel.
spojený stát Německo
20 article
Proti tomu brání se velkoprůmysl. Kompromis redakčního komitétu záleží v tom, že mají cla na výrobky chemického velkoprůmyslu zůstati nedotčena, chemickému malo- průmyslu že však nutno úpravou zu- šlechťovacího řízení zaručiti vývoz. Co do podrobností navrhuje se, aby fosfor clu i na dále nepodléhal. Ohledy na zájmy průmyslu sirkářského jsou toho důvodem. Rovněž ne- navrhuje se změna v těch položkách, na nichž interessováno jest zemědělství (mezi nimi i po- mocné látky pro výrobu umělých hnojiv). — Proti sodovému kartelu, který opiraje se o ochranu celní libovolně ceny zvyšoval, obracely se četné útoky různých odvětví průmyslových, kterým ceny sody nemohly býti lhostejnými. Založením bo- senské čpavkové továrny byly sice ceny vydatnou soutěží sníženy, ale po brzkém smíru zase značně zvýšeny. Spotřebitelé obraceli se prudce proti tomuto jednání kartelu. Redakční ko- mitét rozhodl ve svém návrhu ve prospěch kartelu. Zdůvodňuje to nákladnou přeměnou vý roby sodové, která se odehrála v posledních dvacíti letech. Leblancův proces výrobní, který dnes pře- vládá ve většině rakouských továren sodových, jest vystřídán novým procesem čpavkovým. V závodech pracujících prvým zastaralým způsobem investovány jsou značné kapitály. Jen kartei umožňuje jim, ab pokračovaly ve své zastaralé a drahé výrobě zvolna se připravovaly pro výrobu moderní. Jest ovšem nepopíratelno, že hledí továrny tylo »pře- chodní« doby dobře a účinně využíti.
Leblancův
21 article
Ostatně jest otázka, která se zde naskytla redakčnímu komitétu, velice zajímavou. Kdyby se celní ochrana snížila a kartel byl rozpuštěn, nastal by zápas, v kterém by továrny starší výroby zanikly. Za jakých podmínek zabrániti tedy boji tomuto a usnadniti starým závodům přechod k nové výrobě a dále, je-li hospodářsky důvodno dáti přednost pozvolné přeměně před bojem, a je-li správno ukládati spotřebiteli ná- klady přechodu tohoto — toť základ otázky této. Ror- řešení její tedy záleží právě jen a jen v sazbách autonomního celního tarifu. Redakční komitét ji ne- zodpověděl. Navrhuje zachování statu quo. Parla- ment ovšem pronese slovo poslední. Výroba thé- rových barev trpí z chemického průmyslu německou soutěží nejvíce. Výrobci žádali proto vy- datnou celní ochranu. Komitét jich přání však ne- respektuje. Byla by jím postižena řada důležitých průmyslů (bavinářský a j.).
22 article
Hornoslezský železářský syndikát. Dle zpráv vratislavských listů bude se konati v sobotu tohoto týdne ve Vratislavi schůze zástupců kartelo- vaných závodů, na níž má býti rozhodnuto o da- ším obmezení výroby surového železa Mluví se o zaslavení práce na dvou vysokých pecích. »Obchodní Sborník«. Pořádají dr. Jose Gruber a dr. RudolI Hotowetz, sekretářoví náměstkové obchodní a živnostenské komory v Prazei Část sedmá: »0 dopravě zbož po železnicích« (předpisy tarifn í) Napsal František Plíhal. Nákladem obchodnického spolku »Merkur« v Praze 1901. Stran 109, cena 2 K 50 hal. V obchodní knihovně »Merkuru« vyšla právě další část »Obchodního Sborníku«, pojedná- vající o tarifních předpisech nákladní dopravy že- lezniční. Kdežto železniční politika a národohospo- dářský význam i působení železnic doznaly zevrub- ného vylíčení v předchozí části »Sborníku« mají právě vydané Plíhalovy »Předpisy tarifní« ráz knihy ryze praktické k bezprostřednímu použití a rychlému poučení potřebné. Již při posuzování dřívějších partií
doktor Jose Gruber Rudoli Hotowetz Plíhal Plíhalův Praha živnostenský komora obchodní sborník
23 article
»Sborníku« o národohospodářské stránce dopravnictví publicistika naše skoro vesměs důrazně dokazovala k tomu, jak nevyhnutelnou jest znalost dopravnictví modernímu obchodníku vůbec a zejmena obchodnictvu českému, které dosud málo dbalo o řádné využitko- vání výhod dopravních a jemuž malá znalost dbalost o řádnou a levnou dopravu druhdy nemálo znesnadňovala soutěživost oproti obchodnikům ně- meckým. Platilo-li to plně o theoretickém, národo- hospodářském poučení, jaké naším dopravím inter essentům českým poskytuje o dopravních prostředcíei vůbec loni vydaný svazek »Sborníku«, tím větší po- zornosti dlužno právem požadovati pro nynější část praktickou. Po krátkém úvodě, vykládajícím základn pojmy o tarifu nákladním, o tarifech místních a sva- zových, o vniterných a mezinárodních, o předpisech regiementárních a sazbových obsahuje spis nejprv rozličné tarifní předpisy železnic rakouských, uher- ských a bosensko-hercegovských (tarifní díl I. B)
24 article
Zevrubně vyloženo, kterak se čítá dovozné za zboží vůbec, dovozné za zboží dopravy rychlé a dopravy obyčejné, podány dále zvláštní předpisy o čítání do- vozného za některé zvláštní druhy zboží a za živá zvířata, předpisy nakládání zboží na vagon a sklá- dání z vagonu, o dopravě zboží v olevřených va- gonech a pokrytí zboží a podány zevrubně sazby vedlejších poplatků za složení a naložení zboží, z zjištění váhy a počtu kusů, poplatky skladní, desin- fekční, provise z doběrků atd.; namáhavou ale zvlášt záslužnou partií spisu jest roztřídění (klasifikace) zboží dopravy obyčejné, provedené velmi pečlivě s použitím správných českých náz vu pro nesčetné druhy zboží nákladní dopravy že- lezniční a poskytující nejenom úhrnný příspěvek k rozšíření českého názvosloví o životě obchodním i dopravním, nýbrž i nezbytnou pomůcku k správ- nému českému vyplňování nákladních listů že- lezničních. V oddělení II. obsaženy místní sazbové tarify státních dtáh rakouských zejmena nejdůležitější změny a doplňky tarifního dílu I. a veškeré vý- minečné tarify státních dráh rakouských s obvodem
25 article
jich platnosti a s podmínkami jich užití. Zřejmo tedy z tohoto obsahu, že kniha obsahuje mnoho nad míru cenného a v naší literatuře dosud vůbec ještě ne- sestaveného poučení o nákládním tarifnictví že- lezničním vůbec a že lze se pro ni nadíti mnoho- stranného upotřebení. Bude především nespotráda- telnou příručkou každému obchodnímu a jinému do- pravovateli železničnímu, poskytujíc mu pro jeho styky se správami železničními všestrannou a dů- kladnou orientaci; bude výbornou pomůckou učební pro obchodní školy pokračovací a pro tarifní kursy a přednáškové četby v poslední době zvláště u německých interessentů v oblibu vešlé (v německém jazyce vycházející právě nyní litografické přednášky o tarifnictví železničním proti knize »Merkurově« předrahé a rozvleklé), poskytne konečně i jiným kruhům o železniční dopravnictví se zajímajícím souborné tarifnické poučení se stránky praktické a z pramenů vzdálenějšímu pozorovateii z pravidla nesnadno přístupných a ještě nesnadněji přehlednutelných. Vyhlídky na žně v Rusku. »Il. u. Ind. Ztg.« ze 17./30. června líčí stav úrody v Rusku takto: Celkový stav osení počátkem června jest v Rusku celkem uspokojivý. Ozimové obilí jest nejlepší v ji- hozápadních guberniích; dobrým jest i v maloruských a částečně i v slředních guberniích. Nepříznivým jest stav ozimu na jihovýchodě. Také na severu
Merkurův Rusko
26 article
Tauric, na západním Povislí, v baltických krajinách pomořských a v jednotlivých okresích na Úce Vjatce jsou vyblídky na žně ozimu nyní velmi málo nadějny, ba snad i beznadějny. V ostatních krajích říše jest stav ozimu uspokojivý. Stav jarního osevu jest asi totežný s ozimem.« Obraz tento byl vásk asi mezitím bouřemi a chladny posledních dnů změ- něn. Zpráva německého generálního konsulátu pe- trohradského alespoň to naznačuje. Vyhlídky na odbyt hospodářských strojů ve Španělsku. Dle zprávy c. a k. konsu- látního úřadu v Madridu oznamují španělské noviny »Revista Minera, Metalurgica y de Ingeniera«, že německá firma Ahles Čo. vyslala svého zástupee do Madridu, aby tam filiálku zřídil a rozšířil obchod s hospodářskými stroji po celém Španělsku. Zmí- něný list navazuje na tuto zprávu poznamenává, že cestováním po Španělsku a občasným pořádáním výstavek dotyčných hospodářských strojů mohlo by se jen malých výsledků docíliti, doporučuje však, aby továrny na hospodářské stroje, které mohou do- státi všem nejnovějším požadavkům, zřizovaly ve Španělsku pokusné stanice s hospodářskými jstrojí. Tímto způsobem bylo by možno ukázati španělským zemědělcům výhody užívání hospodářských strojd. Časopis »Revista Minera, Metalurgica y de Inge- niera« míní, že by základní kapitál 500.000 pesel stačil, ale že by se ovšem za dvojnásobného kapi- tálu dalo docíliti mnohem větších výsledků. Prodej starých kovů. Ředitelství priv. spo- lečnosti rakousko-uherských státních dráh zamýšll prodati staré kovy z hlavního svého skladiště zboží ve Vídni a to měď, mosaz, červenou litinu, zinek a j. veřejnou soutěží. Bližší podmínky prodeje obsa- ženy jsou v úřadním listě vídeňském ze dne 10.
Revista Miner Ingenier Inge Vjatka Španělsko Madrid Ahle Čo
27 article
Offertní řízení v Sofli. Ředitelství dělostře- leckého arsenálu v Sofii vypsalo na den 29. červenc t. r. offertní řízení na prodej rozličného měděného a zinkového materiálu jako: zinku v kusech a odpad- cích, měděný prach a měděné odpadky v úhrnné ceně asi 47.200 fr. Offertní řízení bude se konati v arsenální budově. Oferty mohou se podati nejen na všechny výše zmíněné předměty, nýbrž na jed- notlivé předměty zinkové a měděné. Kauce obnásí 5 proc. a sice 1700 pro měděný materiál a 1600 franků pro zinkový materiál. Dodatečná dražba koná se dne 31. t. m. Výroční trh v Březnici na hovězí a koňský dobytek tažný i k chovu konán bude v ponděli 15. července t. r. Příhon dobytka na tento trh 3000 at 3500 kusů. Neprodleně po trhu o 1 hod. s poledne vypraven bude ku Praze zvláštní vlak osobní pra nákupníky a za ním opět zvláštní vlak nákladní s koupeným a naloženým dobytkem. Spojení po dráze do Březnice od Prahy, Plzně a Příbrami, jakož i od Písku a směrem opačným třikrát denně; o Nepomuka a Strakonic a směrem opačným dvakrát denně. Trhy peněžní. Bursa. V Praze, 11. července. (Pův. zpr. »N. L.«) Při slabém trhu uskutečněny závěrky: akcií České banky »Union« za K 261.— a akeií Hospodář- ské úvěrní banky K 350.—. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 267.—, České společnosti pro průmysl cukerní za K 220.— strojírny Daňkovy K 430.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně K 438.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 485.—. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Officiální záznamy znějí:
Nepomuk Bursa Daňkův Sofie Březnice Praha Příbram Písek Strakonice Kolín Český banka
28 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » Č. Budějovic 1893 „ » Plzně r. 1886 . . » » Teplice r. 1887 . » » Smíchova r. 1838 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » kom. dl. úp. , » mel. úpisy „ , , , želez. úpis Ceská prům, banka dlažní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Česká severní dráha Buštěhradská dráha Em. 1871 dto. „ 1872 dto. Místní dráha N. Brod-Rumpole Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 » 1871 dto. „ 1874 dlo. Česká montanní Em. 1896 Rak. severo západní dráha . lit. B. dlo. Em. 1874. dlo. Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskompiní banka. Pražská úvěrní banka . .. Živnostenská banka pro Čechya Moravu Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní dráha . . . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) . . (lit. B.) Duchcovsko-podmokelská dráhia Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.-západní dráha (lit. B.) dto.
Ferdinandův Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy N . Brod Ceský průmyslový úvěrní banka Rumpola Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskompinit banka živnostenský banka Čechya Morava Ústecko
29 article
Pražsko-duchcovská dráha .. Pražská sp. par. po Vltavě a Labi Jiho-sev.německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv v Kolíně Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. cukerní- Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol, pro ral cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) „ akc. spol. řetěz. lávky První českomorav, tov. na stroje Z Vídně, 11. července. (Závěrečné úřadn kursy.) Únorová renta . 99.10 společná » květ. 99.15 » stříb. 99.10 rakouská » zlatá 118 45 » » kor. 95 . 60 uherská » zlatá 118.25 » kor. 92. 95 státní losy 1854 182.50 » » 1860 po 500 zl. . . 139.50 po 100 zl. . . 170.25 státní losy 1864 206.50 losy tisské . . » úvěrního úst. vídeň. l. komun. turecké losy b. anglo-rakouská vídeň. b. jednota r. úst. pro úv. poz. rak. úvěrní ústav uh. úvěrní banka b. pro země rak. vídeňská unionka česká b. Union. Živnost. banka. buštěhradská A . duchcov. podmok. Ivovskočernovická
Daněk A duchcov Vltava Kolín Č . Budějovice Modřany Vídeň Český akciový . pivo stroj . společenský ústav uherský
39 article
460.— rak. severozáp. dr. 475.— polabská dráha. pražsko-duchcov. spol. st.dr. rak. ub. 628.50 jižní dráha . silniční dr. lit. A. 227.— 221.— dunaj. paroplaveb. 757.— 838.— rakouský Lloyd . 1575.— pražská želez. sp. 1080.— česká montan. sp. alpská montan. sp. 409.50 429.— rým.muráň. spol. rak. zbrojovka 147.— vídeň. stavební sp. peštská vagonka severočeská uhlář. západočeská ubl. 234.— mostecká uhl. sp. 695.— Schodnica . turecká tabák. rež. 273.— devisa německá. 117.50 „ londýnská 239.60
Lloyd Schodnica