1
article
Dánská státní půjěka.
Z Kodaně, 23. března. (C.-B.) Fi
nanční ministr předložil parlamentu osnovu
zákona ve příčině 31,% státní půjčky 12 mil-
lionů korun, které bude užito z větší části
na dráhy. Půjčka má býti vydána za mini-
mální cenu 93l% a má býti v 60 letech
amortisována.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 23. března. (C.-B.) V doln
sněmovně prohlásil státní podsekretář mini-
sterstva války Wyndham: Koule pušková
užívaná anglickým vojskem v jižní Africe,
jest číslo 2, to jest koule massivní. Kulky
číslo 5 se stahují a nebyly anglickým voj-
skem nikdy užívány, rovněž nebyly užívány
anglickým vojskem kulky »dum-dum«.
Na dotaz Dillonův, je-li pravda, že
číslo 4 t. j. střely expansivní s dutou špicí,
byly poslány do jižní Afriky, odpovída
Wyndham, že tomu tak není. Čísloá
bylo prý officiální kulkou, kterou měla pů-
vodní garnisona v Kapsku, ale kulky ty byly
vojsku odebrány a nebylo jich nikdy ve
válce užito.
Na Dillonovu otázku, nenalezalo-li
se v rukou vojska anglického velké množ-
ství patron číslo 4, prohlašuje Wyndha m,
že tyto patrony byly staženy. Na další dotaz
Dillonův, byly-li poslány do Anglie zpět, od-
pověděl Wyndham, to že neví.
Dillonův
Wyndh
Wyndham
Kodaň
Londýn
jižní Afrika
Wyndham
Kapsko
Anglie
2
article
Válka jiho-africká.
Z Londýna, 23. března. (C.-B.) Jistý
zdejší večerní list obdržel z Kapského města
depeši, jež oznamuje, že generál Fren ch,
který v Bloemfonteinu mešká, nepřítele
zaměstnává. »Reuterova kancelář« dokládá
k tomu, že jde patrně o manévr mezi jízdnou
brigádou, jejíž příchod do Tabanču již ozná-
men byl, a oddilem burského vojska, jež od
řeky Oranžské na sever ustupuje. S pahorků
v zemi Basutů je vidět velké množství těchto
Buro.
Z Londýna, 23. března. (C.-B.) Úřadní
list oznamuje: V týdnu, ukončeném dnem 16.
t. m., vstoupilo v Ladysmithu 13 raněných du
stojníků, kteří se pozdravili, opět do činno
služby. V témž týdnu zemřelo v Kimberleyi 18
v Ladysmithu 15 a v různých krajích kolonie
kapské 22 mužů. V boji u Warrentonu dne
18. t. m. byli raněni 4 muži.
Fren
Reuterův
Oranžský
Londýn
Bloemfontein
Ladysmith
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= »Mi-Carme«. Z Paříže se nám oznamuje
Pařížské studentstvo uspořádalo ve čtvrtek velikou
noční slavnost a pochodňový průvod, jehož se zú-
častnilo na 350 akademiků všech fakult a různých
vyšších pařížských učilišť. Kavalkádu zahájilo dvacet
trubačů s ohromnou kometou a »bengálskými dábly«
ve středu. Pak následovali representanti fakult: deset
hvězdopravců (fakulté des sciences) s hvěz dami.
slunci atd., deputace »apatykářů« (école supérieure
de pharmacie) s hady, hmoždíři, pilulkami atd., deset
cíli, odjíždí mi. Celé svátky měl jsem poka-
ženy. Za týden unášel mne vlak s přítelem na
zpět. Jdu rovnou do svého pokoje a tu smějíc
se jde mi vstříc ona. Nevěděl jsem, mám-li za-
jásat radostí, že zůstala doma, či zlobiti se, že
mne obelhala. Než rád jsem jí odpustil nevin
nou tu lež, a laškování naše opakovalo se
znova. Jednou přišla mne navštívit nesouc celý
svazek vzorků, abych jí pomohl vybírati na šaty.
Paříž
4
article
Sedl jsem si tedy vedle ní a pronášel své mí-
nění o úboru dámském a o tom, která asi
barva by jí nejlépe slušela. Tak dívámese
spolu na vzorky a obrázky a schvalujeme i od-
suzujeme brzy to, brzy ono. Byla tak milou,
že několikrát ovinul jsem ruku svou kolem jej
šíje a hlavu svou skláněl tak, že dotýkalase
jejího líčka. Pojednou vzal jsem ji kolem krku
a vtiskl jí na rty, po nichž jsem tak prahnu
a marně toužil, první polibek. Nevím vskutku,
jak se to stalo, vím jenom, že mi bylo nesko-
nale blaze a tak milo v duši, že bych by
láskou objímal všechen svět.
Ale sladké to opojení netrvalo dlouho.
Brzy na to přesvědčoval jsem se, jak chvíli co
chvili stávala se ke mně chladnější a chladnější
na místo náklonnosti nastupovala lhostejnosta
na místo srdečnosti jenom vzájemná zdvořilost.
Odkvetl máj lásky mé a v srdci zavládla zima,
doba nevšímavosti, pochybování, resignace. —
Vzpomínal jsem, kde jsou ty chvíle, kdy jsem
se tak nenuceně mohl dívati do těch hlubokých
očí. Bylo tam cosi tak záhadného, tajuplného,
čemu jsem nikdy neporozuměl. Škoda, že na
dně jich nebylo zapomenutí!
5
article
professorů v žlutém kroji (faculté des lettres), vůz
»Prison de Fresnes« acetylénem osvětlený; deset lé-
kařů Molirových s umrlčími hlavami, hnáty atd.,
deset zemědělců (Institut agronomique) s různými
cibulemi, hlávkami atd. Veškeré tyto předměty byly
duty a uvnitř osvětleny. Druhý vůz představoval be-
nátskou gondolu, ověnčenou guirlandami celluloido-
vých lampionů, palonů a elektrických svítilen. Dále
hudba a benátští pěvci. Třetí vůz »Paprsky X.e
Olympští bohové na oslech, vůz »Irise se 150 žárov-
kami; zvěrolékařský ústav vyslal zvláštní vůz »l'Ai-
glon« s E. Rostandem a husary. Vůz »Carnaval Fin-
de-Siecle« s hudbou a starými studenty, soudcové,
delegáti školy novinářů na osvětlených kachnách,
vůz »Hluchého Ucha«, vůz »Století« atd. Průvod vy-
razil v osm hodin z večera z náměstí Panthéonua
vrátil se od radnice kolem půlnoci.
= Jak hluboko může střela z pušky
vniknout do sněhu. Z Christianie se oznamuje
Zajímavé vojenské střelecké pokusy konány onehdv
z nařízení velitelstva pěchoty v královské střelecké
škole v Paerningmoenu. Šlo tu o otázku, jak hluboko
může vniknout střela z pušky Krag-Joergensenovy
do hradby, zhotovené ze sněhu. K dokonalému roz-
luštění této otázky zřízeny hradby ze sněhu různého
druhu. Totiž z čerstvého, ještě sypkého sněhu i ze
sněhu, jenž počínajícím táním nabyl největší hustoty.
Molirový
Rostand
Fin
jítSiecle
Christiania
Prison jít Stones
královský střelecký škola v Paerningmoen
6
article
Vzdálenost střelců ustanovena na 50, 120, 360 a 800
metrů. Výsledek veškerých pokusů byl s nepatrnými
rozdíly v každém případě stejný; 6.5 milimetrové
střely vnikly do sněhové vrstvy na 80—90 centi-
metrů, výminečně na 96—98 cm. Sploštění střel ne-
bylo valné, poměrně největší u střel, jež vystřeleny
z největší vzdálenosti. V žádném případě neprora-
zily střely vrstvu sněhu 120 cm. silnou. Výsledky
tyto jsou tím pozoruhodnější, jelikož norská vojenská
puška, jak dokázáno, má neobyčejnou prorážecí sílu.
Ještě minulého podzimku bylo při střeleckých po-
kusech zjištěno, že střely prorážely hladce silné
smrkové pařezy. Vojenské úřady věnují posledním
pozorováním o odporu sněhových hradeb nejpilnější
pozornost a nařídily další střelecké pokusy na širších
základech. Předpovídá se, že pro případ zimního
polního tažení v severních zemích může použití
sněhu na střelecké příkopy a ohrady míti značný
význam.
= 400.000 franků ukradeno. Z Paříže s
oznamuje: Společnost francouzské severní dráhy po-
sílá každého týdne peníze do francouzské banky
Také těchto dnů připravena zásilka obvyklým způ-
sobem, stříbrné peníze v měšcích naloženy na malý
vozík a ruční kabela se 400.000 fr. svěřena dvěma
sluhům. Zatím, co jeden z obou sluhů očekával
svého kollegu a postavil drahocennou kabelu na ko-
zlík k vozkovi, přistoupili dva muži a tázali se vozky
a sluhy na cestu. Sluha i vozka musili se obrátit
k sobě zády, aby jim odpověděli. Když se opět obrá-
tili, pohřešili k nemalému svému zděšení kabelu. Oba
taškáři zmizeli v davu. Na oba zřízence, jejichž spo-
lehlivost se osvědčila v dlouholeté službě, nepadá
nijaké podezření.
Paříž
centimetr
7
article
= Chlapec zavraždil otce. Z Nashville, Tenn.
se oznamuje: V bytě své matky v Middlesboro ze-
mřel dnes 16letý John Howard, když se byl krátce
před smrtí přiznal, že před třemi roky zavraždil otce
svého, obchodníka Thomasa Howarda. Tímto dozná-
ním bylo objasněno tajemství, kterým se policie
občané obce stále zabývali. Podrobnosti jsou násle-
dující: As před třemi roky přišel Thomas Howard
jednoho večera domů. Večeře byla již na stole při-
pravena a Howard posadil se na místě u okna, kde
jeho manželka obyčejně sedávala. Náhle zavzněl
výstřel a Howard klesl mrtev k zemi. Zpráva o této
vraždě rozšířila se bleskurychle po obci, avšak ve-
škeré pátrání po vrahu nevedlo k cíli. Nežli hoch
zemřel, vyzpovídal se takto: »Vím, že musím zemříti
a proto prozradím, kdo mého otce zavraždil: Já sám
jsem vrahem, avšak matka mne ku vraždě donutila,
neboť mi vyhrožovala, že mne hodí do studně.
Matka zařídila to tak, že otec musil si sednout
k oknu a umluvila se mnou znamení, kdy mám vy-
střeliti. Když otec mrtev na zemi ležel, zachvátila
mne lítost, nesměl jsem však pranic prozraditi.
Matka chtěla se za jiného muže provdati a tímto
způsobem chtěla se otce zbaviti.« Howardová bude
nyní souzena pro vraždu.
Howard
Thomasa Howard
Thomas Howard
Howardová
Nashville
Tenna
8
article
= O katastrofě ve chrámě v obci Niko-
polskoje oznamují se následující podrobnosti: Chrám
byl při nedělních bohoslužbách skorem úplně napl-
něn věřícími. Toliko pod kůrem nalezalo se poměrně
málo osob. Pojednou sřítil se kůr a ve chrámě po-
vstala hrozná panika. Nikdo v první chvíli nevěděl,
co se vlastně stalo. Vnitřek chrámu naplněn byl hu-
stými oblaky prachu. Hrůzu situace zvyšovaly ještě
stenání a vzdechy umírajících a nářek raněných. Te-
prve po delší době nabyl dav tak dalece rozvahy, že
mohlo být pomýšleno na pomoc. Tu shledáno, že
v tlačenici davu, jenž v úzkosti byl takřka beze
smyslů, četné osoby byly povaleny a těžce pošla-
pány. Pod troskami kůru pohřbeno bylo 30 osob,
z nichž 23, když vytaženy, byly již mrtvy. Příčina
katastrofy spočívá bezpochyby v tom, že následkem
značného návalu věřících bylo na kůru více osob než
chatrné trámoví sneslo.
Niko
9
article
= Příšerný vrak. Pro navštěvovatele západ-
ního pobřeží skotského jest již od devíti let zajímavý
trup bez komínu parníku »Útopia«, kotvící v Gare-
lochu a jenž roku 1891 stižen byl hroznou katastro-
fou. Plavci nikdy neomeškají ukázati pasažerům
parníků, plujících do mořské zátoky, vrak a vypra-
vovati jim jeho historii. Příšerně zajímavý tento
vrak v několika nedělích snad úplně zmizí. Na moři
přiházejí se mnohé hrozné věci, ale katastrofa »Uto-
pie« blíže Gibraltaru byla jednou z nejhroznějších,
jež zaznamenala kronika neštěstí na moři. Zname-
nitě stavěná tato loď vyplula v březnu 1891 s devíti
sty italskými vystěhovalci do New-Yorku. Prudká
bouře přinutila kapitána, hledati ochrany v přístavu
gibraltarském. Byla půlnoc a obloha úplně pod
mrakem, když parník obeplul rozervané předhořía
hroznou prudkostí vržen byl orkánem na hrot kotví-
cího tam anglického obrněnce »Anson«. Ialiani,
vyruše i ze sna, zachváceni hroznou panil ou, tla-
čili se zuřivě po schodech, jedva metr širokých,
Anson
Gare
Uta
Gibraltar
NewYork
Ialiaň
10
article
vedoucích na palubu. V šíleném namáhání proklestit
si cestu tlačícím se, rvoucím se zástupem lidu, tasili
někteří z nich nože a bodali na vše strany. Byl to
výjev k nepopsání hrůzný. Jen as pět minut po
srážce držel se parník ad vodou. Pak se potopil a
strhl s sebou přes 600 lidí, stísně ých v divok m
zmatku na úzkých schodech a vzájemně se vraždí-
cích. Po nějaké době byla »Utopia« zvednuta, opra-
vena a dovlečena do Skotska, kdež až dosud ležela
v ústí řeky Clyde. Po celé měsíce ještě byl vrak
naplněn tak prudkým zápachem karbolu, že dozorčí
úřadníci na vraku nešťastné lodi vydrželi jenom
několik dnů a musili býti střídáni. Mimo to se vy-
pravovalo, že o půlnoci je slyšet tlumené volání
o pomoc, temné sténání a chrapot, modlitby, šeptané
jakoby v šílenství, a jiné podivní úkazy. Ovšem že
tyto úkazy připouštějí také výklad přirozený: vlny,
narážející o boky lodi, a krysy uvnitř, způsobující
nejpodivnější zvuky. Nemluvě ani o vrzání a sténání
větru v lanoví a o hlasu dunidel a parních siren,
ozývajících sežz dálky.
Clyd
Skotsko
Utopia
11
article
= Obyvatelstvo Žaponska. Dle posledního
žaponskou vládou nařízeného sčítání lidu páčí se
počet obyvatelstva žaponské říše na 44,733,379, při
čemž dlužno podotknouti, že vojsko, námořnictvoa
trestanci vpočtěni nejsou. Oproti roku 1897 se jeví
přírůstek obyvatelstva o 754.884 hlav. Čelnější ža-
ponská střediska vykazují následující počet obyva-
telů: Tokio 1,425.366 obyv., Osaka 811.855, Kioto
351.460, Kobé 216.119, Nagoja 239.770, Yokohama
193.760, Hirašima 114.230 a Nagasaki 106.576 oby-
vatelů.
= Otráveni plynem. V domě na vých. 21.
ul. v New Yorku má 34letý Richard Ohlroggis ob-
chod se smíšeným zbožím, a jeho 23letý bratr Henry
byl u něho zaměstnán. Oba bratří bydlí v pokojíku
za obchodem. Onehdy ráno, když domácí po chodbě
kráčela, pocítila zápach plynu a v neblahé předtuše
spěchala do sousedního domu, kde vzbudila Henryho.
Tuckra, který pak dvéře pokojíku vypáčil. Henry
Ohlroggis byl mrtev a Richard byl bez sebe. —
Ihned byla povolána ambulance z Bellevue hospitálu
a dostavivší se lékař po delším namahání Richarda
vzkřísil a dopravil jej do hospitálu. V pokojíku ho-
řelo světlo, avšak zavedeným vyšetřováním se zjistilo,
že jest plynová roura prasklá a že z ní unikal vra-
žedný plyn.
Ohlroggis
Henry
Tucker
Richard
Yokohama
Nagasaki
New York
HOSPITÁLU
Tokio 1,425
Hirašima 114.230
Bellevue HOSPITÁLU
Žaponsko
Osaka 811.855
Kioto 351.460
Kobý 216.119
Nagoja 239.770
12
article
= Zahynuli při požáru. Z Petrohradu se
oznamuje: Onehdy v noci vypukl v jednopatrovém
dřevěném domě na velké Grebecké, na Petrohradské
straně, oheň. Záhy vzňaly se dřevěné schody, jež
tvořily jediný východ z obou bytů v podkroví. Oby-
vatelé hořícího domu probuzení byli teprve voláním
lidí shromážděných na ulici, a otevřevře dvéře, na-
lezli před sebou hořící schody. Způsobeným průva-
nem vnikly plameny do bytu. Obyvatelé zachránili
se skokem z oken, jež se nalezala na štěstí jen
čtyry aršiny nad zemí. Ve zmatku zapomenutov
jednom z bytů na 56letou vdovu po řemeslníku Jev-
dokiji Stepanovu a desetiletého Nikolaje Matvějeva,
jež se zadusili. Rovněž se nemohli zachrániti a za-
dusily se v druhém bytě 49letá vdova po dvorním
radovi, Olga Rossova a její služka, 19letá Natalie
Gribanova. Patrně tito nešťastníci nebyli probuzeni
voláním z ulice a byli vyneseni v bezvědomí teprve
hasiči. Všechny pokusy vzkřísiti je, byly marny.
Oheň byl po hodině uhašen. Shořela střecha a vnitřní
stěny domu, takže zbyly toliko stěny vnější. Způ-
sobená škoda páčí se na 5000 rublů.
= Pohřešovaná loď. V Havru a v Paříži pa-
nují značné obavy ve příčině osudu nákladní lodi
»Panillac«, jež dne 5. února vyplula z New Yorku
a měla již před několika nedělemi dorazit ke fran-
couzskému pobřeží. Přese všechny telegrafické dotazy
v anglických a francouzských přístavech nedošla do-
sud zpráva o pohřešované lodi. Ztráta lodi zname-
nala by značnou újmu pro světovou výstavu paříž-
skou, neboť parník »Panillac« veze četné strojea
železné součásti pro výstavu, zejmena také součásti
pro pohyblivé schodiště. Na lodi není pasažerů, po-
sádka její sestává z 52 plavců, strojníků atd. Lod
náleží »Transatlantické společnosti«.
Stepanov
Matvějev
Rossův
Gribanov
Petrohrad
Ob
Havre
Paříž
New York
Lod
13
article
= Nová věštkyně způsobuje značnou sen-
saci v Neapoli. Via de Duomo jest nyní cílem poutí
davů lidu z nižších tříd. Sídlíť tam nová věštkyně,
jež tvrdí, že jest inspirována přímo svatým Joachi-
mem a jež nejen že předpovídá nejpodivnější věci,
ale svým věřícím, pomocí svatého Joachima, slibuje
všeliké laskavosti, dobrá místa atd. Pověst této nej-
novější neapolské věštkyně zakládá se v tom, že se
jí, divce ještě mladé, zjevil světec a prorokovaljí
pro příští den smrt otcovu. Proroctví se vyplniloa
dívka nanejvýš rozčilena přiběhla k faráři u sv.
Joachima, jenž ihned oznamil »zázrak« s kazatelny.
Od té doby stala se věštkyně tak slavnou, že nalezá
víry i pak, vypravuje-li věci nejpodivnější. Jako na
příklad, že skorem denně setkává se na ulici se sv.
Duomo
svatý Joachim
svatý . Joachim
Neapol
Joachi
14
article
Joachimem, jenž jí dokonce každého jitra přináší do
domu čerstvé květiny. (Světec odevzdává je vždy v
lóži vrátného.) Mimo to věnoval jí světec také svůj
obraz, jenž putuje po pokoji a spočine brzy na tom,
brzy na onom místě. Mimo to obdařil ji světec zvý-
šeným darem věšteckým. Poslední a nejpovážlivější
zázrak udál se dne 22. února. Několik dní před tím
prorokovala věštkyně, že dne 22. února zemře v Sor-
rentu jakýsi Buonocore; sv. Joachim prý jí sám
smrt jeho písemně oznámí. S pochopitelným napje-
tím čekali věřící v určitý den ve chrámě Del Divino
Amore, kamž mělo býti poselství dodáno, když bez
dechu přiběhl posel, odevzdal faráři dopis a rychle
se vzdálil. Obsah dopisu, jejž duchovní ihned lidu
předčítal, byl následující: »Dnes 22. února zemřel
Buonocore v Sorrentu. Sv. Joachim.« — Avšak zvě-
davý jakýs reporter chtěl se osobně přesvědčito
podstatě tohoto zázraku. Odebral se do Sorrentaa
počal pátrat. Ale marně, nikdo o ničem nevěděl a
městské matriky mu potvrdily, že v Sorrentu žádný
Buonocore nezemřel. — To však nic nevadí; lid věří
dále a příjmy věštkyně netrpí tím nijaké újmy.
Joachim
Sor
Sorrento
del Divina Amor