1
masthead
11. července 1901 Číslo 189
4
article
řadu jiných platů. Odtud vyskytuje se v uve-
dené předloze ustanovení § 11. h), jímž se vy-
hřažuje společenstvům spolupů-
sobiti při organisaci, správě
znamenání cen obilí na plodi-
nových bursách a trzích, a jímž se po-
volávají zástupcové odborných spo-
lečenstev do smírčích soudů bur
těchto.
Tedy nikoli rozhodování ale spolupůsobení
a obmezený vliv. Nepřátelské stanovisko prot
bursám má býti vystřídáno spoluúčastí. Ale
proto nieméně nezmlkne na burse zápas obou
faktorů. Ubude nerovnosti, a le úplná
rovnost přece jen důsledkem
předlohy nezvítězí.
Předloha vytvoří organisaci rolnictva, d ue
a směr práce musí však rolnictvo
vnésti v ni samo.
Dostane se mu působiště, bude na něm, j ak
uplatní své síly. Třeba dosáhlo snad vlivu ve
vedení burs, v zápasu o ceny obilní nabude
pevného významu tenkráte, až se stane rovno-
mocným faktorem,, jako jest obchodník,
až nalezne v sobě dosti sily v zdoro-
vati nepřízni trhu. A tak i po uzáko-
nění předlohy vládní o závazných společenstvech
zůstane nerozřešena otázka uvedená. Ale její
řešení se přiblíží. Připadne rolnictvu samému
Od státu v tomto směru pomoci nadíti se ne-
může a nesmí, neboť není úkolem státu, aby
podporoval určitou třídu výrobeů na úkor spo
třebitelů. Stát nemůže dáti signál k boji mez
výrobcem a spotřebitelem obill.
A tak změní se i po uzákonění vládn
předlohy dnešní stav v tomto směru jen z části
a zemědělstvo bude zde nuceno raziti si samo
další dráhu. Činí tak jinde a bude tak činit
i u nás, až pochopí, že otázka země
dělská nedá se řešiti ani politicko
stavovskými stranami, ani krás
nými slovy, ani prudkými řečmi
nýbrž jen odbornou pracI a pro-
nikavou organisací ve všech směrech.
5
article
Jak vlivuplným by bylo na př. postavení rol-
nictva, kdyby organisováno bylo do posledního
muže v jednotný svaz obilních skladišť, opírajíeí
se o dobrou organisaci kapitálovou. Snad vý-
sledky politických přemetů tak často u nás do-
volávaných agrárníků německých otevrou i u náe
oči myslícím lidem.
A tak zdá se, že vedle organisace, jakj
míní vytvořiti vládní předloha, vyrůstá zvolna
organisace jiná — spojení rolini-
ctva na ovládnutí trhů obilních
Není data nejnovějšího, moderním jest. pouze
usilování o mezinárodní organisaci za. tímto
účelem vybudovanou. Mezinárodní kongress pa-
řížský r. 1900 dal myšlence této novou vzpruhu
a Ruhlandův měsíčník, výhradně jí věno-
vaný, pracuje neunavně na jejím provedení.
Mezinárodní spojení všeho rol-
nictva, které by diktovalo ceny
obilí, které by rozhodovalo o ze-
mědělském průmyslu a které by
vlastně vládlo, poněvadž by mělo
chléb ve své moci — toť korunou těchto
snah a úsilí. Ovšem jsou to agrárnické ideály
daleké, daleké budouenosti, Zda se uskuteční.
zda nezaniknou, kdož to ví! Ale dnes se o nich
vážně mluví a myslí, dnes prvky příslušné or
ganisace vyrůstají. Nelze se tedy před nim
uzavírati a přehlížeti jich.
»Vlastně jest nepochopifelno, že může rol-
nictvo trpěti mezinárodní krisí. Představmesi
na místě všech těch millionů rolníků jediného
výrobce obilí jakožto jediného majitele všesvě
tové úrody obilní — tento muž by byl nej
mocnějším člověkem světa. Rozdělení tohoto
jednotlivce v milliony jedinců uvrhuje tyto mi-
liony v bídu. A co tedy přirozenějšího, než uči-
niti z těchto millionů pomocí orga-
nisace jedince, ne však proto, aby vládl
světem, ale aby zajištěny byly ta-
kové ceny obilí, jimiž by uhraženy byly
náklady výrobní.« Tedy podobné ideje, jaké
jsou základem organisace dělnické.
Ruhlandův
6
article
Ale co jest nejzajímavějsího: vlastním a
k tomu praktickým původcem této myšlenky
mezinárodní organisace bylo — Rusko,
J. D. Whelpley vypravuje v 3. čísle
Ruhlandova měsíčníku: »4. listopadu 1896
učinil ruský vyslanec washingtonský, p. Kotzebue,
na základě instrukcí své vlády tehdejšímu stát-
nímu sekretáři Spojených států severoameri-
ckých Olnerovi návrh na sjednocení Ruskaa
Spojených států za tím účelem, aby z trhu byla
vzata pšenice domácí spotřebou nezužitá, a takto
docileno bylo zvýšení a udržení ceny její na
normální sazbě 1 dol. za 1 bushel. Ruská
vláda byla přesvědčena, že se k tomuto ujed-
náni ochotně připojí všechny ostatní státy pše-
nicí vyvážející a že provedení tohoto plánu pro
spěje výrobeům obilním celého světa.« K ujed
náni však pro odpor Spojených států nedošlo.
Organisace rolnictva za účelem ovládnut
trhu nabývá tedy půdy. Nese se za clly dale-
kého budouena.
Zatím musí však rolnictvo začíti o
počátků. A zvláště naše rolnictv
českě. Zkušdnosti jeho hospodár-
ských spolků nejsou namnoze z nejlep
ších a pohybují se na úrovní našeho rozbřed-
lého spolkaření vůbec. A právě tak, jako bude
nutno pomýšleti u nás konečně na reorganisae
našeho spolkového života a spolkařství vůbee
právě tak nastane tato povinnost i našemu rol
nictvu v jeho spolefch zvláště.
Whelpley
Kotzebue
Rusko
spojený stát
7
article
Uzákoněním předlohy o závazných spole
čenstvech bude dán nový, nutný popud. Rol
nictvu dostane se molíutné, pevné, finaněně upra-
vené a vlivné organisace, snad pochopí pak tím
spíše i význam racionálního sdru
ž ování výdělečného. Zde otovirá se
pole dalekosáhlé působnosti a výzosmu, na
němž zanikne agitační fráse a dojde očenění
jen práce positivní.
Snad bude předloha uzákoněna a doplněnu
příslušnými zákony zemskými již v době, kdy
počnou regulační prácejena českých řekáck
Vyskylnou-li se pak po létech i ony přěvraiy
výrobní a obchodní, jež tak chmurně líčivaj
agrarnické kruhy, bude se moci rolnictvo n
ně připraviti. A kdo připraven, neni tak snadno
vysazen ranám a ztrátám.*)
ro
*) Použito: v. d. Goltz v Schöpbergovu
Handb. II., Phillippowich: Grurdnss II
Schäfile v Zeiischniíi ete. 57. 2. a tam udaný
pramen, Kleinwächter v »Zukunít« a j.
Ustavující valná hromada družstva
pro úpravu Rokytky svolána jest na neděl
dne 14. července o 10. hod. dopol. do míst-
nosti Měšťanské besedy v Karlině v Královské
třídě »u města Petrohradu« v č. 66, I. posch.
Pořad: 1. Zpráva o posavadním běhu a stavu
záležitostí, týkajíeích se úpravy Rokytky. 2. Usta-
vení se družstva definitivní volbou na 6 roků.
Celní návrh průmyslniků. Zmfnili jsme s
již podvakráte o návrzích ústředního sboru obchod-
ních komor a spolku rakouských průmysiníků pro
příští úpravu obchodních a celních smiav. Vyjma
uvedené obory zabývá se pamětní spis zmíněného
sboru zbožím dřevěným, kamenným, hlí-
něným, skleněným a sklem. Ve všech těchto
průmyslech jest naše billancu obchodní aktivní.
Rol
Goltz
Rokytka
Petrohrad
Phillippowich
Schöpbergův Handb
Grurdnss II Schäfile
8
article
Jest tedy úloha celního tarifu zde poměrně malou
a hlavní těžisko spočívá v zachování re sp.
posílení vývozu. Antonomní celní tarif musí
se zde spokojiti zvýšením jen u položek, u klerých
se jeví stoupání dovozu. Při tlovarech diřevě-
nýeh usiluje návrh o větší specialisaci;
zvýšení cel navrhuje jen u dřevěných nýtu
pro obuvníky, fourniěry z amerického dříví
nářadí tělocvičněho, jehož hlavním doda-
vatelem k nám se stalo Německo a proti jehož
soutěži také zvýšení navrhované čeli. Nedoltče-
nými mají zůstati položky: vějíře, dýmky
troubele a p. U kamene a kamenného
zboží, cementu a pod. zdůvodňuje se
obšírně zachování dosavadního cla — zahraničí vy-
tlačuje zde náš domácí průmysl méně cennými vý-
robky. Při tom upozorňuje redakční komitét, že při
jednání s Německem k tomu nutno přihližeti, aby
nebyla německá cla na cement zvý-
šena: jinak navrhují se represalie. Při výrobě
zboží hliněného mají největší význam továrny
na porcelán. Pracuje jich dnes u nás 33 s 10.000
dělníky a vyrobí zboží v ceně as 10 mill. zl. (na
vývoz z toho 51/2 mill. zl.). Zde jest v zájmu továr-
níků zachovati dnešní celní stav. Jinak
jest tomu u skla. Sklenčný průmysl jest ovšem
rovněž zvláště průmyslem vývozním (vývoz jeho
cení se na 241/a mil. zl.) a dělí se na dvé skupiny;
výrobu zboží přepychového a zho ž
obyčejného. Druhá skupina trpí v poslední
době značným dovozem a žádá zvýšenl cel,
nikoli však tak velikého, aby vedlo k represaliím
cizích států. Výroba hudebních nástrojů
v posledních jétech mnoho trpí cizí soutěží. Jest to
Německo
9
article
zvláště výroba klavírů a pianin. Za tím
účelem navrhuje se změna celního principu
(clení z kusu a ne dle váhy). Špatnější zboží, které
zvláště domácí průmysl poškozuje, má býti výše vy
clíváno. Při zboží zápalném náš bývalý mo-
hutný vývoz téměř úplné vymizel. Navrhují se proto
úlevy doprávní politiky. Málo změn vykazují po-
ložky kovů nevzácných. Pokus o zvýšení
resp. obnovení ela zinkového se odmítá
ježto Rakousko jen nepatrný díl produkce světové
vyrábí. Stejně odmítá návrh podobné pokusy mla-
dého průmyslu hliníku, ježto jsou jiné průmysly
na nízkých cenách tohoto průmyslového výrobku
budoucnosti interessovány. Naproti tomu navrhuje se
zvýšení cel u vídeňských bronzovýc
lamp a průmyslu lustrů. U vzácnýc
kovů navrhuje se zvýšená ochrana pracím z
zlata, v menší však míře, než jak vyznívají přáni
zlatníků. Stalo se tak následkem odporu vývozeů
českého zboží granátového. Nejdůležitějšími a nej-
hledanějšími položkami ovšem jsou a zůstanou
zboží železné, stroje, nástroje a elek
trické přístroje. Dosavade činí dovoz z ciziny
21% roční domácí naší produkce. Navrhuje se p ro-
nikavé zvýšení cla skoro ve všech po
ložkách. Že se zvláště tento bod návrhů prů-
myslnických potká s největším odporem, rozumí se
samo sebou.
Veliké obmezení výroby saských přá
delen. Saské přádelny se usnesly, že následken
velikých zásob jihoněmeckých přádelen obmezí do
savadní svoji výrobu. Výše obmezení tohoto určen
bude na sobotní schůzi jejich.
Rakousko
10
article
Poptavárna pro obchod zahraničný. V Ně
mecku vyslovována odbornými kruhy již dlouho
myšlenka, aby zřízena byla státem zvláštní popta-
várna pro obchod zahraničný. V posledních dnecl
prohlásila německá vláda officiálně, že sama podob-
ných poptaváren nezřídí, ježlo by tím převzala zod-
povědnost, jíž něsti nemůže. Zároveň vyslovila však
ochotu přispěti značným obnosem na zřízení ústavu
podobného. Lze tedy za to míti, že po příkladu
jiných západních zemí dostane se i Německu po-
ptavárny této. Důležitost ústavu podobného pro
informace o cizím celnictví, spedici, soudnictví a p.
dále pro udílení zpráv o nových zdrojích odbytových
a nových zdrojích odbytových a nových pramenech
nákupních v cizině jest příliš palrna, než aby ji bylo
třeba dokládati. Vláda německá vysílá ostatek již
dříve do cizích krajů zvláštní obchodní attaché
kteří zjednávali si tam polřebné informace a podá-
vali zprávy. Vysílání jich potrvalo by i na dále a
vláda dávala by jich zprávy k disposici uvedeně
poptavárně. A zase ta neodbytná otázka: A co
u ná s?
Z německého cementářského kertelu. Ná-
sledkem valkého klesnutí poptávky po cementu jest
nový středoněmecký cementářský kartel. dle »Köln.
Zlgu.«, vážně otřesen. Kartel byl následkem silné
soutěže s to, aby prodal jen malou část své výroby
a zásoby kartelovaných továren značně vzrostly. Bo-
jem se Slezskem a belgickou soutění ceny značně
klesly. Mnoho nových továren pohrozilo vystoupením
z kartelu, jehožto další trvání jest následkem toho
velmi pochybno.
Z ci k. rakouských státních dráh. Orientn
expresní vlaky jezdí až do odvolání jen do Buku
resti, po případě jen do Sofie, následkem vzmáhají
cího se moru.
Köln
Německo
Slezsko
Sofie
11
article
Dodávka slámy pro vojsko. K zajištěn
potřebné slámy do postelí as 600 q na dobu od1
října 1901 do 30. září 1902 konati se bude dne 10
srpna 1901 o 10. hodině dopol. řízení v kanceláři
správní komise c. k. pěšího pluku zemské obrany
v Praze čís. 8 (na Pohořelci). Nabídky mohou se
ústně neb písemně podati. Písemné nabídky doručili
nutno komisi nejdéle do 9 hodin dopoledne. Bližši
podmínky lze u správní komise prohiédnouti.
Dodávka pro dráhu. Ředilelství c. k. priv.
rakouské severozápadní dráhy ve Vídni zadá pro
dráhu severozápadní a pro jiho severo-německou spo-
jovací drahu dodávku obručí nákolních, náprav pro
lendry a vozy, paprskových a kotoučových kola
úplných kol na dobu od 1. ledna do 31. prosince
1902. Písemné oferty, které i na čásť zniti mohou,
podati jest do 19. července 1901, poledne 12 ho-
din u ředitelství c. k. priv. rakouské severozápadní
dráhy, sekce D ve Vídni
Hedvábnický spolek pro království česk
upozorňuje všecky p. t. pěstitele bource morušového
že kupuje jako každoročně parou dobře umrtvené
ke smotání způsobilé zámotky, jež dlužno zasílati
teprv na podzim v měsíci září a říjnu
1901 jednalelství spolku na Smíchově č. p. 329. Zá-
roveň žádnjí se všickni pěstitelě, kteří letos na jaře
od hedvábnického spolku původní vajíčka obdrželi
aby za účelem sebrání statistického materiálu o vý-
sledku letošní kampaně v brzku podali zprávu jedna-
telství spolku.
Praha
Vídeň
spolek na Smíchov
12
article
Hospodářsko-politický spolek pro Ko-
stelec n. L. a okoli zřizuje Hospodářské družstv
v Kostelci n. L., zapsané společenstvo s obmezeným
ručením, a svolává za účelem tímto ustavující val
nou hromadu na neděli dne 21. t. m. o 9. hod. do-
polední do místností »u Přemysla« v Kostelci n. L.
s násl dujfcím pořadem: 1. Volba předsedy, místo-
předsedy a zapisovatele schůze. 2. Přednáška člena
zemědělské rady král, českého »O účelu a významu
zakládání hospodářských družstev«. 3. Zpráva o vý-
sledku přihlášených členův a upsaných závodních
podílů. 4. Přijetí spotečenské smtouvy. 5. Volby
a) tři členů ředitelstva na tři roky, b) devíli členu
rady dozorčí. 6. Volné návrhy. — Přiltášky k druž-
stvu dějí se v Občanské záložně v Kostelcí m Lab.
kdež také podíly a zápisné pro účet družstva se při
jímnjí
Výroční trh na hovězí dobytek v Pacově
bude se konati dne 26. července 1901. Na tento trh
bývá velký příhon těžkých volů a dojných krav
Minulý trh byl kojně dobytkem obestán a obeho
byl čilý. Prodáno bylo nejvíce velkých dojných krav
do dvorů a cukrovarů.
Trhy peněžni
Rursa.
V Praze, 10. července. (Pův. zpr. »N. Le)
Při tichém trhu uskutečněny závěrky: akcií České
banky »Union« za K 262.50 a akcii České spo-
lečnosti pro průmysl cukerní za K 220.—.
Dále podáváno za a kcie: Živnostenské banky
K 267.—, strojírny Daňkovy K 430.—, stro
jírny Ruston K 265.— zboží, Akciové továrny
na vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 438.—
Královéhradeckého úvěrního ústavu K 485.—.
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Officiální záznamy znějí:
Přemysl
Daňkův
Ruston
Kostelec můj
Kostelc m Laba
Pacov
Praha
spolek pro kostelec můj
zemědělský rada král
Český banka
13
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
, Plzně r. 1886 ..
»» Teplice r. 1887.
», Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » , , kom. dl. úp
„ , , , mel. úpisy
„ »» » želez. úpisy
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosprůvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . .
Em. 1871
dto.
dto.
» 1872
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
1871
dlo.
1874
dto.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha .
dlo. lit. B. .
Em. 1874
dlo.
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . ..
Zivnostenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . . ..
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní draha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
sio
. (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.-západní dráha
dto.
(lit. B.)
Pražsko-duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho sev. němedká spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kollně . . . . . . ..
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc, piv. v C. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Mlodřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská želézařská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 10. července. (Závěrečné úřadn
kursy.)
468.—
Únorová renta . 99. 15
rak. severozáp. dr.
společná » květ. 99.15
polabská dráha . 479.—
» » stříb. 99.—
pražsko ducheov.
rakouská » zlatá 118.15
spol. st. dr. rak. uh. 635.—
» kor. 95.55
jižní dráha
uherská , zlatá 118.15
silniční dr. lil. A. 229 —
» » » B. 222.—
» kor.
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Vltava
Vídeň
Hosprůvěrní banka
Humpolee Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
úvěrní banka
moravský eskomptní banka
Zivnostenský banka
Čechya Morava
první český společenský
stroj . společenský
zlatý 118.15 společenský
jižní dráha
14
article
93 05
dunaj, paroplaveb. 780.—
státní losy 1854 182.50
rakouský Llovd . 846.—
» 1860
pražská želez. sp. 1593.—
po 500 zl. . . 139.50
česká montan. sp. 1090.—
po 100 zl. (. .
170.50
alpská montan. sp. 412.50
státní losy 1864.
206.50
rým.muráň. spol. 433.—
144.—
losy tisské . ..
rak. zbrojovka
» úvěrního úst.
387.—
vídeň. stavební sp.
149.50
vídeň. I. komun.
386.—
peštská vagonka
turecké losy .
95.50
b. anglo-rakouská
267.25
severočeská uhlář.
západočeská uhl. 234.—
vídeň. b. jednota
447.—
mostecká uhl. sp.
855.—
716.—
r. úst. pro úv. poz.
15
article
Schodnica
1280
rak. úvěrní úslav
628.5
633 .—
turecká tabák. rež. 272.
uh. úvěrní banka
404.—
devisa německá . 117. 50
b. pro země rak.
vídeňská unionka
543.—
» londýnská 239.5
262.50
» pařížská
95.17
česká b. Union.
» curyšská . 95 12
267.—
Živnost. banka.
dvacetifrank . . 19.04
buštěhradská A.
2830
»B . 1030
marka papírová . 117 47
rubl ». 253.—
duchcov. podmok. —.—
Ivovskočernovická 523.—
a si
Eskontní sazby 31/2, 4 procenta.
Na lepší zprávy novoyorské byla
bursa zahájena smýšlením příznivý m,
na konec však nabyl převahiy obchodui
klid a kursy se drobily.
x. Z Vídně, 10. července. (Telefonogram
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Poplašné
zprávy, které došly z Nov. Yorku ustoupily,
tím uklizena hlavní příčina nepokoje. Kromě
toho se ukázaly pověsti o ruské bankovní krisi
nesprávnými. Zprávy o neshodách mezi tureckou
vládou a správou veřejného dluhu nedošly po-
tvrzení. Akcie dráhy státní získaly následkem
hojné poptávky. Naproti tomu byl zisk alpinek
nepatrný. Oboje turecké hodnoty se pak pod-
statně zlepšily. Akcie mostecké uhelnodolné
společnosti, české báňské a Rudolfovy hut
utrpěly ztráty. V jednotlivých papírech doprav-
ních bylo smýšlení lepší. Renty byly také dnes
celkem pevny. Devise a valuty nezměněny. Na
eskomptním trhu peníze snazší. 3 1/16 .
Devisy.
York
Rudolfův
Vídeň
úvěrní banka
buštěhradský A . 2830
16
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 tr.
delší lhůly
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
, delší lhůty
Londýn šek a kreih. za 10 l.st
delší lhůty . . . . .
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kri lh. za 100 lir
» delší lhůty . . . .
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů . .
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» » delší lhůty
Svýcarý šek a kr. 1h. . ..
delší thůty.
x. Z Vídně, 10. července. (TelI. »N. L.
(Večerní bursa.) Keditky 630.— (po—.—)
pherské kreditky 634.—, anglobanka 268.25
bankovní jednola 448.—, unionka 544.—
länderbanka 404.50, státní dráha 635.—, jižn
dráha 90.—, polabská dráha 480.—, severo
západní dráha 469.—, turecké tabákové 273.—
N L
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Vídeň
17
article
rýmavsko-muráňské 434.—, alpinky 413.—
(po —.—), květnová renta 99.15, uherská ko-
runová 93.—, turecké losy 95.50, marky za
hotové 117.52, na ultimo 117.50. Smýšlen
se poněkud zlepšílo.
Berlínská bursa, 10. července. (Z
telefonogr. »Nár. Listů«.) Na pevné záznamy
novoyorské a na lepší smýšlení vídeňské rann
bursy zahájen byl zde obchod smýšlením uklid
něným. V průběhu byla nálada klidná, ke konei
pevnějšl, obchod však pohyboval se poměrn
v malých rozměrech. — Na trhu bankovním
zlepšily se z vůdčích hodnot rak. kreditky o1.
diskontokomanditní o 1.25, německá bank
o 1.5 proc. — Na trhu dopravním byly v po-
předí obchodu dráhy americké, jež v souhlasu
s novoyorskými záznamy byly dráže placenya
stoupla Kanada s 2.4. Northern o 2 proc. —
Švýcarské dráhy klidné a o zlomky procentové
lepší. Gotihardská znamená 152.50, severový-
chodní 100.10, Jura Simplon 98.20. Státn
dráha na Vídeň pevná. Také paroplavební hod-
noty asi o 1 vyšší. Naproti tomu transvaalská,
marienburská a berlínská pouliční dráha nižší
Z hodnot báňských zotavily se dosti značně
některé papíry uhlářské, zejmena gelsenkirchen-
ské (+ 3), Hibernia (+- 2.4) proc., Consolidace
o 1.5 proc. nižší. Ze železářských bochumské
Laura asi o 1 proc. vyšší. — Na trhu kasovním
nebylo smýšlení jednotné, převládala však na-
bídka. Schalker o 5.75, Stadtberger o 4.75,
Hoesch o 4.5, Hochdahl o 4, Hasper o 3.5.
Orenstein o 3 proc. nižší, naproti tomu Wil-
helm o 4.5, Rh. Metall o 3, Boesperde o 2 5
proc. vyšší. Na trhu ukládacím španělské exte-
rieury dále slabší, turecké losy mirně zotaveny
Soukromý diskont nezměněn 3 proc.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
Laura
Orenstein
Kanada
Vídeň
Hibernia
Jura Simplon
31
article
Rakouské kreditky . . . .
Diskonto . . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . .
Španělské exterieury . . .
Bochumské ocelárný . . .
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. . . .
Harpenské uhl. doly . . . .
Gelsenkirchenské uhl, doly .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . .
Hamb.amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . ..
Turecké losy . . . . . . .
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
40
article
Z kasovních papírů: Coneordia 243.—
Eschweiler 184.—, Geisweider 140.—, Hoch
dahl 147.—, Katovické 168.50, Wilhelm 155.—
Phönix 130.25, Rh. Stahl 149.—, Schalker- Gr-
263.—, Westfalia —.—, Orenstein 116.—
Rh. Metall 127.—, Hasper 116.50, Donners-
mark 178 60, Huldschinský 90.50, Vulean
197.50, Bismark 198.10, Caro 98.25, Hoesch
136.—, Georg-Marie 100 10, Königsborn 133. 50
Boesperde 107.50, Nordstern 198.—, Stadt-
berger 135.—, Kölner Bgw. 290.—
Dodatečná bursa. Z Berlína, 10. červenc
— hod. — minut. (C.-B.) Státní dráha 135.60, jižní
dráha 21.60, darmštadtská banka 125.90, národní
banka 105.75, dortmundské 150.75, huštěhradská B
—.—, Northern 94.80. středomořské 100.30, meri
dional 133.—, gotthardská 152..50, švýc. centrál. —.
švýc. severovýchodní 100.10, uherská zlatá —.—
uherská korunová 93.70, italská 97.10. Za hotové
Lauřina huť 180.60, dortmundské 56.50, bochumské
163.50 gelsenkirchenské 163.50, Hibernia 153.—
harpenské 150.90, Consolidace 289 75. — Dodateční
bursa pevná.
Z raukrtu, 10. července. (Tigr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 198.—, akcie společn. státní
dráhy 135.40, papírová renta 99.—, stříbrná renta
98.95, zlatá renta 100.90, uherská zlatá renta 99 60
uherská korunová renta 94.10, lombardy. 21.60.
Wilhelm 155
Stahl
Orenstein
Cara 98.25
Georg
Marie
Königsborn
Kölner Bgw
katovický
Hasper
Stadt
Berlín
Donner
darmštadtský banka
národní banka 105.75
huštěhradský B
Hibernia 153
Coneordium 243
Eschweiler
Phönix 130.25
SchalkerGr263
Vulean 197.50
Bismark 198.10
Hoesch 136
Nordstern 198
Northern 94.80
41
article
Smýšlení klidné.
Z Paříže, 10 července. (Tlgr. závěrečné kursy.)
3pct. umořitelná renta —.—, Spet. renta 100.65
31/apct. reuta 101.62, ilalská renta 96.50, rakouský
pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.—.
lomhardy 107.—, turecké losy 102.50, sménky na
Londýn 25.17, rakouská zlatá renta 101.75, uhen-
ská zlatá renta 99.50, otomanská banka 524.—.
tabáková režie 307 — Smýšlení upevněné.
Z Berlina, 10. července. (O 1 hod. 15 min
odpol.) K reditky 198.10, státní dráha 185 50, lombardy
21.75. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 10. července. (Počáteční bursa.
39% renta 100.67, 31/2% půjčka 101.60. Smýšlen
upevněné.
Paříž
Londýn
Berlín
45
article
V Praze, 10. července.
ObIlí. Znamená se za 50 kg transito: pše
nice česká jakosti 75—81 kg K 8.50 až K 9.10
uherská — až — kg K 0.— až K 0.—, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 79 a
— kg K 890 až K 0.—, česká stará jakosti
— kg až — kg K —.-- až K —.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—: žito české
jakosti 70 až 74 kg K 8.25 až 8.60, uherské ja
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0.—, vadně — až — k
až 0.— až 0.—, rakouské jakosti 74 kg. K 8 70
K —.—; ječmen výběr K 0.— až 0.—
první jakosti K —.— až K —.—, střední
K 0.— až K —.—, merkantilní K 0.— až
K 0.—, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bílý K 8.15 až 0.—, rychlík
K 8.20 až 0.—, merkantilní K 8.— až 0.—, ove
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 6.70 až0.—, cinquantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová kukuřice K 6.70 až 6.75, cinguant.
Praha
kg
uherský
46
article
1900 K 7.60 až 7 75; vikev česká K 9.75 až 10. —
haličská K 9.50 až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 10.— až 10.50, proso K —.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramo
transito: pšeničná mouka č. 0 K 28.— až K 29.—
č. 1 K.27.— až K 28—, č. 2 K 26.— až 26.50. č. 21
—.—až K —.—, č. 3 K 24.50 až 25.—, č. 4 R 22 50
až 23.—, č. 5 K 21.— až K 21.50. č. 6 K 18.50 až
20.—, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 13.50 až K 14.—.
Žitná mouka č. L. K 25.— až 25.50, č. II. K 24.—
až 24.50, č. III. K 19.— až 19.50, č. IV. K 14..50 a
15.— — Pšeničně otruby jemné K 11.— at
K 11.20, hrubě K 11.— až 11.20, otruby žitnéK
11.40 až K 11.50, krupice K 23.— až —.—, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy . čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.
K 32.—, čís. 7 K 29.—,
Semena. Ueny za 50 kg. Repka sklizeň
1900 zimní K 14.— až 14.25, mák modrý český
K 25.— až K 26.—, modrý ruský K 24.50 až 25 50
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—
kmin český K —.— až K —.—, holandský K 30.—
až K 32., haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K —.— až —.—, červený K —.— až K —-.—
Repka
Ueno
kg
56
article
ličská K 12.50 až K 13.—, Iněná semena haličsk
K —.— až K — ——
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazol
k vaření K 9.— až K 10.—, ke krmení K 0.— až
0.—, boby K 8.— až 8.25, hrach Viktoria K 13.5
až 14.—, k vaření žlutý K 10.50 až K 11.50, k vaření
zelený K 13.50 až K 14.50, ke krmení K 10..50 a
11.25, čočka K 12.— až 15.—.
Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový K 8.75 až K 10.75.
Zvířecí tůky. Ceny za 50 kg transito
sádlo uberské K 55.— až K 56.—, sádlo americké
K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Svestky č-
ské K 12.50 až K 14.50, bosenské 110/120 až 80/8
K 14.50 až K 17.50, srbské K —.— až K —.—
višně K —.— až K —.—, třešně K —.— až K
—.—, hrušky K 12.— až K 26.—, křížaly K 8.—
až K. 9.—.
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito
seno lisované K 4.— až K 4.20, nelisované K 4.—
až 4.40, cizí K 8.75 až 4.—; sláma cepy mlácená
K 3.50 až K 3.75, ke krmení K 2.75° až 2.85.
ko stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.65 až 0.—
Kvasnice a výpnlky, Ceny za 50 kg:
Kvasnice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky
K —.— až K —.—
Čekankn. Sušená čekanka po 50 kilogramech
8.— K až K 8.25.
Svestka
kg
57
article
Obilí.
M. Z Vídně, 10. července. (Tlfgr. »Nár.
Listů«.) P lodinová bursa. Na effektivním
trhu kupováno pohotové nové žito, celkem byl
však obchod nevalný. Staré zboží nezměněno.
Na trhu termínovém bylo smýšlení kol-
savé. Kursy na nepříznivé zprávy o výsledcích
sklizně v Uhrách stoupaly, zejmena pšenice
stoupla o 8 h proti sobotě. V poledne se zhor-
šila o 5 h, potom dosáhla opět zisku. 2 h.
V ostatních druzích byl obchod nevalný. Ku-
kuřice na září-říjen byla pevna, protože nebylo
žádných výpovědí. Ostatní druhy zboží byly n
kursech včerejších. Znamenaly: pšenice na
podzim 8.30, 8.24, žito na podzim 7.18, ku-
kuřice na září-říjen 5.68, 5.71, kukuřice n
květen-červen 1902 5.25, oves na podzim
6.58, 6.59.
Naposledy znamenaly pšenice na podzim
8.23, 8.24, žito na podzim 7.14, 7.18, kuku-
řice na červenec srpen 5.52, 5.53, kuku-
řice na září-říjen 5.70, 5.71, kukuřice na květen-
červen 1902 5.24 5.25, oves na podzim 6.57.
6.58, řepka na září-říjen 13.30, 13.40, řepkov
olej pohotový 40.— až 41.—.
Z Vidně. 10. července. (Telegram.) Pse-
nice na podzím K 8.25 až 8.26, pšenice na jar
K 0.— až 0.—, žito na podzim K 7.18 až 7.19.
žito na jaro K 0.— až O—, kukuřice na červen
červenec K —.— až —.—, kukuřice na červene-
srpen K 5.52 až 5.54, na srpen-září K —.— až —.—
na září-říjen K 5.70 až 5.71, kukuřice na květen-
červen K 5.24 až 5.26, oves na podzim K 6.57
6.58, oves na jaro K —.— až —.—. — Smýšlení
pro pšenici pevné, ostatní druhy obilí chabé. Počasí
krásné.
Z Pešti, 10. července. (Závěrečné kursy.)
Pšenice mdlá, na říjen 7.98 až 7.99, žite
stálé, na říjen 6.77 až 6.78, oves stálý,
na říjen 6.24 až 6.25, kukuříce pevná, na
červenec 5.23 až 5.25, na květen 4.93 ai
4.94, řepka klidná, na srpen 12.90 až 13.—.
Vídeň
Uhry
Pešť
58
article
Počasí krásné.
Z Pešti, 10. července. (C.-B.) Nabídky
pšenice byly skrovné, koupěchtivost lepší, smý-
šlení klidné. Obraty činily 20.000 q při nezmě
něných cenách. Ostatní druhy obilí byly rovněž
klidné a ceny nezměněny. Trh termínový byl
zahájen na koupě smýšlením pevným při stou-
pajících kursech. Později se však smýšlení
kursy oslabily. Vypověděno bylo 6000 q kuku-
řice. Počasí krásné.
Z Borlína, 10. července. (Telegram.) Pšenic
na červenec 160.75, na září 161.50, na říjen 162.50.
žito na červenec 137.—, na záři 141.75, na říjen
142.75, oves na září 130.50 nom., říjen —.— nom.
Z Hamburku, 10. července. (Tigrm.) Pšenice
klidná, meklenburská 160 — až 168.—, žito pevnější,
holštýnské, 136.— až 145.—, ruské liknavé 100.—
až 103.—,
Z Paříže, 10. července. (Tlgrm.) Žito klidné,
na červenec 15.—, na srpen 1475, na září prosinee
14.90, na listopad-únor 15.—, pšenice klidná, na čer-
venec 20.30, na srpen 20.50, na září-prosinec 21.15
na listopad-ůnor 21.40. Mouka chabá, na červene
25.85, na srpen 26.05, na září- prosinec 26.95, na
listopad-únor 27.25. — Počasí zamračené.
Pešť
Borlín
Hamburk
Paříž
62
article
—n— V Praze, 10. července. (Původní
zpráva »Národních Listů«.) Suro vrna.
Na seslabené zprávy z večerních burs cizozem-
ských podáváno dnes jak v obchodě dopoled-
ním za I. pohotový výrobek B 88% K 23 . 8
z Ústí, K 23.20 z Kralup, K 23.05 z Prahy.
K 22.65 z Kolína a K 22.30 z Pardubic.
Za zadní výrobky B 884 K 21.30
až K 22.60 v paritě ústecké k docilení.
Za novlou kampaň říjen-prosinec jest
cena K 23.— na Ústí pouze nominální.
Na odpolední burse při klidném
smýšlení podáváno za pohotový výrobek K
23.75, za říjen-prosinec K 22.90 franko Úst
peníze.
Bilé zboží klidné za cen předešlých.
Cukerní zásoby v Hamburku obnášely 10.
července ve skladištích 52.250 t. (loni 11.800 t.)
v lodích 46.000 tun (loni 65.000 tun). Celkové
zásoby obnášejí 98.250 tun proti 72.900 t. pře
týdnem a 76.800 t. před rokem.
Do čtyř hlavních londýnakých přístavů př-
vezeno v týdnu do 6. července 3846 tun, vr-
vezeno 9100 tun. Zásoby 6. července obnášely
180.408 tun proti 185.662 t. před týdnem
47.210 t. před rokem.
Statistika šesti hlavních přístavů kubán-
ských přinesla následující číslice: V posledním
týdnu, do 10. července, přivezeno 2000 t. (loni
1500 1), od počátku kampaně přivezeno 463.500
tun (loni 213.500 tun). Celkové zásoby činí
122.000 tun proti 130.000 t. před týdnem
26.500 tun před rokem. Továrny v činnost
dvě, proti dvěma před rokem.
Praha
Sura
Ústí
Kralupy
Kolín
Pardubice
Hamburk
63
article
Úřadní záznamy pražské bursy oukerní
A. Surovina. I. výrobek bas. 889%, rend. z
100 kg pohotového zboží k dodání z Ústí n. L
stanice K 23.75 až K 23.85, z Ústi nad Labem
přístaviště K 23.75 až K 23.85, z Prahy K 23.—
až K 23.15, z Prahy-Karlfna překladiště K —.—
K —.—, z Kolína K 22.60 až 22.75, z Pardubie
K 22.25 až 22.40, z Kralup K 23.15 až 23.30..
dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem stanice
—.— až K —.—, z přístaviště na říjens prosinec
K 22.90 až K 23.—. Z Prahy na říjen prosine
K —.— až —.—. Z Hamburku na srpen K —.—
až K —.—, na září K —.— až —.—, — Zadní
výrobek z Ústí n. L. basis 82% K —.— a2 —.—
basis 88 procent K —.— až K —.—. — B.
Cukr pro konsum za 100 kgr.: pohotové
z bož1: rafináda 1. K 84.— až 84.50, rafináda
Il. K —.— až —.— pilé centrifug. K 83.—
až K 63.50, cukr kostkový v hednách. I. K 86.— a
K 86.50, cukr kostkový v bednách II. K 85.50 a
Cukr
ústit nad Labe
Praha
Kolín
Kralupy
Ústí nad Labe
Hamburk
burza oukerní A . surovina
kg