3
masthead
11. července 1901.
5
article
Hrozné věci jsou v knize zaznamenány
o útisku náboženském, který snášeti jest pravo-
slavným a mohamedánům. O pravoslavných
čteme: Školy jejich jsou zavírány, učitelé pro-
následováni, odkazy zadržovány, užívání svého
národního jmena zapovídáno, školní mládež ze
škol policisty vyháněna, rodiče pokutováni, po-
sílají-li své děti do srbských škol, svědomit
duchovní suspendováni, neschopné vládní stvůry
na jich místa dosazovány, chrámové klíče a po-
kladny úřadně konfiskovány; jednotlivé obce bý-
vají dlouho bez duchovního, umírající zůstávají
bez útěchy náboženské, vykonávání pravoslavných
obřadů profanisuje se i na hřbitovech.«
Pravoslavní i mohamedáni jsou v šane vy-
dáni katolické propagandě. »Tropení katolické
propagandy je neslýchané a daleko vybočiloz
hranic slušného missionářství; je nekřesťanské
a nelidské a připomíná španělskou inkvisici.
6
article
Katoličtí missionáři ulupuji ve-
řejně mohamedánské a pravo-
slavné děti a je unášej!. Matky marně
dovolávají se ochrany úřadů. Unesené dívky ktu
nebo překřtívají na katolicko a s katolíky oddá-
vají. Duchovní pravoslavný nebo mohamedánský.
žaluje-li na tolo násili a žádá, aby dívka byla
úřadně otázána, přestoupila-li na víru katolickou
dobrovolně, bývají policejně stíháni. Sara-
jevský katolický arcibiskup Sta-
dler veřejně s dětmi obchoduje. Od
chudých pravoslavných a mohamedánských vdov
kupuje nedospělé siroltky a obrac
je na katolickou víru. V Sarajevě
matky straší děti: Stadler tě vezme! Mo
propagandy převyšuje i moc Kal-
layovu. Je tomu několik let, co Stadler dal
jistou mohamedánku násilně pokřtít. Všechno
mohamedánstvo sarajevské se bouřilo a šlo ža-
lovati guvernérovi Appelovi. Guvernér poslalk
Stadlerovi svého pobočníka a prosil, aby k němu
ve služebné záležitosti přišel. Sladler odpověděl,
že guvernér má k němu stejně daleko a přeje-li
si něčeho, aby přišel sám a guvernér musil s
timto rozhodnutím spokojiti.«
Ke konci knihy vypravuje se o spojen
ství Kallayovu s Milanem prot
černohorskému knížeti Nikolov
proti němuž a jeho rodině dávali psáti pověstné
hanopisy, neřádně jako velkoměstská stoka, ale
nyní už zapomenuté tak, jako Milan.
Trvalejší pomník buduje sí v paměti oby-
vatelstva bosenského p. Kallay. Pomník ten
přečká věky, jen že to nebude pomník, zbudo
vaný v srdci národa.
Stadler
Appel
Kallayův
Milan
Nikolov
Kallay
Sara
Sarajevo
Kala
7
article
Němci a Francouzové.
Ve stejné téměř době s velkolepými slav
nostmi sokolskými konaly se, jak známo, zá-
vody automobilů z Paříže do Berlína, při nichž
uvítáni francouzští účastníci v hlavním městě
říše německé nejinak, nežli jako nositelé palmy
míru mezi oběma národy. Slavností na počes
francouzských automobilistů pořádaných zúčast-
nily se také vládní kruhy německé a na závě-
reční hostině bylo neméně nežli pět něme-
ckých ministrův, kteří se nad přítom-
ností francouzských závodníků radostí rozplý
vali tak, že se nad tím pozastavuje i německý
tisk. Tak na př. »Kreuz-Zeitung« praví, že jí
překvapilo, že ministr obchodu Möller v pře-
pjatostech, jichž ve své pozdravné řeči užil,
zašel tak daleko, jak u státníků, zaujímajících
vysoké a zodpovědné úřady, aspoň v Německu
nebývá pravidlem. Možno prý s ním sice sou-
hlasiti, že největší výhody, jež si Franciea
Německo navzájem povolily, jsou s to zjedná-
vati v otázkách hospodářských stav smírného
spolužití. Zabíhalo však příliš daleko, přioděl-
ministr Möller tento poměr mezi oběma státy
slovy: »Náš zájem jest zájem Fran-
cie a zájem Francie jest zájme
Německa.« Slova tato měla by se dle sou-
vislosti s předcházejícími větami ministrovy řeč-
vztahovati pouze na hospodářský poměr
Avšak, praví list dále, plným právem podotýká
»Kölnisehe Ztg.«, že v našich dnech poměr
tento úzce souvisí se všeobecný m
politickými poměry obou národ
a že by člověk mohl býti náchylným v průmy
slovém spojenství mezi Francií a Německem,
ministrem obchodu proklamovaném, spatřovati
ještě něco více, kdyby to bylo třeba jen
— přání na straně Německa.
Němec
Francouz
Möller
Fran
Paříž
Berlín
Německo
Francie
Kölnisehe Ztg
KreuzZeitung
8
article
Každý rozumný Němec by se ovšem ra-
doval, kdy by to, co vyznělo z řeči jeho jako
přání, se skutečně splnilo a zjednal se přá-
telský poměr, spočívající na předsudků prostém
ocenění společenských politických zájmů a b ez-
výhradném uznání stavu nyněj-
šího. O podobném bezvýhradném uznání.
třeba že v ohledu tomto zaznamenati lze značný
pokrok, u velké massy Francouzů mnoho pozo-
rováno nebylo. Dlužno jen vzpomenouti si na
slavnost sbratření, slavenou té-
měř současně v Praze mezi Fran
couzi a Čechy, při níž s průzračnou jas
ností ukazováno na Německo jako na společného
nepřítele obou národů. Za poměrů těchto zdá
se nám, že v Německu nesmí se z úřadn
strany nic veřejně státi, co by mohlo
se vykládati jako přání po politickém
spojenství, neboť vydávali bychom se tím
nebezpečí, že by naši západní sousedé spatřo-
vali v přání tomto dotěrné namlouvání a že
bychom místo vzájemné ochoty dožili se po-
směchu. Před tímto nezdarem německý národ
varujeme, končí list svoji úvahu; byli bychom
si přáli, aby pan Möller byl své řeči při ho-
stině dal »formu poněkud méně přehnanou«.
Sokolské slavnosti v Praze ukázaly tedy
Němcům, že jejich naděje ve přátelství Fran-
couzů — jež vyvozovali z přítomnosti několika
francouzských automobilistů — jsou přece jen
poněkud předčasné, jelikož se nyní ke svému
zklamání otevřeně přiznávají, takže nebudou se
svou »německo-francouzskou shodou« nikde.
ani v Petrohradě ani jinde, moci šachrovati.
Němec
Francouz
Čecho
Möller
Praha
Německo
Petrohrad
9
article
Armijo odstoupí. Z Madridu se ozna
muje, že v dnešní schůzi poslanecké sněmovny
děkoval předseda Armijo za její důvěru, ale
prohlásil, že trvá na svém rozhodnutí, že od-
stoupí. Kdyby zůstal předsedou, mohlo by prý
to způsobiti rozkol v liberální straně. Sněmovna
vyslechla toto prohlášení s projevem svého po
litování.
Školský zákon v Anglii. Dolní sně-
movna schválila dnes 333 hlasy proti 215
školský zákon ve druhém čtenl.
Zákon o přímých volbách do sněmu
českého ve volebních okresích obc
venkovských,
jak byl přijat sněmem dne 6. t. m., zní takto:
§ 1. Ve volebních okresích obcí venkovských jes
každá místní obec, která dle posledního sčítání lidu
má více než 500 ohyvatel, místem vo
lebním. Místní obec čítající méně 500 obyvatel
volí z pravidla společně s nejbližší m
venkovskými obcemi téhož soudní h
okresu ve volebních místech, jež pro jednotlivé
skupiny volební budou ustanoveny. Volební místa
taková ustanoví místodržitel nařízením. V každém
volebním okresu obcí venkovských ustanovi místo-
držitel, která z místních obcí zařaděných do volební
skupiny obcí venkovských má býti v něm hlavním
místem volebním.
§ 2. Každý z okresů volebních jmenovaných
v § 7. řádu volení do sněmu království českého volit
má jednoho poslance. Soudní okresy, jmeno-
vané v § 7. řádu volení do sněmu království českého
buďtež brány v hranicích ohvodu, jaký při volení
zaujímají. V těchto soudních okresích nejsou obsa
ženy obce zařaděné do voličské třídy měst a míst
průmyslových. Všichni ti, kdož mají v každém vo-
lebním místě volebních okresů obcí venkovských
právo voliti, činí jeden sbor volící.
Madrid
Anglie
poslanecký sněmovna
10
article
8 3. Poslanci obcí venkovských, obsaženýc
v § 7. řádu volení do sněmu království českého
buďtež voleni všemi občany, kteří dle
zřízení obecního, daného dne 16. dubna 1864, maj
právo voliti zastupitelstvo obecní, ne
jsouce vyloučeni z práva voličského dle § 3. zákon
daného dne 17. ledna 1870 č. 8 zemského zákonníka.
a kteří a) v obeích, majících tři sbory voličské
tvoří prvý a druhý sbor voličský, nebo kteří plat
nejméně 8 K přímých daní; b) v obcích, majících
méně nežli tři sbory voličské, tvoří první dvě tře-
tiny všech voličův obecních, postavených za sebou
dle velikosti daní přímých, které ročně platiti maji
a nad to těmi voliči oběcními, kteří plali nejmén
8 K daní přímých. K voličům jmenovaným v a) i b
připojení buďte takoví příslušníci obce, kteří dle §i
sub 2. b) až g) řádu volení v obcích vykonávají
právo voličské v obci dle své hodnosti osobní
11
article
§ 4. Seznam voličů v každé venkovské obci
obsažené v § 7. řádu volení do sněmu království
českého, budiž na základě seznamů voličských, jak
při volení obecního zastupitelstva po-
sléze vykonaném opraveny byly, dvojnásobně zho-
toven od představenstva obecního a budiž při tom
bedlivě šetřeno, co nařízeno jest v 8 3. tohoto zákona
a v § 3. zákona ze dne 17. ledna 1870 č. 8 z. z
jeden takový seznam má pak představenstvo obecní.
ustanovíc čtrnáctidenní nepřestupnou lhůtu rekla-
mační, vyložiti v úřadní místnosti obce, ve které
by každý do něho nahlédnouti mohl a že se tak
stalo veřejně ohlásiti, druhý seznam však podati
má představenému úřadu politickému.
Představený tohoto úřadu rozhoduje o rekla-
macích v náležitý čas podaných a může též až
do doby, kdy se má voliti, z moci úřadu svého opravy
činiti v seznamu voličském. Učinila-li by se oprava
nějaká, budiž to v seznamu voličském od příslušného
představeného úřadu politického potvrzeno.
12
article
§ 5. Přednosta přímo představeného politického
úřadu vyhotoví na základě opraveného seznamu vo-
ličského ihned každému voliči de seznamu zapsa-
nému a do bytu jeho dodá legitimační listek.
v němž poznamenáno býti musí jméno voličovo,
místo kde bydlí, místo, den a hodina, kde a kdy
volba počne, pak doba, do které se hlasovací lístky
příjjmnají.
8 6. K vykonání volby poslanců sněmovních
má, a to pokud se týče volby ve sboru držitelů
velkých statků, místodržitel, pokud se týče volby
v městech a průmyslových místech, pak v obchod-
ních komorách i v obcích venkovských
politický úřad, pod nímž přímo postaveny
jsou, dodati voličům s lístky legitim ační m
tištěné lístky hlasovací (lístky volící), na kterýchž
naznačeno býti musí, kolik osob voliti se má.
a kteréž opatřeny býti musí úřadní pečetí řečeného
úřadu i připomenutím, že jiné lístky hlasovací při
hlasování nebudou platny. Ztratil li by se komu
neb zmařen-li by byl takový lístek hlasovací, má
politický úřad k žádosti toho, kdo má právo voliti,
vydati lísteke jiný.
§ 7. Opravené seznamy voličů každého místa
zákona naznačené místo volební obcí venkovských
buďtež ve dvou stejnopisech pro volbu připraveny.
Tyto připravené seznamy voličů buďtež od starostů
oněch obcí, které náležejí k jednomu skupinovému
místu volebnímu, před volbou v čas odevzdány sta-
rostovi skupinového místa volebního. Seznamy vo-
ličů všech obcí k jednomu skupinovému volebnímu
místu příslušících slouží, jsouce k sobě připojeny.
jakožto dílčí seznamy za základ pro volbu.
§ 8. Volební komise pro každé v § 1. tohot
zákona naznačené místo volební venkovských skládá
se z dvou členů obecních zastupitel-
stev místa volebního a z dvou členů zeměpanským
volebním komisařem z voličů jmenovaných.
13
article
Takto jmenovaní čtyři členové zvolí napoloviční
většínou pátého člena volební komise. Nedosáhne-li
se takové většiny ani při druhé volbě, jmenuje to-
hoto člena zeměpanský volební komisař. Neďostaví-li
se tolik voličů, kolik jich jest potřebí k stanovení
se volební komise, vykonává zeměpanský vo-
lební komisař funkce volební komise. Úřad
zeměpanského volebního komisaře jest, ač jinak
v platnosti trvají předpisy platné pro veřejné úřad-
níky v příčině cestovních útrat a diet, úřadem
čestným, jejž každý povinen jest přijmouti.
§ 9. Lístky legitimační, které se voličům vydají.,
přinášejí s sebou právo, že voliči mohou do míst-
nosti k volbě ustanovené vejíti a jsou jim jako vy-
zváním, aby se v den na nich pojmenovanýa
v určitou hodinu k volení dali vynajíti, byť i nebyli
dále k tomu pozvání.
§ 10. Při volbách poslanců obcí venkovských
budiž, jakmile seznamy hlasovací byly podepsány.
skrutinování provedeno a výsledek konečného sčítání
hlasů předsedou volební komise ohlášen, protoko
o volbě skončen, členy volební komise a zeměpan-
ským volebním komisařem podepsán, spolu se sez-
namy hlasovacími a jinými akty volebními zapečetěn
nápisem, z něhož viděti, co uvnitř se nalezá, opatřen
a zeměpanskému volebnímu komisaři odevzdán, jenž
spisy tyto zašle přednostovi onoho politického úřadu,
k němuž náleží hlavní místo volební.
14
article
§ 11. Když hlasování ve všech volebních místech
téhož volebního okresu obcí venkovských je skon-
čeno, přísluší hlavní volební komisi, aby
vyhledala a oznámila celkový výsledek všech blaso-
vání; tato hlavní volební komise převezme k tomu
konci spisy od jednotlivých volebních komisí zaslané.
Hlavní volební komise shromáždí se u přítomnosti
zeměpanského volebního komisaře v hlavním místě
volebním a skládá se ze sedmi členů a sice
z obecního starosty neb jeho náměstka a dvou členů
obecního zastupitelstva hlavního místa volebníhoa
ze tří voličů ve volbě zúčastněných, jež jmenuje
zeměpanský volební komisař. Sedmý člen budiž
zvolen aneb jmenován dle předpisů §. 8. tohoto zá-
kona. Předsedu hlavní volební komise jmenují čle-
nové této komise ze svého středu. Každý volič
ve volbě zúčastněný může přijíti do
místnosti hlavní volební komise.
§ 12. Když jest tolik poslanců náležitě zvoleno,
kolik potřebí, protokol o volbě sepsaný se skončí, od
členů komise, která volbu řídila a od komisaře
zeměpanského podepíše, přidají se k němu listy
o sčítání hlasů, lístky hlasovací a lístky legiti-
mační; byli-li by voleni poslanci držitolů velkých
statků, též plnomocenství a byli-li voleni poslanci
obcí venkovských, zároveň spisy naznačené v § 10.
tohoto zákona, potom se vše od komise a komisaře
společně zapečetí, dá se na vrch nápis, z něhož
viděti, co uvnitř se nalézá, a věc odevzdá se země-
panskému komisaři, aby ji odevzal místodržícímu.
obec venkovský
15
article
§ 13. Suma 8 K platí jako ve smyslu § 3. tohoto
zákona, tak i ve smyslu § 13. volebního řádu zem-
ského, jak stanoven jest zákonem ze dne 20. května
1886 čís. 52 zem. zák. za onen minimální obnos
daňový, jehož placení jest zapotřebi pro volební
právo.
§ 14. 88 9. a 33. odst. 4. 8 36. a § 37. řádu
volení do sněmu království českého 8 8. tohoto řádu
volení ve znění stanoveném zákonem ze dne 22.
února 1874 č. 10. z. z. § 15. tohoto řádu volení ve
znění stanoveném zákonem ze dne 20. května 1896
č. 52 z. z. 8§ 6., 7., 8., 9., 10., 11. a 16. zákona ze
dne 17. ledna 1870 č. 8 z. z. 88 27. a 28. zákona
ze dne 9. ledna 1873 č. 1 z. z., na jejichž místo
ustanovení z předu uvedená nastupují, pozbývaj
platnosti.
§ 15. Zákon tento nabývá platnosti dnem pro
hlášení.
816. Mému ministerstvu vnitřních záležitostí na
řízeno jest, aby zákon tento ve skutek uvedlo.
16
article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Ohlášení výsledků závodů, př
sletu všesokolském pořádaných a udílení cen
stane se slavnostním způsobem v sobotu dne
13. t. m. na Žofině, kdež bude již od 4. hod.
odpol. pořádán zahradní koncert. Vstupné z
osobu 40 hal., pro členy jednot sokolských
účastníky sletu, kteří se vykáží slavnostním od-
znakem, 20 hal. Účinkuje hudební sbor a pě-
vecký kroužek »Sokola« pražského. Výsledek
závodů ohlášen bude ve vělké dvoraně žofinske
o 8. hod. večer. Vstup pro členy jednot sokol-
ských volný. Potom následuje přátelský večen
na ostrově.
Pojištění účastníků sletu bylo vše-
obečné a vzlahovalo se netoliko na cvičence, ale
na veškero obecenstvo, na cvičišti přitomné. V prů
běhu sletovém došlo toliko k jedinému nepatrnému
případu zranění, který bez průtahu byl uznán.
Fotografové amatéři se slušně žádají.
aby rozličné pohledy z veřejného cvičení sletovéhio
zapůjčili dru. J. Scheinerovi v Praze na Václavském
náměstí za účelem uveřejnění v pamětním díle
sletovém.
J Scheiner
Praha
Václavský náměstí
Sokol
17
article
»Pamětnídílo o čtvrtém slelu všesokolském
vydáno bude nákladem slavnostního výboru. Dílo
toto vyjde as v pěti sešitech. Uspořádání svěřeno
dru. Jos. Scheinerovi.
sPraha a čtvrtý slet všesokolsky
19014, příležitostný to spis, přináší v nádherné úpravě
větší počet vyobrazení z Prahy, na slet a život so-
kolský vůbec se vztahujících. V části texlové jestl úvodní
báseň, pojednání o Praze, poslání Sekolstva v ná-
rodě českém, rozvoji Sokolstva, o předcházejících
sletech sokolských v r. 1882, 1891 a 1895. Dále zde
nalezáme pořad IV. sletu, popsání cvičiště, pojednání
o sokolské výstavce atd. Dílko toto, uspořádané
drem. Scheinerem, jest velice milá upomínka na
slavné dny sokolské a doporučuje se co nejvřeleji
jednotliveům, jednotám sokolským, do knihoven
a pod. Cena stanovena na 1 K 20 hal., poštou 1 K
40 hal. Objednávky přijímá Eda Waraus, pokladnik
slavnostního výboru sletového v Praze I., ve Staré
Rychtě. Zasílá se jen za hotové.
Fotografie z veřejného cvíčení sletového
prodávají se v 60 druzích za 1 K (rozměr 18 cm x« 24
cm) a za 1 K 80 h. (rozměr 26 cm X 31 em), po-
šlou o 50 hal. více. Objednávky vyřizuje Eda Wa-
raus, pokladník slavnostního výboru. Zasílá se jen
za hotové.
Členové zábavního odboru sleto
vého sejdou se za účelem fotografování ve slav
nostní kanceláři v neděli 14. t. m. o 101/2 hodině
dopolední.
Schůze zábavního odboru koná se v ponděl
15. t. m. o 81/4 hod. večer v zasedací síni »Sokola-
pražského.
Účty zábavního odboru buďlež dodá
vány p. Pertoldovi, úřadníku banky »Slavia« v Praze
Scheiner
sPrah
Waraus
Ed Wa
Pertold
Praha
Sokol
úřadník banka
Slavia
sletový v Praga I
centimetr
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
einnun
— »Svůj k svému a vždy dle pravdy«
toto heslo Františka Palackého vepsala »M or.
Orlice« sic v čele svého listu, ohradila je
však nahoře i dole dvěma jak břevna tučnými
čarami, tak že obsah této devisy otce národu
nemůže živou mocí vniknouti do vlastního ob-
sahu staročeského orgánu brněnského. Aspoň
výpad, k němuž odhodlala se včera »Moravská
Orlice« následkem našich úvah o chystaném
vyrovnání mezi národnostmi na Moravě, potírá
proslavený výrok Palackého neupřímností a falšt
zcela očividnou. Na místě, aby nám stála jako
nejhlavnější punktační orgán moravský v slově
o našich zcela reálních výtkách a obavách, aby
vyvrátila naše zajisté závažné námitky naprosto
zevrubně a nedvojsmyslně, hájí — osobu dra.
Jana Žáčka proti bezohledným prý našim úto
kům, jako by ve vyrovnací akci nepostupova
náležitě, jak se to dá srovnati se zájmem ná-
rodním. Pro nás není nikterak zapotřebí » Mor.
Palacký
Žáček
Mor
Orlice
moravský Orlice
Morava
19
article
Orlici« uváděti celý obětavý politický živo
Žáčkův a poukazovati na jeho nejlepší síly ná-
rodu věnované. »Nár. Listům« neušel ani jediný
jeho záslužný skutek pro národ výkonaný, i ne
máme nějmenší příčiny nedoznati, že počítáme je
k nejčelnějším politickým charakterům našim
Také náš článek o osnovách a úlcích morav
ských vyrovnávaček, jak vyšly na jevo památnou
řečí d' Elvertovou, není žádným útokem na před-
sedu klubu moravských poslanců, nýbrž spíše
dovoláváním se jeho politického věhlasu jako
záruky, že neuskuteční se na Moravě záhub
věci, kteréž Žáček věnoval svůj život ! Ale také
žádná politická osobnost, ničí zásluhy na světě
nezabrání nám, když podle svého nejlepšího
přesvědčení a rozvahy někde znamenáme nebez-
pečí pro společnou věc národní, abychom ne-
podnikli vše, co v našich silách jest, abychom
na toto nebezpečí upozornili a dle sil svých za
brániti mu se pokusili. V moravských vyrov
návačkách toto nebezpečí zcela zřetelně spatřu
jeme, už proto, že podniká se tu smíření mez
částí českého národa s částí společného od-
půrce, ačkoliv jest samozřejmou, všeobecným
doznáním všech poctivých českých stran stvr-
zenou zásadou, že vyrovnání mezi oběma ná-
rodnostmi jest možno — je-li vůbec možno
— jenom tenkráte, když se podnikne
současně ve všech zemích ko-
runy české. Tak velí první polovina hesla
Palackého »Svůj k svému!« Zastavují-li Mora-
vané svůj odvetný národní boj proti Němcům.
vystupují z šiku celého národa, opouštějí nejen
Orlik
Žáčkův
Elvertův
Žáček
Palacký
Mor
Němec
Morava
20
article
Slezany, ale i nás Čechy, jichž stanovisko proti
německému nátlaku směřujícímu k rozdělení
Čech podkopáno bude vykonaným vyrovnáním
na Moravě. Z týchž důvodů a veškerým právem
před desíti i více lély vystupovaly nynější mo-
ravským punktacím nachýlené orgány staročeské
proti punktacím našimi Staročechy chystaným
I kdyby pak Němci moravšti nabízeli moravským
Čechům skutečné, hmatavé výhody, aspoň po-
měrné zabezpečení národní budoucnosti našeho
lídu na Moravě, bylo by uzavření takového paktu
snad oportunní, ale přes to by nemohlo schvá-
leno býti se stanoviska morálky národní pospo-
litosti vůči bratřím v Čechách a ve Slezsku ! Ale
tomu tak není. Proti Elvertovi neozvaly se do-
sud jiné námitky z české strany na Moravě,
leda že věc vyrovnání předčasným povídáním
poškodil. Kdyby česká strána na Moravě uza-
vřela d'Elvertovo vyrovnání, vykoná
skutek politicky inferiorní, ne-
hledě ani k tomu, že je to skutek se stanoviska
národnostního sebevražedný. Je to přímo zou-
falé, pomysliti, že po skutcích národní stateč-
nosti a discipliny, jakou moravský lid osvědčil
zejmena v dobách nejnovějších v Prostějově,
Litovli, Olomouci a jinde, když odhodlaně
konečně narazil za nadšené pochvaly svých
bratří v Čechách cestu, která jedině ke spáse
vede, hrozí Moravě uzavření železné smlouvy
s Němci na zabránění této spásy, tohoto ko
nečného vítězství. Na místě, aby nás »Mor.
Slezan
Čecho
Němec
Elvert
Elvertův
Mor
Čechy
Morava
Slezsko
Prostějov
Litovel
Olomouc
21
article
Orlice« »vždy dle pravdy« poučila o lep-
ších stránkách vyrovnání, aby nás přesvědčila,
že punktace tyto nejsou vyklestěním bu-
doucí, stůj co stůj nevyhnutelné sně
movní české většiny na Moravě, háj
dra. Žáčka proti útokům nespáchaným. Č
snad pravdu říei nemůže? Tomu zdá
se nasvědčovati závěrek její vehementní obrany
dra. Žáčka. Zniť takto: »Předseda klubu če-
ských poslanců na sněmě moravském určitě
oznámil, že nemá pražádné chuti, nechat z
sebe dělat jakéhokoli beránka, který by m ěl
snímat číkoli hříchy a sloužit za
staffáž živlům, které snad na účet
jeho vůči veřejnosti chtějí se dě-
lati hezkými. Ani on, ani stran
naše vůbec nemáme proč, všechnu
a ani hlavní tíhu zodpovědnosti
vyrovnací na sebe bráti.« Toť přec
zdreující kritika celé vyrovnací akce, že si ji
ani ostřejší představiti nelze. Jaké jsou tedy
důsledky jednání i předsedy klubu i jeho
strany?
— Pravzorem zpupné surovosti něme-
ckého »šriftlajtra« jest pachatel žatecké »Natio-
nale Zeitung« jakýsi Gustav Borstendörfer; štěti-
natost jeho jména vyznívá aspoň zcela zřetelně
z jeho štvaní proti žateckým Čechům, o čemž
zvlášť podařenou ukázku přináší poslední číslo
jeho všeněmecké slátaniny. Tónem ve slušném
jazyce nenapodobitelným vrhá se na žatecké
Čechy, poněvadž uživají svého jazyka ve ve-
řejném životě i na náměstích a ulicích žateckých.
Žáček
Borstendörfer
Čecho
Orlice
Morava
Čechy
nale Zeitung
22
article
Jest přirozeno, že ve městě více než ze třetiny
českém ozývá se český hlahol na všech stranách
přes všechny vzteky německo-radikálních fana-
tiků. Jazyk český jest v tak hojném užívání
v Žatci, že Borstendörfer volá: Nebuďeme-li se
silně brániti, jsme v dohledné době ztraceni.
Proti pokračujícímu počešťování našeho města
musíme dáti na jevo rozhodné vystoupení. A
si každý Němec v Žatci umíní: Ode
dneška nestrpime žádného českéh
slova na ulici. Češi ať se podle
toho zařídí a následky ať si sa m
přičtou. Žádná německá hospodyně ať ne-
přijímá české služky, žádný mistr české učně
tovaryše. Jenom tenkrát pakliže národn
boykot prováděti budeme způso-
bem nejbezohlednějším, můžem
českému návalu vzdorovati, jinak
jsme v desíti létech Čechy zahubeni jako dne
židy . ..« Stát, jehož občané mohou proti svým
spoluobčanům vystupovati takovým způsobema
se umlouvati veřejným tiskem k hromadnému
zločinu vydírání nebezpečným vyhrožováním,
jest na nejkratší cestě ztratit čestný titul státu
právního. Na jiném místě a sice hned bezpro
středně za štvavou svou lokálkou tvrdí Borsten-
dörfer, že v Žatci není více než 430 Čechů
Jak je možno, aby těchte 430 Čechů snědlo
v desíti létech 1450 Němců ?
Borstendörfer
Němec
Čech
Čecho
Žatec
Čechy
23
article
— Německá kultura v plném světle
V neděli dne 7. t. m. podnikli přátelé české
menšiny trutnovské z okresu úpického zvlášt-
ním vlakem výlet do Národního domu v Trut-
nově, kde uspořádána za zvuků kapely rtyňské
ve prospěch Národního domu zahradní slavnost.
Z okolí úpického dostavifo se přes 400 účast
níků i rovněž domácí Čechové dustavili se hoj
ným počtem. Ačkoli počasí během odpoledne
nebylo stálé, přece nenucená zábava trvala až
k 10. hodině večerní do odjezdu zvláštního
vlaku. Účastníci z okolí úpického rozloučili se
v Národním domě s Čechy trutnovskými i na-
stoupili ve vzorném pořádku a v úplné tichosti
cestu do nedalekého nádraží, netušíce, že ra-
dostné chvíle v Nár. domě zažité zkaleny budou
vášní nepřátelskou. Blížíce se k nádraží uví-
táni byli zástupem německých turnérů v kroji,
kteří bránili zástupu českému v cestě. Ohlušu-
jící »Heil« a »Nieder mit den Čochen« rozlé-
halo se daleko široko. Nebylo by věru divno
a za zlé by se pokládati nemohlo, kdyby zá-
stup Čechů, na 400 hlav čítající, toto drzé po-
čínání německé mládeže byl náležitě odmítl,
ale nestalo se tak. Čechové brali se klidně
dál až na nádraží, kde se jim naskytlo divadlo
nové. Zástup německých výtržníků vítal je
řvoucím »Heil« neustále se opakujícím, mezi
kterým následovali sprosté jen u Němeů ob-
vyklé nadávky. Bouřlivé »Na zdar!« z tábora
Čecho
Trut
národní dom
národní dům s Čechy
nieder mit den Čochen
24
article
Čechů byla jedinou odvetou, která otřásala
nádražím. Německá cháska dostavši posilu pří-
jezdem vlaku z Janských Lázní za ohlušujícího
pískotu a řevu vrhala se na klidně stojící Če-
chy, kteří mezi tím, jako z jednoho hrdla,
naši národní hymnu »Kde domov můj« zanoto-
vali. Daleko rozlehal se zvuk písně, přerývaný
výkřiky zpupné mládeže německé, která
holemi, sklenicemi a tácky do zá-
stupu Čechů házela a když tito
místa svá zaujali, vlak znovu ob-
klopila, po něm házela a nadávka-
mi nejsprostšími a plváním na
Čechy se vrhala. Mezi tím, aby pře-
rušen byl povyk, zanotovala rtyňská kapela ve
vlaku pochod, načež vlak odjel. Bouřlivá tato
scéna každého překvapující byla nade vši po-
chybnost Wolflány v hospodě »Stadt Berlin«.
jakož i v »Turnhalle« umluvena, což dosvěd-
čuje se tím, že známý provokatér Siegel
komptoarista firmy Fr. Thim, továrna na závěsy
a žaluzie v Trutnově, pronikajícím hvizdotem
při příchodu Čechů dal skrytým turnérům umlu-
vené znamení. Možno říci, že jen zdrželivost
Čechů úpických, kteří v Nár. domě ke klidnému
a důstojnému odchodu vybídnuti byli, zabrá-
něno bylo, že tato zpupnost německá neměl
neblahých následků. Německý tisk nicméně vy-
tlouká kapitál na úkor Čechů a viní je, že prý
vyšli z Národního domu s hudbou, voláním
»Na zdars a zpěvem, což jest mrzkou lží
Čechové, ačkoliv již na cestě hrubě napadeni,
přišli až na nádraží úplně klidně, teprve zde,
slušným způsobem, totiž zapěním písně »Kde
Čecho
Siegel
Čechy
Trutnov
Stadt Berlín
Francie . Thim
25
article
domov můj«, hleděli přerušiti ohlušující řev.
Jako hlavní podněcovatelé wolfiánské bouře jsou
zjištěni: Václav Schielhabl, výpomocný sluha
pošt. úřadu v Trutnově, jednatel »Bund den
Deutschen in Ost-Böhmen«, který v turnerském
obleku jako zběsilý si počínal a jemu rovno-
cenný shora jmenovaný Siegel statně přizvu-
koval. Rovněž advokát JUDr. Th. Piek v Trut-
nově, Fr. Sturm, obchodník s modními látkami
v Trutnově, jakož i Marie Hamplova, prodavačka
řezníka Lorenze v Trutnově a j., kteří po Češích
plivali, tácky házeli, do nich vráželi a nadáv-
kami poctívali. To všechno dělo se za přítom
nosti pouze jednoho policejního strážníka. Okr-
hejtmanství trutnovské, kterému slavnost za-
hradní oznámena byla, se žádosti za assistenci
četniekou, neučinilo opatření pražádného, jakoby
o štvaní wolfiánského »Trautenauer Zeitungue
protí Národnímu domu a Čechům trutnovským
pranic nevědělo. Před týdnem v Gabersdortě
u Trutnova posl. Herzog za přítomnosti správes
okr. hejtmanství jako vládního zástupce, nepřímo
německý lid vyzýval ku pronásledování Čechů
trutnovských. Což není již žádné instance, která
by veřejné štvaní wolfánské zamezila? Což
výpomocný sluha e. k. pošt. úřadu v Trutnově
smí bez příčiny a beztrestně urážeti český lid?
Schielhabl
Siegel
JUDr
Th
Hamplův
Lorenz
Čech
Zeitungue
Čecho
Herzog
Trutnov
Trut
Francie . Sturm
Gabersdorta
národní dom
26
article
Doufáme, že vylíčený případ poučí nyní pří-
slušné orgány, jak jednati, aby zpupnosti
Wolfiánů trutnovských, mezi které náleží na
předním místě též katecheta P. Sturm, který
svým vyzývavým chováním nejen Čechy, ale
i každého rozumného Němce uráží a stav du-
chovní veřejně ponižuje — byla učiněna přítrž,
aby o bezpečnost Čechů v Trutnově náležitě
bylo postaráno.
— Zemské flnance. Zemský výbor krá-
lovství českého schválil ve včerejší schůzi me-
morandum dle návrhu referenta přísedícího zem-
ského výboru pana dra. Urbana, které zašle s
předsedovi ministerstva dru. Körbrovi,
ministru Rezkovi a ministru financi, jakož
i všem zemským výborům. Memorandum zabývá
se sanováním zemských financi a zemský výbor
odvolává se v něm na resoluce v minulém za-
sedání sněmovním příjaté, ve kterých vyzývá
se vláda, aby království českému poskytl se
příspěvek k úhradě nákladů spojených se schvá-
lenou úpravou učitelských platů, a aby svolala se
zvláštní anketa za účelem sanování zemských
financi. Roční schodek v rozpočtu odhaduje s
na 6,000.000 K a nová úprava učitelských
platů vyžadovati bude kromě toho 12,000.000 K.
K úhradě tohoto schodku sloužiti má též zem-
ská daň z piva, ale zemský výbor upozornuje
v memorandu, že samostatná pivní daň setkala
by se s velikými obtížemi, protože vyžadovala
by složitého správního ústrojí, které pohltilo by
až 50 pet. vybrané daně. Spis poukazuje v pří-
čině té na zkušenosti, jichž nabylo se samo-
statnou pivní daní ve Štyrsku. V některých
obcích jest kromě toho pivní krejear již za-
veden a zemská pivní daň byla by mu na úkor.
P Sturm
Čecho
Němec
Trutnov
Urbano
Štyrsko
27
article
Zemský výbor doporučuje proto vládě, by místo
samostatné pivní daně zavedla přirážku ke státní
dani z piva buď zákonem říšským pro všechny
země, nebo jen pro české království. Přírážku
ke státní dani z piva žádá zemský výbor v sou-
hlase se zemským výborem haličským, který
též uznal obtíže samostatné zemské dané pivní.
Vláda bude pozvána, aby k anketě, svolané za
účelem uzdravení zemských financi, vyslala své
zástupce a požádána, by na memorandum ve
včerejší schůzi schválené odpověděla do pod-
zimního zasedání sněmu. — V příští schůzi
zemského výboru předložena mu bude ke schvá-
lení poukázka na zemskou banku království če-
ského k výplatě sumy, které jest třéba, aby
bylo lze učitelstvu vyplatiti
dodatečně za dobu od 1. ledna
do 30. června t. r. částky, o něž
bylo jeho služné novouúpravou
zvýšeno. Stane se tak ze šestimillionová
schválené zemské půjčky, jež nebyla dosua
realisována.
Přírážka
28
article
— Jmenování nového ředitele mistra
Antonína Dvořáka nebyl s to . orgán Mereyův
propustiti bez několika, spíše zpozdilých, neš
jizlivých poznámek. »Dvořák ješt té doby nej-
znamenitějším skladatelem v Čechách,« píše
»Pr. Tagbl.«, »a pakliže při volbě byl význam
hudebníka směrodatným, jest ustanovení toto
zajisté správným. V národnostním ohledu bude
konservatoř, která pod Bennewitzem až dosud
měla povahu utrakvistickou, nyní úplně českou,
čehož sluší tím více litovati, že právě »Deutsch-
böhmen« vykazuje výkonné umělce ve velkém
počtu. V každém případě jest třeba naditi se,
že »Spolek pro pěstování hudebního umění-
postará se o německé žáky, kteří se hodlají na
pražské konservatoři vycvičiti jakožto instru-
mentalisté anebo pro divadelní povolání, nebot
jakkoli Dvořák politicky nikdy nevystoupil,
předce jest rozhodně nacionální.« Tam, kde
zlomyslnosť s obmezeností se — snoubí, vzni-
kají plody k hnusu pokolení lidského, tolik
možno k výlevu »Tagblattovu« podotknouti.
Dvořák
Deutsch
Čechy
29
article
Doktor hudby na oxfordské universitě, oslavenee
anglických a amerických festivalů hudebních,
skladatel, jehož jmeno dominuje na všech pro-
gramech nejpřednějších symfonických spo-
lečností celého světa, dirigent, jejž u svých di-
rigentských pultů vítati pokládají nejpřednějš
filharmonické korporace za největší čest pr
sebe — německých nevyjímaje — dr. Ant.
Dvořák jest, podle »Pr. Tagblattu«, při nej-
menším nehodou pro pražskou konservato
hudby, politování prý hodnou. Jaké oběti stálo
národní konservatoř severo americkou, než sejí
zdařilo upoutati na krátkou aspoň lhůtu Dvo-
řáka za ředitele! Na pražské konservatoři bude
prý záhodno aby kuratorium učinilo proti němu
opatření, poněvadž »Deutschböhmen« vykazuje
značný počet »výkonných uměleů«. Může být
něco grotesknějšího, než tento »Tagblattův«
protiklad Dvořáka proti budoucím geniům
z »Deutschböhmen«, jež dlužno především při-
učiti důslednějšímu používání kapesníku, dříve
než dovedou pochopiti štěstí, jehož jim dopřála
prozřetelnost, že mohou studovati pod Dvo-
řákem !? Se svým protikandidátem, jakýmsi
Waldemarem Müllerem nebo Mayerem od dvorni
opery berlínské, se pražští Němci, ani na světlo
netroufají a domnívají se snížiti význam Dvo-
řákův tím, že prý jest neznamenitějším skla-
datelem v Čechách. Pro nás je to právě nej-
větší chloubou, že nejlepší český skladatel ani
v Rakousku soupeře nehledá, neboť jeho vý-
znam je světový. Když byl jmenován de
doktor
Antonín
Dvořák
Müller
Mayer
Němec
Čechy
Rakousko