ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8d8e4590-6615-11dc-ac02-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 68, place 43, org 14, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. července 1901.
4 masthead
Číslo 189.
5 article
Hrozné věci jsou v knize zaznamenány o útisku náboženském, který snášeti jest pravo- slavným a mohamedánům. O pravoslavných čteme: Školy jejich jsou zavírány, učitelé pro- následováni, odkazy zadržovány, užívání svého národního jmena zapovídáno, školní mládež ze škol policisty vyháněna, rodiče pokutováni, po- sílají-li své děti do srbských škol, svědomit duchovní suspendováni, neschopné vládní stvůry na jich místa dosazovány, chrámové klíče a po- kladny úřadně konfiskovány; jednotlivé obce bý- vají dlouho bez duchovního, umírající zůstávají bez útěchy náboženské, vykonávání pravoslavných obřadů profanisuje se i na hřbitovech.« Pravoslavní i mohamedáni jsou v šane vy- dáni katolické propagandě. »Tropení katolické propagandy je neslýchané a daleko vybočiloz hranic slušného missionářství; je nekřesťanské a nelidské a připomíná španělskou inkvisici.
6 article
Katoličtí missionáři ulupuji ve- řejně mohamedánské a pravo- slavné děti a je unášej!. Matky marně dovolávají se ochrany úřadů. Unesené dívky ktu nebo překřtívají na katolicko a s katolíky oddá- vají. Duchovní pravoslavný nebo mohamedánský. žaluje-li na tolo násili a žádá, aby dívka byla úřadně otázána, přestoupila-li na víru katolickou dobrovolně, bývají policejně stíháni. Sara- jevský katolický arcibiskup Sta- dler veřejně s dětmi obchoduje. Od chudých pravoslavných a mohamedánských vdov kupuje nedospělé siroltky a obrac je na katolickou víru. V Sarajevě matky straší děti: Stadler tě vezme! Mo propagandy převyšuje i moc Kal- layovu. Je tomu několik let, co Stadler dal jistou mohamedánku násilně pokřtít. Všechno mohamedánstvo sarajevské se bouřilo a šlo ža- lovati guvernérovi Appelovi. Guvernér poslalk Stadlerovi svého pobočníka a prosil, aby k němu ve služebné záležitosti přišel. Sladler odpověděl, že guvernér má k němu stejně daleko a přeje-li si něčeho, aby přišel sám a guvernér musil s timto rozhodnutím spokojiti.« Ke konci knihy vypravuje se o spojen ství Kallayovu s Milanem prot černohorskému knížeti Nikolov proti němuž a jeho rodině dávali psáti pověstné hanopisy, neřádně jako velkoměstská stoka, ale nyní už zapomenuté tak, jako Milan. Trvalejší pomník buduje sí v paměti oby- vatelstva bosenského p. Kallay. Pomník ten přečká věky, jen že to nebude pomník, zbudo vaný v srdci národa.
Stadler Appel Kallayův Milan Nikolov Kallay Sara Sarajevo Kala
7 article
Němci a Francouzové. Ve stejné téměř době s velkolepými slav nostmi sokolskými konaly se, jak známo, zá- vody automobilů z Paříže do Berlína, při nichž uvítáni francouzští účastníci v hlavním městě říše německé nejinak, nežli jako nositelé palmy míru mezi oběma národy. Slavností na počes francouzských automobilistů pořádaných zúčast- nily se také vládní kruhy německé a na závě- reční hostině bylo neméně nežli pět něme- ckých ministrův, kteří se nad přítom- ností francouzských závodníků radostí rozplý vali tak, že se nad tím pozastavuje i německý tisk. Tak na př. »Kreuz-Zeitung« praví, že jí překvapilo, že ministr obchodu Möller v pře- pjatostech, jichž ve své pozdravné řeči užil, zašel tak daleko, jak u státníků, zaujímajících vysoké a zodpovědné úřady, aspoň v Německu nebývá pravidlem. Možno prý s ním sice sou- hlasiti, že největší výhody, jež si Franciea Německo navzájem povolily, jsou s to zjedná- vati v otázkách hospodářských stav smírného spolužití. Zabíhalo však příliš daleko, přioděl- ministr Möller tento poměr mezi oběma státy slovy: »Náš zájem jest zájem Fran- cie a zájem Francie jest zájme Německa.« Slova tato měla by se dle sou- vislosti s předcházejícími větami ministrovy řeč- vztahovati pouze na hospodářský poměr Avšak, praví list dále, plným právem podotýká »Kölnisehe Ztg.«, že v našich dnech poměr tento úzce souvisí se všeobecný m politickými poměry obou národ a že by člověk mohl býti náchylným v průmy slovém spojenství mezi Francií a Německem, ministrem obchodu proklamovaném, spatřovati ještě něco více, kdyby to bylo třeba jen — přání na straně Německa.
Němec Francouz Möller Fran Paříž Berlín Německo Francie Kölnisehe Ztg KreuzZeitung
8 article
Každý rozumný Němec by se ovšem ra- doval, kdy by to, co vyznělo z řeči jeho jako přání, se skutečně splnilo a zjednal se přá- telský poměr, spočívající na předsudků prostém ocenění společenských politických zájmů a b ez- výhradném uznání stavu nyněj- šího. O podobném bezvýhradném uznání. třeba že v ohledu tomto zaznamenati lze značný pokrok, u velké massy Francouzů mnoho pozo- rováno nebylo. Dlužno jen vzpomenouti si na slavnost sbratření, slavenou té- měř současně v Praze mezi Fran couzi a Čechy, při níž s průzračnou jas ností ukazováno na Německo jako na společného nepřítele obou národů. Za poměrů těchto zdá se nám, že v Německu nesmí se z úřadn strany nic veřejně státi, co by mohlo se vykládati jako přání po politickém spojenství, neboť vydávali bychom se tím nebezpečí, že by naši západní sousedé spatřo- vali v přání tomto dotěrné namlouvání a že bychom místo vzájemné ochoty dožili se po- směchu. Před tímto nezdarem německý národ varujeme, končí list svoji úvahu; byli bychom si přáli, aby pan Möller byl své řeči při ho- stině dal »formu poněkud méně přehnanou«. Sokolské slavnosti v Praze ukázaly tedy Němcům, že jejich naděje ve přátelství Fran- couzů — jež vyvozovali z přítomnosti několika francouzských automobilistů — jsou přece jen poněkud předčasné, jelikož se nyní ke svému zklamání otevřeně přiznávají, takže nebudou se svou »německo-francouzskou shodou« nikde. ani v Petrohradě ani jinde, moci šachrovati.
Němec Francouz Čecho Möller Praha Německo Petrohrad
9 article
Armijo odstoupí. Z Madridu se ozna muje, že v dnešní schůzi poslanecké sněmovny děkoval předseda Armijo za její důvěru, ale prohlásil, že trvá na svém rozhodnutí, že od- stoupí. Kdyby zůstal předsedou, mohlo by prý to způsobiti rozkol v liberální straně. Sněmovna vyslechla toto prohlášení s projevem svého po litování. Školský zákon v Anglii. Dolní sně- movna schválila dnes 333 hlasy proti 215 školský zákon ve druhém čtenl. Zákon o přímých volbách do sněmu českého ve volebních okresích obc venkovských, jak byl přijat sněmem dne 6. t. m., zní takto: § 1. Ve volebních okresích obcí venkovských jes každá místní obec, která dle posledního sčítání lidu má více než 500 ohyvatel, místem vo lebním. Místní obec čítající méně 500 obyvatel volí z pravidla společně s nejbližší m venkovskými obcemi téhož soudní h okresu ve volebních místech, jež pro jednotlivé skupiny volební budou ustanoveny. Volební místa taková ustanoví místodržitel nařízením. V každém volebním okresu obcí venkovských ustanovi místo- držitel, která z místních obcí zařaděných do volební skupiny obcí venkovských má býti v něm hlavním místem volebním. § 2. Každý z okresů volebních jmenovaných v § 7. řádu volení do sněmu království českého volit má jednoho poslance. Soudní okresy, jmeno- vané v § 7. řádu volení do sněmu království českého buďtež brány v hranicích ohvodu, jaký při volení zaujímají. V těchto soudních okresích nejsou obsa ženy obce zařaděné do voličské třídy měst a míst průmyslových. Všichni ti, kdož mají v každém vo- lebním místě volebních okresů obcí venkovských právo voliti, činí jeden sbor volící.
Madrid Anglie poslanecký sněmovna
10 article
8 3. Poslanci obcí venkovských, obsaženýc v § 7. řádu volení do sněmu království českého buďtež voleni všemi občany, kteří dle zřízení obecního, daného dne 16. dubna 1864, maj právo voliti zastupitelstvo obecní, ne jsouce vyloučeni z práva voličského dle § 3. zákon daného dne 17. ledna 1870 č. 8 zemského zákonníka. a kteří a) v obeích, majících tři sbory voličské tvoří prvý a druhý sbor voličský, nebo kteří plat nejméně 8 K přímých daní; b) v obcích, majících méně nežli tři sbory voličské, tvoří první dvě tře- tiny všech voličův obecních, postavených za sebou dle velikosti daní přímých, které ročně platiti maji a nad to těmi voliči oběcními, kteří plali nejmén 8 K daní přímých. K voličům jmenovaným v a) i b připojení buďte takoví příslušníci obce, kteří dle §i sub 2. b) až g) řádu volení v obcích vykonávají právo voličské v obci dle své hodnosti osobní
11 article
§ 4. Seznam voličů v každé venkovské obci obsažené v § 7. řádu volení do sněmu království českého, budiž na základě seznamů voličských, jak při volení obecního zastupitelstva po- sléze vykonaném opraveny byly, dvojnásobně zho- toven od představenstva obecního a budiž při tom bedlivě šetřeno, co nařízeno jest v 8 3. tohoto zákona a v § 3. zákona ze dne 17. ledna 1870 č. 8 z. z jeden takový seznam má pak představenstvo obecní. ustanovíc čtrnáctidenní nepřestupnou lhůtu rekla- mační, vyložiti v úřadní místnosti obce, ve které by každý do něho nahlédnouti mohl a že se tak stalo veřejně ohlásiti, druhý seznam však podati má představenému úřadu politickému. Představený tohoto úřadu rozhoduje o rekla- macích v náležitý čas podaných a může též až do doby, kdy se má voliti, z moci úřadu svého opravy činiti v seznamu voličském. Učinila-li by se oprava nějaká, budiž to v seznamu voličském od příslušného představeného úřadu politického potvrzeno.
12 article
§ 5. Přednosta přímo představeného politického úřadu vyhotoví na základě opraveného seznamu vo- ličského ihned každému voliči de seznamu zapsa- nému a do bytu jeho dodá legitimační listek. v němž poznamenáno býti musí jméno voličovo, místo kde bydlí, místo, den a hodina, kde a kdy volba počne, pak doba, do které se hlasovací lístky příjjmnají. 8 6. K vykonání volby poslanců sněmovních má, a to pokud se týče volby ve sboru držitelů velkých statků, místodržitel, pokud se týče volby v městech a průmyslových místech, pak v obchod- ních komorách i v obcích venkovských politický úřad, pod nímž přímo postaveny jsou, dodati voličům s lístky legitim ační m tištěné lístky hlasovací (lístky volící), na kterýchž naznačeno býti musí, kolik osob voliti se má. a kteréž opatřeny býti musí úřadní pečetí řečeného úřadu i připomenutím, že jiné lístky hlasovací při hlasování nebudou platny. Ztratil li by se komu neb zmařen-li by byl takový lístek hlasovací, má politický úřad k žádosti toho, kdo má právo voliti, vydati lísteke jiný. § 7. Opravené seznamy voličů každého místa zákona naznačené místo volební obcí venkovských buďtež ve dvou stejnopisech pro volbu připraveny. Tyto připravené seznamy voličů buďtež od starostů oněch obcí, které náležejí k jednomu skupinovému místu volebnímu, před volbou v čas odevzdány sta- rostovi skupinového místa volebního. Seznamy vo- ličů všech obcí k jednomu skupinovému volebnímu místu příslušících slouží, jsouce k sobě připojeny. jakožto dílčí seznamy za základ pro volbu. § 8. Volební komise pro každé v § 1. tohot zákona naznačené místo volební venkovských skládá se z dvou členů obecních zastupitel- stev místa volebního a z dvou členů zeměpanským volebním komisařem z voličů jmenovaných.
13 article
Takto jmenovaní čtyři členové zvolí napoloviční většínou pátého člena volební komise. Nedosáhne-li se takové většiny ani při druhé volbě, jmenuje to- hoto člena zeměpanský volební komisař. Neďostaví-li se tolik voličů, kolik jich jest potřebí k stanovení se volební komise, vykonává zeměpanský vo- lební komisař funkce volební komise. Úřad zeměpanského volebního komisaře jest, ač jinak v platnosti trvají předpisy platné pro veřejné úřad- níky v příčině cestovních útrat a diet, úřadem čestným, jejž každý povinen jest přijmouti. § 9. Lístky legitimační, které se voličům vydají., přinášejí s sebou právo, že voliči mohou do míst- nosti k volbě ustanovené vejíti a jsou jim jako vy- zváním, aby se v den na nich pojmenovanýa v určitou hodinu k volení dali vynajíti, byť i nebyli dále k tomu pozvání. § 10. Při volbách poslanců obcí venkovských budiž, jakmile seznamy hlasovací byly podepsány. skrutinování provedeno a výsledek konečného sčítání hlasů předsedou volební komise ohlášen, protoko o volbě skončen, členy volební komise a zeměpan- ským volebním komisařem podepsán, spolu se sez- namy hlasovacími a jinými akty volebními zapečetěn nápisem, z něhož viděti, co uvnitř se nalezá, opatřen a zeměpanskému volebnímu komisaři odevzdán, jenž spisy tyto zašle přednostovi onoho politického úřadu, k němuž náleží hlavní místo volební.
14 article
§ 11. Když hlasování ve všech volebních místech téhož volebního okresu obcí venkovských je skon- čeno, přísluší hlavní volební komisi, aby vyhledala a oznámila celkový výsledek všech blaso- vání; tato hlavní volební komise převezme k tomu konci spisy od jednotlivých volebních komisí zaslané. Hlavní volební komise shromáždí se u přítomnosti zeměpanského volebního komisaře v hlavním místě volebním a skládá se ze sedmi členů a sice z obecního starosty neb jeho náměstka a dvou členů obecního zastupitelstva hlavního místa volebníhoa ze tří voličů ve volbě zúčastněných, jež jmenuje zeměpanský volební komisař. Sedmý člen budiž zvolen aneb jmenován dle předpisů §. 8. tohoto zá- kona. Předsedu hlavní volební komise jmenují čle- nové této komise ze svého středu. Každý volič ve volbě zúčastněný může přijíti do místnosti hlavní volební komise. § 12. Když jest tolik poslanců náležitě zvoleno, kolik potřebí, protokol o volbě sepsaný se skončí, od členů komise, která volbu řídila a od komisaře zeměpanského podepíše, přidají se k němu listy o sčítání hlasů, lístky hlasovací a lístky legiti- mační; byli-li by voleni poslanci držitolů velkých statků, též plnomocenství a byli-li voleni poslanci obcí venkovských, zároveň spisy naznačené v § 10. tohoto zákona, potom se vše od komise a komisaře společně zapečetí, dá se na vrch nápis, z něhož viděti, co uvnitř se nalézá, a věc odevzdá se země- panskému komisaři, aby ji odevzal místodržícímu.
obec venkovský
15 article
§ 13. Suma 8 K platí jako ve smyslu § 3. tohoto zákona, tak i ve smyslu § 13. volebního řádu zem- ského, jak stanoven jest zákonem ze dne 20. května 1886 čís. 52 zem. zák. za onen minimální obnos daňový, jehož placení jest zapotřebi pro volební právo. § 14. 88 9. a 33. odst. 4. 8 36. a § 37. řádu volení do sněmu království českého 8 8. tohoto řádu volení ve znění stanoveném zákonem ze dne 22. února 1874 č. 10. z. z. § 15. tohoto řádu volení ve znění stanoveném zákonem ze dne 20. května 1896 č. 52 z. z. 8§ 6., 7., 8., 9., 10., 11. a 16. zákona ze dne 17. ledna 1870 č. 8 z. z. 88 27. a 28. zákona ze dne 9. ledna 1873 č. 1 z. z., na jejichž místo ustanovení z předu uvedená nastupují, pozbývaj platnosti. § 15. Zákon tento nabývá platnosti dnem pro hlášení. 816. Mému ministerstvu vnitřních záležitostí na řízeno jest, aby zákon tento ve skutek uvedlo.
16 article Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Čtvrtý slet všesokolský v Praze. Ohlášení výsledků závodů, př sletu všesokolském pořádaných a udílení cen stane se slavnostním způsobem v sobotu dne 13. t. m. na Žofině, kdež bude již od 4. hod. odpol. pořádán zahradní koncert. Vstupné z osobu 40 hal., pro členy jednot sokolských účastníky sletu, kteří se vykáží slavnostním od- znakem, 20 hal. Účinkuje hudební sbor a pě- vecký kroužek »Sokola« pražského. Výsledek závodů ohlášen bude ve vělké dvoraně žofinske o 8. hod. večer. Vstup pro členy jednot sokol- ských volný. Potom následuje přátelský večen na ostrově. Pojištění účastníků sletu bylo vše- obečné a vzlahovalo se netoliko na cvičence, ale na veškero obecenstvo, na cvičišti přitomné. V prů běhu sletovém došlo toliko k jedinému nepatrnému případu zranění, který bez průtahu byl uznán. Fotografové amatéři se slušně žádají. aby rozličné pohledy z veřejného cvičení sletovéhio zapůjčili dru. J. Scheinerovi v Praze na Václavském náměstí za účelem uveřejnění v pamětním díle sletovém.
J Scheiner Praha Václavský náměstí Sokol
17 article
»Pamětnídílo o čtvrtém slelu všesokolském vydáno bude nákladem slavnostního výboru. Dílo toto vyjde as v pěti sešitech. Uspořádání svěřeno dru. Jos. Scheinerovi. sPraha a čtvrtý slet všesokolsky 19014, příležitostný to spis, přináší v nádherné úpravě větší počet vyobrazení z Prahy, na slet a život so- kolský vůbec se vztahujících. V části texlové jestl úvodní báseň, pojednání o Praze, poslání Sekolstva v ná- rodě českém, rozvoji Sokolstva, o předcházejících sletech sokolských v r. 1882, 1891 a 1895. Dále zde nalezáme pořad IV. sletu, popsání cvičiště, pojednání o sokolské výstavce atd. Dílko toto, uspořádané drem. Scheinerem, jest velice milá upomínka na slavné dny sokolské a doporučuje se co nejvřeleji jednotliveům, jednotám sokolským, do knihoven a pod. Cena stanovena na 1 K 20 hal., poštou 1 K 40 hal. Objednávky přijímá Eda Waraus, pokladnik slavnostního výboru sletového v Praze I., ve Staré Rychtě. Zasílá se jen za hotové. Fotografie z veřejného cvíčení sletového prodávají se v 60 druzích za 1 K (rozměr 18 cm x« 24 cm) a za 1 K 80 h. (rozměr 26 cm X 31 em), po- šlou o 50 hal. více. Objednávky vyřizuje Eda Wa- raus, pokladník slavnostního výboru. Zasílá se jen za hotové. Členové zábavního odboru sleto vého sejdou se za účelem fotografování ve slav nostní kanceláři v neděli 14. t. m. o 101/2 hodině dopolední. Schůze zábavního odboru koná se v ponděl 15. t. m. o 81/4 hod. večer v zasedací síni »Sokola- pražského. Účty zábavního odboru buďlež dodá vány p. Pertoldovi, úřadníku banky »Slavia« v Praze
Scheiner sPrah Waraus Ed Wa Pertold Praha Sokol úřadník banka Slavia sletový v Praga I centimetr
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. einnun — »Svůj k svému a vždy dle pravdy« toto heslo Františka Palackého vepsala »M or. Orlice« sic v čele svého listu, ohradila je však nahoře i dole dvěma jak břevna tučnými čarami, tak že obsah této devisy otce národu nemůže živou mocí vniknouti do vlastního ob- sahu staročeského orgánu brněnského. Aspoň výpad, k němuž odhodlala se včera »Moravská Orlice« následkem našich úvah o chystaném vyrovnání mezi národnostmi na Moravě, potírá proslavený výrok Palackého neupřímností a falšt zcela očividnou. Na místě, aby nám stála jako nejhlavnější punktační orgán moravský v slově o našich zcela reálních výtkách a obavách, aby vyvrátila naše zajisté závažné námitky naprosto zevrubně a nedvojsmyslně, hájí — osobu dra. Jana Žáčka proti bezohledným prý našim úto kům, jako by ve vyrovnací akci nepostupova náležitě, jak se to dá srovnati se zájmem ná- rodním. Pro nás není nikterak zapotřebí » Mor.
Palacký Žáček Mor Orlice moravský Orlice Morava
19 article
Orlici« uváděti celý obětavý politický živo Žáčkův a poukazovati na jeho nejlepší síly ná- rodu věnované. »Nár. Listům« neušel ani jediný jeho záslužný skutek pro národ výkonaný, i ne máme nějmenší příčiny nedoznati, že počítáme je k nejčelnějším politickým charakterům našim Také náš článek o osnovách a úlcích morav ských vyrovnávaček, jak vyšly na jevo památnou řečí d' Elvertovou, není žádným útokem na před- sedu klubu moravských poslanců, nýbrž spíše dovoláváním se jeho politického věhlasu jako záruky, že neuskuteční se na Moravě záhub věci, kteréž Žáček věnoval svůj život ! Ale také žádná politická osobnost, ničí zásluhy na světě nezabrání nám, když podle svého nejlepšího přesvědčení a rozvahy někde znamenáme nebez- pečí pro společnou věc národní, abychom ne- podnikli vše, co v našich silách jest, abychom na toto nebezpečí upozornili a dle sil svých za brániti mu se pokusili. V moravských vyrov návačkách toto nebezpečí zcela zřetelně spatřu jeme, už proto, že podniká se tu smíření mez částí českého národa s částí společného od- půrce, ačkoliv jest samozřejmou, všeobecným doznáním všech poctivých českých stran stvr- zenou zásadou, že vyrovnání mezi oběma ná- rodnostmi jest možno — je-li vůbec možno — jenom tenkráte, když se podnikne současně ve všech zemích ko- runy české. Tak velí první polovina hesla Palackého »Svůj k svému!« Zastavují-li Mora- vané svůj odvetný národní boj proti Němcům. vystupují z šiku celého národa, opouštějí nejen
Orlik Žáčkův Elvertův Žáček Palacký Mor Němec Morava
20 article
Slezany, ale i nás Čechy, jichž stanovisko proti německému nátlaku směřujícímu k rozdělení Čech podkopáno bude vykonaným vyrovnáním na Moravě. Z týchž důvodů a veškerým právem před desíti i více lély vystupovaly nynější mo- ravským punktacím nachýlené orgány staročeské proti punktacím našimi Staročechy chystaným I kdyby pak Němci moravšti nabízeli moravským Čechům skutečné, hmatavé výhody, aspoň po- měrné zabezpečení národní budoucnosti našeho lídu na Moravě, bylo by uzavření takového paktu snad oportunní, ale přes to by nemohlo schvá- leno býti se stanoviska morálky národní pospo- litosti vůči bratřím v Čechách a ve Slezsku ! Ale tomu tak není. Proti Elvertovi neozvaly se do- sud jiné námitky z české strany na Moravě, leda že věc vyrovnání předčasným povídáním poškodil. Kdyby česká strána na Moravě uza- vřela d'Elvertovo vyrovnání, vykoná skutek politicky inferiorní, ne- hledě ani k tomu, že je to skutek se stanoviska národnostního sebevražedný. Je to přímo zou- falé, pomysliti, že po skutcích národní stateč- nosti a discipliny, jakou moravský lid osvědčil zejmena v dobách nejnovějších v Prostějově, Litovli, Olomouci a jinde, když odhodlaně konečně narazil za nadšené pochvaly svých bratří v Čechách cestu, která jedině ke spáse vede, hrozí Moravě uzavření železné smlouvy s Němci na zabránění této spásy, tohoto ko nečného vítězství. Na místě, aby nás »Mor.
Slezan Čecho Němec Elvert Elvertův Mor Čechy Morava Slezsko Prostějov Litovel Olomouc
21 article
Orlice« »vždy dle pravdy« poučila o lep- ších stránkách vyrovnání, aby nás přesvědčila, že punktace tyto nejsou vyklestěním bu- doucí, stůj co stůj nevyhnutelné sně movní české většiny na Moravě, háj dra. Žáčka proti útokům nespáchaným. Č snad pravdu říei nemůže? Tomu zdá se nasvědčovati závěrek její vehementní obrany dra. Žáčka. Zniť takto: »Předseda klubu če- ských poslanců na sněmě moravském určitě oznámil, že nemá pražádné chuti, nechat z sebe dělat jakéhokoli beránka, který by m ěl snímat číkoli hříchy a sloužit za staffáž živlům, které snad na účet jeho vůči veřejnosti chtějí se dě- lati hezkými. Ani on, ani stran naše vůbec nemáme proč, všechnu a ani hlavní tíhu zodpovědnosti vyrovnací na sebe bráti.« Toť přec zdreující kritika celé vyrovnací akce, že si ji ani ostřejší představiti nelze. Jaké jsou tedy důsledky jednání i předsedy klubu i jeho strany? — Pravzorem zpupné surovosti něme- ckého »šriftlajtra« jest pachatel žatecké »Natio- nale Zeitung« jakýsi Gustav Borstendörfer; štěti- natost jeho jména vyznívá aspoň zcela zřetelně z jeho štvaní proti žateckým Čechům, o čemž zvlášť podařenou ukázku přináší poslední číslo jeho všeněmecké slátaniny. Tónem ve slušném jazyce nenapodobitelným vrhá se na žatecké Čechy, poněvadž uživají svého jazyka ve ve- řejném životě i na náměstích a ulicích žateckých.
Žáček Borstendörfer Čecho Orlice Morava Čechy nale Zeitung
22 article
Jest přirozeno, že ve městě více než ze třetiny českém ozývá se český hlahol na všech stranách přes všechny vzteky německo-radikálních fana- tiků. Jazyk český jest v tak hojném užívání v Žatci, že Borstendörfer volá: Nebuďeme-li se silně brániti, jsme v dohledné době ztraceni. Proti pokračujícímu počešťování našeho města musíme dáti na jevo rozhodné vystoupení. A si každý Němec v Žatci umíní: Ode dneška nestrpime žádného českéh slova na ulici. Češi ať se podle toho zařídí a následky ať si sa m přičtou. Žádná německá hospodyně ať ne- přijímá české služky, žádný mistr české učně tovaryše. Jenom tenkrát pakliže národn boykot prováděti budeme způso- bem nejbezohlednějším, můžem českému návalu vzdorovati, jinak jsme v desíti létech Čechy zahubeni jako dne židy . ..« Stát, jehož občané mohou proti svým spoluobčanům vystupovati takovým způsobema se umlouvati veřejným tiskem k hromadnému zločinu vydírání nebezpečným vyhrožováním, jest na nejkratší cestě ztratit čestný titul státu právního. Na jiném místě a sice hned bezpro středně za štvavou svou lokálkou tvrdí Borsten- dörfer, že v Žatci není více než 430 Čechů Jak je možno, aby těchte 430 Čechů snědlo v desíti létech 1450 Němců ?
Borstendörfer Němec Čech Čecho Žatec Čechy
23 article
— Německá kultura v plném světle V neděli dne 7. t. m. podnikli přátelé české menšiny trutnovské z okresu úpického zvlášt- ním vlakem výlet do Národního domu v Trut- nově, kde uspořádána za zvuků kapely rtyňské ve prospěch Národního domu zahradní slavnost. Z okolí úpického dostavifo se přes 400 účast níků i rovněž domácí Čechové dustavili se hoj ným počtem. Ačkoli počasí během odpoledne nebylo stálé, přece nenucená zábava trvala až k 10. hodině večerní do odjezdu zvláštního vlaku. Účastníci z okolí úpického rozloučili se v Národním domě s Čechy trutnovskými i na- stoupili ve vzorném pořádku a v úplné tichosti cestu do nedalekého nádraží, netušíce, že ra- dostné chvíle v Nár. domě zažité zkaleny budou vášní nepřátelskou. Blížíce se k nádraží uví- táni byli zástupem německých turnérů v kroji, kteří bránili zástupu českému v cestě. Ohlušu- jící »Heil« a »Nieder mit den Čochen« rozlé- halo se daleko široko. Nebylo by věru divno a za zlé by se pokládati nemohlo, kdyby zá- stup Čechů, na 400 hlav čítající, toto drzé po- čínání německé mládeže byl náležitě odmítl, ale nestalo se tak. Čechové brali se klidně dál až na nádraží, kde se jim naskytlo divadlo nové. Zástup německých výtržníků vítal je řvoucím »Heil« neustále se opakujícím, mezi kterým následovali sprosté jen u Němeů ob- vyklé nadávky. Bouřlivé »Na zdar!« z tábora
Čecho Trut národní dom národní dům s Čechy nieder mit den Čochen
24 article
Čechů byla jedinou odvetou, která otřásala nádražím. Německá cháska dostavši posilu pří- jezdem vlaku z Janských Lázní za ohlušujícího pískotu a řevu vrhala se na klidně stojící Če- chy, kteří mezi tím, jako z jednoho hrdla, naši národní hymnu »Kde domov můj« zanoto- vali. Daleko rozlehal se zvuk písně, přerývaný výkřiky zpupné mládeže německé, která holemi, sklenicemi a tácky do zá- stupu Čechů házela a když tito místa svá zaujali, vlak znovu ob- klopila, po něm házela a nadávka- mi nejsprostšími a plváním na Čechy se vrhala. Mezi tím, aby pře- rušen byl povyk, zanotovala rtyňská kapela ve vlaku pochod, načež vlak odjel. Bouřlivá tato scéna každého překvapující byla nade vši po- chybnost Wolflány v hospodě »Stadt Berlin«. jakož i v »Turnhalle« umluvena, což dosvěd- čuje se tím, že známý provokatér Siegel komptoarista firmy Fr. Thim, továrna na závěsy a žaluzie v Trutnově, pronikajícím hvizdotem při příchodu Čechů dal skrytým turnérům umlu- vené znamení. Možno říci, že jen zdrželivost Čechů úpických, kteří v Nár. domě ke klidnému a důstojnému odchodu vybídnuti byli, zabrá- něno bylo, že tato zpupnost německá neměl neblahých následků. Německý tisk nicméně vy- tlouká kapitál na úkor Čechů a viní je, že prý vyšli z Národního domu s hudbou, voláním »Na zdars a zpěvem, což jest mrzkou lží Čechové, ačkoliv již na cestě hrubě napadeni, přišli až na nádraží úplně klidně, teprve zde, slušným způsobem, totiž zapěním písně »Kde
Čecho Siegel Čechy Trutnov Stadt Berlín Francie . Thim
25 article
domov můj«, hleděli přerušiti ohlušující řev. Jako hlavní podněcovatelé wolfiánské bouře jsou zjištěni: Václav Schielhabl, výpomocný sluha pošt. úřadu v Trutnově, jednatel »Bund den Deutschen in Ost-Böhmen«, který v turnerském obleku jako zběsilý si počínal a jemu rovno- cenný shora jmenovaný Siegel statně přizvu- koval. Rovněž advokát JUDr. Th. Piek v Trut- nově, Fr. Sturm, obchodník s modními látkami v Trutnově, jakož i Marie Hamplova, prodavačka řezníka Lorenze v Trutnově a j., kteří po Češích plivali, tácky házeli, do nich vráželi a nadáv- kami poctívali. To všechno dělo se za přítom nosti pouze jednoho policejního strážníka. Okr- hejtmanství trutnovské, kterému slavnost za- hradní oznámena byla, se žádosti za assistenci četniekou, neučinilo opatření pražádného, jakoby o štvaní wolfiánského »Trautenauer Zeitungue protí Národnímu domu a Čechům trutnovským pranic nevědělo. Před týdnem v Gabersdortě u Trutnova posl. Herzog za přítomnosti správes okr. hejtmanství jako vládního zástupce, nepřímo německý lid vyzýval ku pronásledování Čechů trutnovských. Což není již žádné instance, která by veřejné štvaní wolfánské zamezila? Což výpomocný sluha e. k. pošt. úřadu v Trutnově smí bez příčiny a beztrestně urážeti český lid?
Schielhabl Siegel JUDr Th Hamplův Lorenz Čech Zeitungue Čecho Herzog Trutnov Trut Francie . Sturm Gabersdorta národní dom
26 article
Doufáme, že vylíčený případ poučí nyní pří- slušné orgány, jak jednati, aby zpupnosti Wolfiánů trutnovských, mezi které náleží na předním místě též katecheta P. Sturm, který svým vyzývavým chováním nejen Čechy, ale i každého rozumného Němce uráží a stav du- chovní veřejně ponižuje — byla učiněna přítrž, aby o bezpečnost Čechů v Trutnově náležitě bylo postaráno. — Zemské flnance. Zemský výbor krá- lovství českého schválil ve včerejší schůzi me- morandum dle návrhu referenta přísedícího zem- ského výboru pana dra. Urbana, které zašle s předsedovi ministerstva dru. Körbrovi, ministru Rezkovi a ministru financi, jakož i všem zemským výborům. Memorandum zabývá se sanováním zemských financi a zemský výbor odvolává se v něm na resoluce v minulém za- sedání sněmovním příjaté, ve kterých vyzývá se vláda, aby království českému poskytl se příspěvek k úhradě nákladů spojených se schvá- lenou úpravou učitelských platů, a aby svolala se zvláštní anketa za účelem sanování zemských financi. Roční schodek v rozpočtu odhaduje s na 6,000.000 K a nová úprava učitelských platů vyžadovati bude kromě toho 12,000.000 K. K úhradě tohoto schodku sloužiti má též zem- ská daň z piva, ale zemský výbor upozornuje v memorandu, že samostatná pivní daň setkala by se s velikými obtížemi, protože vyžadovala by složitého správního ústrojí, které pohltilo by až 50 pet. vybrané daně. Spis poukazuje v pří- čině té na zkušenosti, jichž nabylo se samo- statnou pivní daní ve Štyrsku. V některých obcích jest kromě toho pivní krejear již za- veden a zemská pivní daň byla by mu na úkor.
P Sturm Čecho Němec Trutnov Urbano Štyrsko
27 article
Zemský výbor doporučuje proto vládě, by místo samostatné pivní daně zavedla přirážku ke státní dani z piva buď zákonem říšským pro všechny země, nebo jen pro české království. Přírážku ke státní dani z piva žádá zemský výbor v sou- hlase se zemským výborem haličským, který též uznal obtíže samostatné zemské dané pivní. Vláda bude pozvána, aby k anketě, svolané za účelem uzdravení zemských financi, vyslala své zástupce a požádána, by na memorandum ve včerejší schůzi schválené odpověděla do pod- zimního zasedání sněmu. — V příští schůzi zemského výboru předložena mu bude ke schvá- lení poukázka na zemskou banku království če- ského k výplatě sumy, které jest třéba, aby bylo lze učitelstvu vyplatiti dodatečně za dobu od 1. ledna do 30. června t. r. částky, o něž bylo jeho služné novouúpravou zvýšeno. Stane se tak ze šestimillionová schválené zemské půjčky, jež nebyla dosua realisována.
Přírážka
28 article
— Jmenování nového ředitele mistra Antonína Dvořáka nebyl s to . orgán Mereyův propustiti bez několika, spíše zpozdilých, neš jizlivých poznámek. »Dvořák ješt té doby nej- znamenitějším skladatelem v Čechách,« píše »Pr. Tagbl.«, »a pakliže při volbě byl význam hudebníka směrodatným, jest ustanovení toto zajisté správným. V národnostním ohledu bude konservatoř, která pod Bennewitzem až dosud měla povahu utrakvistickou, nyní úplně českou, čehož sluší tím více litovati, že právě »Deutsch- böhmen« vykazuje výkonné umělce ve velkém počtu. V každém případě jest třeba naditi se, že »Spolek pro pěstování hudebního umění- postará se o německé žáky, kteří se hodlají na pražské konservatoři vycvičiti jakožto instru- mentalisté anebo pro divadelní povolání, nebot jakkoli Dvořák politicky nikdy nevystoupil, předce jest rozhodně nacionální.« Tam, kde zlomyslnosť s obmezeností se — snoubí, vzni- kají plody k hnusu pokolení lidského, tolik možno k výlevu »Tagblattovu« podotknouti.
Dvořák Deutsch Čechy
29 article
Doktor hudby na oxfordské universitě, oslavenee anglických a amerických festivalů hudebních, skladatel, jehož jmeno dominuje na všech pro- gramech nejpřednějších symfonických spo- lečností celého světa, dirigent, jejž u svých di- rigentských pultů vítati pokládají nejpřednějš filharmonické korporace za největší čest pr sebe — německých nevyjímaje — dr. Ant. Dvořák jest, podle »Pr. Tagblattu«, při nej- menším nehodou pro pražskou konservato hudby, politování prý hodnou. Jaké oběti stálo národní konservatoř severo americkou, než sejí zdařilo upoutati na krátkou aspoň lhůtu Dvo- řáka za ředitele! Na pražské konservatoři bude prý záhodno aby kuratorium učinilo proti němu opatření, poněvadž »Deutschböhmen« vykazuje značný počet »výkonných uměleů«. Může být něco grotesknějšího, než tento »Tagblattův« protiklad Dvořáka proti budoucím geniům z »Deutschböhmen«, jež dlužno především při- učiti důslednějšímu používání kapesníku, dříve než dovedou pochopiti štěstí, jehož jim dopřála prozřetelnost, že mohou studovati pod Dvo- řákem !? Se svým protikandidátem, jakýmsi Waldemarem Müllerem nebo Mayerem od dvorni opery berlínské, se pražští Němci, ani na světlo netroufají a domnívají se snížiti význam Dvo- řákův tím, že prý jest neznamenitějším skla- datelem v Čechách. Pro nás je to právě nej- větší chloubou, že nejlepší český skladatel ani v Rakousku soupeře nehledá, neboť jeho vý- znam je světový. Když byl jmenován de
doktor Antonín Dvořák Müller Mayer Němec Čechy Rakousko