2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. července 1901.
5
article
sáhnouti k vůli zachování své vojenské cti ku
prostředku jedině zbývajícímu: poděkovati se ze
služby, což také neprodleně učinil.
A nyní stalo se, nač zejmena v Berlíně
nejsou zvyklí. Představéní jeho ústy viceadmi-
rála prince Jindřicha císaři řekli, že v zálibě
svá pro sport námořní v ráži něco provedl, co
jednoho z jeho důstojníků musilo uraziti, načež
císař rozhodl, že se žádost kapitána Neitzke za
propuštění z vojenského svazku zamitá. Neitzke
zůstane tedy korvetním kapitánem a sděleno mu
zároveň, že jeho počinání ve vylíčené afféře ne-
budo míti žádných následků při posuzování ve
službě.
Stát na Kongu.
Komise belgiekého sněmu dosazená ke zkou-
mání osnovy zákona o zálohách poskytnutých
Belgií státu na Kongu uveřejnila nyní svou
zprávu. Belgie zříká se dle ní, poněvadž chce
udržeti práva krále jako suveréna, annexe ne-
odvislého konžského státu, jakož i pro nynější
dobu splncení všech dle dohody ze dne 3. června
1890 půjčených mu peněz i úroků z nich.
Finanění závazky, jichž se neodvislý stát na
Kongu dohodou touto sprostil, nastaly by však
znovu v okamžiku, ve kterém vzdula by s
Belgie práva na zabrání konžského státu.
Jindřich císař
Kong
Berlín
Belgie
Kongo
6
article
Krále Edvarda korunovační
proklamace.
V londýnské horní sněmovně projednávala
ze dnes v úterý zpráva komise zvolené za při-
činou změny královy proklamace při nastoupení
trůnu, o níž rozpředla se čilá debata. Arcibiskup
canterburský navrhoval, by komise věe
znovu uvažovala. Předseda ministerstva Salis-
bury návrhu tomuto odporoval. Pravil, že věří,
že převážná většina národa si nepřeje, by pro-
klamace byla odstraněna. Earl of Grev dovo-
zoval, ze prohlášení stále ještě obsahuje urážku
římsko-katolických státních občanů a dodal, že
na pevnině podobná prohlášení se nedějí. Tak
na př. německý eísař neskládá při nastoupení
trůnu žádné podobné přísahy
Po delší debatě byl návrh canterburskéh
arcibiskupa zamftnut.
ministerstvo Salis
Grev dovo
7
article
Branná povinnost v Australli.
Branná povinnost v Australli.
Spolkovému parlamentu v Melbournu před-
ložen byl dnes v úterý zákon o vojenské službě
jímž se stanoví, že všichni Anglii poddaní muži
povinni jsou od svého 18. do 60. roku konat
v době potřeby vojenskou službu. V zákoně
uvedeny také případy, které povinnosti této zcel
nebo čáslečně zbavují.
Českoslovanské rolnictvo ve
Slezsku.
(7. července 1901.)
Zvláštní poměry slezské! Kl
pýtáte přés ně všudy, ze všech stran se ozý
vají a jsou odpovědí na každou vaši otázku.
A zvláště zde v Opavě, která má přímo vyzý
mecká většina, opírajíc se o nedaloké Prusko
a c. k. úřady, nozná ani toho nejmenšího
ohledu. Jazyk český vyhnán z úřadů, vyhnán
z městského zastupitelstva, z nápisů veřejných
i soukromých, krčí se jen na besedním a jestě
asi dvou domach.
Zde na této klassické půdě jeví se ná-
sledky systematického víloukání němčiny do
lidu od prve třídy obecných škol nejhůře. Vy-
pravoval mi přílel o tom. Když přijde Čech na
př. k c. k. úřadu a snaží se mluviti německy
třeba mluvil pak řečí jen s největším namá-
háním srozumitelnou, vyhovi se mu ve všem,
ochota jde do krajní míry — mluví-li česky,
odbývá se z hruba. Důsledky jsou patrny
každý, kdo zde neuvědomělý — a těch tu
je převaha — drmoli němčinu, jen aby co nej-
lépe svou věc obstaral. Tak si pomáhají c.k.
úřady. Obecní zastupitelstvo jest ovšem ještě
resolutnější: Čechy česky mluvící prostě dává
vyhazovati strážníkem ..
A když jsme tak dopoledne chodili O pavou,
předmětem pozornosti policajtů městských
objektem prohlížení se strany Němců, zřeli tu
bojovnost vystupování německého, jeho bez-
ohlednost a srovnávali s měkkou povahou lidu
českého z okolí, vracel se tak zdejší režrén
zvláštních poměrů slezských stále a stále v mysl.
Klement
Němec
Melbourne
Anglie
Slezsko
Opava
Prusko
Čechy
8
article
Nevšímáme si Slezska, jak by zaslu-
hovalo, zapomínáme na ně, ale také ten náš
boj o Slezsko jest veden s naší strany s ja-
kousi až překvapující ohleduplností.
Není osobitosti při našem vystupování. A proč
neříci to z příma: Přijeli také z Čech a Mo-
ravy. Zámožní rolníci, kteři již tím, že vážili
tak dalekou cestu, dokázali, že zájem o věci
slezské v nich je probuzen. Po čas jich pobytu
bylo lze zájem zvýšiti, učiniti je průkopníky
slezské práce mezi naším rolnictvem — a zatím
chodili celé dopoledne sami po Opavě, ráno
při příjezdu do Opavy jich nikdo nepozdravil,
k společnému obědu jich nepřišel ani jediný
z předáků nebo nepředáků opavských. Hostě
ponecháni úplně sami sobě. Byla to, řekněme,
nepožornost, nebo »zvláštní poměry slezskés?
Slezsko
Čechy
Opava
9
article
Nevím — ale tím způsobem se sympatie slezské
v Opavě posilovat nemohou a nesmějí !
S opavským prostým člověkem jsme a-
nemluvili. Jen tak na ulici, jste si ho mohli za-
staviti, ale tu se objevil nový překvapující fak,
že slezský prostý člověk má celou řadu stesků
do různých a různých věcí ve vlastní —
zvláště — politické organisaci.
Ale nebudu v tomto referátě, který přec
jen psán v Opavě a který se nesmí ani př
dissonanci na mnohých stranách vzbuzené vy-
mykati z pravidel ukládaných ohledem k hostiteli,
šířiti se o věcech neveselých. Snad podruh
jich už nebude a podruhé odnesou si Češi
z Opavy dojmy lepši. Vzdyť i my měli jeden
pěkný moment: sehůzi kateřinskou,
Byla svolána na 3. hod. odpol. Politick-
hospodářskou jednotou do hostince Kopeckého
v Kateřinkách, tedy na českou půdu. Účasť byla
ohromná. Velký- sál naplněn do posledního
koutka. A až Slováci sem zajeli ve svých pro-
stých krojích. Tedy pěkná obměna s fádním
dopolednem. A na lidu byl patrný zájem pro
vše, řečníci posloucháni s napjetím a také dobře
bylo lze lišiti potlesk ze slušnosti a z pře-
svědčení.
Čech
Kopeckij
Slovák
Opava
Kateřinka
10
article
Protestem proti němectví byl
tato sehůze a přímo bouřlivým protestem prot-
moravským smiřovačkám. To byly
bezprostřední, mohutné, spontanní projevy, ktěré
provázely slova dra. Fischera z Olomouce, prote-
stujícího proti smiřovačkám těmto, a jich vý-
mluvným doplňkem chlad a odpor, s nímž při-
jata obhajování jich p. posl. Vykoukalem. Pan
poslanec neměl šťastného dne, ale také těžko
najíti slov přesvědčivých pro obhájení smiřo-
vaček moravských, v nichž Slezska se nodbá.
těžko a přímo nemožno ... Snad bude hlas
kateřinské schůze jednohlasný, nelíčený, spon-
tanní a bezprostřední, poučením těm, kdož pro
samé smiřování na tak mnohié zapomínají . .
Dr. MIčoch zahájil schůzi. Uvítal hosty
a přečetl na illustraci slezských poměrů ně-
mecké vyřízení českého ohlášení schůze. Bylo
by marným si stěžovati — a tolik už stížnost
vedeno — tak pojímá vláda rovnoprávnost v
Slezsku,
Posl. V. Hrubý. Jest dnes jednou z nej
populárnějších osob na Opavsku a lid má
k němu důvěru v jeho práci osvětné a národní.
Uvílal hosty na půdě, kde bydlí a zápasí přední
stráž slovanská. Jest opuštěna a obklopena
Němci na všech stranách. A přece nepodlehá.
Fischer
Vykoukal
doktor
MIčoch
Posl
V Hrubá
Němec
Olomouc
Slezsko
Opavsko
11
article
Vědomí příslušnosti k národu če-
skému kouzlí ten div. Nemá zde ten lid ani
střediska, ani škol, celý zápas opírá se o ves-
nice, o chudé vrstvy, lid je měkký a poddajný.
jest ještě mnoho nevšímavosti k jazyku a ná-
rodu v něm, a přece stojí stále proti přesile
velkokapitálu německého, zda pruského. Bylo
dosud málo styků s Čochami a Moravou; snad
nyní vzejdou lepší dny. Na politiku a stav ve
Slezsku vrhá stíny politika našeho národa vůbee
a říšská zvláště. Každý její falešný
krok mstí se v prvé řadě zde. Z toho
faktu plyne vysvětlení, že Slezsko má zdánlivě
jiný postup v politickém směru. Zkušenost ale
učí, že jen dosavadní cestou lze dojiti cile.
Ale zkušenost také učí, že jen v součinnosti
s ostatními zeměmi koruny české jest spása
A toho jest si Slozsko plně vědomo. Řečník vy-
kládá na to pojem politiky a obírá se otázkou po-
litické methody, taktiky. Nutno zvážíli sily.
Říkalo se, že poslední obrat na radě říšské bei
opuštěním našeho programu. Není lomu tak
šlo jen o obrat taktický. Nevede jen
jedna cesta k provedení našich tužeb a cil
a různé doby žádají různých prostředk.
Láska k společné věci a zvlášt
zřetel na Slezsko, jemuž přinášela o-
strukční doba ránu za ranou, donutily klu
ke změně taktiky. Německé strany jen čekaly
na obstrukci českou a na absolutism, který byl
by vyplnil jich nejvřelejší přání. A hlavně zde
ve Slezsku přichystali si již nože na česká
hrdla, proti slezským Čechům chystali se i na
místech, odkud má jíti právo. Tomu chtěla
česká delegace zabrániti a také za-
bránila. Práce rady říšské přinesla nám řadu
prospěchů hospodářských. Změna taktiky stal
se také s ohledem na otázku rakousko-nher-
ského vyrovnání, při jehož řešení tak mnobé
se může změniti na náš prospěch. Delegaee
Slozsko
Čecho
Morava
Slezsko
12
article
nledle
proti centralismu. Tim více musíme posilovat
své veškeré kraje. Není všude jen Prostě-
jovsko — jest i Ostravsko a severní Morava.
Mějme úctu ke každému přesvědčení a lásku
k věci národní, buďme jednotní v boji proti
Němectvi. (Potlesk.)
Dr. Oštádal. Jol německými kraji sem
kraji, kde ještě před staletím hlaholil český
jazyk. Tragický to výzev k boji i práci ! Boj
slezský jest velice těžký a těžko mu rozumět
Ale přes to lze si přáti ráznějšího postupu.
Hospodářská naše organisace, pronikavá
účelná, musí býti základem našeho boje. O
dědiny k dědině musí jíti její osvětné působení.
Dosud jsme se k ní nedovedli vzehopiti.
A v prvé řadě podporujme tuto organisaci na
Slezsku. (Potlesk.)
Dr. R. Fischer z Olomouce. Slezsk
je zapomenutým synem našeho národa a přece
tak závažným. Zde nepomohou pyšná slova —
drobná národní práce jdouci od člo-
věka k člověku, od obce k obci, probouzejíca
posilujíc přinese lepší budoucnost. Boj n ás
nerozhoduje se u vídeňských stolků,
ale zde v dědinách (Potlesk.), kde se bi-
jeme o každé české slovo, kde musíme chránit
každý statek, každé dítě. A budiž žalováno, že
naše mladá intelligence poroz-
umění pro boj tento nemá. Dusí se
v Praze a nejde na bojiště, ven . . . Lid sám
sobě nepomůže. Podpora Slezsku jest nám roz-
kazem. Zde zákony se neprovádějí, zde platí jen
libovůle. Z Moravy dolétá smutná zpráva. Pra-
cuje se tam na sněmu o smír s Něm ci.
doktor
Oštádal
R Fischer
Lido
Ostravsko
severní Morava
Slezsko
Olomouc
Praha
Morava
Německo
uměný pro boj
13
article
Jak krásné to slovo o smíru mezi národy ! Ale
jak to slovo vykládá se venku, na národním
bojišti? Proč máme se smířovati? Poně-
vadž tomu chtěj1 Němei (Potlesk.),
poněvadž cílí, že jsou se svou nadvládou
u konee (Potlesk.). Dříve jako s roby s námi
nakládali, nyní přicházejí k nám s úsměvem
míru. A proč tedy nesmiřují se také
zde s námi ve Slezsk u. (Bouře souhlasu.)
Jest v tom nedůslednost české politiky, že
každý sněm dělá politiku svou a že není práce
všech sněmů vedena s jednoho zorného úhlu.
Až tam tedy to na Moravě došlo, že máme
zapříti svou budoucnost (Potlesk.)
že máme Němcům jich državu za-
ručiti. (Neutuchajíeí potlesk.) My neznám
smíru s Němci, leč ve všech z elmích
koruny naší a v prvé řadě ve
Slezsku. (Neumlkající potlesk a souhlas.
Slezané mají právo i povinnost ozvati se proui
této moravské sněmovní politice, mají právo z
křiknouti moravské politiky, kteří zapomínají
jednotnost postupu zemí českých. (Obrovský
souhlas.) Jest to politika bez lidu, vedená pro
pěkný dojem na vysokých místech. (Potlesk.)
Česká politika musí zůstati politikou li du,
musí sdružiti všechny vrstvy k společné práci.
Musíme počítati s každou duší a v prvé řadě
i s dělnictvem. (Potlesk.) Jednotný boj za
jedním cílem. (Neutuchající potlesk. Volání:
pryč se smiřovačkami! Potlesk.)
Posl. Staroštík: Rakouská politik
slezská je hříchem a zločinem na Rakousku
i dynastii. Dnes platí v Rakousku více Vše-
němee než národ, který tolik krve za ně obě-
toval a tak bojujeme na dvě fronty :. a Něme
Němec
Slezan
Posl
Slezsk u
Morava
Slezsko
Rakousko
Němei
15
article
a vládou. Oba nás chtějí ubíti. V tento boj
musíme zorganisovat všechny vrstvy. Odstrko
vání dělnictva dále trvat nesmí. (Potlesk.)
Posl. E. Hrubý: Čeští rolníci přišli do
Slezska, aby osvědčili, že neznají hranic mezi
zeměmi koruny české. (Hlučný potlesk.) Naše
touha nese se k samostatnosti zemí těchto. Ale
cíle toho dosíci lze jen prací a pravdou. Ne
ústupností, ale hájením práva do krajnosti do-
děláme se úspěchů. Zde ve Slezsku jde v prvé
řadě o obrození národní a hospodářské. Jes
povinností všech zemi českých pomáhati a pra-
covati sebou. (Potlesk.)
Slč. Machova: I my ženy děláme pol-
tiku. Žel, že po většině špalnou. Posiláme dět
do německých škol. Špatná ženská vý-
chova je zdrojem všeho zla. Tak má žena
býti vychována, aby dovedla výchovávati dorost
charakterní a mravný. Promiouvajíc o domáckém
průmyslu, vybízí k osvětně práci ženské.
(Potlesk.)
Posl. Vykouka l reaguje na slova dra.
Fischera. Zprávy o vyrovnání, jak p. Fischer
je uvedl, nejsou pravdivy. (Odpor.) Za cenu
podobnou se nikdy nesmíříme (Různé výkřiky.)
a zvláště nesmíříme se nikdy pod podmínkou
veta! (Souhlas a volání.)
Dr. Mlčoch končí vřelým appellem schůzi
Zabloudil jsem mezi přítomné Slezany.
Byli dojati a zvláště akcentováním jednoty české.
Vzpomínali Prahy. Vzpomeneme i my, vzpome-
neme, jak toho zaslubuje hrůza utlačení našeho
lidu ve vévodství a jak by to bylo důstojno
našich pyšných slov při každé příležito sti
Vzpomenome
Večer minul v zábavě. Hlučné, ryčné, sl
venkova tam nebylo. Rozprchl se po vesnicích,
po domovech. Žel, že jsme se se slezským
lidem viděli tak málo. Byla to stížnost všech
účastníků.
Zojtra jedou někteří účastníci do Mor.
Ostravy.
V Opavě, 8. července ráno.
Posl
E Hrubá
Vykouk
Fischer
Mlčoch
Zabloudil
Slezan
Mor
Slezsko
Praha
Ostrava
Opava
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi-
delná středová příloha „Naučný Obzor“.
— Sjezd zástupců německých měst
ve Sv. Hypolitě v H. Rakousích jest skončen
důsledek z řečí na něm vedených, jak shrnu
jest v rozvaze vídeňské »N. Fr. Presse«, vy-
znívá v ten smysl, že byla 112 německými
městy, na sjezdu tom zastoupenými, vypovězena
vojna antizemitské Vídni, kteráž na sjezdu ani
zastoupena nebyla. Vítězství posl. dra: Adlera
proti Luegrovu kandidátu při poslední doplňovaei
volbě vídeňské jest německo-liberálnímu orgánu
neklamným svědectvím úpadku vlády křesťansko-
sociální ve Vídni a k počátkům jejích koneů
počítá týž list projevy zástupců německých měst
ve sv. Hypolitě shromážděných, z nichž věšt
příští nové doby obrození německo-liberální éry,
překocením stolce, na němž dosud sedí dr. Kare
Lueger. »Pakliže panující strana ve Vídni bude
ješlě jednou mluviti o svém němectví«, praví
řečený orgán, »bude upamatována na řeči v
vídeňské dlužno pokládati za nejhorší a nej-
nebezpečnější nepřátely německého lidu. Jest
německou politika, ku kteréž hlásí se stodvanáct
německých měst, anebo snad ona politika, kteráž
se německou prohlašuje, avšak Taaífa, Badena
a všechny protivníky německého lidu podporuje ?«
Vůči boji, který se o Vídeň vede, stojíme my
Češi, pokud se věcí národnostních, rovného
občanského práva našeho ve Vídni týče, na
stanovisku potud objektivním, že oba principy,
křesťansko sociální i protikřesťansko-sociální, byt
se navzájem sebe ostřeji potýkaly, nacházejí se pro.
nás v příbuzenském poměru čerta s dáblem.
Adler
Luegrův
Kare Lueger
Baden
Čech
H . Rakousy
Vídeň
17
article
Ve straně dra. Luegra mímo jiné vidíme pů-
vodce měšťanské přísahy na němectví Vídně,
původce vyloučení Čechů z městských služeb
i původce a neunavného schvalovatele pověst-
ného návrhu Koliskova na vídeňském sněmu
i známe německo-liberální minulost odstavených
vládců Vídně příliš dobře, než abychom se na-
díti mohli něčeho lepšího od nich pro půlmil-
lionu Čechů vídeňských, než stejně horlivé snahy,
k jich vyhubení směřující. Jest pak nad míru
zajímavo, že onen první příznak pravděpodob-
ného pádu křesťansko-sociálního panství ve Vídni,
vítězství sociálního demokrata dra. Adlera ve
vídeňském okrese, přivoděn byl právě zásluhou,
či lépe řečeno, rozhodujícím vlivem českého
živlu, kterýž svými hlasy pro sociálního demo-
krata způsobil jeho vítězství. I jest karakteri
stické, že strana a tisk německo-liberální pro
německou Vídeň horlíci neznamenají v dru. Adle-
rovi a jeho stoupencích nepřítele její německosti,
i přes české plakáty volební, rozvážené Adlero-
vými automobily po okrese i vzdor té okolnosti,
že volba jeho rozhodnuta českými, byť sociálně-
demokratiekými hlasy. V tomto projevu především
Čecho
Koliskův
Adler
Vídeň
18
article
české, byť pak sociálně-demokratické slly,
dále i v předvčerejší manifestaci téhož českého
živlu proti Koliskovu návrhu, byť z největší
části zase sociálně-demokratického, nejlépe po-
souditi můžeme mohutnost i občansky politickou
váhu vídeňských Čechů. Je to tragické, že
tato váha netihne k dobru národnímu, že roz-
poutána příkladně jen jako pouhá složka vý-
slednice — volby Adlerovy. Protesty proti Ko-
liskovu návrhu a pro českou školu podané če-
skými sociálními demokraty nevzaly pohnutku
svou v národnostním přesvědčení, nýbrž v prakti-
ckém poznání Komenského zásady paedagogieké,
jež v národním rouše zní: »České dítě do české-
školy«. Nejen tato okolnost, ale i nedostatek
organisace Čechů vídeňských národně smýšle-
jících, a těch jest zajistě většina, zaviňuje, že
každá strana, která se ve Vídni domůže aneb
domoci chce na radnici vlády, bere Čechy
vídeňské na trdlici národnostního ubíjení a že
v tom spočívá záruka její populárnosti u vídeň-
ského měšťáka! Jaké tu pole k úsilovné, vele-
vděčné národní práci v největším »českéme
městěl
— Bestiální čin z národnostní zášti.
Koliskův
Čecho
Adlerův
Komenský
ko
Vídeň
Čechy
Český dítě
19
article
Ku zprávě pod tímto záhlavím ve včerejším
odpol. vydání našem uveřejněné sluší doduti
ještě jmena hrdinských hasičů německých
z Radní, kteří hasičskými pobočnicemi českého
dělníka K. Malého na smrt zranili. Jsou to : ve-
litel hasičského sboru v Radní Albert Seldl
Frant. Borner, Petr Teichmann, Ant. Teich
mann. Podle zprávy »Traut. Wochenblattue
udál se krvavý čin v noci o 2. hod. na den
30. června. Cestou z české slavnosti hasičské.
v Suchovršicích pořádané, dohonili němečtí ha-
siči české dělníky Jos. Fabiána, Jos. Jiřánka.
Jos. Tadru, K. Hofmana a K. Malé ho,
vracejíci se z úpické cihelny domů. Mezi
oběma stranami vznikla prý z »neznámé při-
činy« hádka, která nabyla »politování hodných
forem«, praví »T. W.« Rozbitá lebka Čecha
Malého jest ovšem »forma politování hodná«.
Pro tento výjev má trutnovský německo-
nacionální orgán označení pouhé »krvavé
rvačky«, jakkoli tu německo-nacionální bestie
v člověku schladila svou krvavou žáhu na ne-
bohém Čechu, kterýž jí v cestu přišel. Za to
nedělní událost na trutnovském nádraží, kde
hrstka asi dvou tuctů turnéřů přepadla 400
českých výletníků z Úpice, při čemž, ovšem
málem by byli němečtí smělci zla pochodili,
vyličuje týž plátek jako hrozný vpád Čechů do
Trutnova jenom proto, že si Češi nedali bez
odmluvy napliti do očíl
Seldl
František
Borner
Teichmann
Antonín
Traut
Fabián
Tadra
K Hofman
Čecho
Malý
Čech
Suchovršice
Jos
trutnovský nádraží
Úpice
Trutnov
Jos
20
article
— Slavnost 50letého trvání čistění
městských ulio byla v těchto dnech oslavena
skvělým banketem v — Berlíně. Památka prv-
ního koštěte z mocí obecní správy na dlažhu
berlínskou vloženého podle zásad metařských.
jak ovládaly druhou polovici XIX. věku, byl
manifestována způsobem velmi okázalým. K ho-
stině pořádané v nejpřednějším restaurantu ber-
linském dostavil se vrchní purkmistr s radya
pronesl slavné »Hoch !« na císaře. Bylo mluveno
ještě mnoho řečí, v nichž objasňovůno čisten
berlinských ulic se stanoviska historicko-filosof-
ckého a kulturně superiorního atd. Naši pražští
Němci tak rádi tropí si posměch z pražských
slavností, a poznámky jich bledé závisti jsou
čtenářstvu českému s dostatek známy. V Berlině
jsou oſleiální oslavy patrně vzácnější, používá-li
se i jubilea metařského jako podnělu k ban-
ketům. Přípitek hromádce obecních smeti pře
50 lety smetené, jak vznešené, jak povznášejícíl
— Letní elavnosti ve prospěch Ústřední
Němec
Berlín
21
article
Matice školské nastupují opětně s bezprostředně
nastávajícím začátkem prázdnin své chvalným
zvykem národním vydržené právo. Současně
s německou slavností slunovratu, mysterií to, n
níž snoubí se všeněmecký ideál se směšnou po-
hansko-germánskou domýšlivostí, docházejí zprávy
o skvělých manifestneích našich měst pro starou
lásku národa, pro Matici školskou. Nemůže býti
ani lásky plodnější, než toto rozpomenutí se
v čas na náš nejdůležitější ústav národní obrany,
který potřebuje podpory vždy a vždy, tak říka-
jíc, »víc než kdykoli jindy«. Bývá to po veli-
kých výbojích národního nadšení — pakliže
manifestace tyto spojeny jsou s nějakým ná-
kladem, že Matice co do příspěvku slaběji po-
chodívá, než v letech jiných. Doufáme však, ž
k složení obvyklého obolu národní daně matiční
není zapotřebí žádného rozechvívání cítového,
žádné emfase, že sama nutnost zachování nej
dražšího co máme v národní organisaci naší.
ústav národní obrana
22
article
Matice Ústřední, tak v oči bije, že není obav
že by Matice letos mohla nesetkati se s obvyklou
obělavostí zámožných i méně zámožných tří
českého lidu. Přes to však není od místa ně-
olr nozhnzenílipvšichni vo
školské l«
— Paní Adamová věnovala velkou část
18. čísla své známě revue: »Parole fran-
caise a Petranger« ze dne 7. července
posledním slavnostním událostem v Belrlíně
a v Prazo. Věhlasná spisovatelka, jejíž poli-
tickou činnost publicistickou zachovají slovanšt
národové vždy ve vděčné paměti, neboť ona po
léta nejvýmluvněji a nejvřeleji propagovala
spravedlivou věc českou a slovanskou ve svém
znamenitém orgánu »La nouvelle revue« a upo-
zorňovala na ni politické a diplomatické kruhy
francouzské, píše o dvou cestách podníknutých
z Francie v posledních dnech a to do Berlína
a do Praby a přirovnává význam obou cest ve
velmi zajímavé a bystré parallele. »Opakuji«, píše
paní Adamová, »opustiti své místo, znamenáje
ztratiti. Jíti do Cohlence nebo běžet do Berlina,
znamená deserlovati ze svého místa, znumená
pochybení v národním pohybu. Kosmopoli-
tismus je úbytek síl... Náš lid francouzský
zůstal věrným Elsasku a Lotrinsku, byl nadšený
pro allianci rusko antigermánskou, měl víru e
svou »odvelnou armádu.« Paní Adamová vytýká
vládě, že desorganisuje vlasť morálně, hospo-
dářsky, sociálně a vlastenecky, oslabuje lásku
lídu k Elsasku a Lotrinsku a jeho zášť proti
Adamová
Ruska
Francie
Berlín
Praba
Cohlence
Lotrinsko
Matica
23
article
Prusku. Dále píše o výlelu francouzských auto-
mobilistů do Berlina, že representovali druh oné
aristokracie výbojné, nebezpečné, utlačující, která
se zmocňuje i ulice a ohrožuje pěší. Oproti
této šílené jízdě z Paříže do Berlína, jaký klid,
jaký pocit pravdivě národní se nás zmocňuje,
když myšlenka naše obrací se ku Praze, k hlav-
nímu městu drahých Čech. K národu přátel-
skému naší Francií, jenž je přítelem tím pev-
nějším, věrnějším a jistějším, poněvadž je nej-
odhodlanějším a nejohnivějším nepřítelem pan-
germanismu. A dále praví paní Adamová:
»Od 22 let, co jsem psala v »Nouvelle
Revue« a v »Parole« o politice zahraniční.
shledávali mne čtenáři příliš nadšenou pro
Čechy, příliš zaujatou politikou balkánskou,
politikou ostatně, v níž kotví otázka života
a smrti Francie. Když jsem před 15 lety psal
o Burech, shledávali mne nudnou, a dnes ..
Adamová
Bure
Prusko
Berlín
Paříž
Praha
Čechy
Francie
24
article
Rozumějí teď moji čtenáři a čtenářky, proč o
dávna jsem měla víru v sympatie české a ne-
byli též dojati přijetím opravdu horoucím,
opojným, jež se dá porovnat pouze s tím, jaké
se dostalo admirálu Avelanovi v Paříží a jaké
teď bylo učinéno pp. Daussetovi, Gallimu,
Massardovi, Sansboefovi, zastupujícím v Praze
při slavnostech sokolských. Paříž a Francii?
Praví, že jsou užaslí a ohromeni imposantni
velikostí manifestaci frankofilských. Neznali před
svou cestou jako já vlast českou. Musili se
dotknouti svýma rukama, aby věřili. Buďme
tedy všichni, jak jsmo se vždy snažili být,
přáteli našich přátel, tradic, ragy, dějin, buďme
přáteli těch, již jsou nepřáteli našich nepřátel
německých.«
— Francouzské listy o nás. Pan Emile
M assard pokračuje v řadě svých zajímavých
článkův o pražských slavnostech. »La Patrie«
ze dne 7. t. m. přináší jeho stať »Vzpomínky
z Prahy«, kde vystihuje význam česko francouz-
ských manifestací. Praví mimo jiné: »Kromě
demonstraci, dokazujíeích nadšení české p o
Francii, maji pražské události diplomatickou d
Avelan
Dausset
Galli
Massard
Sansboef
Paříž
Praha
Francie
Le Patria
25
article
ležitost. Čechové akklamující Francii byli nejen
stateční, ale i odvážní. Obklopeni Němci nebál
se čeliti hněvu svých nepřátel a vysoce prohlá-
sili své přátelství pro republiku francouzskou.e
Čechové žádají od Francouzů, aby sympatisoval
a všímali si jejich spravedlivé věci. Pro Franci
má mnohem větší důležitost nežli otázka Burů,
kteří našli tak vřelé zastání ve Francii. V Čechách
běží o více než o osud zákouti afrického, zde
jde o budouenost střední Evropy. »Čechy jsou
balvanem, o nějž se tříští zátopa pangermanismu.
Ve svém rámci hor tvoří přirozenou tvrz proti
Prusku. Čechově neohrožují nikoho, reklamují
pouze své místo. Budou chránit Francii — ta
nechť chrání je. Čechové jsou mocný národ,
slavný svou historií. Vyplní ještě krásné stránky
v knize lidstva. A tak když s kloboukem v ruce,
bledí pohnutím kráčeli jsme mořem lidským,
vzdouvajícím se vlnobilím ovací, zdálo se nám,
že provozujeme dobrou diplomacii, když se své
strany jsme akklamovali vlast českou a snažili
se uskutečniti unii národův opravdově přátel-
ských. Čechové jaou našími spojenci. Zalím se
tuží a zdokonalují svou organisaci. Již našl
tajemství slly a svornosti v dobrovolné disci-
plině. Brzo je uzříme na krajním předvoji slo-
vanských národů. Co se mne týče, vrátil jsem
se z Prahy více důvěřivý, posilněný. Naše krásná
a velká Francie je jistě milována v cizině: po-
zvedněme hlavu, nezapominejme a pohlížejme
vždy výše a vždy dále.« — Pařížský žurnál
»L. Evěnément« věnoval svůj politický úvodník
dne 5. t. m. pražským událostem. Píše velní
srdečně a vděčně o nadšených ovacích, učině-
ných Francouzům o slavnostech sokolských.
Čecho
Němec
Francouz
Franek
Čechův
L Evěnément
Francie
Čechy
Evropa
Prusko
Praha
26
article
Tyto ovace, nezapomenutelné příjetí p. Daussela
a jeho přátel v Praze, ozářily krásné a hluboká
přátelstvi Čechů k Francii, »L' Rvénément« douřá,
že mezi Francil a Čechy dojde k nejužšlmu
přátelství, což bude jen prospěšno oběma na-
rodům.
— Městská rada pařižská městské
radě pražské. Předseda municipátní rady pa-
řížské pan Dausset zaslal městské radě
pražské následující telegrafické sdělení: »Za-
hájiv schůzi, podal jsem municipální radě
zprávu o velkolepém přijeul v Praze. Munici-
pální rada veškorá jednomyslně vyslovuje city
své vděčnosti a přichylnosti městské radě- praa-
ské. Já sám projevuji Vám svou zvláštní
úctu. — Dausset.« — Úřadující náměstekp.
dr. Frič takto odpověděl telegraficky : »Za-
hajuje schůzi, dal jsem přočísti Vaši depeši.
Veškerá městská rada našeho král. hlav, města
Prahy děkuje municipální radě pařížské vřele
za projev sympathil, ujišťajíc Vás, že návstěva
delegace pařížské zůstane nezapomenutelna oby-
vatelstvu pražskému. Já sám, zastupuje dra.
Srha, projevuji Vám svou úctu.«
— Souhlas s akci poslanců českých na
radě říšské v příčině stavby vodních dráh pro-
jevili dále: okresní výbor v Týně n. Vlt.a
okresní výbor v Manětíně.
— Mistr dr. Ant. Dvořák zvolen
ředitelem pražské konservatoře hudby.
Po odstoupení ředitele konservatoře p. Benne-
witze bylo nutno vykonati volbu nového ředitele.
esení hudby v král. če-
onarschdz a zvolil ředitelem konser-
vatoře mistra dra. Ant. Dvořák a. Pan prot
K. Knittel jmenován funkcionářem k vedení
administrativy a řízení orkestru, p. prof. Ot
Ševčík jmenován chěfem houslové školy.
Na uprázdněné místo po prot. Vend. Sládkovi
jmenován p. Černý professorem kontrabasu.
Čecho
L Rvénément
Dausset
doktor
Frič
Antonín
Dvořák
Benn
K Knittel
profesor
Ševčík
Sládek
Praha
Francie
Vltava
Manětín
27
article
Bývalý ředitel konservatoře p. Ant. Benne-
witz jmenován byl čestným členem kuratori
konservatoře a zároveň členem ředitelstva.
— Husovy slavnosti. Z Radlic. P-
mátku Mistra Jana Husa oslavili též sdružené
národní spolky v Radlicích pod prolektorátem
místního obecního zastupitelstva. V pátek dne.
5. t. m. večer uspořádán při skvělém osvětlení
všech budov slavnostní pochodňový průvod,
jehož zúčastnilo se vzdor nepříznivému dešti-
vému počasí téměř veškeré radlické i okolnl
občanstvo. Před budovou obecního úřadu úvítán
byl průvod členy zastupitelstva, se slarostoup.
Hláskem, jenž upřímnými slovy vzpomenul vý-
znamu Husova a poděkoval shromážděnému ob-
čanstvu za hojné účastenství. Jmenem polit,
občanského kluhu poděkoval předseda pan P.
Jirsa. Členové »Sokola« radlického zapěli sbory,
»Hranice vzplála«, »Kde domov můjk, načež
ubíral se průvod do místnosti p. Pejše, kde
o životě a působení Mistra Jana Husa přednášel
p. Fr. Balcárek. Po přednášce přednesl člen
»Sokola« p. Jos. HIrabě původní svoji báseň,
jež setkala se s velikým úspěchem. Skromná
obec radlická osvědčila opět příkladně svůj
demokratický ráz, pojící český národ k histori
Husově. — V Dolní Radechové u Ná-
choda přednášel dne 6. t. m. v tělocvičné jed-
notě »Sokol« o Mistru Janu Husovi br. Alois
Bureš mladší. Po přednášce vybráno 6 K 20 k
ve prospěch Husova fondu. — Tělocvi č ná
jednota »Sokol« v Čáslav i pořádá pod
záštitou městské rady a okresního výboru v Čá-
slavi v sobotu dne 13. července o 8. hod. večer
v Dusíkově divadle v Čáslavi k uctění památky
Mistra Jana Husa slavnostní večer. Slavnostní
řeč: »O významu Mistra Jana Husa« prosloví
pan red. Gabriel Moudrý. Sbory zapěje zpév.
spolek »Hlahol« čáslavský. Vstup volný.
Benn
Husův
Hus
P Jirsa
Balcárek
Jos
Bureš
Moudrá
Hranice
Dolní Radecha
Ná
Čáslav
Čá
Sokol
Dusíkův divadlo
Hlahol
28
article
— Osobní. Pan MUDr. J. Šolín, zubní léka
ve Spálené ulici, mešká od 13. do 22. k. m. mimo
Prahu. — Pan MUDr. J. Hornych, odborný lékai
ve Stěpánské ulici, dlíti bude ode dne 16. července
mimo Prahu.
— Promoce. Pan PhC. Václav Dödina z vi-
nařic v Čechách, gymn, professor v Kolíně, bude
dnes dne 10. července na české universitě Karlo-
Ferdinandově na doktora filosofie veřejně povýšen.
— Rodinné zprávy. Pan Emi! Spilka,
technický adjunkt cukrovaru ve Vysokém Mýlě, a
paní Marie Spilková, rozená Šedivá, dcera
ředitele měšť. školy chlapecké v Pardubicích, ozna-
mují, že slavili sňatek svůj dne 6. července t.r.
— Úmrtí. Předevčírem zemřel v Praze po delš
nemoci v širších kruzích dohře známý dvorní optik
a mechanik pan Otakar Spitra. Pohřeb konati
se bude ve čtvrtek dne 11. července o 4. hod. odpol.
z ústřední síně hřbitovů olšanských. — V úterý ze-
mřel p. Joseť Drábek, statkář a člen Rolnické
záložny v Roudnici, v 60. roce věku. Pohřeb buda
zejtra o 1/211. hod. z domu smutku v Nových Dro-
rech na hřbítov v Doksanech
— Zemský výbor království českého
učinil ve schůzi své, konané dne 3. července, jit
předsedal nejvyšší maršálek zemský, mimo jiné tako
usnesení: Zástupci zem. výboru byli jmenováni pro
kuratorium průmyslového musea v Hradci Králové
pp. Václ. Ctibor, professor a Jaroslav Čer vený.
továruík v Hradci Králové, pro školní výbor pokrač.
školy průmysl. v Polici p. JUDr. Fr. M e tall,
MUDr
J Šolín
J Hornych
Phc
Dödin
Spilka
Spilková
Šedivá
Spitra
Drábek
Václ
Ctibor
Čer
JUDr
Spálená ulice
Praha
Stěpánský ulice
Čechy
Kolín
Ferdinandov
Pardubice
Olšanský
Roudnice
Nová Dro
Doksany
Hradec Králové
Francie . M e tall
český univerzita Karla
průmyslový muzeum