ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8d71e3f0-6615-11dc-8385-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 106, place 86, org 13, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
10. července 1901.
4 masthead
Číslo 188.
5 article
sáhnouti k vůli zachování své vojenské cti ku prostředku jedině zbývajícímu: poděkovati se ze služby, což také neprodleně učinil. A nyní stalo se, nač zejmena v Berlíně nejsou zvyklí. Představéní jeho ústy viceadmi- rála prince Jindřicha císaři řekli, že v zálibě svá pro sport námořní v ráži něco provedl, co jednoho z jeho důstojníků musilo uraziti, načež císař rozhodl, že se žádost kapitána Neitzke za propuštění z vojenského svazku zamitá. Neitzke zůstane tedy korvetním kapitánem a sděleno mu zároveň, že jeho počinání ve vylíčené afféře ne- budo míti žádných následků při posuzování ve službě. Stát na Kongu. Komise belgiekého sněmu dosazená ke zkou- mání osnovy zákona o zálohách poskytnutých Belgií státu na Kongu uveřejnila nyní svou zprávu. Belgie zříká se dle ní, poněvadž chce udržeti práva krále jako suveréna, annexe ne- odvislého konžského státu, jakož i pro nynější dobu splncení všech dle dohody ze dne 3. června 1890 půjčených mu peněz i úroků z nich. Finanění závazky, jichž se neodvislý stát na Kongu dohodou touto sprostil, nastaly by však znovu v okamžiku, ve kterém vzdula by s Belgie práva na zabrání konžského státu.
Jindřich císař Kong Berlín Belgie Kongo
6 article
Krále Edvarda korunovační proklamace. V londýnské horní sněmovně projednávala ze dnes v úterý zpráva komise zvolené za při- činou změny královy proklamace při nastoupení trůnu, o níž rozpředla se čilá debata. Arcibiskup canterburský navrhoval, by komise věe znovu uvažovala. Předseda ministerstva Salis- bury návrhu tomuto odporoval. Pravil, že věří, že převážná většina národa si nepřeje, by pro- klamace byla odstraněna. Earl of Grev dovo- zoval, ze prohlášení stále ještě obsahuje urážku římsko-katolických státních občanů a dodal, že na pevnině podobná prohlášení se nedějí. Tak na př. německý eísař neskládá při nastoupení trůnu žádné podobné přísahy Po delší debatě byl návrh canterburskéh arcibiskupa zamftnut.
ministerstvo Salis Grev dovo
7 article Branná povinnost v Australli.
Branná povinnost v Australli. Spolkovému parlamentu v Melbournu před- ložen byl dnes v úterý zákon o vojenské službě jímž se stanoví, že všichni Anglii poddaní muži povinni jsou od svého 18. do 60. roku konat v době potřeby vojenskou službu. V zákoně uvedeny také případy, které povinnosti této zcel nebo čáslečně zbavují. Českoslovanské rolnictvo ve Slezsku. (7. července 1901.) Zvláštní poměry slezské! Kl pýtáte přés ně všudy, ze všech stran se ozý vají a jsou odpovědí na každou vaši otázku. A zvláště zde v Opavě, která má přímo vyzý mecká většina, opírajíc se o nedaloké Prusko a c. k. úřady, nozná ani toho nejmenšího ohledu. Jazyk český vyhnán z úřadů, vyhnán z městského zastupitelstva, z nápisů veřejných i soukromých, krčí se jen na besedním a jestě asi dvou domach. Zde na této klassické půdě jeví se ná- sledky systematického víloukání němčiny do lidu od prve třídy obecných škol nejhůře. Vy- pravoval mi přílel o tom. Když přijde Čech na př. k c. k. úřadu a snaží se mluviti německy třeba mluvil pak řečí jen s největším namá- háním srozumitelnou, vyhovi se mu ve všem, ochota jde do krajní míry — mluví-li česky, odbývá se z hruba. Důsledky jsou patrny každý, kdo zde neuvědomělý — a těch tu je převaha — drmoli němčinu, jen aby co nej- lépe svou věc obstaral. Tak si pomáhají c.k. úřady. Obecní zastupitelstvo jest ovšem ještě resolutnější: Čechy česky mluvící prostě dává vyhazovati strážníkem .. A když jsme tak dopoledne chodili O pavou, předmětem pozornosti policajtů městských objektem prohlížení se strany Němců, zřeli tu bojovnost vystupování německého, jeho bez- ohlednost a srovnávali s měkkou povahou lidu českého z okolí, vracel se tak zdejší režrén zvláštních poměrů slezských stále a stále v mysl.
Klement Němec Melbourne Anglie Slezsko Opava Prusko Čechy
8 article
Nevšímáme si Slezska, jak by zaslu- hovalo, zapomínáme na ně, ale také ten náš boj o Slezsko jest veden s naší strany s ja- kousi až překvapující ohleduplností. Není osobitosti při našem vystupování. A proč neříci to z příma: Přijeli také z Čech a Mo- ravy. Zámožní rolníci, kteři již tím, že vážili tak dalekou cestu, dokázali, že zájem o věci slezské v nich je probuzen. Po čas jich pobytu bylo lze zájem zvýšiti, učiniti je průkopníky slezské práce mezi naším rolnictvem — a zatím chodili celé dopoledne sami po Opavě, ráno při příjezdu do Opavy jich nikdo nepozdravil, k společnému obědu jich nepřišel ani jediný z předáků nebo nepředáků opavských. Hostě ponecháni úplně sami sobě. Byla to, řekněme, nepožornost, nebo »zvláštní poměry slezskés?
Slezsko Čechy Opava
9 article
Nevím — ale tím způsobem se sympatie slezské v Opavě posilovat nemohou a nesmějí ! S opavským prostým člověkem jsme a- nemluvili. Jen tak na ulici, jste si ho mohli za- staviti, ale tu se objevil nový překvapující fak, že slezský prostý člověk má celou řadu stesků do různých a různých věcí ve vlastní — zvláště — politické organisaci. Ale nebudu v tomto referátě, který přec jen psán v Opavě a který se nesmí ani př dissonanci na mnohých stranách vzbuzené vy- mykati z pravidel ukládaných ohledem k hostiteli, šířiti se o věcech neveselých. Snad podruh jich už nebude a podruhé odnesou si Češi z Opavy dojmy lepši. Vzdyť i my měli jeden pěkný moment: sehůzi kateřinskou, Byla svolána na 3. hod. odpol. Politick- hospodářskou jednotou do hostince Kopeckého v Kateřinkách, tedy na českou půdu. Účasť byla ohromná. Velký- sál naplněn do posledního koutka. A až Slováci sem zajeli ve svých pro- stých krojích. Tedy pěkná obměna s fádním dopolednem. A na lidu byl patrný zájem pro vše, řečníci posloucháni s napjetím a také dobře bylo lze lišiti potlesk ze slušnosti a z pře- svědčení.
Čech Kopeckij Slovák Opava Kateřinka
10 article
Protestem proti němectví byl tato sehůze a přímo bouřlivým protestem prot- moravským smiřovačkám. To byly bezprostřední, mohutné, spontanní projevy, ktěré provázely slova dra. Fischera z Olomouce, prote- stujícího proti smiřovačkám těmto, a jich vý- mluvným doplňkem chlad a odpor, s nímž při- jata obhajování jich p. posl. Vykoukalem. Pan poslanec neměl šťastného dne, ale také těžko najíti slov přesvědčivých pro obhájení smiřo- vaček moravských, v nichž Slezska se nodbá. těžko a přímo nemožno ... Snad bude hlas kateřinské schůze jednohlasný, nelíčený, spon- tanní a bezprostřední, poučením těm, kdož pro samé smiřování na tak mnohié zapomínají . . Dr. MIčoch zahájil schůzi. Uvítal hosty a přečetl na illustraci slezských poměrů ně- mecké vyřízení českého ohlášení schůze. Bylo by marným si stěžovati — a tolik už stížnost vedeno — tak pojímá vláda rovnoprávnost v Slezsku, Posl. V. Hrubý. Jest dnes jednou z nej populárnějších osob na Opavsku a lid má k němu důvěru v jeho práci osvětné a národní. Uvílal hosty na půdě, kde bydlí a zápasí přední stráž slovanská. Jest opuštěna a obklopena Němci na všech stranách. A přece nepodlehá.
Fischer Vykoukal doktor MIčoch Posl V Hrubá Němec Olomouc Slezsko Opavsko
11 article
Vědomí příslušnosti k národu če- skému kouzlí ten div. Nemá zde ten lid ani střediska, ani škol, celý zápas opírá se o ves- nice, o chudé vrstvy, lid je měkký a poddajný. jest ještě mnoho nevšímavosti k jazyku a ná- rodu v něm, a přece stojí stále proti přesile velkokapitálu německého, zda pruského. Bylo dosud málo styků s Čochami a Moravou; snad nyní vzejdou lepší dny. Na politiku a stav ve Slezsku vrhá stíny politika našeho národa vůbee a říšská zvláště. Každý její falešný krok mstí se v prvé řadě zde. Z toho faktu plyne vysvětlení, že Slezsko má zdánlivě jiný postup v politickém směru. Zkušenost ale učí, že jen dosavadní cestou lze dojiti cile. Ale zkušenost také učí, že jen v součinnosti s ostatními zeměmi koruny české jest spása A toho jest si Slozsko plně vědomo. Řečník vy- kládá na to pojem politiky a obírá se otázkou po- litické methody, taktiky. Nutno zvážíli sily. Říkalo se, že poslední obrat na radě říšské bei opuštěním našeho programu. Není lomu tak šlo jen o obrat taktický. Nevede jen jedna cesta k provedení našich tužeb a cil a různé doby žádají různých prostředk. Láska k společné věci a zvlášt zřetel na Slezsko, jemuž přinášela o- strukční doba ránu za ranou, donutily klu ke změně taktiky. Německé strany jen čekaly na obstrukci českou a na absolutism, který byl by vyplnil jich nejvřelejší přání. A hlavně zde ve Slezsku přichystali si již nože na česká hrdla, proti slezským Čechům chystali se i na místech, odkud má jíti právo. Tomu chtěla česká delegace zabrániti a také za- bránila. Práce rady říšské přinesla nám řadu prospěchů hospodářských. Změna taktiky stal se také s ohledem na otázku rakousko-nher- ského vyrovnání, při jehož řešení tak mnobé se může změniti na náš prospěch. Delegaee
Slozsko Čecho Morava Slezsko
12 article
nledle proti centralismu. Tim více musíme posilovat své veškeré kraje. Není všude jen Prostě- jovsko — jest i Ostravsko a severní Morava. Mějme úctu ke každému přesvědčení a lásku k věci národní, buďme jednotní v boji proti Němectvi. (Potlesk.) Dr. Oštádal. Jol německými kraji sem kraji, kde ještě před staletím hlaholil český jazyk. Tragický to výzev k boji i práci ! Boj slezský jest velice těžký a těžko mu rozumět Ale přes to lze si přáti ráznějšího postupu. Hospodářská naše organisace, pronikavá účelná, musí býti základem našeho boje. O dědiny k dědině musí jíti její osvětné působení. Dosud jsme se k ní nedovedli vzehopiti. A v prvé řadě podporujme tuto organisaci na Slezsku. (Potlesk.) Dr. R. Fischer z Olomouce. Slezsk je zapomenutým synem našeho národa a přece tak závažným. Zde nepomohou pyšná slova — drobná národní práce jdouci od člo- věka k člověku, od obce k obci, probouzejíca posilujíc přinese lepší budoucnost. Boj n ás nerozhoduje se u vídeňských stolků, ale zde v dědinách (Potlesk.), kde se bi- jeme o každé české slovo, kde musíme chránit každý statek, každé dítě. A budiž žalováno, že naše mladá intelligence poroz- umění pro boj tento nemá. Dusí se v Praze a nejde na bojiště, ven . . . Lid sám sobě nepomůže. Podpora Slezsku jest nám roz- kazem. Zde zákony se neprovádějí, zde platí jen libovůle. Z Moravy dolétá smutná zpráva. Pra- cuje se tam na sněmu o smír s Něm ci.
doktor Oštádal R Fischer Lido Ostravsko severní Morava Slezsko Olomouc Praha Morava Německo uměný pro boj
13 article
Jak krásné to slovo o smíru mezi národy ! Ale jak to slovo vykládá se venku, na národním bojišti? Proč máme se smířovati? Poně- vadž tomu chtěj1 Němei (Potlesk.), poněvadž cílí, že jsou se svou nadvládou u konee (Potlesk.). Dříve jako s roby s námi nakládali, nyní přicházejí k nám s úsměvem míru. A proč tedy nesmiřují se také zde s námi ve Slezsk u. (Bouře souhlasu.) Jest v tom nedůslednost české politiky, že každý sněm dělá politiku svou a že není práce všech sněmů vedena s jednoho zorného úhlu. Až tam tedy to na Moravě došlo, že máme zapříti svou budoucnost (Potlesk.) že máme Němcům jich državu za- ručiti. (Neutuchajíeí potlesk.) My neznám smíru s Němci, leč ve všech z elmích koruny naší a v prvé řadě ve Slezsku. (Neumlkající potlesk a souhlas. Slezané mají právo i povinnost ozvati se proui této moravské sněmovní politice, mají právo z křiknouti moravské politiky, kteří zapomínají jednotnost postupu zemí českých. (Obrovský souhlas.) Jest to politika bez lidu, vedená pro pěkný dojem na vysokých místech. (Potlesk.) Česká politika musí zůstati politikou li du, musí sdružiti všechny vrstvy k společné práci. Musíme počítati s každou duší a v prvé řadě i s dělnictvem. (Potlesk.) Jednotný boj za jedním cílem. (Neutuchající potlesk. Volání: pryč se smiřovačkami! Potlesk.) Posl. Staroštík: Rakouská politik slezská je hříchem a zločinem na Rakousku i dynastii. Dnes platí v Rakousku více Vše- němee než národ, který tolik krve za ně obě- toval a tak bojujeme na dvě fronty :. a Něme
Němec Slezan Posl Slezsk u Morava Slezsko Rakousko Němei
14 article
je vrcholem
15 article
a vládou. Oba nás chtějí ubíti. V tento boj musíme zorganisovat všechny vrstvy. Odstrko vání dělnictva dále trvat nesmí. (Potlesk.) Posl. E. Hrubý: Čeští rolníci přišli do Slezska, aby osvědčili, že neznají hranic mezi zeměmi koruny české. (Hlučný potlesk.) Naše touha nese se k samostatnosti zemí těchto. Ale cíle toho dosíci lze jen prací a pravdou. Ne ústupností, ale hájením práva do krajnosti do- děláme se úspěchů. Zde ve Slezsku jde v prvé řadě o obrození národní a hospodářské. Jes povinností všech zemi českých pomáhati a pra- covati sebou. (Potlesk.) Slč. Machova: I my ženy děláme pol- tiku. Žel, že po většině špalnou. Posiláme dět do německých škol. Špatná ženská vý- chova je zdrojem všeho zla. Tak má žena býti vychována, aby dovedla výchovávati dorost charakterní a mravný. Promiouvajíc o domáckém průmyslu, vybízí k osvětně práci ženské. (Potlesk.) Posl. Vykouka l reaguje na slova dra. Fischera. Zprávy o vyrovnání, jak p. Fischer je uvedl, nejsou pravdivy. (Odpor.) Za cenu podobnou se nikdy nesmíříme (Různé výkřiky.) a zvláště nesmíříme se nikdy pod podmínkou veta! (Souhlas a volání.) Dr. Mlčoch končí vřelým appellem schůzi Zabloudil jsem mezi přítomné Slezany. Byli dojati a zvláště akcentováním jednoty české. Vzpomínali Prahy. Vzpomeneme i my, vzpome- neme, jak toho zaslubuje hrůza utlačení našeho lidu ve vévodství a jak by to bylo důstojno našich pyšných slov při každé příležito sti Vzpomenome Večer minul v zábavě. Hlučné, ryčné, sl venkova tam nebylo. Rozprchl se po vesnicích, po domovech. Žel, že jsme se se slezským lidem viděli tak málo. Byla to stížnost všech účastníků. Zojtra jedou někteří účastníci do Mor. Ostravy. V Opavě, 8. července ráno.
Posl E Hrubá Vykouk Fischer Mlčoch Zabloudil Slezan Mor Slezsko Praha Ostrava Opava
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi- delná středová příloha „Naučný Obzor“. — Sjezd zástupců německých měst ve Sv. Hypolitě v H. Rakousích jest skončen důsledek z řečí na něm vedených, jak shrnu jest v rozvaze vídeňské »N. Fr. Presse«, vy- znívá v ten smysl, že byla 112 německými městy, na sjezdu tom zastoupenými, vypovězena vojna antizemitské Vídni, kteráž na sjezdu ani zastoupena nebyla. Vítězství posl. dra: Adlera proti Luegrovu kandidátu při poslední doplňovaei volbě vídeňské jest německo-liberálnímu orgánu neklamným svědectvím úpadku vlády křesťansko- sociální ve Vídni a k počátkům jejích koneů počítá týž list projevy zástupců německých měst ve sv. Hypolitě shromážděných, z nichž věšt příští nové doby obrození německo-liberální éry, překocením stolce, na němž dosud sedí dr. Kare Lueger. »Pakliže panující strana ve Vídni bude ješlě jednou mluviti o svém němectví«, praví řečený orgán, »bude upamatována na řeči v vídeňské dlužno pokládati za nejhorší a nej- nebezpečnější nepřátely německého lidu. Jest německou politika, ku kteréž hlásí se stodvanáct německých měst, anebo snad ona politika, kteráž se německou prohlašuje, avšak Taaífa, Badena a všechny protivníky německého lidu podporuje ?« Vůči boji, který se o Vídeň vede, stojíme my Češi, pokud se věcí národnostních, rovného občanského práva našeho ve Vídni týče, na stanovisku potud objektivním, že oba principy, křesťansko sociální i protikřesťansko-sociální, byt se navzájem sebe ostřeji potýkaly, nacházejí se pro. nás v příbuzenském poměru čerta s dáblem.
Adler Luegrův Kare Lueger Baden Čech H . Rakousy Vídeň
17 article
Ve straně dra. Luegra mímo jiné vidíme pů- vodce měšťanské přísahy na němectví Vídně, původce vyloučení Čechů z městských služeb i původce a neunavného schvalovatele pověst- ného návrhu Koliskova na vídeňském sněmu i známe německo-liberální minulost odstavených vládců Vídně příliš dobře, než abychom se na- díti mohli něčeho lepšího od nich pro půlmil- lionu Čechů vídeňských, než stejně horlivé snahy, k jich vyhubení směřující. Jest pak nad míru zajímavo, že onen první příznak pravděpodob- ného pádu křesťansko-sociálního panství ve Vídni, vítězství sociálního demokrata dra. Adlera ve vídeňském okrese, přivoděn byl právě zásluhou, či lépe řečeno, rozhodujícím vlivem českého živlu, kterýž svými hlasy pro sociálního demo- krata způsobil jeho vítězství. I jest karakteri stické, že strana a tisk německo-liberální pro německou Vídeň horlíci neznamenají v dru. Adle- rovi a jeho stoupencích nepřítele její německosti, i přes české plakáty volební, rozvážené Adlero- vými automobily po okrese i vzdor té okolnosti, že volba jeho rozhodnuta českými, byť sociálně- demokratiekými hlasy. V tomto projevu především
Čecho Koliskův Adler Vídeň
18 article
české, byť pak sociálně-demokratické slly, dále i v předvčerejší manifestaci téhož českého živlu proti Koliskovu návrhu, byť z největší části zase sociálně-demokratického, nejlépe po- souditi můžeme mohutnost i občansky politickou váhu vídeňských Čechů. Je to tragické, že tato váha netihne k dobru národnímu, že roz- poutána příkladně jen jako pouhá složka vý- slednice — volby Adlerovy. Protesty proti Ko- liskovu návrhu a pro českou školu podané če- skými sociálními demokraty nevzaly pohnutku svou v národnostním přesvědčení, nýbrž v prakti- ckém poznání Komenského zásady paedagogieké, jež v národním rouše zní: »České dítě do české- školy«. Nejen tato okolnost, ale i nedostatek organisace Čechů vídeňských národně smýšle- jících, a těch jest zajistě většina, zaviňuje, že každá strana, která se ve Vídni domůže aneb domoci chce na radnici vlády, bere Čechy vídeňské na trdlici národnostního ubíjení a že v tom spočívá záruka její populárnosti u vídeň- ského měšťáka! Jaké tu pole k úsilovné, vele- vděčné národní práci v největším »českéme městěl — Bestiální čin z národnostní zášti.
Koliskův Čecho Adlerův Komenský ko Vídeň Čechy Český dítě
19 article
Ku zprávě pod tímto záhlavím ve včerejším odpol. vydání našem uveřejněné sluší doduti ještě jmena hrdinských hasičů německých z Radní, kteří hasičskými pobočnicemi českého dělníka K. Malého na smrt zranili. Jsou to : ve- litel hasičského sboru v Radní Albert Seldl Frant. Borner, Petr Teichmann, Ant. Teich mann. Podle zprávy »Traut. Wochenblattue udál se krvavý čin v noci o 2. hod. na den 30. června. Cestou z české slavnosti hasičské. v Suchovršicích pořádané, dohonili němečtí ha- siči české dělníky Jos. Fabiána, Jos. Jiřánka. Jos. Tadru, K. Hofmana a K. Malé ho, vracejíci se z úpické cihelny domů. Mezi oběma stranami vznikla prý z »neznámé při- činy« hádka, která nabyla »politování hodných forem«, praví »T. W.« Rozbitá lebka Čecha Malého jest ovšem »forma politování hodná«. Pro tento výjev má trutnovský německo- nacionální orgán označení pouhé »krvavé rvačky«, jakkoli tu německo-nacionální bestie v člověku schladila svou krvavou žáhu na ne- bohém Čechu, kterýž jí v cestu přišel. Za to nedělní událost na trutnovském nádraží, kde hrstka asi dvou tuctů turnéřů přepadla 400 českých výletníků z Úpice, při čemž, ovšem málem by byli němečtí smělci zla pochodili, vyličuje týž plátek jako hrozný vpád Čechů do Trutnova jenom proto, že si Češi nedali bez odmluvy napliti do očíl
Seldl František Borner Teichmann Antonín Traut Fabián Tadra K Hofman Čecho Malý Čech Suchovršice Jos trutnovský nádraží Úpice Trutnov Jos
20 article
— Slavnost 50letého trvání čistění městských ulio byla v těchto dnech oslavena skvělým banketem v — Berlíně. Památka prv- ního koštěte z mocí obecní správy na dlažhu berlínskou vloženého podle zásad metařských. jak ovládaly druhou polovici XIX. věku, byl manifestována způsobem velmi okázalým. K ho- stině pořádané v nejpřednějším restaurantu ber- linském dostavil se vrchní purkmistr s radya pronesl slavné »Hoch !« na císaře. Bylo mluveno ještě mnoho řečí, v nichž objasňovůno čisten berlinských ulic se stanoviska historicko-filosof- ckého a kulturně superiorního atd. Naši pražští Němci tak rádi tropí si posměch z pražských slavností, a poznámky jich bledé závisti jsou čtenářstvu českému s dostatek známy. V Berlině jsou oſleiální oslavy patrně vzácnější, používá-li se i jubilea metařského jako podnělu k ban- ketům. Přípitek hromádce obecních smeti pře 50 lety smetené, jak vznešené, jak povznášejícíl — Letní elavnosti ve prospěch Ústřední
Němec Berlín
21 article
Matice školské nastupují opětně s bezprostředně nastávajícím začátkem prázdnin své chvalným zvykem národním vydržené právo. Současně s německou slavností slunovratu, mysterií to, n níž snoubí se všeněmecký ideál se směšnou po- hansko-germánskou domýšlivostí, docházejí zprávy o skvělých manifestneích našich měst pro starou lásku národa, pro Matici školskou. Nemůže býti ani lásky plodnější, než toto rozpomenutí se v čas na náš nejdůležitější ústav národní obrany, který potřebuje podpory vždy a vždy, tak říka- jíc, »víc než kdykoli jindy«. Bývá to po veli- kých výbojích národního nadšení — pakliže manifestace tyto spojeny jsou s nějakým ná- kladem, že Matice co do příspěvku slaběji po- chodívá, než v letech jiných. Doufáme však, ž k složení obvyklého obolu národní daně matiční není zapotřebí žádného rozechvívání cítového, žádné emfase, že sama nutnost zachování nej dražšího co máme v národní organisaci naší.
ústav národní obrana
22 article
Matice Ústřední, tak v oči bije, že není obav že by Matice letos mohla nesetkati se s obvyklou obělavostí zámožných i méně zámožných tří českého lidu. Přes to však není od místa ně- olr nozhnzenílipvšichni vo školské l« — Paní Adamová věnovala velkou část 18. čísla své známě revue: »Parole fran- caise a Petranger« ze dne 7. července posledním slavnostním událostem v Belrlíně a v Prazo. Věhlasná spisovatelka, jejíž poli- tickou činnost publicistickou zachovají slovanšt národové vždy ve vděčné paměti, neboť ona po léta nejvýmluvněji a nejvřeleji propagovala spravedlivou věc českou a slovanskou ve svém znamenitém orgánu »La nouvelle revue« a upo- zorňovala na ni politické a diplomatické kruhy francouzské, píše o dvou cestách podníknutých z Francie v posledních dnech a to do Berlína a do Praby a přirovnává význam obou cest ve velmi zajímavé a bystré parallele. »Opakuji«, píše paní Adamová, »opustiti své místo, znamenáje ztratiti. Jíti do Cohlence nebo běžet do Berlina, znamená deserlovati ze svého místa, znumená pochybení v národním pohybu. Kosmopoli- tismus je úbytek síl... Náš lid francouzský zůstal věrným Elsasku a Lotrinsku, byl nadšený pro allianci rusko antigermánskou, měl víru e svou »odvelnou armádu.« Paní Adamová vytýká vládě, že desorganisuje vlasť morálně, hospo- dářsky, sociálně a vlastenecky, oslabuje lásku lídu k Elsasku a Lotrinsku a jeho zášť proti
Adamová Ruska Francie Berlín Praba Cohlence Lotrinsko Matica
23 article
Prusku. Dále píše o výlelu francouzských auto- mobilistů do Berlina, že representovali druh oné aristokracie výbojné, nebezpečné, utlačující, která se zmocňuje i ulice a ohrožuje pěší. Oproti této šílené jízdě z Paříže do Berlína, jaký klid, jaký pocit pravdivě národní se nás zmocňuje, když myšlenka naše obrací se ku Praze, k hlav- nímu městu drahých Čech. K národu přátel- skému naší Francií, jenž je přítelem tím pev- nějším, věrnějším a jistějším, poněvadž je nej- odhodlanějším a nejohnivějším nepřítelem pan- germanismu. A dále praví paní Adamová: »Od 22 let, co jsem psala v »Nouvelle Revue« a v »Parole« o politice zahraniční. shledávali mne čtenáři příliš nadšenou pro Čechy, příliš zaujatou politikou balkánskou, politikou ostatně, v níž kotví otázka života a smrti Francie. Když jsem před 15 lety psal o Burech, shledávali mne nudnou, a dnes ..
Adamová Bure Prusko Berlín Paříž Praha Čechy Francie
24 article
Rozumějí teď moji čtenáři a čtenářky, proč o dávna jsem měla víru v sympatie české a ne- byli též dojati přijetím opravdu horoucím, opojným, jež se dá porovnat pouze s tím, jaké se dostalo admirálu Avelanovi v Paříží a jaké teď bylo učinéno pp. Daussetovi, Gallimu, Massardovi, Sansboefovi, zastupujícím v Praze při slavnostech sokolských. Paříž a Francii? Praví, že jsou užaslí a ohromeni imposantni velikostí manifestaci frankofilských. Neznali před svou cestou jako já vlast českou. Musili se dotknouti svýma rukama, aby věřili. Buďme tedy všichni, jak jsmo se vždy snažili být, přáteli našich přátel, tradic, ragy, dějin, buďme přáteli těch, již jsou nepřáteli našich nepřátel německých.« — Francouzské listy o nás. Pan Emile M assard pokračuje v řadě svých zajímavých článkův o pražských slavnostech. »La Patrie« ze dne 7. t. m. přináší jeho stať »Vzpomínky z Prahy«, kde vystihuje význam česko francouz- ských manifestací. Praví mimo jiné: »Kromě demonstraci, dokazujíeích nadšení české p o Francii, maji pražské události diplomatickou d
Avelan Dausset Galli Massard Sansboef Paříž Praha Francie Le Patria
25 article
ležitost. Čechové akklamující Francii byli nejen stateční, ale i odvážní. Obklopeni Němci nebál se čeliti hněvu svých nepřátel a vysoce prohlá- sili své přátelství pro republiku francouzskou.e Čechové žádají od Francouzů, aby sympatisoval a všímali si jejich spravedlivé věci. Pro Franci má mnohem větší důležitost nežli otázka Burů, kteří našli tak vřelé zastání ve Francii. V Čechách běží o více než o osud zákouti afrického, zde jde o budouenost střední Evropy. »Čechy jsou balvanem, o nějž se tříští zátopa pangermanismu. Ve svém rámci hor tvoří přirozenou tvrz proti Prusku. Čechově neohrožují nikoho, reklamují pouze své místo. Budou chránit Francii — ta nechť chrání je. Čechové jsou mocný národ, slavný svou historií. Vyplní ještě krásné stránky v knize lidstva. A tak když s kloboukem v ruce, bledí pohnutím kráčeli jsme mořem lidským, vzdouvajícím se vlnobilím ovací, zdálo se nám, že provozujeme dobrou diplomacii, když se své strany jsme akklamovali vlast českou a snažili se uskutečniti unii národův opravdově přátel- ských. Čechové jaou našími spojenci. Zalím se tuží a zdokonalují svou organisaci. Již našl tajemství slly a svornosti v dobrovolné disci- plině. Brzo je uzříme na krajním předvoji slo- vanských národů. Co se mne týče, vrátil jsem se z Prahy více důvěřivý, posilněný. Naše krásná a velká Francie je jistě milována v cizině: po- zvedněme hlavu, nezapominejme a pohlížejme vždy výše a vždy dále.« — Pařížský žurnál »L. Evěnément« věnoval svůj politický úvodník dne 5. t. m. pražským událostem. Píše velní srdečně a vděčně o nadšených ovacích, učině- ných Francouzům o slavnostech sokolských.
Čecho Němec Francouz Franek Čechův L Evěnément Francie Čechy Evropa Prusko Praha
26 article
Tyto ovace, nezapomenutelné příjetí p. Daussela a jeho přátel v Praze, ozářily krásné a hluboká přátelstvi Čechů k Francii, »L' Rvénément« douřá, že mezi Francil a Čechy dojde k nejužšlmu přátelství, což bude jen prospěšno oběma na- rodům. — Městská rada pařižská městské radě pražské. Předseda municipátní rady pa- řížské pan Dausset zaslal městské radě pražské následující telegrafické sdělení: »Za- hájiv schůzi, podal jsem municipální radě zprávu o velkolepém přijeul v Praze. Munici- pální rada veškorá jednomyslně vyslovuje city své vděčnosti a přichylnosti městské radě- praa- ské. Já sám projevuji Vám svou zvláštní úctu. — Dausset.« — Úřadující náměstekp. dr. Frič takto odpověděl telegraficky : »Za- hajuje schůzi, dal jsem přočísti Vaši depeši. Veškerá městská rada našeho král. hlav, města Prahy děkuje municipální radě pařížské vřele za projev sympathil, ujišťajíc Vás, že návstěva delegace pařížské zůstane nezapomenutelna oby- vatelstvu pražskému. Já sám, zastupuje dra. Srha, projevuji Vám svou úctu.« — Souhlas s akci poslanců českých na radě říšské v příčině stavby vodních dráh pro- jevili dále: okresní výbor v Týně n. Vlt.a okresní výbor v Manětíně. — Mistr dr. Ant. Dvořák zvolen ředitelem pražské konservatoře hudby. Po odstoupení ředitele konservatoře p. Benne- witze bylo nutno vykonati volbu nového ředitele. esení hudby v král. če- onarschdz a zvolil ředitelem konser- vatoře mistra dra. Ant. Dvořák a. Pan prot K. Knittel jmenován funkcionářem k vedení administrativy a řízení orkestru, p. prof. Ot Ševčík jmenován chěfem houslové školy. Na uprázdněné místo po prot. Vend. Sládkovi jmenován p. Černý professorem kontrabasu.
Čecho L Rvénément Dausset doktor Frič Antonín Dvořák Benn K Knittel profesor Ševčík Sládek Praha Francie Vltava Manětín
27 article
Bývalý ředitel konservatoře p. Ant. Benne- witz jmenován byl čestným členem kuratori konservatoře a zároveň členem ředitelstva. — Husovy slavnosti. Z Radlic. P- mátku Mistra Jana Husa oslavili též sdružené národní spolky v Radlicích pod prolektorátem místního obecního zastupitelstva. V pátek dne. 5. t. m. večer uspořádán při skvělém osvětlení všech budov slavnostní pochodňový průvod, jehož zúčastnilo se vzdor nepříznivému dešti- vému počasí téměř veškeré radlické i okolnl občanstvo. Před budovou obecního úřadu úvítán byl průvod členy zastupitelstva, se slarostoup. Hláskem, jenž upřímnými slovy vzpomenul vý- znamu Husova a poděkoval shromážděnému ob- čanstvu za hojné účastenství. Jmenem polit, občanského kluhu poděkoval předseda pan P. Jirsa. Členové »Sokola« radlického zapěli sbory, »Hranice vzplála«, »Kde domov můjk, načež ubíral se průvod do místnosti p. Pejše, kde o životě a působení Mistra Jana Husa přednášel p. Fr. Balcárek. Po přednášce přednesl člen »Sokola« p. Jos. HIrabě původní svoji báseň, jež setkala se s velikým úspěchem. Skromná obec radlická osvědčila opět příkladně svůj demokratický ráz, pojící český národ k histori Husově. — V Dolní Radechové u Ná- choda přednášel dne 6. t. m. v tělocvičné jed- notě »Sokol« o Mistru Janu Husovi br. Alois Bureš mladší. Po přednášce vybráno 6 K 20 k ve prospěch Husova fondu. — Tělocvi č ná jednota »Sokol« v Čáslav i pořádá pod záštitou městské rady a okresního výboru v Čá- slavi v sobotu dne 13. července o 8. hod. večer v Dusíkově divadle v Čáslavi k uctění památky Mistra Jana Husa slavnostní večer. Slavnostní řeč: »O významu Mistra Jana Husa« prosloví pan red. Gabriel Moudrý. Sbory zapěje zpév. spolek »Hlahol« čáslavský. Vstup volný.
Benn Husův Hus P Jirsa Balcárek Jos Bureš Moudrá Hranice Dolní Radecha Ná Čáslav Čá Sokol Dusíkův divadlo Hlahol
28 article
— Osobní. Pan MUDr. J. Šolín, zubní léka ve Spálené ulici, mešká od 13. do 22. k. m. mimo Prahu. — Pan MUDr. J. Hornych, odborný lékai ve Stěpánské ulici, dlíti bude ode dne 16. července mimo Prahu. — Promoce. Pan PhC. Václav Dödina z vi- nařic v Čechách, gymn, professor v Kolíně, bude dnes dne 10. července na české universitě Karlo- Ferdinandově na doktora filosofie veřejně povýšen. — Rodinné zprávy. Pan Emi! Spilka, technický adjunkt cukrovaru ve Vysokém Mýlě, a paní Marie Spilková, rozená Šedivá, dcera ředitele měšť. školy chlapecké v Pardubicích, ozna- mují, že slavili sňatek svůj dne 6. července t.r. — Úmrtí. Předevčírem zemřel v Praze po delš nemoci v širších kruzích dohře známý dvorní optik a mechanik pan Otakar Spitra. Pohřeb konati se bude ve čtvrtek dne 11. července o 4. hod. odpol. z ústřední síně hřbitovů olšanských. — V úterý ze- mřel p. Joseť Drábek, statkář a člen Rolnické záložny v Roudnici, v 60. roce věku. Pohřeb buda zejtra o 1/211. hod. z domu smutku v Nových Dro- rech na hřbítov v Doksanech — Zemský výbor království českého učinil ve schůzi své, konané dne 3. července, jit předsedal nejvyšší maršálek zemský, mimo jiné tako usnesení: Zástupci zem. výboru byli jmenováni pro kuratorium průmyslového musea v Hradci Králové pp. Václ. Ctibor, professor a Jaroslav Čer vený. továruík v Hradci Králové, pro školní výbor pokrač. školy průmysl. v Polici p. JUDr. Fr. M e tall,
MUDr J Šolín J Hornych Phc Dödin Spilka Spilková Šedivá Spitra Drábek Václ Ctibor Čer JUDr Spálená ulice Praha Stěpánský ulice Čechy Kolín Ferdinandov Pardubice Olšanský Roudnice Nová Dro Doksany Hradec Králové Francie . M e tall český univerzita Karla průmyslový muzeum