ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8d6cb3d0-6615-11dc-909d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 39, org 2, person 35, work 2
1 masthead
Ročník XXXN.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 10. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 188,
4 article
Na ranní a odpol. ltsty o přílohami („Naněný Obzor“ ve střolh a „Litorární Hlidka v pátek) předplácí se Praze v sdministrae na měst . . . . 2 K — k na čtvrt leta . . . . . 6 K —h s drojí den áškou na měsíe . . . . . . 2 K 50h na čtvě leta 7 K50h ve nitalkách: na měsie . . . . . . 2 K 30 Pošton: nnkia. . . . . 9 k 6 s dvojí zásilkou na měse na čtvst leta
Praha Litorární Hlidek
5 article Potom, potom . ..
Potom, potom . .. V pondělí opět ve dvou vídeňských listech ozvaly se zvuky »národní« ukolébavky. První list vyluzoval uspávací nápěv v zájmech ny nější vlády, druhý v zájmech vůdčí skupiny německých velkostatkářů. Obsah obou ukolé- bavek byl týž: pohádka o hospodářském blahobytu a štěstí, jež odtud kyne říši i ná rodům. Hospodářský blahobyt zastává dnes ve Vídni úkol jakéhosi universálního elixiru. jaký nalezáme v každé, poněkud jenom slušně zařízené officině. Upotřebování jeho ostatně jest velmi staré, ač se ho uživalo doposud z pravidla jen při chorobách sociálních. Nynější mini- sterstvo cislajtánské, zvláště jeho předseda dr. Körber, výpátrali však počátkem přede- šlého roku, že hospodářský blahobyt nič a bubí i bacills párodních sporů .. První stopy blahobytnického nazírání na sporné otázky nalezáme, jak známo, v bibli při vzpomínce Israelitů pouští bloudících na egyplské hrnce masa, kteréž byly mnohým z nich vílanější, než přikázání Jehovy a nez zaslibená země. Tehdy jednostranný hmotný zájem po prvé a určitě se stavěl svými zastanci prot zásadám a ideám mravným. Za našich dnů, kdy lidé vůbec si počí nají obezřetněji, než Židé z Egypta prchající nenalezne se ovšem nikdo, kdo by tak přímo a neomaleně myšlenky své vyslovil a proto bychom také zbytečně hledali, až vládní a ně- mecké listy hezky hlasitě oznámí: nynější cislajtánská politika zamýšl hospodářskými otázkami čelit otázce národnl! Takto by tomu ovšem každý porozumě a toho si nepřeje ani vláda ani Němci.
doktor Körber Němec Vídeň Egypt
6 article
Praví se sice, že moderní politika pra- cuje a kráčí po cestách jasných a že ze své zbrojnice vyloučila všecky prostředky zasta- ralé školy macchiavellismu, ale my u nás v Cislajtanii dosud toho nepozorujeme. Zde jest až doposud nejvýdatnějším a nejoblíbe- nějším prostředkem konstitučním — t ajem nůstkářství a krkolomné přemety takti cké, při nichž diváci nevycházejí z udivení A protože první vystoupení na půdě hospodářské dosáhlo nevídaného divadelního effektu (na skutečné účlnky v ho- spodářském životě vlastním nutno ovšem a možná že dosti dlouho žekati) e . a.4 » : 1. nou národní potreby, pomýšlí vláda na to, kterak by z tohoto účinku co nejvíce kořistila a národní potřeby z je viště zdejší vnitřní politiky co nejdále a co nejdůkladněji od- stranila. A tak slibuje se již nyní pro podzim druhy akt hospodářské akce vládní, kdežto z německého tábora se doporučuje pozem- štění či lokalisování národních sporů, což jest totéž, jako odnětí jim půdy na radě říšské. Povíme ihned, jaké pochybnosti v nás vzbudily tyto záměry, kteréž — jak patrno — tvoří mezi sebou nerozlučný celek, jako siamská dvojčata. Myslenka, pozemštiti národnostní otázky. v této způsobě německými politiky vyslovená, není ničím jiným, než opsáním známé for- mulky, že na národní a jazykové zájmy se bude bráti zřetel dle místa, okolností, po- třeby atd., jak to po desetiletí již slýcháme. Kde jest menšina národnostní slovanská, tam se pro ni neučiní nic (viz Korutany, Slezsko
Korutany Slezsko
7 article
Štyrsko a pod.) a kde jest národní menšina německá, tam se většině národnostní stíží všemožně volný pohyb (na př. na Moravě v Čechách atd.) Na radě říšské spory a otázky národní mají příiiš velikou veřejnost a vzbuzují po- zornost široko daleko, a to bylo zvláštěv posledních letech věcí nepříjemnou. »Pozemštěné« spory celkem zůstanou bez tohoto velikého významu a tam, kde by jej mohly míti, jako na př. na sněmu krá- lovství českého — panoval zvláště letos ne- obyčejný klid. Tento výpočet letos tedy celkem se osvěd- čil, byť i četné sněmy vázly; vždyť mimo Rakousko-Uhersko vůbec nedovedou se v exi- stenci menších sněmů zdejších ani vpraviti. ať nedíme, aby je soustavně a s porozumě- ním stopovali. Potud výpočet nynější vlády i Němeů byl by dosti správným, ale takřka v posled- ním okamžiku zhatili tyto výhody pozamště ných národníeh sporů haličtí posl ane ruš tí. Halič i svou rozsáhlostí, i důležitostí. jakáž dosud obestírala polskou většinu sně- movní a totožné s ní haličské poselstvo n radě říšské, náhle vyšvihla se o dcho- dem ruských zástupců v popředí všech politických zájmů; ale po- chybujeme, že budou míti strůjcové další podzimní hospodářské akce z tohoto případu zvláštní potěšení. Kdyby nic jiného neznamenal odchod ruských poslanců, než přípravný krok k vol- bám sněmovním, byl by předzvěstí ještě tužších a ještě povážlivějších volebních bojů, než byly posavadní pověstné krvavé volby haličské. A doba nynější se ani nehodí, aby na východních hranicích říše se opětovalo divadlo, od něhož se vždy s ošklivostí od- vraceli přátelé ústavnosti a jež nepřátelům ústavních forem poskytovalo velmi ne- bezpečné zbraně.
Štyrsko Morava Čechy Rakousko Uhersko Halič Něme
8 article
Než podzim bude vůbec nejen v této polovině říše jevištěm volebního ruchu,a proto v opravdových politických hlavách již teď se pociťuje, že nastávající volební kampaň vyžaduje mimořádné pozornosti jakožto zku- šební kámen pro názory voličstva (Tak pravil na př. dr. Herold zpravodaji »Mosk. Věd.« Pokládám za svatou povinnost všech dobře šjhstů aospěíok doliodě a těs- nému sblížení všech života schopných če- ských stran ku společné volební práci.) tudíž i jako obtěžkací zkouška nynější poli- tiky vídeňské. Než naprosto ani odstrčení národnost ních zájmů nezaručuje vládě klidnou kampan hospodářskou. Její hospodářský pro gram jest hrozně jednostranný podává hodovníkům, jak již bylo jinde ř čeno, jen samé hrozinky z buchty, již nutno snísti, a přece jest samozřejmo, že musí do- spěti k určitému stanovisku, co do vyrovnání uherského“ a co do obnovy zahraničných smluv obchodních! Tyto dva soubo ry hospodářských otázek jsou to, jež tvoří v tomto okam žiku vlastní hospodářský úkol vlá dy, jež budou měřítkem její hospodářských schopností a správnosti a dobroty jejího ho- spodářského programu! Na těch se musí osvědčiti i síla mini sterstva i síla nynější rady říšské; a ne na cukrlátkách hospodářských, kterýmiž si chce získati důvěru, jako venkovský stryc, byt byla cukrlata ona rozměrů milliardových. Potom, potom . . . až uslyšíme, jak se zachová vláda k oněm velikým nalehavým hospodářským otázkám, bude i vidno, jak dovedla obeplouti potřeby a zájmy národ nostní. Lid se sice dívá na její zajímavé pokusy. ale ani její posavadní hospodářská akce an způsob, jakýmž zatlačuje do pozadí zájmy národní, nevzbuzuje v něm nijakých mimo- řádných nadějí.
doktor Herold zpravodaj
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 9. července. (Rozmluva drem. Heroldem.) Vídeňský dopisovatel »Moskevských Vědomosti« navštívil o sokolských slavnostech dra. Herolda a vyžádal si od něho některé zprávy o poměru české delegace k vládě dra. Körbra. Výklad dra. Herolda počal ob- strukční nocí z 8. na 2. června 1900. Po těto noči bylý dle slov dra. Herolda dvě možnosti: buď se vláda odhodlá potrestati Čechy za ob- strukci oktroyováním jazykového zákona, aneh vstoupí s námi u vyjednávání, aby nás pohnula k zanechání obstrukce. V prvém případě mělo by oktroyování jazykového zákona za následek současné oktroyování jednacího řádu pro říšskou radu, čímž by se Mladočechům znemožnila další obstrukce. Němci, kteří toužili po oktroyování jazykového zákona, byli by svolili ku změně jednacího řádu. Deputaci české hrozilo tedy opravdové nebezpečí a bylo tedy třeba za kaž- dou cenu je odvrátiti. Proto jsme se za nějaký čas po obstrukční noci rozhodli, že naše strana dá vládě na srozuměnou, že bychom byl ochotni vzdáti se obstrukce, budou-li dány vhodné k tomu podminky, slovem, učiní-li nám vláda směřující k tomu návrhy. Výsledek by příznivý; k oktrojírkám nedošlo a léto minulo klidně.
Herold doktor Čecho Němec Praha
10 article
Na dotaz dopisovatelův, zdali česká delégace již tehdy vyjednávala s vládou, dr. Herold od větil“: Ne, vléda nevyjednávala s námi, ani m s vládou. Obě strany jednaly opatrně a postu- povaly diplomaticky. Proto když na podzim řiš ská rada měla býti svolána a dr. Körberse obrátil k naší straně s dotazem, budeme li po- kračovati v obstrukci, mohli jsme odpovědet jen tolik, že prozatím Mladočeši nemají přičiny měniti taktiku, poňěvadž jim vláda neučinil nijakých konkretných návrhů. Obstrukcí jsme nehrozili, ale dali isma vládě na srozuměnou. způsobila rozpuštění říšské rady. Dr. Körber chtěl tím jednak získati času, jednak doufal, že z nových voleb vyjde parlament ochotnější k hospodářským reformám. Zkušenost ukázala, že se dr. Körber nezmýlil. Když se sešel nový parlament, ukázalo se, že je v něm půda k ho- spodářským rozpravám mnohem způsobilejší. než ve starém. Též naše strana ztratila několik mandátů a s tím se musilo počítati. Vládě šlo především o neodkladný zákon o rekrutech. Naše strana sice neobstruovala, ale parlamen ku práci nepouštěla; zachovávajíce parlamentní formu, prováděli jsme tak zvanou »tichou ob- strukci«. Ta přinutila vládu, aby počala s nám vyjednávati a výsledkem vyjednávání byl dělný parlament. Dotaz pisatelův o podrobnostech, vyjedna- ných mezi vládou a českou delegací, dr. Herold zodpověděl vyhýbavě. Byl tehda churav, vyjed- návání se neúčastnil. Česká delegace uvolilase upustiti od obstrukce do Velkonoci, začežs vláda zavázala provésti hospodářské reformy. zejmena úpravu řek a stavbu průplavů, důleži- tých pro země koruny české. Mimo to vlá da
doktor Herold Körbers Körber
11 article
převzala vzhledem k Čechům ně- které závazky, o nichž není vhod- no mluviti, které však jsou již splněny a nejsou tedy pro nikoh tajemstvím. . ... Sluší uznati — pokra- čoval dr. Herold — že dr. Körber svě hospo- dářské předlohy sestavil tak, aby žádná strana a žádný národ neodešel s prázdnou. Němci do- stali železniční investice, severní země vodní stavby. Poněvadž pak iniciativa k hospodářské práci vyšla od Čechů a Čechové ji řídili, jest přírozeno, že na říšské radě musilo se jim do- stati vynikajícího postavení, které také fakticky Na další dotaz, byla-li úmluva s vládou jen dočasná a nemá tedy nyní již platnosti, odvětil dr. Herold přisvědčivě. Nelze prý sice popírati, že společná práce mnoho pomohla k sblížení mezi Němci a Čechy, avšak význam tohoto sblížení jest také jen dočasný. Olázky lilické a národní byly z rozhovorů vyloučeny, ale na dlouho je vyloučiti nelze. Otázky ty musejí vstoupiti ve svá práva. Ovzduší je však nyní celkem lepší, než za Badena, i než z Thuna. Dr. Körber mnoho se přičiňoval, aby zjednal toto ovzduší a to jest jeho nepopíra- telná zásluha. Vášně utichly a všichni více neb méně se upokojili. Zemské sněmy také asi nezhorší situaci a pak přijdou prázdniny. Vše další bude záviseti od průběhu podzimního za- sedání říšské rady s jedné strany, a od vý- sledku voleb do českého sněmu s druhé. O dalších plánech dra. Körbra vyslovil se dr. Herold v podstatě takto: Dr. Körber pokusí se o nové smiřovací konference česko-německé.
Čecho doktor Herold Körber Němec Baden Thun
12 article
Bude to však mrtvě narozené dítě, jestliže s dr. Körber pokusí upraviti je dle šablony ví- deňských punktací, aneb bude-li chtíti rozvi- nouti celý komplex česko-německého sporu. O smíru mezi Čechy a Němci nemůže být dnes řeči. Možno mluviti leda o přiměří, o kompromisu, o modu vivendi od případu k případu, jako se dálo na říšské radě. Kdyby se dru. Körbrovi podařilo jen to, už by to byl úspěch. Smíru staví se v cestu mnoho pře- kážek, na př. otázka jazyková. Čechové domá- haji se úplné rovnoprávnosti, Němci však žá- dají, aby jejich jazyk byl panujíeím. Snáze s dá provésti a je spravedlivější, žádá-li se, aby dvoujazyčnými byli úřadníci a ne národy. Němei však připouštějí dvoujazyčnost úřadníků jen pro
Körber Němec Körbr Čecho Čechy
13 article
Kanru prvnasií sm politických stran v českém táboře za velice dů- ležitý. V německém táboře při nastávajícíeh volbách zvítězí patrně živlové radikální. U nás radikálové nezvitězl, ale mnoho mandátů do- stane se agrárníkům, t. j. straně především ho- spodářské, ač si časem zahrává také na radi kály. Stane-li se to, bude to pro nás přímo ná rodním neštěstím. Neboť předně bude tím ohro- žena česká většina na sněmu, kde české posel- stvo bude rozbito v několik nepřátelských stran. Výsledek by byl pak ten, že by český sněm představoval týž smutný obraz, jako říšská rada, nemající pevné většiny. Za druhé zmohutnění ultra radikálných živlů mezi Němci a oslabení národní strany české mohlo by míti za následek národní ztráty, jež těžko nyní předvídati. Proto pokládám za svatou povinnost všech dobře smý- šlejících lidí a českých vlastenců, aby stůj co stůj došlo k dorozumění a nejužšímu sblížení všech života schopných českých stran za účelem společné práce při nastávajících volbách, aby české poselstvo v příštím sněmě zůstalo jedno- litým a připraveným k boji se zmohutnělým odpůrcem.
Němec
15 title
Čechy.
Čechy
17 article
v drosnému prodejtt ranní číslo o sobě . . . za Sh odpolední . . . . za lb Ve flinlkách na venkovši ranní čuslo. . . . . . . . vdpoladní . . . . . . . . 3k Inserát, platí se hetevě napřia. Předplacení a inrerty přijímná sdminl- strncu v Murisnské ulici č. a Tam nacházají se též rečakee Giskárna s ezpsdice „Kárednich Listě“. Bukopiny se nevraceji.
Murisnský ulice
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 9. července.
Praha
20 article
Poláci a Němci v Poznaňsku. Poláci poznaňšti vedou s Němci nerovný, nadlidský boj, a vedou jej nikoli bezúspěšně. Němci snaží se je zdemoralisovat a tím si boj usnadniti. Naříkají, že jsou od nich utiskováni a převracejí věci tak, jakoby Němci byli beránci a Poláci vlci. Ličí obranné jejich úspěchy jako veliká díla ne polského, nýbrž slovanského vý- boje a tím chtějí dosíci, aby oni sami své síly a své úspěchy přeceňovali a složili ruce v klin. V jiných naproti tomu budí beznadějnost, aby zoufali nad svým národem a Němcům úplně ustoupili z pole. V třetích zase, hlavně v mlá- deži, pěstují revolučný romantism a namlouvají jim, že bez spiknutí a revolucí jecu ztraceni 29 22 müsejí odváziti smělého a velkého činu — aby jim Němci snáze mohli zakroutiti krk. »Kuryer Poznaúski« probírá tyto německé metody a praví: Dnes ale není mezi Poláky lidí myslících, kteří by věřili, že s Němci, vo- dícími hakatistský rej, možný jest jakýkoli kom- promiss, jakékoli vyrovnání. Ale všichni dnes u nás vědí, že Němec ustupuje pouze silnějšímu, že celá otázka polsko-německá — a lépe řečeno slovansko-německá od Adrie až po ústi Visly je válkou dvou ras, válkou, ve které není kompromissu a zvítězí silnější a chytřejší. Če- chové jen tím se obraňují německému návalu, že dosud s Němci neparlamentovali a nelekají se s nimi boje od muže k muži, v němž válčí se o každou píď země, o každý podnik průmyslový, o úvěr, o klienty, o peníze a majetek právě tak, jako o volby a školy . .. Slovan vůbec a Polák zvlášť musí míti nůž na hrdle, aby se rozhodl k opravdové národní obraně, opřené o práci. Jsme důvěřiví, rádi blouzníme o míru, ale zkušenost nás poučila, že nemůžeme věřiti ve vyrovnání s Němci, necht si je hlásají naivní diplomaté, nýbrž jen ve s vé- pomoc.
Polák Němec Poznaňsko Visla Kuryer Poznaúski
21 article
Afféra z regaty. Neočekávaným a v Německu za nynější éry vškutku neobvyklým způsobem vyřízena byla afféra, přihodivší se při regatě císařského »Yacht- klubu« v Kielu, o níž jsme se zmínili. Velitel malého cukhičs ku razelle4nodfövolní udihadnin vězením proto, že »Gazelle« na své zkušební cestě projela startem, ač bylo to zakázáno. Ka- pitán odbyl si neprodleně trest, načež zažádal o propuštění z vojska. Dle názoru o důstojnické cti v Německu za okolností, které diktát trestu provázely, nic jiného mu nezbylo. Na váhu ne- padala ani tak oprávněnost trestu, jako spíše jeho forma. Ve spěchu a rozčilení, a zajisté také ve velké nevoli nad poškozením startu, zvolen trest i jeho provedení v takové formě, že kapitán Neitzke musil se jím cítiti uraženým. Vždyt signalisováním trestu z lodi na leď, jež postřeh- nuto bylo také na lodích ostatních, dostalo se potrestání štábního důstojníka okamžitě ve zná- most veškerého námořnictva až k prostému vojínu. Kapitán Neitzke uražen tím ve svém »sta- vovském sebovědomí«, byl nucen v afféře své něco podniknouti. Přirozenou cestou byla stíž- nost na představeného, by dokázal jeho přená- hlení. Než představeným, který mu trest diktoval, byl císař, proti němuž ovšem stižnosti není. Z těchto poměrů nezbývalo pak Neitzkemu, nežli
Neitzke Německo Kiel Ka Yacht
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Českým krajem. Vyšel jsem z chladivého stínu křivoklát- ských lesů ven do širého prostranství, po silnie vroubené kvetoucím stromořadím ovocným Úplně zavátá sprchou narůžovělého okvětí s ko run jabloní, obklopená jarním libopachem, po dobala se cestě, po níž přešel právě průvod Božího Tela . . . Slavnostní klid vůkol ! Potů- ček leskl se v brčálu luhů, mezi tyrkisem pomněnek a zlatem blatouchů. S mírnýc návrší svítila kvetoucí pole řepky, prokukovaly bílě dvorce . . . Občas zalehl ke sluchu bzu- kot včel a čmeláků, ssajících sladké šťávy, po dobaje se z dáli přivátému akkordu varhan .. Bylo krásně v té jarní přírodě české A přece nebylo mi nijak volno, po několika- denním pobytu v kraji, kde z mystické doby ční Zbečno — tak blízko, blizounko Praze Fürstenberské panství — se všemi důsledky německé domény: německým úřadnictvem, ně- meckým služebnictvem, s nápisy, úkazy a zá- kazy, na nichž čestina druhé a podřízené místo zaujímá Nelze ani důrazněji projeviti despekt k našt národnosti, než jak děje se na panství křivo- klátském V době, kdy sám panovník úzkostlivě r spektuje naše národní city, je tato vyzývavost německého kavalira tím nápadnější! »Ah co! u nás je vše možné !« odbyl můj povzdech tamější občan. »Bliž Praze je to ovšem jiné!« dodal s přídechem jemné ironie. Ba ano! Jako ošklivý pavouk zapřádá nej krasší lesní stezku, tak cizorodý parvenu ob myká již i samo srdce Čech svou sítí odrozovací vnáší do českého života neúctu ke všemu če- skému, vnucuje lidu respekt bezohledně pano- vačnosti a podmanivosti svěho živlu.
boží Tela Zbečno Praha
23 article
Máme věru příčinu býti na stráži, aby ryzost našeho lidu v kraji nebyla porušena — feknu raději, aby nenasákla servilností panských zřízenců a nechutnou polokulturou mnohočlen- ných rodin pražských návštěvníků — té hrstky trosečníků z vraku kdysi »německé Prahy«, již přicházejí na dočas zalidňovati villegiatury nej širšího okolí pražského. Jsouť pravou národní pohromou některým chudým osadám našim svou mohutnou nadouvavosti a nebylo by věru zby- tečno založiti nějakou obrannou ligu středo českou, která by účinně čelila této prazvláštní výpadné společnosti, jakési moderní obdoby středověkého »raubritterstva«, leda že mnohem nebezpečnější, protože na lup duší vycházející Nemám snad na mysli nějaké hromadné vánoční nadílky a podobného druhu almužny, jaké si teď vymyslila velkoměstská reklamní do- bročinnost, spíše myslím, že by se dalo s větší nadějí na úspěch pomýšleti o zavedení a povzne- šení různých odvětví lidového průmyslul Není docela neodůvodněna výtka ondy nám ve tvář nepřáteli vmetená: že příliš málo staráme se o lid svych ryze českých krajů Bylo poukazováno na velkou chudobu českého Jihu, krajů povltavských . . . Posmivali se nám, jaké pohromy způsobuje naší národnosti emi- grace rok za rokem mohutnící . . . Zatím co v Praze bývá dosti často až příliš veselo a ko- likrát bez příčiny ! — na českém venkově je tak nějak zamlklo ! Aspoň mně tak připadá, jenž si často do kraje zajíždím . . . Cizinec navštiví před výletem na český venkov musea Náprstkovo nebo Národopisné, tak vesměs jásající světlými barvami jeho kraje a stroje, a nebyl by tuze po- vznešen obrazem, který se mu zde ve skuteč nosti zjeví.
Náprstkův Praha
24 article
Také mne na chvili oslnila myšlenka ne- dávno pronešená o možnosti české výstavky ná- rodopisné ve světovém městě nad Seinou. Jako vy všichni, pocítil jsem příjemné lehtání vábného pomyslu, věděti se aspoň několik dnů thematem rozhovorů oné Paříže šumně, velkolepé, bavící se, pracující a myslicí; hostiti někde na Champs de Mars, v improvisovaném českém saloně, ty roztomilé lidičky závidění hodného chicu, kteří jistě nebudou skrbliti galantními poklonami naší muzice a neuprou snad lidu česko-slovanskému nadání a původnost výrazu, ohlédnuvše výstavu jeho výrobků . .. A přece, ač nejsem skeptikem, přiznávám že mne smělost projektu ve druhé chvíli nemálo zarazila! Jsem přesvědčen, že navrhovatelé neopo menuli uvážiti všecky poměry a okolnosti roz- hodující; že nejedná se také o nějakou naši ex- posici příliš rozměrnou, spíše o jakousi zkušebnou výstavku, po níž by snad jednou následovat mohla ta velká »všeslovanská«, podepřená mu nificenci několika slovanských států; avšak jde přece jen o podnik stejně významný, jako ri- skantní, jaký by vyžadoval intensivné činnosti a obětavosti všech zúčastněných a také nějakého toho millionku korun prováděcího živlu (stačí-li ?) Proto nedovedl jsem se ubrániti otázce: zda by úspěch takové dočasné pařížské attrakce byí také trochu přiměřen nákladům a obětem od ná roda nezámožného žádaným? Myšlenka o sobě jiště svůdná!
světový město nad Seina Paříž Champs jít Mars
25 article
Představte si »L'Exposition Tchěquo-Slave« v Paříži, umístěnou v palácíku zbudovaném v slohu českých dřevěných staveb, provázenou cyklem českých koncertů řízených buď Ed. Co- lonnem v Théatre du Chátelet nebo Lamoureu- xem v Cirque d'Eté; pohostinské hry pražské opery sesílené českými solisty jiných světových divadel atd. Vše působilo by neodolatelně, roze- hrálo by snad i nejvlažnější . .. Leč najdou-li se u nás kavalíři, mecenáši aby ze svého uhradili pakatel, jehož ku pro- vedení projektu je potřebí? Taková jest otázka Kdyby na tu bylo uspokojivé odpovědi, pak by ovšem nebylo žádných námitek proti chlubnému podniku. S jiné strany navrhováno, že by snad aspoř čásť pěkného projektu mohla býti dříve pro- vedena a to v měřítku menším, našim poměrům přiměřeném . . Založení totiž jakési permanentní vý stavky a tržnice výrobků lidu česko- slovanského v posekvanské metropoli, něco na způsob naší prodejny »Zádruhy«, ovšem roz- sáhlejší, pařížským poměrům přiměřenějšl. Českoslovanské krajky, výšivky, kroje, dře- věné, kovové a kožené výrobky, nábytek, majo- liky a jiné a jiné rázovité výrobky, vše v boha- tém výběru vystaveno v elegantních místnostech s čilým správcem (dobrým obchodníkem) a agilní agenturou, jistě prý by dovedlo upoutati pozor- nost Pařížanů. Kdož ví? Ve výrobě bylo by ovšem třeba mnohé do- háněti, zdokonalovati — především zmodernisovati A to dříve, než bychom se k dobývavé výprav odhodlalii Pražská výstavka keramická vyvolala reflex o úpadku toho a jiných odvětví našeho domá- ckého průmyslu . . .
Lamoureu Pařížan Paříž Cirque d ' Eta
26 article
Kdosi podotkl, že by se měli čeští umělci chemikové, průmyslníci a obchodníci spojiti akci na povznešeni lidového průmyslu, který v stoletích minulých vytvořil u nás tolik krásného a originálního! Prý nechybí, než řada zdatných spolu pracovníků, aby nevyčerpatelný zdroj národní původnosti a rázovitostí sveden byl do moder ních proudů, aby zdokonalil výrobu a zjednal ji tak důležitý, životodárný odbyt! Staré steskyl Naše vlastenčení podobalo se dosud holu bici vypuštěné z archy Noemovy, kolem těka- jící, po onom édenu se shánějící, odkud rato- lest utěšenější budoucnosti měla býti přine- šena . . .. V posledním desítileti leceos vykonáno v tom směru, leč zdaž toho už dosti? Chcete malý, ale pěkný příklad z Pi secka? V obci Sedlici (u Blatné), kde v neznámé době ujalo se paličkování krajek, židovští ob- chodníci od jakživa výborně obchodovali. Z celé rance nejpěknějších krajek, za něž v nad- dunajské residenci tisíce tržili, nabízeli chudým krajkářkám místo peněz své mizerné zboží, jež co nejdráže účtovali. Konečně — obchodníci Ale výroba se tak tuze povznésti nemohla, spíše upadala. Materiál se horšil, pracovnice počaly si hleděti jen starých pohodlných vzorů,
Noemův Sedlice Blatná
27 article
aby jen co možná větší množství do zásoby napracovaly. Ba ani této práci nevěnovaly zvláštní péči za bídnou odměnul Národní jednota pošumavská založila kraj- kářskou školu v Strážově (na Šumavě), kdeje paličkování též domáckým průmyslem. Jednu Sedličanku, jichž počítají aspoň na 600, nechal vyučiti v Praze a jmenovala ji učitelkou v Strá- žově. Čásť krajek sedlických prodávána ted prostřednictvím skoly a ta zase do Sedlic občas nádherné vzory zasílala. Loňského roku ujala se organisace sedli- ckého krajkářství paní Vlasta Stránecká, maji- telka velkostatku Čekanic u Sedlice. Skoupila všecko hotové zboží v Sedlicích a okolí, zřídila a vydržuje svým nákladem školu kraj- kářskou, ziskala pro ni výtečnou odbornici z učitelku. Ve škole, při denním platu a osvěd- čené soustavě, rychle se vychovávají mladé krajkářky; nové vzory se opatřují, jiehž je dnes už přes 700 ve vzorníku l Žákyň navštěvuje školu vždy 30. Vyučují se kresbě a tak ener- gický postup dal výrobě nový směr a v krátké době i odbytem docíleno výsledků velice ntě- šených!
Stránecká Strážov Šumava Praha Strá Sedlice Čekanice
28 article
Jaký pěkný doklad činorodé lásky k ná- rodu l Zabočil jsem trochu stranou! Čtenář na- mítne, že není všude základů krajkářských, ani vzácných žen, majitelek panství ušlechtilého ducha a nadšeně vlasteneckých. Není věru Není po našich lesnatých a hornatých krajích všude domáckého průmyslu jako na Valašsku, kde od nepaměti zpracovávají vlnu, vyrábějí plátno, mušelín, hůně, papuče, obrábějí různá dřeva, plťaří, hotoví fajfky, křivače, hlíněné pro- dukty, ozdobné předměty z olova, efnu, pletou košíky, rukavice, krajky, čepce atd. Leč ne- dalo by se v našem podlesí a mezi horáky zavésti mnohé z těch odvětví průmyslových, jež chránilo by lid před bídou a hladem a skýtalo mu lepší a neodvislejší existenei, než je ta z milosti našich národních odpůrců? Charles Hipman.
Hipman Valašsko