2
masthead
V Praze, ve středu dne 10. července 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. ltsty
o přílohami („Naněný Obzor“ ve
střolh a „Litorární Hlidka
v pátek) předplácí se
Praze v sdministrae
na měst
. . . . 2 K — k
na čtvrt leta . . . . . 6 K —h
s drojí den áškou
na měsíe . . . . . . 2 K 50h
na čtvě leta
7 K50h
ve nitalkách:
na měsie . . . . . . 2 K 30
Pošton:
nnkia. . . . . 9 k 6
s dvojí zásilkou
na měse
na čtvst leta
Praha
Litorární Hlidek
5
article
Potom, potom . ..
Potom, potom . ..
V pondělí opět ve dvou vídeňských listech
ozvaly se zvuky »národní« ukolébavky. První
list vyluzoval uspávací nápěv v zájmech ny
nější vlády, druhý v zájmech vůdčí skupiny
německých velkostatkářů. Obsah obou ukolé-
bavek byl týž: pohádka o hospodářském
blahobytu a štěstí, jež odtud kyne říši i ná
rodům. Hospodářský blahobyt zastává dnes
ve Vídni úkol jakéhosi universálního elixiru.
jaký nalezáme v každé, poněkud jenom slušně
zařízené officině.
Upotřebování jeho ostatně jest velmi
staré, ač se ho uživalo doposud z pravidla
jen při chorobách sociálních. Nynější mini-
sterstvo cislajtánské, zvláště jeho předseda
dr. Körber, výpátrali však počátkem přede-
šlého roku, že hospodářský blahobyt nič
a bubí i bacills párodních sporů ..
První stopy blahobytnického nazírání na
sporné otázky nalezáme, jak známo, v bibli
při vzpomínce Israelitů pouští bloudících na
egyplské hrnce masa, kteréž byly mnohým
z nich vílanější, než přikázání Jehovy a nez
zaslibená země.
Tehdy jednostranný hmotný zájem po
prvé a určitě se stavěl svými zastanci prot
zásadám a ideám mravným.
Za našich dnů, kdy lidé vůbec si počí
nají obezřetněji, než Židé z Egypta prchající
nenalezne se ovšem nikdo, kdo by tak přímo
a neomaleně myšlenky své vyslovil a proto
bychom také zbytečně hledali, až vládní a ně-
mecké listy hezky hlasitě oznámí: nynější
cislajtánská politika zamýšl
hospodářskými otázkami čelit
otázce národnl!
Takto by tomu ovšem každý porozumě
a toho si nepřeje ani vláda ani Němci.
doktor
Körber
Němec
Vídeň
Egypt
6
article
Praví se sice, že moderní politika pra-
cuje a kráčí po cestách jasných a že ze své
zbrojnice vyloučila všecky prostředky zasta-
ralé školy macchiavellismu, ale my u nás
v Cislajtanii dosud toho nepozorujeme. Zde
jest až doposud nejvýdatnějším a nejoblíbe-
nějším prostředkem konstitučním — t ajem
nůstkářství a krkolomné přemety takti
cké, při nichž diváci nevycházejí z udivení
A protože první vystoupení na půdě
hospodářské dosáhlo nevídaného divadelního
effektu (na skutečné účlnky v ho-
spodářském životě vlastním
nutno ovšem a možná že dosti
dlouho žekati) e . a.4 » : 1.
nou národní potreby, pomýšlí vláda
na to, kterak by z tohoto účinku co nejvíce
kořistila a národní potřeby z je
viště zdejší vnitřní politiky co
nejdále a co nejdůkladněji od-
stranila.
A tak slibuje se již nyní pro podzim
druhy akt hospodářské akce vládní, kdežto
z německého tábora se doporučuje pozem-
štění či lokalisování národních sporů, což
jest totéž, jako odnětí jim půdy na
radě říšské.
Povíme ihned, jaké pochybnosti v nás
vzbudily tyto záměry, kteréž — jak patrno —
tvoří mezi sebou nerozlučný celek, jako
siamská dvojčata.
Myslenka, pozemštiti národnostní otázky.
v této způsobě německými politiky vyslovená,
není ničím jiným, než opsáním známé for-
mulky, že na národní a jazykové zájmy se
bude bráti zřetel dle místa, okolností, po-
třeby atd., jak to po desetiletí již slýcháme.
Kde jest menšina národnostní slovanská, tam
se pro ni neučiní nic (viz Korutany, Slezsko
Korutany
Slezsko
7
article
Štyrsko a pod.) a kde jest národní menšina
německá, tam se většině národnostní stíží
všemožně volný pohyb (na př. na Moravě
v Čechách atd.)
Na radě říšské spory a otázky národní
mají příiiš velikou veřejnost a vzbuzují po-
zornost široko daleko, a to bylo zvláštěv
posledních letech věcí nepříjemnou.
»Pozemštěné« spory celkem zůstanou
bez tohoto velikého významu a tam, kde by
jej mohly míti, jako na př. na sněmu krá-
lovství českého — panoval zvláště letos ne-
obyčejný klid.
Tento výpočet letos tedy celkem se osvěd-
čil, byť i četné sněmy vázly; vždyť mimo
Rakousko-Uhersko vůbec nedovedou se v exi-
stenci menších sněmů zdejších ani vpraviti.
ať nedíme, aby je soustavně a s porozumě-
ním stopovali.
Potud výpočet nynější vlády i Němeů
byl by dosti správným, ale takřka v posled-
ním okamžiku zhatili tyto výhody pozamště
ných národníeh sporů haličtí posl ane
ruš tí.
Halič i svou rozsáhlostí, i důležitostí.
jakáž dosud obestírala polskou většinu sně-
movní a totožné s ní haličské poselstvo n
radě říšské, náhle vyšvihla se o dcho-
dem ruských zástupců v popředí
všech politických zájmů; ale po-
chybujeme, že budou míti strůjcové další
podzimní hospodářské akce z tohoto případu
zvláštní potěšení.
Kdyby nic jiného neznamenal odchod
ruských poslanců, než přípravný krok k vol-
bám sněmovním, byl by předzvěstí ještě
tužších a ještě povážlivějších volebních bojů,
než byly posavadní pověstné krvavé volby
haličské. A doba nynější se ani nehodí, aby
na východních hranicích říše se opětovalo
divadlo, od něhož se vždy s ošklivostí od-
vraceli přátelé ústavnosti a jež nepřátelům
ústavních forem poskytovalo velmi ne-
bezpečné zbraně.
Štyrsko
Morava
Čechy
Rakousko
Uhersko
Halič
Něme
8
article
Než podzim bude vůbec nejen v této
polovině říše jevištěm volebního ruchu,a
proto v opravdových politických hlavách již
teď se pociťuje, že nastávající volební kampaň
vyžaduje mimořádné pozornosti jakožto zku-
šební kámen pro názory voličstva (Tak pravil
na př. dr. Herold zpravodaji »Mosk. Věd.«
Pokládám za svatou povinnost všech dobře
šjhstů aospěíok doliodě a těs-
nému sblížení všech života schopných če-
ských stran ku společné volební práci.)
tudíž i jako obtěžkací zkouška nynější poli-
tiky vídeňské.
Než naprosto ani odstrčení národnost
ních zájmů nezaručuje vládě klidnou kampan
hospodářskou. Její hospodářský pro
gram jest hrozně jednostranný
podává hodovníkům, jak již bylo jinde ř
čeno, jen samé hrozinky z buchty, již nutno
snísti, a přece jest samozřejmo, že musí do-
spěti k určitému stanovisku, co do vyrovnání
uherského“ a co do obnovy zahraničných
smluv obchodních! Tyto dva soubo ry
hospodářských otázek jsou to,
jež tvoří v tomto okam žiku
vlastní hospodářský úkol vlá dy,
jež budou měřítkem její hospodářských
schopností a správnosti a dobroty jejího ho-
spodářského programu!
Na těch se musí osvědčiti i síla mini
sterstva i síla nynější rady říšské; a ne na
cukrlátkách hospodářských, kterýmiž si chce
získati důvěru, jako venkovský stryc, byt
byla cukrlata ona rozměrů milliardových.
Potom, potom . . . až uslyšíme, jak se
zachová vláda k oněm velikým nalehavým
hospodářským otázkám, bude i vidno, jak
dovedla obeplouti potřeby a zájmy národ
nostní.
Lid se sice dívá na její zajímavé pokusy.
ale ani její posavadní hospodářská akce an
způsob, jakýmž zatlačuje do pozadí zájmy
národní, nevzbuzuje v něm nijakých mimo-
řádných nadějí.
doktor
Herold zpravodaj
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. července. (Rozmluva
drem. Heroldem.) Vídeňský dopisovatel
»Moskevských Vědomosti« navštívil o sokolských
slavnostech dra. Herolda a vyžádal si od něho
některé zprávy o poměru české delegace k vládě
dra. Körbra. Výklad dra. Herolda počal ob-
strukční nocí z 8. na 2. června 1900. Po těto
noči bylý dle slov dra. Herolda dvě možnosti:
buď se vláda odhodlá potrestati Čechy za ob-
strukci oktroyováním jazykového zákona, aneh
vstoupí s námi u vyjednávání, aby nás pohnula
k zanechání obstrukce. V prvém případě mělo
by oktroyování jazykového zákona za následek
současné oktroyování jednacího řádu pro říšskou
radu, čímž by se Mladočechům znemožnila další
obstrukce. Němci, kteří toužili po oktroyování
jazykového zákona, byli by svolili ku změně
jednacího řádu. Deputaci české hrozilo tedy
opravdové nebezpečí a bylo tedy třeba za kaž-
dou cenu je odvrátiti. Proto jsme se za nějaký
čas po obstrukční noci rozhodli, že naše strana
dá vládě na srozuměnou, že bychom byl
ochotni vzdáti se obstrukce, budou-li dány
vhodné k tomu podminky, slovem, učiní-li nám
vláda směřující k tomu návrhy. Výsledek by
příznivý; k oktrojírkám nedošlo a léto minulo
klidně.
Herold
doktor
Čecho
Němec
Praha
10
article
Na dotaz dopisovatelův, zdali česká delégace
již tehdy vyjednávala s vládou, dr. Herold od
větil“: Ne, vléda nevyjednávala s námi, ani m
s vládou. Obě strany jednaly opatrně a postu-
povaly diplomaticky. Proto když na podzim řiš
ská rada měla býti svolána a dr. Körberse
obrátil k naší straně s dotazem, budeme li po-
kračovati v obstrukci, mohli jsme odpovědet
jen tolik, že prozatím Mladočeši nemají přičiny
měniti taktiku, poňěvadž jim vláda neučinil
nijakých konkretných návrhů. Obstrukcí jsme
nehrozili, ale dali isma vládě na srozuměnou.
způsobila rozpuštění říšské rady. Dr. Körber
chtěl tím jednak získati času, jednak doufal, že
z nových voleb vyjde parlament ochotnější
k hospodářským reformám. Zkušenost ukázala,
že se dr. Körber nezmýlil. Když se sešel nový
parlament, ukázalo se, že je v něm půda k ho-
spodářským rozpravám mnohem způsobilejší.
než ve starém. Též naše strana ztratila několik
mandátů a s tím se musilo počítati. Vládě šlo
především o neodkladný zákon o rekrutech.
Naše strana sice neobstruovala, ale parlamen
ku práci nepouštěla; zachovávajíce parlamentní
formu, prováděli jsme tak zvanou »tichou ob-
strukci«. Ta přinutila vládu, aby počala s nám
vyjednávati a výsledkem vyjednávání byl dělný
parlament.
Dotaz pisatelův o podrobnostech, vyjedna-
ných mezi vládou a českou delegací, dr. Herold
zodpověděl vyhýbavě. Byl tehda churav, vyjed-
návání se neúčastnil. Česká delegace uvolilase
upustiti od obstrukce do Velkonoci, začežs
vláda zavázala provésti hospodářské reformy.
zejmena úpravu řek a stavbu průplavů, důleži-
tých pro země koruny české. Mimo to vlá da
doktor
Herold
Körbers
Körber
11
article
převzala vzhledem k Čechům ně-
které závazky, o nichž není vhod-
no mluviti, které však jsou již
splněny a nejsou tedy pro nikoh
tajemstvím. . ... Sluší uznati — pokra-
čoval dr. Herold — že dr. Körber svě hospo-
dářské předlohy sestavil tak, aby žádná strana
a žádný národ neodešel s prázdnou. Němci do-
stali železniční investice, severní země vodní
stavby. Poněvadž pak iniciativa k hospodářské
práci vyšla od Čechů a Čechové ji řídili, jest
přírozeno, že na říšské radě musilo se jim do-
stati vynikajícího postavení, které také fakticky
Na další dotaz, byla-li úmluva s vládou
jen dočasná a nemá tedy nyní již platnosti,
odvětil dr. Herold přisvědčivě. Nelze prý sice
popírati, že společná práce mnoho pomohla
k sblížení mezi Němci a Čechy, avšak význam
tohoto sblížení jest také jen dočasný. Olázky
lilické a národní byly z rozhovorů vyloučeny,
ale na dlouho je vyloučiti nelze. Otázky ty
musejí vstoupiti ve svá práva. Ovzduší je však
nyní celkem lepší, než za Badena, i než z
Thuna. Dr. Körber mnoho se přičiňoval, aby
zjednal toto ovzduší a to jest jeho nepopíra-
telná zásluha. Vášně utichly a všichni více
neb méně se upokojili. Zemské sněmy také asi
nezhorší situaci a pak přijdou prázdniny. Vše
další bude záviseti od průběhu podzimního za-
sedání říšské rady s jedné strany, a od vý-
sledku voleb do českého sněmu s druhé.
O dalších plánech dra. Körbra vyslovil se
dr. Herold v podstatě takto: Dr. Körber pokusí
se o nové smiřovací konference česko-německé.
Čecho
doktor
Herold
Körber
Němec
Baden
Thun
12
article
Bude to však mrtvě narozené dítě, jestliže s
dr. Körber pokusí upraviti je dle šablony ví-
deňských punktací, aneb bude-li chtíti rozvi-
nouti celý komplex česko-německého sporu.
O smíru mezi Čechy a Němci nemůže být
dnes řeči. Možno mluviti leda o přiměří,
o kompromisu, o modu vivendi od případu
k případu, jako se dálo na říšské radě. Kdyby
se dru. Körbrovi podařilo jen to, už by to byl
úspěch. Smíru staví se v cestu mnoho pře-
kážek, na př. otázka jazyková. Čechové domá-
haji se úplné rovnoprávnosti, Němci však žá-
dají, aby jejich jazyk byl panujíeím. Snáze s
dá provésti a je spravedlivější, žádá-li se, aby
dvoujazyčnými byli úřadníci a ne národy. Němei
však připouštějí dvoujazyčnost úřadníků jen pro
Körber
Němec
Körbr
Čecho
Čechy
13
article
Kanru prvnasií sm
politických stran v českém táboře za velice dů-
ležitý. V německém táboře při nastávajícíeh
volbách zvítězí patrně živlové radikální. U nás
radikálové nezvitězl, ale mnoho mandátů do-
stane se agrárníkům, t. j. straně především ho-
spodářské, ač si časem zahrává také na radi
kály. Stane-li se to, bude to pro nás přímo ná
rodním neštěstím. Neboť předně bude tím ohro-
žena česká většina na sněmu, kde české posel-
stvo bude rozbito v několik nepřátelských stran.
Výsledek by byl pak ten, že by český sněm
představoval týž smutný obraz, jako říšská rada,
nemající pevné většiny. Za druhé zmohutnění
ultra radikálných živlů mezi Němci a oslabení
národní strany české mohlo by míti za následek
národní ztráty, jež těžko nyní předvídati. Proto
pokládám za svatou povinnost všech dobře smý-
šlejících lidí a českých vlastenců, aby stůj co
stůj došlo k dorozumění a nejužšímu sblížení
všech života schopných českých stran za účelem
společné práce při nastávajících volbách, aby
české poselstvo v příštím sněmě zůstalo jedno-
litým a připraveným k boji se zmohutnělým
odpůrcem.
Němec
17
article
v drosnému prodejtt
ranní číslo o sobě . . . za Sh
odpolední
. . . . za lb
Ve flinlkách na venkovši
ranní čuslo. . . . . . . .
vdpoladní . . . . . . . . 3k
Inserát,
platí se hetevě napřia.
Předplacení a inrerty přijímná sdminl-
strncu v Murisnské ulici č. a
Tam nacházají se též rečakee
Giskárna s ezpsdice „Kárednich Listě“.
Bukopiny se nevraceji.
Murisnský ulice
18
title
Politické zprávy zahraničné.
19
article
V Praze, 9. července.
Praha
20
article
Poláci a Němci v Poznaňsku.
Poláci poznaňšti vedou s Němci nerovný,
nadlidský boj, a vedou jej nikoli bezúspěšně.
Němci snaží se je zdemoralisovat a tím si boj
usnadniti. Naříkají, že jsou od nich utiskováni
a převracejí věci tak, jakoby Němci byli beránci
a Poláci vlci. Ličí obranné jejich úspěchy jako
veliká díla ne polského, nýbrž slovanského vý-
boje a tím chtějí dosíci, aby oni sami své síly
a své úspěchy přeceňovali a složili ruce v klin.
V jiných naproti tomu budí beznadějnost, aby
zoufali nad svým národem a Němcům úplně
ustoupili z pole. V třetích zase, hlavně v mlá-
deži, pěstují revolučný romantism a namlouvají
jim, že bez spiknutí a revolucí jecu ztraceni
29 22 müsejí odváziti smělého a velkého činu
— aby jim Němci snáze mohli zakroutiti krk.
»Kuryer Poznaúski« probírá tyto německé
metody a praví: Dnes ale není mezi Poláky
lidí myslících, kteří by věřili, že s Němci, vo-
dícími hakatistský rej, možný jest jakýkoli kom-
promiss, jakékoli vyrovnání. Ale všichni dnes
u nás vědí, že Němec ustupuje pouze
silnějšímu, že celá otázka polsko-německá
— a lépe řečeno slovansko-německá od Adrie
až po ústi Visly je válkou dvou ras,
válkou, ve které není kompromissu
a zvítězí silnější a chytřejší. Če-
chové jen tím se obraňují německému návalu,
že dosud s Němci neparlamentovali a
nelekají se s nimi boje od muže k muži,
v němž válčí se o každou píď země, o každý
podnik průmyslový, o úvěr, o klienty, o peníze
a majetek právě tak, jako o volby a školy . ..
Slovan vůbec a Polák zvlášť musí míti nůž na
hrdle, aby se rozhodl k opravdové národní
obraně, opřené o práci. Jsme důvěřiví, rádi
blouzníme o míru, ale zkušenost nás poučila,
že nemůžeme věřiti ve vyrovnání s Němci, necht
si je hlásají naivní diplomaté, nýbrž jen ve s vé-
pomoc.
Polák
Němec
Poznaňsko
Visla
Kuryer Poznaúski
21
article
Afféra z regaty.
Neočekávaným a v Německu za nynější
éry vškutku neobvyklým způsobem vyřízena byla
afféra, přihodivší se při regatě císařského »Yacht-
klubu« v Kielu, o níž jsme se zmínili. Velitel
malého cukhičs ku razelle4nodfövolní udihadnin
vězením proto, že »Gazelle« na své zkušební
cestě projela startem, ač bylo to zakázáno. Ka-
pitán odbyl si neprodleně trest, načež zažádal
o propuštění z vojska. Dle názoru o důstojnické
cti v Německu za okolností, které diktát trestu
provázely, nic jiného mu nezbylo. Na váhu ne-
padala ani tak oprávněnost trestu, jako spíše
jeho forma.
Ve spěchu a rozčilení, a zajisté také ve
velké nevoli nad poškozením startu, zvolen trest
i jeho provedení v takové formě, že kapitán
Neitzke musil se jím cítiti uraženým. Vždyt
signalisováním trestu z lodi na leď, jež postřeh-
nuto bylo také na lodích ostatních, dostalo se
potrestání štábního důstojníka okamžitě ve zná-
most veškerého námořnictva až k prostému
vojínu.
Kapitán Neitzke uražen tím ve svém »sta-
vovském sebovědomí«, byl nucen v afféře své
něco podniknouti. Přirozenou cestou byla stíž-
nost na představeného, by dokázal jeho přená-
hlení. Než představeným, který mu trest diktoval,
byl císař, proti němuž ovšem stižnosti není. Z
těchto poměrů nezbývalo pak Neitzkemu, nežli
Neitzke
Německo
Kiel
Ka
Yacht
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Českým krajem.
Vyšel jsem z chladivého stínu křivoklát-
ských lesů ven do širého prostranství, po silnie
vroubené kvetoucím stromořadím ovocným
Úplně zavátá sprchou narůžovělého okvětí s ko
run jabloní, obklopená jarním libopachem, po
dobala se cestě, po níž přešel právě průvod
Božího Tela . . . Slavnostní klid vůkol ! Potů-
ček leskl se v brčálu luhů, mezi tyrkisem
pomněnek a zlatem blatouchů. S mírnýc
návrší svítila kvetoucí pole řepky, prokukovaly
bílě dvorce . . . Občas zalehl ke sluchu bzu-
kot včel a čmeláků, ssajících sladké šťávy, po
dobaje se z dáli přivátému akkordu varhan ..
Bylo krásně v té jarní přírodě české
A přece nebylo mi nijak volno, po několika-
denním pobytu v kraji, kde z mystické doby
ční Zbečno — tak blízko, blizounko Praze
Fürstenberské panství — se všemi důsledky
německé domény: německým úřadnictvem, ně-
meckým služebnictvem, s nápisy, úkazy a zá-
kazy, na nichž čestina druhé a podřízené místo
zaujímá
Nelze ani důrazněji projeviti despekt k našt
národnosti, než jak děje se na panství křivo-
klátském
V době, kdy sám panovník úzkostlivě r
spektuje naše národní city, je tato vyzývavost
německého kavalira tím nápadnější!
»Ah co! u nás je vše možné !« odbyl
můj povzdech tamější občan. »Bliž Praze je
to ovšem jiné!« dodal s přídechem jemné
ironie.
Ba ano! Jako ošklivý pavouk zapřádá nej
krasší lesní stezku, tak cizorodý parvenu ob
myká již i samo srdce Čech svou sítí odrozovací
vnáší do českého života neúctu ke všemu če-
skému, vnucuje lidu respekt bezohledně pano-
vačnosti a podmanivosti svěho živlu.
boží Tela
Zbečno
Praha
23
article
Máme věru příčinu býti na stráži, aby
ryzost našeho lidu v kraji nebyla porušena —
feknu raději, aby nenasákla servilností panských
zřízenců a nechutnou polokulturou mnohočlen-
ných rodin pražských návštěvníků — té hrstky
trosečníků z vraku kdysi »německé Prahy«, již
přicházejí na dočas zalidňovati villegiatury nej
širšího okolí pražského. Jsouť pravou národní
pohromou některým chudým osadám našim svou
mohutnou nadouvavosti a nebylo by věru zby-
tečno založiti nějakou obrannou ligu středo
českou, která by účinně čelila této prazvláštní
výpadné společnosti, jakési moderní obdoby
středověkého »raubritterstva«, leda že mnohem
nebezpečnější, protože na lup duší vycházející
Nemám snad na mysli nějaké hromadné
vánoční nadílky a podobného druhu almužny,
jaké si teď vymyslila velkoměstská reklamní do-
bročinnost, spíše myslím, že by se dalo s větší
nadějí na úspěch pomýšleti o zavedení a povzne-
šení různých odvětví lidového průmyslul
Není docela neodůvodněna výtka ondy nám
ve tvář nepřáteli vmetená: že příliš málo
staráme se o lid svych ryze českých krajů
Bylo poukazováno na velkou chudobu českého
Jihu, krajů povltavských . . . Posmivali se nám,
jaké pohromy způsobuje naší národnosti emi-
grace rok za rokem mohutnící . . . Zatím co
v Praze bývá dosti často až příliš veselo a ko-
likrát bez příčiny ! — na českém venkově je tak
nějak zamlklo ! Aspoň mně tak připadá, jenž si
často do kraje zajíždím . . . Cizinec navštiví
před výletem na český venkov musea Náprstkovo
nebo Národopisné, tak vesměs jásající světlými
barvami jeho kraje a stroje, a nebyl by tuze po-
vznešen obrazem, který se mu zde ve skuteč
nosti zjeví.
Náprstkův
Praha
24
article
Také mne na chvili oslnila myšlenka ne-
dávno pronešená o možnosti české výstavky ná-
rodopisné ve světovém městě nad Seinou. Jako
vy všichni, pocítil jsem příjemné lehtání vábného
pomyslu, věděti se aspoň několik dnů thematem
rozhovorů oné Paříže šumně, velkolepé, bavící
se, pracující a myslicí; hostiti někde na Champs
de Mars, v improvisovaném českém saloně, ty
roztomilé lidičky závidění hodného chicu, kteří
jistě nebudou skrbliti galantními poklonami naší
muzice a neuprou snad lidu česko-slovanskému
nadání a původnost výrazu, ohlédnuvše výstavu
jeho výrobků . ..
A přece, ač nejsem skeptikem, přiznávám
že mne smělost projektu ve druhé chvíli nemálo
zarazila!
Jsem přesvědčen, že navrhovatelé neopo
menuli uvážiti všecky poměry a okolnosti roz-
hodující; že nejedná se také o nějakou naši ex-
posici příliš rozměrnou, spíše o jakousi zkušebnou
výstavku, po níž by snad jednou následovat
mohla ta velká »všeslovanská«, podepřená mu
nificenci několika slovanských států; avšak jde
přece jen o podnik stejně významný, jako ri-
skantní, jaký by vyžadoval intensivné činnosti
a obětavosti všech zúčastněných a také nějakého
toho millionku korun prováděcího živlu (stačí-li ?)
Proto nedovedl jsem se ubrániti otázce: zda by
úspěch takové dočasné pařížské attrakce byí
také trochu přiměřen nákladům a obětem od ná
roda nezámožného žádaným?
Myšlenka o sobě jiště svůdná!
světový město nad Seina
Paříž
Champs jít Mars
25
article
Představte si »L'Exposition Tchěquo-Slave«
v Paříži, umístěnou v palácíku zbudovaném v
slohu českých dřevěných staveb, provázenou
cyklem českých koncertů řízených buď Ed. Co-
lonnem v Théatre du Chátelet nebo Lamoureu-
xem v Cirque d'Eté; pohostinské hry pražské
opery sesílené českými solisty jiných světových
divadel atd. Vše působilo by neodolatelně, roze-
hrálo by snad i nejvlažnější . ..
Leč najdou-li se u nás kavalíři, mecenáši
aby ze svého uhradili pakatel, jehož ku pro-
vedení projektu je potřebí? Taková jest otázka
Kdyby na tu bylo uspokojivé odpovědi, pak by
ovšem nebylo žádných námitek proti chlubnému
podniku.
S jiné strany navrhováno, že by snad aspoř
čásť pěkného projektu mohla býti dříve pro-
vedena a to v měřítku menším, našim poměrům
přiměřeném . .
Založení totiž jakési permanentní vý
stavky a tržnice výrobků lidu česko-
slovanského v posekvanské metropoli, něco na
způsob naší prodejny »Zádruhy«, ovšem roz-
sáhlejší, pařížským poměrům přiměřenějšl.
Českoslovanské krajky, výšivky, kroje, dře-
věné, kovové a kožené výrobky, nábytek, majo-
liky a jiné a jiné rázovité výrobky, vše v boha-
tém výběru vystaveno v elegantních místnostech
s čilým správcem (dobrým obchodníkem) a agilní
agenturou, jistě prý by dovedlo upoutati pozor-
nost Pařížanů.
Kdož ví?
Ve výrobě bylo by ovšem třeba mnohé do-
háněti, zdokonalovati — především zmodernisovati
A to dříve, než bychom se k dobývavé výprav
odhodlalii
Pražská výstavka keramická vyvolala reflex
o úpadku toho a jiných odvětví našeho domá-
ckého průmyslu . . .
Lamoureu
Pařížan
Paříž
Cirque d ' Eta
26
article
Kdosi podotkl, že by se měli čeští umělci
chemikové, průmyslníci a obchodníci spojiti
akci na povznešeni lidového průmyslu, který v
stoletích minulých vytvořil u nás tolik krásného
a originálního!
Prý nechybí, než řada zdatných spolu
pracovníků, aby nevyčerpatelný zdroj národní
původnosti a rázovitostí sveden byl do moder
ních proudů, aby zdokonalil výrobu a zjednal
ji tak důležitý, životodárný odbyt!
Staré steskyl
Naše vlastenčení podobalo se dosud holu
bici vypuštěné z archy Noemovy, kolem těka-
jící, po onom édenu se shánějící, odkud rato-
lest utěšenější budoucnosti měla býti přine-
šena . . ..
V posledním desítileti leceos vykonáno
v tom směru, leč zdaž toho už dosti?
Chcete malý, ale pěkný příklad z Pi
secka?
V obci Sedlici (u Blatné), kde v neznámé
době ujalo se paličkování krajek, židovští ob-
chodníci od jakživa výborně obchodovali. Z
celé rance nejpěknějších krajek, za něž v nad-
dunajské residenci tisíce tržili, nabízeli chudým
krajkářkám místo peněz své mizerné zboží, jež
co nejdráže účtovali.
Konečně — obchodníci
Ale výroba se tak tuze povznésti nemohla,
spíše upadala. Materiál se horšil, pracovnice
počaly si hleděti jen starých pohodlných vzorů,
Noemův
Sedlice
Blatná
27
article
aby jen co možná větší množství do zásoby
napracovaly.
Ba ani této práci nevěnovaly zvláštní péči
za bídnou odměnul
Národní jednota pošumavská založila kraj-
kářskou školu v Strážově (na Šumavě), kdeje
paličkování též domáckým průmyslem. Jednu
Sedličanku, jichž počítají aspoň na 600, nechal
vyučiti v Praze a jmenovala ji učitelkou v Strá-
žově. Čásť krajek sedlických prodávána ted
prostřednictvím skoly a ta zase do Sedlic občas
nádherné vzory zasílala.
Loňského roku ujala se organisace sedli-
ckého krajkářství paní Vlasta Stránecká, maji-
telka velkostatku Čekanic u Sedlice. Skoupila
všecko hotové zboží v Sedlicích a okolí, zřídila
a vydržuje svým nákladem školu kraj-
kářskou, ziskala pro ni výtečnou odbornici z
učitelku. Ve škole, při denním platu a osvěd-
čené soustavě, rychle se vychovávají mladé
krajkářky; nové vzory se opatřují, jiehž je dnes
už přes 700 ve vzorníku l Žákyň navštěvuje
školu vždy 30. Vyučují se kresbě a tak ener-
gický postup dal výrobě nový směr a v krátké
době i odbytem docíleno výsledků velice ntě-
šených!
Stránecká
Strážov
Šumava
Praha
Strá
Sedlice
Čekanice
28
article
Jaký pěkný doklad činorodé lásky k ná-
rodu l
Zabočil jsem trochu stranou! Čtenář na-
mítne, že není všude základů krajkářských, ani
vzácných žen, majitelek panství ušlechtilého
ducha a nadšeně vlasteneckých. Není věru
Není po našich lesnatých a hornatých krajích
všude domáckého průmyslu jako na Valašsku,
kde od nepaměti zpracovávají vlnu, vyrábějí
plátno, mušelín, hůně, papuče, obrábějí různá
dřeva, plťaří, hotoví fajfky, křivače, hlíněné pro-
dukty, ozdobné předměty z olova, efnu, pletou
košíky, rukavice, krajky, čepce atd. Leč ne-
dalo by se v našem podlesí a mezi horáky
zavésti mnohé z těch odvětví průmyslových, jež
chránilo by lid před bídou a hladem a skýtalo
mu lepší a neodvislejší existenei, než je ta
z milosti našich národních odpůrců?
Charles Hipman.
Hipman
Valašsko