ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 8d59ef20-6615-11dc-ad79-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 25 celkem · entity: person 81, place 60, org 3, work 5
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LKSTY.
3 masthead
9. července 1901. Číslo 187.
4 article
ského vyučování, neplyne z chauvinisnu nýbrž z důvodů praktických. Dr Lneger sám zahajuje novou školu v X- okresu, pravil, že učitelé jejich mají těžkou přáci, jelikož jsou u dětí, kteréz ne- slvší ve svých rodinách něme- ckého slova. Týž dr. Lueger se svoj majoritou hlasoval pro návh Koliskův. (Hluk a hlasy: Foj, Lueger ) Právo jest na straně česk a žádný Kolisko a žádná většina dolno rakouského sněmu nemůže toto právo zni čiti. Chceme li, by toto právo se uskutečnilo musí nám býti vyhověno. Budeme-li chtit musí všichni činitelé ústavu a zvláště 8 19 vykládati tak, jak jej vykládáme my. 102.000 Čechů bylo napočtěno podl úřadních zpráv, a zprávy úřadní jsou, jal znáto, vždy spoleblivými. (Veselost.) Nechat vláda nám poví, kolik jest v Ra- kousku měst se 102 tisici duší! Proto připadá v Rakonsku jedna škola na 135 obyvatel, náleží Čechům víden ským nejméně 62 pětitřídních škol. Protože pak šestina obyvatel jsou- děti školou povinné, jest těchto českých dětí ve Vídni 17.000. To by činilo na jednu třídu 56 dětí. Ale nenajde se ve Vídni žádný učitel, který by řekl, že můž 56 dětí najednou vyučovati. Čechové mají kromě toho ve Vídni nárok na tři školv střední. Tyto 102 tisíce Čechů plat 7 millionů korun ne přímých daní a 5 millionů zemskýcha obecních přirážek.
Lneger doktor Lueger Koliskův Kolisko Čecho Vídeň
5 article
Kde se nalezne podobný stav, aby s odpírala 102 tisícům osob obecná škola My tu jsme — končí řečník — my tu ži- jeme, my tu pracujeme, a neseme s tejna břemena jako jiní, a to jest nám s dostatek popudem, abychom žádali své právo. Varujeme vládu Körbrovu, aby se neopovažovala dáti sankci návrhu Koli- skovu. My čeští sociální demokraté ve Vídni nerozumíme žádným žertům a nedáme se vládou políčkovati. Očekáváme od dra Körbra, který chce slouti člověkem mo- derním, že bude jednati rozumně, a nebude dbáti zkomírající strany křesťansko -sociální. kterouž při nejbližších volbách zprovodím se světa. (Hlučný souhlas.) Jménem německých sociálních demo kratů ujal se slova dělník Rohrat. Pro hlásil, že vzhledem k tomu, že do Vídně přichází ročně tisíce Čechů na práci. sociální demokraté jsou pro to, aby průpravn vyučování dětí dělnických dělo se j a zy- kem českým. V příčině Koliskov návrhu prohlásil německý řečník, že němečt sociální demokraté očekávají, že ni k dy sankce nedostane, protože přesahuje kompetenci zemského snému.
Körbrův Körbr Čecho Vídeň
6 article
Potom jednomyslně přijata tato r eso lu ce »Od dávných let žije v Dolních Rakousíc a hlavně ve Vídni veliký počet příslušník české národnosti, kteří prací svou a svým umem berou nemalý podíl na rozkvětu cel země a říšského a sídelního města. Obrovský počet těchto ve Vídni a v Dolních Rakousíci usazených poctivých občanů, který vzdor ne- spravedlivé sčítací methodě byl letos úřadně konstatován na 80 tisic duší, který však v skutečnosti jistě na čtvrt millionu čítán být může, zbaven byl až dosud nejprimitivnějšího práva, které v žádném kulturním státě od- píráno býti nemůže a které ústavou v Ra- kousku zaručeno jest, totiž práva školního vzdělání jazykem mateřským. Toto bezpráví bylo do nedávna vládou mlčky trpěno. Poslední dohou má však býli tento neslýchaný stav přijetím návrhu pos. dra. Koliska na zemském sněmu dolno- rakouském vzdor jasnému znění zákon uzákoněn.
Dolní Rakousíc Vídeň
7 article
Shromáždéné občanstvo české národnosti protestuje co nejrozhodněji proti této brutální a nízké urážce statisíců pilných a poctivýeh občanů, proti tomuto násilí vyplývajícím z nízkého pudu chauvinistické zášti a vyzývá vládu, aby vzhledem na učiněné usnesen zemského sněmu dolnorakouského nebyla po- mocnicí při rušení platných zákonů a úslavy a postarala se o provedení platných školských zákonů, a všude tam, kde se nalézá zákonem předepsaný počet školou povinných děti české národnosti, nutila samosprávné úřady k zři- zování a vydržování potřebných škol s českou řečí vyučovací. Shromážděné občanstvo české národnost žádá sociálně demokratické poslance, aby užili všech prostředků, které jim jednací řá poskytuje, a donutili vládu k plnění povin- ností, které zákon a ústava ukládá.
8 article
Shromážděné občanstvo prohlašuje, že nen ochotno snášeti klidně pohanu, která jemu protizákonným a protikulturním stavem, v ja- kém se v ohledu školství v Dolních Rakou- sích nalézá, byla ve tvář vmetena a že ne- ustane dříve, dokud se mu dle zákona n stane po právu.« V druhém okres u řečnil zpravodaj Dvořák za přítomnosti 400 posluchačů. ve Floridsdorfu Svatoš k 600 účast- níků. Ve XIV. (Rudolfsheimu) přišlo mani festovati 800 účastníků. Referoval Karel Kubálek. Národní dělník Vrabec chtěl, aby se do resoluce vložil také požadavek veřejnosti školy »Komenského«. Bylo mu však odpověděno, že tato věc není v žádné souvislosti s návrhem Koli- skovým. V okresu X. bylo na schůzi 1400 účast- níků. Tam přednášel PhC. Stein za bouř- livé pochvaly. Německý sociální demokrat Ondřej Grosse jménem z emské orga- nisace v Dollnich Rakoustch pro- hlásil, že tato jest proti náv r hu Koliskoivu a piro české školy v Vídni jako průpravné školy k dalšímu vzdělání dítek jazvkem německým (!!) V V. okresu řečnil bývalé poslanec na říšské radě Josef S teiner k 800 účast- Na všech schůzích, které minuly klidlně. projevena nevůle proti křestanským secialům o kterých praveno, ze zradili Čecly kteři jim dopomobli k nioci a slavě. C e kem páčí se počet ú ča stn í ko mik dnešních šesti schůzí n a 5500 6000 oso b.
Kubálek Komenský Stein Gross Koliskoiv Josef Dolní Raka Floridsdorf Svatoš Vídeň
9 article
Exodus Rusínů. K. Ze Lvova, 8. července. Dneše přinesl velké překvapení — pro ministerského předsedu, ješt větší pak pro haličského místo- držitele hr. Pininské ho a nej větší pro kolo polské, jem už způsobil velkou nepříjemno st a notné rozpaky: exodus všecl ruskohaličských poslanců, nejen radikálních, nýbrži polonofilských , ze sněmu lvovskéhol To jest událost velkého d- sahu, která rozmnoží obtíže ny- nější vlády o svízel ohromnou. Aby se změřiti mohla, konstatujmez posudmez: Předně sněm haličský pozejtří nejspíše již bude uzavřen a rozpuštén vypíší se nové volby. Ty konati se bu- dou po dnešku ve znamení abstinen ce ruských poslanců, kterých jest na sněmu sice jenom čtrnáct, ale kteří za- stupují celou polovinu halič- ského lidu. Podle nedávného výkazu výsledků sčítání lídu, provedeného 31. pro- since m. r., jest ruský lid v Haličí polskému počtem úplně roven. Podařilo se sice kolu polskému dostat do svého středu skupihu P. Stoj a l o w- ského, jenž dnes právě motivoval fus svých přívrženců s polským kolem, ale ná hoda tomu chtěla, že právě v týž dlen, kdy P. Stojalowski mluvil, Rus- nové, také nejtrpělivější, nej vládnější nemohli srovnati se svým národním zájmem, by zůstal ještě dva tři dny na sněmě haličském.
Rusín Lvov velký d Halič Rus
10 article
Za druhé, budiž uváženo, že prohlá šení jménem všech Rusínů učinil professo Barviňský. Dlužno znáti tohoto poslance jeho sebezapírání, jeho mírnost, shovívavost. aby mohla se postihnouti velikost činu. k němuž se on a jeho přátelé odhodlali Posl. Barviňský a jeho přívrženci po- kládáni byli takořka přívěskem kola pol- ského jak za koalice, tak za hr. Badena. tak i později. Nemohla-li skupina takových Polákům oddaných, ba poslušných po- slanců setrvati na sněmu an tři dny, které dělí jej od přirozeného jeho konce, pak zajisté jsou motivy, k vůli nimz ze sněmu odešli, velmi pilnými, ne- odbytnými, nezdolnými. Za třetí motivy, které uvedl prok Barviňský ve svém prohlášení, j sou velmi četné: že přijat zákon o tak zv. rentových stateích, že na jejich dotazy a stesky se neo- povídá a zvláště, že Poláci od- mítli zřízení ruského gymnasia ve Stanislavi. Za čtvrté: východem ruských po- slanců zmařena jest smí řov ac akce, kterou musili Poláci podniknouti na zakročení nebožtíka hr. Kalnokyho a br.
Rusín Posl Baden Polák
11 article
Kazimíra Badena. Zničena jest práce dlouhých let a seštvání také nejochočenější Rusíni do krajního odporu. Pro politiku hr. Pininského jes před samým volebním zápasem dnešek velkou katastrofou, Kroku Rusínů bylo lze zabrá- niti. Hr. Pininského nebylo zajisté tajno, jaké jest smýšlení mezi nimi. Neučinii však ničeho, by zabránil, co se chy stalo, a nemůže se diviti, že Rusíni. nenaleznuvše u něho ohledů na sebe, neměl žádných ohledů na něj. On jest v první řade postižen a celá jeho politika v Haliči utrpěla ránu snad neodčinitelnou Ale také pro dra. Körbra a pro celou vládu vídeňskou jest dnešek více než nepří jemností, nepříjemností stejně velikou, jak jest exodus Vlachů ze sněmu istrijského Dr. Körber octl se vůči kolu polskému situaci náramně příkré. Bude musíti uži největšího nátlaku na Poláky, aby Rusíny vrátil zase sněmu haličskému, neboť ukazuje zkušenost, že vypuditi koho z nějakého sboru jest snadno, přiměti jej však k opětném vstupu jest těžko.
Baden Rusín Pininský Vlach doktor Körber Polák Hradec Halič
12 article
Na všechen způsob dru, K ör br ov připravena byla dnes velmi špatná noc a četným stínům, které se kladou na budoue jeho zámysly, přibyl dnes no vý, dlouhy velice tmavý a čeriny Ze Lvova, 8. července. Dnešní se cesse ruských poslanců zúčastnil se skoro všichni Rusíni. Tito mají 14 poslanců a 3 virilisty. Secesse jející vzbudila u polských poslanců velký úžas jelikož Rusíni nezpravili nikoho o svém úmyslu. »Dziennik Polski« vyslovuje mí- nění, že jest to pouhý volební manévr, ktery prý se lže.- Boj Němců proti křesťanským sociálům. Z Vídně, 8. července. Co se ukázalo na počátku svatohippolytského sjezdu něme- ckých měst, vyšlo ještě více na jevo za jeho trvání, že jest to počátek pronikavé akce. zahajené spojenými strana m německo-liberální, nacio nální a všeněmeckou proti křlesťan- ským sociálům v Dolních Rakou- sích vůbec a ve Vídni zvlástě. Všecko jednání věcné, které se na shro- máždění tom konalo — a byly to důležité věci, jako domovské právo, chudinství, po- platkové věci — ustoupilo do pozadí a do předu posunuty zcela zúmyslně, nepokrytě a zjevně cíle a snahy politicko-strannické. Také řeči promluvené na slavnostech se sjezdem spojených jsou toho důkazem. Známý poslanec ze Sv. Hippolytu, dr. Völkel, na kommersu v sobotu večer pořádaném mluvil výlnčně proti dru. Luegrovi. Pravil- sNěmci v království českém nemají v Češích takové odpůrce, jako my ve svých vlastních sonkmenoveích. Potíráme reakci a klerikalism všude. Nesmí býli rozdnlu žádnébo mezí staro- liberály a mladoliberáty, radikály a umírně nými Něnnci. Teliko jednotou sildíme svéh mocneholnopittelo. Nevtme, čchio dosůlmneme
Rusín Tito Dziennik Polski Němec Hippolytos doktor Völkel Čech Lvov Vídeň Dolní Raka
13 article
ale jedné věci jsme dosáhli, totiž pospolitosti, která sjednocuje německé purkmistry. V tom spočívá téžisko německo-rakouského sjezdu městského. Naší protivníci utrpěli tím velikou porážku. Také »veliký muž« pravil: »Jak mile dobudu Vídně, zanesu smýšlení své na venek l« Náš městský sjezd jest proti tomu, aby zlý duch z Vídně dostal se na venek. Potom residence bude opět tím, čím byla dříve baštou němectví, svobody a pokroku.« Před několika léty chtěl baron Chlu mecký dobýti Vídně nazpět proti dru Luegrovi a křesťanským sociálům v před- městí Pětidomí. Byl to pokus marný. Nyní chce dobyti Vídně nazpět dr. Völ kel ze Sv. Hippolytu, a sice pomocí německých- nacionálů a Schönererovců. Musí se vyčkati, bude-li míti lepší úspěch. Staroliberální strana pomocí obou svých odnožů chce tedy dobyti opět těžiska ve Vídni. Dru. Völklovi odpověděl starost karlovarský Schäffler. Dr. Völkel promluvil potom ješt druhou řeč na společném banketu německo rakouského sjezdu. Také tam pravil, že jes účelem sjezdu vyhledati vše, co Němce spo- juje a vyhnouti se všemu, co by je mohlo rozděliti. »Přispěje-li tento sjezd k sjedno- cení všech Němců rakouských, potom bude ku blahu a prospěchu německého lidu. Jemu opět odpověděl poslanec těšínský dr. Demel jmenem »delegátů ze zemí sudetských«. Pravil, že Němei na Moravě a ve Slezsku musí vésti tuhy boj o za chránění své národnosti. Jsou prý povděčni že dostalo se jím podpory Něme z alpských zemí. Jenom touto podporou dosáhnou úspěchu. Dr. Völkel mluvil potom ještě p třetí. Bylo to na výpravě, kterou městský sjezd podnikl do známého klaštera bene- diktinského v Medlíku. Tam veleben byl Völklem známý opat Carl, člen pan ské sněmovny.
Chla Luegr Völ Hippolytos Völkl doktor Völkel Němec Demel Carl Vídeň Morava ský sněmovna
14 article
Opat Carl spatřiv účastníky, kterých bylo na dva tisíce, zvolal: »To jest tu ně- meckých mužů«. Bylo mu odpověděno »Doma jsme jich zanechali ještě dosti«. Dr. V.ölke1 velebil opata jako nositele německé kultury, jako nejšlechetnějšího ně- meckého muže a jako nejlepšího duchovního v Rakousku. S velkým taktem odpověděl opat Carl: neučinilť ani je di no zmínky politicke. »Volební oprava« antisemitů. Z Vídně, 8. července. Z poslaneckýeh kruhů se oznamuje o zmaru volební reformy. kterou chystali křesťanští sociálové pr dolnorakouský sněm. Osnova byl v zásadách již hotova. Úplně vypracovany nový volební řád pro Vídeň, kter měl býti základem pro volební řád zemský. nalezal se již v dolnorakouském zemském výboru. Tam došlo k nejprudčím scénám, jeli- kož v předloze nakládá se prý zcela libo- volně s volebními okresy. Poslanci a příse dící zem. výboru Richter a Schöffel postavili se co nejrozhodněji proti osnově, a hrozili, že užijí krajních prostředků, se- trvají-li křesťanští sociálové na podání před- lohy ve sněmu. Následkem toho křesťanšt sociálové upustili od svého projektu. Chtěli sice ješté přiměti vládu, aby uči- nila nátlak na odpůrce reformy, a žádal officiálně od minist. předsedy, by osnovu křesťanských sociálů podal jako předlohu vládní, což však drem. Körbrem bylo odmít- nuto co nejrozhodněji.
Carl doktor Richter Schöffel Körbr Rakousko Vídeň
15 article
Sjezd Všeněmců. Z Vídně, 8. července. Na památku německého sjezdu lidového z r. 1897 konali včera v Chebu za předsednictví Sehöne- rerova Všeněmci sjezd, kterého se zúčast- nilo na 1000 osob. Vstup dovolen byl jen zvaným. Posl. dr. Schalk mluvil o polsled- ních cílech Všeněmců a vyložil politiku, kterou Všeněmci ve snémovně poslanecké provozovali. Stranu německo-liberální nazva řečník z dechlinou. Take chování ně- mecké strany lidové posuzoval řečník velmi příkře. Posl. dr. Eisenkolb mluvil o ruch za heslem »Pryč od Říma !« vyzývaje všechny účastníky k nejostřejšímu boji proti přehma- tům klerikálů, o kterých řekl, že v posled- ních letech ve všech oborech podnikají roz- běhy. Resoluce naposledy přijatá vyslovuje všeněmeckým poslancům dík a důvěru.
Posl doktor Schalk Eisenkolb Vídeň Cheb Řím
16 article
Nepotvrzená volba berlínského purkmistra. n. Z Berlína, 8. července. Nepotvr- zení volby městského radního K au f- manna za druhého starostu Berlína, jenž náleží ške straně liberální, způsobilo velké překvapení. Jest zřejmo, že nastal rozpor mezi státním ministerstvem a korunou. V ne- potvrzení spatřuje se desaouování nejen no- vého mínistra vnitra Hammerstei na, ale i celého státního ministerstva, jež prý ne- může zůstati bez důsledků. Liberální listy vyzývají členy městského zastupitelstva, aby na nepotvrzení Kauffmannovo odpově- děli novou jeho volbou. Kauffmann dostal při prvé volbě jenom 67 hlasů, kdežto dr. Deve, který kloní se Více k pravici, ob- držel jich 59. Hlavní vina nepotvrzení Kauffmanna se svaluje na chefa cisařova civilního kabinetu Lucana, jenž vyjednával ve věci tétc s Bülowem za poslední své návštěvy u tohoto. Již tehdy mluvilo se o krisí a nyní všeobecně se soudí, že afféra Kauffmannova způsobí kancleři nemalé rozpaky. Octne se v rozporu s veřejným míněním dnes uraže- ným a s názory ve hradě. Bude li Kauffmane znovu zvolen, protivy tyto se ještě přiostří
Kauffmannův Kauffmann doktor Deve Lucanus Kauffman Berlín
17 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 8. července. (C.- B.) Císa navštívil odpoledne z lšlu dánského králea vévodu Cumberlanda v Gmundenu Vorarlberský sněm byl dne ukoničen Sjezd německých měst, Z Vídně, 8. července. (C--B.) Sjezd schválil včera resoluce, kterými vláda se vy- zývá, aby co nejrychleji předložila říšské radě osnovu zákona o zavedení sta- robního a invalidního pojišťo- vání s výdatnou podporou státní, oshovu zákona o rozšíření práva obcí v příčině ukládání daně a přikázání nových zdrojů příjmův obefm, o poskytnutí finančních úles a o reformě rakonské domovní daně. Ze Sv. Hippolyta, 8. července. (C.-B Sjezd usnesl se vyzvati vládu, aby ještě letos vydala průvodní nařízení k do- movskému zákonu ze dne 5. prosince 1896, postarala se záhy dle čl. I. zákl. st. zákonův o jednotný zákon o nabývání a po- zbývání stálního občanství rakouského a na řídila jednotná pravidla o hlášení se pro vše- cky korunní země. Po delší debatě o úpravě učitel ských platů bylo usnešeno vyzvati sněmy jež úpravu těchto platů dosud neprovedly. aby ustanovily učitelům platy, jaké mají nej- nižší čtyří třídy státních úřadníků, přizpůso- bily příbytečné místním poměrům a pense — také vdovské a sirotčí — vyměřovaly dl norem pro státní úřadníky. Po vyřízení denního programu předsed dr. Völkl děkoval účastníkům a zpravo- dajům a dovozoval, že sluší vynasnažiti se o uskutečnění sjezdových usnešení, pročež poslanci mají dbát, aby říšská jrada byl dělnou. Fakciosním postavením proti ministe stvu nedosáhne se níčeho. Troufá, že vláda zachová se příznivě sjezdovým usnešením. Tím byl sjezd u končen.
Völkl Vídeň Gmunden Hippolyta
19 article
Z Petrohradu, 8. července. (C. -B Býv. rakouský vojenský zmocněnec g. m Kle pš měl audienci u cara. Z Cařihradu, 8. července. (C.-B. Sultán vyznamenal řeckého ministra- presi- denta Theotokisa řádem iftikaru s bril- lanty. Turecké dementi. Z Cařihradu, 8. července. (C.. B Naproti stížnostém srbského vyslance Gru- jiče, že srbské obyvatelstvo v okolí Sěnice trpí přepady tureckého vojska, ubezpečují ve dvorských kruzích, že to není pravda. Osobní nepřátelé chtěli zapáliti stavení jakémusi statkáři. Ostatně je prý v celém okrese klid. Bezpodstátné je prý také tvrzení, že turecké vojsko obtěžuje srbské obyvatelstvo nebo ž drancuje. Z Cařihradu. 7. července. (C. - B.) V kompetentních tureckých kruzích se pro- hlašuje, že případ gusiňský udál se násled- kem sporu mezi katolíky a pravoslavnými zaviněného »krevní mstou«. Zabity bylyz pravoslavných tři osoby, z katolíků jednaa jeden mohamedán. Mohamedáni prý nikoho nenapadli a podél hranic je prý úplný klid. Srbští učitelé propuštění z vazby. Z Cařihradu, 7. července. (C.-B.) P opětném zakročení srbského vyslance byli srbští učitelé zatčení v Prištině, kromě jed- noho, propuštěni na svobodu.
Petrohrad Cařihrad Grus Priština
20 article
Z Francie, Z Paříže, 8. července. (C.-B.) V lot- ském kraji zvolen valnou většinou hlasů senátorem býv. radikální poslanec Cocula jenž proslul horlivou protiklerikální agitací. Max Regis zvolen 1285 ze 1425 ode- vzdaných hlasů členem generální rady alžírské. Dle »Figara« Vatikán poslal fran- couzské vládě diplomatickou notu proti spol- kovému resp. protiřeholnímu za konu. Z Paříže, 8. července. (C.- B.) V dnešn schůzi municipální rady učiněn dotaz v pří- čině události na dělnické burse při meetingu proti válce, při němž policie dala odstraniti rudý prapor. Debata o návrhu tomto byla velice bouřlivou. Socialista Coolly poháda se s nacionalistou Evainem a hádka kon- čila rvačkou. Jelikož obecenstvo na gallerii hlomozilo, dal předseda gallerii vyprázdniti a schůzi přerušil. Po jejím o petném zahájení pokračovalo se v debate o zmíněném návrhu a schválen byl jednací pořad, navržený municip. radou G alli m, ve kterém vláda a policie pokárány, protože policie rozvinutí rudého praporu při slav. nosti vítězství republiky dovolila, kdežto nyní je zakazuje. Dále přijat jednací pořad, ve kterém protestuje se proti vniknutí policie do dělnické bursy dne 3. t. m. a odsuzuje se brutální jednání policejních agentův i jejich chefů. Ervain a Cooll y poslali si na vzájem svědky, kteří se usnesli, že záležitost jejich vyrovnati se má z braní. Německý císař na cestách. Z Ústí na Svině, 8. července. (C.-B) Císař Vilém nastoupil dopoledne na lodí »Hohenzollern« cestu do severních krajů. Kn. Hohenlohe. Z Ragazu, 8. července. (C. B.) Hohen- lohova mrtvola, jež bude převezena zejtr dopoledne do Schillingsfürstu, bude pocho- vána vedle kněžny Hohenlohovy. Býv. kancléř zůstavil »Paměti«, al nepřál si, by byly uveřejněny hned po jeh smrti. Z Ragazu, 8. července. (»Švýc. Corr.
Cocula Regis Figar Evain Vilém Hohenlohe Hohenlohův Francie Paříž Vatikán Ústí severní kraj Švýcarsko Ragaz
21 article
Bezpodstatná je zpráva berlínských novin, že Hohenlohovy »Paměti« jsou při- praveny k tisku a budou záhy uveřejněny. Z Vídně, 8. července. (Č.-B.) Minist hr. Goluchowski zaslal jmenem svým i vlády soustrastné depeše kn. Hohenlohovi schii lingsfürstskému i kancléřskému úřadu ben línskému. Z Ragazu, 8. července. (C.-B.) Sou- strastné telegramy zaslali dále rodině zesnu lého kn. Hohenloha: císař Vilém, císařovna Bedřichova, královna vdova italská a vlád švýcarského kantonu sv.havelského, v něm Ragaz leží. Do Ragazu přibyly již všechny děti zesnulého. O tangerských průvodech. Z Tangeru, 8. července. (C.-B.) z oslavy prorokových narozenin, jež trvala tr dni a dnes byla ukončena, tuzemci ka menovali tři Evropa ny. Obvvatel stvo doufá, že cizí vyslanci přičiní se, aby veřejné náboženské průvody v Tangeru, sídle diplomatického sboru, byly zakázány. Z Berlína, 8. července. (»Řiš. Věst«) O včerejší audienci v Postupimi marocký vyslanec doručil německému císaři list m a- rockého sultána. Rosebery u krále. Z Londýna, 8. července. (C-B.) Ro- sebery měl slyšení u krále, jež trvalo hodinu a nebylo prý rázu politického. Stav obležení v Buenos Ayres. Z Londýna, 8. července. (C.-B.) »Ti- mes« oznamují z Buenos Avres: Z rozkazu vlády nebudou se následkem stavu obležení pořádati žádné oslavy výročního dne prohlá- šení neodvislosti dne 9. t. m. Rozechvění s zmenšuje.
Hohenlohův Goluchowský Vilém Rosebery Vídeň Ragaz Tanger Evropa Berlín Postupim Londýn Buenos Ayres Buenos Aires císařovna Bedřichov Ragaz
22 article
Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 8. července. (C.-B.) Zemský soud zamitl stížnost stavební a dopravní spo- lečnosti do nálezu I. instance, dle něhož s po- lečnost ručí za škody, způsobené vrchním vedením elektrický m. — Ministr železnic dr. Witte k podnik dnes dopoledne v průvodu odbor, přednosty Bischoffa a několika úřadníků stavebního ředi- telství první jízdu po v ídeňské m ě s t s ké dráze podél dunajského průplavu. Jízda na této trati zahájena bude bezpochyby na počátku srpna. st. Z Pešti, 8. července. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 11.000 metr. ctů. Ceny beze změny. Platila: pšenice tisská 78 kg K 8.12!3, pěšťská 80 kg K 8.05, 78.5 k K 7.99, 74 kg K 7.60, bačská 76 kg K 7.95, 74 kg K 7.821, bajská 73. 2 kg K 7.55, du- najsko-sakčovská 76 kg K 7.70, banátská 74.8 kg K 76214, pančevská 74 5 kg K 7.55; nová na červensc-srpen tisská 80 kg K 8.—, 78 k K 7.95, stolno-bělehradská 78 kg K 7.90 za - hotové; žito K 6.80, nové paxské K 6.95 ermichaly-falvské K 6.20; o ve s stuchlý K 6.70. až 6.80: ječmen nový K 6.20; kuku- řice K 5.20; řepka K 12.40.
doktor Witt Bischoff Platil Vídeň Pešť K 7.99 K 7.95 kg
23 article
Terminový obehod byl z počátk pevný, potom rychle sestupný na mdlobu zá- padorevropských trhů. K večeru znamenala: pšenice na červenec K 7.79, pšenice na říjen K 8.05, pšenice na duben K 8.33, žito na duben K 6.78, oves na duben K 6.20, kukuřice n červenec K 5.19, kukuřice na srpen K 5.29, kukuřice na květen K 4.92, řepka na srpen K 12.85. Sádlo smluveno po K 49.50 ; jiné zboa bez odbytu a změny. Parno Z Berlína, 18. července. (C.-B.) N burse byla rozšířena pověsť, že konservativní strana hodlá návrhnouti vládě, by postarala se, aby zálohy bankovní ukládaly se v do- mácích papírech. Pád Lipské banky Z Lipska, 8. července. (C.-B.) Předsed dozorčí rady Lipské banky, Dodel, jenž včera vrátil se z Nového Yorku, byl dnes zatčen n rozkaz státního zástupce. Z Nového Yorku, 8. červenoc. Smýšlen ohabě. Pšonico na kv5ten 7014, pšenice na červenec 701/%, kukuřice na květen 50 bavlna ustálena, cukr musco vados 31/-
Sádlo Dodel Berlín Lipsko Nový York Lipský banka
24 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Úpadek firmy Frant. Sezemského v Mladé Boleslavi. V popředí úvah kruhů průmyslových na- lezá se finanční úpadek a prohlášení konkursu na jmění největší české továrny na mýdlo a svíčky firmy Frant. Sezemský v Mladé Bole- slavi. Každého upřímného přítele rozkvětu če- ského průmyslu opravdově zabolela zpráva o tom, že nebyly v čas poskylnuty prostředky k udržení velkého závodu, který rozměry svými a zejmena jakostí svých výrobků mohl směle konkurovati s tovary, jimíž jsou české obchody z ciziny zaplavovány. Tři sta pracovníků po- zbylo prohlášením konkursu prostředků k živo- V kruzích odborných byl p. František Sezemský mezi českými výrobci svíček uváděn na prvním místě. Péro nejpovolanější napsalo o něm před nedávnem : Ve 20 letech z nepatrných počátků vyšinul se p. Frant. Se- zemský na největšího vývozce. V rychlém sledu rozšiřoval svůj závod tak, že pracoval ve dvou svíčkárnách a v jedné továrně lučebné. V závodě bylo zaměstnáno 30 úřadníků, 2 lu- čebníci, 10 cestujících a přes 300 dělníků. V všech větších městech Rakousko- Uherska měl své stálé zástupce, za hranicemi pak vlastní agenty v Hamburku, Alexandrii, Jaffě, Smyrně, Oděsse a j. O rozsahu závodu dlužno uvésti: V továrnách postaveno pět parních kotlů, jimiž se poháněly tři parní stroje v úhrnné sile 81 koňských sil. Celý závod byl elektricky osvětlen.
František Sezemský Mladá Boleslav Mladá Bol RakouskoUhersko Hamburk Alexandrie Jaffa Smyrna Oděss
25 article
Závod má vlastní strojnickou dílnu a rovně opatřoval si veškeré obaly a krabice; těchto spotřebovalo se ročně na půldruhého millionu kusův. Beden zhotoveno v závodě ročně as 20.000. Kromě svíček nejrozmanitějších druhů vyráběl se v továrně stearin a ceresin, glycerin a sice ročně z 1,500.000 kg surovin 600. 000 kg stearinu, 480.000 kg elainu, 80.000 kg glycorinu a 350.000 kg dehtu. V jiném oddělení lučebné továrny převařoval se ozokeri s kyselinou sírovou v kotlích při teplotě 160 až 190° C. při čemž se asfalt srážel. Zbývající ceresin vařil se žlutou krovní soli. Roční vý- roba ceresinu byla zařízena na 600.000 kg. Z vedlejších výrobků připravovalo se v téže továrně leštidlo. Mlýnky zpracovaly 2000 k leštidla. Ročně naplnilo se as 5 millionů kra- biček leštidlem. Vaselinu bylo denně vy- robeno as 2400 k. bvt. Dále byla v továrně vyráběna : mazadl na barevné kůže, tak zv. krémy, beldnár ská smůla (denní výroba zařízena na 3500 kg), konsistenční tuk (vyrobeno denně až 1500 kg), modré maz ad lo na vozy (denně až 4000 kg). Ve svíčkárnách byly vyráběny svíčky voskové, ceresinové, stea- rinově a parafinově, vedle toho pak pečetn vosk a smolové pochodn č. Kostelních svic bvlo vvrobono ročně 350.000 ka. Okráslo-
Vaselinum kg