2
masthead
NÁRODNÍ LKSTY.
3
masthead
9. července 1901. Číslo 187.
4
article
ského vyučování, neplyne z chauvinisnu
nýbrž z důvodů praktických. Dr
Lneger sám zahajuje novou školu v X-
okresu, pravil, že učitelé jejich mají těžkou
přáci, jelikož jsou u dětí, kteréz ne-
slvší ve svých rodinách něme-
ckého slova. Týž dr. Lueger se svoj
majoritou hlasoval pro návh Koliskův. (Hluk
a hlasy: Foj, Lueger )
Právo jest na straně česk
a žádný Kolisko a žádná většina dolno
rakouského sněmu nemůže toto právo zni
čiti. Chceme li, by toto právo se uskutečnilo
musí nám býti vyhověno. Budeme-li chtit
musí všichni činitelé ústavu a zvláště 8 19
vykládati tak, jak jej vykládáme my.
102.000 Čechů bylo napočtěno podl
úřadních zpráv, a zprávy úřadní jsou, jal
znáto, vždy spoleblivými. (Veselost.)
Nechat vláda nám poví, kolik jest v Ra-
kousku měst se 102 tisici duší! Proto
připadá v Rakonsku jedna škola na 135
obyvatel, náleží Čechům víden
ským nejméně 62 pětitřídních
škol. Protože pak šestina obyvatel jsou-
děti školou povinné, jest těchto českých
dětí ve Vídni 17.000. To by činilo
na jednu třídu 56 dětí. Ale nenajde se ve
Vídni žádný učitel, který by řekl, že můž
56 dětí najednou vyučovati. Čechové mají
kromě toho ve Vídni nárok na tři školv
střední. Tyto 102 tisíce Čechů plat
7 millionů korun ne přímých
daní a 5 millionů zemskýcha
obecních přirážek.
Lneger
doktor
Lueger
Koliskův
Kolisko
Čecho
Vídeň
5
article
Kde se nalezne podobný stav, aby s
odpírala 102 tisícům osob obecná škola
My tu jsme — končí řečník — my tu ži-
jeme, my tu pracujeme, a neseme s tejna
břemena jako jiní, a to jest nám
s dostatek popudem, abychom žádali své
právo. Varujeme vládu Körbrovu, aby
se neopovažovala dáti sankci návrhu Koli-
skovu. My čeští sociální demokraté ve Vídni
nerozumíme žádným žertům a nedáme se
vládou políčkovati. Očekáváme od dra
Körbra, který chce slouti člověkem mo-
derním, že bude jednati rozumně, a nebude
dbáti zkomírající strany křesťansko -sociální.
kterouž při nejbližších volbách zprovodím
se světa. (Hlučný souhlas.)
Jménem německých sociálních demo
kratů ujal se slova dělník Rohrat. Pro
hlásil, že vzhledem k tomu, že do Vídně
přichází ročně tisíce Čechů na práci.
sociální demokraté jsou pro to, aby průpravn
vyučování dětí dělnických dělo se j a zy-
kem českým. V příčině Koliskov
návrhu prohlásil německý řečník, že němečt
sociální demokraté očekávají, že ni k dy
sankce nedostane, protože přesahuje
kompetenci zemského snému.
Körbrův
Körbr
Čecho
Vídeň
6
article
Potom jednomyslně přijata tato r eso
lu ce
»Od dávných let žije v Dolních Rakousíc
a hlavně ve Vídni veliký počet příslušník
české národnosti, kteří prací svou a svým
umem berou nemalý podíl na rozkvětu cel
země a říšského a sídelního města. Obrovský
počet těchto ve Vídni a v Dolních Rakousíci
usazených poctivých občanů, který vzdor ne-
spravedlivé sčítací methodě byl letos úřadně
konstatován na 80 tisic duší, který však v
skutečnosti jistě na čtvrt millionu čítán být
může, zbaven byl až dosud nejprimitivnějšího
práva, které v žádném kulturním státě od-
píráno býti nemůže a které ústavou v Ra-
kousku zaručeno jest, totiž práva školního
vzdělání jazykem mateřským.
Toto bezpráví bylo do nedávna vládou
mlčky trpěno. Poslední dohou má však býli
tento neslýchaný stav přijetím návrhu pos.
dra. Koliska na zemském sněmu dolno-
rakouském vzdor jasnému znění zákon
uzákoněn.
Dolní Rakousíc
Vídeň
7
article
Shromáždéné občanstvo české národnosti
protestuje co nejrozhodněji proti této brutální
a nízké urážce statisíců pilných a poctivýeh
občanů, proti tomuto násilí vyplývajícím
z nízkého pudu chauvinistické zášti a vyzývá
vládu, aby vzhledem na učiněné usnesen
zemského sněmu dolnorakouského nebyla po-
mocnicí při rušení platných zákonů a úslavy
a postarala se o provedení platných školských
zákonů, a všude tam, kde se nalézá zákonem
předepsaný počet školou povinných děti české
národnosti, nutila samosprávné úřady k zři-
zování a vydržování potřebných škol s českou
řečí vyučovací.
Shromážděné občanstvo české národnost
žádá sociálně demokratické poslance, aby
užili všech prostředků, které jim jednací řá
poskytuje, a donutili vládu k plnění povin-
ností, které zákon a ústava ukládá.
8
article
Shromážděné občanstvo prohlašuje, že nen
ochotno snášeti klidně pohanu, která jemu
protizákonným a protikulturním stavem, v ja-
kém se v ohledu školství v Dolních Rakou-
sích nalézá, byla ve tvář vmetena a že ne-
ustane dříve, dokud se mu dle zákona n
stane po právu.«
V druhém okres u řečnil zpravodaj
Dvořák za přítomnosti 400 posluchačů.
ve Floridsdorfu Svatoš k 600 účast-
níků. Ve XIV. (Rudolfsheimu) přišlo mani
festovati 800 účastníků. Referoval Karel
Kubálek. Národní dělník Vrabec chtěl,
aby se do resoluce vložil také požadavek
veřejnosti školy »Komenského«.
Bylo mu však odpověděno, že tato věc není
v žádné souvislosti s návrhem Koli-
skovým.
V okresu X. bylo na schůzi 1400 účast-
níků. Tam přednášel PhC. Stein za bouř-
livé pochvaly. Německý sociální demokrat
Ondřej Grosse jménem z emské orga-
nisace v Dollnich Rakoustch pro-
hlásil, že tato jest proti náv r hu
Koliskoivu a piro české školy v
Vídni jako průpravné školy k dalšímu
vzdělání dítek jazvkem německým (!!)
V V. okresu řečnil bývalé poslanec na
říšské radě Josef S teiner k 800 účast-
Na všech schůzích, které minuly klidlně.
projevena nevůle proti křestanským secialům
o kterých praveno, ze zradili Čecly
kteři jim dopomobli k nioci a slavě. C e
kem páčí se počet ú ča stn í ko
mik
dnešních šesti schůzí n a 5500
6000 oso b.
Kubálek
Komenský
Stein
Gross
Koliskoiv
Josef
Dolní Raka
Floridsdorf Svatoš
Vídeň
9
article
Exodus Rusínů.
K. Ze Lvova, 8. července. Dneše
přinesl velké překvapení — pro
ministerského předsedu, ješt
větší pak pro haličského místo-
držitele hr. Pininské ho a nej
větší pro kolo polské, jem už
způsobil velkou nepříjemno st
a notné rozpaky: exodus všecl
ruskohaličských poslanců, nejen
radikálních, nýbrži polonofilských ,
ze sněmu lvovskéhol
To jest událost velkého d-
sahu, která rozmnoží obtíže ny-
nější vlády o svízel ohromnou.
Aby se změřiti mohla, konstatujmez
posudmez:
Předně sněm haličský pozejtří nejspíše
již bude uzavřen a rozpuštén
vypíší se nové volby. Ty konati se bu-
dou po dnešku ve znamení abstinen ce
ruských poslanců, kterých jest na
sněmu sice jenom čtrnáct, ale kteří za-
stupují celou polovinu halič-
ského lidu. Podle nedávného výkazu
výsledků sčítání lídu, provedeného 31. pro-
since m. r., jest ruský lid v Haličí polskému
počtem úplně roven.
Podařilo se sice kolu polskému dostat
do svého středu skupihu P. Stoj a l o w-
ského, jenž dnes právě motivoval fus
svých přívrženců s polským kolem, ale ná
hoda tomu chtěla, že právě v týž dlen,
kdy P. Stojalowski mluvil, Rus-
nové, také nejtrpělivější, nej
vládnější nemohli srovnati se
svým národním zájmem, by zůstal
ještě dva tři dny na sněmě haličském.
Rusín
Lvov
velký d
Halič
Rus
10
article
Za druhé, budiž uváženo, že prohlá
šení jménem všech Rusínů učinil professo
Barviňský. Dlužno znáti tohoto poslance
jeho sebezapírání, jeho mírnost, shovívavost.
aby mohla se postihnouti velikost činu.
k němuž se on a jeho přátelé odhodlali
Posl. Barviňský a jeho přívrženci po-
kládáni byli takořka přívěskem kola pol-
ského jak za koalice, tak za hr. Badena.
tak i později. Nemohla-li skupina takových
Polákům oddaných, ba poslušných po-
slanců setrvati na sněmu an
tři dny, které dělí jej od přirozeného jeho
konce, pak zajisté jsou motivy, k vůli nimz
ze sněmu odešli, velmi pilnými, ne-
odbytnými, nezdolnými.
Za třetí motivy, které uvedl prok
Barviňský ve svém prohlášení, j sou
velmi četné: že přijat zákon o tak
zv. rentových stateích, že na
jejich dotazy a stesky se neo-
povídá a zvláště, že Poláci od-
mítli zřízení ruského gymnasia
ve Stanislavi.
Za čtvrté: východem ruských po-
slanců zmařena jest smí řov ac
akce, kterou musili Poláci podniknouti na
zakročení nebožtíka hr. Kalnokyho a br.
Rusín
Posl
Baden
Polák
11
article
Kazimíra Badena. Zničena jest práce
dlouhých let a seštvání také nejochočenější
Rusíni do krajního odporu.
Pro politiku hr. Pininského jes
před samým volebním zápasem dnešek velkou
katastrofou,
Kroku Rusínů bylo lze zabrá-
niti. Hr. Pininského nebylo zajisté
tajno, jaké jest smýšlení mezi nimi. Neučinii
však ničeho, by zabránil, co se
chy stalo, a nemůže se diviti, že Rusíni.
nenaleznuvše u něho ohledů na sebe, neměl
žádných ohledů na něj. On jest v první řade
postižen a celá jeho politika v Haliči utrpěla
ránu snad neodčinitelnou
Ale také pro dra. Körbra a pro celou
vládu vídeňskou jest dnešek více než nepří
jemností, nepříjemností stejně velikou, jak
jest exodus Vlachů ze sněmu istrijského
Dr. Körber octl se vůči kolu polskému
situaci náramně příkré. Bude musíti uži
největšího nátlaku na Poláky, aby Rusíny
vrátil zase sněmu haličskému, neboť ukazuje
zkušenost, že vypuditi koho z nějakého sboru
jest snadno, přiměti jej však k opětném
vstupu jest těžko.
Baden
Rusín
Pininský
Vlach
doktor
Körber
Polák
Hradec
Halič
12
article
Na všechen způsob dru, K ör br ov
připravena byla dnes velmi špatná noc a
četným stínům, které se kladou na budoue
jeho zámysly, přibyl dnes no vý, dlouhy
velice tmavý a čeriny
Ze Lvova, 8. července. Dnešní se
cesse ruských poslanců zúčastnil
se skoro všichni Rusíni. Tito mají
14 poslanců a 3 virilisty. Secesse jející
vzbudila u polských poslanců velký úžas
jelikož Rusíni nezpravili nikoho o svém
úmyslu.
»Dziennik Polski« vyslovuje mí-
nění, že jest to pouhý volební manévr, ktery
prý se lže.-
Boj Němců proti křesťanským
sociálům.
Z Vídně, 8. července. Co se ukázalo
na počátku svatohippolytského sjezdu něme-
ckých měst, vyšlo ještě více na jevo za jeho
trvání, že jest to počátek pronikavé akce.
zahajené spojenými strana m
německo-liberální, nacio nální
a všeněmeckou proti křlesťan-
ským sociálům v Dolních Rakou-
sích vůbec a ve Vídni zvlástě.
Všecko jednání věcné, které se na shro-
máždění tom konalo — a byly to důležité
věci, jako domovské právo, chudinství, po-
platkové věci — ustoupilo do pozadí a do
předu posunuty zcela zúmyslně, nepokrytě
a zjevně cíle a snahy politicko-strannické.
Také řeči promluvené na slavnostech se
sjezdem spojených jsou toho důkazem. Známý
poslanec ze Sv. Hippolytu, dr. Völkel, na
kommersu v sobotu večer pořádaném mluvil
výlnčně proti dru. Luegrovi. Pravil-
sNěmci v království českém nemají v Češích
takové odpůrce, jako my ve svých vlastních
sonkmenoveích. Potíráme reakci a klerikalism
všude. Nesmí býli rozdnlu žádnébo mezí staro-
liberály a mladoliberáty, radikály a umírně
nými Něnnci. Teliko jednotou sildíme svéh
mocneholnopittelo. Nevtme, čchio dosůlmneme
Rusín
Tito
Dziennik Polski
Němec
Hippolytos
doktor
Völkel
Čech
Lvov
Vídeň
Dolní Raka
13
article
ale jedné věci jsme dosáhli, totiž pospolitosti,
která sjednocuje německé purkmistry. V tom
spočívá téžisko německo-rakouského sjezdu
městského. Naší protivníci utrpěli tím velikou
porážku. Také »veliký muž« pravil: »Jak
mile dobudu Vídně, zanesu smýšlení své na
venek l«
Náš městský sjezd jest proti tomu, aby
zlý duch z Vídně dostal se na venek. Potom
residence bude opět tím, čím byla dříve
baštou němectví, svobody a pokroku.«
Před několika léty chtěl baron Chlu
mecký dobýti Vídně nazpět proti dru
Luegrovi a křesťanským sociálům v před-
městí Pětidomí. Byl to pokus marný. Nyní
chce dobyti Vídně nazpět dr. Völ kel ze
Sv. Hippolytu, a sice pomocí německých-
nacionálů a Schönererovců. Musí se vyčkati,
bude-li míti lepší úspěch. Staroliberální strana
pomocí obou svých odnožů chce tedy dobyti
opět těžiska ve Vídni.
Dru. Völklovi odpověděl starost
karlovarský Schäffler.
Dr. Völkel promluvil potom ješt
druhou řeč na společném banketu německo
rakouského sjezdu. Také tam pravil, že jes
účelem sjezdu vyhledati vše, co Němce spo-
juje a vyhnouti se všemu, co by je mohlo
rozděliti. »Přispěje-li tento sjezd k sjedno-
cení všech Němců rakouských, potom bude
ku blahu a prospěchu německého lidu.
Jemu opět odpověděl poslanec těšínský
dr. Demel jmenem »delegátů ze zemí
sudetských«. Pravil, že Němei na Moravě
a ve Slezsku musí vésti tuhy boj o za
chránění své národnosti. Jsou prý povděčni
že dostalo se jím podpory Něme
z alpských zemí. Jenom touto podporou
dosáhnou úspěchu.
Dr. Völkel mluvil potom ještě p
třetí. Bylo to na výpravě, kterou městský
sjezd podnikl do známého klaštera bene-
diktinského v Medlíku. Tam veleben byl
Völklem známý opat Carl, člen pan
ské sněmovny.
Chla
Luegr
Völ
Hippolytos
Völkl
doktor
Völkel
Němec
Demel
Carl
Vídeň
Morava
ský sněmovna
14
article
Opat Carl spatřiv účastníky, kterých
bylo na dva tisíce, zvolal: »To jest tu ně-
meckých mužů«. Bylo mu odpověděno
»Doma jsme jich zanechali ještě dosti«.
Dr. V.ölke1 velebil opata jako nositele
německé kultury, jako nejšlechetnějšího ně-
meckého muže a jako nejlepšího duchovního
v Rakousku. S velkým taktem odpověděl
opat Carl: neučinilť ani je di no
zmínky politicke.
»Volební oprava« antisemitů.
Z Vídně, 8. července. Z poslaneckýeh
kruhů se oznamuje o zmaru volební reformy.
kterou chystali křesťanští sociálové pr
dolnorakouský sněm. Osnova byl
v zásadách již hotova. Úplně vypracovany
nový volební řád pro Vídeň, kter
měl býti základem pro volební řád zemský.
nalezal se již v dolnorakouském zemském
výboru.
Tam došlo k nejprudčím scénám, jeli-
kož v předloze nakládá se prý zcela libo-
volně s volebními okresy. Poslanci a příse
dící zem. výboru Richter a Schöffel
postavili se co nejrozhodněji proti osnově,
a hrozili, že užijí krajních prostředků, se-
trvají-li křesťanští sociálové na podání před-
lohy ve sněmu. Následkem toho křesťanšt
sociálové upustili od svého projektu.
Chtěli sice ješté přiměti vládu, aby uči-
nila nátlak na odpůrce reformy, a žádal
officiálně od minist. předsedy, by osnovu
křesťanských sociálů podal jako předlohu
vládní, což však drem. Körbrem bylo odmít-
nuto co nejrozhodněji.
Carl
doktor
Richter
Schöffel
Körbr
Rakousko
Vídeň
15
article
Sjezd Všeněmců.
Z Vídně, 8. července. Na památku
německého sjezdu lidového z r. 1897 konali
včera v Chebu za předsednictví Sehöne-
rerova Všeněmci sjezd, kterého se zúčast-
nilo na 1000 osob. Vstup dovolen byl jen
zvaným.
Posl. dr. Schalk mluvil o polsled-
ních cílech Všeněmců a vyložil politiku,
kterou Všeněmci ve snémovně poslanecké
provozovali. Stranu německo-liberální nazva
řečník z dechlinou. Take chování ně-
mecké strany lidové posuzoval řečník
velmi příkře.
Posl. dr. Eisenkolb mluvil o ruch
za heslem »Pryč od Říma !« vyzývaje všechny
účastníky k nejostřejšímu boji proti přehma-
tům klerikálů, o kterých řekl, že v posled-
ních letech ve všech oborech podnikají roz-
běhy.
Resoluce naposledy přijatá vyslovuje
všeněmeckým poslancům dík a důvěru.
Posl
doktor
Schalk
Eisenkolb
Vídeň
Cheb
Řím
16
article
Nepotvrzená volba berlínského
purkmistra.
n. Z Berlína, 8. července. Nepotvr-
zení volby městského radního K au f-
manna za druhého starostu Berlína, jenž
náleží ške straně liberální, způsobilo velké
překvapení. Jest zřejmo, že nastal rozpor
mezi státním ministerstvem a korunou. V ne-
potvrzení spatřuje se desaouování nejen no-
vého mínistra vnitra Hammerstei na,
ale i celého státního ministerstva, jež prý ne-
může zůstati bez důsledků. Liberální listy
vyzývají členy městského zastupitelstva, aby
na nepotvrzení Kauffmannovo odpově-
děli novou jeho volbou. Kauffmann
dostal při prvé volbě jenom 67 hlasů, kdežto
dr. Deve, který kloní se Více k pravici, ob-
držel jich 59.
Hlavní vina nepotvrzení Kauffmanna se
svaluje na chefa cisařova civilního kabinetu
Lucana, jenž vyjednával ve věci tétc
s Bülowem za poslední své návštěvy
u tohoto. Již tehdy mluvilo se o krisí a nyní
všeobecně se soudí, že afféra Kauffmannova
způsobí kancleři nemalé rozpaky. Octne se
v rozporu s veřejným míněním dnes uraže-
ným a s názory ve hradě. Bude li Kauffmane
znovu zvolen, protivy tyto se ještě přiostří
Kauffmannův
Kauffmann
doktor
Deve
Lucanus
Kauffman
Berlín
17
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 8. července. (C.- B.) Císa
navštívil odpoledne z lšlu dánského králea
vévodu Cumberlanda v Gmundenu
Vorarlberský sněm byl dne
ukoničen
Sjezd německých měst,
Z Vídně, 8. července. (C--B.) Sjezd
schválil včera resoluce, kterými vláda se vy-
zývá, aby co nejrychleji předložila říšské
radě osnovu zákona o zavedení sta-
robního a invalidního pojišťo-
vání s výdatnou podporou státní, oshovu
zákona o rozšíření práva obcí v příčině
ukládání daně a přikázání nových zdrojů
příjmův obefm, o poskytnutí finančních úles
a o reformě rakonské domovní daně.
Ze Sv. Hippolyta, 8. července. (C.-B
Sjezd usnesl se vyzvati vládu, aby ještě letos
vydala průvodní nařízení k do-
movskému zákonu ze dne 5. prosince
1896, postarala se záhy dle čl. I. zákl. st.
zákonův o jednotný zákon o nabývání a po-
zbývání stálního občanství rakouského a na
řídila jednotná pravidla o hlášení se pro vše-
cky korunní země.
Po delší debatě o úpravě učitel
ských platů bylo usnešeno vyzvati sněmy
jež úpravu těchto platů dosud neprovedly.
aby ustanovily učitelům platy, jaké mají nej-
nižší čtyří třídy státních úřadníků, přizpůso-
bily příbytečné místním poměrům a pense
— také vdovské a sirotčí — vyměřovaly dl
norem pro státní úřadníky.
Po vyřízení denního programu předsed
dr. Völkl děkoval účastníkům a zpravo-
dajům a dovozoval, že sluší vynasnažiti se
o uskutečnění sjezdových usnešení, pročež
poslanci mají dbát, aby říšská jrada byl
dělnou. Fakciosním postavením proti ministe
stvu nedosáhne se níčeho. Troufá, že vláda
zachová se příznivě sjezdovým usnešením.
Tím byl sjezd u končen.
Völkl
Vídeň
Gmunden
Hippolyta
19
article
Z Petrohradu, 8. července. (C. -B
Býv. rakouský vojenský zmocněnec g. m
Kle pš měl audienci u cara.
Z Cařihradu, 8. července. (C.-B.
Sultán vyznamenal řeckého ministra- presi-
denta Theotokisa řádem iftikaru s bril-
lanty.
Turecké dementi.
Z Cařihradu, 8. července. (C.. B
Naproti stížnostém srbského vyslance Gru-
jiče, že srbské obyvatelstvo v okolí Sěnice
trpí přepady tureckého vojska, ubezpečují ve
dvorských kruzích, že to není pravda. Osobní
nepřátelé chtěli zapáliti stavení jakémusi
statkáři. Ostatně je prý v celém okrese klid.
Bezpodstátné je prý také tvrzení, že turecké
vojsko obtěžuje srbské obyvatelstvo nebo ž
drancuje.
Z Cařihradu. 7. července. (C. - B.)
V kompetentních tureckých kruzích se pro-
hlašuje, že případ gusiňský udál se násled-
kem sporu mezi katolíky a pravoslavnými
zaviněného »krevní mstou«. Zabity bylyz
pravoslavných tři osoby, z katolíků jednaa
jeden mohamedán. Mohamedáni prý nikoho
nenapadli a podél hranic je prý úplný klid.
Srbští učitelé propuštění z vazby.
Z Cařihradu, 7. července. (C.-B.) P
opětném zakročení srbského vyslance byli
srbští učitelé zatčení v Prištině, kromě jed-
noho, propuštěni na svobodu.
Petrohrad
Cařihrad
Grus
Priština
20
article
Z Francie,
Z Paříže, 8. července. (C.-B.) V lot-
ském kraji zvolen valnou většinou hlasů
senátorem býv. radikální poslanec Cocula
jenž proslul horlivou protiklerikální agitací.
Max Regis zvolen 1285 ze 1425 ode-
vzdaných hlasů členem generální rady
alžírské.
Dle »Figara« Vatikán poslal fran-
couzské vládě diplomatickou notu proti spol-
kovému resp. protiřeholnímu za
konu.
Z Paříže, 8. července. (C.- B.) V dnešn
schůzi municipální rady učiněn dotaz v pří-
čině události na dělnické burse při meetingu
proti válce, při němž policie dala odstraniti
rudý prapor. Debata o návrhu tomto byla
velice bouřlivou. Socialista Coolly poháda
se s nacionalistou Evainem a hádka kon-
čila rvačkou. Jelikož obecenstvo na gallerii
hlomozilo, dal předseda gallerii vyprázdniti
a schůzi přerušil. Po jejím o petném
zahájení pokračovalo se v debate
o zmíněném návrhu a schválen byl jednací
pořad, navržený municip. radou G alli m,
ve kterém vláda a policie pokárány, protože
policie rozvinutí rudého praporu při slav.
nosti vítězství republiky dovolila, kdežto nyní
je zakazuje. Dále přijat jednací pořad, ve
kterém protestuje se proti vniknutí policie do
dělnické bursy dne 3. t. m. a odsuzuje se
brutální jednání policejních agentův i jejich
chefů. Ervain a Cooll y poslali si na
vzájem svědky, kteří se usnesli, že záležitost
jejich vyrovnati se má z braní.
Německý císař na cestách.
Z Ústí na Svině, 8. července. (C.-B)
Císař Vilém nastoupil dopoledne na lodí
»Hohenzollern« cestu do severních krajů.
Kn. Hohenlohe.
Z Ragazu, 8. července. (C. B.) Hohen-
lohova mrtvola, jež bude převezena zejtr
dopoledne do Schillingsfürstu, bude pocho-
vána vedle kněžny Hohenlohovy.
Býv. kancléř zůstavil »Paměti«, al
nepřál si, by byly uveřejněny hned po jeh
smrti.
Z Ragazu, 8. července. (»Švýc. Corr.
Cocula
Regis
Figar
Evain
Vilém
Hohenlohe
Hohenlohův
Francie
Paříž
Vatikán
Ústí
severní kraj
Švýcarsko
Ragaz
21
article
Bezpodstatná je zpráva berlínských novin,
že Hohenlohovy »Paměti« jsou při-
praveny k tisku a budou záhy uveřejněny.
Z Vídně, 8. července. (Č.-B.) Minist
hr. Goluchowski zaslal jmenem svým i vlády
soustrastné depeše kn. Hohenlohovi schii
lingsfürstskému i kancléřskému úřadu ben
línskému.
Z Ragazu, 8. července. (C.-B.) Sou-
strastné telegramy zaslali dále rodině zesnu
lého kn. Hohenloha: císař Vilém, císařovna
Bedřichova, královna vdova italská a vlád
švýcarského kantonu sv.havelského, v něm
Ragaz leží. Do Ragazu přibyly již všechny
děti zesnulého.
O tangerských průvodech.
Z Tangeru, 8. července. (C.-B.) z
oslavy prorokových narozenin, jež trvala tr
dni a dnes byla ukončena, tuzemci ka
menovali tři Evropa ny. Obvvatel
stvo doufá, že cizí vyslanci přičiní se, aby
veřejné náboženské průvody v Tangeru, sídle
diplomatického sboru, byly zakázány.
Z Berlína, 8. července. (»Řiš. Věst«)
O včerejší audienci v Postupimi marocký
vyslanec doručil německému císaři list m a-
rockého sultána.
Rosebery u krále.
Z Londýna, 8. července. (C-B.) Ro-
sebery měl slyšení u krále, jež trvalo
hodinu a nebylo prý rázu politického.
Stav obležení v Buenos Ayres.
Z Londýna, 8. července. (C.-B.) »Ti-
mes« oznamují z Buenos Avres: Z rozkazu
vlády nebudou se následkem stavu obležení
pořádati žádné oslavy výročního dne prohlá-
šení neodvislosti dne 9. t. m. Rozechvění s
zmenšuje.
Hohenlohův
Goluchowský
Vilém
Rosebery
Vídeň
Ragaz
Tanger
Evropa
Berlín
Postupim
Londýn
Buenos Ayres
Buenos Aires
císařovna Bedřichov
Ragaz
22
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Vídně, 8. července. (C.-B.) Zemský
soud zamitl stížnost stavební a dopravní spo-
lečnosti do nálezu I. instance, dle něhož s po-
lečnost ručí za škody, způsobené
vrchním vedením elektrický m.
— Ministr železnic dr. Witte k podnik
dnes dopoledne v průvodu odbor, přednosty
Bischoffa a několika úřadníků stavebního ředi-
telství první jízdu po v ídeňské m ě s t s ké
dráze podél dunajského průplavu. Jízda na
této trati zahájena bude bezpochyby na počátku
srpna.
st. Z Pešti, 8. července. (Zvl. telegr.
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 11.000 metr.
ctů. Ceny beze změny. Platila: pšenice tisská
78 kg K 8.12!3, pěšťská 80 kg K 8.05, 78.5 k
K 7.99, 74 kg K 7.60, bačská 76 kg K 7.95,
74 kg K 7.821, bajská 73. 2 kg K 7.55, du-
najsko-sakčovská 76 kg K 7.70, banátská 74.8
kg K 76214, pančevská 74 5 kg K 7.55; nová
na červensc-srpen tisská 80 kg K 8.—, 78 k
K 7.95, stolno-bělehradská 78 kg K 7.90 za -
hotové; žito K 6.80, nové paxské K 6.95
ermichaly-falvské K 6.20; o ve s stuchlý K 6.70.
až 6.80: ječmen nový K 6.20; kuku-
řice K 5.20; řepka K 12.40.
doktor
Witt
Bischoff
Platil
Vídeň
Pešť
K 7.99
K 7.95
kg
23
article
Terminový obehod byl z počátk
pevný, potom rychle sestupný na mdlobu zá-
padorevropských trhů. K večeru znamenala:
pšenice na červenec K 7.79, pšenice na říjen
K 8.05, pšenice na duben K 8.33, žito na duben
K 6.78, oves na duben K 6.20, kukuřice n
červenec K 5.19, kukuřice na srpen K 5.29,
kukuřice na květen K 4.92, řepka na srpen
K 12.85.
Sádlo smluveno po K 49.50 ; jiné zboa
bez odbytu a změny.
Parno
Z Berlína, 18. července. (C.-B.) N
burse byla rozšířena pověsť, že konservativní
strana hodlá návrhnouti vládě, by postarala se,
aby zálohy bankovní ukládaly se v do-
mácích papírech.
Pád Lipské banky
Z Lipska, 8. července. (C.-B.) Předsed
dozorčí rady Lipské banky, Dodel, jenž včera
vrátil se z Nového Yorku, byl dnes zatčen n
rozkaz státního zástupce.
Z Nového Yorku, 8. červenoc. Smýšlen
ohabě. Pšonico na kv5ten 7014, pšenice
na červenec 701/%, kukuřice na květen 50
bavlna ustálena, cukr musco vados 31/-
Sádlo
Dodel
Berlín
Lipsko
Nový York
Lipský banka
24
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Úpadek firmy Frant. Sezemského
v Mladé Boleslavi.
V popředí úvah kruhů průmyslových na-
lezá se finanční úpadek a prohlášení konkursu
na jmění největší české továrny na mýdlo a
svíčky firmy Frant. Sezemský v Mladé Bole-
slavi. Každého upřímného přítele rozkvětu če-
ského průmyslu opravdově zabolela zpráva o
tom, že nebyly v čas poskylnuty prostředky
k udržení velkého závodu, který rozměry svými
a zejmena jakostí svých výrobků mohl směle
konkurovati s tovary, jimíž jsou české obchody
z ciziny zaplavovány. Tři sta pracovníků po-
zbylo prohlášením konkursu prostředků k živo-
V kruzích odborných byl p. František
Sezemský mezi českými výrobci svíček
uváděn na prvním místě. Péro nejpovolanější
napsalo o něm před nedávnem : Ve 20 letech
z nepatrných počátků vyšinul se p. Frant. Se-
zemský na největšího vývozce. V rychlém
sledu rozšiřoval svůj závod tak, že pracoval
ve dvou svíčkárnách a v jedné továrně lučebné.
V závodě bylo zaměstnáno 30 úřadníků, 2 lu-
čebníci, 10 cestujících a přes 300 dělníků. V
všech větších městech Rakousko- Uherska měl
své stálé zástupce, za hranicemi pak vlastní
agenty v Hamburku, Alexandrii, Jaffě, Smyrně,
Oděsse a j. O rozsahu závodu dlužno uvésti:
V továrnách postaveno pět parních kotlů, jimiž
se poháněly tři parní stroje v úhrnné sile 81
koňských sil. Celý závod byl elektricky osvětlen.
František
Sezemský
Mladá Boleslav
Mladá Bol
RakouskoUhersko
Hamburk
Alexandrie
Jaffa
Smyrna
Oděss
25
article
Závod má vlastní strojnickou dílnu a rovně
opatřoval si veškeré obaly a krabice; těchto
spotřebovalo se ročně na půldruhého millionu
kusův. Beden zhotoveno v závodě ročně as
20.000. Kromě svíček nejrozmanitějších druhů
vyráběl se v továrně stearin a ceresin, glycerin
a sice ročně z 1,500.000 kg surovin 600. 000 kg
stearinu, 480.000 kg elainu, 80.000 kg
glycorinu a 350.000 kg dehtu. V jiném
oddělení lučebné továrny převařoval se ozokeri
s kyselinou sírovou v kotlích při teplotě 160
až 190° C. při čemž se asfalt srážel. Zbývající
ceresin vařil se žlutou krovní soli. Roční vý-
roba ceresinu byla zařízena na 600.000 kg.
Z vedlejších výrobků připravovalo se v téže
továrně leštidlo. Mlýnky zpracovaly 2000 k
leštidla. Ročně naplnilo se as 5 millionů kra-
biček leštidlem. Vaselinu bylo denně vy-
robeno as 2400 k.
bvt.
Dále byla v továrně vyráběna : mazadl
na barevné kůže, tak zv. krémy, beldnár
ská smůla (denní výroba zařízena na
3500 kg), konsistenční tuk (vyrobeno
denně až 1500 kg), modré maz ad lo na
vozy (denně až 4000 kg). Ve svíčkárnách
byly vyráběny svíčky voskové, ceresinové, stea-
rinově a parafinově, vedle toho pak pečetn
vosk a smolové pochodn č. Kostelních
svic bvlo vvrobono ročně 350.000 ka. Okráslo-
Vaselinum
kg