2
masthead
NÁROODNÍ LISY
Lisa
3
masthead
9. července 1901.
5
article
slavné duchovenstvo okupovaných zemi, pracuje
dosavadním směrem k omezení práv srbské
pravoslavné církve a k šíření katolické propa-
gandy.
Posléze — slěžovatelé oznamují císařia
králi — v listopadu 1900 byli pozváni do Sara-
jeva, aby s p. Kallayem porokovali. »Avšak toto
vyjednávání« — píšou v pamětném spise —
»nevedlo k ničemu proto, že vláda od ducho
venstva i národa požaduje, aby se odřekli na-
bytých církevně samosprávných práv a přistou-
pili na takovou úpravu věcí církevních, která by
ne pravoslavným, nýbrž jinověrcům dávala
moc, rozhodovati v olázkách naší církve, čímž
by naše pravoslavná víra i církev octlase
v největším nebezpečí, pročež náro
náš a duchovenstvo nikdy nebudou moei
přistoupiti na takovou úpravu
svého církevního života.
Kallay
Sara
6
article
Rakouský konsul podněcovatelem
ve Starém Srbsku.
Dopisovatel »IoB. Bpe.« obviňuje rakou
ského konsula ve Skoplji, Paara, že »všemožné
podporuje protisrbský pochod. Paar objíždě
kosovský vilajet a všude podněcoval turecké
úřady k nezákonnému a samovolnému jednání.
Střediskem rakouské agitace je katolický mo
nastýr ve Ferizoviči blízko srbské hranice. Ra-
kouský konsul stále tam jezdí a dává rozkazy
které přesně provádějí političtí ngenti, převlečen
za Františkány.
Obvinění toto je tak určitě a vážné, že za-
hraničné ministerstvo vídeňské nemůže zůstat
k němu lhostejným.
Jde o to, aby čeští politikové pod poroval
politiku vídeňské vlády. Oni však podporovat
mohou jen politiku obratnou, slovanskou, loyal
nou a mírumilovnou. Politika konsula Paara —
doufáme, že v tomto případě jen o jeho po
litice mluviti lze — nemá ani jedné z těchto
vlastností. Obratnou není, protože vyvolává r
kousko uherskému mocnářství nepřátele v jehc
sousedství. Slovanskou není, protože má za cí
škodu slovanského lidu. Loyalnou není, protože
se neshoduje s rakousko-ruskou dohodou z roku
1897. Mírumilovnou není, zahrávajíc zapáleným
doutnákem v prachárně.
Iob
Paar
Srbsko
Skoplja
Paar
7
article
Není možná, aby hr. Goluchovský schválil
jednání konsula Paara, jehož místo není na
Balkáně, nýbrž někde v jižní Americe, kam jej
předešel p. Kucinský, bývalý vyslanec na Če-
tyni. Dokud tento diplomat Rakousko na Černé
Hoře zastupoval, byly neustálé třenice mez
oběma státy, někdy velmi prudké. Po jeho od-
chodu poměry mezi Rakouskem a Černou Ho-
rou náhle se změnily k lepšímu a nejsou-li
důvěrné a něžné, jsou nyní aspoň slušně.
Odstranění konsula Paara ze Skoplje je
velmi na čase.
Maroko a Německo,
V těchto dnech přibylo do Berlína, jak
jsme již sdělili, marokánské poselstvo, jehož
cesta má nepopíratelně účel politický. Maroko
a s ním všichni, kteří májí na ně zálusk, ze-
jmena Anglie, se obávají, že Francie chystá se
zabrati území marockého sultanátu, zejmena
pak jeho pobřeží. Marocké poselstvo přibylo
do Berlina z Londýna, z čehož soudí se, ze
hledalo tam ochrany proti domnělým plánům
Francie a stejný účel má jeho cesta do Berlína,
jak napovídají i listy německé, mezi nimi
i »Hamb. Nachr.«, které však praví: Naprosto
nesprávným, ba povážlivým považovali bychom,
kdyby se Německo dalo pohnouti k tomu, aby
Franeii činilo nějaké obtiže. My hájiti si máme
v Maroku jen zájmy obchodní, které za fran-
couzského protektorátu pozvedly by se právě
tak, jakými jsou nyní. Nepřekážení Franci
v Maroku prospělo by nám v Evropě, kdežto
každá obuž, kterou bychom ji tam činili,
zvětšovala by nebezpečí na elsasko-lotrinské
hranici. Pokládáme proto prázdným mluvením,
Paar
Kucinský
Franeie
Franek
Balkán
jižní Amerika
Rakousko
Černá hoře
Maroko
Německo
Berlín
Anglie
Londýn
Francie
Evropa
8
article
jízdě, ale puchu zbaviti se nemůžeme. Ba zdí
se nám, že je stále bohatší a pronikavější. Čím
dál, tím hůr!
Giurgiu má více nežli 18.000 obyvatel, ale
zaujímá, jako všechna města rumunská, tak
obrovskou plochu, že tato není v žádném po-
měru k tomuto počtu obyvatelstva. To vysvětluje
arci okolnost, že Rumun miluje míti domek
svůj pro sebe. Proto také mimo kostely, ka-
sárna, representační a úřadní budovy, hotely
synagogu není nikde budov větších a vyšších.
Město neposkytuje nie zvláštního, ale činilo by
přes to dojem zcela přívětivý, kdyby nebylo
toho hrozného puchu a prachu ve všech uli-
cích. A čím více ke středu, tím více ho při-
bývá. Bůh ví, jak mohou ti lidé v něm dychati,
jak může jim v něm chutnati. Nazývá-li se
Bukurešť »městem radosti«, možno směle na-
zvati Giurgiu »městem puchu a prachu«.
Arci řekneme si: zvykli. Ale my nejsme
nuceni zvykati, a proto kážeme vozkovi, aby
rychle obrátil a zavezl nás na dráhu. Máme
ještě čas k večernímu vlaku a za dvě a půl
hodiny můžeme býti v hlavním městě.
Nádraží, opodál za městem položené, jes
dosti rozsáhlé a přívětivé. Vlak stál již na kole
jích, a jako by byl jen na nás čekal, hnul se.
sotva jsme byli vstoupili. Nás vagon tvoři jedi-
nou síň s příčnými sedadly, jichž středem vede
cestička. Několik švarných důstojníků v červe-
ných stejnokrojích sedí tu po různu a upro
střed tři ohnivé Rumunky pod ochranou staré
dámy, která bdí nad nimí jako ostříž, a starého
pána, jenž však všechnu pozornost věnuje svým
cigaretám. Důstojníci chovali se velice slušně.
ale přece jen znenáhla různými strategickými
pohyby opanovali veškerá sousední sedadla. Al
nadarmo. Každý pokus o sblížení odmítnut by
tak ostrými pohledy staré dámy, že zaráželyv
prsou dech.
Rumun
Rumunka
Al
Giurgiu
Bukurešť
9
article
Jedeme z počátku nekonečnou rovinou
plnou obrovských kukuřicových lánů, mezi nimíž
sem tam hliněné chaty selské. Pak trochu pa-
hrbků a lesů a zase rovina bez konce, v ní
přívětivé stanice a nevelké, řídce roztroušen
osady jsou oku opravdovým odpočinkem.
Znenáhla temná noc snáší se na krajinu
a nežli se nadějeme, počínají se objevovat
jednotlivá světélka jako bludičky, až konečně
vjiždíme do celého moře bludiček těch, jež
modravým svitem přemáhají temnotu.
Jsme v Bukurešti.
pakliže na př. »Daily Graph.« po odjezdu po-
selstva z Londýna, poukazujíč na záměry
Francie, přivtěliti Maroko ke své africké državě,
píše: »Maurská otázka zajímá kromě Francie
také jiné státy; nechť však dělá na jihue
chce, její státníci vědí, že ani v Londýně, an
v Berlíně neztrpí takové rozřešení této
otázky, kterým by se jakýmkoli způsobem ny-
nější poměr na Středozemním moři změnil.«
Bylo by však odkopnutím osvědčených zásad
Bismarkovy politiky, pokračuje zmíněný ně-
mecký list, kdybychom na Středozemním moř
vystoupili jako interessenti a chtěli si tam zjednat
nepřátelství, k němuž žádný německý zájem ne-
nutká. Kdybychom Maroko podporovali, staral
bychom se pouze o obchody Anglie, avšal
na s vlé útraty.
Bukurešť
Londýn
Francie
Maroko
Berlín
Anglie
Daily Graph
10
article
Olázka marocká přetřásána byla také na soboln
schůzi senátu v Paříži a podnět zavdal k ní dotaz
Chaumiéa. Ministr zahraničních záležitosti
Delcassé pravil: Přítomnosť marockého
poselstva v Paříži (Kam také zavítalo. Pozn. red.)
jest důkazem srdečných poměrů, které oba státy
spojují. Když nás události donutily, že obsadil
jsme oasy jižně od Alžíru, prohlásili jsme slav-
nostně, že jižně od železniční tráté do Igli
chceme býti pány na svém územi, avšak dále
že nepodnikneme ničeho. Slib tento svědomitě
jsme dodrželi a zůstaneme mu věrni. Nikdo na
světě dle toho, jak jsme se zachovali, nemá
práva, o tom pochybovati. Obmězili jsme s
jen, odraziti útoky, při čemž šli jsme v umír-
něnosti a loyalitě až do krajnosti. Ale marocké
vládě jsme připomněli, by dohlížela na kmeny
sousedící s Alžírem. Maroko ví, že jsme od-
hodláni, šetřiti neporušeného stavu jeho území, ve
kterémž smyslu zodpověděli jsme přálelská uji-
šťování marockého poselstva.
Dle prohlášení francouzského ministra za-
hraničních záležitostí se zdá, že strachy Anglie
v příčině Maroka jsou — ne-li zbytečné, tedy
aspoň předčasné.
Paříž
Alžír
Maroko
Anglie
Chaumié
11
article
Nový klub voličů Nového města
pražského.
Do místností Měšťanské besedy svolána na vče
rejší večer ustavující valná bromada Novoměstského
občanského klubu v Praze z příčin, jež vysvětleny
blíže v pozvání, obsahujícím současně program no
vého klubu. Praví se v něm mimo jiné, že prý
»Poměry politické za poslední doby a postavení
v jakém strana svobodomyslná nyní se nalezá
zejmena pokud se týče obecní správy pražské, vy
žadují toho, aby šiky její byly rozhojněny a posíleny
novými, svěžími pracovníky k novému bojí, k novému
zápasu za práva národní i polifická našeho národa
Vzkvétajícímu Novému městu král. hlavního městn
Prahy, jeho rozloze a počtu obyvatelstva nedostačuj
prý dosavadní organisace polilická, pročež — prav
se dále — záhodno a nutno, aby voličstvo se
vzpružilo, měrou inejvětší zúčastnilo se práce poli
tické i národní, a byla mu dána příležitost, aby na
novém foru mohlo pronášeti své tužby, přánía
stesky, jakž prý jest nezbytno pro zdravý vývo
poměrů veřejných, by tyto podrobeny byly věcné a
neodvislé kritice.
Praha
novoměstský občanský klub
12
article
»Stojíce v řadách národní strany svobodomyslné
a vyznávajíce její program,« pokračují zakladatelé
nového klubu — »podrobujeme se v otázkách politi-
ckých jejímu vedení. Chceme pracovati pro hmotný
i duchovní rozkvět Nového města a celé matičky
Prahy, vynasnažíme se zachovati její starobylý ráz.
zvýšiti a rozmnožiti její českost a zjednati jí jako
hlavě království příslušné moci a váhy.
V otázkách hospodářských budeme usilovati o po-
sílení financí zemských i obecních z dosavadníc
příjmů státních, aby na přelížené poplatnictvo ne-
byla nová břemena uvalována a aby vytknut a do-
držen byl jasný, určitý a dosažitelný program v
hospodářství obecním. Vůbec jsme odhodláni s na-
pjetím všech sil pracovati k tomu, by v obecní správě
uskutečněny byly zásady, se kterými strana svobodo
myslná pod vedením JUDra. Julia Grégra na radnie
staroměstskou vstoupila.
Vedeni jsouce snahou, prospěli věci české a
matičce Praze, nemůžeme pominouti mičením, že p
našem přesvědčení hospodářství obecní potřebuje dů
kladných oprav a že neuznáváme posavadního voleb
ního kompromisu, jak v příčině Nového města pražského
byl uzavřen, za výhodný, ani pro stranu naší, an
pro zájmy obecní.
JUDr
Grégr
Praha
strana svoboda
13
article
Novoměstský občanský klub nevylučuje však tín
součinnost se sdruženími příbuznými, stejný cíl sle
dujícími a bude vždy a všude jeho snahou, aby zá
ležitosti veřejné posuzovaly se věcně a nestranně
Neodvislost svou vůči všem stranám na radnie
staroměstské zastoupeným uhájí klub ustanovením
stanov, že žádný člen sboru obecních starších ne-
smí být kromě předsednictva členem výboru jeho.
Na vlastním programu schůze nalezalo se při-
hlášení členů, volba výboru a volné návrhy. Kon-
stalováno, že do zahájení schůze přihlásilo se 112
členů. Dostavivších se 75 členů uvílal obec. starš
p. Fr. Hamáček, jenž na objasněnou účelu no-
vého klubu uvedl následující:
»Poslední léta, co žijeme ve znamení kompro
misu, zastavila strana svobodomyslná na radnie
úplně svůj postup. Kompromis to byl, který k vůl
osobním prospěchům stranu naší na radnici roz
dvojil ve dva tábory.
Vzdor tomu, že celá veřejnost radnický kom
promis za zhoubný jak pro obecní hospodářství ta
i pro naši stranu prohlašovala a jej odsuzovala, by
přece vždy proti vůli občanstva k vůli zachování
osobních zájmů umělým způsobem známými kruhy
obnovován a udržován.
Takovémuto libovolnému počínání musí býti
učiněn jednou pro vždy konec, což státi se může
jen tehdy, pakli voličstvo naše seskupí se v jeden
mohutný celek a vlastní silou pohřbí tento neblahý
kompromis, který tolik zla obecnímu hospodářství
jakož i naší straně přivodil.
Hamáček
novoměstský občanský klub
Kon
14
article
Voličstvo naše postrádá upřímného střediska, ve
kterém by mohlo o obecních záležitostech jakož
o svých zástupcích bez vlivů radnických rokovati
se usnášeti.
Z důvodů těchto usnesli jsme se zaříditi nový,
čtstě občanský klub se s vobodomyslnou ten-
dencí, jehož vedení vyhraženo jest občanstvu a sice
stanovami, ve kterých výslovně vytknuto jest, že do
výboru, vyjma předsednictva, nemůže býti žádný
obecní starší volen.
V tendenci této byla též kandidátní listina se-
stavena, kterou Vám co nejvřelejí doporučujeme.«
Na to přikročeno k volbě výboru nového klubu.
při níž jednohlasně zvoleni pp.: za předsedu JUD
Sebesta Karel, advokát, za I. náměstka Franzl Josef.
maj. domu a obecní starší, za II. náměstka Hamáček
Frant., maj. domu a obecní starší: do výboru: Ba-
buška Vojtěch, obchodník a maj. domu, Beneš Anto-
nín, bednář, JUDr. Dlabač Bedřich, advokát, Pištora
Jan, rytec a maj. domu, MUDr. Zuna Otakar, prakt.
lékař; za nábradníky: Baštecký Čeněk, obchodník,
Novotný Lambert, muj. jednat. závodu; revisory účtů?
Haas Frant., lékárník, Mirovský Karel, uzenář ; za
smírčího soudce: JUDr. Fuhrich Josef, advokát.
Nový předseda poděkovav za důvěru, poukázal
v delší řeči k programu již vytknntému a za vše-
obecného souhlasu vyslovil, že nový klub pracovate
bude v programu svobodomyslné strany a říditi se
bude v polllických otázkách jejím vedením. V de-
batě jednáno pak o volbě komise volební a živno-
stenské a přistoupeno na návrh p. dra. Klimenta,
dle něhož obě tyto komise pod společným názvem
»komisí poradních« pro počátek mají čítati členů
deset, kteří by dle potřeby mohli se rozhojniti. D
poradní komise zvolení byli zatím pp. Štěpán, Wild-
mann, Topinka, Šmakal, Pajkr, dr. Moucha, Vomáčka
st., Polák, Hruška a dr. Sedláček. Schůze trvala pře
jedenáctou hodinu večerní.
Karel
Franzl
Josef
Hamáček
Vojtěch
Beneš
JUDr
Dlabač Bedřich
Pištora
Jan
Zuna
Otakar
Lambert
Haas
František
Mirovský
Fuhrich
Klimenta
Štěpán
Topinka
Pajkr
doktor
Moucha
Vomáčka
Polák
Hruška
Sedláček
judo Sebesta
Baštecký Čeněk
Wildmann
15
article
Denní zprävy.
Denní zprävy.
— Ku germanisační činnosti ministr
železných dráh oznamuje se z Písku doklad
těžko uvěřitelný. Písecký lékárník p. Brož po-
sílal do Vídně zásilku, k níž napsal český ná-
kladní list, na němž označil byti příjemce zásilky
německy, ježto ve Vídni není jiných, leč ně-
meckých jmen ulic. Po dvakráte vrátili úřadnici
nádraží p. Brožovi nákladní list s neslýcha-
ným podotknutím, že musí býti vy-
plněn německy, poněvadž prý jest
Vídeň německým městem. Zástupei
pana Brože bylo řečeno, že předvěírem došel
výnos ministra železnic, podle kteréhož z ási lky
do německých měst přijímají se a vyři-
zují jenom tehdy, jsou-li opatřeny némelckým
nákladním listem. Zpráva o tomto nej-
novějším jazykovém výnosu vlády jest tak proti
smyslna, že přetéžko jí lze uvěřiti. Poněvadž
nehoví ani zásadám dopravnictví, podle nichž
každý stát své dopravnictví tak upravuje, aby
vyhovovalo co nejpřesněji a nejdochvilněji
zájmům obecenstva, poněvadž ani ne-
sleduje žádný jiný patrný rozumný cíl, jest na
jevě, že takové nařizení vydáno bylo pouze ke
zpupnému zadostučinění německé samolibosti
proto, aby český lid nezapomněl, že mu stále
ještě sedí v mase osten, jímž ryt. Wittek občas
bolestně zahýbe. Litovati sluši jen tolik, že
výnos tento, jímž ostatně Vídeň zcela nekompe-
tentně a proti skutečné pravdě označuje se jako
město německé — vydán byl v době parla-
mentních prázdnin, kdy neni možno cestou inter-
pellace domáhati se odčinění křivdy tak zjevně
zející. Doufáme však, ze povolaní zástupeové
rovných práv jazyka českého najdou cesty
prostředky k nápravě a odstranění překážek,
kteréži se kladou nejvyšším úřadem dopravy
právě možnosti nerušeně, rychlé, zkrátka bez-
vadné dopravy, proti kroku ministerstva, jímž
se nemalý počet občanstva z dopravy zbože
přímo vylučuje.
Brož
Wittek
Písek
Vídeň
16
article
—Díky Čechům! Merci aux Tohěques
Pan Emil Massard, navrátiv se do Paříže
posílá českému lidu své díky v »La Patrie«
Pod názvem »Merci aux Tehěques« uveřejňuje
krásný a srdečný článek, kde resumuje své dojmy
z Prahy. Každé slovo výmluvného publicisty
překypuje nadšením a láskou. Volá k Pařízi
aby se konečně vzrušila nad tím, co se děje
v Praze a praví: »Uzříti celý národ vzhůru.
aby aklamoval Francouze, poněvadž s nimi ma
stejné záští k společnému nepříteli, cititi všechna
srdce tlouci pro spojéní s námi, octnoutise
uprostřed přátelského národa, horouciho na-
dšením, plesajícího radostí, tot pohled, který
není všední, který zasluhuje trochu pozornosti
i— vděčnosti. Byl jsem svědkem cesty Rusů
do Francie, jel jsem na palubě křižáku vstříe
eskádře admirála Avelana, slyšel jsem jásot.
jímž v Paříži byli uvítáni důstojníci carovi
pražské manifestace překo
návají vše svým nadšením
velikostí. V Čechách celý národ přivílal
vyvolené Paříže a zástupce Francie. . . A s jakou
ohnivostí a vřelostí nás přijímali. Všechny vý-
křiky šly ze srdce, všechny ruce se vztahovaly
v tomtéž posuňku a všielni ti lidé šli jednín
krokem, jako puzení toutéž myšlenkou k jedi
nému eíli. O, jaké to zázraky víry a vlästenectví
Čecho
Massard
Francouz
Rus
Avelan
Paříž
Praha
Francie
Čechy
Le Patria
Merec aux Tehěque
17
article
O, jaké to vzrušené zjevy dobrovolné discipliny
Viděl jsem dvacet tisíe dělníků, rolníků, obchod-
níků i boháčů, v koketní uniformě Sokolů a se-
řaděných jako staré voje armádní; viděl jsem
dvacet tisíc mladíků, mužů i starců bělovlasých,
defllujíeích v rudé košili Garibaldiho, s hrdým
pérem sokolským na čapce, kráčejících a ma-
névrujících methodicky jako staří vojáci, přesně
vykračujících a obracujících hlavy k vůdci jako
vojáci staré gardy při prehlídce. Viděli jsme
v Praze přehlídku dobrovolníků neodvislosti,
vojů bez zbraní, ale vycvičených, ale odhod-
laných a přesvědčivých.« Pan Massard zahrnuje
chválou a obdivem vojenský výcvik Sokolů.
Sokol
Garibaldi
Massard
Praha
18
article
Byl cele uchvácen pohledem na řady Sokolů,
shromážděných na Staroměstském náměsli, po-
slouchajících řeč svého kamaráda a statečného
Podlipného a vzletně líčí kouzlo toho obrazu
v rámci grandiosního náměstí, mezi starými vě-
žemi radnice a temnou kathedrálou protější,
mezi dvěma velkolepými památkami gotickými.
»svědky čtyř století krutého bezprávi a krvavých
bojů proti barbarství německému — pro vlast
českou« . . . Vzrušivé divadlo, nad nímž se
duše zachvívala a oči slzely. Oh, statečný li
český!« Emile Massard obdivuje duch svornosti
a solidárnosti, jevíci se v manifestaci sokolské.
Nechce připomínati budoucí nebezpečí hrozíe
Francii i Slovanům a končí těmito dojemnými
slovy: »Ze slavností pražských utkví nám v pa-
měti vůně květin, úsměv žen, vlastenectví mužů,
přátelství národa ušlechtilého a velkomyslného
Francie není tak přemoženou, jak se myslí.
Jako v roce 1792 a 1848 jsou národové, kteři
v ni doufají. Dostal se nám toho důkaz. Hrdin-
ným Sokolům, ohnivým Čechům, posilám srdečné
díky a bratrský pozdrav. Ještě jednou: »Ať žijí
Čechy! Na zdar! Na zdarl — V tomtéž
čísle »La Patrie« ze dne 6. t. m. je otištěn
ještě článek o dojmech pražských slavnosti
referát o skvělém soirée, uspořádaném archi-
tektem Šimáčkem na počest pp. Massarda,
Charlesa Normanda a Dupuyho, kteří ostali
ještě den v Praze po odjezdu delegátů pa-
řížských. Dále uveřejňuje »La Patrie« roz-
mluvy s pp. Daussetem, Cairem, Bussatem
Pughesi Canti, kteří všichni v nejnádhernějšíeh
a nejohnivějších barvách líčili své pražské
dojmy a vzpomínky.
Podlipný
Massard
Sokol
Čecho
Dausset
Cairo
grandiózní náměstí
Francie
Čechy
Praha
Le Patria
Charles Normanda
Dupuy
Bussat Pughesi Canti
19
article
— České růže v Elsasku. Dojemnou
episodu dovídáme se ze zpáteční cesty delegátů
pařížských. Naší drazí hosté, prodehnuti nejkrás-
nějšímí dojmy z Čech, kde se všech stran jim
vstříc válo horoucí a nadšené přátelství, kde
prožili závratné projevy a ovace, odkud přiná-
šeli nejsrdečnější pozdravy a hold národa če-
ského Francii, projížděli Německem. Jejich kupé
byly naplněny květinami, kylicemi, růžemi, jimiž
české dámy zasypaly Pařížany ve všech stani-
cích, od Prahy až k Třeboni, a jež si jako
milou vzpomínku odváželi z Vídně, kde se přes
den zdrželi. V noci projížděli Francouzi Elsa-
skem. Dovedete si představit, v jaké náladě tito
mužové planoucího citu vlasteneckého, v nichž
neuhasla touha věrných a opravdových Fran-
couzů, touha, již vyslovil hrdě Gambetta, a na
niž poněkud brzo zapomínají nynější vůdčí politi-
kové francouzští, jeli za nočního šera a ticha
kraji uloupenými Francii. Byla to velmi me
lancholická episoda zpáteční jízdy . . . A naš
hosté vysypali všechny české květy, všechny
české růže červené a bílé na půdu elsaskou.
na půdu zbrocenou krví tragického zápasu na-
šich nejlepších přátel s naším odvěkým nepřítelem.
České růžo, upomínky sokolské manifestacea
slovansko francouzského sbratření v Praze, byly
rozhozeny po Elsasku uvadlé, ale v těch zva-
dlých květech byl symbol rozkvětajících naděj
a bujících touh . .
— Husovy slavnosti. V Lomnici na
Popelkou, dne 5. července o 9. hod. večern
uspořádal zpěvácký spolek »Bořivoj« s tělo-
ovičnou jednotou »Sokol« lampionový průvot
ko soše Mistra Jana Husa na náměslí, ke kte-
rémuž průvodu připojila se i městská radase
starostou p. Jos. Crhou v čele a na pomník
položila skvostný květinový věnec zdobený upro-
střed husitským kalichem provedeným růžemi.
Pařížan
Francouz
Elsa
Gambetta
Husův
Popelka
Bořivoj
Hus
Crha
Čechy
Francie
Německo
Praha
Třeboň
Vídeň
Lomnice
Sokol
20
article
Zpěvácký spolek zazpíval dva případné sbory.
Po jadrném a věcném proslovu p. Jindřicha
Crhy dámy obsypaly pomník růžemi. — Sl av-
nost v Sobědruhách u Tepli ce.
Také v uzavřeném území na severu byla letoš-
ního roku důstojně oslavena památka M. Jana
Husa. Čechově sdružení v Národní jednotě
severočeské v Sobědruhách uspořádali v pátok
dne 5. t. m. večer krásné osvětlení oken svých
příbytků a potom tichou a hromadnou procházku
po obci. V sobotu dne 6. t. m. v 8 hodin
večer pořádal odbor N. J. S. v hostinci su
slunce« členskou schůzi, na které p. Frant.
Strach v delší účinné rečí promluvil o životě
působení a utrpení M. J. Husa.
— Valná hromada Národní jednoty
severočeské jest příští neděli dne 14. t. m
o 9. hod. dopol. v Měšťanské besedě pražské
V sobotu dne 13. t. m. před 7. hod. večern
v malé dvoraně Měšťanské besedy důvěrný
přátelský večer, k němuž zavítají delegäti o
borů.
Crha
M Hus
František
M J Hus
Sobědruhy
Čechův sdružený
21
article
— Vždy a všude stejni. Jak známo
zřízena byla před několika léty »Lékařská ko-
mora pro království české« »Aerztekammer fur
d. Königreich Böhmen« a rozdělena po přán
Němců ihned na dvě sekce: českou a něma-
ekou. Tato poslednější má svoje místnosti v Mi-
kulandské ulíci číslo 10, což oznamuje se na
domě touto tabulkou: »Aerzteka m m e
Böhmen. Deutschle Section«. Slovo
»fär das Königrcich. ..« se ztratilo, jakose
často děje, ne ovšem bez úmyslu. Němcům na-
skakuje husí kůže, jakmile slova »Königrelch
Böhmen« slyší a z hrdla svého je naprosto ne-
dostanou. Jedno jest ale při tom podivným
buď tato korporace »Deutsche Section« nezná
úřadního titulu lékařské komorý, anebo jej zů
myslně ignoruje. Jak se zdá, je pravdou do-
mněnka poslední, neboť nemůže býtí pochyb-
nosti, že její pohlaváři sledují zjevnou snahu
urážeti a provokovati nejen českou sekci, nýbrž
i české obecenstvo vůbec. Němci jsou vši ch n
vždy a všude stejni. V chování jejich
vůči nám není rozdílu.
Němec
Aerzteka m m e Böhmen
Deutschle Section
Königrel Böhmen
Deutsche Section
Aerztekammer fur d . Königreich Böhmen
22
article
— Z Jílového se nám píše: Při volb
nového představenstva, koncem června t. r. ko-
nané, zvolen byl za starostu pan Vojtě ch
Koliha, býv. okresní starosta. Zvláštní
zmínky zasluhuje, že za prvního radního z vo-
len byl v ryze českém tomto městě
Němec, c. k. notář p. Ant. Rudolf,
dlouholetý to abonont »Bohemie«, který svým
městu nepříznivým smýsloním nikdy se netajil,
a který německost svoji okatě na jevo dal mimo
jiné i tím, že, když choť jeho přijela z pobytu
v Tyrolsku domů, z chvojí nad vraty dal při-
pevniti okázalý nápis »Willkommen !«, což pak
tam po několik měsíců strašilo. Sluší podo-
tknouti, že zvolení tohoto pána za náměstk
starosty ryze českého města padá na vrub ne-
dávnému vítězství vůdce jilovských »radikálůe
p. Kučajta, jenž spojiv se se socialisty atdi
získal pro svoji družinu většinu v zustupitelstvu
městském. On jediný jest patronem něme
ckého prvního radního, který se nyní tomu hu
sitskému lidu českému v duchu směje l
— Osobní. Pan František Kozák, stavite
v Dušníkách, byl jmenován znalcem v oboru stavi-
telském při okresním soudě v Unhošti.
— Rodinné zprávy. Slečna Helena Majo-
rova, dcera redaktora a pan Jindřich Hauž vie
tovární úřadník, slaví dnes sňatek manželský.
Voť
Koliha
Němec
Rudolf
Kučajta
Kozák
Helena Maja
Jindřich Hauž
Jílové
Tyrolsko
Dušníky
Unhošť
Bohemia
23
article
— Hynek Kosina j. V nemocnici milosrdných
sester pod Petřínem rozloučil se včera s trudným ži-
votem zas jeden z oněch, jimž budoucnost věnců ne-
věnuje a kteří jich i za svého uměleckého života ani
od současnosti mnoho nenabrali. Zesnulý Hynek Ko-
sina v každém případě méně než jich zasluhoval
neboť býval druhdy a to ještě před 4 roky dokud
hrával, komikem výborným. Po 78letém životě, takřka
úplně na prknech, život znamenajících ztráveném,
octl se konečně v márnici nemocnice na prkně,
kteréž neodvolatelně už znamená smrt. Zpráva o od-
chodu stařečka Kosiny způsobí v kruzich hereckých
a všude po vlastech, kde putoval se společnostmi nej-
různějších ředitelů, upřímný smutek. Býval členem
společností Zöllnerovy a Kramuelovy (u tohoto bez-
mála 20 le!), Stankovského, Prokopovy. Jeho oborem
byla drastická komika, kteráž nacházívá mysle
v posluchačstvu nevnímavější a groteskní umění
Kosinovo bylo za jeho květu příslovečně známo.
Budiž mu země tak lehká, jak bývala jeho mysl za
nejtrudnějších dob jeho živola, k nimž bohužel ná-
leží i jeho smutné stáří. Ke karakteristice jeho jako
rys výtečný budiž dodáno, že při veškerém strádání
zachovával až do poslední chvíle jakousí noblesu
záležející v tom, že tvrdošijně odmital zvláštní starobní
příspěvek herecké jednoty, na jaký měl nárok. Po-
hřeb Kosinův koná se dnes v úterý o 2. hod. odp.
z nemocnice milosrdných sester pod Petříneml
— Okrosní soudce Vambera. Muž vzácných
vlastností rozloučil se před několika dny se světem
Svobodný, 61letý samotář, srdce zlatého. Opak špl-
havců, kteří za karierou honí se prostředky neka-
lými, bez zřetele na své vrstevníky, kteří k vůli po-
stupu obětují svůj jazyk i národnost. Zesnulý pan
Kosina
ko
Zöllnerův
Kramuelův
Stankovský
Prokopův
Kosinův
Vambera
Petřín
24
article
Karel Vambera, c. k. okresní soudce ve výslužbě,
narodil se v Chrudími r. 1840. Vystudovav gymna-
sium i práva s vyznamenáním, byl auskultantemu
soudů v Chrudimi a ve Skutči, adjunktem v Trut-
nově, Lomnici n. P., potom 8 roků v Rokytnici a 18
let ve Vysokém nad Jizerou. Jako tichý, svědomitý,
vzorně nestranný soudce vytvořil v sobě pravý cha-
rakter muže dokonalého, netoužicího po uznánía
slávě. Ze svých skrovných příjmů jako adjunkt rozdal
co mohl chudině, která zvláště ve Vysokém nad Jiz
dlouho na něho vzpomínati bude. Zvláště šlechet-
ným ukázal se býti ke svým nejbližším příbuzným.
Jako úřadník Čech byl vždy věrným zastancem práv
národa a prokázal tomuto svojí znalostí místních
i osobních poměrů v okresu vysockém, ležícím na
čáře pohraničné, v ohledu národnostním služby ne-
ocenitelné. Veškeré obyvatelstvo tamního okresu
chová jej pro jeho lidumilnost, svědomitost a šle-
chetnost ve vděčné upomínce. Již o jeho vstoupení
do výslužby v r. 1895 přinesl náš list stesk obyva-
telstva vysockého a dnes bolno jest nám sdělovati, že
dobré té duše, ryzího charakteru tohoto, není více.
Čístý jeho duch bude cele žíti v paměti těch, jim
srdce a život svůj byl věnovall
Vambera
Chrudim
Skuteč
Trut
Lomnice
Rokytnice
Vysoký nad Jizera
Čechy
25
article
— Úmrtí. Včera po 6. hodině večerní zemřela
ve Stránčicích na letním bytě náhle, raněna mrtvici
srdce paní Marie Hucková, choť ředitele podpůr-
ného spolku technických a administračních úřadníků
cukrovarnických a administrátora »Zuckermarktu-
p. Josefa Hucka. — V neděli zemřela v Praze paní
Františka Krčková, roz. Luňakova, vdova po
přednostovi účtárny První českomoravské továrny na
stroje. Pohřeb koná se ve středu 10. t. m. o 10. ho-
dině dopolední z kostela sv. Štěpána na hěbitov
olšanský. — Dne 6. července zemřela ve Vídní paní
Marie Karlíková, roz. Stránských z Mladé Vožice,
choť p. Al. Karlika, velkouzenaře ve Vídni. Pohřbena
bude v úterý odpoledne.
Hucková
Hucek
Krčková
Štěpán
Karlíková
Stránský
Karlik
Stránčice
Praha
Olšanský
Vídeň
Mladá Vožice
26
article
— Jubíleum své pětadvacetileté činnosti v zá-
dušním úřadě král. hlav. města Prahy slavil dne
7. t. m. ředitel jebo pan Em. Šule v úzkém kruhu
svého úřadnictva a personalu zádušního. Ve vkusně
ozdobené úřadovně sešli se účastníci, aby oslavenci
blahopřáli. Když kvartetto zapělo stavnostní sbor,
blahopřál oslavenci nám. starosty pan JUDr. Vojtěch
Fřič jmenem praesidia rady král. hlav. města Prahy,
monsig. Tb. dr. Edvard Knobloch, hlavní farář týn-
ský, magistrátní rada pan Karel Schwab jmenem re-
ferátu zádušního, zástupci zádušního úřadu, správy
hřbitovní, ředitelů kurů a personálu kostelního. Pan
ředitel Šule vstoupil jakožto praktikant do služeb
obce pražské r. 1864 a slouží u ní tedy již 37 let.
V čele úřadu zádušního jest od r. 1887.
— Občanské kluby. Výbor občan-
ského klubu v Praze—VII. má schůzi výboru
ve středu dne 10. t. m. v restaurací »u Havránků-
v Bělského třídě. Začátek přesně o půl 8. hodině
večerní; přítomnost všech členů výboru za příčinou
důležité porady jest nutnou.
— Bolzanův sirotčinec učitelský obdržel
v měsíci květnu a červnu tyto příspěvky: od sboru
uč. smečenského výnos z akad. 122 K, od obce nym-
burské 10 K, od banky »Praha« 40 K, od p. říd.
Jablonského z Nuslí místo věnce 34 K, od p. Ad.
Stýbla 5 K 10 h, od pí. Wepszové 4 K, od p. P.
em
JUDr
Fřič
doktor
Knobloch
Schwab
Havránek
Bolzanův
Jablonski
Stýblo
Praha
Nusle
zádušní úřad
27
article
Špachty 3 K, od p. řed. J. Matějíčky 5 K, od pp.
členů: J. Brože, P. J. Kulhánka, J. Slěpána, Patery.
Zelingra, Taubeneka, Marvana po 2 K, od p. Fr.
Linharla 2 K, od p. V. Krále z Přelouče 2 K 72 b,
od sboru u sv. Havla 1 K 70 h, od p. řed. A. Moj-
žíše z navštívenek 10 K 10 h a opět od sboru u sv.
Havla 2 K 20 h. Vydáno vdově A. L. 15 K. za tisko-
pisy 33 K 50 h, za výroční zprávu 20 K 40 h a po-
štovné 31 h. Sirotkům dosud vydáno 18.717 K 80 h.
Jmění koncem června obnášt 81.855 K 45 h. Dalši
příspěvky a dary příjímá pokladník p. J. Brož, řed.
školy u sv. Štěpána v Praze, č. 1286— II.
— Z městské knihovny n čítárny na Král.
Vinohradech. V červnu půjčeno bylo v 15 půjčov-
ních dnech 1797 svazků knih 809 čtenářům, což se
rovná dennímu průměru 110 proti 80.6 z téhož mě-
síce roku loňského. Z knih bylo 875 svazků belletrie
původní, 706 belletria přeložené, 169 děl poučnýjhcsh.
a 47 časopisů. Čítárnu navštívilo 207 čtenáře, kieř
si vypůjčili 223 svazky knih. V počtu tomto nejsou
zahrnuti, kdož přicházeli číst pouze vyložené časo-
písy. Slálých čtenářů ubylo 25, přibylo 8, děl při-
bylo 69 o 68 svazcích. Kbihy půjčovati se budou
domů pouze ještě do 15 t. m, do konce pak tohoto
měsíce buďtež odvedeny všechny knihy z knihovny
vypůjčeně. Po celý srpen budou knihovna i čílärna
uzavřeny. Po prázdninách půjčovati se počne opět
v pondělí dne 2. září v obvyklých hodinách.
— Žně. V nížinách našich připravuje se rolník
ke žním, ba na některých místech zasvištěla již kosa
v lese klasovém. Nedávno dovezena v domácí záso-
bárny sena, i úroda řepková již vymlácena; žita.
pšenice i ječmeny rychle dozrávají a rolník zapoti
se, bude-li chtíti všemu obilí se sklidem vyhověti.
Špachta
J Matějíček
J Brož
P J Kulhánek
Zelingr
Taubenek
Marvan
V Král
Havel
svatý . Štěpán
Král
Slálý
Přelouč
Praha
28
article
Štěstí ještě, že system mandelíkový spěch ten uvol-
ňuje. Z obilí má pšenice nejvíce slop po ranách ne-
příznivým jarem zasazených; jest řídká a kolozubá.
Cakrové řepě poslední srážky pomohly značně ke
zmohutnění a vzrůstu, neméně čekance a brambo-
rům. Celkový pohled na pole jest nyní utěšený, až
na pruhy, kterými prohnala se bouře a krupobil
minulých dní. Přejeme rolníkům, aby přičinlivosta
píle jejich byla v plné míře odměněna.
— Stavba budovy akademického gym-
nasla na Rudolfově nábřeží na Starém městě po-
stupuje statně. Dne 6. června bylo započato s kopáním
základů, což vyžaďovalo znacného namahánt, neboí
bylo nutno až do hloubky 9 metrů neustále vodu
čerpati. Nyní jsou zdi základní až na třetinu stave-
niště vyhnány nad úroveň ulice. Lelos, při počasl
příznivém, dostane se budova pod střechu.
— Změny držebností. Obec král. hlav. města
Prahy společně s obcí smíchovskou koupily od pana
Fr. Waldeka z Waldriedu stavební pozemky č. pare.
13/3, 14/1, 16/1 na Malé straně vedle Kinské za-
hrady za 130.000 K a od archit. p. Emila Píštěka
pozemky č. parc. 16/2, 13/6 a č. kat. 317/2 vedle
Kinské zahrady na Malé straně za 40.500 K. Paní
Emilie Haasová, majitelka optického závodu v Praze,
koupila od pp. stavitele Otly Tiila a Fard. Prokůpka
dům č. 429—III. na Újezdě za 93.000 K. Mistr zed-
nický p. Josef Šulz koupil společně s manželkou
svou Emilií od p. Jindř. E. Fantla pozemky č. kat
169/10 v Bubenči a pozemek č. kat. 662/14 v Hole-
šovicích za 11.392 K a vystaví na něm dva tři-
patrové domy.
Rudolfův
Waldek
Waldried
Kinská
Píštěk
Haasová
Tiil
Fard
Prokůpek
Šulz
Jindřichův
E Fantl
Lelos
Praha
Francie
Újezd
Bubeneč
29
article
— Z assanačního obvodu. »Krenův dům«,
na rozbraní Velkého náměstí a vstupu assanační
třídy se nalezající, byl vyvlastňovacím řízením obc
pražskou získán a bude do její vlastnictví v měsíci
srpnu odevzdán. Nájemníci, v tomtéž domě bydlící,
dostali již výpověď. Ještě v měsíci srpnu bude bou-
rání domu offertním řízením zadáno a bourání může
tedy v měsíci září započíti. Talo doba bude k tomu
účelu nejpříhodnější, neboť jest možno získati do-
statečný počet povozů k odvážení rumu. Loni s od-
kládáním bourání na dobu zimní učiněny neblabé
zkušenosti, poněvadž při nastalém ledování nebylo
snadno zjednati povozy k odvážení materiálu. V assa-
načním území zřizují se dále sběrače kanalisnční,
které se nalezají až 6 metrů hluboko. A když uva-
žuje se o postupu kanalisačního projektu, vstupuj-
do popředí otázku zřízení spojení hlavní třídy assa-
nační krále Jiřího mostem s levým břehem vitav-
ským. Toto spojení jest zároveň životní otázkou Sta-
rého města a bude předmětem nových úvah.
— V nemocnici Alžbětinok na Slupi lé-
čeno bylo v prvním půlletí letošního roku celkem
662 žen, z nichž 568 propuštěno uzdravených nebo
zlepšených; 56 zemřelo a 38 ponecháno v dalším
ošetřování. Vyznání byly většinou katolického,5
evangelického, 1 israelského a 1 baplistka. Tylem
břišním stiženo bylo 15 (zemř. 1). tuberkulosou 5
(zemř. 20). Závažnějších operací provedeno 56;v
narkose 21 (zemř. 1). Správou ústavu cís. Frant. Jo-
sefa pro rokonvalescenty v Tuchoměřicích bylo při-
jato 19 propuštěných rekonvalescentek.
Jiří most
František
Velký náměstí
Tuchoměřice
Krenův dům
30
article
— Blesk sjel do stromu. Ze Senohrab sa
nám píše: V neděli odpoledne prodlévalo zde množ-
ství Pražanů na výletě. Přijeli za krásného počasí,
ale zažili zde vzrušujících okamžiků. Před 3. hodinou
odpol. povstala nad krajinou zdejší prudká bouře
při které blesk sjel nedaleko restaurace na pokraji
lesa do stromu, na kterém sedřel kůru od koruny až
k zemi. Tlak vzduchu byl tak mocný, že mnozi
výletníci byli omráčení.
— Oheň v rukavičkářské dílně. Obyvatelé
druhého nádvoří rozsáhlého domu č. 840 na Václav-
ském náměstí vedle hostince »U zlaté husy« spozo-
rovali včera o půl 8. hodině večerní, že valí se dým
z oken přibytku rukavičkáře Ignáce Mahlera ve
druhém patře téhož domu. Ačkoliv nebylo pochyb-
nosti o tom, že v příbytku vypukl oheň, přece ne-
napadlo nikomu povolati ihned ku pomoci hasiče.
Mezitím, co uvnitř zuřil požár, byl hledán zámečník,
aby otevřel uzamčené dvéře příbytku. Pan Mahler
odjel totiž do Čáslavi a rodina jeho dlela mimo dům.
Teprve po otevření dveří spozorováno, že je ne-
vyhnutelno povolati hasiče: Příjezd jejich těmito
zbytečnými manipulacemi ovšem se opozdil. Ze
staroměstského dvora obecního přijelo oddělení
hasičů se cvičitelem p. Záhorou. Do příbytku, dýmem
naplněného, vnikli hasiči a extinktérem plameny
uhasili. Oheň povstal v rukavičkářské dílně, hraničici
na pisárnu a na předslň a okna její směřují do
druhého nádvoří. Tam požár při příjezdu hasičů
zuřil, nalézaje hojné potravy v zásobě koží,
odpadků a hotových rukavic. Zár byl tak mocný, že
popraskaly dvéře vzdálenější kuchyně. Po dlouhém
prvním nádvoří byla natažena hadice a vedena po
stěně do okna druhého patra a odtud k požáru. Za
několik minut byly plameny proudem vody uhašeny
a dalšímu nebezpečí zabráněno. Vše, co se v dílně
Blesk
Václav
Mahler
Záhora
Senohraby
Čáslav