ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8d41fa50-6615-11dc-8e74-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 114, place 50, org 10, work 1
1 masthead
Strana. 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
8. července 1901
4 masthead
Oíslo 186.
5 article Rolnická schůze v Pardubicích.
Rolnická schůze v Pardubicích. (Od zláštního zpravodaje.) Čtěnářstvo chová snad ještě v paměti zprávu o meetingu, svolaném agrárnickou trojicí do restaurace »U Labutě«. A pamatuje také na ortel ústředního vý- boru »Sdružení českých zemědělců«, vynesený nad jmenovaným poslancem proto, že diktátům pánů Kubra, Hrubého a Práška podrobiti se nechtěl a že pověděl pánům do očí přímo a bez obalu pernou pravdu. Verdikt agrárnícké jury byl stručný a úsečný. zněl na vyloučení odbojníka z organisace. Včerejší pardubická schůze rolnická s nfférou toulo těsně souvisela. Bylať — jak na pozvánkách výslovně se podotýkalo — svolána zvláště za účelem, aby vzájemný spor mezi »Sdružením českých země- dělcův«, resp. panem Práškem, Hrubým a Kubrem na jedné a posl. Udržalem na druhé straně byl vy- světlen, po případě urovnán- Selská politická jednota pro okres pardubický, přeloučský a holický svo- lala zemědělce obou táborů na včerejší dopoledne do sálu Měšťanské besedy pardubické, aby vyslechli, jak obžalobu páně Kubrovu, tak i hájení obžalovaného renitenla a aby sami rozhodli, na čí straně právo a pravda a kdo vlastně je vinníkem. Pozvání zaslána všem okolním členům místní organisace »Sdružení zemědělců« a všem pohlavárům ústředního vedenív Praze, najmě — jako žalobcovi — Kubrovi, Hrubému a Práškovi. A ku podivu: nedoslavil se ani veřejný žalobce ani jeho náměstkové. Pánové Kabr. Prášek a Hrubý zůstali prostě — doma. Příčinu nesdělili svojí funkcí také nikoho nepověřili. Úsudek nevyzněl ve smyslu obžalobě příznivém svědčil ve prospěch obžalovaného, který vy zve srdnaté veřejné žalobce k novému řízení — sám...
Kubr Hrubý Prášek Hrubá Udržal Kubrův Kabr Pardubice Praha sdružený český zemědělec sdružení český země
6 article
Účel schůze po proslovu místopředsedy p. Jana Kačera vyložil jednatel »Jednoty« p. Váňa. Svo- lána byla proto, by vysvětlilo si rolnictvo rozko mezi »Sdružením českých zemědělcův« a ostatním rolnictvem, bez jakéhokoli strannického úmyslu. Take p. Kubr byl rekomandovaným dopisem pozván, aby nám otázku sporu »Sdružení« s p. posl. Udržalem objasnil, ale bohužel nedostalo se nám odpovědi. Aby nebylo vytýkáno, že snad svolavatelstvo schůze jedná úskočně, žádá řečník shromážděné, by veško- rého projevu souhlasu či nesouhlasu s vývody jedno- tlivých řečníků se zdrželi a aby debaty, jakož i hla- sování účastnili se pouze zemědělci. S návrhem posledním nesouhlasili okresní ta- jemník p. Podolák a tři národní dělníci, kteří po přijetí podnětu p. Váňova ze sálu odešli. Posl. Udržal, poukázav k situaci politické, po- kračoval: Ke straně agrární se hlásím a hlásiti ne- přestanu, vzdor tomu, že mne »Sdružení zeměděleů- »theoreticky« ze svého středu vyobcovalo. Bylo by smutné, kdyby jakákoli organisace, ať politická č hospodářská, mohla svého člena proto, že náhodou náleží v některých bodech k opposici, z řad svých vyloučiti. Agrární strana, když vstoupila poprvé do voleb ního zápasu, hlásala jako hlavní jadro svého pro- gramu, že mladočeská strana neučinila v posledních letech obstrukčních pro zemědělce ničeho. Ano,je to pravda. Ale naproti tomu se dá postaviti pravda druhá, že za poměrů panujících ničeho učiniti ne- mohla.
Kačer Váňa Kubr Udržal Podolák Váňův Posl Svo sdružený zeměděle
7 article
Pamatujete se, že strana agrární, když dostalo se jí na říšské radě čtyř mandátů, vzdor tomu, že dříve mladočeskou politiku polírala a dávala jí di- reklivu, by od obstrukce upustila a chopila se práce na poli národohospodářském, sotva že na říš skou radu přišla a strana mladočes k do jisté míry tomuto jejímu přání vy hověla — a bylo to přání také vrstev jiných, šir- ších — prováděla taktiku obstrukční a hlásala ve svých žurnálech, že Mladočeši prodali národ Ovšem, kdyby se těch pánů někdo na to přímo ze- plal, proč a zač Miadočeši národ prodali, zůstali by odpověď dlužni. Páni to ostatně říkají pouze těm lidem, kteří mysliti nedovedou. (Souhlas.) My rolničlí poslanci slyšeli jsme, zejmena z doby obstrukční, často a často výtky, proč za daných poměrů taktiky své po případě nezměníme a sám sbor důvěrnický a voličstvo samo dalo při volbách přesvědčení tomu nepokrytý výraz, jak dosvědčuje volba učitele Černého proti nejpilnějšímu a nejvy trvalejšímu obstrukčníku Josefu Doležalovi, nota bene, v kraji z největší části rolnickém.
Černý Doležal
8 article
Strana agrární říkala vždy, že ničeho nedá na sliby, jako prý my, nýbrž že počítati bude vždy jen se skutky. Když příšla známá vodní předloha, řeklas »Budeme proti ní obstruovat, my ji nepustíme !« Vláda sama se ulekla — vypadá to divně, ulekne-li se čtyi a ne padesáti poslanců, ale chci toho slova užiti. poněvadž toho slova uživá strana agrární sama — čtyř agrárních poslanců a ministr-president dr. Körber je pozval k jednání. Předváděl jsem právě tehdá velkou chmelařskou deputaci a čekali jsme zárovei s panem Pacákem, který vedl depulaci jinou, v před- síní. Když páni vyšli, tázal se jich žertovným tonem dr. Pacák: »No tak, jak jste pochodlli?« Na to od- pověděl pan Prášek: »My dostali skul ky, se sliby jsme se nespokojili, Sliby jsou jen pro vás!e Chtěli jsme ovšem věděti, jaké to skutky páni agrární poslanci vymohli. Dr. Pacák obrálil se proto přímo na dra. Körbra, který zprvu nechtěl s barvou ven, posléze však ony »skutky« sdělil. SlIbil, že bude odpovídati straně agrární na in- terpellace, že bude přijímati její de- putace, že bude bráti jednoho jejich zástupce do společných konfereneí a že poslanci agrární dostanou slov při rozpočtovém provisoríu. Ze všech těchto »skutků« byl by nanejvýš nejcennějším onen poslední. (Veselost.) Poslanec Udržal vyličuje po tom význam a důle žitost projektovaných vodních staveb pro královslv české vůbec a pro východo-českou oblast zvlášť, při pomínaje, že agrární poslanci, ač byli pozváni do nej důležitějších manifestačních schůzí v Polabí, se ne dostavili, ba ani neomluvili. Strana agrární prot. vodní předloze zásadně vysloviti se ovšem nemohla neboť by opponovala práci národo-hospodářské, kterou sama žádala.
doktor Körber Pacák Prášek Körbr Udržal Polabí
9 article
Nezbývalo jí, než vyslovit se proti předloze pod- mínečně. Rekla: »My jsme především pro meliorace a regulace, pro odvodňování a zavodňování luk ald. a potom teprve pro kanalisaci, vy však jste pro to. aby dříve se provedla kanalisace než regulace,“a když pak už ani to říci nemohla, vyčitala nám, že jsme pro všecko stejně a že prý zkrálka neprotežu- jeme, jak bylo by naší povinností, především práce meliornční. Zapomněla, že stanovisko naše bylo r- presentováno stanoviskem labského komitétu, který nejlépe může dokázati, jak výtky nám činěné jsou bezdůvodny. Domáhali jsme se úpravy Labe, jak bylo naší povinností, se stanoviska zemědělského, přihlížejíce arciť také k otázce jeho splavnění, důle- žité pro náš hospodářský průmysl, který těsně se zemědělstvím souvisí a bez něhož nelze sobě hospo- dářství vůbec mysliti. (Souhlas.) Po břitké polemice proti názorům, hlásaným princem Bedř. Schwarzenbergem, hájí řečník stano visko svobodomyslných poslanců v otázce úpravy vodních cest podrobnými daty i proti ostatním ná mitkám, agrárníky tlumočeným, dovozuje prospěch který kyne z projektu právě kruhům zemědělským Žijeme — podotýká řečník na závěrku své feč — v době jistého společenského kvašení, které je důkazem jisté nezdravosti našich národohospodář- ských poměrů. Že ke stavovským organisacím došlo, je důkazem, že jich byla skutečná potřeba a ne- zbytnost. Sám hájil jsem toto stanovisko. Ale to jsem říkal vždy a řeknu to opět: máme všecky při- činy, bychom se organisovali a organisaci touto se silili, ale nemáme žádné příčiny, bychom sobě vše cky stavy ostatní znepřátelovali. (Hlučná pochvala.
Rekl Bedř Schwarzenberg labský komitét
10 article
Ony nemohou býti bez nás a my navzájem nemů- žeme obstáti bez nich. Všecky strany dohromady tvořily, tvoří a do bu doucností tvořiti musí jednu velkou rodinu. Vjedou l si tu a tam její někteří členové do vlasů a nestane-l se to způsobem příliš kratým a nemilosrdným, nen to snad žádným neštěstím. Kdyby však to v rodině dojíti mělo tak daleko, by jedna druhou za každou cenu chtěla potříti, mělo by to v zápětí posléze zkázu rodiny celé. V životě našem veřejném vidíme, že vždy mladá strana politická obrátí veškeru svoji mladisivou sílu a vehemenci proti druhé strano vlastní, kdežto nepřítele následkem toho spouští úplně s dozoru. Opakovalo se to již od počátku stavního života našeho bezpočtukrát. To-li je správné úa může-li to v budoucnosti vésti k nějakým úspěchům nevím. Jako vždy, tak i nyní jsem v politickém zápase přítelem vzájemné benevolence a prosím, by postu- povalo se tak i nadále ve prospěch národa a vlasti.
11 article
(Bouřtivý, dlouhotrvající potlesk a pochvala.) Rečník podává potom odpovědi a vysvětlení na dotazy pp. Tlučhoře a Kmoníčka. Obšírněji zabýval se zejmena otázkou, tímto voličem jemu položenou, je-li pravda, že — jak posl. Prášek na dřívější jedné schůzi prohlásil — tomuto poslanci řekl, že stranu mladočeskou neopustí. Ano, praví poslanee Urdržal, pan Prášek mně řekl: »Františku, pojd k nám, jinak se utopíš! Opusť loď, dokud je časle Já mu na to dal v odpověď: »Je li pravda, že se topí, utopím se s ní!« (Hlučná pochvala a potlesk.) Pozvete sem ony pány, abych je měl tváří v tvář (Hlasy: Oni se bojí na světlo!), abych jim mohl na výtky jejich odpovědět. Soukromě mně arci sdělili, že sem do Pardubic nepůjdou, že prý sem přijdou nerolníci a ti prý nenechají o nás rozhodo- vati. Oficiálně však neoznámili nám nic. Pan Bartoníček diví se, proč může posl. Údržal, kterého sobě zajisté všichni váží, stavěti se proti agrární straně. (Odpor a hlasy: Vždyť on tak nečiní!) Můžeme býti jakéhokoli přesvědčení a nále- žeti straně politické kterékoli, ve straně agrární mohli bychom se všichni sejíti a sloučiti ke společ- nému postupu ve prospěch svých zájmů. Posl. Udržal vyvrací tvrzení předřečníkov poukazem na to, že stál u kolébky strany agrární že sdělal její stanovy, i ten para graf, na základč kterého byl ze »Sdružení« vyhozen. (Veselost.) S Kubrem, Práškem a s kterýmkoli rolníkem jsem se vždy srovnal, až na pana učitele a pak redaktor a posléze »rolníka« pana Hrubého. Jemu zprotivil jsem se tím, že jsem chtěl ve sdružení uplalňovati prospěch českého rolnictva a nikoli názory Baxovy.
Tlučhoř Kmoníček Prášek František Bartoníček Údržal Posl Kubr Hrubý Baxův Pardubice
12 article
Sokolovy a jiných pánů mladých. (Hlučný souhlas.) A poněvadž jsem se nedal tak snadno ohnouti, jako páni druzí, odhodlal se mne odstraniti stůj co stůj. Napřed byl jsem beze všeho udání důvodů vyloučen z výboru, pak z důvěrnictví, na druhé straně však chodili ke mně pánové a nabízeli mně mandát, který já odmíti, poněvadž jsem chtěl jako rolník být zvolen volbou svobodnou. (Hlučná pochvala.) Pak mne už páni do veřejných schůzí nezvali. V březnu přišel ke mně starý kollega poslanec a řekl mně: »Udržale, budeš v nejbližší době ze Sdružení vyloučen, usnesl se na tom výkonný výbor.« Měi pravdu. Za několik měsíců měl jsem to černé na bí- lém. (Veselost.) Páni odkázali mne na sbor důvěrníků. Vyhovím tomu, ač je to proti zásadám naší strany a odvolám se na sbor důvěrníků »Sdružení zemědělců« za tyte okresy a veřejně před nimi poctivou věc svoji ob- hajím. (Výborně ! Potlesk.) Přejeme si všichni, by snaby naše vedly k clli Že se tak neděje, není mojí vinou. Vaší věcí jest abyste na dotyčné schůze manifestační chodili, po- užíli svého hlasovacího práva a neposlouchali ko- manda několika lidí, kteří beztoho o cel věci vaší nemají ani zdání. (Pochvala.) Nehleďte na štítek, ani na firmu, ale na zdatnost osoby, která v čele vašem státi má. Vybírejme sobě dle možnosti, ale lidí nejlepší. Hospodář musí sobě vybrati za svého vůdce hospodáře, ale takového. který jest intelligentním a oboru svému také rozumí.
Sokolův Udržal
13 article
(Pochvala.) Po účinných slovech p. Pilaře charakterisovaí jednání Kubrovců případnými slovy jednatel »Selské politické jednoty« pan Váňa. Pozvaní páni z místní organisace »Sdružení zemědělců«, před smírem nabí- zeným jednak ulekli, jiní legilimace ke schůzi jim vydané schválně nerozdali a rozšířili pověst, že schůze tato vůbec konati se nebude. Smutný to vý- sledek naší smířlivoli. Vzdor tomu však návrhy. které podati jsem chtěl v naší resoluci, zatím nepřed ložím a bude-li to přáním vaším, učiníme smiřovací pokus ještě jednou. Za totéž přimlouvá se pan Kmoníček. Pan Kudrnáč omlouvá nepřítomnosť agrár- níků usnesením místního důvěrnického sboru. Pan Váňa upozorňuje, že pozvání byla řádně rozeslána a že se tedy slušelo, aby agráníci aspon oznámili, že nepřijdou. Nepřítomnosť jejich činí do- jem takový, jakoby se světia báli. Posl. Udržal: Nikdo sobě nepřeje svornosti rolnictva tak, jako já. Pan Kudrnáč byl také na schůzi východočeského rolnictva, kde usneseno, by združení zemědělců setrvalo na provádění svého programu, aby totiž hájilo si naprostou samo- statnosí ve věcech národohospodářských, aby však vždycky bylo v hlavním národním táboře. Přijde-l dnes někdo a volá, že spojiti se musíme všichni. pak, je-li na jedné straně člyřicet a na druhé strani ctyři zástupci jednoho a téhož stavu, mají volání tomu rozumět především ti čtyři. (Výborně !
Pilař Kubrovec Váňa Kmoníček Kudrnáč Posl Udržal
14 article
Když páni neuznali za svoji povinnosť do tétc schůze přijíti, navštívím jejich schůzi já, ať ji svo lají kdykoli a kamkoli a postavím se jim tváří v tvář. Nevím, proč bych své hrdé selské čelo před kýmkoli klonil. (Výborně!) Dnešní schůze byla svolána bez mého popudu Byl jsem sem pozván Selskou politickou jednotou jako obžalovaný a přijal jsem toto pozvání, ježto chtěl jsem nalézti formu, kde bych se obhájil, tím spíše, poněvadž jsem na pražské schůži nesměl pro- mluviti ani jednou. Páni mne nepustil ke slovu, po- něvadž věděli, že by zdravé srdce selského lidu musilo se přikloniti k vývodům mým. Páni sem ne- přišli na základě svých stanov, nýbrž zúmy slně Ve Vidni mně řekli: »Myslíš, že ti tam půjdem My — dodali — všecky ostatní sels ké poslance ubijeme, ale ty Udržale, co můžeě, pro svélii děláš, tebe ubít nemůžeme. Když to nejde tak. dostanem těodtud jinak. Ty půjdeš k nám, my potřebujeme schopn lidi. Za venkovskou kurii máme jedno místo v zemském výboru a dvě místa v bankách. Tak si můžeš vybrat! Ja to ovšem odmítl. (Hlučný souhlas.) Poslanci Udržalovi projevena potem shro- mážděním jednomysině důvěra. Schůzi přehojně navštívené byl přítomen tako zemský poslanec pan Kudrnka.
Udržal Kudrnka
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. července. (Přímé volby. Odpor místodržitele hraběte Coudenhova proti návrhu sněmovní komise, aby volebním místem při přímých volbách sněmovních byla každá obec, která má aspoň 250 obyvalelů a aby vo- lební místo pro menší obce stanovil místodržitel, dohodnuv se se zemským výborem, zaráží nejen v Praze ale i ve Vídni. Tam tím více, že to, cose navrhovalo pro království české, dávno už plutí v Dolních Rakousích. Zniť § 7. dolnorakouského volebního řádu: »Ve venkovských obcích jest každá místní obec, která dle posled- ního sčítání má 250 obyvatelů. místem volebním. Obce, jež mají méně než 250 obyvatelů, volí ve volebních skupinách. Volební místo skupiny určí místodržitel nařízením. dohodnuv se se zemským vý- bore m.« Právem se táže »Arbeiter -Zeitung«, pro má hrabě Coudenhove za nemožné v Čechách to, co se v Dolních Rakousích osvědčilo již př trojích volbách. Mohou-li obecní starostové v Dolních Rakousích býti volebními komisary mohou jimi býti dojista i starostové v Čechách kteří co do intelligence v ničem nezadají sta- rostům dolnorakouským. »Arb.-Ztg. pochybuje, že hrabě Coudenhovo mluvil na sněmu v do- rozumění s drem. Körhrem a soudí, že odříkal letos prostě totéž, co mu roku 1897 nařídi hrabě Badeni. Sněm království českého usnes se na témž zákoně, který přijal opětně včera již roku 1897, aby mohi vejíli v platnostpr
Coudenhove Coudenhův Baden Praha Vídeň Dolní Rakousy Čechy ArbeiterZeitung
16 article
tehdejších volbách do říšské rady. Ale hrab Badeni se bál, aby příklad sněmu českého ne- působil na sněm haličský a proto si vymysli záminku, aby usnesení sněmovní nemusil před- ložiti k sankci. Onou zámínkou byla právě volební místa. Že by tytéž obavy mohi míti také dr. Körber, je zhola nepochopitelno, a proto nezbývá nic jiného, než domněnka, že hrabě Coudenhove mlaseil na sněmu bez před chozího dorozuméní s vládou. V Praze, 7. července. (Po slav no- stech sokolských.) Několik vhodnýeh poznámek o minulých sokolských slavnosteeh a pokřiku německého tisku nacházíme v bene- šovském orgánu dra. Engla. »Hl. od Bl. » soudí. že pravou příčinou německé podrážděnosti neby Riuich a Déroulěde, nýbrž ta okolnost, že pá nové poznali, že my Čechové nejsme tu již sam a za druhé, že česká půda má tak čarodějný význam, že na ní dovedou se sjednotiti mimo Srba a Chorváta i Polák s Rusem. »Zde jes vaší zloby a vašeho zuření pravý zdroj — píše zmíněný list — a marně se pokoušíte chytrácky jej zaměniti svými starostmi o zájem státní . Český lid podléhá sice chvilkovým vznětům, ale stal se již dávno tak zkušeným a prozíravým aby budoucí svůj osud svěřil okamžitému prou- dění citů. Svůj osud bude si i na dále spravo- vati sám, odhodlaně sice, ale též rozmyslně. věrně, důstojně ... Zvěčnělý maliř polský Artun Grotgier zanechal duchaplnou skizzu Slavic, na níž vidno, jak Čech veliké soše Slavie o te- vírá oči. Vzhledem k cennosti smyslů úko to zajisté nejkrásnější! Proto i my v dokonalén pojímání vznešených myšlenek našich buditeli zůstaneme Čechy ve Slovanstvu, Slo v any v Rakousku«.
Baden Körber Coudenhove Déroulěde Čecho Srba Chorvat Polák Ruse Slavice Praha Čechy Rakousko Slavia
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. července. Berlínský purkmistr. Zpráva, že volba dlouholetého městského radního Kaufřmanna purkmistrem v Berlin nebyla potvrzena, rozrušila celý Berlín a zabý vají se jí také všechny beriínské listy. Děje s tak v míře obsáhlejší zvláště pro důvod, proč Kauffmann, jehož schopnost pro tuto funkci vše- obecně se uznává, nebyl potvrzen. Kauffmann byl v letech 1881/2 předsedou pokrokového spolku »Waldeck«, ve kteréž funkci zúčastnil se činně voleb a potíral zvláště borlinské antisemity Tehdy byl důstojníkem zeměbrany. Roku 1882 předvolán byl před česinou vojenskou radu, protože prý se zúčastnil politické činnosťi, jež jest se ctí důstojniekou neslučitelna. Čestná rada navrhovala tenkráte, by Kauffmann byl důstoj nické hodnosti zbaven formou nejpřikřejší, alo císař Vilém návrhu jejího nepotvrdil. Kauffmann byl sice propuštěn, ale ponechána mu důstoj nieká hodnost. Vypravuje se, že nový ministn vnitra Hammerstein v civilním kabinetu císařově navrhoval, by volba Kauffmannova s schválila a že také státní ministerstvo i s kan cléřem hr. Bůlowem pro potvrzení loto se vy- slovilo. Císař však osobně potvrzení volby Kauff mannovy z uvedeného důvodu odmit.
Kauffmann Vilém Hammerstein Kauffmannův Praha Berlín spolek » Waldeck
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Moravské narovnávačky. Z brněn ských listů českých jedině »Lidové Noviny« od- povídají na náš appell k zástupcům lidu našeho na Moravě, aby nedopustili, aby zákonem uplat- něna byla zásada německá, že lid český na Moravě nemá míti na sněmu ani nadpolovičn většinu zajištěnu. Na náš dolaz, je-li to možno, aby se poslanci čeští smířili s tímto německým úmyslem, odpovídají »L. N.« ubezpečením, že v akci smiřovací mají zástupci čeští stanovisko, které srovnává se s jejich etí a povinnosti, bližší o tomto stanovisku má veřejnost zvěděti až bude prý k tomu čas. Předča sným vynášením věcí z akce smiřovací zavinii prý baron d'Elvert náš nesprávný úsudek Všechna čest cti a povinnosti českých posl. zem- sněmu mor., nelze dosud napsat o moravském t. zv. vyrovnávání nie, co by se této cti týkalo. Avšak v záležitosti moravskébo vyrovnávání jde o něco víc, než o názor, srovnává-li se něco s stanoviskem o cti a povinnosti poslanců, kte- rýžto názor vždy může býti velice subjektivní. V této akci jde o celou budoucnos české Moravy, o celý přirozen rozvoj český na Moravě, o němž posl. dr.
L N Elvert Morava
19 article
Žáček tak poučně na sněmu mluvil a v tom směru jest velice povážlivou a dosud nerozře šenou otázkou, jde-li mandát poslanecký tak da- leko, aby poslanecký sbor vůbec mohl závazn uzavírati o obmezeních, jež schopna jsou spou- tati nejen jim samým, ale všem jich nástupcům ruce a ohroziti cíl, který jest všeho českého snažení od počátku ústavnosti metou — dosažení naprosté, absolutní většiny svými lidovými poslanci na zemském sněmu moravském. Pouhé povšechné ujištění se strany »Lid. Novin« nám nestači, a před veškerým tajemnůstkářstvím ukrýváním stavu vyrovnání a stanovisek v něm zaujatých se strany české v arujeme co nej- důtklivěji. Nyní, když stanoviska německá jsou co nejzevrubněji známa, všechno tajeni české strany jest naprosto zbytečné. Jak strašně se vyplatilo hrobové tajemství při punktacíeh v Čechách, jest v dobré paměti. Vyrovnání za všechen lid musí se díti před tváří celého lidu, vždyť usnesení tak dalekosáhlá neměla by se ani uzavírati bez plebiscitu, bez vše obecného hlasování, kdyby bylo možným
Žáček Čechy Lido
20 article
Dokonee však co se týče sněmovní většiny, stále musíme ještě věřiti hlasům se strany ně- mecké a vládní, dokud nebudeme poučeni lepší pravdě se strany našich poslanců. Tak čteme ve včerejším vídeňském dopise » Pesten Lloydu«, pojednávajícím o »vyrovnání na Mo- ravě«, výslovně: »Každé z obou národností má býti v úplné neodvislosti od druhé trvale pojištěno určité početné zastou- pení a Češi mají míti většinu je za pomoci konservatlivního velko- statkářstva« Také v tomto dopise pešt- ského listu, na němž jsou znatelny zřejmé stopy vládního původu, dokládá se v polemice proti řeči dra. Žáčka, že se při moravském vyrovnávání jedná o to, nalézti způsob, a by byly německé enklavy v obvodech jinojazyčných, aneb Němci na hranicích tako vých obvodů chráněni před vyssá- tím živlem českým. Že vyrovnání na Moravě má za účel zachránění a zákonit
Lloyd Čech Němec Morava
21 article
utvrzení nynější německé državy, to jest více než pouhé bezdůvodné podezření. Ze sochy pravdy spadla německá půlka roucha, proč češt účastníci neblahého moravského smifování tal křečovitě drží se své strany tvářnost její v za- halení, když tedy není na ní níc, zač by se před národem ostýchati musili? — K odpovědi pana místodržitele n interpellaci posl. dr. Lad. Dvořáka o sčítání lidu v území ohroženém sděluje se nám z kruhů kompetentních, že interpellace tato i ostatní do tazy nesprávnosti sčítacích se dotýkající byly poslanci sepsány na základě dat, jež sestavil jejichž hodnověrnost poslaneckému klubu zaruči sčítací komitét pro národní men- šiny. Nelze při tom nedati projev velkému podivu, že pan místodržitel okolnost, že mnohé osoby do nesprávnosti sčítacích si nestěžovaly. uvádí jako důvod pro domněle správný postup při provádění sčítání letošního. Interpellantem posl. drem. L. Dvořákem bylo tvrzeno dle dae zaručených mezi jiným, že v Aši žije na 150 Čechů a že na tyto občany národnosti české dál se hrubý nátlak, aby se při sčítání lidu přihlásili k obcovací řeči německé, tak že jen jediná osoba, Cecilie Pannerova, odoluvší nátlaku při- hlásila se k obcovací řeči české, dále že Chebu, jak blíže bylo doloženo, bylo nejméně 134 Čechů za Němce následkem terrorismu ně meckého zapsáno. Proč žádná z těchto osob do nátlaku provedeného u úřadů politických si nestěžovala a novým štvanicím se nevyslavo- vala, pochopí každý, kdo poměry v území tom zná. Poslanec dr. Dvořák v rozpočtové debat sněmovní ostatně vylíčil případy, kdy ani n okresním hejitmanství nebylo sčí- taným osobám dovoleno nahlédnouti do vlastních archů sčítacích, takže ani se nedověděly, s jia ko obeovací řeči byly zapsány, čímž
doktor Lada Dvořák L Dvořák Čecho Pannerův Němec Aš Cheb
22 article
ovšem vzata jim byla také možnost do úřad- ních zápisů si stéžovati! Kdyby pak ani toho nebylo, nelze právníku odvolati se proti tvrzené nesprávnosti sčitací na domnělou práv n mloc provedeného sčítacího úkonu, jemuž stíž- nosti v čas nebylo prý odporováno, neboť jde tu o případ vykonaného nátlaku, tedy o ne- správnost, kterou z úřadní povinnosti nutno jest stíhat a opravit, nehledě vůbe k tomu, zda formální stí žnost zúčastněnou osobou byla podán čilí nie! Váči výtce nádlaku a terroru, v in terpellaci doložené, pan místodržitel vůbec ne- resgoval; on ani netvrdí, že v As a Chebu — kde, jak interpellace dokládá, česká menšina jest zvláště od r. 1897 proná- sledována a znásilňována — při letošním sčí- tání lidu nátlak se nedál, a to, trváme, pře- dem musilo by býti vyvráce no, chtěl-li by pan místodržitel skutky dokázati, co v platonických slovech uvedli n konci své odpovědi o domnělé nestrannosli vlády, jež prý má »vynikající a promyšlený zájem na správném výsledku sčítání«. Kdo ta- kový promýšlený, nestranný zájem by opravdu měl, ten by nebyl oči zavíral před dlouho- letým štvaním proti českým menšinám národním a před neslýchanými nesprávnostmi sčitacími, jak byly vylíčeny a detailními daty a nevy- vratnými čísly doloženy v rozpočtové řeči posl. dra. L Dvořáka a v interpellacích našich po- slanců, v každé schůzi sněmu podávaných, a byl by v pravý čas čelil terroru, který vy- volal jediný výkřik odporu menšin našich i celé veřejnosti. Co stalo se v Žatci, v Duch- cově, Mostě, Č. Lípě, Ústi n. Labem, Č. Budě jovicích, Liberci a ve všech místech poslanci«uve- dených, to nelze slovy smýti s povrchu pravdy. to zůstane trvalým, nesmazatelným dokladem pro naprostou věrohodnost a nicotnost prove deného zjištování t. zv. obcovaci řečil
Cheb Žatec Most Č . lípa Labe Č . Buda Liberec Asa
23 article
— Velkoněmecká horečka zachvacuje Němce, kteři pod rouškou rakouského vlaste- nectví hrají si na loyální občany. Případ, který se udál na náměsti ryze českého města Úst n. Orliei, svědčí o troufalosti naších bodrých sousedů, kteří při každě příležitosti osvědčují své velkopruské cíténí a smýšlení. Sbo vojenských vysloužilců v Dolních Libchavách projížděl dne 29. června t. r. město Ústi nad Orl. ve vozech, ozdobených prapory velko- německými, a aby effekt byl úplný, zasta vil se na náměstí, kde shromážděno bylo velke množství obyvatelstva. Provokaci této učinil ovšem občanstro přítrž, sňavši k nevelké ra- dosti troufalých vysloužilců v elkoněmecké prapory. — Husovy slavnosti. Tělocv, jednota »Sokol« v Neratovicích pořádala v pátel 5. t. m. o 9. hod. večer průvod obeí ke hranie »na vrchách«, jež k uctění památky Mistra Jan Husa byla zapálena. U hranice promluvil br Lad. Sapara o významu slavnosti této. Po za- pění písní »Hranice vzplála«, »Kde domov můj- a »Hej Slované« za povznošené nálady obecen stva, jež se ve velikém množství oslavy zúčast- nilo, se rozeházelo. V obci bylo všeobocné osvětlení. — V předvečer památky upálení Mistra Jana Husa zanícena v Zápech u Brandýsa n. L. hranice, jež vzplála tak mocně, že zál její viděti bylo velmi daleko. — Huso v oslava ve Vidni. Poprvé vzplanula hranie v předvečer výročního dne upálení mučedník kostnického na březích Dunaje v »německ Vídni«. Obrovská zář plápolajícího ohně, v niž mísilo se oslňující světlo bengálské a vypálen slavnostních raket pobouřilo vídeňské obyvatel- stvo v X. okresu tou měrou, že veliké davy lidu spěchaly k místu, odkud zářila plápolajíeí hranice. Čtyři stříkačky, z nichž dvě parní, kn spěly, aby doutnající oheň utlumily. Polici zahájila ihned pátrání, ale dosud nevýsledné.
Němec Husův Hus Slovan Dolní Libchava ústit nad Orlický Neratovice Hranice Zápy Brandýs Dunaj Vídeň Sokol
24 article
— Podobizny Mistra Jana Husa. Píše se nám z kruhů povolaných: Vzhledem k zájmu, s kterým se sledují zprávy o způsobu zobrazo- vání Mistra Jana Husa, dovoluji si upozorniti na to, že pokud mi máme nejstarší vypodobení pů- vodu českého, nachází se v latinském kancionálu kutnohorském z let 1490 a 1491, chovaném nyní ve sbírkách dvorních museí ve Vídni. Kan- cionál pořízený nákladem pana Smíška z Vrcho víšť, ozdobon miniaturami Matouše Iluminatora V jedné iniciále vyobrazen Hus v rouše kněž ském, provázen prvomučedníky sv. Štěpánem a sv. Vavřincem. V levici drží na kníze kalich, jemuž pravicí žehná; tvář jest bezvousá, hlavu kryje kacířská čepice s malovanými dábly. V témže kancionále vyobrazeno též upálení. Mistra Jana Husa na hranici. Z ostatních kancionálů sou
Hus Smíšek Iluminatora svatý . Štěpán svatý . Vavřinec Vídeň
25 article
časných podobná vyobrazení namnoze vyřezáne v době protirefořmace. Dobou nejbližší, ale přece již o téměř čivrtstoletí mladší, jsou obrazy kan- cionálu litoměřického z let 1512/17, kdež upálení Mistra Jana Husa přichází dvakráte, jednou n celém velhém listu, po druhé na dolním okraji; kromě toho jeden celý list věnován obrazu Jan Husa před koncilem. Oba velké obrazy z kan- cionálu litoměřického a iniciála s Janem Husem z kancionálu kutnohorského, uveřejněny v publi- kaci »Karel Chytil: Vývoj miniaturního malíř- ství českého za doby králů rodu jagellonského. Praha 1896.« Kromě toho ofotografován asi r. 1897 kancionál litoměřický nákladem pana Bernana; fotografie tyto jen v několika exemplá- řích pořízené, chovají někleré veřejné knihovny — Rodinné zprávy. Slečna Tonynka Knot- kova z Březiněvsij a pan Xaver Frenzl z Hol, slaviti budou sňatek svůj ve čtvrtek dne 11. července v 11. hodin dopoledne v chrámu sv. Martina v Li- beznicích. — Slečna Bětuška Jelínkova z Velké Byteše a pan Antonín Pasovský, obchodník z Prahy, slaviti budou dne 15. července 1901 o 11. hod. dop. v chrámu sv. Jana Křtitele ve Velké By- teší svůj sňatek manželský — Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřela dne 7. t. m. soukromnice paní Alžběta Richtro vá.
Hus Chytil Bernan Tonynka Knot Frenzl Martino Jelínkův Pasovský Křtitel Král Alžběta Richtro Praha Velká Byteš Vinohrady
26 article
— V Domašíně zemřel dne 5. července t. r. pol delší nemoci pan Jan Skop, c. a k. odborný přednosta na odpočinku v 71. roce věku svého. Pochován bude dnes odpoledne na hřbitově v Černikovicích. — Mi- nulého pondělí zemřel náhle, raněn byv mrtvicí, kra- jan náš, rodilý z Okrouhlé u Boskovici na Moravě, p. Antonín Přikryl, soudní tajemník v bosen. Brčce, maje 39 let věku svého. Pochován byl na tamějším římsko-katolickém hřbitově. — Nakladatelství českých spisovatelů. Významný krok k osamostatnění českého spisovatel- stva stal se skutkem. Za hojné účasti členstva usne- sla se valná hromada Spolku čes. spisovatelů belle- tristů Máje dne 4. t. m. jednohlasně na tom, aby bylo zřízeno nakladatelské družstvo Máje. Schůzí předsedal Jaroslay Vrehlický, obsáhlý referát přednesl Václav Štech. Debata velice živá svědčila o tom, že spisovatelstvo je si vědomo významu této otázky. S nadšením uvítány všecky návrhy, které výbor po nejzralejších úvahách předložil. Nakladatelské družstvo Máje bude spole- čenstvo s ručením omezeným. Podily jsou stozla- tové a budou přístupny nejenom českým belletri- stům, kteří jsou činnými členy Máje, ale část jich budou moci zakoupiti si též žurnalisté a literáti ji- ných oborů, pokud jsou přispívajícími členy Máje, neb zakládajícímí jeho příznivci. Máj celou akci hude podporovati nejenom morálně, ale i hmotně. Druž- stvo ustaví se na podzím a příštího roku objaví se první jeho knihy na českém trhu. Podílů je upsáno již tolik, že je družstvo finančně zcela zabezpečeno.
Jan Přikryl Jaroslay Vrehlický Štech Domašín Morava
27 article
Rozhodný krok českého spisovatelstva, který podává čestné svědectví o tom, že literární poměry našei ve směru praktickém opouštějí ůzké pěšinky rozpa- čitého ochotnictví, uvítá zajisté česká veřejnost neje- nom svými sympatiemi, ale i účinnou přízní — Praha za nedělního klidu. Včera prožili jsme první neděli po místodržitelské vyhlášce ze dna 3. t. m., kterou nařízen je pro letní neděle úplný klid ve všech obchodech mimo obchody s potravinami a můžeme říci, že to byla něděle — zcela dobrá. Někoho novota sice překvapila, ale více bylo těch, kteří ji přijali jako nezbytnou důslednou nutnost, neboť již po nékolik let a zejmena od r. 1805, kdy zaveden byl klid polodenní, přibývalo každým létem závodů, které dobrovolně celonedělní klid zavádělya tak je vyhláška místodržitelská pouhým potvrzením zabezpečením toho, co již bylo. To bylo také z toho.
Praha
28 article
viděti, že ač teprve v sobotu ona vyhláška v. širší známost vešla, zůstaly již v neděli, včera, všechny obchody jichž se týká uzavřeny. Jen tu a tam otevřel menší obchodník, ale hned zase — byv upozorněn zavřel. Obchodní pomocnictvo postarala se o roz- hlášení místodržitelského nařízení nalepením zvlášt- ních vyhlášek jmenem Českoslovanské o b- chodnické besedy, v nichž také na následky přestupku případně jest upozorněno. Před vyhláškami kupilo se po celé sobotní odpoledne hojně obecenstva,z nichž staří přikyvovali, že zavádí se zase to, co za jejich mladosti již bylo a takový výrok je nejlepší odpovědí dnešním odpíračům klidu nedělního. Jinak přijalo obchodní pomocnictvo toto nařízení zcela- chladně, jak z »Věstníku českoslov. obchodního po- mocnictva« poznati lze. Časopis ten se vyslovuje proti rozdělení živností kupeckých na potravní a jiné, reklamuje právo klidu zejmena pro obor špecerní, jenž nejdelší má dobu pracovní a vyhlášku místo- držitelskou označuje jako důsledek vídeňského can- tralismu, neboť je kopií vyhlášek z jiných zemí Ra- kouska a propaguje požadavek celonedělního klidu. manifestuje zároveň pro státní právo. Zaznamená- vajíce včerejší neděli jako dobrou zkoušku pro doby příští, vyslovujeme přesvědčení, že se požadavku on- chodního pomocnictva v nedlouhé době zcela vyhovi neboť skutečnost jej potvrzuje. Při tom ukazujeme take k nutuosti zkrácení doby pracovní zejmena v ob- chodech koloniálních a doufáme, že i zde naplní se skutkem resoluce sněmu král. českého z 15. dubna r. 1899.
29 article
— Poštovní holubí. Za Bruskou branou bylo včera ráno puštěno 320 poštovních holubů, uáleže- jících hamburské společnosti. Holubi vznesli se do výše a letěli směrem severozápadním. — Zatýkáni žebráků. V minulém týdnu bylo v pražském policejním obvodu zatčeno 68 osob pro žebrotu. — Pro nezachování nodělního klidu bylo včera podáno magistrátu 195 oznámení na ob- chodníky. — Úpadek firmy Frant. Sezemský v Mladé Boleslavi: Píše se nám z Mladé Boleslavi: V kru- zích zasvěcených nepřekvapila zpráva, v sobotu večer v městě našem se rozšířivši, že na jmění firmy Frant. Sezemský, c. k. priv. první česká továrna na voskové zboží, pečetní vosk, smolné po- chodně atd., prohlášen byl konkurs. Zasvěcené kruhy tato zpráva nepřekvapila proto, poněvadž vě- děly, jak systematicky pracuje se na udolání tohoto velkozávodu, zřízeného s úžasnou železnou pílí.
Holub František Sezemský Mladá Boleslav
30 article
Velkozávod tento byl u nás svého druhu jedinýa poněvadž se nalezal v rukou českých, musil prodě- lati velmi tuhé zkoušky. Doma věnována mu přízen nedostatečná a Němci proti němu brojili. Vždyt doposud zajisté jest v živé paměti válečné taženío proti této firmě podníknuté. Bývalý zástupce firmy posílal hanopisy po celém světě a v nich podrýval existencí českého závodu. Pachatel hanopisů byl tehdy vypátrán a k zodpovědnosti pohnán a jen útlocitem p. Sezemskéko unikl následkům, když byl veřejně prohlásil nicotnost a nepravdivost svých hanopisů. Sotva tato pohroma byla vyřízena, po- vstala jiná, která mnohem citelněji otřásla základy firmy. V noci na 16. dubna 1900 vypukl v továrně Frant. Sezemského požár, který strávil velké oddě- lení továrny i s veškerými zásobkmi zbožl. Továrna a zásoby byly pojištěny u »Prvního čes. priv. ústavu ku vzáj. pojištění proti škodám z ohině a krupobilív Praze«, ale tento ústav zdráhal se zaplatiti škodu, firmou oznámenou obnosem 422.872 K 69 hal. O vy- placení této náhrady škody byl u pražského zem- ského soudu zahájen civilní spor, jehož projedná- vání jednou trvalo celý týden před senátem, jemuž předsedal p. vrchní rada Šroubek. Firmu žalující zastupoval p. dr. Podlipný, žalovaný ústav p. dr.
Němec František Šroubek doktor Podlipná Praha
31 article
Tomáš Černý. Soud po líčení uznal na výslech znalců a jednání odročil. Od té doby, zejmen menší věřitelé dolehali na p. Sezemskéko, který všem hrnoucím se požadavkům nemohl vyhověti. Konkurs byl prohlášen k žádosti »Duxer Kohlen- vereinu«, který zažaloval pohledávku — 2000 K. Konkursním komisařem byl jmenován rada p. Balcar, správcem p. dr. Beneš. Schůze věřitelů ustanovena na 27. července, přihlášky do 16. září, stání likvi- dační 23. září. Zpráva, jakoby p. Sezemský z Ml. Boleslavi zmízel, jest klamem. Naopak, p. Sezemský stále ještě snaží se, aby své věřitele upokojil — Státní stipendla ve výši dvou až tří set korun ročně uvolněna jsou pro příslušníky měst: Domažlice, Choceň, Jičín, Kolín a Poděbrady na c. k. odborné škole pro umělecké zámečnictví v Hrad Králové a to od počátku školního roku 1901—1902
Černá Sezemskéko Balcar doktor Beneš Sezemský Boleslav Domažlice Choceň Jičín Kolín Poděbrady Hrad Králové Duxer Kohlen