3
masthead
8. července 1901
5
article
Rolnická schůze v Pardubicích.
Rolnická schůze v Pardubicích.
(Od zláštního zpravodaje.)
Čtěnářstvo chová snad ještě v paměti zprávu o
meetingu, svolaném agrárnickou trojicí do restaurace
»U Labutě«. A pamatuje také na ortel ústředního vý-
boru »Sdružení českých zemědělců«, vynesený nad
jmenovaným poslancem proto, že diktátům pánů
Kubra, Hrubého a Práška podrobiti se nechtěl a že
pověděl pánům do očí přímo a bez obalu pernou
pravdu. Verdikt agrárnícké jury byl stručný a úsečný.
zněl na vyloučení odbojníka z organisace.
Včerejší pardubická schůze rolnická s nfférou
toulo těsně souvisela. Bylať — jak na pozvánkách
výslovně se podotýkalo — svolána zvláště za účelem,
aby vzájemný spor mezi »Sdružením českých země-
dělcův«, resp. panem Práškem, Hrubým a Kubrem
na jedné a posl. Udržalem na druhé straně byl vy-
světlen, po případě urovnán-
Selská politická jednota pro okres
pardubický, přeloučský a holický svo-
lala zemědělce obou táborů na včerejší dopoledne do
sálu Měšťanské besedy pardubické, aby vyslechli, jak
obžalobu páně Kubrovu, tak i hájení obžalovaného
renitenla a aby sami rozhodli, na čí straně právo a
pravda a kdo vlastně je vinníkem. Pozvání zaslána
všem okolním členům místní organisace »Sdružení
zemědělců« a všem pohlavárům ústředního vedenív
Praze, najmě — jako žalobcovi — Kubrovi, Hrubému
a Práškovi.
A ku podivu: nedoslavil se ani veřejný žalobce
ani jeho náměstkové. Pánové Kabr. Prášek a Hrubý
zůstali prostě — doma. Příčinu nesdělili
svojí funkcí také nikoho nepověřili.
Úsudek nevyzněl ve smyslu obžalobě příznivém
svědčil ve prospěch obžalovaného, který vy
zve srdnaté veřejné žalobce k novému
řízení — sám...
Kubr
Hrubý
Prášek
Hrubá
Udržal
Kubrův
Kabr
Pardubice
Praha
sdružený český zemědělec
sdružení český země
6
article
Účel schůze po proslovu místopředsedy p. Jana
Kačera vyložil jednatel »Jednoty« p. Váňa. Svo-
lána byla proto, by vysvětlilo si rolnictvo rozko
mezi »Sdružením českých zemědělcův« a ostatním
rolnictvem, bez jakéhokoli strannického úmyslu. Take
p. Kubr byl rekomandovaným dopisem pozván, aby
nám otázku sporu »Sdružení« s p. posl. Udržalem
objasnil, ale bohužel nedostalo se nám odpovědi.
Aby nebylo vytýkáno, že snad svolavatelstvo schůze
jedná úskočně, žádá řečník shromážděné, by veško-
rého projevu souhlasu či nesouhlasu s vývody jedno-
tlivých řečníků se zdrželi a aby debaty, jakož i hla-
sování účastnili se pouze zemědělci.
S návrhem posledním nesouhlasili okresní ta-
jemník p. Podolák a tři národní dělníci, kteří po
přijetí podnětu p. Váňova ze sálu odešli.
Posl. Udržal, poukázav k situaci politické, po-
kračoval: Ke straně agrární se hlásím a hlásiti ne-
přestanu, vzdor tomu, že mne »Sdružení zeměděleů-
»theoreticky« ze svého středu vyobcovalo. Bylo by
smutné, kdyby jakákoli organisace, ať politická č
hospodářská, mohla svého člena proto, že náhodou
náleží v některých bodech k opposici, z řad svých
vyloučiti.
Agrární strana, když vstoupila poprvé do voleb
ního zápasu, hlásala jako hlavní jadro svého pro-
gramu, že mladočeská strana neučinila v posledních
letech obstrukčních pro zemědělce ničeho. Ano,je
to pravda. Ale naproti tomu se dá postaviti pravda
druhá, že za poměrů panujících ničeho učiniti ne-
mohla.
Kačer
Váňa
Kubr
Udržal
Podolák
Váňův
Posl
Svo
sdružený zeměděle
7
article
Pamatujete se, že strana agrární, když dostalo
se jí na říšské radě čtyř mandátů, vzdor tomu, že
dříve mladočeskou politiku polírala a dávala jí di-
reklivu, by od obstrukce upustila a chopila se práce
na poli národohospodářském, sotva že na říš
skou radu přišla a strana mladočes k
do jisté míry tomuto jejímu přání vy
hověla — a bylo to přání také vrstev jiných, šir-
ších — prováděla taktiku obstrukční a hlásala
ve svých žurnálech, že Mladočeši prodali národ
Ovšem, kdyby se těch pánů někdo na to přímo ze-
plal, proč a zač Miadočeši národ prodali, zůstali
by odpověď dlužni. Páni to ostatně říkají pouze těm
lidem, kteří mysliti nedovedou. (Souhlas.)
My rolničlí poslanci slyšeli jsme, zejmena z
doby obstrukční, často a často výtky, proč za daných
poměrů taktiky své po případě nezměníme a sám
sbor důvěrnický a voličstvo samo dalo při volbách
přesvědčení tomu nepokrytý výraz, jak dosvědčuje
volba učitele Černého proti nejpilnějšímu a nejvy
trvalejšímu obstrukčníku Josefu Doležalovi, nota
bene, v kraji z největší části rolnickém.
Černý
Doležal
8
article
Strana agrární říkala vždy, že ničeho nedá na
sliby, jako prý my, nýbrž že počítati bude vždy jen
se skutky. Když příšla známá vodní předloha, řeklas
»Budeme proti ní obstruovat, my ji nepustíme !« Vláda
sama se ulekla — vypadá to divně, ulekne-li se čtyi
a ne padesáti poslanců, ale chci toho slova užiti.
poněvadž toho slova uživá strana agrární sama —
čtyř agrárních poslanců a ministr-president dr. Körber
je pozval k jednání. Předváděl jsem právě tehdá
velkou chmelařskou deputaci a čekali jsme zárovei
s panem Pacákem, který vedl depulaci jinou, v před-
síní. Když páni vyšli, tázal se jich žertovným tonem
dr. Pacák: »No tak, jak jste pochodlli?« Na to od-
pověděl pan Prášek: »My dostali skul ky, se
sliby jsme se nespokojili, Sliby jsou jen pro vás!e
Chtěli jsme ovšem věděti, jaké to skutky páni
agrární poslanci vymohli. Dr. Pacák obrálil se proto
přímo na dra. Körbra, který zprvu nechtěl s barvou
ven, posléze však ony »skutky« sdělil. SlIbil, že
bude odpovídati straně agrární na in-
terpellace, že bude přijímati její de-
putace, že bude bráti jednoho jejich
zástupce do společných konfereneí
a že poslanci agrární dostanou slov
při rozpočtovém provisoríu. Ze všech
těchto »skutků« byl by nanejvýš nejcennějším onen
poslední. (Veselost.)
Poslanec Udržal vyličuje po tom význam a důle
žitost projektovaných vodních staveb pro královslv
české vůbec a pro východo-českou oblast zvlášť, při
pomínaje, že agrární poslanci, ač byli pozváni do nej
důležitějších manifestačních schůzí v Polabí, se ne
dostavili, ba ani neomluvili. Strana agrární prot.
vodní předloze zásadně vysloviti se ovšem nemohla
neboť by opponovala práci národo-hospodářské, kterou
sama žádala.
doktor
Körber
Pacák
Prášek
Körbr
Udržal
Polabí
9
article
Nezbývalo jí, než vyslovit se proti předloze pod-
mínečně. Rekla: »My jsme především pro meliorace
a regulace, pro odvodňování a zavodňování luk ald.
a potom teprve pro kanalisaci, vy však jste pro to.
aby dříve se provedla kanalisace než regulace,“a
když pak už ani to říci nemohla, vyčitala nám, že
jsme pro všecko stejně a že prý zkrálka neprotežu-
jeme, jak bylo by naší povinností, především práce
meliornční. Zapomněla, že stanovisko naše bylo r-
presentováno stanoviskem labského komitétu, který
nejlépe může dokázati, jak výtky nám činěné jsou
bezdůvodny. Domáhali jsme se úpravy Labe, jak
bylo naší povinností, se stanoviska zemědělského,
přihlížejíce arciť také k otázce jeho splavnění, důle-
žité pro náš hospodářský průmysl, který těsně se
zemědělstvím souvisí a bez něhož nelze sobě hospo-
dářství vůbec mysliti. (Souhlas.)
Po břitké polemice proti názorům, hlásaným
princem Bedř. Schwarzenbergem, hájí řečník stano
visko svobodomyslných poslanců v otázce úpravy
vodních cest podrobnými daty i proti ostatním ná
mitkám, agrárníky tlumočeným, dovozuje prospěch
který kyne z projektu právě kruhům zemědělským
Žijeme — podotýká řečník na závěrku své feč
— v době jistého společenského kvašení, které je
důkazem jisté nezdravosti našich národohospodář-
ských poměrů. Že ke stavovským organisacím došlo,
je důkazem, že jich byla skutečná potřeba a ne-
zbytnost. Sám hájil jsem toto stanovisko. Ale to
jsem říkal vždy a řeknu to opět: máme všecky při-
činy, bychom se organisovali a organisaci touto se
silili, ale nemáme žádné příčiny, bychom sobě vše
cky stavy ostatní znepřátelovali. (Hlučná pochvala.
Rekl
Bedř
Schwarzenberg
labský komitét
10
article
Ony nemohou býti bez nás a my navzájem nemů-
žeme obstáti bez nich.
Všecky strany dohromady tvořily, tvoří a do bu
doucností tvořiti musí jednu velkou rodinu. Vjedou l
si tu a tam její někteří členové do vlasů a nestane-l
se to způsobem příliš kratým a nemilosrdným, nen
to snad žádným neštěstím. Kdyby však to v rodině
dojíti mělo tak daleko, by jedna druhou za každou
cenu chtěla potříti, mělo by to v zápětí posléze
zkázu rodiny celé. V životě našem veřejném vidíme,
že vždy mladá strana politická obrátí veškeru svoji
mladisivou sílu a vehemenci proti druhé strano
vlastní, kdežto nepřítele následkem toho spouští
úplně s dozoru. Opakovalo se to již od počátku
stavního života našeho bezpočtukrát. To-li je správné
úa může-li to v budoucnosti vésti k nějakým úspěchům
nevím.
Jako vždy, tak i nyní jsem v politickém zápase
přítelem vzájemné benevolence a prosím, by postu-
povalo se tak i nadále ve prospěch národa a vlasti.
11
article
(Bouřtivý, dlouhotrvající potlesk a pochvala.)
Rečník podává potom odpovědi a vysvětlení na
dotazy pp. Tlučhoře a Kmoníčka. Obšírněji
zabýval se zejmena otázkou, tímto voličem jemu
položenou, je-li pravda, že — jak posl. Prášek na dřívější
jedné schůzi prohlásil — tomuto poslanci řekl, že
stranu mladočeskou neopustí. Ano, praví poslanee
Urdržal, pan Prášek mně řekl: »Františku, pojd
k nám, jinak se utopíš! Opusť loď, dokud je časle
Já mu na to dal v odpověď: »Je li pravda, že se
topí, utopím se s ní!« (Hlučná pochvala a potlesk.)
Pozvete sem ony pány, abych je měl tváří
v tvář (Hlasy: Oni se bojí na světlo!), abych jim
mohl na výtky jejich odpovědět. Soukromě mně arci
sdělili, že sem do Pardubic nepůjdou, že prý sem
přijdou nerolníci a ti prý nenechají o nás rozhodo-
vati. Oficiálně však neoznámili nám nic.
Pan Bartoníček diví se, proč může posl.
Údržal, kterého sobě zajisté všichni váží, stavěti se
proti agrární straně. (Odpor a hlasy: Vždyť on tak
nečiní!) Můžeme býti jakéhokoli přesvědčení a nále-
žeti straně politické kterékoli, ve straně agrární
mohli bychom se všichni sejíti a sloučiti ke společ-
nému postupu ve prospěch svých zájmů.
Posl. Udržal vyvrací tvrzení předřečníkov
poukazem na to, že stál u kolébky strany agrární
že sdělal její stanovy, i ten para graf, na základč
kterého byl ze »Sdružení« vyhozen. (Veselost.)
S Kubrem, Práškem a s kterýmkoli rolníkem jsem
se vždy srovnal, až na pana učitele a pak redaktor
a posléze »rolníka« pana Hrubého. Jemu zprotivil
jsem se tím, že jsem chtěl ve sdružení uplalňovati
prospěch českého rolnictva a nikoli názory Baxovy.
Tlučhoř
Kmoníček
Prášek
František
Bartoníček
Údržal
Posl
Kubr
Hrubý
Baxův
Pardubice
12
article
Sokolovy a jiných pánů mladých. (Hlučný souhlas.)
A poněvadž jsem se nedal tak snadno ohnouti, jako
páni druzí, odhodlal se mne odstraniti stůj co stůj.
Napřed byl jsem beze všeho udání důvodů vyloučen
z výboru, pak z důvěrnictví, na druhé straně však
chodili ke mně pánové a nabízeli mně mandát, který
já odmíti, poněvadž jsem chtěl jako rolník být
zvolen volbou svobodnou. (Hlučná pochvala.)
Pak mne už páni do veřejných schůzí nezvali.
V březnu přišel ke mně starý kollega poslanec a řekl
mně: »Udržale, budeš v nejbližší době ze Sdružení
vyloučen, usnesl se na tom výkonný výbor.« Měi
pravdu. Za několik měsíců měl jsem to černé na bí-
lém. (Veselost.)
Páni odkázali mne na sbor důvěrníků. Vyhovím
tomu, ač je to proti zásadám naší strany a odvolám
se na sbor důvěrníků »Sdružení zemědělců« za tyte
okresy a veřejně před nimi poctivou věc svoji ob-
hajím. (Výborně ! Potlesk.)
Přejeme si všichni, by snaby naše vedly k clli
Že se tak neděje, není mojí vinou. Vaší věcí jest
abyste na dotyčné schůze manifestační chodili, po-
užíli svého hlasovacího práva a neposlouchali ko-
manda několika lidí, kteří beztoho o cel
věci vaší nemají ani zdání. (Pochvala.)
Nehleďte na štítek, ani na firmu, ale na zdatnost
osoby, která v čele vašem státi má. Vybírejme sobě
dle možnosti, ale lidí nejlepší. Hospodář musí sobě
vybrati za svého vůdce hospodáře, ale takového.
který jest intelligentním a oboru svému také rozumí.
Sokolův
Udržal
13
article
(Pochvala.)
Po účinných slovech p. Pilaře charakterisovaí
jednání Kubrovců případnými slovy jednatel »Selské
politické jednoty« pan Váňa. Pozvaní páni z místní
organisace »Sdružení zemědělců«, před smírem nabí-
zeným jednak ulekli, jiní legilimace ke schůzi jim
vydané schválně nerozdali a rozšířili pověst, že
schůze tato vůbec konati se nebude. Smutný to vý-
sledek naší smířlivoli. Vzdor tomu však návrhy.
které podati jsem chtěl v naší resoluci, zatím nepřed
ložím a bude-li to přáním vaším, učiníme smiřovací
pokus ještě jednou.
Za totéž přimlouvá se pan Kmoníček.
Pan Kudrnáč omlouvá nepřítomnosť agrár-
níků usnesením místního důvěrnického sboru.
Pan Váňa upozorňuje, že pozvání byla řádně
rozeslána a že se tedy slušelo, aby agráníci aspon
oznámili, že nepřijdou. Nepřítomnosť jejich činí do-
jem takový, jakoby se světia báli.
Posl. Udržal: Nikdo sobě nepřeje svornosti
rolnictva tak, jako já. Pan Kudrnáč byl také na
schůzi východočeského rolnictva, kde usneseno, by
združení zemědělců setrvalo na provádění svého
programu, aby totiž hájilo si naprostou samo-
statnosí ve věcech národohospodářských, aby však
vždycky bylo v hlavním národním táboře. Přijde-l
dnes někdo a volá, že spojiti se musíme všichni.
pak, je-li na jedné straně člyřicet a na druhé strani
ctyři zástupci jednoho a téhož stavu, mají volání
tomu rozumět především ti čtyři. (Výborně !
Pilař
Kubrovec
Váňa
Kmoníček
Kudrnáč
Posl
Udržal
14
article
Když páni neuznali za svoji povinnosť do tétc
schůze přijíti, navštívím jejich schůzi já, ať ji svo
lají kdykoli a kamkoli a postavím se jim tváří
v tvář. Nevím, proč bych své hrdé selské čelo před
kýmkoli klonil. (Výborně!)
Dnešní schůze byla svolána bez mého popudu
Byl jsem sem pozván Selskou politickou jednotou
jako obžalovaný a přijal jsem toto pozvání, ježto
chtěl jsem nalézti formu, kde bych se obhájil, tím
spíše, poněvadž jsem na pražské schůži nesměl pro-
mluviti ani jednou. Páni mne nepustil ke slovu, po-
něvadž věděli, že by zdravé srdce selského lidu
musilo se přikloniti k vývodům mým. Páni sem ne-
přišli na základě svých stanov, nýbrž zúmy slně
Ve Vidni mně řekli: »Myslíš, že ti tam půjdem
My — dodali — všecky ostatní sels ké
poslance ubijeme, ale ty Udržale,
co můžeě, pro svélii děláš, tebe
ubít nemůžeme. Když to nejde tak.
dostanem těodtud jinak. Ty půjdeš
k nám, my potřebujeme schopn
lidi. Za venkovskou kurii máme
jedno místo v zemském výboru a
dvě místa v bankách. Tak si můžeš
vybrat! Ja to ovšem odmítl. (Hlučný souhlas.)
Poslanci Udržalovi projevena potem shro-
mážděním jednomysině důvěra.
Schůzi přehojně navštívené byl přítomen tako
zemský poslanec pan Kudrnka.
Udržal
Kudrnka
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. července. (Přímé volby.
Odpor místodržitele hraběte Coudenhova proti
návrhu sněmovní komise, aby volebním místem
při přímých volbách sněmovních byla každá
obec, která má aspoň 250 obyvalelů a aby vo-
lební místo pro menší obce stanovil místodržitel,
dohodnuv se se zemským výborem, zaráží nejen
v Praze ale i ve Vídni. Tam tím více, že to, cose
navrhovalo pro království české, dávno už plutí
v Dolních Rakousích. Zniť § 7. dolnorakouského
volebního řádu: »Ve venkovských obcích jest
každá místní obec, která dle posled-
ního sčítání má 250 obyvatelů.
místem volebním. Obce, jež mají méně než 250
obyvatelů, volí ve volebních skupinách. Volební
místo skupiny určí místodržitel nařízením.
dohodnuv se se zemským vý-
bore m.«
Právem se táže »Arbeiter -Zeitung«, pro
má hrabě Coudenhove za nemožné v Čechách
to, co se v Dolních Rakousích osvědčilo již př
trojích volbách. Mohou-li obecní starostové
v Dolních Rakousích býti volebními komisary
mohou jimi býti dojista i starostové v Čechách
kteří co do intelligence v ničem nezadají sta-
rostům dolnorakouským. »Arb.-Ztg. pochybuje,
že hrabě Coudenhovo mluvil na sněmu v do-
rozumění s drem. Körhrem a soudí, že odříkal
letos prostě totéž, co mu roku 1897 nařídi
hrabě Badeni. Sněm království českého usnes
se na témž zákoně, který přijal opětně včera
již roku 1897, aby mohi vejíli v platnostpr
Coudenhove
Coudenhův
Baden
Praha
Vídeň
Dolní Rakousy
Čechy
ArbeiterZeitung
16
article
tehdejších volbách do říšské rady. Ale hrab
Badeni se bál, aby příklad sněmu českého ne-
působil na sněm haličský a proto si vymysli
záminku, aby usnesení sněmovní nemusil před-
ložiti k sankci. Onou zámínkou byla právě
volební místa. Že by tytéž obavy mohi
míti také dr. Körber, je zhola nepochopitelno,
a proto nezbývá nic jiného, než domněnka, že
hrabě Coudenhove mlaseil na sněmu bez před
chozího dorozuméní s vládou.
V Praze, 7. července. (Po slav no-
stech sokolských.) Několik vhodnýeh
poznámek o minulých sokolských slavnosteeh
a pokřiku německého tisku nacházíme v bene-
šovském orgánu dra. Engla. »Hl. od Bl. » soudí.
že pravou příčinou německé podrážděnosti neby
Riuich a Déroulěde, nýbrž ta okolnost, že pá
nové poznali, že my Čechové nejsme tu již sam
a za druhé, že česká půda má tak čarodějný
význam, že na ní dovedou se sjednotiti mimo
Srba a Chorváta i Polák s Rusem. »Zde jes
vaší zloby a vašeho zuření pravý zdroj — píše
zmíněný list — a marně se pokoušíte chytrácky
jej zaměniti svými starostmi o zájem státní .
Český lid podléhá sice chvilkovým vznětům, ale
stal se již dávno tak zkušeným a prozíravým
aby budoucí svůj osud svěřil okamžitému prou-
dění citů. Svůj osud bude si i na dále spravo-
vati sám, odhodlaně sice, ale též rozmyslně.
věrně, důstojně ... Zvěčnělý maliř polský Artun
Grotgier zanechal duchaplnou skizzu Slavic, na
níž vidno, jak Čech veliké soše Slavie o te-
vírá oči. Vzhledem k cennosti smyslů úko
to zajisté nejkrásnější! Proto i my v dokonalén
pojímání vznešených myšlenek našich buditeli
zůstaneme Čechy ve Slovanstvu, Slo v any
v Rakousku«.
Baden
Körber
Coudenhove
Déroulěde
Čecho
Srba
Chorvat
Polák
Ruse
Slavice
Praha
Čechy
Rakousko
Slavia
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. července.
Berlínský purkmistr.
Zpráva, že volba dlouholetého městského
radního Kaufřmanna purkmistrem v Berlin
nebyla potvrzena, rozrušila celý Berlín a zabý
vají se jí také všechny beriínské listy. Děje s
tak v míře obsáhlejší zvláště pro důvod, proč
Kauffmann, jehož schopnost pro tuto funkci vše-
obecně se uznává, nebyl potvrzen. Kauffmann
byl v letech 1881/2 předsedou pokrokového spolku
»Waldeck«, ve kteréž funkci zúčastnil se činně
voleb a potíral zvláště borlinské antisemity
Tehdy byl důstojníkem zeměbrany. Roku 1882
předvolán byl před česinou vojenskou radu,
protože prý se zúčastnil politické činnosťi, jež
jest se ctí důstojniekou neslučitelna. Čestná rada
navrhovala tenkráte, by Kauffmann byl důstoj
nické hodnosti zbaven formou nejpřikřejší, alo
císař Vilém návrhu jejího nepotvrdil. Kauffmann
byl sice propuštěn, ale ponechána mu důstoj
nieká hodnost. Vypravuje se, že nový ministn
vnitra Hammerstein v civilním kabinetu
císařově navrhoval, by volba Kauffmannova s
schválila a že také státní ministerstvo i s kan
cléřem hr. Bůlowem pro potvrzení loto se vy-
slovilo. Císař však osobně potvrzení volby Kauff
mannovy z uvedeného důvodu odmit.
Kauffmann
Vilém
Hammerstein
Kauffmannův
Praha
Berlín
spolek » Waldeck
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Moravské narovnávačky. Z brněn
ských listů českých jedině »Lidové Noviny« od-
povídají na náš appell k zástupcům lidu našeho
na Moravě, aby nedopustili, aby zákonem uplat-
něna byla zásada německá, že lid český na
Moravě nemá míti na sněmu ani nadpolovičn
většinu zajištěnu. Na náš dolaz, je-li to možno,
aby se poslanci čeští smířili s tímto německým
úmyslem, odpovídají »L. N.« ubezpečením, že
v akci smiřovací mají zástupci čeští stanovisko,
které srovnává se s jejich etí a povinnosti,
bližší o tomto stanovisku má veřejnost zvěděti
až bude prý k tomu čas. Předča sným
vynášením věcí z akce smiřovací zavinii
prý baron d'Elvert náš nesprávný úsudek
Všechna čest cti a povinnosti českých posl. zem-
sněmu mor., nelze dosud napsat o moravském
t. zv. vyrovnávání nie, co by se této cti týkalo.
Avšak v záležitosti moravskébo vyrovnávání jde
o něco víc, než o názor, srovnává-li se něco s
stanoviskem o cti a povinnosti poslanců, kte-
rýžto názor vždy může býti velice subjektivní.
V této akci jde o celou budoucnos
české Moravy, o celý přirozen
rozvoj český na Moravě, o němž posl. dr.
L N
Elvert
Morava
19
article
Žáček tak poučně na sněmu mluvil a v tom
směru jest velice povážlivou a dosud nerozře
šenou otázkou, jde-li mandát poslanecký tak da-
leko, aby poslanecký sbor vůbec mohl závazn
uzavírati o obmezeních, jež schopna jsou spou-
tati nejen jim samým, ale všem jich nástupcům
ruce a ohroziti cíl, který jest všeho českého
snažení od počátku ústavnosti metou — dosažení
naprosté, absolutní většiny svými lidovými
poslanci na zemském sněmu moravském. Pouhé
povšechné ujištění se strany »Lid. Novin« nám
nestači, a před veškerým tajemnůstkářstvím
ukrýváním stavu vyrovnání a stanovisek v něm
zaujatých se strany české v arujeme co nej-
důtklivěji. Nyní, když stanoviska německá
jsou co nejzevrubněji známa, všechno tajeni
české strany jest naprosto zbytečné. Jak strašně
se vyplatilo hrobové tajemství při punktacíeh
v Čechách, jest v dobré paměti. Vyrovnání za
všechen lid musí se díti před tváří celého
lidu, vždyť usnesení tak dalekosáhlá neměla
by se ani uzavírati bez plebiscitu, bez vše
obecného hlasování, kdyby bylo možným
Žáček
Čechy
Lido
20
article
Dokonee však co se týče sněmovní většiny,
stále musíme ještě věřiti hlasům se strany ně-
mecké a vládní, dokud nebudeme poučeni
lepší pravdě se strany našich poslanců. Tak
čteme ve včerejším vídeňském dopise » Pesten
Lloydu«, pojednávajícím o »vyrovnání na Mo-
ravě«, výslovně: »Každé z obou národností má
býti v úplné neodvislosti od druhé trvale
pojištěno určité početné zastou-
pení a Češi mají míti většinu je
za pomoci konservatlivního velko-
statkářstva« Také v tomto dopise pešt-
ského listu, na němž jsou znatelny zřejmé
stopy vládního původu, dokládá se v polemice
proti řeči dra. Žáčka, že se při moravském
vyrovnávání jedná o to, nalézti způsob, a by
byly německé enklavy v obvodech
jinojazyčných, aneb Němci na hranicích tako
vých obvodů chráněni před vyssá-
tím živlem českým. Že vyrovnání na
Moravě má za účel zachránění a zákonit
Lloyd
Čech
Němec
Morava
21
article
utvrzení nynější německé državy, to jest více
než pouhé bezdůvodné podezření. Ze sochy
pravdy spadla německá půlka roucha, proč češt
účastníci neblahého moravského smifování tal
křečovitě drží se své strany tvářnost její v za-
halení, když tedy není na ní níc, zač by se
před národem ostýchati musili?
— K odpovědi pana místodržitele n
interpellaci posl. dr. Lad. Dvořáka o sčítání lidu
v území ohroženém sděluje se nám z kruhů
kompetentních, že interpellace tato i ostatní do
tazy nesprávnosti sčítacích se dotýkající byly
poslanci sepsány na základě dat, jež sestavil
jejichž hodnověrnost poslaneckému klubu zaruči
sčítací komitét pro národní men-
šiny. Nelze při tom nedati projev velkému
podivu, že pan místodržitel okolnost, že mnohé
osoby do nesprávnosti sčítacích si nestěžovaly.
uvádí jako důvod pro domněle správný postup
při provádění sčítání letošního. Interpellantem
posl. drem. L. Dvořákem bylo tvrzeno dle dae
zaručených mezi jiným, že v Aši žije na 150 Čechů
a že na tyto občany národnosti české dál se
hrubý nátlak, aby se při sčítání lidu přihlásili
k obcovací řeči německé, tak že jen jediná
osoba, Cecilie Pannerova, odoluvší nátlaku při-
hlásila se k obcovací řeči české, dále že
Chebu, jak blíže bylo doloženo, bylo nejméně
134 Čechů za Němce následkem terrorismu ně
meckého zapsáno. Proč žádná z těchto osob
do nátlaku provedeného u úřadů politických
si nestěžovala a novým štvanicím se nevyslavo-
vala, pochopí každý, kdo poměry v území tom
zná. Poslanec dr. Dvořák v rozpočtové debat
sněmovní ostatně vylíčil případy, kdy ani n
okresním hejitmanství nebylo sčí-
taným osobám dovoleno nahlédnouti do
vlastních archů sčítacích, takže
ani se nedověděly, s jia ko
obeovací řeči byly zapsány, čímž
doktor
Lada
Dvořák
L Dvořák
Čecho
Pannerův
Němec
Aš
Cheb
22
article
ovšem vzata jim byla také možnost do úřad-
ních zápisů si stéžovati! Kdyby pak ani toho
nebylo, nelze právníku odvolati se proti tvrzené
nesprávnosti sčitací na domnělou práv n
mloc provedeného sčítacího úkonu, jemuž stíž-
nosti v čas nebylo prý odporováno, neboť jde
tu o případ vykonaného nátlaku, tedy o ne-
správnost, kterou z úřadní povinnosti
nutno jest stíhat a opravit, nehledě vůbe
k tomu, zda formální stí žnost
zúčastněnou osobou byla podán
čilí nie! Váči výtce nádlaku a terroru, v in
terpellaci doložené, pan místodržitel vůbec ne-
resgoval; on ani netvrdí, že v As
a Chebu — kde, jak interpellace dokládá,
česká menšina jest zvláště od r. 1897 proná-
sledována a znásilňována — při letošním sčí-
tání lidu nátlak se nedál, a to, trváme, pře-
dem musilo by býti vyvráce no,
chtěl-li by pan místodržitel skutky dokázati,
co v platonických slovech uvedli n
konci své odpovědi o domnělé nestrannosli
vlády, jež prý má »vynikající a promyšlený
zájem na správném výsledku sčítání«. Kdo ta-
kový promýšlený, nestranný zájem by opravdu
měl, ten by nebyl oči zavíral před dlouho-
letým štvaním proti českým menšinám národním
a před neslýchanými nesprávnostmi sčitacími,
jak byly vylíčeny a detailními daty a nevy-
vratnými čísly doloženy v rozpočtové řeči posl.
dra. L Dvořáka a v interpellacích našich po-
slanců, v každé schůzi sněmu podávaných,
a byl by v pravý čas čelil terroru, který vy-
volal jediný výkřik odporu menšin našich
i celé veřejnosti. Co stalo se v Žatci, v Duch-
cově, Mostě, Č. Lípě, Ústi n. Labem, Č. Budě
jovicích, Liberci a ve všech místech poslanci«uve-
dených, to nelze slovy smýti s povrchu pravdy.
to zůstane trvalým, nesmazatelným dokladem
pro naprostou věrohodnost a nicotnost prove
deného zjištování t. zv. obcovaci řečil
Cheb
Žatec
Most
Č . lípa
Labe
Č . Buda
Liberec
Asa
23
article
— Velkoněmecká horečka zachvacuje
Němce, kteři pod rouškou rakouského vlaste-
nectví hrají si na loyální občany. Případ, který
se udál na náměsti ryze českého města Úst
n. Orliei, svědčí o troufalosti naších bodrých
sousedů, kteří při každě příležitosti osvědčují
své velkopruské cíténí a smýšlení. Sbo
vojenských vysloužilců v Dolních Libchavách
projížděl dne 29. června t. r. město Ústi nad
Orl. ve vozech, ozdobených prapory velko-
německými, a aby effekt byl úplný, zasta
vil se na náměstí, kde shromážděno bylo velke
množství obyvatelstva. Provokaci této učinil
ovšem občanstro přítrž, sňavši k nevelké ra-
dosti troufalých vysloužilců v elkoněmecké
prapory.
— Husovy slavnosti. Tělocv, jednota
»Sokol« v Neratovicích pořádala v pátel
5. t. m. o 9. hod. večer průvod obeí ke hranie
»na vrchách«, jež k uctění památky Mistra Jan
Husa byla zapálena. U hranice promluvil br
Lad. Sapara o významu slavnosti této. Po za-
pění písní »Hranice vzplála«, »Kde domov můj-
a »Hej Slované« za povznošené nálady obecen
stva, jež se ve velikém množství oslavy zúčast-
nilo, se rozeházelo. V obci bylo všeobocné
osvětlení. — V předvečer památky upálení Mistra
Jana Husa zanícena v Zápech u Brandýsa
n. L. hranice, jež vzplála tak mocně, že zál
její viděti bylo velmi daleko. — Huso v
oslava ve Vidni. Poprvé vzplanula hranie
v předvečer výročního dne upálení mučedník
kostnického na březích Dunaje v »německ
Vídni«. Obrovská zář plápolajícího ohně, v niž
mísilo se oslňující světlo bengálské a vypálen
slavnostních raket pobouřilo vídeňské obyvatel-
stvo v X. okresu tou měrou, že veliké davy
lidu spěchaly k místu, odkud zářila plápolajíeí
hranice. Čtyři stříkačky, z nichž dvě parní, kn
spěly, aby doutnající oheň utlumily. Polici
zahájila ihned pátrání, ale dosud nevýsledné.
Němec
Husův
Hus
Slovan
Dolní Libchava
ústit nad Orlický
Neratovice
Hranice
Zápy
Brandýs
Dunaj
Vídeň
Sokol
24
article
— Podobizny Mistra Jana Husa. Píše
se nám z kruhů povolaných: Vzhledem k zájmu,
s kterým se sledují zprávy o způsobu zobrazo-
vání Mistra Jana Husa, dovoluji si upozorniti na
to, že pokud mi máme nejstarší vypodobení pů-
vodu českého, nachází se v latinském kancionálu
kutnohorském z let 1490 a 1491, chovaném
nyní ve sbírkách dvorních museí ve Vídni. Kan-
cionál pořízený nákladem pana Smíška z Vrcho
víšť, ozdobon miniaturami Matouše Iluminatora
V jedné iniciále vyobrazen Hus v rouše kněž
ském, provázen prvomučedníky sv. Štěpánem
a sv. Vavřincem. V levici drží na kníze kalich,
jemuž pravicí žehná; tvář jest bezvousá, hlavu
kryje kacířská čepice s malovanými dábly. V témže
kancionále vyobrazeno též upálení. Mistra Jana
Husa na hranici. Z ostatních kancionálů sou
Hus
Smíšek
Iluminatora
svatý . Štěpán
svatý . Vavřinec
Vídeň
25
article
časných podobná vyobrazení namnoze vyřezáne
v době protirefořmace. Dobou nejbližší, ale přece
již o téměř čivrtstoletí mladší, jsou obrazy kan-
cionálu litoměřického z let 1512/17, kdež upálení
Mistra Jana Husa přichází dvakráte, jednou n
celém velhém listu, po druhé na dolním okraji;
kromě toho jeden celý list věnován obrazu Jan
Husa před koncilem. Oba velké obrazy z kan-
cionálu litoměřického a iniciála s Janem Husem
z kancionálu kutnohorského, uveřejněny v publi-
kaci »Karel Chytil: Vývoj miniaturního malíř-
ství českého za doby králů rodu jagellonského.
Praha 1896.« Kromě toho ofotografován asi
r. 1897 kancionál litoměřický nákladem pana
Bernana; fotografie tyto jen v několika exemplá-
řích pořízené, chovají někleré veřejné knihovny
— Rodinné zprávy. Slečna Tonynka Knot-
kova z Březiněvsij a pan Xaver Frenzl z Hol,
slaviti budou sňatek svůj ve čtvrtek dne 11. července
v 11. hodin dopoledne v chrámu sv. Martina v Li-
beznicích. — Slečna Bětuška Jelínkova z Velké
Byteše a pan Antonín Pasovský, obchodník
z Prahy, slaviti budou dne 15. července 1901 o 11.
hod. dop. v chrámu sv. Jana Křtitele ve Velké By-
teší svůj sňatek manželský
— Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřela dne
7. t. m. soukromnice paní Alžběta Richtro vá.
Hus
Chytil
Bernan
Tonynka Knot
Frenzl
Martino
Jelínkův
Pasovský
Křtitel
Král
Alžběta Richtro
Praha
Velká Byteš
Vinohrady
26
article
— V Domašíně zemřel dne 5. července t. r. pol delší
nemoci pan Jan Skop, c. a k. odborný přednosta na
odpočinku v 71. roce věku svého. Pochován bude
dnes odpoledne na hřbitově v Černikovicích. — Mi-
nulého pondělí zemřel náhle, raněn byv mrtvicí, kra-
jan náš, rodilý z Okrouhlé u Boskovici na Moravě, p.
Antonín Přikryl, soudní tajemník v bosen. Brčce,
maje 39 let věku svého. Pochován byl na tamějším
římsko-katolickém hřbitově.
— Nakladatelství českých spisovatelů.
Významný krok k osamostatnění českého spisovatel-
stva stal se skutkem. Za hojné účasti členstva usne-
sla se valná hromada Spolku čes. spisovatelů belle-
tristů Máje dne 4. t. m. jednohlasně na tom,
aby bylo zřízeno nakladatelské družstvo
Máje. Schůzí předsedal Jaroslay Vrehlický,
obsáhlý referát přednesl Václav Štech. Debata
velice živá svědčila o tom, že spisovatelstvo je si
vědomo významu této otázky. S nadšením uvítány
všecky návrhy, které výbor po nejzralejších úvahách
předložil. Nakladatelské družstvo Máje bude spole-
čenstvo s ručením omezeným. Podily jsou stozla-
tové a budou přístupny nejenom českým belletri-
stům, kteří jsou činnými členy Máje, ale část jich
budou moci zakoupiti si též žurnalisté a literáti ji-
ných oborů, pokud jsou přispívajícími členy Máje,
neb zakládajícímí jeho příznivci. Máj celou akci hude
podporovati nejenom morálně, ale i hmotně. Druž-
stvo ustaví se na podzím a příštího roku objaví se
první jeho knihy na českém trhu. Podílů je upsáno
již tolik, že je družstvo finančně zcela zabezpečeno.
Jan
Přikryl
Jaroslay Vrehlický
Štech
Domašín
Morava
27
article
Rozhodný krok českého spisovatelstva, který podává
čestné svědectví o tom, že literární poměry našei
ve směru praktickém opouštějí ůzké pěšinky rozpa-
čitého ochotnictví, uvítá zajisté česká veřejnost neje-
nom svými sympatiemi, ale i účinnou přízní
— Praha za nedělního klidu. Včera prožili
jsme první neděli po místodržitelské vyhlášce ze dna
3. t. m., kterou nařízen je pro letní neděle úplný
klid ve všech obchodech mimo obchody s potravinami
a můžeme říci, že to byla něděle — zcela dobrá.
Někoho novota sice překvapila, ale více bylo těch,
kteří ji přijali jako nezbytnou důslednou nutnost,
neboť již po nékolik let a zejmena od r. 1805, kdy
zaveden byl klid polodenní, přibývalo každým létem
závodů, které dobrovolně celonedělní klid zavádělya
tak je vyhláška místodržitelská pouhým potvrzením
zabezpečením toho, co již bylo. To bylo také z toho.
Praha
28
article
viděti, že ač teprve v sobotu ona vyhláška v. širší
známost vešla, zůstaly již v neděli, včera, všechny
obchody jichž se týká uzavřeny. Jen tu a tam otevřel
menší obchodník, ale hned zase — byv upozorněn
zavřel. Obchodní pomocnictvo postarala se o roz-
hlášení místodržitelského nařízení nalepením zvlášt-
ních vyhlášek jmenem Českoslovanské o b-
chodnické besedy, v nichž také na následky
přestupku případně jest upozorněno. Před vyhláškami
kupilo se po celé sobotní odpoledne hojně obecenstva,z
nichž staří přikyvovali, že zavádí se zase to, co za
jejich mladosti již bylo a takový výrok je nejlepší
odpovědí dnešním odpíračům klidu nedělního. Jinak
přijalo obchodní pomocnictvo toto nařízení zcela-
chladně, jak z »Věstníku českoslov. obchodního po-
mocnictva« poznati lze. Časopis ten se vyslovuje
proti rozdělení živností kupeckých na potravní a jiné,
reklamuje právo klidu zejmena pro obor špecerní,
jenž nejdelší má dobu pracovní a vyhlášku místo-
držitelskou označuje jako důsledek vídeňského can-
tralismu, neboť je kopií vyhlášek z jiných zemí Ra-
kouska a propaguje požadavek celonedělního klidu.
manifestuje zároveň pro státní právo. Zaznamená-
vajíce včerejší neděli jako dobrou zkoušku pro doby
příští, vyslovujeme přesvědčení, že se požadavku on-
chodního pomocnictva v nedlouhé době zcela vyhovi
neboť skutečnost jej potvrzuje. Při tom ukazujeme take
k nutuosti zkrácení doby pracovní zejmena v ob-
chodech koloniálních a doufáme, že i zde naplní se
skutkem resoluce sněmu král. českého z 15. dubna
r. 1899.
29
article
— Poštovní holubí. Za Bruskou branou bylo
včera ráno puštěno 320 poštovních holubů, uáleže-
jících hamburské společnosti. Holubi vznesli se do
výše a letěli směrem severozápadním.
— Zatýkáni žebráků. V minulém týdnu
bylo v pražském policejním obvodu zatčeno 68 osob
pro žebrotu.
— Pro nezachování nodělního klidu bylo
včera podáno magistrátu 195 oznámení na ob-
chodníky.
— Úpadek firmy Frant. Sezemský v Mladé
Boleslavi: Píše se nám z Mladé Boleslavi: V kru-
zích zasvěcených nepřekvapila zpráva, v sobotu
večer v městě našem se rozšířivši, že na jmění
firmy Frant. Sezemský, c. k. priv. první česká
továrna na voskové zboží, pečetní vosk, smolné po-
chodně atd., prohlášen byl konkurs. Zasvěcené
kruhy tato zpráva nepřekvapila proto, poněvadž vě-
děly, jak systematicky pracuje se na udolání tohoto
velkozávodu, zřízeného s úžasnou železnou pílí.
Holub
František
Sezemský
Mladá Boleslav
30
article
Velkozávod tento byl u nás svého druhu jedinýa
poněvadž se nalezal v rukou českých, musil prodě-
lati velmi tuhé zkoušky. Doma věnována mu přízen
nedostatečná a Němci proti němu brojili. Vždyt
doposud zajisté jest v živé paměti válečné taženío
proti této firmě podníknuté. Bývalý zástupce firmy
posílal hanopisy po celém světě a v nich podrýval
existencí českého závodu. Pachatel hanopisů byl
tehdy vypátrán a k zodpovědnosti pohnán a jen
útlocitem p. Sezemskéko unikl následkům, když byl
veřejně prohlásil nicotnost a nepravdivost svých
hanopisů. Sotva tato pohroma byla vyřízena, po-
vstala jiná, která mnohem citelněji otřásla základy
firmy. V noci na 16. dubna 1900 vypukl v továrně
Frant. Sezemského požár, který strávil velké oddě-
lení továrny i s veškerými zásobkmi zbožl. Továrna
a zásoby byly pojištěny u »Prvního čes. priv. ústavu ku
vzáj. pojištění proti škodám z ohině a krupobilív
Praze«, ale tento ústav zdráhal se zaplatiti škodu,
firmou oznámenou obnosem 422.872 K 69 hal. O vy-
placení této náhrady škody byl u pražského zem-
ského soudu zahájen civilní spor, jehož projedná-
vání jednou trvalo celý týden před senátem, jemuž
předsedal p. vrchní rada Šroubek. Firmu žalující
zastupoval p. dr. Podlipný, žalovaný ústav p. dr.
Němec
František
Šroubek
doktor
Podlipná
Praha
31
article
Tomáš Černý. Soud po líčení uznal na výslech
znalců a jednání odročil. Od té doby, zejmen
menší věřitelé dolehali na p. Sezemskéko, který
všem hrnoucím se požadavkům nemohl vyhověti.
Konkurs byl prohlášen k žádosti »Duxer Kohlen-
vereinu«, který zažaloval pohledávku — 2000 K.
Konkursním komisařem byl jmenován rada p. Balcar,
správcem p. dr. Beneš. Schůze věřitelů ustanovena
na 27. července, přihlášky do 16. září, stání likvi-
dační 23. září. Zpráva, jakoby p. Sezemský z Ml.
Boleslavi zmízel, jest klamem. Naopak, p. Sezemský
stále ještě snaží se, aby své věřitele upokojil
— Státní stipendla ve výši dvou až tří set
korun ročně uvolněna jsou pro příslušníky měst:
Domažlice, Choceň, Jičín, Kolín a Poděbrady na c. k.
odborné škole pro umělecké zámečnictví v Hrad
Králové a to od počátku školního roku 1901—1902
Černá
Sezemskéko
Balcar
doktor
Beneš
Sezemský
Boleslav
Domažlice
Choceň
Jičín
Kolín
Poděbrady
Hrad Králové
Duxer Kohlen