2
masthead
V Praze, v pondělí dne 8. července 1901.
Praha
4
masthead
na měsie .. . . . . .
vorr nva
ve filislkicha
za něile . .
Poštout
na čtorí lefa . . . .
s dvojí zlsllies
Ba měsi
na řivrt. let
5
masthead
Na ranní a odpel, listy
o přilohami tNuněný Cbzor ve
středu a Lilerárot Hlidka
v pátek) přelplil se
Praze v sdministrni
na pís .. . . . 6 K —h
na čtvrt leta . . . . .
s dvojí donáškou
Praha
Lilerárot Hlidek
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 8. července. Dva pondělní
listy, o nichž možno právem se domnívati,
že znají smýšlení nynějšího náčelní ka
vlády, pojednávají o jeho zámy slec
pro podzimní kampaň říšske
rady způsobem veskrze souhlasným.
»Montagsrevue«, již lze považo-
vati za nejofficiósnější orgán dra. Körbra,
pronáší se po této stránce:
»Namanuje se otázka, zdali jest včasno
dotýkati se nyní již záležitostí národ-
ních, či zdali není v zájmu zdárného roz
řešení jejich naopak žádoucno, aby půda
byla ještě dříve nějakou chvíli připravována
jinak.
Což pak i nvestice při státních stav
bách, úpravě řek a stavbách prů-
plavů jsou celým souborem hospodářských
starostí říše?
Tyto podniky vyžadovati budou nejméně
nákladu půldruhé milliardy a ne-
budou se vypláceti přímo. Následkem toh
musí býti jiným způsobem o zúročení kapi
tálu postaráno: především povznesením
berní síly. Vláda podala v tom ohledu
dvě důležité předlohy: zákon o zeměděl
ských družstvech a zákon o fedro-
vání průmy sl u.
Také pro jiné účely musí býti stát uči-
něn poplatnějším a musí býti povinnostem
každého jednotlivého poplatníka vyhověno
lépe než dosud, jakkoli berní rakouské zá
kony jsou dosti mladé.
Kromě toho jsou jisté četné hospo-
dářské, sociálně-politické nebo
právnické zákony, které mají pro
opravu hospodářských poměr
veliký dosah. Tato oprava musí byti na
každý způsob dokončena, neboť jest nepo-
chybno, že všeobecný blahobyt je
nejlepším pomocníkem při řešen
národních otázek a ukazuje se zku-
šeností, že práce ku zvelebení národního
hospodářství skutečně sjednocuje oba rozva-
děné národy, ba že snad jest s to, aby je
navykla trvalé pospolitosti.
Vídeň
8
article
Protože možno předpovídati s jakousi
bezpečností, že také rozřešení důležitých
otázek kulturních má pro oba vysoce
vyvinuté národy stejně veliký zájem, možno
čekati, že spojení jejich se osvědčí na novo
Bude-lí p. dr. Körber pokračovati ve
své »vášně prosté vytrvalosti«, bude-li hle
děno všeho, k čemu se druží společné zájmy
Němců i Čechů, bude práce k rozřešení
hlavních otázek národních účelnější, než
kdyby hodil ukvapeně jazykový neb národ-
nostní zákon do parlamentu.
Což pak účinky rozličných jazykových
výnosů nejsou zřejmým důkazem, že ná-
rodní otázky vůbec nedají se překonati
z venku, nýbrž že úspěšné rozřešení jena
jedině se díti může ze vnitř (?) Nikoliv tak
musí býti rozřešena otázka českoněmecká,
že vláda oběma národům poručí neb je po-
prosí, aby se smířili, nýbrž tak, že v nich
samých probudí se neodvislá potřeba se do-
rozuměti.
Na tuto cestu je uvedl p. dr. K örbe
To jest veliký úspěch politický prošlého za-
sedání říšské rady. Ovšem oba národové
vykonali teprve první krok a jsou teprve na
počátku. Chybou vlády neb nějaké veliké
strany mohlo by se všechno zase uvěsti
v niveč. Tím jest zároveň podán důkaz, že
dr. Körber nemá nic měniti ve své
politice.«
»Montagspresse« ve stati, po-
cházející patrně z péra posl. hr. Stürgkha
tlumočí stejné stanovisko.
doktor
Körber
Němec
Čecho
Stürgkh
9
article
»Myslíme — praví — že národní spor,
pokud může býti pozemštěn, musí zů
stati co nejvíce lokalisován, a že národní
dorozumění v otázkách, které mohou být
rozhodnuty v Praze a v Brně, musí býti
dosaženo také skutečně v Praze a v Brně
Jen upustí li se od záměru, předčasně zanášet
do Vídně velké národní boje a tím vydat
celou říši novému rozechvění.
Poslanecká sněmovna nechť se v nastá
vající kampani nezabývá národními otáz
kami. Právě proto, že chceme opravdového
národního smíru, nechceme jej ohroziti pře
horlivými snahami. Ještě má poslanecká
sněmovna hospodářské pilné práce s dosta-
tek. Protože pak se jednou odhodlala pro
dílo hospodářské a teprve po jeho šťastném
skoncování stanoviti podmínky národního
míru, budiž poslanecká sněmovna držána na
půdě dosud zajištěné dotud, až se na ní vy
může vše, co snese.
Ještě nenadešel v centrálním parlamentě
čas pro národní dorozumění. Předčasn
práce pro smír rušila by jen mír.
O jednání obou vlád ve příčině a uto
nomního celního tarifu sděluje
»Montagsrevue «:
Uherská vláda oznámila konečně
ve Vídni, že jest ochotna vejíti v porady o
novém celním tarifu. Potom odpově
dělo rakouské ministerstvo ob
chodu, že jest ochotno tentokráte vyslat
své delegáty do Pešti, jelikož poslední jed
nání o celním tarifu konalo se ve Vídni,a
že prosí, aby mu udán byl termín pro s
stoupení se celní komise. Z Pešti však ještě
nedošlo žádné sdělení.
Z Vídně, 8. července. Kampař
sněmů zemských pomalu dokonává
Kromě českého ještě jenom hornorakou-
ský byl odročen do podzimu.
V haličském a bukovinském
jsou podle zpráv úřadních tuhé půtky
které trvají do pozdní noci.
Praha
Brno
Vídeň
Pešť
poslanecký sněmovna
10
article
Lvovský stal se včera ráno o 1. ho-
dině k usnášení neschopným.
Haličský bude snad již ve středu uza
vřen stejně jako moravský.
Nejdéle podle všeho zasedati bude
dolno-rakouský sněm, do soboty, ne-li
Z Vídně, 8. července. Onehdy vyslo
vili jsme mínění, že mezi křesť an
skými sociály a vládou se při
hodilo něco, co jest příčinou hrozel
antisemitů proti dru. K örbrovi.
Dnes »Sonn- und Montagszeitung« udáva
příčinu, kterou zaznamenáváme se vší reservou
Antisemité žádali prý od kabinetu dra
Körbra, aby podal na sněmu dolnorakou-
ském jako vládní předlohu změnu volebníh
řádu zemského ve smyslu tužeb antisemit
ských stran.
Dr. Körber prý však ho odmítl, načež
prý následovaly známé řeči posl. dra. Lue-
gra a Steinera Leopolda.
V posledních dnech však prý nasta
obrat a poměr antisemitů k dru. Körbrovi sta
se opět vlídným. Neví prý se, zdali antisemité
nezměnili taktiku svoji z toho důvodu, aby
co nemohli vymoci po zlém, vyzískali licho
cením.
Z Olomouce, 8. července. V sobotu
dodán byl ke garnisonnímu soudu nadporu-
čík pěšího pluku č. 54 Adolf Otwald.
který byl stíhán zatykačem pro padělání
směnek a zpronevěru erárních peněz. V pátek
dostavil se sám ke sborovému velitelstvív
Krakově.
Körbr
doktor
Körber
Steiner
Otwald
Vídeň
Olomouc
Krakov
Sonnund Montagszeitung
12
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Ze Zadru, 7. července. (C.-B.) Ve vče
rejší večerní schůzi sněmovní polemisova
posl. Biankini s posl. Salvim (ital
ským antisemitou), který tvrdil, že Dalmacie
kulturně klesá. Dále byly schváleny zprávy
komisí ve příčině stavby dráhy z Knina do
Splitu a ve příčině rozšíření zemské nemoc-
nice ve Splitu. Rovněž byly schváleny ná-
vrhy posl. Klaiče stran zavedení srbskéa
chorvatské úřadní řeči u státních občanských
úřadů a posl. Biankina stran užívání
srbského a chorvatského jazyka u soudů.
Z Černoveů, 7. července. (C.-B.) Na
sobotní schůzi zemského sněmu přikročeno
ku prvnímu čtení předlohy zemského vý-
boru, obsahující návrh na zřízení sta-
tistického zemského úřadu pro
Bukovinu. Předloha zemského výboru
o změně instrukce pro zemský výbor, jeho
úřadníky a zřízence, jakož i služební naří-
zení, byla po krátké debatě přijata. V násle-
dující na to generální debatě o předloze
předchozího rozpočtu zemského fondu
na r. 1901, vytýkal poslanec dr. Floudon
vládě, že ona je vinna úpadkem zeměděl
ským. Rumuni a řecko-východní duchoven-
stvo že je utlačováno, dále stěžoval si do
přehmatů úřadů zemské správy, četnictva a
líčil jeho jednání při vymáhání daní. V delší,
později rumunsky pronesené řeči, navrhl dr.
N L
Klaič
doktor
Floudon
Rumun
Zadr
Dalmacie
Knina
Split
úřad pro Bukovina
13
article
Floudor resoluci, dle které daně připadající
za první a druhé čtvrtletí měly by se vybí-
rati ve třetím neb čtvrtém kvartále. Zemský
president svob. p. z Bourguignonu ve
dvouhodinné řeči poukázal na nesprávnosti
tvrzení Floudorova a za hlučného sou-
hlasu jeho výtky odmítal. Po něm pro-
mluvili poslanci Straucher a bar. Mikolá
Wassilko, kteří vyslovili uznání nad čin-
ností zemského presidenta, útočili rovněž na
Floudora pro jeho řeč, na druhé však straně
rovněž stěžovali si do velikého náti-
tisku při ukládání a vybírán
daní. — Na to schůze skončena a dnes
bude se v zasedání pokračovati.
Straucher
14
article
Z Vídně, 7. července. (C.-B.) Námořn
velitel admirál baron Spaun odjel na in-
spekci do Terstu.
Z Lince, 7. července. (C.-B.) Včerej
ším vlakem čís. 612 zahájena byla opět plná
vozba na trati TraunkirchenSchaer-
ding; jenom na místě přerušené jízdy musí
se přesedat.
Z Petrohradu, 7. července. (C.-B
Mimořádné poselstvo tibetského
dalaj-lamy bylo dnes od císaře a císa-
řovny-vdovy v Petěrhofu slavnostně přijato
Poselstvo podalo při tom císaři a císařovně-
vdově skvostné dary.
Z Petrohradu, 7. července. (C. -B.
Komise pro zamezení a potlačení moru
prohlásila Cařihrad za z a m
řený.
Z Postupimi, 7 července. (C.-B.
Císař Vilém přijal dnes v parádní sin
zdejšího zámku za přítomnosti státního se
kretáře Richthofena marocké posel
stvo. Vyslanci přijeli ve čtyřspřežním voze
la Daumont, ostatní členové poselstva ná-
sledovali v královských kočárech. V nádvoří
stála čestná setnína gardového praporu my-
slivců s praporem a hudbou. Po audienci
bylo poselstvo představeno císařovně. — Na
to vykonáno slavnostní vřadění prince
Eitla Bedřicha do prvního pluku gardy,
při čemž také marocké poselstvo bylo pří-
tomno. Po snídani prohlédl si císař koně,
jež mu byl marocký sultán darem zaslal.
Z Manily, 6. července. (C.-B.) Fili-
pinský generál Bellermino vzdal se Ameri-
čanům s tisícem mužů a 284 puškami.
Z Madridu, 6. července. (C.-B.) Sně-
movně poslanců předložil dnes ministr
financí státní rozpočet. Týž vykazuje oproti
rozpočtu na r. 1900 jenom nepatrné od-
chylky. Výdaje rozpočtěny na 905,413.083
peset, příjmy na 936,006.165 peset.
Spaun
Vilém
Richthofen
Eitl
Bedřich
Vídeň
Terst
TraunkirchenSchaer
Petrohrad
Cařihrad
Postupim
Madrid
15
article
Z Madridu, 7. července. (C.-B.) Ve
včerejší schůzi sněmovní předložil ministu
financí osnovu zákona ve příčině ražení stří-
brných peněz, dále osnovu zákona, kterou
se vláda zmocňuje vydati pokladniční obli-
gace ve výši koloniálního dluhu. Obligace
zní na 5000 a 500 peset s 3., 6., 9. a 12
měsíčními termíny splatnosti. Vydány budou
al pari a osvobozeny od všech poplatku
Úroky budou se vypláceti čtvrtletně.
Z Madridu, 7. července. (C.-B.) V do
datku k osnově adresy žádají republi
káni za nezávislost v náboženských věcech
a osvobození státu od vlivu církve.
Z Cařihradu, 7. července. (C. - B.
Egyptský místokrál byl včera o
sultána přijat v audienci. Později byla mu
na počest pořádána hostina. Také místo-
králova choť sem přijela. Místokrál bude
bydlet ve svém zámku na Bosporu.
Z Ragazu, 7. července. (C.B.) Prine
Alexandr Hohenlohe-Schillings-
fürst obdržel včera soustrastné telegramy
od císaře Františka Josefa, císaře Mikuláše
krále Viktora Emanuela a jiných knížecích
osobností, dále od říšského kancléře hr. B
lowa. Mrtvola zesnulého knízete bude pře-
vezena do Schillingsfürstu.
Z Washingtonu, 7. července. (C.-B.
Americký vyslanec v Buenos-Aires potvrzuje
telegraficky, že je nad městem pro-
hlašen stav obležení.
Z Washingtonu, 7. července. (C.-B.)
Námořní úřad nařídil obnovení evropské
lodní stanice, kteráž za španělsko-ame-
rické války byla zrušena. Hlavní stan této
stanice, jejíž velitelství admirálu Cronwellovi
bylo svěřeno, bude nejspíše do Středozem
ního moře přeložen.
Hohenlohe
František Josef
Mikuláš král
Viktor Emanuel
Cronwell
Madrid
Cařihrad
Bospor
Schillings
Washington
BuenosAires
16
article
Českoslovanské rolnictvo ve Slezsku
Českoslovanské rolnictvo ve Slezsku
(6. červenec 1901.)
Na stanici vávrovické, poslední stanic
před Opavou, vystupujeme z vlaků. Kupíme se
kolem zástupeů Ústřední hospodářské společnosti
opavské. Mičky podávají nám ruku — o kresn
hejtmanství opavské zapovědělo
jim uvítati nás, zapovědělo jim několik
slov pozdravu na domácí, české půdě . . . Ale
i takto bez hlučných projevů si rozumíme
stisk ruky praví více, než spousta slov.
Několik stanic před Vávrovicemi vystoupil
výlet dětí německých. Zpivaly, hlučely, vítány
dětmi i dospělými, a každé dítě bylo přepásáno
velkoněmeckou trikolorou, nad dětmi vlál veliký
velkoněmecký prapor, zpivaly německé nacio-
nální písně. To okresnímu hejtmanství nevadí.
A tak se nám zjevily v té malé episod
celé poměry slezské. Čech Čecha na své půdě
vílati nesmí — jak směšný jest důvod opav-
ského hejtmanství, že pod širým nebem v době
zasedání sněmu »schůze« konati se nesmějí
ale velkoněmecká propaganda se trpí a rádo se
pozoruje, jak se dělem od nejútlejšího mládi
vštěpuje.
Sedáme do připravených povozů. Krásnou
krajinou, plnou bohaté úrody a zářící v plném
jasu, slunce jedeme do blízkých Jarkovic,
české obce s německým zastupitelstvem, kleré
až na jednoho, dva renegály sestává ze samých
»doutschfreundlich Čechů«. Jsou zdejší spe-
cialitou, hýčkanou a živenou z Opavy. Na če-
ských stateích vlají české a slovanské prapory.
Čo
Čecho
Slezsko
Opava
blízký Jarkovice
17
article
Po společném obédě zahájena schůze rolnictva
českoslovanského s předmětem »0 organisaci
rolnické«. I slezských účastníků se hojně do-
slavilo. Každá jen sebe menší politická narážka
byla zakázána a hejtmanství kladlo zvláštní
důraz na to, že jen a jen hospodářské otázky
mohou býti projednávány. Budiž. Ale takovými
malichernostmi se proud uvědomění zdejšího
lidu nezastaví. Šíří se od vesnice k vesnici, o
občana k občanu a stálým tlakem přesvědčení
jen silí.
Ke schůzi dostavili se slezští poslanci pp.
dr. Stratil, dr. Hrubý V., tento v zastou-
pení klubu českých poslanců říšských, mons
Swiešy, dále posl. Vykoukal, Staroštík
Em. Hrubý a upřímný přitel českého obrozen
slezského, bar. RolIs ber g, jenž vítán hlučným
potleskem.
Schůze měla krásný, důstojný průběh
Slova řečníků přijímána s neobyčejným zájmem
a tak maně se vynořoval obraz našich prvých
českých sehůzí, provanutých nadšením a hlubo-
kým přesvědčením o poctivosti věci hájené
zastávané, oněch schůzí, z nichž tryskal ob-
rodný duch po celé vlasti, které byly svátkem,
kusem lepšího světa — — Ani její předmět
nedodával jí toho rázu, ale celé to okolí, to vzní-
cení posluchačstva, ty slzy radosti a naděje . .
page
doktor
Stratil
Hrubá
Vykoukal
Staroštík em
18
article
Dr. Stratil vital účastníky jmenem če-
ského lidu slezského, který tuto půdu od staleu
drží a bohdá také udrží. »Rádi bychom vás byl
okázale uvítali, abyste se přesvěděili, že ještě
žijeme a zápasíme. Ale třeba není okázalé slav-
nosti, jste jistě přesvědčeni, že vás z duše vl-
táme a spokojíte se tím málem, co můžeme
dáti.« R. 1882, při prvé návštěvě moravského
a českého rolnictva neměl lid slezský, čím by
se pochlubil. Dnes má pevnou organisac
ve svých hospodářských spolcích.
které před léty sloučeny v ústřední hospodář
skou společnost slezskou. Bar. Rollsbergovi pří-
sluší o tuto práci zásluha veliká. 85 českých
hospodářských spolků té doby ve Slezsku pra-
cuje a shrnuje 4900 členů. Spolky udržujes
lid ze svého. Zemských podpor dostalo se mu
dle přepověstného slezského lokte v míře mini-
mální. »A tak můžeme dnešního dne alespoň
něco ukázati, dnes máme alespoň oblek pro
všední den a za deset let pořídíme si také
bohdá kabát na svátek.« Chtějí se říditi příkla-
dom z Čech a Moravy. Dnešní schůze proto
doktor
Stratil
Slezsko
Čechy
Morava
český hospodářský spolek ten doba
spolek udržuje lid
19
article
konána, sby se dostalo českému rolnictvu slez
skému rad a pomoci. (Potlesk.)
Posl. dr. V. Hrucbý zdraví schůzi za kluk
českých poslanců svobodomyslných na radě
říšské (Sláva !) a jmenem českých poslanců na
sněmu opavském. »Řečník přede mnou ukázal
jaký jsme v posledních 10 létech učiníli krok
ku předu. Ústřední společnost vykonala dílo ve-
liké a tento krásný vzor organisace bude v tomto
měsíci doplněn svazem rolnických organisaci
moravsko-slezských, který bude míti pro zlezské
české rolnictvo následky nedozírné. Každý uzná
to rád, kdo zná ty strašné poměry slezské, kde
je všude proti nám plno přokážek a to nejen
se strany odpůrců, ale také i v samém lidu.
Neporozumění a odrodilectví jsou
úhlavními odpůrci obrodné práce. Hospodářské
posilnění našeho lidu jest nejlepší půdou po-
kroku politického a kulturního, který i zde
vzkvete pod sluncem vzájemné lásky zemí ko-
runy svatováclavské. (Bouřlivý potlesk.)
Mons. Swiežy zdraví polsky jménem
Poláků slezských. Jen v dorozumění a jednotě
Posl
doktor
V Hrucbý
svaz rolnický organizace moravskýslezský
20
article
Slovanů slezských bude lze dosícicíle. Mar-
nými budou snahy udupati shodu tuto. Práce
zvlášlě práce o zemědělské povznesení jest naši
nejlepší zbraní. O ni opírali jsme se a o ni se
rozbijí i budoucí návaly. Země jest matkou
naší a ona nám vždy novou sílu dá. Pokudji
uhájíme, ničeho neztralíme. Zdraví česko-polskou
shodu. (Potlesk.)
Posl. Staroští k děkuje jménem účast
níků pořadatelskému komitétu hospodářské spo-
lečnosti opavské. Srdce by tak rádo vyslovilo.
čím přetéká — ale dnes nesmí. Stav rolnický.
tak dlouho zanedbávaný, nabyl organisací nové
váhy a nového významu. Doba, kdy český rol-
ník zbraní půdu hájil, již minula, naší zbraní
jest organisace a účinná práce. Zá-
sluha za probuzení rolnictva slezského příslušt
intelligenci, kterou rádi v našich řadách vítáme.
Síla národa tkví v jeho zdatnosti hospodářské.
Český národ jest převážně národem zeměděl-
ským — na Slezsku jsme jen zemědělci —
tak znamená práce o povznesení rolnictva i práei
národní v plném slova smyslu. Organisace naše
nesmí se obraceti jen proti kapitálu, nýbrž must
míti i poslání průmyslové. Ukazuje na
moravské snahy v tomto směru. Sedláci zemí
českých půjdou zde ruku v ruce na posílení
probuzení celé české vlasti. Řečník ukazuje n
neblahé následky volně dělitelnosti půdy a vy-
slovuje se pro její obmezení. Slibuje jménem
moravského i českého rolnictva slezskému pomoe
(Potlesk.)
Posl. E. Hrubý ukazuje na dosavadní
nedostatečnou státní péči o rolnictvo, probirá
otázku plodinových burs a jich následků. Dne
jest rolnlk odstrčen od stanovení obilních cen.
Posl
E Hrubá
Mar
Slezsko
21
article
Proč? Poněvadž nebylo organisace. Obnova ob-
chodních a celních smluv jest novým podnětem
k pronikavé hospodářské organisaci a neměně
obnova rakousko-uherského vyrovnání. Ještě
jiné veliké úkoly čekají rolnictva: otázka úpravy
daně gruntovní, otázka čelední a j. Nechť lásk
k půdě vede nás k organisaci stavu, ku prác
na jeho povznesení a tím práci pro blaho ce
lého národa. (Pollesk.)
Pan řed. Bkert z Chrudimi vzpomín
prvých styků rolnictva korunních zemí českých
Z malých počátků vzájemnost tato sílí a roste.
Rolnictvo má svou budouenost samo ve svých
rukách. Nestačí po pomoci volat, nutno na ne
pracovati. Vlády pro potřeby rolnické smyslu
nemají, vždyť v nejnovější anketě o blanko-
terminověm obchodě, tedy věci, která nás ne-
obyčejně tísní, bys rolnické experty na prstech
spočítal. První snahou musí býti, aby stát
spravován byl jako stát zemědělský. Nové
smlouvy obchodní k organisaci hospodářské
přímo nuti. Otázka zadlužení stejně doléhá
Vždyť dnes stanovený katastrální výnos ani ne-
stačí na zúročení knihovních dluhů selských.
(Hlas: A což osobních !) Kde pak vziti na daně.
výživu rodiny atd.! Slezáci organisujte se, hrd
na stav a národnost. (Potlesk.)
Tajemník Ústřední hosp. společnosti v Opavě
p. Zika líčí vývoj hospodářské organisace
slezské a vzpomíná lonského usnesení o zalo-
žení jednotného svazu pro ze mě
koruny české. Nedošlo k tomu a sna
dlouho ještě nedojde. Appelluje na přítomné,
aby pracovali na uskulečnění myšlenky a po-
třeby této. Spolková organisace rolnictva če-
ského jest dnes ještě zanedbávána. Mluví s
o ní v krásných obratech, ale nepracuje se.
Bkert
Hlas
Slezák
Zika
Chrudim
Opava
22
article
Hospodářská organisace musí spočívati na dobré
místní organisaci. Ukazuje na osvědčivšt
se slezské »Besídky«. Místní organisace nutn
spojiti s organisací okresní a krajskou. Nedo-
vede-li rolnictvo v místní organisaci opatřiti
malé potřeby, nedovede ani zastati velikýeh
v sebe početnějších sdruženích. Morava ukázal
pěkným příkladem důležitost organisace v země-
dělském průmyslu. Dnes v prvé řadě
jest nám věnovati zření raiffeisenkám
mlékárnám. Na zlepšení cen obilních bude
nám ještě dlouho čekati. Nutno tedy obraceti se
tam, odkud alespoň částečného zlepšení nadíi
se lze. Ukazuje na velikou zpotřebu másla
v Německu, kterou uhražuje Rusko. Organisace
tato musí býti čistě hospodářská. Vrcholem
organisace budiž družstevní ban ka
selská zemí českých. Nechť nám šťast-
nější země české dobrým příkladem předcházejí
(Dlouhotrvající potlesk.)
Účinným bylo vystoupení slč. Machov
z Brna. Jmeno slečníno má na Moravě dobrý
zvuk. Opustila dráhu učitelskou a věnovalas
organisaci českých žen na Moravě. I »Vesna-
jí děkuje za velikou práci. Slečna uchvátila
líčíc význam ženy v zemědělství a její povin-
nosti. Práce mužova ničím nebude, bude-li žena
jeho peníze zanášeti nepřátelům. Kupujme jen
věci českého původu! I ženy musí konečně se
chopiti rozumného hospodaření, Ovoenictví dává
V drobném prodeli:
ranní číslo o solěs . . . pa
vdpolelníi . . . . . . . 1a 11
vs Zlfalkéch na venkovi
ranní čolo. . . . . ..
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserát
platí se hotově napře
Předplaceni a inperty přijímá sdninl-
strace v Marinnské ulici č. s.
Tam pachžrejí se též rodialen
tiskárna a expedice „Národnich Lista“.
Rukopisy se nevracsji.
Národnich List
Morava
Německo
Rusko
Machov
Brno
Zlfalké
Marinnský ulice
23
article
jim k tomu mnoho příležitosti a také včelařství
mlékařství. Ženám to třeba říci. Ve Slezsku
jsou poměry ještě horší než jinde. Samo si ne-
pomůže. Proto nemluvme mnoho a jednejme.
A na ráz prohlašuje slečna, že po prázdninách
bude zařízena ve Slezsku hospodyňská
škola, kde by se učily ženy vařiti, hospoda-
řiti a kde se jim vštípí pochopení významu
půdy. Organisace rolnická není ničím bez orga-
nisace žen rolnických, jimž připadá ona drobná,
ale tak vážná práce. V této organisaci necht
sejdou se všecky ženy, bohaté, chudé, ženy
jednoho národa a tedy všechny sestry« — —.
Řeč slečnina svou bezprostředností, humorema
energií přednesu zanechala pěkný dojem.
Pan řed. Ekert navazuje na slova slečnina
a ukazuje na význam a výnos mlékařst ví,
ovocnictví, drůbežnictví, dokládaje
vše příklady z ciziny a svými velikými zkuše-
nostmi.
K návrhu svolavatetstva přijata toto re-
soluce:
»Shromážděné rolnictvo z Čech, Moravy a Slezska
při příležitosti sjezdu rolnictva českoslovanského
usnáší se na schůzi v Jarkovicích u Opavy v
Slezsku na této resoluci
1. Shromáždění jednohlasně uznává potřebu roz-
sažné a důkladné hospodářské organisace, která
jedině může býti rolnictvu při nynější hospodářské
tísní nejjistější oporou
2. Organisace hospodářská má býti tak všeobec-
nou, aby pojímala v sebe každého, ať malého neb
většího rolníka; z tohoto důvodu uznává shromáž-
dění nutnost, aby přihlíženo bylo pokud možno
k hojnému zakládání organisací místních, které pak
pojiti se mají v okresní, zemské a konečně veškeré
české organisace hospodářské nechť mají jednu nej-
vyšší správu pro království české, markrabství mo-
ravské a vévodství slezské.
Ekert
Slezsko
Čechy
Morava
Jarkovice
Opava
24
article
3. Veškerá hospodářská organisace děliti se má
ve dva druhy, a to
1. v organisaci spolkovou,
2. v organisaci družstevní.
Úkolem organisace spolkové jest starali se o vzdě-
lání svého členstva, povznesení jednotlivých hospo-
dářských odvětví, připravování půdy pro organisae
družstevní a domáhání se větší ochrany zeměděl-
ství u správy státní a zemské
Aby takovélo místní organisace mohly se státi
členy organisací okresních a zemských, nechť jsou
odděleny od programu politického, pro který necht
jsou zakládány organisace zvláštní.
Z organisací družstevních uznává shromáždění
za nejdůležitější a) organisaci osobního úvěru po-
mocí Raiffeisenek, b) družstva výrobní, zvláště
mlékařská a c) družstva dobytkářská, a nedoporu-
čuje zvláštní ukvapení v zakládání družstev skla-
dištních.
Podobně nedoporučuje se zřizovati družstva ná-
kupní tam, kde pomocí Raiffeisenek, jež spojeny
jsou se zemskou jednotou, dá se výhodněji obsta-
rávati nákup hospodářských potřel.
Sdružení všech družstevních organisací v zemíc
koruny české v jedno ústředí jest nadmíru ža-
doucno.
25
article
4. Uznáváme sice, že zvláště hospodářskou orga
nisaci musí si rolnictvo vybudovati samo, avšak
žádáme rozhodně, aby stát a jednotlivé země ko-
naly zde svoji povinnost
Se strany státu žádáme
a) Zřízení větších fondů peněžních, z kterých
povolovány by býti mohly zemským jednotám
2—3 procetní půjčky dlouhodobé s malou amort-
sační kvotou.
b) Snížení dovozného po drahách při zásilkých
jichž odesílatel neb adresát je družstvo.
c) Větší úlevy při placení daní a poplatků s
strany družstev, zvláště výrobních.
5. Udělování většího množství kontingentu hospo-
dářským lihovarům družstevním
6. Žřízení fondů, pomocí jichž dalo by se zaří-
diti levné družslevní pojišťování rolnictva a hospo-
dářského dělnictva pro starobu, nemoc, jakoži
družstevní pojišťování dobytka proti ohní a krou-
pám pod správou ústředních jednot družstev
7. Vývoz hospodářských plodin, zvláště másla
má býti více podporován a na přivoz máslaa
mléka má býti uvaleno přiměřené clo.
Se strany jednotlivých zemí požadujeme
1. Aby do učebné osnovy všech hospodářských
škol vzata byla hospodářská družstevní organi-
sace.
2. Aby úřadníci všech jednot družstev vydržo-
váni byli od země a zajišténa jim byla pense
3. Aby zřízeni byli na útraty země pro každý
družstevní odbor krajští praktičtí instruktoři (mlé-
kařští, skladištní), kteří by družstva nejen zaklá-
dali, nýbrž i zvláště po technické a obchodní
stránce revidovali a vedli
Konečně se shromáždění jednohlasně usnáší.
aby bylo pamatováno více na hospodářské
vzdělání žen a dívek rolnických v
Slezsku a to ve směru skutečně praktickém, lido-
vém a opravdu zemědělském, aby naše ženy byly
zemědělstvu zachovány.
Doslovem pana dra. Stratila schůze
ukončena.
Stratil
Slezsko
26
article
Na připravených povozech odjeli účastníci
do Milostovic, kde uvítáni jízdním Sokolem
opavským a obecním představenstvem. Na uví-
tání star. Sokola p. Filípka z Kateřinek
obecního starosty p. Klapetka odpověděl
p. Staroštík. Po prohlídce velmi účelně a mo-
derně zařízeného lihovaru, jedíného to podob-
ného závodu rolnictva slezského a po prohlidce
několika skutečně vzorných hospodářství odjíž-
děli účastníci, hlučně zdraveni, do Stěbořie.
Byla to krásná jízda. Před námi s praporem
jel jízdní Sokol opavský, lid vítal a zdravil
a kol vlnilo se moře klasů. V dáli tměly se
Jesenníky a nad krajem chvěly se prvé stíny
večera. Jeli jsme po české půdě, s láskou ob-
dělávané a chráněné, již obhajujeme proti ná-
sili se všech stran. A nitro se rozechvívalo pod
dojmem celého dne, stesk ovanul a v zápětí
klíčila touha po obrodné práci, která by rázem
oživila, co dříme, která by vlila novou krev do
žil, práce rostoucí z této půdy plné krása
úrody . ..
Volání Stěbořiekých nás vítalo.
Usmívá se ta jich vesnička v stromoví a láká
z daleka. Jest česká a má českou representaci.
Ztrávili jsme zde milý večer při písních, zpěvu
a přetřásání svých potřeb. Kde se rozehraje srdce
slezského Čecha, má tolik, tolik půvabů . ..
V Opavě, 7. července večer.
Filípek
Klapetek
Staroštík
Sokol
Čecho
Milostovice
Kateřinka
Opava