ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8aee0710-fda0-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 16 celkem · entity: person 28, place 28, org 6
1 masthead
Strana 2. Číslo 31
2 masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3 masthead
Dne 2. února 1900.
4 article
němečtí lidovci a velkostatkáři, kteří zase také u nás ve Štýrsku hrají si na psa a kočku, ti všichni zase- dají v německé poruce a připisují si tolik síly a pře- máhání, že dovedou spolknouti všechen hněv a všecko nepřátelství, když jen bude rokováno o národních otázkách. Pokud ještě byla platna jazyková nařízení, věc ještě tak tak šla, ale dostávala již i v těchto dobách trhliny a zavinila jenom nedovednost odpůrců, že se tyto trhliny nezvětšily. Ale nyní, kdy obecní volby ve Vídni jsou takřka již přede dveřmi, kdy schází se konference, v níž také jazykové otázky nedají nadobro se odloučiti od velikého celku poli- tických otázek, zhoršily se pro německou poruku ži- votní podmínky. Sama německá lidová strana, malá to část poruky, projevuje nekázeň na radost Čechů. Kdože zabraňuje Čechům, že vůdcové německé lidové strany, kteří se súčastní konference, mají u svých lidí ještě tolik vlivu, aby jejich usnesení byla re- spektována? Sklesne-li německá lidová strana skutečně na komandovanou filiálku firmy Wolf.Schönerer, potom bude osud dorozumívací konference spečetěn.« Štýrsko-hradecký list navazuje svou úvahu pa- trně na list, jejž posl. Wolf zaslal dru. Funkovia v němž prohlašuje, že jeho strana se neúčastní vy- rovnávací konference, dokud němčina nebude prohlá- šena za jazyk státní. Zdá se, že následkem tohoto povelu Wolfova nesúčastní se konferencí ani posl. dr.
Čecho Wolf Wolfův Štýrsko Vídeň
5 article
Reininger a dr. Kavniak, kteřížto oba jeho stoupenci byli designováni jako delegáti ku konferenci; první od vedení německé lidové strany v Čechách, druhý od vedení téže strany na Moravě. Pokud se týče národních českých poslanců, je známo, že ohledně obeslání konference rozhodnou národní po- slanci na Moravě dnes a národní poslanci v Čechách teprve zítra. Není také pochybnosti, že rozhodnou se pro obeslání konferencí, jejichž zahajovací pondělní schůzi budou přítomni všichni ministři, v kteréž jak za království tak za markrabství budou zasedati denně a sice po několik hodin. S konferencemi těmi souvisí také povolání dvorních radů od pražského místodrži- telství dra. Grohmanna a Schroubka do Vídně. Oba jsou zpravodaji zemské školní rady pro království Ceské a povoláni byli do Vídně, aby po- dali své dobrozdání o vládní osnově zákona, kteráž upraviti má zřizování škol pro národní menšiny. Mi- nistři Körber a Böhm-Bawerk vrátí se z Pešti, kam odjeli, by poradili se s uherskými svými kollegy za příčiny úrady o některých pilných záležitostech, do Vídně zase v sobotu. Hned po jejich příjez lu ko nána bude ministerská rada, ve kteréž provedeny budou poslední přípravné práce týkající se česko- německých konferencí.
doktor Kavniak Grohmann Schroubek Körber Böhm Bawerk Čechy Morava Vídeň Pešť
6 article
Kongres pro autonomii uherských ka- tolíků, zahájený včera, nesešel se, bohužel, za příliš potěšujících okolností. Vypukl totiž ve vlastním tá- boře uherských katolíků spor o to, jaké podstatya jakého rázu má býti připravovaná autonomie. V ži- votě uherského katolicismu uplynulo třicet roků, ale za celou tu dobu nedocíleno v jeho táboře žádné shody ohledně práv a povinností toužebné katolické autonomie. Zavinilo to hlavně strannictví. Celou ne- utěšenost nynější situace v Uhrách nejlépe charakteri- když byla vykonána modlitba. Modli se a pracuj! jest heslem tohoto spolku. Jest radost poslouchati »Svatohorský zdrávas« z jasných, zdravých hrdélek těchto tvorů, které jsou ve svém neštěstí šťastny. »Radost v slzách« nazývá to Heyduk. Chovanky lnou upřímně k svým dobrodincům, zvláště k svému duchovnímu správci a řiditeli dp. Qualovi Koneč- nému, který o ně otcovsky pečuje a se stará, k slč.
Heyduk Uhry Qual Koneč
7 article
Malvině baronesse z Helversenů, která zasvětila svůj život nešťastným dívkám, které ji milují jako matku, k p. dru. Em. Friedmannovi, který je bezplatně léčí, k p. učiteli Jos. Koláři, který je vyučuje ochotně zpěvu. Za všecky dobrodince se modlí upřímně a srdečně. Namahavá, obtížná, ano obrovská to práce těchto lidí. Ještě na 35.000 zlatých jest dluhů na domě. 15 chovanek se přihlásilo nových, není jich možno přijati. Je třeba rozšířiti ústav. Šlechetní dobrodinci jim dojista dopomohou k utěšenější budouc- nosti. Sám Jeho Veličenstvo císař pán uznává tyto šlechetné snahy, darovalť právě 600 korun. Kéž jeho příklad najde hodně následovníků. - Devotionalie, jichž prodej jest mnohde v rukou židů, církevní roucha, stala se předmětem výhodné koupě v této výrobně. Dary možno též odevzdati v kostele dominikánském, kterýžto řád jest stálým příznivcem ústavu; tam v pravo jest soška sv. Antonína s nápisem: »Chléb sv. Antonína«, dosud malá, avšak dnešního dne již větší. Bude dnes právě o 5. hodině odpolední po- svěcena, dojista za hojné účasti pražského zbožného lidu. Při té slavnosti nechť nikdo neopomine dáti většího příspěvku do pokladničky na »Chléb sv An- tonína«. Jsme přesvědčeni, že každý náš stoupenec bude podporovati dle sil svých tento kus sociální práce.
Friedmann Antonín tonín Malvina Jos
8 article
suje okolnost, že den před zahájením konference ko- nány byly na třech různých místech oddělené porady v záležitosti autonomie; jedna u světského vůdce uherských katolíků, hr. Ferd. Zichyho st., druhá u světského předsedy kongresu hr. Jul. Sza pa- ryho a třetí u posl. Ugrona, spoluautora osnovy, již podala ohledně katolické autonomie menšina. Z každé této porady vychází na kongres po jedné straně, episkopát a vláda jsou takřka dvě drubé strany. Tedy na místě dvou stran, — vláda v jednom a všichni katolíci v druhém táboře — vidíme na za- čátku kongresového zasedání pět stran. Až bude po kongresu, bude jich podle uherského obyčeje nej- spíše šest. Krasořečnictvím a nešťastně voleným slučováním katolicismu v Uhrách s národními aspiracemi stlačen byl katolicismus na dnešní svůj nízký stupeň a bylo by jen pokračováním na této srázné dráze, kdybychom dnes chtěli utěšovati se nějakými skvělými vyhlídkami uherské katolické autonomie do budoucnosti. Nikdo snad neví to lépe, nežli uherská vláda, kteráž jest ještě prosta všeho podezření, že by pojednou chtěl nebo měla býti záchrancem katolicismu v Uhrách, přece tak svůdně projevuje neb dává projevovati svou ochotu ku sjednání katolické autonomie. Vládě bude snadno posunouti v Uhrách zjednání katolické auto- nomie, od kteréž na mnohém místě očekávána jest arciť na mnohém místě v domnění přemrštěném lepší budoucnost katolicismu v Uhrách, na další desítileti.
Jula Ted Uhry kongres
9 article
Potřebujeť jen před korunou poukázati na nesvornost panující v táboře činitelů, povolaných k pořízení auto- nomního organisačního státu, kterýž má býti koruně předložen a v tom okamžiku bude na tomto nejvyš- ším místě seslabena naděje, že by tento kongres vy- řídil něco na prospěch zájmů 10 mil. katolíků, kteří žijí v Uhrách. Na místě, aby touto věcí se zabýval a vystříhal se před nedozírajícím bojem s katolickou autonomii v Uhrách a bránil šíření se protikatolicismu, roz- stoupil se bohužel katolický tisk v Uhrách v nepřá- telské tábory, kteréž na vzájem a prudce se potírají. V jednom stojí »Alkotmany«, orgán lidové strany,a v druhém »Magyar Allam«, orgán všech katolíků, stojících mimo tuto stranu. Zápas obou změnil se na- mnoze již v boj osobní a proto jest pochopitelný stesk přemnohých upřímných katolíků v Uhrách, kteří praví: »Máme sice v Uhrách katolické časopisy, ale nemáme žádného katolického tisku.« Bůh to naprav!
Uhry Alkotmany
10 article
Uherská poslanecká sněmovna konala dnes schůzi, již zahájil předseda Perczel. Mezi podanými do- tazy nalézá se pilný dotaz, týkající se subvencí daných ru- munským školám v Brašově. Dotaz ten bude odůvodněn na konci schůze. Při zahájení rokování o rozpočtu m. r. 1900 navrhoval zpravodaj posl. Nesnényi, aby sněmovna schválila zprávu výboru finančního. Posl. Kossuth pro- hlásil, že k této vládě nemá důvěry, litoval způsob, jakým byla nahromaděna tak zv. tichá záloha a navrhl resoluci, kterou se rozpočet zamítá. Posl. Füger mluvil pro rozpočet a pro rychlé provedení správních oprav. Posl. hr. Zichy zamítal jménem lidové strany rozpočet a vyslovil pochyb- nosti ohledně slibů finančního ministra v příčině zdravé opravy berní. Naproti tomu vítal snížení pozemková daně. Rokování bylo pak přerušeno a pokračování odročeno na sobotu. Ku konci schůze odůvodňoval posl. Komjáthy interpelaci stran subvence rumunských škol v Brašově, řka, že původně popřena zpráva v novinách, dle níž rumunská subvence doručují se rumunským školám v Brašově pro- střednictvím uherské vlády, nyní se připouští. Řečník žádá, aby věc ta byla vysvětlena.
Posl Kossuth Zich Brašov
11 article
Odpovídaje na interpelaci líčil ministerský předseda Széll vznik subvence pro rumunské školy v Brašově a po- dotkl, že dnes rumunské sněmovně podána byla předloha, dle které vláda rumunská odevzdá státní pokladně 953.000 fr. jichž úroky, za dozoru uherské vlády budou vydávány školy v Brašově vydržujícímu církevnímu úřadu. Ministr zjišťuje loyální chování rumunské vlády při dotyčném vyjednávání, jakož i že rumunská vláda nikdy mimo této nebude na uher- ském území rozdávati subvence. (Bouřlivý souhlas v pravo i v levo.) Ministr domnívá se, že tímto rozluštěním otázky ve všem dostál důstojnosti uherského státu. Poslanec Ko m- játhy není s odpovědí spokojen, tato se však schvaluje proti hlasům strany Košutovy. Chorvatský sněm v Záhřebě pokračoval včera v rokování o rozpočtu, jež bude dokončeno snad ve schůzi dnešní. Nové berní zákony v Bulharsku. Bulharské sobrání použilo zakon, týkající se oktroje a proměnilo ok- troj v berní přirážku, kterouž bude vybírati stát a potom z vína přikazovati. Podmíněná tím daň z lihu a vinic byla přijata.
Košutův Brašov Záhřeb Bulharsko rumunský sněmovna ko m
12 article
Italská sněmovna, která měla poněkud dlouhé vánoční prázdniny, sestoupila se opětně včera. Nezastala, jak bylo čekáno, žádného nového ministra války, neboť generál Pelloux ponechal si po odstoupení ministra Mirviho mimo předsednictvo v kabinetě a ministerstva vnitra také ještě správu ministerstva války. Břímě poněkud těžké, ale ministr Pelloux myslí dle všeho, že je unese. Vypracoval zatím za parlamentních prázdnin objemnou zprávu o válečném roz- počtu, kteráž bude co nejdříve předložena sněmovně. Z práva vrcholí dle doslechu v tom, že všecky potřebné vojenské výdaje: poznenáhlá přeměna veškerého polního dělostřelectva, opatření potřebného množství opakovaček dle vzoru z roku 1891, rozmnožení pevnostního a pobřežního dělostřelectva, konečně nutné opevňovací práce mohou býti provedeny beze zvýševí nynějšího rozpočtu, obnášejícího 239 milionů lir. Živější debatu, nežli při válečném rozpočtu, možno na základě toho čekati při rokování o poměrech na Sicilii, Haag sídlem stálého rozhodčího meziná- rodního soudu. Vláda v Haagu podela sněmovnám osnovu zákona, týkající se sehválení smouvy o roz- hodčíh soudech, přijaté na konferenci míru v Haagu. V předloze poukazuje se na jednohlasně učiněné usnesení, aby město Haag prohlášeno bylo za sídlo mezinárodní ka n- celáře stálého rozhodčího soudu. Vláda prohlašuje, že spa- třuje v tomto usnesení zvláštní poctu Nizozemí, kde již v dřívějších stoletích bylo uzavřeno tolik mírů, jež ukonč ily evropské války.
Pelloux Sicílie Haag Nizozemí
13 article
Anglická dolní sněmovna pokračovala včera v rokovaní o adrese. Parlamentární podtajemník Brod- rick prohlásil, že země si přeje, aby válka byla čestně dobojována. Jedná se vlastně o to, bylo-li Anglicko v právu, že se zastalo zájmů cizozemců v Transvaalskua bylo-li, jaké zbývaly cesty, jimiž bylo by mohlo vyhnouti se válce a všem jejím důsledkům Ku konci své řeči pra- vil parlamentární podtajemník že podání návrhu Fitzmau- riceova jest přímým povzbuzením a útěchou pro Boery. (Souhlas.) Země bude těžce pociťovati zvětšení obtíže, kteréž ukládány jsou anglickým vojákům t mi, kdož hla- sují pro návrh Fitzmaur cův. (Souhlas na lavicích vládní strany.) Na to byla porada odročena. Následovala pak debata o denním pořádku. Ken- naway pravil, že vynasnaží se, aby porady byly do konce tohoto téhodne skončeny, protože každý den zostřuje nesnáze Anglicka Balfour pravil s důrazem, že dodatek navržený znamená pokárání vlády a že na něm závisí osud vlády. Odporovalo by parlamentárním zvyk- lostem, kdyby debata byla zkrácena, avšak jest každým řádem žádoucno, aby co nejdříve přistoupila sněmovna k poradě o důležitých otázkách. Cam pbell-Ban ner- man prohlásil, že uznává správné jednání Balfourovo, ale dodal, že velký počet členů sněmovny přeje si, súčast- niti se debaty. Příjmy pokladu Spojených obcí severo- amerických obnášely v měsíci lednu 48,012.161 dollarů, vydání 39,217.000 dollarů. Státní zákonodárný sbor v Kentucky (Sev. spoj. státy) byl včera rozpuštěn, a sice následkem nepokojů, jež v něm vzniky následkem atentátu, spáchaného na nově zvoleného demokratického guvernéra Goebla.
Ken Balfourův podtajemník Brod Transvaalsku Camelopardalis Bana spojený obec severo Kentucky dolní sněmovna
14 article
Listy z Krakova. (Původní dopis »Katolických Listů«.) (Mor — Noví antisemité. — Změna volebního řádu v městské radě. — Židé a socialisté.) L 33. — Zpráva o moru v Krakově letem se rozletěla do světa, ale na štěstí bez příčiny. Po zá- hadné smrti asistenta dra Kostaneckého nařízena všechna opatření, by se mor nerozvlekl. Internována byla rodina zemřelého a učiněno pozorování, zabita byla všechna zvířata v bakteriologickém ústavě, jimž zaštípnut byl baccil moru, nebožtík pochován se vší možnou opatrností (ani hrobaři nesměli se rakve do- tknouti, vše činili provazy), zastříknuta byla z mrtvoly nejúčinnější látka živým zvířatům, ale nikde se ne- ukázal účinek, nikde ani sledu moru. K tomu ke konci přistoupily výsledky zkoumací odborníků bakte- riologie ve Vídni a v Krakově, které též moru nena- lezly, tak že již starosta města ohlásil obyvatelům, že mohou klidně spáti. Ale jiná jest věc, píší některé listy, jak přijde Krakov k tomu, aby v samém městě podobné zkoušky s morem děly se dále? Profesor Bujwid, řiditel bakteriologického ústavu, vyrábí různé »serum« proti záškrtu, souchotinám atd. a pěkný groš si již vydělal Nyní by chtěl něco proti moru vyna. lézti, poněvadž ví, že by byl na tom dobrý rebach.
Mor Nový Kostanecký Bujwid Krakov Vídeň
15 article
Co mu do toho umře-li jeden anebo druhý asistent, co mu do toho rozšíří-li se nějaká nákaza! Jestiť on i jeho pomocníci (i zemřelý asistent, jemuž v neděli 20. ledna socialisté nad hrobem zpívali a hrozně proti klerikálům řečnili) zarytým socialistou, jemuž zásadou: žij dobře, užívej a sbírej peníze kde a jak můžeš. — Oznámil jsem svého času, že i měšťanstvo v Krakově začíná se hýbati. Vydávaný list »Mieszczanin« i »re- kodzielnik« (týdenník) sliboval nám mnoho. Ale bo- hužel nevěděli jsme, že mladá ta antisemitská gene- race vklouzne do tábora sociálního tak brzo! Dnes buší do duchovenstva, zítra do vlastního táboru, na židy nadává a v 3. čísle již ohlašuje a doporoučí liberální židovský denník lvovský, ve schůzích bratří- čkuje s Daszyňským a socialisty, pohlavár strany dává se upláceti atd., tak, že nikdo neví co chce. Ale my víme co chce: kdo platí, tomu se zpívá, jak se hraje, tak se tančí. Jednou zaplatí židé, podruhé socialisté, jednou z té, podruhé z oné strany kyne dobrý obchůdek a podle toho se píše, na oko anti- semitsky, aby to táhlo.
Krakov
16 article
Nedávno měli jsme tu pěknou podívanou v rad- nici. Nevěřili jsme ani svým očím, zdálo se nám, že nejsme v židovském městě, že staří šlechtici polští povstali z hrobu. Co se stalo? Na podzim, když vět- šina katolíků radních seděla na venkově, zařídili to židovští otcové města (počtem jich 15) s opravou vo- lebního řádu tak chytře, že usneseno zavésti čtvrtou kurii volební se 14 radními. Právo voliti v ní měl by každý 20letý mužský (ženské protestovaly proti tomu), bydlící rok v Krakově. Mělo to býti všeobecné hlasovací právo do rady města. Hloupí gojimové v radnici uvěřili pejzatým kolegům a hlasovali s nimi, takže malá pozůstalá částka proti návrhu byla v men- šině a návrh většiny židovské byl přijat. Teď teprve pánové, hovící sobě na zdravém vzduchu, poznali, jaké chyby nepřítomností svoií se dop istili, nebot v nové kurii by voleni byli zajisté jen židé nebo so- cialisté. Přišel tedy hr. Potocký s návrhem na počátku tohoto roku, aby do protokolu rady pojat byl proteat
Potocká Krakov