ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8ae6db20-fda0-11e8-9984-005056825209
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 23, work 4, person 19, org 1
1 masthead
Číslo 31.
2 masthead
V Praze, dne 2. února 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Redakce, administracea expedice: Praha, Pštrossova ulice. číslo 200—II. Netrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější insercí po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední. Jednotlivé číslo za 8 Telefon redakce č. 1126. 7 hodin 35 minut ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 53 minuty večer
Praha Pštrossův ulice
5 article
Slunce vycházív
6 title
ULILKÉ LIS
7 article Pátek:
Pátek: Očišťování Panny Mrarie. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Alžbětinek (ve Slup.) od 31. ledna do 4. února. Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně . . . .. 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně ... K 8.— celoročně. ... K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— po Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: čtvrtletně . .. K 13.20 eloročně .K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
Praha Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Anglie Rusko pannus Mrarie Italia
8 article
Příští číslo vyjde zítra v sobotu 3. února o 12. hodině polední. „Pappagallismo.« = Anglické listy se horší, že katolické novinář- stvo v přítomné válce v jižní Afřice cítí s Boery, ač jsou zatvrzelejšími nepřátely kätolíků, než sami ba- vlnářští Angličané i se svým puritanismem. Co však píší všechny skoro listy v stejně žalostivé tonině, praporečník listů anglických »Times« přinesl ha- nebný článek o změně politiky papežské, kterou označuje jako odvolání se od »Caesara k lidu« a po- dezřívá veškeré sociální činnosti papežské i činnosti katolíků italských z pohnutek nevlasteneckých a so- beckých, ano viní katolíky, že kolem sebe shromažďují republikány, socialisty, ano i anarchisty, aby pomocí jich mohli svrhnouti monarchický systém v Italii.
Boer Angličan
9 article
»Voce della Verita« odpovídá, že tak mohl psáti prosťáček, který nezná poměrů ani věcí a píše, že tuto domněnku roztrušují liberálové vlaští, aby si učinili záminku vystupovati násilně proti katolické organisaci, která se provedla skoro ve všech dioece- sích; činí z katolíků revolucionáře proti »korunované revoluci« Viktora Emanuele a spojence všech pod- vratných živlů v Italii. Činí z katolíků šiřitele pro- pasti, kteří pomocí všeobecného rozvratu v Italii chtějí domoci se spravedlnosti. Na stranu jejich se postavily též »Times«. Liberálové vydali heslo pro Italii, aby přivržence sv. Stolice uvedli v podezření — na všech stranách liberálních se ozývá »pappagallismo« jako křik papouškův, kterýmž slovem má býti malo- váno nové strašidlo klerikalismu, jenž pozbyl své křiklavosti. Nová barva na chytání hejlů jest »pappa- galismo«, katolíci nepřátelé vlasti, řádů stávajícícha spojenci všech podvratných živlů. Křik povstal proto, že v Italii provedena kat. organisace do r. 1898 v 18 krajích t. j. 188 dicecesích, či ve 4044 farách, kterouž šíří 186 časopisů a která provedla pomocí
Emanuele Stolica Voc della Verita Italia
10 article
Raiffeisenovek velmi mnoho dobrého obyvatelstvu vlašskému. Proto nastávající jubileum na sklonku XIX. věku líčí jako politickou akci k posilnění ka- tolíků. Kolikráte dával Lev XIII. důraz na mír, ko- likráte pozvedl hlasu proti anarchii, ale proto přece jest házen s nimi do jednoho pytle: »pappagalismo« ozývá se na všech stranách v Italii. Dobrý a šle- chetný úmysl vykládá se ve zlé — zlými. Podobné divadlo vidíme v Německu, kde zahá- jena nová štvanice proti katolickému ústavu na ochranu »bílých dětí pohanských«, jehož centrálka jest v klášteře kolínském »Maria- Hilf«. Úkol tohoto podniku jest záchrana dětí ne- křtěných v severních krajinách německých, kde do- pracovali to protestanté tak daleko, že dítek nekřtě- ných jest na statisíce. Posíláme-li na záchranu protestantských dětí misionáře i peníze do vzdálených končin mořských, co jest bližšího, než že upřímní miloeníeí důšísnaží se zachrániti i pohanů bílých, kteří se vyskfují v posledních desítiletích i mezi křésťany, meži nimiž jest nejeden pastor, který křtu sv neudíjí ani ako Luther, ani jako Kalvín, ale zcela »moderně« o něm soudí jako druhdy pověstný Gorham v Angli, jehož případ způsobil obrat Man- ningův a četných jeho přátel. Však protestantské listy s »Reichsbote« v čele, sahájily akci — proti podniku »na záchranu protestantských dětí bílých«, poněvadž jest to urážka protestantů, když katolící křtí též znovu třeba s podmínkou dítky protestanty křtěné. O nekřtěných mlčí a proti znovukřtění bručí.
Hilf Luther Kalvín Italia Německo Angl
11 article
»Reichsbote« ovšem mlčel, když protestantské prin- cezny byly znova křtěny v pravoslavné církvi a celý protestantský svět zve na výpravu proti — katolí- kům a proti Jesuitům, protože tito mají býti připuštěni do říše »za cenu lidí«, které má zaplatiti lid německý. Aby Jesuity hodně protestanté očernili, roztrušují a na jisto tvrdí, že »gondoly Vilémovy« a odvolání zákazu proti Jesuitům, jsou jako »houska na krámě«. Nedávno přinesli jsme čísla udávající ztráty dítek katolických ve smíšených manželstvích v Německu. Při všech těch ztrátách katolických, ještě jsou vylí- čeni katolíci jako vlci hltaví. Tato směs tupící vše katolické, jest jediná páka protestantů a příčina, že tak veliké obtíže činí návrat do církve, jak znovu dokazuje vynikající konvertita ameri- cký dr. prof. Costa, jenž v den sv. Františka Xav. 1899 vstoupil do církve katolické v Americe. Anglické listy katol. přinášejí zprávy o jeho obrácení a důvody, jež ho k tomu vedly. Sám praví, že proces ten trval »mnoho let, jak vědí všichni, kdo se s ním stýkali, nebo bylo mu překonati soustavu, v níž byl vycvičen a vychován.« Zajisté konvertita rázu prof. dra. Costy, jenž v episkopální církvi zastával přední úřad, vyváží významem svým celý papouškový řev »pryč od Říma« v Čechoněmcích a »pappagallismo« ve Vlaších a »no popery« v Anglicku, poněvadž jest to křik lidí nemyslících. Myslící Costa vrací se do církve, a křiklaví papouškové lítají z ní.
profesor Costa Xav doktor Vilémov Německo Amerika Řím Čechoněmec Vlachy
12 article Zprávy politické.
Zprávy politické. K situaci. Není žádné pochybnosti, že vy- rovnávací česko-německé konference, kteréž budou zahájeny již v pondělí, těší se té největší pozornosti. Záležíť na nich nad míru mnoho. Zdar jejich mohl by míti v zápětí alespoň jakési příměří v našich politicko-národních bojích, nezdar znamenal by roz- hodné zveličení a zhoršení těchto politování hodných bojů. Aby trvaly dále, může býti přáním jenom ta- kových politiků, kteří těží z nich pro sebe a kromě toho rádi ještě by zavlekli říši do podruží mocné sou- sední říše. Nedivno proto, že tito politikové — radiká- lové němečtí — pozvání zamítli a na konference se nedostaví.
národní boj
13 article
Že Němci konservativní přejí si z plna srdce, aby konference byly korunovány žádoucím výsledkem, uvedli jsme již několikráte. Přes to časopisecké jejich orgány netají se nadějemi zrovna růžovými. »Grazer Volksbl.« píše na př.: »Až pan šl. Körber přivítá členy konference, bude moci si otříti s čela pot — neboť seskupiti kolem jednoho stolu živly tak různo- rodé a tak dlouholeté nepřátely, není žádnou snadnou prací — ale pro ozdravění rakouského parla- mentu vykonáno tím ještě málo. Můžeť konference až příliš snadno státi se lékařským konsiliem, při kterém těžce nemocný připravuje se na brzkou smrt. Ani výčitka, že mnozí ze členů konference vyléčili parlamentarismus až — do smrti, nebyla by s to, odvrátiti od toho, aby zapěli parlamenta- rismu také pohrobní píseň. Mnozí političtí obchodníci snadně zjednali si v době vnitřně-politických zmatků slávu a čest, a tito lidé pobíhají sem tam již po celé týdny, aby zmařili poslání Körbrovo a budou jako vrátní při konferenci nebo jako čumilové (»kibici«) v síni konferenční pracovatl k tomu, aby namáhavě vystavěná budova konferenční sřítila se zas jako do- mek z karet. Než nehledě k těmto politickým obchodníkům budou Čechové v síni konferenční cítiti se mnohem silnějšími nežli Němci. První spojuje nejen stejný ná- rodní a státoprávní program, nýbrž také program ho- spodářský a politický, kdežto Němci spojováni jsou jenom velmi slabou páskou německé poruky a svato- dušním programem. Tak míchaná společnost, jaká jest v německé poruce, nemůže sejíti se ani ve voze železničním. Židovští liberálové a křesťanští sociálové, kteří až na nůž potírají se v říšském hlavním městě, V Praze, dne 1. února.
Němec Grazer Volksbl Körber Čecho Praha
14 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Kus sociální práce.
15 article
Ž. — Zvámy jsou salesianské ústavy Dona Bosca, které se rozšířily nejen v Italii, nýbrž po celém světě. Tyto všímají si hlavně opuštěných dítek, jež hledí vymaniti z ovzduší, kde jim hrozí zkáza duševní i tě- lesná. My ovšem tak velikých a požehnaně působících ústavů dosud nemáme, ač bychom jich nemálo potře- bovali. Avšak je třeba zaznamenati pokusy, které s k tomu konci podnikají, aby byly provedeny lidu- milné zásady zakladatele salesianských ústavů. Avšak nejen zaznamenati jest třeba tyto podniky, nýbrž také podporovati, neboť jenom všestrannou podporou možno dokázati hojně úspěchů. Proto upozorňujeme několika slovy na »Růžencovou výrobnu«, která si obrala za úkol ujímati se opuštěných, zmrza- čených dívek, jež by jinak bídně živořily a ještě bí- dněji zahynuly. Těchto dní byla nám zaslána stručná zpráva o nevypsatelné bídě malíře, který bez vlastní viny byl uvržen v nedostatek s celou svojí rodinou. Ne- měli jsme valné naděje, že sbírka se potká s vý- sledkem právě proto, že těch sbírek jest čím dál, tím více, Avšak přece jsme byli příjemně překvapeni, když jsme doslechli, že upozornění to přineslo hojný užitek, neboť nejen co do stránky peněžní, nýbrž co jest ještě důležitějšího, že byla malíři slíbena práce, aby tak vyvázl z nepříjemné, nucené stávky. Bylo by si přáti, aby podobně bylo jednánoi vůči »Růžencové výrobně«. Zasluhuje toho plnou měrou. Zaměstnává totiž ve svém závodě 43 dívky, jež jsou stíženy tělesnými vadami. Pražské ghetto bylo v té věci hojným zásobištěm tohoto ústavu.
Zváma Bosco Růžencová
16 article
Lidumilové odebrali se do skutečných brlohů, které byly určeny za byt nešťastníkům. V podzemníchi nadzemních skrýších, o nichž bychom se nikdy ne- domnívali, že by tam bylo možno najíti lidskou bytost. Je potřebí se plaziti podél zdi, aby chodci neupadli. Schouleno v zákoutí, v příšerné tmě sedí tu v cárech špinavých ubožátko, které přemýšlí o — smrti. Uvažuje, že by byl odchod z tohoto světa skutečným vysvobozením. Otevrou se dveře tiše, ne- směle, v přítmí není viděti lidské bytosti. Snad se příchozí zmátli, bude to asi sklep; chtějí se vrátiti. Patrně se zmýlili. Však hle! Oko si zvyká na toto pološero; něco se pohnulo. »Je tu někdo?« Pláč jest odpovědí na dotaz. Příchozí přistoupí blíže. Rozsvítí malou lampičku, která vydává matné světlo po brlohu podzemním. Kostra objevuje se tu zrakům návštěvníků. Bledý obličej, kosti vyčnívající, tělo přioděné šatem, který jest okolo děr celý — bázeň lze zříti na polekané dívce. »Já ještě nechci umřítí! Smrti, nechoď ještě pro mne; nezkusila jsem nikdy nic dobrého na světě, byla jsem odstrkována jako vyvrhel lidský, ale přece bych ještě nerada umfela!« Křečovité vzlykání ne- bralo konce. Ubožátko, mělo za to, že přišla si proň smrt. Přála si ji, ale — jako jiní pozemští obyvatelé se jí lekla, když měla za to, že se dostavila. »Upokoj se, milé dítě! Jsme dobrými přátely opuštěných. Chceme se tebe ujati!« Pláč ustává po- nenáhlu, veliké oči se ještě více otvírají! Nemožno!
17 article
Vždyť každý nešťastným tvorem pohrdal. Byla na obtíž lídem, u nichž bydlela. Rány, spílání a na- dávky byly jí každodenním údělem; zvláště toho dne zakusila největších útrap. Sklouzlať na náledí — bylo to v zimě — a zlomila si nohu, ne pravou, nýbrž přidělanou. Proto její impresario tolik zuřil. Nemohla jíti na žebrotu, až bude zpravena noha u bandažisty. S hrůzou vyprávěl sirotek o svých útrapách. Bylť nástrojem necitelného ziskuchtivého potomka ná- roda zavrženého, který s nim konal dobré obchody, neboť přinášel mu ze svých žebravých potulek hojnou »mzdu«. Běda mu, když přinesl málo! Lidé proto již se nejednou nad mladým žebráčkem ustrnuli, když si stěžoval, že bude bit, jakmile nepřinese určité almužny. Škoda pražského ghetta! Takových exemplářů byla tam hojnost. Kam se ubohé bytosti odstěhovaly? Několik jich jest v Růžencové výrobně v Konvikt- ské ulici, kde se odehrává druhé jednání tohoto obrazu ze života. Vejdeme! Všude čistota a vzorný pořádek. V pracovně v přízemí zaměstnáno jest as 8 dívek slušně a čistě ustrojených, kvetoucích tváří a kypících zdravím. Vyšívají paramenta za dozoru zkušené od- bornice. Práce přesně podle slohu církevního, vkusná, prostá i umělecká — podle objednávky. V této věci duchovenstvo vykoná kus záslužné práce, objedná-li si na zkoušku církevní roucha z tohoto ústavu. Jdeme nahoru. Druhá pracovna, prostranná, světlá. Dlouhý stůl, okolo něho řada dívek, na stole korálky, klokočová a jiná zrnka, drátky a ostatní věci potřebné k výrobě růženců. Jsmeť v růž en- cové výrobně. Je tu čilý život. Jasné oko zvěstuje nám spo- kojenost srdce. Smích a žert střídá se se zpěvem,
Rán Konvikt ský ulice