2
masthead
V Praze, dne 2. února 1900.
Praha
4
article
Redakce, administracea
expedice:
Praha, Pštrossova ulice.
číslo 200—II.
Netrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Nezapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější insercí po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8
Telefon redakce č. 1126.
7 hodin 35 minut ráno.
Slunce zapadá ve 4 hodiny 53 minuty večer
Praha
Pštrossův ulice
5
article
Slunce vycházív
7
article
Pátek:
Pátek:
Očišťování Panny Mrarie.
Čtyřicetihodinná pobožnost
v chrámu Páně
u Alžbětinek (ve Slup.) od 31. ledna do 4. února.
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
měsíčně . . . ..
2.80
čtvrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . ..
K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně . . . ..
čtvrtletně ... K 8.—
celoročně. ... K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.... K 48.—
po Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie, Bel-
ie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně . .. K 13.20
eloročně
.K 52.80
Telefon redakce č. 1126.
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Anglie
Rusko
pannus Mrarie
Italia
8
article
Příští číslo vyjde zítra v sobotu 3. února
o 12. hodině polední.
„Pappagallismo.«
= Anglické listy se horší, že katolické novinář-
stvo v přítomné válce v jižní Afřice cítí s Boery, ač
jsou zatvrzelejšími nepřátely kätolíků, než sami ba-
vlnářští Angličané i se svým puritanismem. Co však
píší všechny skoro listy v stejně žalostivé tonině,
praporečník listů anglických »Times« přinesl ha-
nebný článek o změně politiky papežské, kterou
označuje jako odvolání se od »Caesara k lidu« a po-
dezřívá veškeré sociální činnosti papežské i činnosti
katolíků italských z pohnutek nevlasteneckých a so-
beckých, ano viní katolíky, že kolem sebe shromažďují
republikány, socialisty, ano i anarchisty, aby pomocí
jich mohli svrhnouti monarchický systém v Italii.
Boer
Angličan
9
article
»Voce della Verita« odpovídá, že tak mohl psáti
prosťáček, který nezná poměrů ani věcí a píše, že
tuto domněnku roztrušují liberálové vlaští, aby si
učinili záminku vystupovati násilně proti katolické
organisaci, která se provedla skoro ve všech dioece-
sích; činí z katolíků revolucionáře proti »korunované
revoluci« Viktora Emanuele a spojence všech pod-
vratných živlů v Italii. Činí z katolíků šiřitele pro-
pasti, kteří pomocí všeobecného rozvratu v Italii chtějí
domoci se spravedlnosti. Na stranu jejich se postavily
též »Times«. Liberálové vydali heslo pro Italii, aby
přivržence sv. Stolice uvedli v podezření — na všech
stranách liberálních se ozývá »pappagallismo«
jako křik papouškův, kterýmž slovem má býti malo-
váno nové strašidlo klerikalismu, jenž pozbyl své
křiklavosti. Nová barva na chytání hejlů jest »pappa-
galismo«, katolíci nepřátelé vlasti, řádů stávajícícha
spojenci všech podvratných živlů. Křik povstal proto,
že v Italii provedena kat. organisace do r. 1898
v 18 krajích t. j. 188 dicecesích, či ve 4044 farách,
kterouž šíří 186 časopisů a která provedla pomocí
Emanuele
Stolica
Voc della Verita
Italia
10
article
Raiffeisenovek velmi mnoho dobrého obyvatelstvu
vlašskému. Proto nastávající jubileum na sklonku
XIX. věku líčí jako politickou akci k posilnění ka-
tolíků. Kolikráte dával Lev XIII. důraz na mír, ko-
likráte pozvedl hlasu proti anarchii, ale proto přece
jest házen s nimi do jednoho pytle: »pappagalismo«
ozývá se na všech stranách v Italii. Dobrý a šle-
chetný úmysl vykládá se ve zlé — zlými.
Podobné divadlo vidíme v Německu, kde zahá-
jena nová štvanice proti katolickému ústavu na
ochranu »bílých dětí pohanských«,
jehož centrálka jest v klášteře kolínském »Maria-
Hilf«. Úkol tohoto podniku jest záchrana dětí ne-
křtěných v severních krajinách německých, kde do-
pracovali to protestanté tak daleko, že dítek nekřtě-
ných jest na statisíce. Posíláme-li na záchranu
protestantských dětí misionáře i peníze do vzdálených
končin mořských, co jest bližšího, než že upřímní
miloeníeí důšísnaží se zachrániti i pohanů bílých,
kteří se vyskfují v posledních desítiletích i mezi
křésťany, meži nimiž jest nejeden pastor, který křtu
sv neudíjí ani ako Luther, ani jako Kalvín, ale
zcela »moderně« o něm soudí jako druhdy pověstný
Gorham v Angli, jehož případ způsobil obrat Man-
ningův a četných jeho přátel. Však protestantské
listy s »Reichsbote« v čele, sahájily akci — proti
podniku »na záchranu protestantských dětí bílých«,
poněvadž jest to urážka protestantů, když katolící
křtí též znovu třeba s podmínkou dítky protestanty
křtěné. O nekřtěných mlčí a proti znovukřtění bručí.
Hilf
Luther
Kalvín
Italia
Německo
Angl
11
article
»Reichsbote« ovšem mlčel, když protestantské prin-
cezny byly znova křtěny v pravoslavné církvi a celý
protestantský svět zve na výpravu proti — katolí-
kům a proti Jesuitům, protože tito mají býti připuštěni
do říše »za cenu lidí«, které má zaplatiti lid německý.
Aby Jesuity hodně protestanté očernili, roztrušují a
na jisto tvrdí, že »gondoly Vilémovy« a odvolání
zákazu proti Jesuitům, jsou jako »houska na krámě«.
Nedávno přinesli jsme čísla udávající ztráty dítek
katolických ve smíšených manželstvích v Německu.
Při všech těch ztrátách katolických, ještě jsou vylí-
čeni katolíci jako vlci hltaví. Tato směs tupící vše
katolické, jest jediná páka protestantů a příčina, že
tak veliké obtíže činí návrat do církve, jak znovu
dokazuje vynikající konvertita ameri-
cký dr. prof. Costa, jenž v den sv. Františka
Xav. 1899 vstoupil do církve katolické v Americe.
Anglické listy katol. přinášejí zprávy o jeho obrácení
a důvody, jež ho k tomu vedly. Sám praví, že proces
ten trval »mnoho let, jak vědí všichni, kdo se s ním
stýkali, nebo bylo mu překonati soustavu, v níž byl
vycvičen a vychován.« Zajisté konvertita rázu prof.
dra. Costy, jenž v episkopální církvi zastával přední
úřad, vyváží významem svým celý papouškový řev
»pryč od Říma« v Čechoněmcích a »pappagallismo«
ve Vlaších a »no popery« v Anglicku, poněvadž jest
to křik lidí nemyslících. Myslící Costa vrací se
do církve, a křiklaví papouškové lítají z ní.
profesor
Costa
Xav
doktor
Vilémov
Německo
Amerika
Řím
Čechoněmec
Vlachy
12
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
K situaci. Není žádné pochybnosti, že vy-
rovnávací česko-německé konference, kteréž budou
zahájeny již v pondělí, těší se té největší pozornosti.
Záležíť na nich nad míru mnoho. Zdar jejich mohl
by míti v zápětí alespoň jakési příměří v našich
politicko-národních bojích, nezdar znamenal by roz-
hodné zveličení a zhoršení těchto politování hodných
bojů. Aby trvaly dále, může býti přáním jenom ta-
kových politiků, kteří těží z nich pro sebe a kromě
toho rádi ještě by zavlekli říši do podruží mocné sou-
sední říše. Nedivno proto, že tito politikové — radiká-
lové němečtí — pozvání zamítli a na konference se
nedostaví.
národní boj
13
article
Že Němci konservativní přejí si z plna srdce,
aby konference byly korunovány žádoucím výsledkem,
uvedli jsme již několikráte. Přes to časopisecké jejich
orgány netají se nadějemi zrovna růžovými. »Grazer
Volksbl.« píše na př.: »Až pan šl. Körber přivítá
členy konference, bude moci si otříti s čela pot —
neboť seskupiti kolem jednoho stolu živly tak různo-
rodé a tak dlouholeté nepřátely, není žádnou snadnou
prací — ale pro ozdravění rakouského parla-
mentu vykonáno tím ještě málo. Můžeť konference
až příliš snadno státi se lékařským konsiliem, při
kterém těžce nemocný připravuje se na brzkou
smrt. Ani výčitka, že mnozí ze členů konference
vyléčili parlamentarismus až — do smrti, nebyla
by s to, odvrátiti od toho, aby zapěli parlamenta-
rismu také pohrobní píseň. Mnozí političtí obchodníci
snadně zjednali si v době vnitřně-politických zmatků
slávu a čest, a tito lidé pobíhají sem tam již po celé
týdny, aby zmařili poslání Körbrovo a budou jako
vrátní při konferenci nebo jako čumilové (»kibici«)
v síni konferenční pracovatl k tomu, aby namáhavě
vystavěná budova konferenční sřítila se zas jako do-
mek z karet.
Než nehledě k těmto politickým obchodníkům
budou Čechové v síni konferenční cítiti se mnohem
silnějšími nežli Němci. První spojuje nejen stejný ná-
rodní a státoprávní program, nýbrž také program ho-
spodářský a politický, kdežto Němci spojováni jsou
jenom velmi slabou páskou německé poruky a svato-
dušním programem. Tak míchaná společnost, jaká
jest v německé poruce, nemůže sejíti se ani ve voze
železničním. Židovští liberálové a křesťanští sociálové,
kteří až na nůž potírají se v říšském hlavním městě,
V Praze, dne 1. února.
Němec
Grazer Volksbl
Körber
Čecho
Praha
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Kus sociální práce.
15
article
Ž. — Zvámy jsou salesianské ústavy Dona Bosca,
které se rozšířily nejen v Italii, nýbrž po celém světě.
Tyto všímají si hlavně opuštěných dítek, jež hledí
vymaniti z ovzduší, kde jim hrozí zkáza duševní i tě-
lesná. My ovšem tak velikých a požehnaně působících
ústavů dosud nemáme, ač bychom jich nemálo potře-
bovali. Avšak je třeba zaznamenati pokusy, které s
k tomu konci podnikají, aby byly provedeny lidu-
milné zásady zakladatele salesianských ústavů. Avšak
nejen zaznamenati jest třeba tyto podniky, nýbrž také
podporovati, neboť jenom všestrannou podporou
možno dokázati hojně úspěchů. Proto upozorňujeme
několika slovy na »Růžencovou výrobnu«,
která si obrala za úkol ujímati se opuštěných, zmrza-
čených dívek, jež by jinak bídně živořily a ještě bí-
dněji zahynuly.
Těchto dní byla nám zaslána stručná zpráva
o nevypsatelné bídě malíře, který bez vlastní viny
byl uvržen v nedostatek s celou svojí rodinou. Ne-
měli jsme valné naděje, že sbírka se potká s vý-
sledkem právě proto, že těch sbírek jest čím dál,
tím více, Avšak přece jsme byli příjemně překvapeni,
když jsme doslechli, že upozornění to přineslo hojný
užitek, neboť nejen co do stránky peněžní, nýbrž co
jest ještě důležitějšího, že byla malíři slíbena práce,
aby tak vyvázl z nepříjemné, nucené stávky.
Bylo by si přáti, aby podobně bylo jednánoi
vůči »Růžencové výrobně«. Zasluhuje toho plnou
měrou. Zaměstnává totiž ve svém závodě 43 dívky,
jež jsou stíženy tělesnými vadami. Pražské ghetto
bylo v té věci hojným zásobištěm tohoto ústavu.
Zváma
Bosco
Růžencová
16
article
Lidumilové odebrali se do skutečných brlohů, které
byly určeny za byt nešťastníkům. V podzemníchi
nadzemních skrýších, o nichž bychom se nikdy ne-
domnívali, že by tam bylo možno najíti lidskou
bytost. Je potřebí se plaziti podél zdi, aby chodci
neupadli. Schouleno v zákoutí, v příšerné tmě sedí
tu v cárech špinavých ubožátko, které přemýšlí
o — smrti. Uvažuje, že by byl odchod z tohoto světa
skutečným vysvobozením. Otevrou se dveře tiše, ne-
směle, v přítmí není viděti lidské bytosti. Snad se
příchozí zmátli, bude to asi sklep; chtějí se vrátiti.
Patrně se zmýlili. Však hle! Oko si zvyká na toto
pološero; něco se pohnulo.
»Je tu někdo?« Pláč jest odpovědí na dotaz.
Příchozí přistoupí blíže. Rozsvítí malou lampičku,
která vydává matné světlo po brlohu podzemním.
Kostra objevuje se tu zrakům návštěvníků. Bledý
obličej, kosti vyčnívající, tělo přioděné šatem, který
jest okolo děr celý — bázeň lze zříti na polekané
dívce. »Já ještě nechci umřítí! Smrti, nechoď ještě
pro mne; nezkusila jsem nikdy nic dobrého na světě,
byla jsem odstrkována jako vyvrhel lidský, ale přece
bych ještě nerada umfela!« Křečovité vzlykání ne-
bralo konce. Ubožátko, mělo za to, že přišla si proň
smrt. Přála si ji, ale — jako jiní pozemští obyvatelé
se jí lekla, když měla za to, že se dostavila.
»Upokoj se, milé dítě! Jsme dobrými přátely
opuštěných. Chceme se tebe ujati!« Pláč ustává po-
nenáhlu, veliké oči se ještě více otvírají! Nemožno!
17
article
Vždyť každý nešťastným tvorem pohrdal. Byla na
obtíž lídem, u nichž bydlela. Rány, spílání a na-
dávky byly jí každodenním údělem; zvláště toho dne
zakusila největších útrap. Sklouzlať na náledí — bylo
to v zimě — a zlomila si nohu, ne pravou, nýbrž
přidělanou. Proto její impresario tolik zuřil. Nemohla
jíti na žebrotu, až bude zpravena noha u bandažisty.
S hrůzou vyprávěl sirotek o svých útrapách.
Bylť nástrojem necitelného ziskuchtivého potomka ná-
roda zavrženého, který s nim konal dobré obchody,
neboť přinášel mu ze svých žebravých potulek hojnou
»mzdu«. Běda mu, když přinesl málo! Lidé proto již
se nejednou nad mladým žebráčkem ustrnuli, když
si stěžoval, že bude bit, jakmile nepřinese určité
almužny.
Škoda pražského ghetta! Takových exemplářů
byla tam hojnost. Kam se ubohé bytosti odstěhovaly?
Několik jich jest v Růžencové výrobně v Konvikt-
ské ulici, kde se odehrává druhé jednání tohoto obrazu
ze života.
Vejdeme! Všude čistota a vzorný pořádek.
V pracovně v přízemí zaměstnáno jest as 8 dívek
slušně a čistě ustrojených, kvetoucích tváří a kypících
zdravím. Vyšívají paramenta za dozoru zkušené od-
bornice. Práce přesně podle slohu církevního, vkusná,
prostá i umělecká — podle objednávky. V této věci
duchovenstvo vykoná kus záslužné práce, objedná-li
si na zkoušku církevní roucha z tohoto ústavu.
Jdeme nahoru. Druhá pracovna, prostranná,
světlá. Dlouhý stůl, okolo něho řada dívek, na stole
korálky, klokočová a jiná zrnka, drátky a ostatní
věci potřebné k výrobě růženců. Jsmeť v růž en-
cové výrobně.
Je tu čilý život. Jasné oko zvěstuje nám spo-
kojenost srdce. Smích a žert střídá se se zpěvem,
Rán
Konvikt
ský ulice