3
masthead
8. března 1901.
5
article
kdo by tak usuzoval. Neboť vše, co se stalo,
dálo se za zády polského kola a bez jeho
účastenství, při čemž se přihodilo to, čeho se
polské kolo nejvíc obává: Čechové se doroz-
uměli s Némci (?) a polské kolo vyšlo při tom
se svými požadavky úplně na prázdno. « —
Nejzábavnější je, že si zásluhu o příměří oso-
buje dle »Inf.« také předseda slovanského cen-
tra dr. Šusteršič. Člověk, jenž svou chlapeckou
vzdorovitostí znemožňuje utvoření společného
klubu pro všechny Jihoslovany, tedy klubu, jejž
by česká delegace uvítala s největší radostí
nemůže se nadíti nijaké ochoty se strany české.
poněvadž jemu se s naší strany nijaká laska-
vost prokázati nesmí.
V Praze, 7. března. (Obnovení s tar
pravíce.) Orgány levíce jsou opět znepoko-
jeny některými událostmi ve vídeňské sněmovně
a ve výborech, z nichž soudí, že stará pravice
existuje dále a že není asi daleka doba, kdy
bude i formálně opět obnovena. »W. Tagbl.«
konejší dnes své spolubratry, že dokud není
vyřízena investiční předloha, nemůže býti řeči
o rekonstrukci pravice, poněvadž toho nedovoli
katolické a slovanské centrum, ktéréžlo oba
kluby mají stejný zájem na investicích a vědl.
že by k jich provedení nedošlo, kdyby se stará
pravice obnovila. Čleme tu mezi řádky hrozbu.
že by levice obnovila obstrukci proti znovu-
zrozené pravici. Ale tato hrozba už značně otu-
pěla, zejmena uvážíli se, že němečtí nacioná-
lově z alpských zemí touží po investicích ne-
méně, než jich klerikální a slovinstí krajané.
Čecho
doktor
Šusteršič
Jihoslovan
W Tagbl
Praha
vídeňský sněmovna
6
article
Nejméně vvšak je oprávnéna domněnka něme-
ckých listů, že po obnově staré pravice práhne
delegace česká. Nám stará pravice byla jen
brzdou; prospěch z ní měly jen živly konser-
vativní a klerikální. A ty právě touží po staré
pravici i nyní. Tak píše klerikální »Tirol.
Volksbl.«: »Křesťanští sociálové, kteří jsou
členy německého souručenství, nabyli přesvěd-
čení, že se v náboženských a zásadních otáz-
kách nemohou spolehnouti na pomoc německého
souručenství, ač se ve věcech národních cho-
vají úplně správně. . . Jak křesťanští sociá-
lové, tak i katolický klub středu se přesvědčili,
že ochranu svých náboženských zájmů a obranu
proti útokům na své nejsvětější statky nemohou
trvale hledati u německých, nýbrž u nene-
meckých stran v parlamen te.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. března.
Stambulovci.
Slambulovci jsou krajně rozezleni obratem
v politice bulharské. Domnivali se, že kníže
jim odevzdá otěže vlády, když najednou stal
se dohoda mezi karayelovci a cankovci a kniže
svěřil vládu jim. Stambulovci viní z toho ru-
ského diplomatického zástupce Bachmetěva, jenž
do strannických sporů bulharských zasáhl, aby
je vyrovnala protivníky přiměl ke společné
přáci. To by mu všude jinde počítali za zá-
sluhu, jen spletené hlavy stambulovců vidí v tom
zločin, ovšem ne na bulharském národě, nýbrž
na nich spáchaný. Budou tedy následovni i
Štěpána Stambulova pracovati k tomu, aby dílo
Bachmetěva zmařili a požár osobných třeni
znovu rozdmychali.
Stambulov
Tirol
Praha
7
article
sv luasllaa nnre
bcpnane
8
article
Makedonie.
Makedonie.
Turečtí vojáci všude se dopouštějí hrubýeh
výtržností. Všechna měsťa s posádkami jakoby
byla ve stavu obležení. Nuri paša, velitel v
Skoplji, sám se dopouští násilností spolu s Meh-
medem pašou, velitelem žandarmerie. Nejlepšl
měšťany bez příčiny zatýkají a zavírají. Okolní
sedláci, kteří šli do Skoplje na pazar, byli voj-
skem zahnáni domů. Žandarmové přišli do vsl
Tbrahimova, aby zatkli nějakého Stanča Jovova.
Tomu rozkazu rozuměli tak, že ves přepadli
sedláky tloukli, tak že jich mnoho prehlo pře
pole. Na mnoha jiných místech sedláci neče-
kají, až tuečtí vojáci a žandarmové přitrhnou,
a utikají do Srbska, na Černou Horu a do Bul-
harska. Ve vsi Kyselé Vodě vojáci zapálili
dům, že jím hned neotevřeli; ale otevřit ne-
mohli, prolože nikoho nebylo doma. Sám va-
lija jest už bezsilný naproti nasilnému vojsku.
Ve vsi Dračevě udála se litá srážka mezi voj-
skem a sedláky. Mnoho krovů bylo přitom
spáleno.
Stančo Jovův
Makedonie
Meh
Srbsko
Černá Hora
9
article
Trojspolek a Italie.
Do nového italského ministerstva vstoupi
p. Pripetti jako ministr zahraničných záležitostí.
Protože Pripetti byl dosud ostrým odpůrcem
trojspolku a přívržencem dvojspolku, ruské listy
uvažují o tom, jaký význam jeho ministerstvh
bude míti na další hístorli trojspolku.
»Hosoe Bpena« myslí, že Pripetti jak
ministr nemůže zapříti své vlastenecké přesvěd-
čení, jen mu nyní bude dávat jiný výraz. Troj-
spolek ani o zblo nezvětšil politický význam
Italie. Činnost německých agrárníkův za účelem
změny celných sazeb vyvolala v Italii velkou
nespokojenost. I vládní orgány sehvalují jed-
nání Ruska v té příčině. Pořád sílněji ozývají
se v Italii hlasy Německu nepřátelské a prote-
stují proti prodloužení trojspolku.
»CT« praví: Lhůta trojspolku vyprší
r. 1903. Otázka o jeho obnovení vážně s
skomplikuje s otázkou o obnovení obchodních
smluv, jež politika Německa dělá málo podob-
ným pravdě. Kromě toho franko-italský anta-
gonism na Středozemním moři stále více mizí
současně vzniká myšlenka rusko -it al-
ského sblížení, již vítá i slovan-
ské obyvatelstyo na břez fe
Pripetti
Rusko
Německo
Troj
Italia
10
article
Adrig.
Adrig.
„Attentát“ na císaře Viléma III. .
Deset jet Vlády Viléma II. minulo bo-
jedinkého atientátu. Leč rok poslední přinesl
naučení německému vládci, jenž nemůže-li jinak
aspoň rázem známek poštovních dává na jevo
zálibu svou v roli vládce pangermánského, ze
takě u Němeů nedostoupila popularita jeho ješte
té výše, aby mu byla hradbou bezpečnou. Jsou
široké vrstvy i německého lidu, kteréž nena-
lezají ukojení svých polřeb a stesků ve snahách
všeněmeckých a imperialistických, vidí i rub
snah těch a cíti spíše tlak světové politiky
podnikavého suveréna, tlak těžce dolehající n
jich podmínky exisjenční. Upřilišněné a pak
nespiněně naděje co do ziskání nových a nov ých
trhů zámořských, způsobily hyperprodukci
v zápětí jejím i reakci a první symptomy hospo
dářské tisně, výpravy zámořské odňaly tisícům
rodin syny i živitele, zvýšily berně a břemena
státní a utužily konečně militarism jako
v žádném státě evropském a to miěrou takou.
že zasahuje dnes v Německu rušivě do všech
poměrův, ano až i do rodinných a soukromých,
k veřejným ani nehledě. Slovem, za vlády
Viléma II. příbylo — mimo snad »nejušlechti-
lejší« část národa, jak byl nový vládce sám
nazval junkery — ostatním massám náros
silně povinností, nepřibylo ale práv, ač-li do-
konce těchto nezůženo. Tím přirozeně v širokých
massách vzniká nespokujenost, rozčilení. Málem
dva milliony hlasův, odevzdaných za posledních
voleb pro socialní demokraty, kteři v Německu
zřejmě hlásají, že jsou republikány, nebylo tak
ani hlasováním o hospodářském programu strany
té, jak spíše manifestováním nespokojeností vůbee.
Vilém III
Vilém II
Německo
11
article
Organisace Všeněmců nedovedly přehlušiti hlasy
její a nedovedly ji utlumiti také vysoké tresty.
rozdilené v bezpočtu procesů pro urážku veli-
čenstva. Od urážky slovem k urážce skulkem
bývá jen krok. Byl-li po 10 let vládce Ně-
mecka bezpečen před smělostí útočníků,od
roka krok onen byl učiněn. Po urážkách sleduji
skutky
Po připadu vratislavském případ bremský.
A protože skutky takové i smýšlení, z nichž
vyplynuly, působí přímo epidemicky, zdá se, že
není ukončena ješté řada nebezpečí, jež bez-
pečnosti Viléma II., jeho živofu a jeho trůnu
hrozí. Sami, nevidouce v žádném aktu nási-
ném vhodný prostředek reformní, nemáme na
druhé strané příčiny, zastávati povázlivý sta
smýšlení a jitření v německé říši. Nikoli, spe-
ciálně k vůli připadu bremskému a vratislav-
skému. Zde i tam běželo o činy abnormálních
lidí, duševně rozrušených, chorobných. Ale zku
šenost učí, že dlouho-li jsou neuspokojováni
v tužbách svých, abnormální rozčilení a pře-
pjetí zmocňuje se celých národův anebi aspoů
jich velikých mass. Proti nebezpečí takového
zjitření myslí nepomůže ni heslo »suprema lex
regis voluntase, nezpomůže blýštění se slávou
vojenskou, nezpomohou na cestách ani seb
hustší vojenské špalíry a kordony policejní.
Také Vilém II., jemuž v prvních měsících
vlády jeho lichotil titul »Arbeiter- K aiser«, má
jen jeden, ale jen jediný prostředek, nabýti opět
klidu někdejšího, jaký skýtá jen vědomí na-
prosté a neochabující bezpečnosti. Prostředek
zcela prostý: dáti císaři, co jest císařovo,
lidu, co lidu náleží. Více práv a méně břemen.
Vilém II
Arbeiter
12
article
Jen spokojenosť lidu vztýčila by kolem něho
hradbu neproniknutelnou, jen lidu štěsti lirave
nahraditi by dovedlo složitý aparát policejní.
bez něhož nelze Vilému II. dnes jediné cesty
podnikati. Jinak veta bude po klidu a volnosti
suveréna, jenž včera ještě zasahovati chte
v kolesa dějin světových a dnes neciti se an
v Německu už bezpečeni Mezitím, co zbožňo-
vatelě Vilěma II. na oné i na této straně hra-
ničných šraňků dychtivě budou sledovati dnes
sebe malichernější delaily o okolnostech atfentátu
a zaznamenávati každý, i obvyklý neb obligátní
projev sdílnosti — list český nemá ovšem příčin
k tomu — nás zajímá především otázka, jaký
vliv bude míti zlučin bremský na povahua
smýšlení temperamentního a vznětlivého vládce
Vilém II
Německo
13
article
Germánstva a jaké důsledky bude míti na jeho
příští politiku. Sesílí-li v této směr dosa vadní,
způsobí-li v politice té dokonce touhu po odvetě
proti proudům lidovým, bude-li chtíti, místo su-
veréna s lidem sblížiti, postaviti mezi něj
massy ještě hojnější kordony vojenské, bude-l
se chtíti — slovem opříti o jich bodáky —
bude míti čin bremského útočníka pro veřejné
poměry v Německu následky vážnější, než jaké
by jinak mohly očekávány býti od činu epi-
leptika neb šílence ! Ocitne li se pak rozhodující
činitel na bludné cestě, octne se i trůn — na
šikmé ploše. Interes náš, pozorovatelů vzdá-
lených, na případu bremskému jesti jedině v tom,
sledovati a vystihnonti v čas, dovede-li odvrátit
důsledky svými politiku Německa od srázu,
k němuž zdá se spěti, aneb zdaž naopak svými
účinky tento nebezpočný směr politický sesílí,
ustálí a utvrdí. Politika Německa ociťuje se na
křižovatce osudné, stav věcí tamních spěje
k bodu kritickému! Jsou meze, po nichž návrat
není možnýl
Z Berlína, 7. března. (C.-B.) Bulletn
lékařů. Císař Vilém II. má na pravé tváři ránu
asi 4 cm. dlouhou a zasahující licní kost
rána proniká až na kost a vypadá jako po-
mačkanina. Krvácela velmi silně (dle dolenní
officiosní opravy slabě!) a byla obvázána, aniž
byla zašita. Cisař ztrávil noc jakž tak, nemá
bolení hlavy a daří se mu celkem dobře-
Podepsán bulletin Leutholdem, Bergmannem
Iibergem.
Vilém II
Leuthold
Bergmann
Iiberg
Německo
Berlín
centimetr
14
article
Z Berlína, 7. hřezna. (C.-B.) Pro sv
zranění císař Vilém II. upustil od cesty do Kra-
lovce, kdež hodlal se zúčastniti vysvěcení chrámu
na památku královny Louisv.
n. Z Berlína, 7. března. Dle depeší »Lokal-
Anzeigru« přiskočil, když císař odjižděl v Bremách
z radničního sklepa na nádraží, jakýsi muž
k císařskému kočáru a hodil do kočáru kusem
železa. Císař nastavil ruku, byl však raněn
kusem železa, těžkým 13 libry, po
okem. Útočník jmenem Weiland jest mladý
člověk, narozený 20. dubna 1881 a udal pak,
že jest stížen padoucnici a že byl v lékařském
ošetřování. Byly u něho nalezeny prášky, přede-
psané lékařem. Bezprostředně na to, když hodi
útočník po císaři, přijela stráž na koních, útočník
dostal se pod koně, pokusil se vyskočiti, byl
však veřejným posluhou sražen k zemi. Na
policejní strážníci padl útočník do mdlob a na
celém těle se třásl, za chvíli se ale zotavil.
Císař byl železem zasažen právě, když pozdra-
voval četné zástupy obocenstva, zachvěl sea
stíral rukou krev. Při výslechu skýtal útočník
Weiland obraz velmi zalostný. Jest to mladý,
rusý muž, rýsů ne právě nepříjemných. Attentá
stal se tak rychle, že stráž ani nevěděla, čeho
se útočník, přes nějž se svými koni jela, do-
pustil. Teprve když byl zadržen veřejným po-
sluhou, seznala, oč se jedná. Oděv útočníkův
byl všecek pošpiněn a roztrhán. O pohnutkách
činu útočník úplně mlčí. Policie pátrá po jeho
bratrovi. Dle některých zpráv císař prý z po-
čátku myslil, že byl zraněn květináčem, s okna
spadlým (1). Teprve na nádraží prý se dověděl,
že byl na něj spáchán attentát. Dnes dopoledne
bylo pokračováno ve vyšetřování, Dosud bylo
Vilém II
Weiland
Berlín
15
article
zjištěno jen, že útočník jest stížen padoucnicl.
Císař ještě za své cesty do Berlína telegrafov
z jedné stanice do Brem, že jest lehce poraněn
a že prosí, aby mu byl sdělen výsledek vy-
šetřování. Starosta Brem odjel do Berlina, aby
projevil císaři politování města nad attentátem.
Z Berlína, 7. března. (C.-B.) Vilém I.
jenž byl očekáván na nádraží císařovnou a ři-
ským kaneléřem, přijal v zámku tajného radu
professora Bergmanna. Císař nezúčastní se dneš-
ního důstojnického cvičení v jízdě v postupim-
ských kasárnách, jak původně zamýšlel.
Z Brem, 7. března. (C.-B.) Vyšetřováním
s dělníkem Weilandem nezjistilo se nic nového.
Weiland tvrdí, že o včerejší příhodě »nic nevíe
a prohlašuje stále, že jest epileptikem. Čin
dojem člověka abnormálního, obmezeného.
Z Berlína, 7. března. Ulice, kterou cís a
Vilém jel, jest na místě, kde se stal attentát,
velmi úzká, takže by se mohlo zdáti, že útočník
si toto misto sschválně vyvolil. Železo, jež ude-
řilo císaře do tváře, spadlo na druhé straně
kočáru na zemi, kde je jistý fotograf zvedl.
Císařsáhl si na tvář, po které tekla kre
a pravil: »To jistě někdo hodil na mne ky-
tičku!« Minil, že byl škrábnut jejím drátem.
Na nádraží byl císař upozorněn, že rán
jeho neni tak nepatrná, jako si mysli, načež si
dal císař ránu tělesním lékařemo obvázati.
Bro
Bergmann
Weiland
Vilém
Berlín
Bro
16
article
Weiland tvrdí, že neví ničeho o tom, že
spáchal attentát. Pamatuje se jenom na to, že
slyšel, že císař přijede do Brém. Co se pozděj
stalo, na to se naprosto nepamatuje. Dále praví,
že jest epileptíkem a že jednou v záchvatu
zuřivosli chtěl nevlastního svého otce probod-
nouti. Jindy opět v továrně, v níž pracoval,
chtěl svoji ruku vložiti do kotlu s vařící vodou.
V Brémách prý jest pres 100 lidi, kteří jsou
ochotni to potvrditi.
»Lokalanzeiger« sděluje, že clsa-
řovna sama převzala ošetřování císaře.
Z Berlína, 7. března. (C.-B.) Jak »Nordd.
Allg. Zig.« oznamuje, nebude moci Vilém I.
nepochybně po 14 dní komnatý opustiti. Rán
jest oku dosti blízko i musí proto
cisar oko pyní Setřiti,mcne
Z Berlína, 7 března. (C. B.) Na počátk
schůze říšského sněmu podal předseda dr. Balle-
strem zprávu o útoku na císaře a dodal pak:
»Zdá se až posud, že milostivým řízením
božim poranění není nebezpečné a že císařský
pán náš za nedlouho se opět uzdraví.« Před-
seda vyslovil pak jmenem sněmu rozhořčení
nad činem útočníkovým a prosil boha, aby
smilovaného panovníka brzy opět pozdravil
aby dopřál další ochrany své jeho vznešené
osobě.« Poslanci při slovech těch povstali z míst.
Weiland
Rán
doktor
Ball
Brémy
Berlín
17
article
Ze sociálně demokratických po-
slancův nebyl nikdo přítomen.
Z Berlína, 7. března. (C.-B.) V poslanecké
sněmovně pruské podal předseda zprávu o atten-
tátu brémském, jenž nutí císaře několik dnů
strávili na loži. Odsoudil čin ten a provolal na
konec eísaři slávu, což poslanci opětovali.
Z Brém, 7. března. Útočník, jak z vý-
slechu se seznalo, je skutečně epileptikem
duševně nepřičetným. O sociali-
stických nebo anarchistických
vlivech nemůže prý býti ani re č .
Útočník vypravoval, že včera po celý den
na sobě cítil, že záchvat se dostaví. Dav lidu
a ruch jim na ulici způsobený a volání »Urá«
rozčilení ještě více stupňovaly, tak že skutečně
záchvat na něj přišel. Ta uchopil kus železa,
který před tím na ulici našel, a hodil jim,
protože se mu prý zdálo, jako by byl, jak
v letech dřívějších, na lodi a jako by slyšel
kapitána volati: »Hoďte olovnici.«
Berlín
Brémy
poslanecký sněmovna
18
article
André Chéradame a jeho spis
o rakouské otázce.
Jméno Chéradamovo je u nás ji
dobře známo. Sledujeme činnost mladébo publi-
cisty, který je nejplatnějším a nejhorlivějším
zastancem a vysvětlovatelem věci české ve Francii.
Slovem i pérem pracuje pro nás, neboť on, jako
všichni moderní, pokrokoví francouzští politikové,
kteří procitli konečně z té zhýčkané a sobecké
francouzské nelečnosti ke všemu, co se děje
za hranicemi, je úplně prodehnut vědomím, že
otázka česká je osudnou a exi-
stenční otázkoui pro Francii. Sym-
patie (čchto politiků a publicistů francouzských
pro nás Čechy nemají tudíž toho sentimentálně-
romantického zabarvení, jaké měly před léty velko-
dušné a rytířské projevy Francie pro Poláky
Maďary.
Zde stojíme na půdě praktického zájmu
Sbližují nás společné obavy, společné naděje,
společný nepřítel. »Česká otázka je otázkou fran-
couzskou« prohlásil jeden z největších mužů sou-
časné Francie. Zníčení, udolání národa českého
bylo by katastrofou Francie.
V sympatifch česko franeouzských nemůž
tudíž ani nejstřízlivější a nejpositivnější duch
shledati něco přepjatého, fanfaronského, roman-
tického. Jsou nám diktovány okolnostmi a po-
třebou. Přinesou nám velký zisk, velké posilnění
— snad spásu v kritických okamžicích budoucích.
Beze všeho citlivůstkářství a poseurství musímo
co nejvíce pěstovati, co nejvíce síliti a šířiti
naše styky s národem nejkulturnějším, nejspra-
vedlivějším a nejbohatším.
Chéradam
Chéradamův
Sym
Čecho
Polák
Maďar
Francie
19
article
Naše sympatie, naše přátelství nepatři mezi
ty, které se uzavírají při zpěněných číších,
o slavnostech a na banketech, za velkých frází,
vybuchujících rychle a zářících skvěle, šlehají-
cích vysoko jako rakety ohňostroje, ale zase
stejně rychle hasnoucích ..
Zde se jedná o nejhlubší, o nejvážnější zá-
ležitosti jaké se vyskytují v existenci národů.
Duchové prozíraví, kritičtí a zkušení, ti, kteři
mají dle slov Tallevrandových »budouenost
v mysli« a kteří jsou opravdu bez fráse a bez
parády vlasteneckými — d připravují a pracují
bez oddechu pro sblížení Čechů a Francie.
Z naší strány pak je svrchovaně nutno, abychom
pochopili, jaký význam pro náš zápas politický
má přátelství Francie
Chéradame je vzorem moderního, p
krokového, posilivního, všestranně zkušenéhoa
vzdělaného politika francouzského. Od té doby,
co před dvěma léty jsem poznal jeho činnost,
co jsem sledoval jeho články v různých žurná-
lech a revuích, co jsem z blízka shledal ener-
gickou propagandu věci české jím provozovanou,
byl mi nanejvýše sympatickým a několikráte
jsem 4 na těchto místech se zminil o Chérada-
movi jako o jednom z »přicházejících mužů-
o jednom ze silných a vynikajících z mlad
generace francouzské.
Jsem šťasten, že Chéradame tak záhy
a tak skvěle potvrdil naděje v něj skládané
svou knihou, tyto dny vydanou a v našem listě
již stručně ohlášenou. Je to objemná kniha:
»L'Europe et la question d'Autríche
au seuil du XX. sičcle«, skoro o 450
stranách, provázená 14 mapami, vydaná u firmy
Plon-Nourrit a Co. v Paříži.
Tallevrandový
Čecho
Chéradam
Francie
Paříž
PlonNourritánie
L ' Europe et le question d ' Autríche
20
article
Chéradame vykonal svým dílem neobyčejný
a prospěšný skutek. Jeho kniha bude působit
jako pochodeň vržená do tmy — osvítí na všeeh
stranách — osviti francouzské kruhy parla-
mentní i ruské kruhy politické, k nimž se obrací
a zajisté i ve Vídni bude čtena pozorně, roz-
metá jisté vlivy nedorozumění a neznalosti nad
Sekvanou, Vltavou i Dunajem a okáže otázku
rakouskou a otázku českou v pravém světle.
V předmluvě své krásné knihy zmiňujes
Chěradame mimo jiné o výroku pruského
generála Papka, který pravil o známém memo-
randu dra. Riegra podaném Napoleonu
III.: »Kdybych byl rakouským císařem, dat byeh
Riegrovi velkokříž sv. Leopolda, kdybychi byl
pruským králem, zavřel bych jej do spandavské
pevnosti.«
Kniha Chéradamova je takovým mocným
projevem pro státní myšlénku rakouskou,z
bych se nedivil, kdyby byl, rakouský vyslane
hr. Wolkenstein mu připjal aspoň nějaký dů-
stojnický nebo komturský odznak oficialníh
uznání! Ovšem musila by se »rakouská otázka-
dostati též do pracovny hr. Goluchowského. Že
jinde v diplomatiekých a politických kruzíei
budou čísti knihu velmi pozorně, o tom nelz
pochybovati.
Chéradam
Papka
Riegr
Napoleon III
svatý . Leopold
Chéradamův
Goluchowský
Vídeň
Sekvana
Vltava
Dunaj
21
article
Chéradame zahajuje svou knihu slov
svého učitele Alberta Sorela, velkého histo
rika, který jako professor zécole“ des science
politiques« má značný vliv na nynější mla
svět politický, na tu novou generaci francouz
skou, která zrodila se v hrůzách roku 1870
je trochu vážnější, osvícenější a prozíravější
nežli generace z doby Napoleona III., maršálk
Leboeufa a Offenbacha. Sorel pravil ve svém
spisu »Otázka východní v XVIII. století« : » Pre
století pracuje se na rozluštění otázky východní.
V den, kdy bude se mysliti, že je rozluštěna.
octne se Evropa před otázkou rakouskou . . k«
Francie však zcela zanedbávala otázku ra-
kouskou a — odpykala to. Žurnalista Hervé,
o němž pravil Paul Deschanol, jeho ná-
stupce v Akademii francouzské, že byl »jedním
z nejproziravějších a někdy i nejhlubších duchů
posledních čtyřicetí let«, prohlásil, že r. 1866
u Sadové »Francie bez boje utrpěla nejhorší
svou porázku od Waterloo«. Ale nikdo mu ne-
rozuměl. Hervé varoval stále a přivolával po-
zornost svých krajanů na věci rakouské, na
význam otázky české. Ale nikdo ho nepo-
slouchal.
Chéradam
Sorel
Offenbach
Hervé
Deschanol
Evropa
Francie
Waterloo
22
article
Nyní, když Francie má za sebou katastrofu
sedanskou, kdy hnutí pangermanismu postupuje
stále vyzývavěji a hrozivěji, počinají Francouzové
zabývat se rakouskými věcmi, studují naše po-
měry, cestují, navazují styky.
Chéradame v předmluvě uvádí, jak
vzrůstá znenáhla a pronikavě ve Frančii vědom
o nezbytnosti poznání otázky slovanské. Loni
Léger poučuje o pravém stavu národů slo-
vanských v Rakouska, jejichž sllu a význam
musí prozíravá diplomacie poznati a pochopiti.
jaký účinek může míti opposice těchto národů
proti rozvojí Všeněmecka. Marbeau ve svo
knize »Slaves et Teutons« komentuje slova Sko-
belevova: »Boj je nevyhnutelný mezi Slovany
a Teutony«, dokazuje, že boj tento vznikne
jednoho dne ve střední Evropě. D are ste,
jeden z nejnadanějších přátel českého národa
mezi francouzskými publieišty a politiky v »Revue
de deux Mondes« dne 1. srpna 1895 předpovídá,
ze útisk Čechů Němci bude počátkem konfliktu
a dovozuje evropský význam Čech. Znamenítý
historik a bývalý ministr vyučování Ramba u
zabývá se ve svých spisech též nebezpečím ra-
kouským. A předseda sněmovny franeouzské,
politik bystrý a učený, řečník skvělý, spisovate
nevšední Pavel Deschanel několikráte po-
zoruhodným způsobem poukázal na vážnost ra-
kouské a české otázky pro Francii.
A za těmito přicházejí jiní, mladší mužov
Francie, kteří pokračují v těchto ideách, prohlu-
bují studie jejich a připravují dílo budoucnosti.
Francouz
Chéradam
Teuton
deux Mondes
Čecho
Němec
Rambo
Pavel Deschanel
Francie
Rakousko
Evropa
Čechy
Slovan
23
article
Takovým pracovníkem je autor »Otázky rakou-
ské«, který označuje učel své knihy: vylíčit
pravý stav věcí rakouských, vyvrátiti mylné
představy svých krajanů a lži agencil a tisku
německého, ukázati zneklidňující perspektiv
do budoucnosti a naznačiti, co by pro různ
evropské státy znamenal převrat v Rakousku.
Dlouholetými studiemi, mnohými cestam
připravoval se Chéradame ke svému dílu,
kde je snesen velký a podrobný materiál.
Chéradame dokládá se všude nejzevrub-
nější znalosti pramenů historických, hospodár-
ských, politických, diplomatických, své vývody
podkládá fakty cifer a map a různých doku-
Svou knihu věnoval »členům francouz-
ského parlamentu«, ktorým radi, aby zírali do
budouenosti, aby hleděli vstříc událostem, kter
se připravují. Připomíná jim hrozný příkla
jejich předchůdcův ze sboru zákonodárného,
kteří tím, že neozbrojili mír, vehnali Francii do
záhubné války.
K Chéra da me prohlašuje dále: »Čim
více pokračovala má studía, vzrůstalo tim více
ve mně přesvědčení, že věc Francie
stotožňuje se s věc! spravedl-
ností, a že pro rozluštění otázky rakonské
nejlepší způsob býti dobrým Francouzem bude
býti dobrým Evropanem.
Spis Chéradamův má osm kapitol, v nichž
autor líčí: politickou evoluci Rakouska v XIX
století, pangermanismus, propagandu pangerma-
nismu v Cislajtanii, Rakousko, Uhry, nový stav
věcí, hnutí pangermanistické v Německu a vy-
světluje, jak se může utvářiti rakouská otázka
a čím by bylo Německo rozšířené o Rakousko
a konečně naznačuje ve svých konklusích.
proč a jak je ještě možno zachrániti evropsk
V. Hladík.
mento.
Chéradam
Čim
Francouz
Evropan
Chéradamův
V Hladík
Rakousko
Francie
Uhry
Německo
24
article
Zdravotní komise král. hlav. města
Zdravotní komise král. hlav. města
Prahy
měla dne 6. března schůzi za předsednictví starosy
dra. Vlad. Srba. Městský fysik dr. Záhoř přednee
nejprve sdělení úřadní, jež se týkala hlavně pohyba
infekčních nemocí roku 1900, který byl v tomto ohledn
velice příznivý. Celkem bylo jich hlášeno 2200 pří-
padů, z nichž bylo 1917 domácích a 283 cizíeh
zemřelo 287 a sice 164 domácích a 123 cizích. Na
celkové číslici domácích maji největší podíl planě
neštovice 399 případů a tyfus břišní 404 případy.
Tyfus břišní rozmohl se zvláště v lednu a květnu,
ale číslice nedosáhla přece průměrné výše 500 pří-
padů, jako v letech předešlých, což zajisté jest ve
spojení se zavedením ochranných opatření, náležitou
desinfekcí a lučebním a bakteriologickým vyšetřová
ním vody pitné, odstraněním závad zdravotních okres-
ními lékaři. Spála vykazuje 131 případ, difterie 227.
Poslední tato nemon od zavedení sera Behringon
stále klesá. Spalničky měly 239 případů, zádušný
kašel 220 připadů, chřipka 209 případů (největší po-
hyb náležel březnu a dubnu), zánětů zrnitých spo-
jivky bylo 38 a 17 růží.
Vlad
Srba
doktor
Záhoř
Praha
25
article
Pohyb infekěních nemocí v lednuj av únorusl te
jeví se stoupáním spalniček v lednu na Starém měsl
a v Josefově, únoru pak v Holešovicích- Bubnech
stoupáním difterie zvláště ve školách štěpánské
poznenáhlé zvýšení tyfu břišního v únoru na Starem
městě, Josefově a Holešovicích - Bubnech.
Dalším předmětem porady byla preven ti v na
opatření proti moru. Městský fysik p.l de.
Záho ř podal historický přehled morových epidemi
v Evropě, uvedl jajich příčiny, řka, že měr šíří se
hlavně efiekty po nemoeném, krysami a hmyzem.
Šiření toto podporují sociální bída, hromadění neč-
stoty v domech a na ulicích, špatná kanalisace, pte-
plnění bytů a špatná ventilace.
Konečně přešel ku profyl. opatřením a zákono-
dárství rakouskému ohledně moru, z nichž modernl
jest výnos mim vnitra z r. 1897.
Josefov
Holešovice
Bubno
Evropa
26
article
Poukázal také k místům, kde by morová nemoc-
nice mohla býti umístěna a žádal zdravotní komisi,
by schválila návrhy, jichž provedení jest v Prate
především zapotřebí: zdokonaliti desinfekční zařízení,
vyhledávati a zajistiti místo pro nemocnici isolační
výhradně pro mor, upraviti vývoz smetí a čistění
ulic a zaříditi spalovací pec pro smetí, soustavné bu-
bení krys, urychlíti postup kanalisace.
Po přednášce fyšika rozpředla se velmi čil
débataa -
Měst. radní p. Kasalick ý ukázal k. tomu, ž
se smetky ze dvorů obecních denně pravidelně o-
straňují; spřáteluje se se zařízením spalovaci pec
a upozorňuje, jakým způsobem se urychtovalo letosní
odstraňování sněhu.
Pan dr. K lika dolazoval se fysika, zdali se
bude Yersinovo serum vyráběti ve Vídni, poněvad
po zavlečení moru do Evropy výroba sera v Pařízi
sotva by vystačovala.
Pan prof. dr. Branner upozorňuje na dělen
smetků a popele, a žádá, by smeti z ulice splach-
valo se velkým proudem vody do stoky
Pan prof. Reinsberg jedná o zvláštních ná-
dobách pro smetky v domácnosti (soustava Hurtw-
chova) a přimlouvá se vřele za spalování smietno
z ulic ; rovněž i popele, poněvadž se v něm nalezaji
zbytky, uhli.
doktor
Yersinův
profesor
Branner
Reinsberg
Prat
Vídeň
Evropa
27
article
Pan dr. Chudoba upozornil na omývání
chodníků.
Měst. radnt p. Kasa řick ý sdělil, že se chlori
vápenatý na Václavském náměstí neosvědčil, poně-
vadž se kazily boty obyvatelstva.
Měst. fysik p. dr. Zahoř konstatuje, že vše-
stranně bylo uznáváno rýchlé odstraňování sněhových
spoust z hlavních ulic v letošní zimě, které prová-
dělo se pomocí elektrických dráh.
V příčině výroby sera bylo p. drem. Dvořáken
i kysikem žádáno, by také v Praze výroba všech ser
vládní pomocí byla umožněna; rozhodně je nutno,
by také tato výroba sera proti moru v Rakousku byl
co nejdříve umožněna.
Pan prof, Brauner upozorňuje, že někdy stoj
garnitury bedniček s domácími smetky a odpadky na
hořejším Novém městě 5 až 6 hodin někdy i d
druhého dne před některými domy.
Starosta p. dr. Sr vynzr Kasaekéhu, t
stížnosti prof. Braunera pokud možno vyhověl.
Návrhy fysika byly schváleny.
Dalším předmětem porady byly návrhy subkomi-
tétu v příčině dopravních prostředků:
návrh vrch. polic. lékaře, by na žádost lékaře poli-
cejního byl vydán povoz z ochranné staníce ku do-
pravě choromyslného, se nepřijímá, avšak schvalují
se návrhy, by pro transport zuřivých duševně cho-
rých byl zařízen moděrní povoz a by transport ro-
diček při nebezpečí prováděl se ochrannou stanicl
i na žádost lékaře policejního. V subkomitétu zase-
dali: pp. Kasalický, dr. Pečírka a fysik. Debaty se
účastnili pp. Kasalický, prof. Reinsberg, dr. Chudoba
a magistr. sekretář p. Trümmel.
Pan dr. Klika upozorňil na zúmyslné zneči-
sťování veřejných pissoirů a žádal nápravu
Schůze byla pak skončena.
doktor
Chudoba
Kasa
profesor
Brauner
Pečírka
Reinsberg
Klik
Václavský náměstí
Praha
Rakousko
28
article
Pět let spolkové činnosti Husova
Pět let spolkové činnosti Husova
fondu.
Dne 2. března 1991 bylo tomu právě pět lt
co založen náš nejdůležitější podpůrný spolek stu-
dentský — Husův fond. Smutné to byly tenkrát u nás
poměry pro nemajetného českého studenta. Je známo
že skoro 30 procent všeho našeho studentstva po-
třebuje podpory. Pro Moravany byl tu sice i tehdy
jejich »Radhošť«, ale studenti z Čech stáli tu úplne
opuštění a odkázáni na soukromé dobrodince. Stará,
velká »Slavia« byla policejně rozpuštěna, jediný
3000 zl. tak zvaného Jubilejního fondu zabaveno..
Jak vhodná byla to doba pro agitaci klerikální, jei
u nás zejmena hmotné bídy studentské tak ráda vy-
užívá pro své strannické záměry ! Či nemyslíme,k
by prázdnými musily zůstati ty četné konvikty
semináře, kdyby dostatečné zaopatření dovolovalo
českému studentu rozhodovat se při volbě povolání
dle hlasu svého zvědomí?
Husův
Moravan
Radhošť
Čechy
Husův fond
Slavia
29
article
Za takových poměrů začal svou činnost Husd
fond. První spolková práce záležela, jak přirozeno,
zvláště v popularisací Husova fondu a organisac
příjmů. Dne 16. března 1896 konána ustavující valná
hromada, dne 26 dubna téhož roku sešlo se členstno
nového podpůrného spolku k slavnostní valné hro-
madě v zasedací síni staroměstské radnice. Pan A l i
Hajn proslovil řeč o sociálních poměrech českéh
studentstva, z níž Husův fond měl velký mravní
i hmotný užitek: svým pečlivě sebraným statisti-
ckým materiálem stala se důležitou oporou agitac
pro Husův fond a prodána v jeho prospěch již prv
rok ve 4000 exemplářích. Na této valné hromad
rozšířeny také stanovy Husova fondu (už před un
dvakrát policií vrácené) v ten smysl, že Husův fnn
vedle nemajetných studentů pamatovali má stejn
na nemajetné ženy studentky. Právě tehdy počaly
u nás ženy studovat na universítě. Za vzor ve sk
rání peněz vzat moravský spolek podpůrný »Ral
hošť«, Brožury Hajnova a Körnerova, rozšířené p
Praze i po venkově, a četné přednášky o Husen
fondu, v různých místech vlastí naší pořádané, k
naly zdárně svoji úlohu. Již za první rok zalolem
17 odhorů, z nichž 11 skutečně svou činnost zab
jilo, Mezi podniky k získávání peněz přejat slovans
koneert, pořádaný »Slavií«. Již v prvním měs
svého trvání podporoval Husův fond 118 akademi
dílem obědy, dílem penězi v sumě 286 k.
Druhým rokem rozšířila se agenda spolková d
té míry, že mohl Husův fond měsíčně vypláceti as
1000 zl. podpory. Výbor učinil si pravídlem, že mus
se sehnati vždy tolik peněz, kolik bude třeba. Za
sílány žádosti prosebné na všecka města, obce, ol
zastupitelstva a záložny. Naděje výboru byly ovše
částečně zklamány, čelé řady, žádostí zůstaly nepe
Hajn
Husův
Hajnův
Körnerův
Husův fond
ral
Slavia