ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8aae03a0-6602-11dc-bda9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 85, place 51, org 10, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LSTY.
3 masthead
8. března 1901.
4 masthead
Číslo 67,
5 article
kdo by tak usuzoval. Neboť vše, co se stalo, dálo se za zády polského kola a bez jeho účastenství, při čemž se přihodilo to, čeho se polské kolo nejvíc obává: Čechové se doroz- uměli s Némci (?) a polské kolo vyšlo při tom se svými požadavky úplně na prázdno. « — Nejzábavnější je, že si zásluhu o příměří oso- buje dle »Inf.« také předseda slovanského cen- tra dr. Šusteršič. Člověk, jenž svou chlapeckou vzdorovitostí znemožňuje utvoření společného klubu pro všechny Jihoslovany, tedy klubu, jejž by česká delegace uvítala s největší radostí nemůže se nadíti nijaké ochoty se strany české. poněvadž jemu se s naší strany nijaká laska- vost prokázati nesmí. V Praze, 7. března. (Obnovení s tar pravíce.) Orgány levíce jsou opět znepoko- jeny některými událostmi ve vídeňské sněmovně a ve výborech, z nichž soudí, že stará pravice existuje dále a že není asi daleka doba, kdy bude i formálně opět obnovena. »W. Tagbl.« konejší dnes své spolubratry, že dokud není vyřízena investiční předloha, nemůže býti řeči o rekonstrukci pravice, poněvadž toho nedovoli katolické a slovanské centrum, ktéréžlo oba kluby mají stejný zájem na investicích a vědl. že by k jich provedení nedošlo, kdyby se stará pravice obnovila. Čleme tu mezi řádky hrozbu. že by levice obnovila obstrukci proti znovu- zrozené pravici. Ale tato hrozba už značně otu- pěla, zejmena uvážíli se, že němečtí nacioná- lově z alpských zemí touží po investicích ne- méně, než jich klerikální a slovinstí krajané.
Čecho doktor Šusteršič Jihoslovan W Tagbl Praha vídeňský sněmovna
6 article
Nejméně vvšak je oprávnéna domněnka něme- ckých listů, že po obnově staré pravice práhne delegace česká. Nám stará pravice byla jen brzdou; prospěch z ní měly jen živly konser- vativní a klerikální. A ty právě touží po staré pravici i nyní. Tak píše klerikální »Tirol. Volksbl.«: »Křesťanští sociálové, kteří jsou členy německého souručenství, nabyli přesvěd- čení, že se v náboženských a zásadních otáz- kách nemohou spolehnouti na pomoc německého souručenství, ač se ve věcech národních cho- vají úplně správně. . . Jak křesťanští sociá- lové, tak i katolický klub středu se přesvědčili, že ochranu svých náboženských zájmů a obranu proti útokům na své nejsvětější statky nemohou trvale hledati u německých, nýbrž u nene- meckých stran v parlamen te. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. března. Stambulovci. Slambulovci jsou krajně rozezleni obratem v politice bulharské. Domnivali se, že kníže jim odevzdá otěže vlády, když najednou stal se dohoda mezi karayelovci a cankovci a kniže svěřil vládu jim. Stambulovci viní z toho ru- ského diplomatického zástupce Bachmetěva, jenž do strannických sporů bulharských zasáhl, aby je vyrovnala protivníky přiměl ke společné přáci. To by mu všude jinde počítali za zá- sluhu, jen spletené hlavy stambulovců vidí v tom zločin, ovšem ne na bulharském národě, nýbrž na nich spáchaný. Budou tedy následovni i Štěpána Stambulova pracovati k tomu, aby dílo Bachmetěva zmařili a požár osobných třeni znovu rozdmychali.
Stambulov Tirol Praha
7 article
sv luasllaa nnre bcpnane
8 article Makedonie.
Makedonie. Turečtí vojáci všude se dopouštějí hrubýeh výtržností. Všechna měsťa s posádkami jakoby byla ve stavu obležení. Nuri paša, velitel v Skoplji, sám se dopouští násilností spolu s Meh- medem pašou, velitelem žandarmerie. Nejlepšl měšťany bez příčiny zatýkají a zavírají. Okolní sedláci, kteří šli do Skoplje na pazar, byli voj- skem zahnáni domů. Žandarmové přišli do vsl Tbrahimova, aby zatkli nějakého Stanča Jovova. Tomu rozkazu rozuměli tak, že ves přepadli sedláky tloukli, tak že jich mnoho prehlo pře pole. Na mnoha jiných místech sedláci neče- kají, až tuečtí vojáci a žandarmové přitrhnou, a utikají do Srbska, na Černou Horu a do Bul- harska. Ve vsi Kyselé Vodě vojáci zapálili dům, že jím hned neotevřeli; ale otevřit ne- mohli, prolože nikoho nebylo doma. Sám va- lija jest už bezsilný naproti nasilnému vojsku. Ve vsi Dračevě udála se litá srážka mezi voj- skem a sedláky. Mnoho krovů bylo přitom spáleno.
Stančo Jovův Makedonie Meh Srbsko Černá Hora
9 article
Trojspolek a Italie. Do nového italského ministerstva vstoupi p. Pripetti jako ministr zahraničných záležitostí. Protože Pripetti byl dosud ostrým odpůrcem trojspolku a přívržencem dvojspolku, ruské listy uvažují o tom, jaký význam jeho ministerstvh bude míti na další hístorli trojspolku. »Hosoe Bpena« myslí, že Pripetti jak ministr nemůže zapříti své vlastenecké přesvěd- čení, jen mu nyní bude dávat jiný výraz. Troj- spolek ani o zblo nezvětšil politický význam Italie. Činnost německých agrárníkův za účelem změny celných sazeb vyvolala v Italii velkou nespokojenost. I vládní orgány sehvalují jed- nání Ruska v té příčině. Pořád sílněji ozývají se v Italii hlasy Německu nepřátelské a prote- stují proti prodloužení trojspolku. »CT« praví: Lhůta trojspolku vyprší r. 1903. Otázka o jeho obnovení vážně s skomplikuje s otázkou o obnovení obchodních smluv, jež politika Německa dělá málo podob- ným pravdě. Kromě toho franko-italský anta- gonism na Středozemním moři stále více mizí současně vzniká myšlenka rusko -it al- ského sblížení, již vítá i slovan- ské obyvatelstyo na břez fe
Pripetti Rusko Německo Troj Italia
10 article Adrig.
Adrig. „Attentát“ na císaře Viléma III. . Deset jet Vlády Viléma II. minulo bo- jedinkého atientátu. Leč rok poslední přinesl naučení německému vládci, jenž nemůže-li jinak aspoň rázem známek poštovních dává na jevo zálibu svou v roli vládce pangermánského, ze takě u Němeů nedostoupila popularita jeho ješte té výše, aby mu byla hradbou bezpečnou. Jsou široké vrstvy i německého lidu, kteréž nena- lezají ukojení svých polřeb a stesků ve snahách všeněmeckých a imperialistických, vidí i rub snah těch a cíti spíše tlak světové politiky podnikavého suveréna, tlak těžce dolehající n jich podmínky exisjenční. Upřilišněné a pak nespiněně naděje co do ziskání nových a nov ých trhů zámořských, způsobily hyperprodukci v zápětí jejím i reakci a první symptomy hospo dářské tisně, výpravy zámořské odňaly tisícům rodin syny i živitele, zvýšily berně a břemena státní a utužily konečně militarism jako v žádném státě evropském a to miěrou takou. že zasahuje dnes v Německu rušivě do všech poměrův, ano až i do rodinných a soukromých, k veřejným ani nehledě. Slovem, za vlády Viléma II. příbylo — mimo snad »nejušlechti- lejší« část národa, jak byl nový vládce sám nazval junkery — ostatním massám náros silně povinností, nepřibylo ale práv, ač-li do- konce těchto nezůženo. Tím přirozeně v širokých massách vzniká nespokujenost, rozčilení. Málem dva milliony hlasův, odevzdaných za posledních voleb pro socialní demokraty, kteři v Německu zřejmě hlásají, že jsou republikány, nebylo tak ani hlasováním o hospodářském programu strany té, jak spíše manifestováním nespokojeností vůbee.
Vilém III Vilém II Německo
11 article
Organisace Všeněmců nedovedly přehlušiti hlasy její a nedovedly ji utlumiti také vysoké tresty. rozdilené v bezpočtu procesů pro urážku veli- čenstva. Od urážky slovem k urážce skulkem bývá jen krok. Byl-li po 10 let vládce Ně- mecka bezpečen před smělostí útočníků,od roka krok onen byl učiněn. Po urážkách sleduji skutky Po připadu vratislavském případ bremský. A protože skutky takové i smýšlení, z nichž vyplynuly, působí přímo epidemicky, zdá se, že není ukončena ješté řada nebezpečí, jež bez- pečnosti Viléma II., jeho živofu a jeho trůnu hrozí. Sami, nevidouce v žádném aktu nási- ném vhodný prostředek reformní, nemáme na druhé strané příčiny, zastávati povázlivý sta smýšlení a jitření v německé říši. Nikoli, spe- ciálně k vůli připadu bremskému a vratislav- skému. Zde i tam běželo o činy abnormálních lidí, duševně rozrušených, chorobných. Ale zku šenost učí, že dlouho-li jsou neuspokojováni v tužbách svých, abnormální rozčilení a pře- pjetí zmocňuje se celých národův anebi aspoů jich velikých mass. Proti nebezpečí takového zjitření myslí nepomůže ni heslo »suprema lex regis voluntase, nezpomůže blýštění se slávou vojenskou, nezpomohou na cestách ani seb hustší vojenské špalíry a kordony policejní. Také Vilém II., jemuž v prvních měsících vlády jeho lichotil titul »Arbeiter- K aiser«, má jen jeden, ale jen jediný prostředek, nabýti opět klidu někdejšího, jaký skýtá jen vědomí na- prosté a neochabující bezpečnosti. Prostředek zcela prostý: dáti císaři, co jest císařovo, lidu, co lidu náleží. Více práv a méně břemen.
Vilém II Arbeiter
12 article
Jen spokojenosť lidu vztýčila by kolem něho hradbu neproniknutelnou, jen lidu štěsti lirave nahraditi by dovedlo složitý aparát policejní. bez něhož nelze Vilému II. dnes jediné cesty podnikati. Jinak veta bude po klidu a volnosti suveréna, jenž včera ještě zasahovati chte v kolesa dějin světových a dnes neciti se an v Německu už bezpečeni Mezitím, co zbožňo- vatelě Vilěma II. na oné i na této straně hra- ničných šraňků dychtivě budou sledovati dnes sebe malichernější delaily o okolnostech atfentátu a zaznamenávati každý, i obvyklý neb obligátní projev sdílnosti — list český nemá ovšem příčin k tomu — nás zajímá především otázka, jaký vliv bude míti zlučin bremský na povahua smýšlení temperamentního a vznětlivého vládce
Vilém II Německo
13 article
Germánstva a jaké důsledky bude míti na jeho příští politiku. Sesílí-li v této směr dosa vadní, způsobí-li v politice té dokonce touhu po odvetě proti proudům lidovým, bude-li chtíti, místo su- veréna s lidem sblížiti, postaviti mezi něj massy ještě hojnější kordony vojenské, bude-l se chtíti — slovem opříti o jich bodáky — bude míti čin bremského útočníka pro veřejné poměry v Německu následky vážnější, než jaké by jinak mohly očekávány býti od činu epi- leptika neb šílence ! Ocitne li se pak rozhodující činitel na bludné cestě, octne se i trůn — na šikmé ploše. Interes náš, pozorovatelů vzdá- lených, na případu bremskému jesti jedině v tom, sledovati a vystihnonti v čas, dovede-li odvrátit důsledky svými politiku Německa od srázu, k němuž zdá se spěti, aneb zdaž naopak svými účinky tento nebezpočný směr politický sesílí, ustálí a utvrdí. Politika Německa ociťuje se na křižovatce osudné, stav věcí tamních spěje k bodu kritickému! Jsou meze, po nichž návrat není možnýl Z Berlína, 7. března. (C.-B.) Bulletn lékařů. Císař Vilém II. má na pravé tváři ránu asi 4 cm. dlouhou a zasahující licní kost rána proniká až na kost a vypadá jako po- mačkanina. Krvácela velmi silně (dle dolenní officiosní opravy slabě!) a byla obvázána, aniž byla zašita. Cisař ztrávil noc jakž tak, nemá bolení hlavy a daří se mu celkem dobře- Podepsán bulletin Leutholdem, Bergmannem Iibergem.
Vilém II Leuthold Bergmann Iiberg Německo Berlín centimetr
14 article
Z Berlína, 7. hřezna. (C.-B.) Pro sv zranění císař Vilém II. upustil od cesty do Kra- lovce, kdež hodlal se zúčastniti vysvěcení chrámu na památku královny Louisv. n. Z Berlína, 7. března. Dle depeší »Lokal- Anzeigru« přiskočil, když císař odjižděl v Bremách z radničního sklepa na nádraží, jakýsi muž k císařskému kočáru a hodil do kočáru kusem železa. Císař nastavil ruku, byl však raněn kusem železa, těžkým 13 libry, po okem. Útočník jmenem Weiland jest mladý člověk, narozený 20. dubna 1881 a udal pak, že jest stížen padoucnici a že byl v lékařském ošetřování. Byly u něho nalezeny prášky, přede- psané lékařem. Bezprostředně na to, když hodi útočník po císaři, přijela stráž na koních, útočník dostal se pod koně, pokusil se vyskočiti, byl však veřejným posluhou sražen k zemi. Na policejní strážníci padl útočník do mdlob a na celém těle se třásl, za chvíli se ale zotavil. Císař byl železem zasažen právě, když pozdra- voval četné zástupy obocenstva, zachvěl sea stíral rukou krev. Při výslechu skýtal útočník Weiland obraz velmi zalostný. Jest to mladý, rusý muž, rýsů ne právě nepříjemných. Attentá stal se tak rychle, že stráž ani nevěděla, čeho se útočník, přes nějž se svými koni jela, do- pustil. Teprve když byl zadržen veřejným po- sluhou, seznala, oč se jedná. Oděv útočníkův byl všecek pošpiněn a roztrhán. O pohnutkách činu útočník úplně mlčí. Policie pátrá po jeho bratrovi. Dle některých zpráv císař prý z po- čátku myslil, že byl zraněn květináčem, s okna spadlým (1). Teprve na nádraží prý se dověděl, že byl na něj spáchán attentát. Dnes dopoledne bylo pokračováno ve vyšetřování, Dosud bylo
Vilém II Weiland Berlín
15 article
zjištěno jen, že útočník jest stížen padoucnicl. Císař ještě za své cesty do Berlína telegrafov z jedné stanice do Brem, že jest lehce poraněn a že prosí, aby mu byl sdělen výsledek vy- šetřování. Starosta Brem odjel do Berlina, aby projevil císaři politování města nad attentátem. Z Berlína, 7. března. (C.-B.) Vilém I. jenž byl očekáván na nádraží císařovnou a ři- ským kaneléřem, přijal v zámku tajného radu professora Bergmanna. Císař nezúčastní se dneš- ního důstojnického cvičení v jízdě v postupim- ských kasárnách, jak původně zamýšlel. Z Brem, 7. března. (C.-B.) Vyšetřováním s dělníkem Weilandem nezjistilo se nic nového. Weiland tvrdí, že o včerejší příhodě »nic nevíe a prohlašuje stále, že jest epileptikem. Čin dojem člověka abnormálního, obmezeného. Z Berlína, 7. března. Ulice, kterou cís a Vilém jel, jest na místě, kde se stal attentát, velmi úzká, takže by se mohlo zdáti, že útočník si toto misto sschválně vyvolil. Železo, jež ude- řilo císaře do tváře, spadlo na druhé straně kočáru na zemi, kde je jistý fotograf zvedl. Císařsáhl si na tvář, po které tekla kre a pravil: »To jistě někdo hodil na mne ky- tičku!« Minil, že byl škrábnut jejím drátem. Na nádraží byl císař upozorněn, že rán jeho neni tak nepatrná, jako si mysli, načež si dal císař ránu tělesním lékařemo obvázati.
Bro Bergmann Weiland Vilém Berlín Bro
16 article
Weiland tvrdí, že neví ničeho o tom, že spáchal attentát. Pamatuje se jenom na to, že slyšel, že císař přijede do Brém. Co se pozděj stalo, na to se naprosto nepamatuje. Dále praví, že jest epileptíkem a že jednou v záchvatu zuřivosli chtěl nevlastního svého otce probod- nouti. Jindy opět v továrně, v níž pracoval, chtěl svoji ruku vložiti do kotlu s vařící vodou. V Brémách prý jest pres 100 lidi, kteří jsou ochotni to potvrditi. »Lokalanzeiger« sděluje, že clsa- řovna sama převzala ošetřování císaře. Z Berlína, 7. března. (C.-B.) Jak »Nordd. Allg. Zig.« oznamuje, nebude moci Vilém I. nepochybně po 14 dní komnatý opustiti. Rán jest oku dosti blízko i musí proto cisar oko pyní Setřiti,mcne Z Berlína, 7 března. (C. B.) Na počátk schůze říšského sněmu podal předseda dr. Balle- strem zprávu o útoku na císaře a dodal pak: »Zdá se až posud, že milostivým řízením božim poranění není nebezpečné a že císařský pán náš za nedlouho se opět uzdraví.« Před- seda vyslovil pak jmenem sněmu rozhořčení nad činem útočníkovým a prosil boha, aby smilovaného panovníka brzy opět pozdravil aby dopřál další ochrany své jeho vznešené osobě.« Poslanci při slovech těch povstali z míst.
Weiland Rán doktor Ball Brémy Berlín
17 article
Ze sociálně demokratických po- slancův nebyl nikdo přítomen. Z Berlína, 7. března. (C.-B.) V poslanecké sněmovně pruské podal předseda zprávu o atten- tátu brémském, jenž nutí císaře několik dnů strávili na loži. Odsoudil čin ten a provolal na konec eísaři slávu, což poslanci opětovali. Z Brém, 7. března. Útočník, jak z vý- slechu se seznalo, je skutečně epileptikem duševně nepřičetným. O sociali- stických nebo anarchistických vlivech nemůže prý býti ani re č . Útočník vypravoval, že včera po celý den na sobě cítil, že záchvat se dostaví. Dav lidu a ruch jim na ulici způsobený a volání »Urá« rozčilení ještě více stupňovaly, tak že skutečně záchvat na něj přišel. Ta uchopil kus železa, který před tím na ulici našel, a hodil jim, protože se mu prý zdálo, jako by byl, jak v letech dřívějších, na lodi a jako by slyšel kapitána volati: »Hoďte olovnici.«
Berlín Brémy poslanecký sněmovna
18 article
André Chéradame a jeho spis o rakouské otázce. Jméno Chéradamovo je u nás ji dobře známo. Sledujeme činnost mladébo publi- cisty, který je nejplatnějším a nejhorlivějším zastancem a vysvětlovatelem věci české ve Francii. Slovem i pérem pracuje pro nás, neboť on, jako všichni moderní, pokrokoví francouzští politikové, kteří procitli konečně z té zhýčkané a sobecké francouzské nelečnosti ke všemu, co se děje za hranicemi, je úplně prodehnut vědomím, že otázka česká je osudnou a exi- stenční otázkoui pro Francii. Sym- patie (čchto politiků a publicistů francouzských pro nás Čechy nemají tudíž toho sentimentálně- romantického zabarvení, jaké měly před léty velko- dušné a rytířské projevy Francie pro Poláky Maďary. Zde stojíme na půdě praktického zájmu Sbližují nás společné obavy, společné naděje, společný nepřítel. »Česká otázka je otázkou fran- couzskou« prohlásil jeden z největších mužů sou- časné Francie. Zníčení, udolání národa českého bylo by katastrofou Francie. V sympatifch česko franeouzských nemůž tudíž ani nejstřízlivější a nejpositivnější duch shledati něco přepjatého, fanfaronského, roman- tického. Jsou nám diktovány okolnostmi a po- třebou. Přinesou nám velký zisk, velké posilnění — snad spásu v kritických okamžicích budoucích. Beze všeho citlivůstkářství a poseurství musímo co nejvíce pěstovati, co nejvíce síliti a šířiti naše styky s národem nejkulturnějším, nejspra- vedlivějším a nejbohatším.
Chéradam Chéradamův Sym Čecho Polák Maďar Francie
19 article
Naše sympatie, naše přátelství nepatři mezi ty, které se uzavírají při zpěněných číších, o slavnostech a na banketech, za velkých frází, vybuchujících rychle a zářících skvěle, šlehají- cích vysoko jako rakety ohňostroje, ale zase stejně rychle hasnoucích .. Zde se jedná o nejhlubší, o nejvážnější zá- ležitosti jaké se vyskytují v existenci národů. Duchové prozíraví, kritičtí a zkušení, ti, kteři mají dle slov Tallevrandových »budouenost v mysli« a kteří jsou opravdu bez fráse a bez parády vlasteneckými — d připravují a pracují bez oddechu pro sblížení Čechů a Francie. Z naší strány pak je svrchovaně nutno, abychom pochopili, jaký význam pro náš zápas politický má přátelství Francie Chéradame je vzorem moderního, p krokového, posilivního, všestranně zkušenéhoa vzdělaného politika francouzského. Od té doby, co před dvěma léty jsem poznal jeho činnost, co jsem sledoval jeho články v různých žurná- lech a revuích, co jsem z blízka shledal ener- gickou propagandu věci české jím provozovanou, byl mi nanejvýše sympatickým a několikráte jsem 4 na těchto místech se zminil o Chérada- movi jako o jednom z »přicházejících mužů- o jednom ze silných a vynikajících z mlad generace francouzské. Jsem šťasten, že Chéradame tak záhy a tak skvěle potvrdil naděje v něj skládané svou knihou, tyto dny vydanou a v našem listě již stručně ohlášenou. Je to objemná kniha: »L'Europe et la question d'Autríche au seuil du XX. sičcle«, skoro o 450 stranách, provázená 14 mapami, vydaná u firmy Plon-Nourrit a Co. v Paříži.
Tallevrandový Čecho Chéradam Francie Paříž PlonNourritánie L ' Europe et le question d ' Autríche
20 article
Chéradame vykonal svým dílem neobyčejný a prospěšný skutek. Jeho kniha bude působit jako pochodeň vržená do tmy — osvítí na všeeh stranách — osviti francouzské kruhy parla- mentní i ruské kruhy politické, k nimž se obrací a zajisté i ve Vídni bude čtena pozorně, roz- metá jisté vlivy nedorozumění a neznalosti nad Sekvanou, Vltavou i Dunajem a okáže otázku rakouskou a otázku českou v pravém světle. V předmluvě své krásné knihy zmiňujes Chěradame mimo jiné o výroku pruského generála Papka, který pravil o známém memo- randu dra. Riegra podaném Napoleonu III.: »Kdybych byl rakouským císařem, dat byeh Riegrovi velkokříž sv. Leopolda, kdybychi byl pruským králem, zavřel bych jej do spandavské pevnosti.« Kniha Chéradamova je takovým mocným projevem pro státní myšlénku rakouskou,z bych se nedivil, kdyby byl, rakouský vyslane hr. Wolkenstein mu připjal aspoň nějaký dů- stojnický nebo komturský odznak oficialníh uznání! Ovšem musila by se »rakouská otázka- dostati též do pracovny hr. Goluchowského. Že jinde v diplomatiekých a politických kruzíei budou čísti knihu velmi pozorně, o tom nelz pochybovati.
Chéradam Papka Riegr Napoleon III svatý . Leopold Chéradamův Goluchowský Vídeň Sekvana Vltava Dunaj
21 article
Chéradame zahajuje svou knihu slov svého učitele Alberta Sorela, velkého histo rika, který jako professor zécole“ des science politiques« má značný vliv na nynější mla svět politický, na tu novou generaci francouz skou, která zrodila se v hrůzách roku 1870 je trochu vážnější, osvícenější a prozíravější nežli generace z doby Napoleona III., maršálk Leboeufa a Offenbacha. Sorel pravil ve svém spisu »Otázka východní v XVIII. století« : » Pre století pracuje se na rozluštění otázky východní. V den, kdy bude se mysliti, že je rozluštěna. octne se Evropa před otázkou rakouskou . . k« Francie však zcela zanedbávala otázku ra- kouskou a — odpykala to. Žurnalista Hervé, o němž pravil Paul Deschanol, jeho ná- stupce v Akademii francouzské, že byl »jedním z nejproziravějších a někdy i nejhlubších duchů posledních čtyřicetí let«, prohlásil, že r. 1866 u Sadové »Francie bez boje utrpěla nejhorší svou porázku od Waterloo«. Ale nikdo mu ne- rozuměl. Hervé varoval stále a přivolával po- zornost svých krajanů na věci rakouské, na význam otázky české. Ale nikdo ho nepo- slouchal.
Chéradam Sorel Offenbach Hervé Deschanol Evropa Francie Waterloo
22 article
Nyní, když Francie má za sebou katastrofu sedanskou, kdy hnutí pangermanismu postupuje stále vyzývavěji a hrozivěji, počinají Francouzové zabývat se rakouskými věcmi, studují naše po- měry, cestují, navazují styky. Chéradame v předmluvě uvádí, jak vzrůstá znenáhla a pronikavě ve Frančii vědom o nezbytnosti poznání otázky slovanské. Loni Léger poučuje o pravém stavu národů slo- vanských v Rakouska, jejichž sllu a význam musí prozíravá diplomacie poznati a pochopiti. jaký účinek může míti opposice těchto národů proti rozvojí Všeněmecka. Marbeau ve svo knize »Slaves et Teutons« komentuje slova Sko- belevova: »Boj je nevyhnutelný mezi Slovany a Teutony«, dokazuje, že boj tento vznikne jednoho dne ve střední Evropě. D are ste, jeden z nejnadanějších přátel českého národa mezi francouzskými publieišty a politiky v »Revue de deux Mondes« dne 1. srpna 1895 předpovídá, ze útisk Čechů Němci bude počátkem konfliktu a dovozuje evropský význam Čech. Znamenítý historik a bývalý ministr vyučování Ramba u zabývá se ve svých spisech též nebezpečím ra- kouským. A předseda sněmovny franeouzské, politik bystrý a učený, řečník skvělý, spisovate nevšední Pavel Deschanel několikráte po- zoruhodným způsobem poukázal na vážnost ra- kouské a české otázky pro Francii. A za těmito přicházejí jiní, mladší mužov Francie, kteří pokračují v těchto ideách, prohlu- bují studie jejich a připravují dílo budoucnosti.
Francouz Chéradam Teuton deux Mondes Čecho Němec Rambo Pavel Deschanel Francie Rakousko Evropa Čechy Slovan
23 article
Takovým pracovníkem je autor »Otázky rakou- ské«, který označuje učel své knihy: vylíčit pravý stav věcí rakouských, vyvrátiti mylné představy svých krajanů a lži agencil a tisku německého, ukázati zneklidňující perspektiv do budoucnosti a naznačiti, co by pro různ evropské státy znamenal převrat v Rakousku. Dlouholetými studiemi, mnohými cestam připravoval se Chéradame ke svému dílu, kde je snesen velký a podrobný materiál. Chéradame dokládá se všude nejzevrub- nější znalosti pramenů historických, hospodár- ských, politických, diplomatických, své vývody podkládá fakty cifer a map a různých doku- Svou knihu věnoval »členům francouz- ského parlamentu«, ktorým radi, aby zírali do budouenosti, aby hleděli vstříc událostem, kter se připravují. Připomíná jim hrozný příkla jejich předchůdcův ze sboru zákonodárného, kteří tím, že neozbrojili mír, vehnali Francii do záhubné války. K Chéra da me prohlašuje dále: »Čim více pokračovala má studía, vzrůstalo tim více ve mně přesvědčení, že věc Francie stotožňuje se s věc! spravedl- ností, a že pro rozluštění otázky rakonské nejlepší způsob býti dobrým Francouzem bude býti dobrým Evropanem. Spis Chéradamův má osm kapitol, v nichž autor líčí: politickou evoluci Rakouska v XIX století, pangermanismus, propagandu pangerma- nismu v Cislajtanii, Rakousko, Uhry, nový stav věcí, hnutí pangermanistické v Německu a vy- světluje, jak se může utvářiti rakouská otázka a čím by bylo Německo rozšířené o Rakousko a konečně naznačuje ve svých konklusích. proč a jak je ještě možno zachrániti evropsk V. Hladík. mento.
Chéradam Čim Francouz Evropan Chéradamův V Hladík Rakousko Francie Uhry Německo
24 article Zdravotní komise král. hlav. města
Zdravotní komise král. hlav. města Prahy měla dne 6. března schůzi za předsednictví starosy dra. Vlad. Srba. Městský fysik dr. Záhoř přednee nejprve sdělení úřadní, jež se týkala hlavně pohyba infekčních nemocí roku 1900, který byl v tomto ohledn velice příznivý. Celkem bylo jich hlášeno 2200 pří- padů, z nichž bylo 1917 domácích a 283 cizíeh zemřelo 287 a sice 164 domácích a 123 cizích. Na celkové číslici domácích maji největší podíl planě neštovice 399 případů a tyfus břišní 404 případy. Tyfus břišní rozmohl se zvláště v lednu a květnu, ale číslice nedosáhla přece průměrné výše 500 pří- padů, jako v letech předešlých, což zajisté jest ve spojení se zavedením ochranných opatření, náležitou desinfekcí a lučebním a bakteriologickým vyšetřová ním vody pitné, odstraněním závad zdravotních okres- ními lékaři. Spála vykazuje 131 případ, difterie 227. Poslední tato nemon od zavedení sera Behringon stále klesá. Spalničky měly 239 případů, zádušný kašel 220 připadů, chřipka 209 případů (největší po- hyb náležel březnu a dubnu), zánětů zrnitých spo- jivky bylo 38 a 17 růží.
Vlad Srba doktor Záhoř Praha
25 article
Pohyb infekěních nemocí v lednuj av únorusl te jeví se stoupáním spalniček v lednu na Starém měsl a v Josefově, únoru pak v Holešovicích- Bubnech stoupáním difterie zvláště ve školách štěpánské poznenáhlé zvýšení tyfu břišního v únoru na Starem městě, Josefově a Holešovicích - Bubnech. Dalším předmětem porady byla preven ti v na opatření proti moru. Městský fysik p.l de. Záho ř podal historický přehled morových epidemi v Evropě, uvedl jajich příčiny, řka, že měr šíří se hlavně efiekty po nemoeném, krysami a hmyzem. Šiření toto podporují sociální bída, hromadění neč- stoty v domech a na ulicích, špatná kanalisace, pte- plnění bytů a špatná ventilace. Konečně přešel ku profyl. opatřením a zákono- dárství rakouskému ohledně moru, z nichž modernl jest výnos mim vnitra z r. 1897.
Josefov Holešovice Bubno Evropa
26 article
Poukázal také k místům, kde by morová nemoc- nice mohla býti umístěna a žádal zdravotní komisi, by schválila návrhy, jichž provedení jest v Prate především zapotřebí: zdokonaliti desinfekční zařízení, vyhledávati a zajistiti místo pro nemocnici isolační výhradně pro mor, upraviti vývoz smetí a čistění ulic a zaříditi spalovací pec pro smetí, soustavné bu- bení krys, urychlíti postup kanalisace. Po přednášce fyšika rozpředla se velmi čil débataa - Měst. radní p. Kasalick ý ukázal k. tomu, ž se smetky ze dvorů obecních denně pravidelně o- straňují; spřáteluje se se zařízením spalovaci pec a upozorňuje, jakým způsobem se urychtovalo letosní odstraňování sněhu. Pan dr. K lika dolazoval se fysika, zdali se bude Yersinovo serum vyráběti ve Vídni, poněvad po zavlečení moru do Evropy výroba sera v Pařízi sotva by vystačovala. Pan prof. dr. Branner upozorňuje na dělen smetků a popele, a žádá, by smeti z ulice splach- valo se velkým proudem vody do stoky Pan prof. Reinsberg jedná o zvláštních ná- dobách pro smetky v domácnosti (soustava Hurtw- chova) a přimlouvá se vřele za spalování smietno z ulic ; rovněž i popele, poněvadž se v něm nalezaji zbytky, uhli.
doktor Yersinův profesor Branner Reinsberg Prat Vídeň Evropa
27 article
Pan dr. Chudoba upozornil na omývání chodníků. Měst. radnt p. Kasa řick ý sdělil, že se chlori vápenatý na Václavském náměstí neosvědčil, poně- vadž se kazily boty obyvatelstva. Měst. fysik p. dr. Zahoř konstatuje, že vše- stranně bylo uznáváno rýchlé odstraňování sněhových spoust z hlavních ulic v letošní zimě, které prová- dělo se pomocí elektrických dráh. V příčině výroby sera bylo p. drem. Dvořáken i kysikem žádáno, by také v Praze výroba všech ser vládní pomocí byla umožněna; rozhodně je nutno, by také tato výroba sera proti moru v Rakousku byl co nejdříve umožněna. Pan prof, Brauner upozorňuje, že někdy stoj garnitury bedniček s domácími smetky a odpadky na hořejším Novém městě 5 až 6 hodin někdy i d druhého dne před některými domy. Starosta p. dr. Sr vynzr Kasaekéhu, t stížnosti prof. Braunera pokud možno vyhověl. Návrhy fysika byly schváleny. Dalším předmětem porady byly návrhy subkomi- tétu v příčině dopravních prostředků: návrh vrch. polic. lékaře, by na žádost lékaře poli- cejního byl vydán povoz z ochranné staníce ku do- pravě choromyslného, se nepřijímá, avšak schvalují se návrhy, by pro transport zuřivých duševně cho- rých byl zařízen moděrní povoz a by transport ro- diček při nebezpečí prováděl se ochrannou stanicl i na žádost lékaře policejního. V subkomitétu zase- dali: pp. Kasalický, dr. Pečírka a fysik. Debaty se účastnili pp. Kasalický, prof. Reinsberg, dr. Chudoba a magistr. sekretář p. Trümmel. Pan dr. Klika upozorňil na zúmyslné zneči- sťování veřejných pissoirů a žádal nápravu Schůze byla pak skončena.
doktor Chudoba Kasa profesor Brauner Pečírka Reinsberg Klik Václavský náměstí Praha Rakousko
28 article Pět let spolkové činnosti Husova
Pět let spolkové činnosti Husova fondu. Dne 2. března 1991 bylo tomu právě pět lt co založen náš nejdůležitější podpůrný spolek stu- dentský — Husův fond. Smutné to byly tenkrát u nás poměry pro nemajetného českého studenta. Je známo že skoro 30 procent všeho našeho studentstva po- třebuje podpory. Pro Moravany byl tu sice i tehdy jejich »Radhošť«, ale studenti z Čech stáli tu úplne opuštění a odkázáni na soukromé dobrodince. Stará, velká »Slavia« byla policejně rozpuštěna, jediný 3000 zl. tak zvaného Jubilejního fondu zabaveno.. Jak vhodná byla to doba pro agitaci klerikální, jei u nás zejmena hmotné bídy studentské tak ráda vy- užívá pro své strannické záměry ! Či nemyslíme,k by prázdnými musily zůstati ty četné konvikty semináře, kdyby dostatečné zaopatření dovolovalo českému studentu rozhodovat se při volbě povolání dle hlasu svého zvědomí?
Husův Moravan Radhošť Čechy Husův fond Slavia
29 article
Za takových poměrů začal svou činnost Husd fond. První spolková práce záležela, jak přirozeno, zvláště v popularisací Husova fondu a organisac příjmů. Dne 16. března 1896 konána ustavující valná hromada, dne 26 dubna téhož roku sešlo se členstno nového podpůrného spolku k slavnostní valné hro- madě v zasedací síni staroměstské radnice. Pan A l i Hajn proslovil řeč o sociálních poměrech českéh studentstva, z níž Husův fond měl velký mravní i hmotný užitek: svým pečlivě sebraným statisti- ckým materiálem stala se důležitou oporou agitac pro Husův fond a prodána v jeho prospěch již prv rok ve 4000 exemplářích. Na této valné hromad rozšířeny také stanovy Husova fondu (už před un dvakrát policií vrácené) v ten smysl, že Husův fnn vedle nemajetných studentů pamatovali má stejn na nemajetné ženy studentky. Právě tehdy počaly u nás ženy studovat na universítě. Za vzor ve sk rání peněz vzat moravský spolek podpůrný »Ral hošť«, Brožury Hajnova a Körnerova, rozšířené p Praze i po venkově, a četné přednášky o Husen fondu, v různých místech vlastí naší pořádané, k naly zdárně svoji úlohu. Již za první rok zalolem 17 odhorů, z nichž 11 skutečně svou činnost zab jilo, Mezi podniky k získávání peněz přejat slovans koneert, pořádaný »Slavií«. Již v prvním měs svého trvání podporoval Husův fond 118 akademi dílem obědy, dílem penězi v sumě 286 k. Druhým rokem rozšířila se agenda spolková d té míry, že mohl Husův fond měsíčně vypláceti as 1000 zl. podpory. Výbor učinil si pravídlem, že mus se sehnati vždy tolik peněz, kolik bude třeba. Za sílány žádosti prosebné na všecka města, obce, ol zastupitelstva a záložny. Naděje výboru byly ovše částečně zklamány, čelé řady, žádostí zůstaly nepe
Hajn Husův Hajnův Körnerův Husův fond ral Slavia