2
masthead
V Praze, v pátek dne 8. března 190.
Praha
5
article
Na ranní h odpot. Hlsty
předeláci se
v Praze v admlnistra í
n něsle. . . . 6 k
n tvrt letaa .
s dvojí čonšško
n rta
zk čtvít lota. . .
ve úlialkácht
naně . . 2 K 30h
„ Pešton:
tnt l. 9 k 00
s drojí zlsilkou
Ba něelc . . .
k S
n šinat lete
Praha
6
article
Úzkost a poplach v táboře
německém.
Úzkost a poplach v táboře
německém.
Jsme a zůstaneme vždy rozhodnými od
půrci všeho diplomatického tajnůstkářství.
kde se vyjednává a hraje o budoucnost vlasti
a národův, jako tomu bylo vzhledem k osudu
a budoucnosti národa českého i vlasti české
na př. před jedenácti léty za úmluv ví
deňských, jichž význam pro nás osudný
postihl a vyjádřil strefně vůdce Němců zdej
ších dr. Schmeykal dne 26. ledna 1890 za-
jásav v německém kasině zdejším jako bi
blický Simeon nad dosaženým epochál
ním úspěchem Němectva: »Tot
od státního převratu za Marie Terezie (zr.
1749) nejznamenítější pro nás obrat v ději-
nách Čech.«
Jednalo-li se však těchto dnův mezi vlá-
dou Körbrovou a delegací českou ve Vídni
o nějaké podobné, pro budoucnost národa
českého osudně závazné úmluvy? Ani po-
myšlení! Tentokrát nešlo o žádné následků
plné vyrovnání s Němci a Vídní, o žádné
nové útvary v zřízení země české, o žádnou
újmu našeho práva státního neb národního
jako za Taaffových punktací vídeňských, nýbrž
tentokrát jednalo se toliko o otázku parla-
mentní bojovné taktiky: máme-li totiž a za
jakou cenu dopustit, aby se projednaly
aspoň tři pilné zákony, z nichž jeden
(o letošním odvodu k vojsku) týkal se cele
říše, druhé dva národohospodářských zájmů
její zemi.
Němec
doktor
Schmeykal
Simeon
Marie Terezia
Taaffův
Čechy
Vídeň
7
article
První z nich, zákon branecký, nebylo
lze odporem naším zmařit; vláda nepotřebo-
vala než sněmovnu odročit a odvod moc
§ 14. nařídit a bylo odbyto. Tu jsme j
tedy nemohli způsobit žádných vážných pře-
kážek. Za to při zákoně o podílu zemí n
zvýšené dani z lihu a při zákoně železnič-
ním čili investíčním mohli jsme obstrukcí
svou zmařit jich projednání, aniž by nám tu
mohla vláda paragrafem 14. vyrazit z rukou
zbraň. Leč byli bychom ji tím zasadili ránu,
pod níž by musila klesnout? Dobře pověděl
zemský maršálek kníže Jiří Lobkovic ve své
poslední řeči, jak málo vládám vídeňským
sešlo vždy na bmotném blahobytu, finančním
a národohospodářském prospěchu zemí. Ne-
rmoutilo a nehnětlo by tedy, tušíme, ani vládu
Körbrovu přes příliš, kdyby obstrukcí naší
byla padla ta předloha lihová a země naše
byly přišly o těch několik sporých milliono
zisku, které jim z ní kynou.no
Poměrně nemilejším byl by jí ovšem
býval zmar investičního zákona.
poněvadž tu jde nejen o stavbu veliké a dů-
ležité dráhy obchodní z Vídně na Terst
a o strategicky důležitou dráhu ze
Lvova do Samboru po hranicích haličsko-
uherských — nýbrž i o nutné zvelebení celé
řady dosavadních zchátralých státních dráh,
strádajících nedostatkem vozů nebo druhých
kolejí. Však ani zmarem tohoto zákona ne-
byla by bývala vláda Körbrova zasažena
pořád ještě k srdci, poněvadž by byla měla
při své straně proti nám nejen celé rozdrá-
žděné Němectvo, ale i roztrpčené Jihoslovany
a Poláky, kteří by nám této své těžké škody
hmotné jistě vášnivě a dlouho zazlívati.
Lobkovic
Jihoslovan
Polák
Vídeň
Terst
Lvov
Sambor
8
article
To vše bylo uvážití poslům národa na-
šeho, když dnem 1. března předseda mini-
sterstva jich vyhledal s bílou vlajkou parla-
mentářskou v ruce. Do Němcův levičákův
jako když střelí: »Za jakou cenu hodlá asi
Čechům odkoupit obstrukci?« třásli sea
tázali se »plni tesknoty« ihned vyškolení ti
handléři od »Neue Fr. Presse« až do »Bo-
hemie« a němečtí pohlaváři honem se hrnuli
jako poplašení bursiáni na Körbra, »aby jim
nalil čistého vína«. Ale Körber tentokráte,
snad ponejprv za svého ministerstva, nepo-
věděl jim, čeho slyšeti chtěli. Zahalil se
v plášť úřadního tajemství a naznačil jim
toliko, o čem snašimi poslanci nejednal.
Ujistil je, že nebylo řeči o české univer
sitě v Brně a o žádných národních anebo
politických koncessích nám na újmu Němcův
»Tedy může cena Čechům nabídnutá záležet
toliko v koncessích národohospodářských pro
Čechy a Moravu...« usuzovali a utěšoval
se v první chvíli. Než, jakmile uslyšeli, že
minulého pondělka vyjednávání se z dařilo
a že našemu národu zajištěna
tedy řada výhod a vymožeností
na poli národohospodářskéma
kulturním za to, vysadíli poslanci naši
sobstrukční taktikou svojí aspoň vůči dotčeným
třem předlohám: zmocnil se v še ho
německého tábora, od Liberce
až do Alp, dnes přímo nervl ó sn
postrach, jakoby se ociťo v a l
před netušeným náhlým nebez
pečím a úkladem, proti němuž
dlužne býti všem Němcům vzhůru.
Němcův
Čecho
Körber
Němec
Brno
Čechy
Morava
Liberec
Alpy
Bo
9
article
»Jak velikou jest cena, která bude Če-
chům vyplacena a v čem záleží?« tázou se
rozčilení Němci z Čech vlády ve včerejším
»Wiener Tagblattu«. »Jaké jsou ty národo-
hospodářské koncesse? Budou svědčiti celé
zemi, tedy také Němcům, aneb pouze Čechům?
A co se rozumí těmi kulturními
koncesemi? Netají se za tím národně
politické koncese Čechům? Němci
nemají už z čeho rozdávati! A proto
musí býti více než kdy jindy na
stráži. Či je zapotřebí pro ně ještě dal-
ších důvodův pro vážné obavy, vidí-li,
kterak se snášejí stavební kameny pro
znovuzbudování staré větši ny?
Hojnost vzpomínek z minulosti se na-
skýtá, kterak se mnohdy přes noc ztrá-
cela trpělivost, jednalo-li se o hájení
zájmů německých. A proto buďme my
lontgez mienb l
Němec
Čo
Wiener
Čecho
10
article
Němci na stráži a neumdlévejme v bdělosti
své.« Tak je — Chlumeckému nevolno a úzko.
Stejná můra tlačí hlavní orgán něme-
ckých levičákův- bursiánův: »Neue Freie
Presse« nevěří, že by naše poslance byl při-
měl snad strach před konečnými zhoubnými
následky obstrukční taktiky, nad tož bázeň
před hrozícím absolutismem ku povolnosti.
Nikoliv. Češi nejsou lidmi bledé bázně.
»Spíše lze se domnívati, že doufají Češi do-
síci s parlamentem všeho toho neb aspoň
z části toho, čeho se proti parlamentu aspoř
dosud marně domáhali. S parlamentem, t.j.
pomocí většiny v parlamentě, kterou
Češi bezpochyby znovu zříditi troufají. A že
k tomu při většině stran, tvořícíeh
bývalou pravici, panuje náklonino st.
že se ty strany v nynějším rozmetení svých
údů necití šťastnými, to se upříti nedá. Po-
divuhodná ježatost Poláků proti vládě musí
Němec
Čech
Neue Frei Presse
11
article
Čechy jen povzbuzovat. Kdykoliv došlo za
tohoto krátkého zasedání ku měření sil, vždy
se bývalé strany pravice, byť i bez pevné
organisace, proti nám Němcům shledaly: tak
při volbě předsedy, tak při volbě komise
pro kontrolu nad státními dluhy, tak přic ob-
sazování předsednických míst v řadě nej
důležitějších výborů sněmovních«.
no Nad to vzpomíná si »Neue Freie« ve
své úzkosti, kolikráte Poláci v minulých
dnech prohlásili, že je od Čechův odvádí
pouze česká obstrukce« jakmile by Čechové
této zanechali, že není žádné příčiny, proč
by se Poláci s nimi znovu nespolčili ? A což
němečtí klerikálové? Ti prý sice dostali o
volbách pernou lekci, ale lásky k německým
liberálům v nich těmi šlehy nepřibylo — a
tak dost možná, že by i oni znovu vlezli do
besídky staré česko-polské pravice. Restau-
race pravice však, zuří »Neue Freie« byla
by nejnešťastnějším rozřešením otázky po
většině parlamentní. Ale Němci nechť prý
jsou i na tuto možnost nejhorší při
praveni a zahrozí Körbrovi pro tento připad
svou vášnivou vytrvalostí. —
Němec
Neue Frei
Polák
Čechův
Čecho
Čechy
12
article
To jest věru jiná odezva z německého
hvozdu nežli po ujednání Taaffových punktaci
dne 26. ledna 1890. Tenkrát na celé čáře
širého tábora německého vítězoslavný jásoo
až se nám v prsou tajil dech, dnes naproti
tomu v táboře německém úzkost a poplach.
aby se jim snad nepřihodilo »neštěstí ne
nadálé«. Z těto německé tesknoty smíme za-
jisté čerpati útěchu a naději, že nedali se v kri-
tické hře poslanci naši Körbrem obehráti.
ale nicméně neškodilo by, kdyby náš kluh
poslanecký upřímným slovem českým roz-
ptýlil pocnopitelnou též úzkost duší českých.
kdyby vyslovil, co pevně očekáváme, že ne-
zavázal si naprosto ruce pro budoucnost.
ale vyhradil si plnou volnost, po vypršen
nynějšího příměří vůči těmto třem před
lohám vrátiti se v předešlé své postaven
rozhodné, neusmířené opposice, dokud ne-
stane se národu našemu po právu a spra-
vedlnosti do té míry, jak toho vyžaduje jeho
svatá véc, jeho životní zájem, jeho česta
budoucnost.
Taaffův
14
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Schůze osmnáctá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
no
Z Vídně, 7. března.
Dnešní schůze poslanecké sněmovny byla
ještě kratší, než včerejšl. Trvala něco málo pře
hodinu. Konala se vlástně jen pro forma, je
dině proto, by se neřeklo, že plenum zahálí.
Dvě slušné řeči byly proneseny v prvním čteni
novelly k dani lihové a bylo po všem./ Levice
tomu tak chce. Pouze jí k vůli se konají co
den zasedání, jejichž výkony jsou praskrovné a
v nichž pokračují práce krokem hlemýždím.
Neni odvahy řici, že taková dělnost ne-
může imponovati nikomu, a že by bylo mnohem
lépe na ráz odbýti v prvním stadiu vzpome-
nutou osnovu a ji po tom zase dodělati ve
stadiu druhém.
Tak jest dělba času taková, že se neděl
nic ve výborech a nic v plenu parlamentním
Řeč posl. Formánka o předloze da-
ňové byla účinnou polemikou proti dru. Lem
mischovi, který včera tvrdil, že prospěje
osnova pouze Čechám a Haliči, a zároveň roz
hodným odsouzením celé akce vlády. Po stránce
positivní trval jmenovaný mluvčí na zásadnín
stanovisku, že náprava zemských financí příslušt
jedině sněmům zemským.
Formánek
Lem
Vídeň
Čechy
Halič
poslanecký sněmovna
15
article
Po 10 letech vrátil se do Vídně zase d
Reicher, švakr dra. Bareuthra. V roce
1891 stav se přísedícím zemského výboru ve
Štyrsku, vzdal se mandátu za venkovské obee
lubenské; nyní, jakkoli zůstal ve své funkci,
příjal tentýž mandát. iiaož
Předešel posl. Romanoviče a navrhl
naproti vládní předloze ještě větší stanovení
přirážky, totiž místo 20 K 30 K. Pokládá totiž
vysokou berni na lih a kořalku za nejvýdat-
nější prostředek proti kořalečnímu moru. Ta
kové přesvědčení mají mnozí. Zkušenost uka
zuje, že tato domněnka se skutečností se ne-
srovnává, protože spotřeba lihovin neklesá stou-
páním dané lihové.
Rokování o novelle k dani lihové bylo pře-
rušeno na několik dní. Zejtra nebude v něm
pokračováno a také nikoli ve schůzi příští —
v ponděli — nýbrž se počká, až bude ve třetím
čtení vyřízen zákon o rekrutech.
V zejtřejší schůzi bude volba definitivního
předsedy. Podle jednacího řádu dosazuje se po
nových volbách předsednictvo provisorní na dobu
jednoho měsíce. Po něm mus! se podrobii
volbě nové.
lea
5va.
Romanovič
Vídeň
Štyrsko
16
article
Možno a i jisto jest, že zvoleno bude do
savadní předsednictvo, jisto jest však také, že
dostane hr. Vetter zejtra hlasů mnohem
méně, než 8. února. Čechové mu žádným způ-
sobem hla sů svých nedaji.
Předseda zahájil schůzi o 3. hod. 15 minut o
poledne.
Po odbytých formalitách čílý se došlé spísy
Ministr orby podal předlohu, již mění se zá
kon ze dne 21. června 1884 ř. z. č. 115 o zaměstná
vání mladých dělníkův a žen (v dolech); o denn
pracovní době a nedělním klidu v horniclví; —— mi
nístr obchodu o statistice práce a o opatřeních k
podpoře domácího průmyslu.
Poslanec dr. Brzorád: Včerejší odpověď pře
sedova, že nedal dotazy censurovati úřadníky sně
movními, se nesrovná se akutečností. Jest věru ne-
pochopitelno, že předseda zjevná fakta popírá. Pra
vil-li předseda dále, že jeho rozhodnutí ve příčině
neprotokolování neněmeckých dotazů neplyne z ná
rodních motivů, prohlašuji, že mi po jeho motiveeh
není pranic. Vznesl jsem naň zcela přesný dolaz
který dnes opakuji v ten rozum, na základě kterého
ustanovení jednacího řádu nebo na základě kterého
zákona učini! své protizákonné rozhodnutí. (Po
chvala v pravo.)
Poslaneč Barenther připomíná, že vláda do
sud ne zodpověděla ani jedný z množství podaných
dotazův a táže se předsedy, hodlá-li se přičinit, aby
zachovávala se přesně ustanovení jednacího řádu
o zodpovědání dotazůvi a vyzvati s vládu, aby. ne
chceli odpovídat ústně, dala odpovědi vytisknouti
rozdati ve sněmovně a připojiti ke stenografickým
zápisům. Troufá, že vláda spřátelí se s tímto ná
vrhem, neboť se jí její úloha velice usnadní. (Po
chvala.)
Předsedající nyní náměstek Prade volá k po
řádku poslance Steina pro jeho včerejší výroky
o trůnní řeči.
Potom rokovalo se dále
o přirážce k dani z lihu
Vetter
Čecho
doktor
Brzorád
Stein
Prade
17
article
Posl. Formánek: Pan dr. Lemmise
včera tvrdil, že předloha o dani lihové jest darem
pro Čechy. Kdyby studova! poněkud rozpočet, pře-
svědčil by se, že národ český sám přišpívá na po-
třeby státu 31%. Praví-li poslanec ten, že z předlohy
té shrábne maso Halič a Čechy a země alpské zů-
stanou výhody prosty, tedy přejí zemím alpským všeho
dobrého. Co se však týče daru, nechať p. dr. Lem
misch nezapomíná, že některá berně jest daní
konsumní, která mosí býti placena konsumenty. Že
pak severní země spotřebují více kořalky, toho pří-
čina jest ta, že v zemích alpských producenti mají
určité množství vína daně prosté. Novou berní bude
průmysl a konsum citelně poškozen. Spotřeba sic
stoupá, ale nikoli stejnou měrou, jako obyvatelstvo.
My jsme již svým státoprávním ohražením na-
značili, že pokládáme upravení zemských financí z
výhradnou věc zemského sněmu, vždyť i tato vláda
chtěla, aby předloha o dávce z kořalky vyřízen
byla na zemských sněmech. Zdá se, že proto, aby
se ukázalo, že ve všech sněmech stejné vyřízení
nebude možné. Ovšem vláda přičinila se, aby se tak
také štalo, neboť na jedné straně, když slibovala
hospodařské prospěchy v různých anketách průmyslu,
rolnictvu anketou pro zrušení bursovní hry s obilím,
a dělniclvu anketou pro zlacinéní uhlí, neměla nej-
důle žitější prospěchy hospodářské zadávati, při drá
hách bosenských. Ty vydala do rukou Maďarů, kteři
— jak známo — zejmena dřívější, posavadní a i bu-
doucí železniční politikou budou nás poškozovati. Prote
bylo zřejmo, že země, které tím byly nejvíce hospo-
dářsky poškozeny, postavily se proti vládní předloze
Tato měla zemským financím prospěti, ale přece byli
novým břemenem pro poplatnictvo.
Proto je také přirozeno, že i sněmy poškozenýc
zemí opřely se předloze a ta ve sněmech všech při-
jata býti nemohla.
Posl
Formánek
doktor
Lemmis
Čecho
Lem
Maďar
Prot
Čechy
Halič
18
article
Nyní ocitla se předloha zde a jelikož vláda stále
studovala, jak vyřídit otázku zbědovaných financ
zemských, má býti snad přirážka kořaleční jaksí po
čátkem nápravy bídných zemských financi.
Jakkoli účel zvýšení daně kořaleční může býti
různě vykládán, jisto je, že zdražením kořalký ze-
jmena v některých krajinách, má býti zabráněno
mravní a hmotné bídě. Předlohou touto má aneb
aspoň čhce se stlačiti konsum tohoto nápoje a do
cílit, aby se ho vypilo co nejméně a následkem toho
aby daň z kořalky měla výnosi co nejnepatrnější.
V tom však vězí neupřímnost, neboť nezdá se nam
důstojno tak veliké organisace, jakou je stát, takto
si pomáhati. Přiměřenějším by bylo zlížiti konsum
kořalky buď zákazem prodeje vůbec, neb omezením
prodeje, ale ne novou daní činiti ji nepřistupnou kon
sumu. Nesmí se zapomenouti, že jsou to chudí lide
a pracující lidé, kteří jsou na kořalku aspoň do jistě
míry i na ní odkázáni.
Je 2námo, že zámožným se doporučuje k oži
vení organismu starších lidí silné víno, na které
chuďas nemá a tomu, má-li pozříti a ztráviti kus
chleba, nahražuje silné víno kořalka. Zámožný ne
bude také ztížen kořaleční daní, ale chuďas ji má
zaplatili.
Ostatně nebude míti tato daň effektu, jaký vlád
očekává. Jisti lidé, kteří jsou pití kořalky zvyklí
tato daň od kořalky neodvratí a pakli tito jistí lidé
mají ještě nějakého majetku, budou s ním dřive
hotovi nežli dnes a uspíší se jen rozmnožení pro
letářů.
A tuto daň odkazuje vláda zemím a ssebou i krá
lovství českému.
19
article
Možno říci, že jest to daň z mravní bídy oby-
vatelstva a ta má upraviti zemské finance. Kdo zná
poměry obyvatestva a ty páni, již předlohu tu u zele-
ného stolu zhotovili, neznají, musí přiznati, že správa
každé země a tím správa království českého má
musí míti povinnost, starati se, aby spotřeba kořalky
byla co nejmenší. Uskutečníli se to, bude také výnos
z kořalky neb z kořaleční přírážky co nejmenší. Na-
proli tomu bude opět zájem zemských financi, aby
přirážka vynesla co nejvic, aneb aby se pití kořalky
tím znemravňování obyvatelstva zvětšovalo. A takovým
způsobem chce vláda pomoci zemským financím.
My již dávno žádáme rozhodnou změnu v ber
ním systému vůbec, a to je také příčinou, že ny
nější ústavu neuznáváme, škodlivost její všady cí
tíme, a několikráte zde a i na sněmu zemském jsme
prohlástli, že chceme některé daně přímé, neboť při-
rážkovým systémem, který není ustálen, škodí s
nejvíc zemské autonomii, neboť stává se proto ne
oblíbenou, nechci říci přímo odpornou
Stat, pro své potřeby je první, který všechny
daně sebere, ostatní činitelé, jako zem, okres i obec
kteří také sloužiti mají státu, musí vypisovati pro-
tivné přirážky.
20
article
Je přirozeno, že daň původní, která jest ustá-
lena, jest jaksi uznávána. Řekne se: je to zákon
musí se platit.
Rosněž tak chápe poplafník, když daň původn
se nějakým zásadním zákonem změní, ale stálou
změnu a zejmena stálé zvýšování přiražek nepocho
chopuje a protiví se jim. Přirážkový systém měl byt
již dávno odstraněn a zavržen, ale stát ve své vy-
výšenosti a podceňování potřeb obyvatelstva nechee
vyhovět. A přec možno říci, že v poplatnictvu vzmab
se čím dále víc nespokojenost se zvyšováním přírá-
žek. Na tom byla založena nynější centralistická
ústava a proto poplatnictvo, které tomu rozumí, ne-
může nikdy tyto zásady uznati.
Následkem přirážkového systému je také všechn
bída zemských financí.
Jisto je, že posud přirážkami jsou stiženy daně
z nemovitostí, ale ty jsou dnes tak vysoké, že kdyby
n iožubongaegyil vlidosňga „dsvlshomša olu olala oe oo ,ožv Jodsl
mys love a ináso i miiej llagža
21
article
měly býti ještě zvýšovány, znamenalo by to ochu
zení obyvatelstva. Lze říci, že přirážkový systém je
konfiskací majelku.
Centralismus pohlti všechno pro sebe, na po-
třeby zemi nedostane se ničeho. A tu přicházís
opět s přirážkou, a sice s tou nejpopulárnější, n
kořalku, kterou se finance křálovství českého ne-
uspořádají.
Předloha sama je také částí spousty návrhů
pokynů hospodářských, o kterých byla zmínka
trůnní řeči. Avšak vláda nynější kořaleční předlohu
zvláštním způsobem změnila a sice zhoršil se roz
dělovací klic v neprospěch zemi českých. Na jinýeh
předlobách, jako o společenstvech rolnických, nebylo
vládou nic změněno, — jsou to předlohy zděděné
po dřívějších vládách — a tu vláda myslí, že sně
movna tím spíše dá se do práce se známými před-
lohami. Já o tom pochybuji.
Ostatně lihová přirážka, když byla předložen
zemským sněmům, byla vázána tím, že všechny
zemské sněmy měly ji přijati.
Avšak v první řadě byl proti ní sněm dalmat
ský. Byl to asi účel vlády, aby mohla říci, žese
předloha sněmy provésti nedá. Avšak ona ji provésti
nechtěla. Chce vládnout, ale staví zájmy jedněch
proti drubým-
Arci vláda myslí, že ústava žádá, by ni lihovou
přirážku vyřídila říšská rada. Ministerský, předseda
chce mermomocí získat ústavě nějakou úctu. Je to
hezká věc — ale nám těžko pochopitelná. My jsme
přesvědčení, že lihová přirážka dle ústavy se m
projednávati jen na sněmích zemských.
22
article
Bohužel myslím, že ani tato lihová přirážk
zemské finance nespasí, vždyť stanoví se pouze do
konce roku 1909. Jisto je, že třeba rázněji přikročit
k upravení zemských financí, a sice tím, aby ně
které daně, které jsou nejvíce přirážkami stíženy
byly postoupeny zemím, jimž dle své povahy ná-
ležejí
Tím by zemské finance byly upraveny lépe
trvaleji, než přírážkou ke kořaleční dani. (Pochivala
v pravo-)
Posl. Reicher odvolával se na svůj návr
stran zvýšení lihové přirážky o 10 h a přikázání
tohoto výnosu zemím, aby mohly bojovati proti opil-
ství. Potom pojednával o zhoubných následcie
alkoholu na duševní a mravní vývoj lidu a prohlási
za všeobecnou povinnost potlačovati toto zlo a či
niti potřebná opatření. Uvažoval prostředky prot
opilství a prohlásil, že protivníkům alkoholismu třeb
značných prostředků, aby mohli uskulečniti své snahy
a proto sluší se, aby také pijáci přispěli svým dí
lem. Žádá, by jeho návrh byl přikázán výboru, jenž
bude rokovat o přirážce k libové dani. (Pochvala.)
Rokování přerušuje se.
Posl. Kittel nalehá na odpověď ke svému do
tazu stran zřízení nákladišť pro dopravu želozniční
i vodní.
Místopředseda Prade slibuje oznámiti to mi
nistrovi orby a požádati ho o brzkou odpověd.
Posl
Reicher
Kittel
23
article
Konec schůze o 4. hod. 30 min. odpol.; příst
bude z ejtra o 10. ho d. dopol.
Na denním pořádku je: 1. volba předsednictva
2. další rokování o dnešním programu.
Mezi došlými spisy byly návrhy poslanet
Kaspra a sp. na snížení ceny soli; — TT scha n
a sp. na snížení dovozného cla z živnostnickýci
strojův a nástrojův: — provedení zákona stran vý
prodejů; — o vyloučení mladiků pod 16 let z továrn
práce; — o zařádění kommanditních společností ob
chodních pod § 23.lit. b) nařízení o akc. společno
stech: — o změně zákonných ustanovení stran okr
pokladen nemocenských: — Březnovského
sp. na opatření proti uhelné lichvě v Čechách:
Prada a sp. o sproštění příští liberecké půjčky kol-
kových a bezprostředních poplatků.
Dolazy podali poslanci Iro a sp. po zřízen
zastávky v Těšelicích; — Hinterhuber a sp. p
rozšíření říšského ústavu geologického: — Kitte
a sp. po jednání okr hejtmanství mosteckého o ta
mějších obecních volbách; — Iro a sp. po pří-
bylečném celních výběrčí a nedostatcích při vy
bírání cestovného u celních úřadův a expositur ; —
Tschan a sp. po jednání pražské úrazovny naproti
malým živnostníkům; — Hofer a sp. po užívání
české řeči při soudním řízení ve Vildštejně; —
Černý a sp. po konfiskaci českých novin.
Hofer
Čechy
Vildštejn
Prado
24
article
Z parlamentních výborův
a sdružení.
Z Vídně, 7. března.
(Původní zpráva »Nár. Listův.)
V branném výboru prohlásil posl. Schle
že klub středu neni spokojen s vývody mi
nistra zemské obrany hr. Welsersheima o soubojích
Je třeba úplné přeměny čestné rady vojenské, aby
nikoho k souboji nenutila, ani k němu neradila. V
jenské úřady musí opříti se due ovému nešvaru tak
v praksi a musí býti také chráněno přesvědčení od
půrců souboje.
Posl. Hořica prohlásil proti posl. Mallikovi
že mnohojazyčnost v armádě není žádným nebezpe-
čím, čebož důkazem jsou Švýcary, kde existují tř
armádní řeči, a čehož důkazem jsou vítězství gene
rála Laudona a prince Eugena a vítězství u Lipsk
a Králové Hradce, kde armáda byla stejně málo ně
mecká jako je dnes.
Řečník pojednává pak o dodávkách pro vojen
skou správu u myslí, že ministr je tuze optimisti
ckým, domnívá-li se, že rolník dodavatel má protekci.
V tom se mýlí, neboť musil by míti napřed protekc
dnešních dodavatelů, bez jejichžto doporučení by ne
dostal žádné dodávky. V Čhrudimi chtělo rolnick
družstvo dodávati koně do Josefova, ale byli od
mítnuti. Rolníci potom koně prodali doda
vatelům. Odtěch je převzala vojenská
správa bez námitky.
Totéž stalo se rolnickému družstvu ve Vel
kém Meziříčí, které dodávati chtělo pícniny do
Brn.
Listův
Posl
Hořica
Švýcar
Laudon
Eugen
Vídeň
Hradec
Josefov
Vela
Brno
Lipsk
25
article
Řečník kárá barbarské zacházení vojenských
úřadů vůči záložníkům, kteří se hlásili česky »zde
a přikré uzavírání se posádek v českých městecl
naproti obyvatelstvu. Řečník si přeje, aby branci
kteří absolvovali nižší státní průmyslové školy, byl
přidělováni do dílen, aby se ve svém oboru ve třech
lelech mohli dále vzdělávati.
Konečně žádá, by při představování důstojníe
nakládali šetrně s podřízeným.
Debaty zůčastnili se ještě poslanci Mallik
Vasilko a Zázvorka (česky.
Předloha o braneckém kontingentu byla konečně
schválena.
Ve zprávě ref. posl. Popowského bude uveden
také během výborového rokování vyrčené ohražen
proli tomu, že o braneckém kontingenté pro r. 190
rokovalo se dříve, než byla vyřízena císařská naří
zení o braneckém kontingentu v letech 1898/9.
Výbor pro deklaraci arciknížet
Františka Ferdinanda měl dopoledne scnůza
za předsednictví posiance D. Abrahamowicze jaj pří
tomnosti min. předsedy dra. Körbra.
Poslanec Schalk stěžoval si, že on a poslane
Jro nedostali pozvání do prvé schůze a žáda proto.
aby se tehdejší usnešení reasumovalo a výborov
schůze odročila.
Předseda ryt. Abrahamowicz prohlašuje
že dle sdělení sněmovní kancelaře pozvání k výbo-
rové schůzi byla položena oběma poslancům za sně
movní schůze na jejich stolky a snad se odtu
ztratila.
Při hlasování Schalkův návrh propadl.
Poslanec slchalk navrhoval potom změnu
Grabmayrova navrhu, přijatého v poslední schůzi
v drobném provejít
raaní čí-le o sobě . . . za s
odpoletní . . . . . . . za 2h
Ve flialkich sa venkově-
ranní člal5. . .. . . . n0
edpolodní . . . . . . . . Sh
Mallik Vasilko
Zázvorka
František Ferdinand
D Abrahamowicz
Schalk
Schalkův
26
article
otloi ned z slo
27
article
Inserátye
platí se hotově snpřed.
Plečplacení a (nserty přijímá zěmaini-
strace v Marisnské ulici č.
ůvolo 5—8 ab
Tam nacházejí se téži ročske
tlskárna á ezpedice .Národnich Lit“
Rdkopisy se nevračsjí.
Marisnský ulice
Litva
28
article
v ten smysl, aby prohlásilo se výslovně, že státní
právo zůstalo arciknížecím přohlášením beze změny.
Předseda Abrnhamowicz praví, že o návrhu
onom nelze více hlasovati, neboť Grabmayrův návrh
byl již v poslední schůzi řádně přijat
Poslanec Starzyňslki podal potom zprávu.
již výbor vzale na vědomí bez debaty.
Řeferentův návrh »Deklarace arciknížete Fran-
tiška Ferdinanda, již vláda na císařský rozkaz sdě-
lila říšské radě, přijímá se na vědomi uctivě s po
vinným díkem«, jehž souhlasí do slova 8 Grabmay-
rovým návrhem, byl přijat a schůze skon čena.
Právní výbor ustanovil v dnešní schůzi za
předsednictví posl. Ferjančiče relerenty pro příká-
zané návrhy.
* vvonq doit a zd a
Výbor školský za předsednictví poslanc
Kurz e rozdělil dnes referály.
daoně osll
Ve výboru pro poplatkovou novelu
navrhl posl. Gölz, aby pro novostavby a přestavby
poplatek snížen byl na 2 proc. (ve vládní předloze
na 21/ proc.) a aby lhůta, ve které se musí státi
druhý převod, byla prodloužena na 4 roky (ve vládní
předloze na 3 roky.)
Ministr financi Böhm-Bawerk prohlásil, ž
nemůže učiniti žádných koncessl.
Odbor usněsl se, návrhy tyto přijmouti:
dn
Starzyňslki
Řeferentův
Fran
Ferdinand
Böhm
Bawerk
29
article
Agrární odbor klubu poslanců če
ských úsnesl se na žádost družstva čáslavského
ahy se se vším důrazem zakročilo u ministra že-
leznic o urychlení šetření, jež zahajeno bylo za při-
činou stálého nedostatku píce a stěliva v Čechách.
K intervenci posl. Königa a M aštál k yo přislíbii
ministr, že učiní příslusná opatření a že podle vý-
sledků zpráv přikročí k zavedení snížených saze
pro pící a stelivo pro krájihy v Čechách postižené
zmíněným nedostatkem.
Taktéž zakročeno k usnesení odboru o předsedy
rozpočtového výboru a referenta posl. Kniser
stran urychleného projednání návrhu posl. Vycho-
díla na zrušení erárních mýt a dosaženo slibu, ž
v nejblíže příští schůzi (v pondělí) podána bude o
návrhu tom zpráva v ten rozum, aby zákon o zru-
šení mýt ve dřívějším zasedání schválehý, ale nepo-
tvrzený, byl v plném znění k sankci předležen s plat-
nosti od 1. července 1901
Taktéž zahájena debata o cfsařském nařízení v
příčině poplatků z převodu nemovitostí a usneseno
ke zprávě posl. Maštálky doporučiti klubu sou-
hlas se zásadami předlohy, která poskytuje v celku
znamenitých výhod menšímu majetku městskému
i venkovskému již po 11/2 roku trvá a výborně se
osvědčuje.
Usneseno, nestavěti se na odpor dodatkům.
které ministr financí ve prospěch podnikatelské čin
nosti stavitelské ve výboru poplatkovém oznámil,
ztavle
sa P
König
Maštálek
Čechy
30
article
Výbor k úlevě nouze konal dnes schůzi
ve které posl. Leop. Steiner podával referát o v
škerých dosud podaných pilných návzích po té
stránce a pelicích.
Jeho návrh vyzně! k rozhodné výzvě vlády, b
tam, kde šetření je skončeno, neprodleně podpory s
udělily a v ostatních obcích poškozených šetření
rychle se provedlo. V debatě o návrhu tomto po-
ukázal posl. dr. Dyk k tomu, že je nutno zvýšíti
podporu obcím okresu klatovské ho, zejmena
obcím Polení a okolním a »uděliti podporu zvláště
okresům kralovickému a jiným. Takě poslanei
dr. Brzorád, Udržal, Holanský, Hořica
a Kubr přimlouvali se za řádné provedení pod-
půrné akce. Posl. dr. Dyk připomenul kromě toho,
kterak v tísni rolnictva je zdlouhavým vyři-
zování žádostí za slevu daní, které někdy
rok a 2 léta se protahuje. Vyzval důtklivě pří-
tomného zástupce vlády za odpomoc. Ohlásil
resoluci v ten rozum, aby v obcích, živelními pohro-
mami stížených, vymahání daní se zastavilo do žní.
Posl. Holanský ztěžoval si na jednání okr. hejt-
mana v Českých Budějovicích ve příčině výpomocné
akce pro rolníky, jejichžto hospodářství živelními
pohromami bylo postiženo. — Návrhy zpravoda jovy
byly přijaty
Výbory pro zvířecí nákazy a vinařství
měly dopoledne také schůze. Onen usnesl se svolati
za týden novou schůzi, v níž vyslechne zprávy o na-
vrzích, jež mu byly přikázány. Tento jednal o vinn
klausuli italské. Vládní zástapce, odborný přednost
Beck, vytkl vládní stanoviště, že vláda je si vě-
doma své poviunosti dbát o domácí vinařství při
stanovení autonomního celního tarifu i při uzavíránt
obchodních smluv a vynasnaží se, aby vyřídila ve
ve prospěch vinařů
Výbor usnesl se, že věc je pilná a přičiní se.
aby se dostala záhy do sněmovny
Steiner
doktor
Dyk
Brzorád
Udržal
Hořica
Kubr
Posl
Beck
Poleň
Český Budějovice
31
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. března. (Úspěch dra.
Körbra.) Sněmovna pracuje a není nám
divno, že listy, blizké vládě, připisují hlavní
zásluhu této sněmovní dělnosti předsedovi mini-
sterstva dru. Körbrovi. Jako strana, majícív
dělnosti parlamentu zájem, musil ovšem i dr-
Körber přispěti svým dílem k příměří, jež na-
stalo mezi českou delegací a vládou. Uznávai
však, jako činí krakovský »Czas«) že vládní
methoda kabinetu Körbrova musí býti dobrá,
poněvadž začiná nésti dobré ovoee, máme z
předčasné. Schopnosti Körbrovy musily bys
osvědčiti při řešení otázek politických, a těch,
jak známo, netroufá si ani se dotknouti. Profo
časopisy, jež nejsou povinný chváliti vše, co se
děje ve vídeňském kabinetě, pohližejí na ny-
nější přiměři s netajenou nedůvěrou. »N. P.
Körber
Körbrův
Praha
Czas
32
article
Journal« praví na př., že »nerozřešené dosu
velké politické otázky prorokují nynějšímu pří-
měří jen krátké trvání a že jako dosud, tak
i nyní jest pravděpodobno, že po příměři nena-
slane mír, nýbrž nový, vášnivý zápas stran
Krakovská »Nová Reforma« pochybuje pak vů-
bec o tom, že by dr. Körber měl upřímnou
vůli dát parlamentní cestou vyřídíti jakoukoli
jinou předlohu, vyjma rekruty. Až prý bude
míti v kapse zákon o odvodu nováčků, začne
si za pomoci »junetim« mezi kořaleční a inve-
stiční předlohou hráti opět na »nestranného«,
t. j. neučiní pranic ani pro pravici, ani pro
levici.
Není též nezajímavo sledovati mínění časo-
pisů, čí vliv přiměl českou delegaci k dočas-
nému příměří. Orgány polského kola oznámily
svým členářům hned za tepla, že jest to v prvé
řadě zásluha polského kola. »Glos Nar.« uvádl
však tvrzení to na pravou míru slovy: »Úmluva
mezi vládou a Čechy provedena za prostředni-
ctví sněmovny panské. Mohlo by se zdáti,že
politika polského kola tu zvílězila, poněvad
se splnilo, oč polské kolo usilovalo, totiž že s
parlament stal dělným. Ale hrubě by se mýlil
Körber
Glos
Čecho
ctví sněmovna