ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8aab6b90-6602-11dc-bc1b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 34, person 79, org 8
1 masthead
Ročník XXXI.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 8. března 190.
Praha
3 masthead
Číslo 67.
4 article
mož imdovsvihi
5 article
Na ranní h odpot. Hlsty předeláci se v Praze v admlnistra í n něsle. . . . 6 k n tvrt letaa . s dvojí čonšško n rta zk čtvít lota. . . ve úlialkácht naně . . 2 K 30h „ Pešton: tnt l. 9 k 00 s drojí zlsilkou Ba něelc . . . k S n šinat lete
Praha
6 article Úzkost a poplach v táboře německém.
Úzkost a poplach v táboře německém. Jsme a zůstaneme vždy rozhodnými od půrci všeho diplomatického tajnůstkářství. kde se vyjednává a hraje o budoucnost vlasti a národův, jako tomu bylo vzhledem k osudu a budoucnosti národa českého i vlasti české na př. před jedenácti léty za úmluv ví deňských, jichž význam pro nás osudný postihl a vyjádřil strefně vůdce Němců zdej ších dr. Schmeykal dne 26. ledna 1890 za- jásav v německém kasině zdejším jako bi blický Simeon nad dosaženým epochál ním úspěchem Němectva: »Tot od státního převratu za Marie Terezie (zr. 1749) nejznamenítější pro nás obrat v ději- nách Čech.« Jednalo-li se však těchto dnův mezi vlá- dou Körbrovou a delegací českou ve Vídni o nějaké podobné, pro budoucnost národa českého osudně závazné úmluvy? Ani po- myšlení! Tentokrát nešlo o žádné následků plné vyrovnání s Němci a Vídní, o žádné nové útvary v zřízení země české, o žádnou újmu našeho práva státního neb národního jako za Taaffových punktací vídeňských, nýbrž tentokrát jednalo se toliko o otázku parla- mentní bojovné taktiky: máme-li totiž a za jakou cenu dopustit, aby se projednaly aspoň tři pilné zákony, z nichž jeden (o letošním odvodu k vojsku) týkal se cele říše, druhé dva národohospodářských zájmů její zemi.
Němec doktor Schmeykal Simeon Marie Terezia Taaffův Čechy Vídeň
7 article
První z nich, zákon branecký, nebylo lze odporem naším zmařit; vláda nepotřebo- vala než sněmovnu odročit a odvod moc § 14. nařídit a bylo odbyto. Tu jsme j tedy nemohli způsobit žádných vážných pře- kážek. Za to při zákoně o podílu zemí n zvýšené dani z lihu a při zákoně železnič- ním čili investíčním mohli jsme obstrukcí svou zmařit jich projednání, aniž by nám tu mohla vláda paragrafem 14. vyrazit z rukou zbraň. Leč byli bychom ji tím zasadili ránu, pod níž by musila klesnout? Dobře pověděl zemský maršálek kníže Jiří Lobkovic ve své poslední řeči, jak málo vládám vídeňským sešlo vždy na bmotném blahobytu, finančním a národohospodářském prospěchu zemí. Ne- rmoutilo a nehnětlo by tedy, tušíme, ani vládu Körbrovu přes příliš, kdyby obstrukcí naší byla padla ta předloha lihová a země naše byly přišly o těch několik sporých milliono zisku, které jim z ní kynou.no Poměrně nemilejším byl by jí ovšem býval zmar investičního zákona. poněvadž tu jde nejen o stavbu veliké a dů- ležité dráhy obchodní z Vídně na Terst a o strategicky důležitou dráhu ze Lvova do Samboru po hranicích haličsko- uherských — nýbrž i o nutné zvelebení celé řady dosavadních zchátralých státních dráh, strádajících nedostatkem vozů nebo druhých kolejí. Však ani zmarem tohoto zákona ne- byla by bývala vláda Körbrova zasažena pořád ještě k srdci, poněvadž by byla měla při své straně proti nám nejen celé rozdrá- žděné Němectvo, ale i roztrpčené Jihoslovany a Poláky, kteří by nám této své těžké škody hmotné jistě vášnivě a dlouho zazlívati.
Lobkovic Jihoslovan Polák Vídeň Terst Lvov Sambor
8 article
To vše bylo uvážití poslům národa na- šeho, když dnem 1. března předseda mini- sterstva jich vyhledal s bílou vlajkou parla- mentářskou v ruce. Do Němcův levičákův jako když střelí: »Za jakou cenu hodlá asi Čechům odkoupit obstrukci?« třásli sea tázali se »plni tesknoty« ihned vyškolení ti handléři od »Neue Fr. Presse« až do »Bo- hemie« a němečtí pohlaváři honem se hrnuli jako poplašení bursiáni na Körbra, »aby jim nalil čistého vína«. Ale Körber tentokráte, snad ponejprv za svého ministerstva, nepo- věděl jim, čeho slyšeti chtěli. Zahalil se v plášť úřadního tajemství a naznačil jim toliko, o čem snašimi poslanci nejednal. Ujistil je, že nebylo řeči o české univer sitě v Brně a o žádných národních anebo politických koncessích nám na újmu Němcův »Tedy může cena Čechům nabídnutá záležet toliko v koncessích národohospodářských pro Čechy a Moravu...« usuzovali a utěšoval se v první chvíli. Než, jakmile uslyšeli, že minulého pondělka vyjednávání se z dařilo a že našemu národu zajištěna tedy řada výhod a vymožeností na poli národohospodářskéma kulturním za to, vysadíli poslanci naši sobstrukční taktikou svojí aspoň vůči dotčeným třem předlohám: zmocnil se v še ho německého tábora, od Liberce až do Alp, dnes přímo nervl ó sn postrach, jakoby se ociťo v a l před netušeným náhlým nebez pečím a úkladem, proti němuž dlužne býti všem Němcům vzhůru.
Němcův Čecho Körber Němec Brno Čechy Morava Liberec Alpy Bo
9 article
»Jak velikou jest cena, která bude Če- chům vyplacena a v čem záleží?« tázou se rozčilení Němci z Čech vlády ve včerejším »Wiener Tagblattu«. »Jaké jsou ty národo- hospodářské koncesse? Budou svědčiti celé zemi, tedy také Němcům, aneb pouze Čechům? A co se rozumí těmi kulturními koncesemi? Netají se za tím národně politické koncese Čechům? Němci nemají už z čeho rozdávati! A proto musí býti více než kdy jindy na stráži. Či je zapotřebí pro ně ještě dal- ších důvodův pro vážné obavy, vidí-li, kterak se snášejí stavební kameny pro znovuzbudování staré větši ny? Hojnost vzpomínek z minulosti se na- skýtá, kterak se mnohdy přes noc ztrá- cela trpělivost, jednalo-li se o hájení zájmů německých. A proto buďme my lontgez mienb l
Němec Čo Wiener Čecho
10 article
Němci na stráži a neumdlévejme v bdělosti své.« Tak je — Chlumeckému nevolno a úzko. Stejná můra tlačí hlavní orgán něme- ckých levičákův- bursiánův: »Neue Freie Presse« nevěří, že by naše poslance byl při- měl snad strach před konečnými zhoubnými následky obstrukční taktiky, nad tož bázeň před hrozícím absolutismem ku povolnosti. Nikoliv. Češi nejsou lidmi bledé bázně. »Spíše lze se domnívati, že doufají Češi do- síci s parlamentem všeho toho neb aspoň z části toho, čeho se proti parlamentu aspoř dosud marně domáhali. S parlamentem, t.j. pomocí většiny v parlamentě, kterou Češi bezpochyby znovu zříditi troufají. A že k tomu při většině stran, tvořícíeh bývalou pravici, panuje náklonino st. že se ty strany v nynějším rozmetení svých údů necití šťastnými, to se upříti nedá. Po- divuhodná ježatost Poláků proti vládě musí
Němec Čech Neue Frei Presse
11 article
Čechy jen povzbuzovat. Kdykoliv došlo za tohoto krátkého zasedání ku měření sil, vždy se bývalé strany pravice, byť i bez pevné organisace, proti nám Němcům shledaly: tak při volbě předsedy, tak při volbě komise pro kontrolu nad státními dluhy, tak přic ob- sazování předsednických míst v řadě nej důležitějších výborů sněmovních«. no Nad to vzpomíná si »Neue Freie« ve své úzkosti, kolikráte Poláci v minulých dnech prohlásili, že je od Čechův odvádí pouze česká obstrukce« jakmile by Čechové této zanechali, že není žádné příčiny, proč by se Poláci s nimi znovu nespolčili ? A což němečtí klerikálové? Ti prý sice dostali o volbách pernou lekci, ale lásky k německým liberálům v nich těmi šlehy nepřibylo — a tak dost možná, že by i oni znovu vlezli do besídky staré česko-polské pravice. Restau- race pravice však, zuří »Neue Freie« byla by nejnešťastnějším rozřešením otázky po většině parlamentní. Ale Němci nechť prý jsou i na tuto možnost nejhorší při praveni a zahrozí Körbrovi pro tento připad svou vášnivou vytrvalostí. —
Němec Neue Frei Polák Čechův Čecho Čechy
12 article
To jest věru jiná odezva z německého hvozdu nežli po ujednání Taaffových punktaci dne 26. ledna 1890. Tenkrát na celé čáře širého tábora německého vítězoslavný jásoo až se nám v prsou tajil dech, dnes naproti tomu v táboře německém úzkost a poplach. aby se jim snad nepřihodilo »neštěstí ne nadálé«. Z těto německé tesknoty smíme za- jisté čerpati útěchu a naději, že nedali se v kri- tické hře poslanci naši Körbrem obehráti. ale nicméně neškodilo by, kdyby náš kluh poslanecký upřímným slovem českým roz- ptýlil pocnopitelnou též úzkost duší českých. kdyby vyslovil, co pevně očekáváme, že ne- zavázal si naprosto ruce pro budoucnost. ale vyhradil si plnou volnost, po vypršen nynějšího příměří vůči těmto třem před lohám vrátiti se v předešlé své postaven rozhodné, neusmířené opposice, dokud ne- stane se národu našemu po právu a spra- vedlnosti do té míry, jak toho vyžaduje jeho svatá véc, jeho životní zájem, jeho česta budoucnost.
Taaffův
13 title
Říšská rada.
14 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Schůze osmnáctá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) no Z Vídně, 7. března. Dnešní schůze poslanecké sněmovny byla ještě kratší, než včerejšl. Trvala něco málo pře hodinu. Konala se vlástně jen pro forma, je dině proto, by se neřeklo, že plenum zahálí. Dvě slušné řeči byly proneseny v prvním čteni novelly k dani lihové a bylo po všem./ Levice tomu tak chce. Pouze jí k vůli se konají co den zasedání, jejichž výkony jsou praskrovné a v nichž pokračují práce krokem hlemýždím. Neni odvahy řici, že taková dělnost ne- může imponovati nikomu, a že by bylo mnohem lépe na ráz odbýti v prvním stadiu vzpome- nutou osnovu a ji po tom zase dodělati ve stadiu druhém. Tak jest dělba času taková, že se neděl nic ve výborech a nic v plenu parlamentním Řeč posl. Formánka o předloze da- ňové byla účinnou polemikou proti dru. Lem mischovi, který včera tvrdil, že prospěje osnova pouze Čechám a Haliči, a zároveň roz hodným odsouzením celé akce vlády. Po stránce positivní trval jmenovaný mluvčí na zásadnín stanovisku, že náprava zemských financí příslušt jedině sněmům zemským.
Formánek Lem Vídeň Čechy Halič poslanecký sněmovna
15 article
Po 10 letech vrátil se do Vídně zase d Reicher, švakr dra. Bareuthra. V roce 1891 stav se přísedícím zemského výboru ve Štyrsku, vzdal se mandátu za venkovské obee lubenské; nyní, jakkoli zůstal ve své funkci, příjal tentýž mandát. iiaož Předešel posl. Romanoviče a navrhl naproti vládní předloze ještě větší stanovení přirážky, totiž místo 20 K 30 K. Pokládá totiž vysokou berni na lih a kořalku za nejvýdat- nější prostředek proti kořalečnímu moru. Ta kové přesvědčení mají mnozí. Zkušenost uka zuje, že tato domněnka se skutečností se ne- srovnává, protože spotřeba lihovin neklesá stou- páním dané lihové. Rokování o novelle k dani lihové bylo pře- rušeno na několik dní. Zejtra nebude v něm pokračováno a také nikoli ve schůzi příští — v ponděli — nýbrž se počká, až bude ve třetím čtení vyřízen zákon o rekrutech. V zejtřejší schůzi bude volba definitivního předsedy. Podle jednacího řádu dosazuje se po nových volbách předsednictvo provisorní na dobu jednoho měsíce. Po něm mus! se podrobii volbě nové. lea 5va.
Romanovič Vídeň Štyrsko
16 article
Možno a i jisto jest, že zvoleno bude do savadní předsednictvo, jisto jest však také, že dostane hr. Vetter zejtra hlasů mnohem méně, než 8. února. Čechové mu žádným způ- sobem hla sů svých nedaji. Předseda zahájil schůzi o 3. hod. 15 minut o poledne. Po odbytých formalitách čílý se došlé spísy Ministr orby podal předlohu, již mění se zá kon ze dne 21. června 1884 ř. z. č. 115 o zaměstná vání mladých dělníkův a žen (v dolech); o denn pracovní době a nedělním klidu v horniclví; —— mi nístr obchodu o statistice práce a o opatřeních k podpoře domácího průmyslu. Poslanec dr. Brzorád: Včerejší odpověď pře sedova, že nedal dotazy censurovati úřadníky sně movními, se nesrovná se akutečností. Jest věru ne- pochopitelno, že předseda zjevná fakta popírá. Pra vil-li předseda dále, že jeho rozhodnutí ve příčině neprotokolování neněmeckých dotazů neplyne z ná rodních motivů, prohlašuji, že mi po jeho motiveeh není pranic. Vznesl jsem naň zcela přesný dolaz který dnes opakuji v ten rozum, na základě kterého ustanovení jednacího řádu nebo na základě kterého zákona učini! své protizákonné rozhodnutí. (Po chvala v pravo.) Poslaneč Barenther připomíná, že vláda do sud ne zodpověděla ani jedný z množství podaných dotazův a táže se předsedy, hodlá-li se přičinit, aby zachovávala se přesně ustanovení jednacího řádu o zodpovědání dotazůvi a vyzvati s vládu, aby. ne chceli odpovídat ústně, dala odpovědi vytisknouti rozdati ve sněmovně a připojiti ke stenografickým zápisům. Troufá, že vláda spřátelí se s tímto ná vrhem, neboť se jí její úloha velice usnadní. (Po chvala.) Předsedající nyní náměstek Prade volá k po řádku poslance Steina pro jeho včerejší výroky o trůnní řeči. Potom rokovalo se dále o přirážce k dani z lihu
Vetter Čecho doktor Brzorád Stein Prade
17 article
Posl. Formánek: Pan dr. Lemmise včera tvrdil, že předloha o dani lihové jest darem pro Čechy. Kdyby studova! poněkud rozpočet, pře- svědčil by se, že národ český sám přišpívá na po- třeby státu 31%. Praví-li poslanec ten, že z předlohy té shrábne maso Halič a Čechy a země alpské zů- stanou výhody prosty, tedy přejí zemím alpským všeho dobrého. Co se však týče daru, nechať p. dr. Lem misch nezapomíná, že některá berně jest daní konsumní, která mosí býti placena konsumenty. Že pak severní země spotřebují více kořalky, toho pří- čina jest ta, že v zemích alpských producenti mají určité množství vína daně prosté. Novou berní bude průmysl a konsum citelně poškozen. Spotřeba sic stoupá, ale nikoli stejnou měrou, jako obyvatelstvo. My jsme již svým státoprávním ohražením na- značili, že pokládáme upravení zemských financí z výhradnou věc zemského sněmu, vždyť i tato vláda chtěla, aby předloha o dávce z kořalky vyřízen byla na zemských sněmech. Zdá se, že proto, aby se ukázalo, že ve všech sněmech stejné vyřízení nebude možné. Ovšem vláda přičinila se, aby se tak také štalo, neboť na jedné straně, když slibovala hospodařské prospěchy v různých anketách průmyslu, rolnictvu anketou pro zrušení bursovní hry s obilím, a dělniclvu anketou pro zlacinéní uhlí, neměla nej- důle žitější prospěchy hospodářské zadávati, při drá hách bosenských. Ty vydala do rukou Maďarů, kteři — jak známo — zejmena dřívější, posavadní a i bu- doucí železniční politikou budou nás poškozovati. Prote bylo zřejmo, že země, které tím byly nejvíce hospo- dářsky poškozeny, postavily se proti vládní předloze Tato měla zemským financím prospěti, ale přece byli novým břemenem pro poplatnictvo. Proto je také přirozeno, že i sněmy poškozenýc zemí opřely se předloze a ta ve sněmech všech při- jata býti nemohla.
Posl Formánek doktor Lemmis Čecho Lem Maďar Prot Čechy Halič
18 article
Nyní ocitla se předloha zde a jelikož vláda stále studovala, jak vyřídit otázku zbědovaných financ zemských, má býti snad přirážka kořaleční jaksí po čátkem nápravy bídných zemských financi. Jakkoli účel zvýšení daně kořaleční může býti různě vykládán, jisto je, že zdražením kořalký ze- jmena v některých krajinách, má býti zabráněno mravní a hmotné bídě. Předlohou touto má aneb aspoň čhce se stlačiti konsum tohoto nápoje a do cílit, aby se ho vypilo co nejméně a následkem toho aby daň z kořalky měla výnosi co nejnepatrnější. V tom však vězí neupřímnost, neboť nezdá se nam důstojno tak veliké organisace, jakou je stát, takto si pomáhati. Přiměřenějším by bylo zlížiti konsum kořalky buď zákazem prodeje vůbec, neb omezením prodeje, ale ne novou daní činiti ji nepřistupnou kon sumu. Nesmí se zapomenouti, že jsou to chudí lide a pracující lidé, kteří jsou na kořalku aspoň do jistě míry i na ní odkázáni. Je 2námo, že zámožným se doporučuje k oži vení organismu starších lidí silné víno, na které chuďas nemá a tomu, má-li pozříti a ztráviti kus chleba, nahražuje silné víno kořalka. Zámožný ne bude také ztížen kořaleční daní, ale chuďas ji má zaplatili. Ostatně nebude míti tato daň effektu, jaký vlád očekává. Jisti lidé, kteří jsou pití kořalky zvyklí tato daň od kořalky neodvratí a pakli tito jistí lidé mají ještě nějakého majetku, budou s ním dřive hotovi nežli dnes a uspíší se jen rozmnožení pro letářů. A tuto daň odkazuje vláda zemím a ssebou i krá lovství českému.
19 article
Možno říci, že jest to daň z mravní bídy oby- vatelstva a ta má upraviti zemské finance. Kdo zná poměry obyvatestva a ty páni, již předlohu tu u zele- ného stolu zhotovili, neznají, musí přiznati, že správa každé země a tím správa království českého má musí míti povinnost, starati se, aby spotřeba kořalky byla co nejmenší. Uskutečníli se to, bude také výnos z kořalky neb z kořaleční přírážky co nejmenší. Na- proli tomu bude opět zájem zemských financi, aby přirážka vynesla co nejvic, aneb aby se pití kořalky tím znemravňování obyvatelstva zvětšovalo. A takovým způsobem chce vláda pomoci zemským financím. My již dávno žádáme rozhodnou změnu v ber ním systému vůbec, a to je také příčinou, že ny nější ústavu neuznáváme, škodlivost její všady cí tíme, a několikráte zde a i na sněmu zemském jsme prohlástli, že chceme některé daně přímé, neboť při- rážkovým systémem, který není ustálen, škodí s nejvíc zemské autonomii, neboť stává se proto ne oblíbenou, nechci říci přímo odpornou Stat, pro své potřeby je první, který všechny daně sebere, ostatní činitelé, jako zem, okres i obec kteří také sloužiti mají státu, musí vypisovati pro- tivné přirážky.
20 article
Je přirozeno, že daň původní, která jest ustá- lena, jest jaksi uznávána. Řekne se: je to zákon musí se platit. Rosněž tak chápe poplafník, když daň původn se nějakým zásadním zákonem změní, ale stálou změnu a zejmena stálé zvýšování přiražek nepocho chopuje a protiví se jim. Přirážkový systém měl byt již dávno odstraněn a zavržen, ale stát ve své vy- výšenosti a podceňování potřeb obyvatelstva nechee vyhovět. A přec možno říci, že v poplatnictvu vzmab se čím dále víc nespokojenost se zvyšováním přírá- žek. Na tom byla založena nynější centralistická ústava a proto poplatnictvo, které tomu rozumí, ne- může nikdy tyto zásady uznati. Následkem přirážkového systému je také všechn bída zemských financí. Jisto je, že posud přirážkami jsou stiženy daně z nemovitostí, ale ty jsou dnes tak vysoké, že kdyby n iožubongaegyil vlidosňga „dsvlshomša olu olala oe oo ,ožv Jodsl mys love a ináso i miiej llagža
21 article
měly býti ještě zvýšovány, znamenalo by to ochu zení obyvatelstva. Lze říci, že přirážkový systém je konfiskací majelku. Centralismus pohlti všechno pro sebe, na po- třeby zemi nedostane se ničeho. A tu přicházís opět s přirážkou, a sice s tou nejpopulárnější, n kořalku, kterou se finance křálovství českého ne- uspořádají. Předloha sama je také částí spousty návrhů pokynů hospodářských, o kterých byla zmínka trůnní řeči. Avšak vláda nynější kořaleční předlohu zvláštním způsobem změnila a sice zhoršil se roz dělovací klic v neprospěch zemi českých. Na jinýeh předlobách, jako o společenstvech rolnických, nebylo vládou nic změněno, — jsou to předlohy zděděné po dřívějších vládách — a tu vláda myslí, že sně movna tím spíše dá se do práce se známými před- lohami. Já o tom pochybuji. Ostatně lihová přirážka, když byla předložen zemským sněmům, byla vázána tím, že všechny zemské sněmy měly ji přijati. Avšak v první řadě byl proti ní sněm dalmat ský. Byl to asi účel vlády, aby mohla říci, žese předloha sněmy provésti nedá. Avšak ona ji provésti nechtěla. Chce vládnout, ale staví zájmy jedněch proti drubým- Arci vláda myslí, že ústava žádá, by ni lihovou přirážku vyřídila říšská rada. Ministerský, předseda chce mermomocí získat ústavě nějakou úctu. Je to hezká věc — ale nám těžko pochopitelná. My jsme přesvědčení, že lihová přirážka dle ústavy se m projednávati jen na sněmích zemských.
22 article
Bohužel myslím, že ani tato lihová přirážk zemské finance nespasí, vždyť stanoví se pouze do konce roku 1909. Jisto je, že třeba rázněji přikročit k upravení zemských financí, a sice tím, aby ně které daně, které jsou nejvíce přirážkami stíženy byly postoupeny zemím, jimž dle své povahy ná- ležejí Tím by zemské finance byly upraveny lépe trvaleji, než přírážkou ke kořaleční dani. (Pochivala v pravo-) Posl. Reicher odvolával se na svůj návr stran zvýšení lihové přirážky o 10 h a přikázání tohoto výnosu zemím, aby mohly bojovati proti opil- ství. Potom pojednával o zhoubných následcie alkoholu na duševní a mravní vývoj lidu a prohlási za všeobecnou povinnost potlačovati toto zlo a či niti potřebná opatření. Uvažoval prostředky prot opilství a prohlásil, že protivníkům alkoholismu třeb značných prostředků, aby mohli uskulečniti své snahy a proto sluší se, aby také pijáci přispěli svým dí lem. Žádá, by jeho návrh byl přikázán výboru, jenž bude rokovat o přirážce k libové dani. (Pochvala.) Rokování přerušuje se. Posl. Kittel nalehá na odpověď ke svému do tazu stran zřízení nákladišť pro dopravu želozniční i vodní. Místopředseda Prade slibuje oznámiti to mi nistrovi orby a požádati ho o brzkou odpověd.
Posl Reicher Kittel
23 article
Konec schůze o 4. hod. 30 min. odpol.; příst bude z ejtra o 10. ho d. dopol. Na denním pořádku je: 1. volba předsednictva 2. další rokování o dnešním programu. Mezi došlými spisy byly návrhy poslanet Kaspra a sp. na snížení ceny soli; — TT scha n a sp. na snížení dovozného cla z živnostnickýci strojův a nástrojův: — provedení zákona stran vý prodejů; — o vyloučení mladiků pod 16 let z továrn práce; — o zařádění kommanditních společností ob chodních pod § 23.lit. b) nařízení o akc. společno stech: — o změně zákonných ustanovení stran okr pokladen nemocenských: — Březnovského sp. na opatření proti uhelné lichvě v Čechách: Prada a sp. o sproštění příští liberecké půjčky kol- kových a bezprostředních poplatků. Dolazy podali poslanci Iro a sp. po zřízen zastávky v Těšelicích; — Hinterhuber a sp. p rozšíření říšského ústavu geologického: — Kitte a sp. po jednání okr hejtmanství mosteckého o ta mějších obecních volbách; — Iro a sp. po pří- bylečném celních výběrčí a nedostatcích při vy bírání cestovného u celních úřadův a expositur ; — Tschan a sp. po jednání pražské úrazovny naproti malým živnostníkům; — Hofer a sp. po užívání české řeči při soudním řízení ve Vildštejně; — Černý a sp. po konfiskaci českých novin.
Hofer Čechy Vildštejn Prado
24 article
Z parlamentních výborův a sdružení. Z Vídně, 7. března. (Původní zpráva »Nár. Listův.) V branném výboru prohlásil posl. Schle že klub středu neni spokojen s vývody mi nistra zemské obrany hr. Welsersheima o soubojích Je třeba úplné přeměny čestné rady vojenské, aby nikoho k souboji nenutila, ani k němu neradila. V jenské úřady musí opříti se due ovému nešvaru tak v praksi a musí býti také chráněno přesvědčení od půrců souboje. Posl. Hořica prohlásil proti posl. Mallikovi že mnohojazyčnost v armádě není žádným nebezpe- čím, čebož důkazem jsou Švýcary, kde existují tř armádní řeči, a čehož důkazem jsou vítězství gene rála Laudona a prince Eugena a vítězství u Lipsk a Králové Hradce, kde armáda byla stejně málo ně mecká jako je dnes. Řečník pojednává pak o dodávkách pro vojen skou správu u myslí, že ministr je tuze optimisti ckým, domnívá-li se, že rolník dodavatel má protekci. V tom se mýlí, neboť musil by míti napřed protekc dnešních dodavatelů, bez jejichžto doporučení by ne dostal žádné dodávky. V Čhrudimi chtělo rolnick družstvo dodávati koně do Josefova, ale byli od mítnuti. Rolníci potom koně prodali doda vatelům. Odtěch je převzala vojenská správa bez námitky. Totéž stalo se rolnickému družstvu ve Vel kém Meziříčí, které dodávati chtělo pícniny do Brn.
Listův Posl Hořica Švýcar Laudon Eugen Vídeň Hradec Josefov Vela Brno Lipsk
25 article
Řečník kárá barbarské zacházení vojenských úřadů vůči záložníkům, kteří se hlásili česky »zde a přikré uzavírání se posádek v českých městecl naproti obyvatelstvu. Řečník si přeje, aby branci kteří absolvovali nižší státní průmyslové školy, byl přidělováni do dílen, aby se ve svém oboru ve třech lelech mohli dále vzdělávati. Konečně žádá, by při představování důstojníe nakládali šetrně s podřízeným. Debaty zůčastnili se ještě poslanci Mallik Vasilko a Zázvorka (česky. Předloha o braneckém kontingentu byla konečně schválena. Ve zprávě ref. posl. Popowského bude uveden také během výborového rokování vyrčené ohražen proli tomu, že o braneckém kontingenté pro r. 190 rokovalo se dříve, než byla vyřízena císařská naří zení o braneckém kontingentu v letech 1898/9. Výbor pro deklaraci arciknížet Františka Ferdinanda měl dopoledne scnůza za předsednictví posiance D. Abrahamowicze jaj pří tomnosti min. předsedy dra. Körbra. Poslanec Schalk stěžoval si, že on a poslane Jro nedostali pozvání do prvé schůze a žáda proto. aby se tehdejší usnešení reasumovalo a výborov schůze odročila. Předseda ryt. Abrahamowicz prohlašuje že dle sdělení sněmovní kancelaře pozvání k výbo- rové schůzi byla položena oběma poslancům za sně movní schůze na jejich stolky a snad se odtu ztratila. Při hlasování Schalkův návrh propadl. Poslanec slchalk navrhoval potom změnu Grabmayrova navrhu, přijatého v poslední schůzi v drobném provejít raaní čí-le o sobě . . . za s odpoletní . . . . . . . za 2h Ve flialkich sa venkově- ranní člal5. . .. . . . n0 edpolodní . . . . . . . . Sh
Mallik Vasilko Zázvorka František Ferdinand D Abrahamowicz Schalk Schalkův
26 article
otloi ned z slo
27 article
Inserátye platí se hotově snpřed. Plečplacení a (nserty přijímá zěmaini- strace v Marisnské ulici č. ůvolo 5—8 ab Tam nacházejí se téži ročske tlskárna á ezpedice .Národnich Lit“ Rdkopisy se nevračsjí.
Marisnský ulice Litva
28 article
v ten smysl, aby prohlásilo se výslovně, že státní právo zůstalo arciknížecím přohlášením beze změny. Předseda Abrnhamowicz praví, že o návrhu onom nelze více hlasovati, neboť Grabmayrův návrh byl již v poslední schůzi řádně přijat Poslanec Starzyňslki podal potom zprávu. již výbor vzale na vědomí bez debaty. Řeferentův návrh »Deklarace arciknížete Fran- tiška Ferdinanda, již vláda na císařský rozkaz sdě- lila říšské radě, přijímá se na vědomi uctivě s po vinným díkem«, jehž souhlasí do slova 8 Grabmay- rovým návrhem, byl přijat a schůze skon čena. Právní výbor ustanovil v dnešní schůzi za předsednictví posl. Ferjančiče relerenty pro příká- zané návrhy. * vvonq doit a zd a Výbor školský za předsednictví poslanc Kurz e rozdělil dnes referály. daoně osll Ve výboru pro poplatkovou novelu navrhl posl. Gölz, aby pro novostavby a přestavby poplatek snížen byl na 2 proc. (ve vládní předloze na 21/ proc.) a aby lhůta, ve které se musí státi druhý převod, byla prodloužena na 4 roky (ve vládní předloze na 3 roky.) Ministr financi Böhm-Bawerk prohlásil, ž nemůže učiniti žádných koncessl. Odbor usněsl se, návrhy tyto přijmouti: dn
Starzyňslki Řeferentův Fran Ferdinand Böhm Bawerk
29 article
Agrární odbor klubu poslanců če ských úsnesl se na žádost družstva čáslavského ahy se se vším důrazem zakročilo u ministra že- leznic o urychlení šetření, jež zahajeno bylo za při- činou stálého nedostatku píce a stěliva v Čechách. K intervenci posl. Königa a M aštál k yo přislíbii ministr, že učiní příslusná opatření a že podle vý- sledků zpráv přikročí k zavedení snížených saze pro pící a stelivo pro krájihy v Čechách postižené zmíněným nedostatkem. Taktéž zakročeno k usnesení odboru o předsedy rozpočtového výboru a referenta posl. Kniser stran urychleného projednání návrhu posl. Vycho- díla na zrušení erárních mýt a dosaženo slibu, ž v nejblíže příští schůzi (v pondělí) podána bude o návrhu tom zpráva v ten rozum, aby zákon o zru- šení mýt ve dřívějším zasedání schválehý, ale nepo- tvrzený, byl v plném znění k sankci předležen s plat- nosti od 1. července 1901 Taktéž zahájena debata o cfsařském nařízení v příčině poplatků z převodu nemovitostí a usneseno ke zprávě posl. Maštálky doporučiti klubu sou- hlas se zásadami předlohy, která poskytuje v celku znamenitých výhod menšímu majetku městskému i venkovskému již po 11/2 roku trvá a výborně se osvědčuje. Usneseno, nestavěti se na odpor dodatkům. které ministr financí ve prospěch podnikatelské čin nosti stavitelské ve výboru poplatkovém oznámil, ztavle sa P
König Maštálek Čechy
30 article
Výbor k úlevě nouze konal dnes schůzi ve které posl. Leop. Steiner podával referát o v škerých dosud podaných pilných návzích po té stránce a pelicích. Jeho návrh vyzně! k rozhodné výzvě vlády, b tam, kde šetření je skončeno, neprodleně podpory s udělily a v ostatních obcích poškozených šetření rychle se provedlo. V debatě o návrhu tomto po- ukázal posl. dr. Dyk k tomu, že je nutno zvýšíti podporu obcím okresu klatovské ho, zejmena obcím Polení a okolním a »uděliti podporu zvláště okresům kralovickému a jiným. Takě poslanei dr. Brzorád, Udržal, Holanský, Hořica a Kubr přimlouvali se za řádné provedení pod- půrné akce. Posl. dr. Dyk připomenul kromě toho, kterak v tísni rolnictva je zdlouhavým vyři- zování žádostí za slevu daní, které někdy rok a 2 léta se protahuje. Vyzval důtklivě pří- tomného zástupce vlády za odpomoc. Ohlásil resoluci v ten rozum, aby v obcích, živelními pohro- mami stížených, vymahání daní se zastavilo do žní. Posl. Holanský ztěžoval si na jednání okr. hejt- mana v Českých Budějovicích ve příčině výpomocné akce pro rolníky, jejichžto hospodářství živelními pohromami bylo postiženo. — Návrhy zpravoda jovy byly přijaty Výbory pro zvířecí nákazy a vinařství měly dopoledne také schůze. Onen usnesl se svolati za týden novou schůzi, v níž vyslechne zprávy o na- vrzích, jež mu byly přikázány. Tento jednal o vinn klausuli italské. Vládní zástapce, odborný přednost Beck, vytkl vládní stanoviště, že vláda je si vě- doma své poviunosti dbát o domácí vinařství při stanovení autonomního celního tarifu i při uzavíránt obchodních smluv a vynasnaží se, aby vyřídila ve ve prospěch vinařů Výbor usnesl se, že věc je pilná a přičiní se. aby se dostala záhy do sněmovny
Steiner doktor Dyk Brzorád Udržal Hořica Kubr Posl Beck Poleň Český Budějovice
31 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. března. (Úspěch dra. Körbra.) Sněmovna pracuje a není nám divno, že listy, blizké vládě, připisují hlavní zásluhu této sněmovní dělnosti předsedovi mini- sterstva dru. Körbrovi. Jako strana, majícív dělnosti parlamentu zájem, musil ovšem i dr- Körber přispěti svým dílem k příměří, jež na- stalo mezi českou delegací a vládou. Uznávai však, jako činí krakovský »Czas«) že vládní methoda kabinetu Körbrova musí býti dobrá, poněvadž začiná nésti dobré ovoee, máme z předčasné. Schopnosti Körbrovy musily bys osvědčiti při řešení otázek politických, a těch, jak známo, netroufá si ani se dotknouti. Profo časopisy, jež nejsou povinný chváliti vše, co se děje ve vídeňském kabinetě, pohližejí na ny- nější přiměři s netajenou nedůvěrou. »N. P.
Körber Körbrův Praha Czas
32 article
Journal« praví na př., že »nerozřešené dosu velké politické otázky prorokují nynějšímu pří- měří jen krátké trvání a že jako dosud, tak i nyní jest pravděpodobno, že po příměři nena- slane mír, nýbrž nový, vášnivý zápas stran Krakovská »Nová Reforma« pochybuje pak vů- bec o tom, že by dr. Körber měl upřímnou vůli dát parlamentní cestou vyřídíti jakoukoli jinou předlohu, vyjma rekruty. Až prý bude míti v kapse zákon o odvodu nováčků, začne si za pomoci »junetim« mezi kořaleční a inve- stiční předlohou hráti opět na »nestranného«, t. j. neučiní pranic ani pro pravici, ani pro levici. Není též nezajímavo sledovati mínění časo- pisů, čí vliv přiměl českou delegaci k dočas- nému příměří. Orgány polského kola oznámily svým členářům hned za tepla, že jest to v prvé řadě zásluha polského kola. »Glos Nar.« uvádl však tvrzení to na pravou míru slovy: »Úmluva mezi vládou a Čechy provedena za prostředni- ctví sněmovny panské. Mohlo by se zdáti,že politika polského kola tu zvílězila, poněvad se splnilo, oč polské kolo usilovalo, totiž že s parlament stal dělným. Ale hrubě by se mýlil
Körber Glos Čecho ctví sněmovna