Periodikum ALTO Viewer

1

22. května 1909. Císlo 140.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 3.

4 article

Putzohradská bursa. 21. května. (Zpráva Živnosten ské banky.) 4% unifikov, renta 86.—, 41/2% ruská renta z roku 1905 98.87, ruské losy z r. 1864 400.—, vuské losy z r. 1866 304.—, ruská banka 359.— mezinárodní banka 368.—, brianské železo nikopotské železo 48.50, Hartmann 208.—, Malcov 320.— ex. —, Azovdonská banka 536.—. Z Nového Yorku, 21. května. (K. k.) Směnka n Londýn 486.35. Stříbro 521 Trhy na zboki. k Plodinově bursy- Obilí.

Hartmann Nový York Londýn Živnosten ský banka Azovdonský banka

5 article

Z Vídně, 22. května. (Telefon. zpráva »Nár. L.e) Nabidky byly velmi skrovné. Následkem tobo, jakož i následkem vysokých požadavků zůstal obchod skrovný. Pšenice stouply o celou korunu proti mi- nulé sobotě a zachovaly si 70—80 h týdenního zi- sku. Zisk činil 50—60 h. V kukuřici činí zisk týdenní 25—30 h. Oves však nepodražil. Následkem velmi pevných záznamů zabraničních stouply ceny v Pest opětně, avšak smýšlení se potom poněkud uklidnilo. Z Vídně, 22. května. (K. k.) (Zahájení plod. bursy.) Vlastníci žádají asi o 80 hal. více za pšenicia o 50 hal. více za žito než před lýdnem. Přes to byla nabídka slabá a poplávka nebyla lepší. Kuku- řice podražila o 25—30 hal., oves o 5 hal. Z Vídně, 15. května. Plodiny. (Zahájení). Pšenice tisska 16.30, 16.70, pšenice banátska — —.—, pše- nice slovácká 15.60 15.90. O 15 h dražší než před 8 dny. Zito slovácké 10.50. 10.70, žito z okoií Fešti 10.60 10.60. Nabídka slabá. Poptávka nebyla lepší než před 8 dny. Kukuřice uher., cinguantin. o 25 až 30 h dražší než před 8 dny. Oves uherský prostřední, I. jakosti o 5 h dražší než před 8 dny. řepka pohotová —.—, —.—. Počasí; krásně.

Nabidka Kuka Vídeň

6 article

Z Pešti, 22. května. (K. k.) Pšenice na duben nominelní, na květen 15.10, 15.11, na říjen 13.18 13.19, žito na květen nominelní, na říjen 10.24, 10 25 oves na květen nominelní, na říjen 7.70, 7.71. kukuřice na květen 8.—, 8.01, na červenec 8.10 8.11. Nabídky pšenice mírné, koupěchtivost zdrželivá, Smýšlení klidnější. Obrat nepatrný. Ceny pšeniceo 10 h levnější, kukuřice uhájená, ostatní klidnější. — Lhůty zahájeny na zprávy americké a úhrady pevné v průběhu byly na silné realisace mdlejší. Počasí krásné. Z Pešti, 22. května. (C-T.-B.) Závěrka. Pšenice chabé, na kvéten 14.95, 15—, na říjen 13 16. 13 17, žito chabé, na květen 0.—, 0.—, na říjen 10.17, 10.18, oves klidný, na květen 0.—, 0.—, na říjen 7.70, 7.71, kukuřice chabá, na květen 7.86. 7.87, na červenec 8.—, 8.01. Počasí: krásně. Z Berlina, 22. května. (C.-T.-B.) 2 hod. Závěr. Pše- nice málá, na květen 266.—, na červenec 254.— na září 228.75, žito mdlé, na květen — na červenec 199.25, na září 194.25, oves pevný. na květen —.—, na červenec 187.75, kukuřice pevná, na květen 173.75, na červenec —.—. — Po- časl: krásně. Z Nového Torku. 21. května. (Telegram »Nár. Listů«.) Smýšlení napjaté. Psenice pohotová 145.—, na květen 140.—, na červenec 124. na září 115 /e, kukuřice na květen 841/„, na červenec 783/4, na zari 751/2. — Mouka 5 05. Dovozné za obill 1 1/2. Cuk musk. 3.45, cukr centrif. rel. 3.95. Káva 7 1/2. Z Antverp, 21. května. Trh obilní. Pšenice napjatá kukuřice stála, ječmen povolný, oves pevný.

Pešť Berlín Pš Nový Tork Antverpy CT

7 article Cukr.

Cukr. —n— V Praze, 22. května (3 hod. 50 m.) Na dnešním trhu povolovány při klidném smý- šlení večerní ceny K 24.25 resp. K 22 95 franko Ústi peníze. První depeše hlavních trhů německých byly rovněž klidny a v záznamech nepřinesly nie nového. Na trhu s bilým zbožím není žádně změny. Do Terstu přívezeno v posledním týdnu as 2220 tun, vyvezeno as 2210 tun; zásoby činí as 15 340 tun proti 15330 tunám před týdnem a 19.250 tunám před rokem. Z Hamburku, 22. května. 2.30 b. Závěr. (C T. - B. ) Na kvělen 10.70, 10.72, na červen 10.70, 10.72. na červenec 10.75, 1077. na srpen 10.82, 10.85, na září 10.72, 1075, na říjen 10.15. 10.17, na listopad 10.07, 10.10, na prosinee 10.12. 10.15, na leden 10.22, 10.2b, na únor 10.27, 10.27, na bře- zen 10.32, 10.35, na duben 10 37, 10.37. — Počasí krásně. Smýšlení: ubájené. Z Magdeburku, 22. května. Ve 12 hodin. (K. k.) (První číslice týkají se kupců, druhé prodavačn j Na květen 10.70, 10.75, na červen 10.70, 10.75, na červenec 10.75, 10.80, na srpen 10.82, 10.85, na říjen 10.12, 10.17, na říjen-prosinec 10.10, 10.12 Smý- šlení: klidné. Počast: teplo a jasno. Z Londýna. 22. května. 12.15 h. Závěr. C. - T. - B.) Na květen 10/73/4, 10/83/4 na červen 10/71/2, 10/8. na srpen 10/9, 10/91/4, na říjen prosinec 10,01/2, 10/1 Obrat 5000. Smýšlení uhájené.

Praha Terst Hamburk Magdeburk Londýn C T Smý

8 article

Káva Z Terstu, 22. května. (Sděluje Jindřich Weinen v Praze, zástupce terstské obchodní akciové společ- nosti.) Tendence klidná. — Na květen 43.75 zboží. 43.50 peníze, na červenec 43 75 zboží, 43.50 peníze, na září 41.50 zboží, 41.25 peníze, na prosinec 40.50 zboží, 40.25 peníze. Dovozy: Rio 5000, Santos 6000, Sao Paolo 5000 pytla. Z Hamburku, 22. května. 10 hod. — m (Telegr.) Na květen 34.—, na září 32.50, na prosinee 31.50, na březen 31.50. Smýšlení klidné. Z Hamburku, 22. května. 2 hod. 30 min. (Telegr. Káva na květen 34.—, na září 32.50, na pro- sinec 31.50, na březen 31.25. Smnýšlení klidné. Z Bavru, 22. května. 12 hod. — min. Telegr.) Káva na květen —.—, na září 42.25. na prosine 41.25 na březen 4075. Smýšlení klidné. Z Brém, 21. května. Káva klidná. Lih. V Praze, 22. května. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Denaturovaný lih transito z Prahy K 42.25—42.50. Z Vídně, 22. května. (Telefonogr. »Nár. Listů«.) Čeny při hojných obratech dnes stouply. 600 bl. po- hotového kontingentovaného lihu prodáno po 53.40 100 hl. po 53.60 a 200 bl. po 54.—. Naposledy zů- stalo 54.— až 54.40. Konsum vázl. Průměrné ceny v prošlém týdnu činily při lihu zemákovém a ovocném 53.75 až 54.—, melasovém 52.75—53.—, denaturova- ném 40.— až 40.50. Z Vídně, 22. května. (K. k.) Lih stoupá 54.— až 54 40, placeno 53.40—58.60—54.— Řepkový olej Z Berlina, 22. května. (C T.-B.) 2 hod. Závěr. Na květen 56.70, na říjen 56.60. Smýšlení pevné. Počasí: krásně a teplo

Weinen Terst Praha Hamburk Brémy Vídeň Berlín Santos 6000 Sao Paola C T

10 article

Z Pešti, 22. května. (K. k.) Řepka na srpen 15. 40. 15.50. Bavlna a bavlněná příze. Z Nového Torku, 21. května. (Telegrafická zprávy »Národních Listů«.) Bavlna. Závěrečné kursy v Novém Yorku: pohotová 11.75, na květen 11.34. na červen 11.13, na červenec 11.10, na srpen 10.94. na září 10.86, na říjen 10.83, na listopad 10.85, na prosinec 10.86, na leden 10.81, na únor —.—, n březen 10.81. Smýšlení stálé. Dovoz do všech přístave 19.000, dovoz do vnitř země 4000 žoků, celkový dovo. 10.000 žoků. Bavln v Novém Orleanu 10 7 2 Z Nového Yorku, 21. května. (K. k.) Týdenn zpráva: Dovoz do všech přístavů 89.000 žoků. dovoz do vnitř země 34.000 žoků, celkový vývor 1,250.000 žoků, zásoby —.— žoků. Z Brém, 21. května. (Oficiální záznam bavinov bursy.) Bavina sotva stalá, Upland loko middl. 55.25. Petrolej. Z Antverp. 21. května, Petrolej rafinovaný typu bílého, pohotový 22 peníze, zboží, totéž na květen 22 zboží, totéž na červen 221/4 zboží, toléž na čer- venec-srpen 221/2 zboží. Pevné. Tuky

Řepka Pevná Pešť Nový Tork Nový York Nový Orlean Brémy Antverpy žok

11 article Z Brém, 21. května. Zavěrečná zpráva z bursy

Z Brém, 21. května. Zavěrečná zpráva z bursy Soukromé záznamy. Tuky pevné, loco tuhs a firkin 57.—. Dvojité vědro 58.—. Z Antverp, 21. května. Tuky na květen 136.— Surové železo. Z Glasgova, 21. května. Zásoby surového želene ve skladištích obnášejí 1000 tun proti 1090 tun roku minulého. Vysokých pecí pracuje 82 proti 77 roku loňského.

Brémy Antverpy Glasgov Tuka

12 article Vlna.

Vlna. Z PešHi, 22. kvěína. První serie zdejších aukel na vlnu započne sice teprve 7. července, ale již nyní lze posouditi, že průběh bude velice živý a že možno se při panujícím zájmu připraviti na zdražení. Jak dlouho serie potrvá, nelze dnes říci, neboť úřadně to bude ustanoveno teprve v červnu. Přihlášky se již zapisují a pokud lze již dnes přehlédnouti, budou zastoupeny především všechny velkostatky, kteréz loni se byly již zúčastnily, ale kromě toho přihlá- šeno letos dominiální vlny více a to prvotřídní ja- kosti. Hlavním druhem bude však opět vina kapská prostředních jakostí. Druhy pro výrobu sukna a látek vůbec dle dosavadní přihlášky nebudou zastoupeny více než loni. Co se týče botové viny, očekávají se příznivé výsledky, ježto dosud vlna není zaprášena. Nalada již nyní jest čilá. Rýže. Z trhů rýžových ponejvíce oznamuje se pevný směr. Produkce zámořské rýže sice je ve stálém po- stupu, ale také konsum přiměřeně stoupá, jako vždy, když světový záznam obilní a suroviny škrobové se zdražují. Sklizeň rýže v Japonsku roku 19018 byla velmi dobrá, o 5.8 proc. větší, nežli r. 1907. Násled- kem toho klesl tam dovoz cizé rýže značně. Vláda japonská již léta pomýšli na nejůčinnější podporu domácí pěstby, aby odpadl pak dovoz z ciziny co možno úplně. Pro ten účel svědčí znamenitě pro- měna značných pozemků lesních v plantáže rýžové.

13 article

Také z Nové Guiney byl podobný úmysi vlády ta- mější ohlášen. Ve východní Indii stoupů jak pro- dukce, tak domácí spotřeba, lakže velkého rozdílu ve vývozních poměrech není, neboť je stále konsum tuzemský as 50kráte větší, nežli vývoz. Z Jávy a ze sev. Ameriky nebyly dosud ohlášeny dovozy větší. — V evropských produkčních zemích je lelos rýže méně, tak v Italii, Španělsku a Bulharsku. Ceny rýže jsou pevné. Hamburk (50 kg) znamená: rýže karolinská nová 28—30 mk., jávská 10—16 mk., taž loupaná 15—18 mk., rangunská 7.25—7.50 mk., táž loupena 9.25 až 12.— mk., Štětín: stolní rýže ka- danghská 25—27 mk., jávská 18—24 mk., patenská 18—20 mk., rangunská, moulmainsků a arakanská 10.— až 1425 mk., zlom 9.— až 9.50, Terst: rýže vlašská (100 kg) 41—42 K, karolinská Ia. K 58.— až 59.50, IIa. 52—57 k. Máslo. Před týdnem nebyli bychom pokládali za možně, aby ceny másla na místě aby klesly, ještě stouply- Ale to v běhu týdne skutečné se stalo, a to z pří- činy zcela přirozené: z nedostatku píce. Vegetace, zdržena beztak abnormním chladnem již dlouho před tím, doznala pronikavým a všeobecným suchem v tomto týdnu velikých škod. Pastviny spustly, ze- lené píce takřka není a pícniny snché den za dnem jsou dražší. Za lěchto okolností není divu, když vý- roba a nabídka másla jest na dobu roční poměrně velice slabá a ježto zásob nikde v tu dobu nebývá, ceny spějí čile do výše. Vyšší záznamy oznamují se z trhů blízkých i nejvzdálenějších, neboť poměry výše vylíčené panují v celé Evropě. Jest pravda, že konsum všude na přílišné zdražování odpovída nejusilovnější zdrželivostí, avšak doba nejvělšího konsumu je zde a má svá práva.

Máslo Nová Guinea Indie Jáva Španělsko Bulharsko Hamburk 50 Štětín Terst Evropa kg mk

14 article

Proto přes všecku zdrželivost poplávka úhrady letní je značná a je donucena platiti ceny vyšší. Kdežto již koncem předehozího téhodne německé trhy ohlásily vzestup o 4—8 marek a již tento vze- stop pokládán byl na dobu roční za přílišný, tož se oprávněně mělo za to, že nastane tím větší reakee v týdnu tomto. Toho arci se nikdo nenadál, že n místě nadbytku nastane másla nedostatek. Jest pří značnou známkou posledních let, že v době chřestu jest poptávka po másle velká, což souvisí s rozvíje- jící se sezonou lázeňskou a turistickou. Na mistě reakce dostavil se tudiž v tomto týdnu na všech trzích naopak další vzestup a kdežto hned v pon- děli ohlásil Hambork nový přískok o 4 mk., násle- doval na včerejší aukci druhý s 2 mk. Placeno tam bylo másto šlesvické za 126—128 mk., Ia. holštýnské 124—126 mk., IIa. holštýnské 118—122 mk., finské 114—120 mk., sibířské 107 až 114 mk. Smýšlení velmi pevné. Drážďany včera pla- tily: máslo mlékárenské Ia. nejjemnější a čajové 125—129 mk., druhy střední 119—-124.50 mk., zadní 110—118.50 mk. — Z našich trhů znamená Pešť za máslo čerstvé prima K 280—320, za máslo k va- ření a pečení K 170—210. Na trzích ve Velsu v Praze není vzestup tak velký, leč tu značí již nezměněná pevná cena v tuto dobu roční tolik, jako zdražení. Také u nás jest tendence tržní pevná.

Drážďany Pešť Praha

15 article

Zemřelí v Praze. Dne 15. května; Pecánek Jaromíř, studující. 171/2 r., 475—IL. Laudon Šimon, kloboučník, 73 r. 486—VII. Vávra František, dělník, 30 r., 675—VIII. — U milosrdných bratří: Holub Jos., sluha, 71 r. — Ve všeobecné nemocnici: Fried- rich Ant, drožkář, 35 r. Jordak Václav, žebrák, 74r. Kroc František, syn rolníka, 28 r. Sýkora Jos., tru- hlář, 25 r. Dne 16. května 1909: Procházka Prantišek, mag. rada v. v., 51 rok, 1897—II. Kubelka František. truhlář, 66 roků, 405—III. Bruml Rudolf, syn sklad- níka, 16 reků, 911—VII. Dvořákova Libuše, dcera švadleny, 3 dni, 732—VII. Hotmar Norbert, syn kam- náře, 7 měs., 396—VII. — Křostanová Františka, vdeva po kováři, 65 roků, 499—VIII. Novotná Terezie, dcera dělnice, 1 r., 822—VIII. Smolíková Kar., manž. obuvníka, 27 r., 518—VIII. — U Alžbětinek: Klá- cová Alžběta, švadlena, 73 roky. — V městském chudobinci: Tatterová Terezie, manželka býv. obch. příručího, 77 roků. — Ve všeobecné ne- mocnici: Fitzova Dora, dcera báňského ředitele, 11 roků. Kašpárek Jan, krejčí, 61 rok. Landová Marie, 62 roky. Moravec Josef, dělník, 24 roky. Popelova Žofie, služka, 20 roků. Soukupová Anna, manželka dělníka, 65 roků. Šrajerová Antonie, manželka děl- níka, 26 roků.

Pecánek Jaromíř Laudon Vávra František Jordak Kroc Sýkora Kubelka Bruml Dvořákův Libuše Hotmar Novotná Kašpárek Jan Landová Marie Josef Popelův Žofie Soukupová Anna Šrajerová Praha Smolíková Kara U Alžbětinka Friedrich Ant Křostanová František cová Alžběta Tatterová Terezia Fitzův Dora

16 article Bezplatná porade lékařska

Bezplatná porade lékařska pouze pro nemajelné. (Denně mimo neděle a svátky.

17 article Ve všeobecné nemocnici u Karlov

Ve všeobecné nemocnici u Karlov náměstí ordinuje se: na klinice prof. Msixnera pro nemoci vnítřní od 9—11 hod.; na klinice prol. Thomayera pro nemoci vnitřní od 9—10 hod. tamtéž pro choroby krční a nosní od 4—5 hod. odpoledne ordinuje doc. dr. J. Císler; — na klinice prof. Kukuly pro choroby ranlékařské od9 do 11 hod.; — na klinice prof. Janovského pro ne- moci kožní a příjičné od 9—10 hod. dopol. a od 3—4 hod. odp.: — na klinice prof. Deyla pro nemocí oční od 8—10 hod.; — na klinice prof. Pavlika pro nemoci ženské od 9—10 hod.; — na klinice prof. Kanímanna pro nemoci ušní, nosní a hrta- nové od 8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice prof. dra. Scherera pro nemoci kojných, kojenců a novorezenců bezplatná ordinace pouze pro nemajetné denně od 2—3 hod. odp. vyjma neděle a svátky v českém oddělení zemského na- lezince u Karlova č. 8: — na klinice prof. Kuffnera pro choroby duševní a nervové od 9—11 hod. v zemském úslavu pro choromyslné. Na české universitní poliklinice v Myslíkově ulici v č. 7 novém ordinují: prof. dr.

profesor Msixner Thomayer docent doktor J Císler Kukula Janovský Deyl Pavlik Kanímann Scherer Kuffner Karlov Karlov č Myslíkův ulice

18 article

J. Hnátsk: pro nemoci vnitřní a nervové ve všední dny od 1—3 hod. odpol.; — prof. dr. Jedlička pro nemoci chirurgické ve všední dny od 11—1 hodiny dopol.: — doc. dr. K. Švehla pro nemoci dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol.; doc. dr. J. Cha- Iupecký pro nemoci oční ve všední dny od 11—12 hod. dopol.: — prof. dr. V. Pítha pro nemoci ženské ve všední dny od 9—10 hod. dopoledne: — prof. dr. Hovaroch pro choroby duševní v pondělí, ve stře- du a v pátek od 1/42.—3/23. hod. odpol.: — doc. dr. J. Bukovský: Ordinace pro nemoci kožní, venerické každý den od 1—2 hod. odpol.: — doc. dr. Výmol pro cboroby ušní, nosní a hilanové každý den o 5 hod odpol. nemocnici Milosrdných Bratř ordinuje se na oddělení prof. dra. Lad. Haškovce pre choroby nervové mimo neděle a svátky denně od 9 do 10 hod. dopol V české dětské nemocnici (Sokolská Uřída 2) se ordinuje dětem do 14 let a sice: na klinice prof. dra. Pešiny pro choroby dětské od 9 do 10 hod. na ústavě ordináře p. dra. Hüttela od 2— hod.; — primář dr. Kafka pro choroby chirurgické a pro orthopaedii od 1/411. do 3/412. hod.: — ústavě prof. dra. Frankenbergra pro choroby krční. nosní a ušní v úterý, ve čtvrtek a v sobotu V českém laryngologickém ústavu prof. Frankenbergra ve Viničně ulici č. 5 pro nemoe krční a nosní ve všední dny od 20—12 hod. dopol

J Hnátsk profesor doktor Jedlička docent K Švehla V Píth Hovaroch J Bukovský výmol Haškovec Pešina Kafka Frankenbergr

19 article Z kruhů tékařských.

Z kruhů tékařských. poř Proti bolení zubů doporučoval „Přír. Lékař“ zá- viny mokrými prostěradly. Bolest zubů je symplo- mem (příznakem) různých chorob a proto je ne- rozumno každé šablonovilé léčení tohoto přízna- ku: abychom ukázali tuto povrchnost redakce „Přír Lékaře“, volili jsme právě nejbanálnější chorobu. kde je bolest zubů (zvlášť u dětí a o ty zde běží u lidu tak známým příznakem, že v lidové mluve se vůbec tento příznak úplně kryje s lidským po- jmem nemoci; je to t. zv. zubní kaz. „Přírodní Lékař“ reaguje na naši lokálku v č. 8. 1909 slovy: „Pan pisatel patrně neví ničehe o tom, že bolesti zubů nemusí býti vyvolány jen tehdy, kazí-li se zub. Ne- bývají tu i příčiny jiné? A nepůsobí tu vhodně take obklady a oviny? Bylc by bývalo dobře, kdyby pon pisatel, nežlí namočil péro, byl se otázal odbornika, zubního lékaře. Byl by ušel blamáži, kterou sám s ustrojil. Kdo jinému jámu kopá, sám de ní padá.“

20 article

Octnul jsem se tedy v jámě, ale je mi tu zcela dobře- Či chce snad poučiti „Přír. Lékař“ své čtenáře, že při kazu zubním bolesti zubů se nenaskytají? Mv- slím, že by pohořel; a přece tohoto případu bolesti zubů nevyloučila ani rozumná matinka, píšící člá- neček, ani p. redaktor „Přír. Lékaře“. Ostatně by ani paní matinka, ani pan přírodolékař laik nemoh! v daném případě bolesti zubů kaz zubní určitě vy- loučiti, poněvadž je k tomu často nezbytně nutno vyšetření odborné. — V námitce „Přir. Lékaře“ líbo se mi, že p. redaktor ví, kde hledati poučení, ve pří- padě bolesti zubů: kdyby byl hodil listek matinky. pro čtenáře širších kruhů laických neužitečný, da redakčního koše a peslal mafinku k zubnímu lékaři. kam posílá pisntele, byl by si ušetřil blamáži, kterou sám si nastrojil. Inu, jak končí „Přír. Lékař“: Kd jinému jámu kopá, sám do ní padá... Zúrokuje vklady 42 o, při 60denní výpovědi 434 o- Eskontuje směnky a obch. pohledávky. 1325 Losy na splátky. Zálohy na cenné papíry. = Obstarává voškeré transakce v cenných papírech na buvsách domácích i clzích.

24 article Banka Bro zamá au .. ..

Banka Bro zamá au .. .. Hospod. úvěrní pra Čechy „Merkur“, směn. ake. spol Rakou sko- uberská Vldaňsků banka „Unlo nč Česků „Unien“ Všosbocná dopravní banka. hivnostenská banka . . Pražská dvěrnl Dopravní hodnoty BAdri Ústncko-teplleká dráha . . Česků severní diráha Buštěhradská dráha IIt. A. Dunajská paroplav. spoled Ducheov.-podmakel. dráha Fordinandova sev. dráha Styrsko-hrad, köřtaiská vr. Košlcká dráha Lvovsko-ěsrnovicků dráha Rakouský Lloye Rak, sav.-zápádní dráhu Polabská dráha Praž-duchcov. dráhu kmnen, prier. Lerecko-Jablonecká, prier. Státní dráka Jižní dr. (Lombarde) liho-sov.cném. (pardubickt) ližní dráha červanc, prisr. dubnov. Pož. llsty st. dráhy . . .

Bro Čecho Česk Fordinandův doktor Lombardus Lerecko Raka ský Vldaňsk banka Unt Všosbocný dopravní banka hivnostenský banka Styrskýhrad

26 article

chvili vzpamatoval se Rafal ze svých snů, vyhoupl se v sedlo a ze zátiší vyjel na vítr. Nyní již sama Baška nesla ho bezcestím. Chvilemi stanula a vypjavši šíji, na- bírala nozdrami vítr. Tu ruka jezdeova hladila přívětivě pěknou hřívu Basčinu. Z úst vyplývaly zvuky pochvalná. Stala se mu nyní vším: nejen důvěrnicí štěstí, ale i dobro- dějnou mocí, jež ho k jeho štěstí unáší. Byl nyní na rozhraní údolí Koprzywianky, blízko velikých lesů Góreckých. Když tu stál chvili, pojal ho nepříjemný pocit. Domů bylo již daleko a k elli cesty ne blízko. Zamlaskl na koně. Míjel dvorce a vsi, nebo jimi cvalem projel, zkracoval si cestu, jak se dalo, až konečně blížil se k Derslavicům. Šum stromův a štěkot psí ozna- movaly, že již jsou blízko, hlavně však na to ukazovalo světélko, blýskající mezi stromy v údolí. Rafal jel polem jen krokem až k místu dávno touženému. Oči, zvyklé tmě, postřehly temnou skupinu budov. Tu seskočil se sedla a zavedl koně s cesty výše položené dolů. Baška ochotně šla, tiše frkajíc a ostražitě nozdrami větřic. Stanuli vedle zděné budovy. Byla to kovárna, sto- jící opodál dvorce v aleji. Nyní v noci byla úplně prázdná. Před jejími dveřmi bylo jakési přistřeší na dvou zděných, dole ollučených sloupech, kde za deště stavěni koně ke kování. Byl tu v koutě i ohrýzaný jakýs žlábek a žebříček. Rafal umísti tu Baíku, otřel ji víškem sena a celou otýpku hodil do žlábku, k němuž i uzdu uvázal. Basia počala chvatně žvýkati seno .. Měl již jíti od ní . . . Otřásl se a protáhl . Chvíli dumal a naslouchal. Konsčně odešel. Dlouhými kroky přešel napřič široký pás silnice, jež se svažovala mezi řadou lip a šel vedle plotu, obkličujícího velice

Bašek Górecký

27 article Rozdělení velkých okresů školních

Rozdělení velkých okresů školních Ve »Školské hlídce »Nár. L. « ze dne 16. kvě na 1909 odůvodňuje pan F. V. Moravec, aby školní okres pražský byl přidělen dvěma neb i více školním inspektorům. Nutnost přiděliti veliké okresy školní 2 inspektorům jeví se ještě více u venkovských okresů školních. Školní okres smíchovský má přes 400 učitelských osob, z nichž velký počet působí v obeích, od- lehlých několik hodin od okresního města. In- spekce v těchto obcích vyžaduje valného času. Mimo to venkovští inspektoři školní mívají k di- sposici pouze jedinou písařskou sílu, kdežt v pražském referátě školním je dle Almanaehu z r. 1909 14 úřadníků, 5 písařů a 2 doručova telo. V zájmu školství i učitelstva je nutno při- kročiti k dělení velkých okresů školních. Pan referent upozorňuje, by využitkováno bylo § 33. z. z. ze dne 24. února 1873. Pokud však tento paragraf nebude doplněn, nemohou zástup cové autonomie souhlasiti s přidělováním velkých okresů školních dvěma inspektorům.

F V Moravec

28 article

Je-li rozsáhlý okres školní rozdělen mez několik inspektorů, vstoupí tito po rozumu § 33. z. z. ze dne 24. února 1873 na základě svého ustanovení jako řádní členové do okresní rady školní. Přidělením českého okresu smíchov- ského dvěma inspektorům zasedali by v okres- ni školní radě 3 školní inspektoři: 2 če- ští a 1 německý. Na tak velké zastoupení kruhů tak zvaných vládních jistě by zástupcové auto- nomie přistouiti nemohli, ačkoliv prospěch če ského školství nevyhnutelně vyžaduje, by pro velké okresy školní byli ustanoveni 2 okresní inspektoří školní. Autonomistům možno však vyhověti tím způsobem, že v nejbližším zase dání sněmu předloží se ke schválení následujíe dodatek k 8 33. z. z. ze dne 24. února 1873 v němž se praví, že „kde to poměry žádají, mo hou se pro týž okres školní dva okresní inspek- toři školní i více ustanoviti“ — z okresních in- spektorů školních, jimž přiděleny jsou školy téže národností, má jen jeden hlas rozhodující a to

47 article

Všeobecná elektrická. . Mezinárodní elektricků Vidaňská olaktricka Uherská slektr ieku Enderlia. Továrny fezi Halid.-karp. patrul. . . . C5sský pivovar . . .e Hirtanherská Králodvor. čemonL. . . Lepkum-Joselodol . . . Llesing. pivovar . . . Sinl sírojirna. . . . . Dzhkovka . . . . . . Hejů strojirna . . . . Hutter A Schrantz . . s Mluská bánská Koprivnická vazovka . . P 391.— Bevoročeská uhelnů . . 2230.— 408.— Ševoroukerská uhelná . Hornouher. hutní . . . 2840.— Perimoosská cement. . . 1016.— Plzsňský akn. pivovar a 939.— Poldina hu 582.— Pražská želazářská . . 5375.— 408.— Rýmavsko-muránská- . . a 300.75 Rasická hornicků . . . 558.— Salgd-uhelná . . . . . 438.— Sobo dnica Simmerinská vozovkca . 454.— Stavrsrmůhí . . . . . 454. — 222. — Hnns kobarce . . . . Trebavljanská uhl. . . 285.50 330.— Tabákové akcie — . . . . 718.— Uh. všeob. uhelnů . . . 108.60 Unien stavabni 404.— Union, stav. matariál . . 275.15 Vareské železárny . . 275.15 Veitsch magnesit . . .. 225.— Zbrejovka

Lepka Joselodol Hutter Schrantz Poldin Soba Simmerinská kobarka Rýmavsko Salgd Hirtanherský Králodvor

64 article

ten, kterého předseda od případu ku případu ustanoví. Po zákonitém schválení tohoto dodetku ne- měli by autonomistě námitek proti přidělovárí velkých okresů školních dvěma inspektorům, ježto by se tím dosavadní počet hlasů členů auto- nomních a vládních nijak neměnil. Čechové 1 Zaveďme všsobecně jedno a dobrovolnou disciplinou výhradný národní kolek český, vydaný Národní radou českou v prospěch souměrné podpory nejdůležitějšíc. účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště, Konej každý, samosprávné a peněžní korporace- spolky i jednotlivci také zde svou národní poe vinnost! Národní kolky a účtenky kupujt. v místních prodejnách !

Čecho

65 article Jindy a nyní.

Jindy a nyní. X Podivný způsob námluv. Ve sbírce rukopisné chuniversitní bihliotéky v Praze z r. 1633 (sign. XVII. G. 25) uvažuje spisovatel o strojení svatebních hodo- kvasů. Alexander Veliký ženě se, prý devět tisíc hostí na své svatbě měl, z nichž každému na památku zlatý koflík daroval. Nyní prý vedle své možnosti svadební veselí strojiti má, aby v tom sobě marné chválynehledal aneb škody, nouze a dluhův neudě- lal, podle oněch rytmův: Jestli na svadbu nakládáš, víc než potřeba strojíváš, marné chváy vyhledáváš, v dluh, nouzi přijdeš, to shledáš. Čteme, že někdy assyrským právem v Babyloně tak opatřeno bylo, aby dorostlé panny každý rok jednou spolu na rat- houz shromážděné, na dva houfy, pěkné zvlášť,a škaredé na druhé straně rozdělené stály. Kdo se pak v obci toho roku chtěl ženiti, ten se tam najíti dhl, a chtěl-li jest sobě z houfu pěkných jednu pojíti, musil ji koupiti. Ty pak peníze dávány byly ve věně po těch, kterou sobě kdo z druhého houfu, chudou škaredou pojal... Ach zle by nynějších časův o po- ctivých, pobožných a pěkných děvičkách bylo, mu- sely by se jistě do kláštera dávati; neb kdo by za ně peníze dal? poněvadž při ženění každý jen pe- něz hledl. A protož, jak se na krásu neohlídati, takt Č. Zibr sluší více cností, než krásy šetřiti. X Cvála zemčat (brambor). Na oslavu zemčal a památky úmrtí Františka Drake (f 1596), jenž zem- čata (zemská jablka, erteple, kobzole, zemáky) při- vezl do Evropy z Ameriky a zavedl způsob jich pě-

Alexander Veliká Drake Praha Babylón Č . Zibr Evropa Amerika X Cvála

66 article

Berlínská bursa. Z Berilna, 22. května. (Zpráva Živnost. banky.) Záver Zahál. Závár 21 . květ 200.75 200.75 200.80 154.30 154.10 154.10 7.30 17 .70 7.50 187.60 187.25 187. — 242.s7 241-75 242.50 1 73 - 172-60 151-12 151.50 51.50 226.75 227.10 226.4 189.00 190.10 190.1 192.37 192 .25 102.25 181.75 181.75 181.50 392.— 393.75 191-p0 102.- 187.75 168-29 167-7e 72.12 171.50 1.70

187.60

72 article

Státni dráha . . . a Lombardy . . . . Německá banku . . Berl. obch, spol. . . Dráž ďanská banka Bochumské ocelárny. Lnuřina hul Dortmund. Unšnn IIt. c. Harpenská uhl. spol. Gelsonkirchen . . . . Konsolidace . . . . Němocko-lucemh. spul. Rýnské ocelárny . . . Pönlx . . . . . Hohenloho . . . s Romhanher . . . . . Canada Baltimore . . . . . Pas uet

Berl Dortmund Kanada Baltimore SF IItálie . c

83 article

22. květnaz. Varšavsku-vídeňiská dráha 110.50 38.30 Meridional Velká horiinská pouliční dráha 180.25 Němncká zámoř ská 232.— Bismark . . . . . . . . . 272.— Concordia 185 70 Německo-rakouské hornické. 347.40 Donneramark . . . . . . . 191.30 Esehweller . . . . . . . - Čeiswei dské. . . . . . . . 233 7e 240.25 Kalovické . . . . . . . . . Siamens a Hlaliska Soukroný diskont

Bismark Německo Kalovický Concordia 185

90 article

deláči mokří, puštění s řetězův. Skákali mu na prsa, lísa- jíce se, lízali mu ruce! Odehnal celou tu smečku od sebe a stoje již před stájí, zkoumal povětrnost. Smál se rado- stí vida, jak snih se víc a více mete a snil o tom, jak zasype, zničí všelikou stopu po něm. O, ta dobrá, milo- vaná metelice Dvěře stáje zavíraly se prutem železným, jenž je uvnitř šikmo přepinal. Konec toho prutu utahoval se šrou- bem, jenž proražen dveřmi vystupoval ven a mohl býti uzavřen maticí, našroubovanou naň tím klíčem, jejž Rafal nedávno sebral. Rafal zapjal na matici klíčem, odšroubo- val ji rychle, strčil do dveří a vešel do stáje. Stoje chvlli v horkém koňském dechu naslouchal, neprobudil-li se ně- který z parobkův. Ale všichni chrápali jako zabití; jední pod žlaby u dveří, jiní na palandě. Baška několikrát frkla, když k ní šel a dotekla se ho vlhkými nozdrami. »Basko! Baáko! . .« šeptal ji na uvitanou. Rychle přehodil jí na hlavu uzdu, na hřbet podu- šku a sedlo. Hbitě ji vyvedl ze stáje. Kobyla frkala na mraze bila kopyty. Za prahem stáhl a silně, se zvláštní bedlivo- sti zapjal podpinku, urovnal sedlo a přivřel dvéře. Bez pomoci druhého člověka, jenž by závoru zvedl a vsunul šroub v otvor, nemohl dveří zamknouti; tím zůstavuje je na celou noc až do chvile svého návratu otevřeny, spáchal čin hrozný. Chvíli se rozmýšlel . . . A tu jako blesk sletěl v něj neodbytný, hnusný, jako by zapáchající — strach. Podšeptal mu, aby klič sebral. Vsirčil do kapsy jezde- ekých kalhot ten velký kus železa, uchopil oteže v dlaůa již byl v sedle. Baska v několika skocích přeletěla nádvoří. Psi ná- sledovatí ji za vráta, ale brzy se vrálili. Raf. 1 výjel „Popely.. C. Vojáček

Bašek Basko Popel Basco