Načítám náhled…
Chunky — 39 celkem
· entity: place 56, person 102, org 8, work 6
1
masthead
amiče
2
masthead
TOmA
3
masthead
Ročník XXXXIX.
4
masthead
V Praze, v sobotu 22. května 1909.
Praha
5
masthead
Číslo 140.
6
article
ole
p0e
laranní a večerní listy
předpláni se
v Praze v administraci:
za nsěslc. . . . .
ha čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou:
na měsiu, . .
na čtvrt lota . . . . 7 K e2h
ve filIálkách
na měsie. . . . . . 2 K 80
Poštou
a měsle
na čtvrtieti : . . . k onh
s dvojí zásilkou
na měsie
na čtvrt leta ; . . : 1i k o
vemmetetlanetí žt z doleča
n nšto abvi lsí tolá
vate
ilesdl.
oln
Pošta
Praha
7
article
zb norol
ia Aahoženy e
vonema ene
8
article
Pcerni
Pcerni
dání
onr
orunoy nenozb
9
article
V drobném prodeji:
ranni čislo o sobě . . za 8h
večerni . . . . . . . za t h
Ve flišlkách na venkově
ranní člalo . . . . . . . 10 k
večerni
. . . . . . . . 5 h
Inseráty
platí se hotově napřed.
Pedplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské nl. , 3.
Tam nacházeji se těž
redakce, tiskárna a sxpedlce
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracejl
12
article
lnna
mn mieleden
tso
rvk
14
article
Telafonickě a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
ser
Situační melodle.
Z Vídně, 22. května. Veliká vládní střl-
kačka vyjela hasiti. Vládní »Frmdbtt.« uveřej-
ňuje dlouhou stať, jejíž krátký smysl jest
všechny zprávy, že jest v parlamentě zle, ze-
jména pak, že jest ohrožen finanční plán vládní.
jsou bezpodstatny. Žádného nebezpečí na hori-
zontě není. — Patrně jest velmi zle.
neboť kdykoliv objeví se vládní »Frmdbtt.e
s podobnou nótou, že pacientovi, to jest slav-
nému ministerstvu, vede se znamenitě, možno
počítati určitě, že v nejbližší době dodělá. Pa-
matujeme se na sobotu listopadovou r. 1897
kdy týž list prohlašoval, že postavení hr. Ba
dena jest skalopevným a druhý den byl kabinet
na hromadě. Vládní orgán namlouvá rakouské
veřejnosti, jakoby české noviny nalehaly na
opětnou parlamentarisaci kabinetu a jakoby
vůbec naléhaly na opětný vstup Čechů do mi-
nisterstva. »Národní Listy« jsou tohoto hříchu
prosty. Ostatně, co tvrdí »Frmdbit. «, není
pravdou vůbec. Česká veřejnost nižádným způ-
sobem nežádá, aby poslanci čeští šli do vládní
většiny a do vlády. Včera ještě posl. Maštálka
ve výboru rozpočtovém vykládal, že se po-
slancům českým dokonce nechee
z příjemného postavení, ve kte-
rém se nyní naleza jí.
Také »Polská korrespondence« vytáhla s de
menti, které však žádným vyvrácením není.
Frmdbtt
Čecho
Maštálek
Vídeň
15
article
Praví se, že kdyby byl posl. Staplúski navrhl.
aby kolo polské se spojilo se »Slovanskou jed-
notou«, že takový návrh nebyl by došel jedno-
myslného přijetI. Nikde však nebylo tvrzeno, že
posl. Stapiňski žádal, aby se kolo polské spo-
jilo se »Slovanskou jednotou«, nýbrž ponavrhl
pouze, aby kolo polské šlo do parla-
mentní většiny a vlády, ve které by
se kromě Poláků nalézali také jini S lo-
vané. Ostatně nikdo nechce Poláky tahati
z objetí železné panny německé levice. Jen
si tam Poláci zůstanou ještě hodně dlouho
Uvidime, jak z objeti toho vyjdou pomačkánil
Z Vídně, 22. května. (K k.) »Fremden-
blatt« píše: V českých listech množi se
zprávy o obtížích v parlamentní situaei. Patrí
mezi zvyklosti českého tisku bráli přání za sku-
tečnosti a pak všechno malovati černě Tak vy-
nořojí se na obzoru nebezpečenství, která, při-
hlédneme-li blíže, vůbec neexřstují. Na jakých
skutečnostech jsou založeny pessimistické ko-
mentáře českých listů k nynější situsci v parla-
mentě? Hlavně na tom, že bylo prolomeno ro-
kování o finsnčním pláně. Jest zajisté ža-
lostno, že záležitost takového významu není
sledována sněmovnou s větší intensitou a pozor-
nosti. Ale pro tuto episodu není ještě da
leko finanční plán v nebezpečen-
stvI, už proto ne, že přece antonomistické
strany, tudiž především Čechové, mají zájem na
tom, aby se uskutečnil. Střediskem finančního
plánu, lůnem, z něhož sám povstal, jest finanční
bída zemí, které se musí odpomoci. Neprospěje
zajisté vážnosti a významu samosprávy v korun
ních zemích, vleče-li se tam finanění bidu jako
věčná choroba a brání namnoze zeským sně-
mům, aby pro vědy a kulturu zemi byly tím.
Polák
Čecho
Vídeň
Fremden
16
article
čím mají býti. České strany především mají
mnoho důvodů podporovati všechno, co by zem
skou autonomii osvobodilo z její ponížujíci finan-
ční situace. Z druhé strany vytýká se vládě, že
nevede dosti a nepodporuje sněmovnu To jes
trochu odvážná námitka. Co může vláda učmiti
jiného, než dáti vydalnou měrou sněmovně čas
a přiležitost ku práci? Kabinet předložil parla-
mentu řadu důležitých osnov — vedle finan-
čního plánu budiž jmenováno především sociáln
pojišťování — z těchto předloh vycházi velké
množství podnětů, jsou v ních obsaženy nejsi-
nější popudy pro skutečně lidovou tvůrčí činnost
parlamentu. Co může vláda ještě činiti ? Není
to vlastně hodně nesamostatnéa
úzkoprsé oceňování parlamenta-
rismu, očekává-li se vždycky každý
popud, každá spása pro parlamen
od vlády? Není to mimoděčnou vzpominkou
na obsolutistický policejní s tát,
očekává-li se všechno od moci re-
žimu a ne od samočinných popudů spontanní
iniciativy obyvatelstva, které se stělesňuje v par
lamentě?
17
article
Jeden český list soudí, že jest třeba jen
znovu z parlamentarisovati vládní lavici, aby
zmizely všechny obtiže a neshody. Zajisté má
mnoho do sebe myšlénka utvořiti ministerstvo
z rozhodujících dělných stran, učiniti strany
účastnými moci i zodpovědnosti. Dřive však
než se provede, musí býti po ruce jisté
nezbytné podklady. Takové pospolitosti
stran dostane se jen tím trvanlivosti, je-li tu
jakýsi minimální program, který ob-
sabuje nejdůležitější obory záko-
nodárství a správy a k jehož zachová-
vání a provádění se súčastněné strany z avá ží.
Před změnami, po nichž touží se nyní na mnohé
straně, musily předcházeti změny ve v zá-
jemném poměru stran, a mimo to musilo
by se dociliti předběžné dohody aspon
o nejpalčivějších sporných otáz-
kách národnostních. Jinak byla by to
budova na plsku, ohrožená neustálým nebezpe-
čenstvím, že se sřítí, a již proto nezpůsobilá
k obývání.
Následníkův posel v Peški.
Z Vídně, 22. kvělna. Hr. Tassilo Festetits
meškal předevčirem v Pešti. Navštivil tam Ko-
šuta, hr. Andrásse, Kolomana Szella, hr. Zichya.
Kromě těchto pak ještě jiné politiky maďarské.
Praví se, že tak učinil ku prání následnika
trůnu Františka Ferdinanda, kterým byl dříve.
než odjel do uherského hlavního města, přijat
ve dlouhem slyšení a jemuž bude dnes referovati
o poslání, které nebylo povahy ofleiální, nýbrž
pouze informační.
znmuzon
Szell
František Ferdinand
Vídeň
Hradec
Pešť
18
article
Německý císař na rakouské manévry,
Z Vídně, 22 května. »N Fr. Pr.« ozna-
muje z Berlina, že cisař Vilém přijede
na rakouské manévry, které konati
se budou na Mravě, z německýeh manévrů
vojenských a zase na tyto se vrátl, to jest ně
mecký císař přijede od něme-
ckého vojska k rakouskému
od rakouského pojede zase k ne
meckému.
Kromě toho pojedou arcivěvodové František
Ferdinand a František Salvator navzůjem k ně-
meckým manevrům Kdežto však německý císat
zůstane v rakouském hlavním stanu pouze 3
dny, rakouští arcivévodové zůstanou v německém
v sli
táboře déle.
Z ruské a rakouské diplomacis.
Z Vídně, 22. května »N. Fr. Pri« dovídá
se, že jest téměř jisto, že ministr Iz vol
ský odstoupí a že jeho nástupcem stan
se Čarykov. Podle téhož listu rakouský vy-
slanec v Petrohradě hr. Berchtold byl přijat
císařem ve dlouhém slyšení, po kterém měl
poradu s bar. Aehrenthalem. V neděli vrátí se
hr. Berchtold z Buchlova na Moravě opět na
své místo do Petrohradu.
Z valné hromady haličské společnosti
zemědělské.
Ze Lvova. 22. května. Včera se zde konala
valná hromada haličské společ
nosti zemědělské, aby vykonala volbu
předsedy. Kandidován byl bývalý ministr Abra-
hamowicz, ale v důvěrné rozpravě narazíla
kandidatura tato na rozhodný o d plor
to jedině z důvodů politických,
zvláště pak z té příčiny, že Abrahamowiezí vzdav
Vilém
František Ferdinand
František Salvator
Pri
Berchtold
Abrahamowiezí
Vídeň
22 květen
Francie
Berlín
Petrohrad
Buchlov
Morava
Lvov
19
article
se mandátu na řísské radě, ohrozil volební okre
Rozdól—Bobrka. Při vykonaně volbě zvolen
dvorní rada Kazimír Lawkowski 117 hlasy.
Na Abrahamowicze připadli pouze 4 hlasy.
Bobrek
Lawkowski
20
article
Z úřadního věstníku
Z úřadního věstníku
Z Vídně, 22. května. (K. k.) »Wiener Zlge
oznamuje: Císař povýšil majora pěšího pluko
generála pěchoty Alberta šl. Kollera čís. 94
Josefa Maye do stavu šlechtického a udělil
mu diplomem ze 6. dubna t. r. čestný přídavek
»šlechtic« a predikát »Kovčegboj«. — Císat
udělil vrchnímu poštovnímu správci Josefu Mu-
drovi v Karlině, který z vlastní žádosti vatu-
puje trvale do výslužby, titul ředitele poštov-
ního úřadu. — Ministerstvo vnitra sehválilo
v dohodě s ministerstvem finuncí a miníster-
stvem obchodu změny stanov akeio v
společnosli pro stavbu strojo
dříve Breitfeld, Daněk a s pol
v Praze, usnesené na valné hromadě akcio-
nářů této společnosti dne 3. května 1908. —
Ministr kultu a vyučování rozšířil
právo veřejnosti, udělené první a čtvrté
třídě městského dívčího lyceav
Hradei Králové na druhou a pátou třídu
pro školní rok 1908/9. — Ministr spravedlno-
sti přeložil notáře v Hoře Svaté Kateřiny
Jindřicha Giertha do Bečova.
Wiener Zlge
Albert
Koller
Josef May
Josef
Karlin
Breitfeld
Daněk
Gierth
Vídeň
Praha
Hradei Králové
Bečov
ministerstvo vnitro
21
article
Oslava ožperského vilězství ve Vídni.
Oslava ožperského vilězství ve Vídni.
Z Vídně, 22. května. (K. k.) K velkolepým
oslavám v Ošprech druží se stejně imposantní slav-
nosti, jimiž dnes ve Vídni byla oslavena památka ne
bitvu u Ošprů.
Zahájeny byly slavnosti mší ve votivním chrá-
mě o 9. hodině dopolední, kterou sloužil apoštolsý
polní vikář dr. Belopotocky. Církevní hudbu obsla-
rala kapela pěšího pluku čís. 4.
Do kostela se dostavili: císař, členové panovni-
cké rodiny, dále osobnosti, zůčastnivší se včerejt
oslavy ošperské, dále princ Eliáš z Parmy, prine
Filip Koburský a jeho syn, ministři dr. ryt. Biliňski,
dr. Wrha, dr. Schreiner. dr. Žáček, dr. Bráf a dr. ryt.
Duiemba. Celá posádka vítleňská s deputacemi a
jednotlivými mimovídeňskými selninami, jakož i ka-
detní školy za velení sborového vehtele generála pě-
choty ryt. Verzbacha, tvořily špalír od zevní hradní
brány pa Okružní třídě až k votivnímu kostelu. Na
náměstí hrdiny postavily se deputace s prapory a vo-
jenské ústavy, chlapecké útulky a školní dítky. Cisař
jel s arcivévodou Franliškem Fordinandem poděl vo-
jenského špalíru do kostela. Na náměstí hrdiny podal
sborový velilel hlášení o vytáhnuvším vojsku, Pře
votivním chrámem očekávali clsaře páni arcivévo-
dové, důstojníci nezaladěni do spalíru, důstoj-
níci v záloze a na odpočinku a vojonšt
úředníci. Za měe daly před koslelem dva prapory
pěších pluků čís. 4. a 51. tři generální salvy. Po mši
odjel císař s arcivévodou Františkem Ferdinandem.
provázen všemi ostatními arcivévody, v povoze op
poděl špalíru do dvorního hradu.
doktor
Belopotocka
Eliáš
Parma
Filip
Wrh
Schreiner
Žáček
Bráf
rýt
Franlišk Fordinand
František Ferdinand
Vídeň
Na náměstí
22
article
V 1/211. h. začla slavnost u pomniku arciv. Karla
U kostela shromáždění důstojníci, přednostové úřadů
zástupci říšské rady a řišského sněmu, zemského
sněmu a obcí, jakož i všichni hosté, kteří obcoval
mši, odebrali se po odjezdu císařově na náměstí
hrdiny
Městský velitel gonerál-major Hofmann učinil
generálnímu pobočnikovi císařovu hlášení, že n
náměstí hrdiny jest všechno shromážděno. Na to
přesně v 1/211. hod. dopoledne odobral se císař pěšky
v průvodu všech arcivévodů za zvuků cisařské hymny
lsno
ku pomníku arcivévody Karla,
Vídeňský mužský pěvecký sbor zapěl pak Bee-
thovenův sbor „Čest boží“. Když dozněly poslední
tóny, položil císař jménem armády na přední stranu
pomníku vavřinový věnec. Druhý věnec položil sla-
rosta dr. Lueger jménem města Vídně.
n e
Mezi tím, co byly kladeny ještě jiné věnce, vy-
střelily selniny vojenských akademií po jedné slvě.
Vojsko vzdalo čest a hudby hrály císařskou hymnu.
Potom zpíval, jako minulého dne v Ošprech, svaz
Schubertův za hlaholu všech zvonů okolních kostelů
sbor „Píseň díků po bitvě ošperské“, který doprová-
zela hudba pěšiho pluku čís. 19.
Zatím se řadilo se vojsko k defilování. V 11 hod
defilovaly pak všechny sbory před cisařem u pomníku
arcivévody Karla, a to nejdříve vojenské ústavy a n
konec 17. jízdní brigáda. Po defilování odešel císai
průvodu všech arcivěvodů a zahrnován ovacemi
slavnostních hostí, pěšky do dvorního hradu.
Hofmann
Karel
doktor
Lueger
Schubertův
Vídeň
čest boží
23
article
Romantické slechy o stavu uherské krise.
Romantické slechy o stavu uherské krise.
Z Pešti, 22. května. Polrvá li minister ká
krise ještě diouho, naroste počet románč
které se bůjí o stano visku kolru ny
Pešť
24
article
k madarské straně neodvislosti
na celou literaturu. Dnes tvrdí »Magrarország«
zcela vážně, že skupina Justhova dostala
z Vídně zprávu, podle které clsař Vilém
ve Vídni řekl císaři Fran tišku
Josefovi: »Bylo by žádoueno, aby zajistil
se barmonie mezi Rakouskem a Uherskem a
zaplašily se zmatky domácí.« Na to prý císat
František Josef odvětil: »Nyní učiním
pokus s fusí stran, potom podniknu
rozřešení krise so stranou n oodv is-
lo sti.«
Švědská královna do Františkových lázní.
Z Karlsruhe, 22 května. (K. k) Švědská
královna odjela v 1 hodinu v noci do Franti
škových lázní.
Němeský četník na francouzské půdě zatčen
Z Mel, 22. kvélna. (Mitiagszig. «) Podle
zprávy francouzské byl německý cetník u Gra-
velott na francouzské půdě post žen v uniformů
jízdmo a zatčen francouzským pohraničním ko-
misařem.
Srážka na bulharsko-turecké hranici.
Ze Sofie, 22. května. (K. k.) Z kompe-
tentního místa se potvrzuje, že předevčí-
rem turecké vojsko násilně na-
padlo bulharská strážní místa
Kovanlyk a Hasan Tepe. Hasan
Tepe byl Turky obsazen. Když s
bulharským hlídkám dostalo posily, opět ho do-
byly. Na bulharské straně nebyl nikdo raněn.
Politické kruhy přikládají této přihodě jenom
místní význam.
Justhův
Vilém
Fran
Josef
František Josef
Hasan
Turek
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Františkův lázeň
Karlsruhe
22 květen
Sofie
25
article
nn
Stavba anglických lodí.
2 Londýna, 21. května. (K k.) »Pal Mal
Gazette« se dovídá, že členové kabinetu, kteři
byli pro obmezení lodního stavebního programu
na 4 Dreadnoughty, jak navrhl první lord admi-
rality Me. Kenna, změnili své názory se zřete-
lem na to, že národ žádá za rozšiření progra
mu. Bylo tudiž dosaženo dohody, aby 4 dalsí
Dreadnoughty byly vzaty do práce před vyprše
na
ním nynějšího úřadního roku
Z Londýna, 22. května. (K. k) Admirál
lord Charles Beresford pronesl za banketu
řeč, v níž pravil, že je zbytečno, aby kolo-
nie posílaly penlze na stavbu
Dreadnoughtů, torpédovek neb
ponorných člunů, nechť stavi křižáky
nebo eventuálně vlastní todi, které by s Angi
tvořily říšské loďstvo, znemožňující vůbec válku
s Anglií. Se zřetelem k závodům ve zbrojení
jiných národů je naprosto nutno, a b
Anglie v tomtoroce začala s ta-
věti 8 Dreadnoughtů. Ale ani t
nestačí, aby se dohonilo, co bylo zameškáno
ve stavbě lodí za poslední 4 léta.o
Poštovní stávka ve Francii.
Beresford
Londýn
Anglie
Francie
Mala Gazette
NN stavba
Dreadnoughta
Dreadnought
26
article
Z Paříže, 21 května. (K. k.) Schůze děl-
níků v budově Tivoli, na níž řečníci rovně
radili ke skoncování stávky
schválla resoluci, jíž vyzývá se ústřední svaz
dělnických sdružení, aby se rozbodl pro opětné
zahájení práce. Ústřední svaz vydá dnes večer
vyhlášku o zahájení práce Po schůzi v Tivol
byly výtržnosti. Bylo zatčeno několik osob.
Z Paříže, 21. května (K. k.) Jménem vý-
boru svazu poštovních úřadníků zaslal Pauron
právě ústředního svazu dělnických sdružení
list, jímž prosí dělnické organisace, které pro
hlástly solidaritu s poštovními úřadníky, a b
nepokračovaly ve své zbytečn
oběti a opět zahájily práci,
Z Paříže, 22. kvělna. (K. k) Aby zakryi
byl úplný nezdar všeobecné stávky
prohlasuje všeobecný dělnický svaz ve vyblá
škách v noci vydaných, že pošto vní úřad
níci zbalvení úřadu i stávku jílc í s
přejl, aby proletariát nepokračo
valv neužitečné stávee.
Paříž
21 květen
Tivoli
svaz dělnický sdružený
27
article
Disciplinární rada pro francouzské úřadníky.
Z Paříže, 22. května. (K. k.) Proslýchá
se, že v novém úřadnickém statutu ustanovená
disciplinární rada bude zastoupenu
v každém jednotlivém ministerstvu. Bude míti
ráz skutečného soudu a rozhodovati o všech
disciplinárních případech. Nejvyšší instancí bude
jakýsi apelační soud, který bude zřízen.
oiil
Na dně Bosporu.
Z Londýna, 22. května. V Liverpoolu vy-
cházející »Journal of Commerce« uveřejňuje
dopis redakci známého a prý docela spolehlivého
lodního kapitána Saint-Lina z Cařihradu. Tento
kapitán vypravuje, že měl ondy příležitostči
nutnost, použili v Bosporu potápěčů. Potápěči
vypravovali pak, že je dno této mořské úžiny
pokryto ohlodznými lidskými kostrami. Jeden
z polápěčů prý po vykonané práci zděšením
zemřel a na jiného učinily hrůzy tohoto moř-
ského dna takový dojem, že zšílel. Yachta ja-
kási stanula na kotvách nedaleko parníku Saint-
Linova; když pak po uplynulé zastávce kotvy
zdvihla, visely na kotvě dvě hnijící lidské
mrtvoly, jež řetězem k sobě byly připoutány.
Z tureckého parlamenlu.
Z Cařihradu, 22. května. (K. k.) Senát
vrátil sněmovně schválený provisorní rozpočet,
poněvadž je nemožným dodatečné snížení platů
za minulý měsíc duben.
Paříž
Bospor
Londýn
Liverpool
SaintLin
Cařihrad
journal of Commerka
SaintLinův
28
title
Z kulturní ciziny.
29
article
Dr. Lueger na slovanském jihu.
Dr. Lueger na slovanském jihu.
Česká veřejnost nepovšimla si jízdy dra.
Luegra územím slovanské Riviery, která pro
Slovany a zvláště nás Čechy mí veliký význam.
Nevěnovala pozornost výpravě, vedené drem.
Luegrem, jíž účastnilo se celé vídeňské obecní
zastupitelstvo, z té příčiny, poněvadž nedostává
se jí zpráv o tom, kterak Němci snaži se do-
stati do svých rukou nejkrásnější partie Dalma-
cie, jakož i okolních ostrovů, ač na to zvláště
upozorňoval vynikající pracovník chorvatský
posl. dr. Trumbič ve Splitě a snažil se český ka-
pitál připoulati k Dalmacii.
Že germanisace na Adrii je na postupu,
o tom máme mnohé doklady. Loňského roku dr.
Lueger pro obec vídeňskou zakoupil nejkrásnější
část jednoho z nejmalebnějších ostrovů „Rabu“ ,
který náležel Chorvatům, avšak národně dosti
neuvědomělým, ač před uskutečněním koupě
drem. Luegrem, před touto varoval spisovatel
Ad. Černý, který snažil se zachovati místa t
Slovanům — bohužel hlas jeho vyzněl. na
prázdno.
doktor
Lueger
Čecho
Němec
Trumbič
Splita
Raba
Chorvat
Ada
Černá
Riviera
Dalmacie
Luegr
30
article
Za nynějšího vládního systému v Cislajtanii
nastala nová, Slovanům nepříznivá perioda a
i v Dalmnacii význam nového období tamější slo-
vanské obyvatelstvo nepochopuje, poněvadž ne-
prodělalo těch krutých, vysilujících zápasů, ne-
majíc národního nepřítele, s nímž vede boj
o právo své mateřstiny, tak četného a finančně
silného. Následek toho bylo také místy příznivé
přijetí návštěvy vídeňského zastupitelstva v chor-
vatských městech Dalmacie.
Však sympatie musíme projeviti národně-
uvědomělému obyvatelstvu dvé měst Splitua
Dubrovniku, které nesneslo zneuctění slovanské
půdy, jež mělo se státi uviláním dra. Luegra,
který cestoval jedině za tím účelem, by seznal
nejkrásnější zákoutí Dalmacie a také v brzku
je zakoupil — místa, jimž namnoze nevyrovná
se ani Riviera francouzská, ani italská, která
v době blizké budou chloubou Slovanstva a stře-
diskem jeho.
Dr. Lueger nepřímým způsobem, dříve
než bude pozdě, chce zmocniti se míst, jež by
mohla býti velikým zdrojem příjmů obyvatelstva
slovanského, by tato seznal a Němcům pro vždy
pojistil.
Divno, velice divno je, kterak při všem spo-
lečenském taktu úřadního vítání ve Splitě mohl
účastniti se známý slovanský archeolog dr.
Bulič. Však na uvítání to odpovědělo uvědoměl
Splitua
Luegr
doktor
Lueger
Němec
Bulič
Dalmacie
Slovan
31
article
Wladyslaw Anozyc.
Wladyslaw Anozyc.
Za příčinou 25. výročí smrti polského bás-
níka Wiadyslawa L. Anczyce, tvůrce
»Koáciuszki pod Ruelawicamli«, ko-
nala se v Krakově 9. máje letošního slavnost
odhalení pamětní desky jeho, zasazené —
v jedné z pobočních stěn kostela sv. Salválora.
Básnik Lucjan Rydel měl při té přiležito-
sti slavnostní řeč, v níž vřele ocenil Anczyce
jako lidového povídkáře a dramatika vysokých
mravních hodnot a umělecké prostoty i ryzosti.
vlastního zakladatele prostonárodní literatury
polské v Haliči.
Wlad. Anezye byl zajímavá figura literární
Syn slaveného kdysí charakterního herce staré
školy Zygmunta Anezyce, který v lelech
čtyřicálých a padesátých min. století byl v Kra
kově velmi populární, přilnul záby k práci lite-
rární a především k divadlu, jehož krev a po-
hyblivou, tékavou volnost měl v žilách. Vrozený
vtip, svěžest a zručnost v kreslení lidových
typů polských uplatnil znamenitě ve svých lido-
vých dramatických pracích, z nichž na př. vesslohra
»Chlopi-arystokraci«, složená na oslavu
zrušení roboty v Haliči, hraje se podnes a celé
úryvky z ní, veselé popěvky, nabyly všeobecné
popularity pro svůj prostonárodní kolorit. Stejně
rozšíření dobyly i větší dramatické obrazy
Anezycovy s historickou látkou či aspoň poza-
dím historickým, jako »Emigracya chl op-
ska«, »Koáciuszko pod Racla wi-
cami«, »Jan III. pod Wiednie m«,
Pro lidovou literaturu polskou, pro zvýšení
její úrovně, pro rozširení zájmu a lásky k četbé
Anozyc
L Anczyce
Salválora
Lucjan Rydel
Anezyce
Jan III . pod Wiednie
Koáciuszki pod Ruelawicamnout
Krakov
Halič
32
article
vůbec, učinil WI. Anczye velmi mnoho také
svými časopisy, které založil a léta redigoval,
tak prostonárodní »K miotek« (Sedláček), lite-
rárnější »Wedrowiec« (Putovník) a dětský
»Przyjaciel dziec i« (Přitel dítek).
l r siberi asie ve stesron os
Na německé universitě v Gotinkác
(Götingen) zemřel min, měsíc proslulý profesor
mathematiky German Minkovskij, rodem
ruský žid. Vědecké práce Minkovského budily
sensaci v odborných kruzích mathematických
již v době, kdy byl studentem a obdržel za
některé z nieh ceny pařížské Akademie věd.
Byl specialistou v mathematické geometriia
fysice, v posledních letech obíral se hlavně vý-
počty, vztahujícími se na různé zjevy z elektro-
vědy, přispivaje tak svými geniálními theore-
lickými výpočty k podezdění jejího úžasného
rozvoje. Jeho práce v tom směru slibovaly při-
nésti podstatné změny v objasňování různých
zjevů v elektrotechnice Pro liberální svoje smý
šlení German Minkovskij začátkem le
devadesátých odešel z Ruska do ciziny a po
sobil asi 10 let na universitě v Bonnu,
polom v Gotinkách. V literárních kruzíe
ruských před několika lety objevilo se několik
zajímavých narážek na to, že osoba Minkov
ského posloužila Leonidu Andreje v
vzorem pro hrdinu jeho prvního dramatu
»K hvězdám« — v kuse je to učenec-
astronom — s revolučním pozadím.
Pařížská »Revue bistorique« z
číná uveřejňovati obšírnou korespondene
Napoleona I. s generálem Marmontem, s vo-
jenským ministrem Bertierem a j. činiteli jeho
doby. Korespondence našla se v archivu fran
couzského vojenského ministerstva.
Sedláček
Wedrowiec
German
Leonid Andrea
Marmont
Wisconsin
Rusko
Bonn
Gotinky
German Minkovskij
pařížský akademie věda
34
article
ne mot
nl onon
podbrrag
osu alode
35
article
lomaldare os
sn snsíl
36
article
Rüzné zprávy.
Rüzné zprávy.
nlinati
an ani
tlsu Zázračné děti.a nsi ne
žv pedásno zabžjenám pařížském Salon
nalézá se obraz, malovaný malým chlapcem,
jménem Marcel Lavallard. Prozatím rozmnožuje
mladičký umělec jen počet zázračných dětí, ale
jeho výkony opravňují k naději, že jako muž
vykoná, co jako dítě slibuje. To nebývá u pro-
slulých zázračných dětí příliš často a je známo,
že mnohé z nich po několika létech nebo jen
měsících slávy zmizí beze stopy z veřejnosti.
Zázračně dítě jest zvláštnosti, ale předčasn
zralost u dětí je skoro všedním zjevem. Mnozi
hoši a dívky jeví již v nejútlejším věku neoby-
čejnou inteligenci, která dospělé překvapuje a
uvádí v úžas. Mohlo by se souditi, že postupem
let musejí se tyto vlastnosti stále více rozvíjeti
a proto působí překvapení, když se zjistí, že du-
ševní pokrok u takového dítěte se náhle zastaví.
Hoši, kteří slibovali státi se znamenitými muži
a vynikajícími duchy, zabočí jako dospěli de
klidných vod šosáctví a spokojí se pouhou pro-
středností.
Podobný zjev, jak píše Jacques Ferne
v „Petit Parisien“, lze konstatovati u mnohých
zázračných dětí, zvláště u oněch, jež vyniknou
v hudbě. Učí se neobyčejně snadno a překoná-
vají hravě největší obtíže; pod jejich slabými
prstíky vydávají housle i piano všechna svá tu-
jemství, ale přijde den, kdy pokrok ustane. Ne-
dostanou se dále. Stávají se třeba dobrými uměl
ci, ale nepovznesou se nikdy na výši genia.
Často ovšem nastává také opak. Pascal a
Mozart splnili očekávání, jež budili v mládí.
Pascal prý již ve věku, kdy se děti zabývají jen
hračkami, znal základy geometrie a Mozart byl
již jako čtyřletý hoch dokonalým hudebníkem.
Mezi mladými hudebníky a skladateli zasluhuje
Lavallard
Ferne
Petit Parisien
Mozart
Pascal
37
article
zmínky také Händel, jenž byl ve dvanácti letech
proslulým virtuosem, Wesley, jenž jako tříletý
složil oraturium, Vieuxtemps, Schubert, Ramenu
Lesneur a Lulli, kteří všichni již v útlém mlád
vynikli jako skladatelé.
Umělecké nadání jevi se u lidí skoro vždy-
eky velmi záhy. Mnohdy bývá arei již v zárodku
udušeno nebo brzy zničeno, jak bylo u mlndist-
vého virtuosa na housle Baptista Raisína, jen
byl jako šestiletý hoch při hře s kamarády ne-
šťastnou náhodou usměcen. Ve květu mládí zn-
hynul také skotský zázračný hoch Erichton, jenž
v patnácti letech ovládal dvacet jazyků a mim
to vynikal v umění šermířském, tanečním, jízde-
ckém, jakož i v malířství a hudbě.
Po delších cestách, které podnikal, vyzývaje
k závodům v různých řečech a jiném umění, přišel
do Mantuy, kde usmrtil v souboji největšího rváče
své doby. Vévoda učinil jej za to vychovatelem svěho
syna, který jej však při karnevalu v masce zavraždi.
Jeho úspěchy vzbudily závist a žárlivost žákovu.
Händel
Wesley
Vieuxtemps
Schubert
Lesneur
Raisín
Mantua
38
article
Zázračným hochem byl také Kristian Heinecke.
známý pod jménem „hoch z Lubeku“. Heinecke, bratn
znamenitého učence, budil velký podiv předčasným
rozvojem duševních schopností, zvláště neobyčejnou
pamětí. Mluvil jako tříleté dítě třemi jazyky a znal
nejdůležitější události ze světových dějin. Jinak byl
však neobratným hošíkem, jenž jedl ještě prstya
přerušoval latinský hovor, aby se napojil z prsu sve
kojně. Ježto rodiče soudili, že takový způsob výživy
je hocba tak učeného nedůstojný, rozhodli se jej od-
staviti, následkem toho však zhubnul tak, že brzy
zemřel.
Prine z Condé, jenž se stal v sedmí lelech guver
nérem francouzské provincie, uveřejnil již jako jede-
náctilelý dílo o rhetorice a již v osmí letech uměo
znamenitě latinsky. Tasso skládal již v sedmi letech
běsně, Fénelon byl v palnácti lelech slaveným sa-
zatelem, Motastasio napsal ve dvanácti letech traged
a Stuart Mill vyučoval jako sodmiletý hoch své sou-
rozence řečtině. Jedním z nejproslulejších zázračných
hochů všech časů byl však Giovanni Píco, hrubě
z Mirandoly, o němž se pravilo, že ví všechno, c
člověk vůbec věděti může. Jisto jest, že tento před-
časně dospělý hoch měl ohromné vědomosti, ale rov-
něž jisto jest, že se namnoze dal ovládati pověrečný-
mi představami a kabbalistickými naukami.
Heinecke
Prine
Condé
Tasso
Fénelon
Motastasio
Stuart Mill
Píca
Mirandola
39
article
Celkem jevi se talent ve švé nejvznešenějšía
nejryzajší formě jen u dospělých. Když Ghirlandaje
propustil mladého Michelanigela ze své školy se slovy
„Jdi jen! Tebe zde už nemůžeme ničemu naučitil“,
sklánöl se přod rodícím se geniem, ale plné zralosli
dosáhl tento zenius přece teprve postupem let při-
bývající zkušeností. Trvání mají jen díla muže, nej-
lepší pokusy dítěte zůstávají přece vždy jen pouhými
pokusy a velmi často nemají tyto počátky žádného
pokračování. Před pěti nebo šesti lety nadělalo se
mnoho hluku s mladičkým Španělem jménem Fei
z Mandos, jenž prý uveřejnil skvostný rytířský ro-
mán. Tvrdilo se, že v celé španělské literatuře ne-
bylo dosuid nic tak krásného a autor tohoto mistrov-
ského dila byl teprve desetiletý! Neměly se od něho
očekávati divy? Od té doby není však o geniálním
Felixovi z Mandos ani slechu, takže bychom se sko-
ro tázali, zdali tento předčasně vyspělý spisovatel
skutečně existuje nebo existoval.
Dospěje-li zázračně dítě rázem k jisté dokona-
losti, je to jistě následkem nějaké anomalie; je to
tajemná síla, která je pudí, aniž je si toho vědomo,
schopnost, kterou si samo nedovede vysvětliti. K této
kategorii zázračných dětí náležejí také počtářští uměls
cí jako Inaudí, jenž nepočítá dle žádné určité me-
thody, jehož mozek je však přírodou tak zařízen, že
si dovede pamatovati největší čísla a na místě poda
výsledky nooblížnějších mathematických kompinaci.
Ghirlandaj
Michelanigel
Španěl
Fei
Mandos
Felix
Mando