ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8a177d30-fda0-11e8-bc37-005056827e51
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 19 celkem · entity: place 28, person 30, work 1
1 masthead
Číslo 111.
2 masthead
V Praze, dne 24. dubna 1900.
Praha
3 masthead
Ročník IV.
4 article
Redakce, administraceu oxpedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Hefrankované dopisy se nepřijímají, rukopísy se nevracejí. Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy po dvernácté ho dině polední. Jednotlivé číslo xa
Praha Pštrossův
5 article KAIUILKt
KAIUILKt Telefon redakce č. 1126.
6 title
LlS
7 article
Předplatné pro Prahu s donáškou do domu: měsíčně . . . . . 2.80 čtvrtletně . .. g.40 celoročně . . .. K 33.6 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně . .. celoročně.. .. K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně .. . K 12.— celoročně. . . . K 48.— po Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: čtvrtletně . .. K 13.20 celoročně . .. K 52.80 Telefon redakce č. 1126.
Bela Praha Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Anglie Rusko Italia
8 article
Slunce vychází ve 4 hodiny 52 minuty ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 5 minut večer.
9 article Úterý:
Úterý: Sv. Jiří, vévoda mučeník. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Mikuláše na Malé straně od 23.—26. t. m.
Jiří Mikuláš
10 article
Vládní parcelace Čech.
Čechy
11 article
V Praze, dne 23. dubna.
Praha
12 article
Konečně odhaluje se ten dávno oznamovaný obraz saiský a to, co se odhalilo, vzbuzuje v celém národě pocity nejtrapnější. Dokud to parcelování Čech vycházelo ž hlav Schönerera a Wolfa, považoval to každý za čirý nerozum a důsledně za něco nemožného, jež v kru- zích kompetentních nalezne rozhodného odmítnutí. Zatím ukazuje se vždy více, že Wolfův pro- gram parcelace Čech a uzákonění německé státní řeči stal se programem vlády. Polovládní »Frem- denblatt« píše sice: »Národní Listy« (nedělní) de- butovaly uveřejněním jakéhos návrhu jazykového zákona, jejž prý vláda hodlá říšské radě předložiti. Nemůže býti pochybnosti, že udání »N. L.« postrá- dají autenticity a že jsou částečně neúplné, částečně nesprávné. Tím více prý musí podivovati, že se jich užívá, aby dělána byla nálada proti doroz- umění.« Tedy jen částečně neúplné a čá- stečně nesprávné. — Známe již podobná dementi! Rozumí se, že do podrobna celý návrh jazykového zákona podán býti nemohl a že co do hlavního obsahu sdělení »Národních Listů« jsou správná. Národ náš již dávno cítí z vládní kuchyně páchnouti tu šošolici, kterouž má býti připraveno své prvorozenství. Švatodušní program Němců je dnes programem vlády, jež doposud jen stydlavě k němu se přiznává, s nímž ale co nevidět se vy- tasí. Dementi »Fremdenblattu« má pouze účel ten, veliké roztrpčení českého národa ukonejšiti.
Schönerer Wolf Wolfův Němec Čechy
13 article
Prodlením několika neděl rozčilení lidu by se po- někud ztišilo a pak by se s tou parcelací Čech započalo. Dr. Herold dobře v Čáslavi podotkl, že ra- kouská říše má se státi filiálkou říše německé, na čemž ve Vídni úsilovně pracuje něm. velevyslanec. Parcelace Čech na tři jazykové díly má hlavní účel ten, aby česká řeč v Čechách degradována byla za řeč cizí, kterouž na území německém úřad- níci nejsou povinni znáti. Pro česká podání bude určen tlumočník, stejně asi jako někde v Novém Yorku, anebo v San Francisku. Tak daleko bychom to v Čechách dopracovali, že Čech v Čechách úředně má býti prohlašován za cizince, s nímž zeměpanští úředníci budou dorozumívati se pouze prostřednictvím tlumočníka. Na úředníku českém bude se požadovati zna- lost němčiny ex offo, bez němělny vbec neměl by a fakticky též postupu nemá. Jsol to divné machle s tím vyrovnáním v Čechách, z nichž vy- svítá vždy více úplné dorozumění se vlády s Němci. „Vláda dělá jen to, čemu chtějí Němci. Proto též celá dosavadní dorozumívací akce neměla do sebe seriosního rázu. Ze zástupců českých byly jen táhány rozumy a zatím mezi sebou dělali si páni Němci vyrovnání podle rozumů svých. Jak Němci vyrovnání s Čechy rozumějí, pověděl včera ve sněmě dr Funke. Německá státní řeč je conditio sine qua non. A jelikož Čechové němčinu za státní řeč neuznají, je vůbec po všem vyrovnání a po všem dorozumívání.
doktor Herold Němec Funke Čecho Čechy Čáslav Vídeň Nový York San Francisko
14 article
Věděl to ostatně u nás každý soudný člověk. Je-li pravda, že německý velevyslanec hr. Eulenburg má své ruce ve smiřovací akci, pak veta všemu smiřování. Prusku přijde nejvíce vhod parcellace Čech na tři díly. Uzemí uzavřené má již zabezpe- čeno. A do území smíšeného budou se proudy ně- mecké valiti vždy prudčeji, až se poznenáhlu ze smíšených stanou úplně německé. A bude se po- kračovati dále. Z území českého bude se dělati smíšené a pořadem tímto půjde to až budou Čechy dosti zralé k pohlcení. Takový je plán Němců u nás, s nímž oni se ostatně ani netají. Avšak ani stromy německé ne- porostou do nebe. Sněm království českého. (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 14.) V Praze, 23. dubna. J. J. nejv. zemský maršálek může býti vzorem nejen u řízení sněmu, nýbrž také u zodpovídání k němu podaných dotazů. Zodpovídává podle možnosti všecky. Činí tak zvláště letos. Jenže, bohužel! slyšíme vždycky, že zemský výbor žádal vládu za to a za to, ale vláda že ani — neodpo- věděla. Že je to pro vládu věcí nejpohodlnější, nepochybuje nikdo. Ale že tím trpí neodkladné a naléhavé zemské záležitosti, o tom také nepochy- buje nikdo. Jednací pořádek dnešní schůze vykazoval ne- méně než devět předmětů. Tři byly, jak se říká,
Eulenburg Prusek Němec Čechy Praha
15 article
jen pouhým draním peří. Čtvrtým bylo první čtení návrhu posl. dra. Pacáka ohledně provedení rovného právního jazyka českého při soudech a státních úřadech v království českém ale ten, jak dalo arciť se očekávati, vyřízen nebyl. Odůvodňovatel návrhu posl. dr. Pacák dal si sice všemožnou práci, aby prokázal jeho věcnost a oprávněnost, ale mluvte s Němci, když nechtějí býti lidmi, nýbrž právě jenom — Němci. Němečtí poslanci zaberanili se do své »vyvýšenosti« již tak daleko, že leká ji každá zmínka o rovném, neřku-li státním právu. Klid, s nímž mluvil dr Pacák, na české straně až překvapoval. A právem. Dnes, kdy vešla ve známost osnova jazykového zákona vlády dra. Körbra, bylo by podle našeho přesvědčení dlužno, aby na sněmě království če- ského ozvala se tónina docela jiná. Tónina ostřejší, tónina nejostřejší. Dr. Pacák mluvil při veškeré lásce k naší věci, prosycené pravdymilovností a pravdou jako — anděl míru. Nežádal pro Němce praničeho, co by jim ubližovalo an dával a přisuzoval jim, co jest i naší národnosti na škodu. Mírumilovnost za- jisté, jež nezná v dějinách všech evropských par- lamentův rovné. Každé slovo, kteréž promluvil posl. dr. Pacák, sálalo mírem. Ale odpovědí, jaké se mu dostalo, byla jen válka. Válka, vedená ne- jenom radikální německou stranou, v jejímž jméně mluvil posl. Iro, nýbrž i stranou německo-pokro- kovou, za níž ujal se slova posl. dr. Funke.
Pacák doktor Němec Funke
16 article
Vývody obou patří do jednoho kotle. Vaří se v něm »státní němčina«. Hraničkou, pod kotlem podloženou, jest neomalená domýšlivost, netoricky známá německá panovačnost a — zřejmá, byť sebe chytřeji tajená velezrada. Stojíť naši Němci z Čech na vrcholu německé rozpínavosti. Ačkoliv my Čechové jsme v naší vlasti národem prvním, ač- koliv Čechové ji učinili tím, čím jest, odvolávají se na svého strýčka za hranicemi a chtějí zde hráti úlohu první. Že ji nesehrají, za to ručí náš lid. A jestliže spojuje se s nimi také vláda — ach! vlády odcházejí a národové zůstávají. Mezi řečí posl. Ira ozval se také poslanec Stein. Ani ten, ani onen neznamená v našem parlamentě nic. Ale přibíti dlužno, že voláno bylo »Pryč od Čech!« Proč? Proto jen, aby německá část království českého byla přivtělena k — Ně- mecku, recte Prusku. K Prusku, jež již jednou
Němec Čecho Ir Stein Čechy Prusko
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Svatojanské ceny. K úvaze podává A. D. Opět se blíží pouť svatojanská. Co rok slý- cháme ne bez bolesti, že počet poutníků do Prahy o sv. Janě Nepomuckém se tenčí. Nechceme při- pustiti, že by na tom největší vlivy měla tu a tam vydaná brožurka, proti úctě sv. Jana směřu- jící; jádro lidu takových pamfletů nedbá, a o nich ani namnoze vědomosti nemá. Hlavní příčiny budou spočívati jinde. Ač existují spolky, jež poctivě pracují o po- vznesení úcty sv. Jana, přece Praha vůbec málo pro poutníky činí, aby pobyt jejich v městě byl milý a pohodlný, nové pak účastníky pro léta příští zjednával. Nechceme dnes poukazovati na tak zvané svatojanské vlaky, zpravidla přeplněné, opozděné, zanedbávané, jakoby se cestujícím dávalo hned na vědomí, že platí polovičku jízdného, a tudíž nemají nároků na šetrnost, pohodlí a obvyklé za- cházení. O kupé pro nekuřáky není v těch dobách ani řeči a mnohý si přinese z kouře a průvanu na pouť nebo z pouti bolení hlavy. Jako studenti chodili jsme se dívat na ná- draží, až přijedou poutnické vlaky, a jak nás i venkovany dojalo, když kupící se lid od nádraží rozháněli zřízenci a policie a zatlačovali do ulic. Pěkné to bylo přivítání. A sotva byli poutníci rozehnáni, hned je zase chytali a prohlíželi, aby byla zaplacena potravní daň z toho, co venkované přinesli pro sebe a své hostitele. Mnohý neměl ani zdání o takovém zařízení.
Nepomucký Jan směřít svatý . Jan Praha
18 article
Nemíníme rozebírati, co poutníci, z Prahy se vracející, vypravují, že na ně v krámech na- chystány všechny staré zbytky a zboží ceny po- chybné, že jsou nuceni přinášeti si s sebou stravu, aby si nepokazili žaludek; ty zelené máje že divné věci zastírají. I pomíjíme úsměšky a narážky, činěné venkovanům od leckterých, ač se na ven- kově rozličným názorům výletníků každý pasáček směje; čestní lidé toho nedělají. Je chvalitebno, že jsou pro poutníky mnohé jindy uzavřené místnosti přístupny, jenom kdyby u každých téměř dveří nestál muž s tácem, že se mohou na rozličné památky podívati, že jsou pro ně slavnosti, divadla, koncerty atd. Na jednu věc tuto chceme upozorniti, že pro poutníky není vhodných a levných bytů. Tážeme-li se toho neb onoho, pojede-li na sv. Jana do Prahy, odpoví: »Nemám tam nikoho, kde bych přenocoval.« Otázka řádného noclehu je jednou z příčin, proč poutníků ubývá. Je známo, že před lety spali poutníci na mostě, po ulicích, na stupních chrámových a jinde; to je však nyní přísně zakázáno, a nikdo nesmí ani na lavičce v některém parku zůstati. »Jděte do hostince, do hotelu!« vybízí strážník. Minulého roku jsem si zajel do Prahy ten den po svátku sv. Jana. Zajdu do hotelu na předním náměstí, kam jsem mnoho roků na noc- lehy chodil. Hotel není první třídy, býval zájezdnou hospodou, ale těší se posud popularitě cestujících. Udám poschodí a číslo, kde jsem chtěl pře- nocovati, abych nebyl ráno rachotem vozů vyru- šován. Venkované tomu nejsou zvyklí.
Jan svatý . Jan Zajd Praha přední náměstí
19 article
»Zlatý osmdesát bez posluhy,« diktovala hned předem pokojská úctyhodného stáří, ale popudlivé povahy. Znal jsem ceny pokojů z dřívějšího pobytua namítám, že platím 1 zl. 20 kr. »Dnes platí ještě svatojanské ceny,« do- stal jsem za odpověď. »Zítra se vyvěsí staré ta- bulky.« To bylo pro mne novinkou. Tedy tak? Pout- níčkům se zvýšují ceny o třetinu? Od té doby jsem o ten hotel nohou nezavadil. »Jděte do hostince, do hotelu!« káže stráž- ník, ale zdali mohou poutníci hledati místa v ho- telích při těch nekřesťanských cenách? A zdaž by nalezli všichni v nich místa? Hotely jsou za- strčeny, venkované neznají než hlavní třídy. Kdo nemá v Praze známého, u něhož by pře- nocoval, nesmí se na pouť odvážiti. »Svatojanské ceny« v hotelích jej odstraší. Ovšem jsou pro poutníky též hostince, kde nocují celá processí, jeden jsem před lety navštívil, ale do smrti na to nezapomenu. To je Babylon, kde spí (může-li) každý tam, kde si místa vydobyl: na lavicích, pod kolnou, na stole, na podlaze, i pod širým nebem. Jenom když není na ulici, by jej nesebral policajt a neposlal do — hotelu. Má-li návštěva Prahy o sv. Janě stoupnouti, musí býti vedle jiných věcí postaráno o byty poutníků. Nestačí, jenom je volati, hodně jich navoziti, z nich těžiti a při tom je po městě honiti za noclehem drahým nebo nejbídnějším. Bylo by přání, aby se otázky bytů pro ven- kovany ujal některý spolek, aby se sestoupili lidé dobré vůle a počali v tom směru pracovati. O jubi-
svatý . Jana Praha Babylón