3
masthead
12. července 1904. Císlo 191.
4
article
dni zprávu, že plenum stálého sněmovního vý-
boru jest předsedou hr. Herbersteinem svoláno
na den 13. t. m. a že provede povšechnou de-
balu o volební opravě. V krátce na to týž list
přinesl však druhou zprávu, že na plenární
schůzi smiřovacího výboru ještě nedojde, poně-
vadž dr. Fuchs jmenem německých členů výboru
se vyslovil proti svolání schůze, z čehož »Lid.
Nov.« usoudily, že moravšti Němci dle vzoru
svých soukmenovců v Čechách spojují doroz-
umívací akci s poměry na říšské radě a že po
stup svůj v ní činí odvislým od české obstrukce
ve vídeňském parlamentě. Na zprávu tu otiskuji
včerejší německé listy dopis dra. Fuchsa k br.
Herbersteinovi.
Dr. Fuchs v něm sděluje předsedovi stá
lého sněmovního výboru, že němečtí členové
výboru všech politických stran vyslovili ve spo-
lečné poradě názor, že hr. Herberstein mě
by zamítnouti český požadavek
za svolání výborového plena, poně-
vadž látku mají vyříditi nejdříve odbory. V plenu
lze projednávati jedině to, co již bylo vyřízeno
v odborech. Hotových referátů pro plenum prý
však není. Přes to však, kdyby hr. Herberstein
plenární schůzi svolal, němečtí členové prý se
ji zúčastní a budou podporovati vše, co směřuje
k dosažení národního míru. Uveřejněním tohoto
dopisu německé listy snaží se vyvrátiti tvrzení
»Lid. Novin«, že i moravští Němci spojují smi-
řovací akci s poměry na říšské radě.
Herberstein
doktor
Fuchs
Němec
Fuchsa
Čechy
Lido
5
article
»Lid. Nov.« v nedělním čísle však jim
odpovídají: »Vše, co se tu uvádí proti naší
zprávě, je plané, neboť nic se z ní nevyvrací.
Faktum jest, že Němci protahují akci. List
dra. Fuchsa zřejmě to potvrzuje. Jsou hotové
věci, s nimiž by se mohlo do plena. A proč
se nesvolávají odbory? Proč všechno vázne?
Trváme na tom, co jsme napsali, že Némci
moravští spojují akci vyrovnávací s poměry na
říšské radě.« Též »Mor. Orl.« zjišťuje fakt, že
stálý výbor dosud není svolán ani na 13. čer
vence, ani na jiný den. Že se výbor vůbec ne-
svolává, prohlašuje za chybu nejen formální
nýbrž i věenou.
V Praze, 9. července. (Byl ryt. Pit-
reich v Pešti?) Na zprávu, že ministr vo-
jenství ryt. Pitreich byl tyto dni v Pešti a dohodl
se již s hr. Tiszou o jazykové stránce nového
vojenského trestního řádu, přišlo úřadní de-
menti, v němž se pravilo mimo jiné, že ryt. Pi-
reich od doby delegací v Pešti vůbec ani nebyl.
Ale našli se svědkové, kteří Pitreicha v Pešti
viděli. Nyní uveřejňuje „W. Ztg.“ z ministerstva
vojenství následující vysvětlení: Ryt. Pitreich
vypravil se v neděli v průvodu ryt. Krobatina
do Vesprimu ke zkouškám na tamní dělostře-
lecké střelnici. Opozdiv se v pondělí při střelbě,
musil jeti nazpět do Vídně přes Pešť, kdež byl
nucen čekati na nádraží tři čtvrti hodiny na
vlak. Doby té použil k večeři. Z uherské vlády
nikdo ani nevěděl, že ryt. Pitroich mešká na
nádraží, a proto prý bylo možno říci, že ministr
vojenství od zakončení delegací v Pešti nebyl.
Němec
doktor
Fuchsa
Mor
menti
W Ztg
Ryt
Orlický
Praha
Pešť
Vídeň
Lido
6
article
Z Opavy, 9. července. (Pro české uči
telské pobočky.) Obecní výbor v Kyle-
šovicích usnesl se poděkovati zemskému presi-
dentu hr. J. Thunovi, že vymohl na ústřední
vládě, aby se počátkem příštího školního roku
při učitelském ústavě v Opavě zřidily české po-
bočky. V děkovacím listě vyslovuje se spolu
pevné očekávání, že se vláda ve svém úmyslu
nedá zviklati pustou vřavou a vylhaným
rozhorlením radikálných Němců v Opavě,
kteří, nemohouce vládního opatření potříti roz-
umnými důvody, utikaji se k pouličným štvani-
eím, aby vládu zastrašili. Podobné projevy chy-
stají se také v jiných českých obcích ve
Slezsku.
Z Krakova, 8. července. (Resignace
starosty Friedleina.) V dnešní schůzi
městské rady krakovské resignace starosty Fried-
leina přijata. V uznání zásluh, jichž si odstu-
pující starosta získal o město za doby svého
čtyřicetiletého působení v městské radě a v pre-
sidiu městském, ustanoveno vysloviti mu vřelé
díky, objednati jeho podobiznu pro presidiální
síň městskou a přiřknouti mu doživotní pensi
ročních 8000 K a pro případ, že by ho chot
jeho přežila, povoliti také jí doživotní pensi
4000 K.
J Thun
Němec
Friedlein
Fried
Opava
Kyle
Slezsko
Krakov
7
article
V umění reálna tedy jest nepravé pře-
devším to, co jest vůbec aneb aspoň vzhledem
k místu a času reálně nemožné: to jest ab-
solutná nepravdivost. Dílo jí trpíci zveme kari-
katurou či zpotvořeninou. Než i to je ne-
pravé, co je více méně pravděnepodobné, Avšal
to je vztažito a závisí i na osobních názorech
jednotlivce.
Nám jde o pomník. Pomník je samostatná
hmotná věc, zřízená schválně na památku bytosti
neb události jakés. Jde o pomník osoby. Již
pouhý hrob (kupka země), též kámen jest pom-
ník, znameni místa, kde zemřelý leží. Bývaly
však mohyly, kopce nasypané země, a kopec
býval tím větší, čím nebožtík slavnější: už ne
pouhé znamení místa, nýbrž i náznak slávy —
symbol, pomník symbolický, jenž může
státi už kdekoli. Konečně může býti pomníkemi
socha oslavencova, tož hmotný obraz jeho osoby
— pomník portrétní.
8
article
Pomník symbolický a portrětni však nelze
sloučiti v jedné postati, neboť sám sobě nikdo
nemůže býti symbolem. Symbol, náznak (do
slova: shoda, z řeckého ovgážžeo) nutně vy-
hledává dva členy: a) jenž má býti naznačen
a b) jenž ho naznačuje a sice buď tim, že má
s ním jednu vlastnost společnou na př. sova
jako symbol učenosti lidské, ježto se shodují
v tom, že obě v noci bdí, anebo tím, že je mu
tak blízký a nerozlučný, že obrazem svým vy-
luzuje snadno i představu jeho na př. meč jako
symbol válečného řemesla osoby.
A nyní Rodinův Balzac: z balvanovité
hmoty, skoro beztvárné, čím níže, tím beztvár-
nější, jen nahoře v neurčité obrysy ramen po-
vypjaté a celé jakoby vrhem pláště utajené vy
růstá výrazná lidská hlava (Balzacova). Tu tedy
socha oslavence má býti spolu i symbolem jeho
významu. Pomiňme, zda symbol jest věcně prav-
divý, zda umění dobalzacovské bylo i jen z da-
leka skoro beztvárnou spoustou, která ve tvar
vyvřela teprv tvůrčím duchem Balzacovým, jeho
literární fysiognomií: hlavní vada jest, že umělec
sloučil v jedno dva různé principy, jež sloučit
nelze, pomník portrétní se symbolickým a
stvořil obůjče, jež není to ni ono, ani ryba ani
rak, dílo polovičaté. Nikdo nemůže býti
sám sobě symbolem. Chce a má to býti pomník
Rodinův
Balzacův
Balzac
9
article
Z Vídně, 10. července. (O dstoupen
presidenta Habětínka.) »N. Fr. Pr.«
se dovídá, že prvý president nejvyššího souduí
dr. Kar. Habětínek, jenž býval v kabinetě Hohen-
wartově ministrem spravedlnosti, půjde pro po-
kročilost věku do výslužby. Dr. Habětínek na-
rodil se 2. března 1830, jde mu tedy na
75. rok.
Ze Záhřeba, 7. července. (Vděčný bi-
skup.) Dlouho uprázdněná srbská bískupská
stolic v Temešváru byla letos konečně obsa-
zena. Biskupem zvolen dr. Jiři Letič, blízký
příbuzný patriarchy Brankoviče. Pochybovalo
se, že jeho volba pro tento blízký příbuzenský
poměr bude schválena, ale uherská vláda vy-
hověla přání patriarchovu a dru. Letiči dostalo
se císařské sankce. Dr. Letič se nyní uherské
vládě odvděčil. Maďaři, jako v jiných nemadar-
ských krajích, založili i v jižních Uhrách svů.
„kulturní spolek“, jehož účelem jest tam po-
maďařování Rumunů a Srbů. Aby práce spolku
mohla se prováděti intensivněji, rozdělen ve dvě
sekce, z nichž jedna bude pracovati v okolí
Aradu a druhá v okolí Temešváru. Spolek tyto
dni konal valnou hromadu, a v ni předseda mohl
oznámiti, že protektorát tohoto odnárodňujícího
spolku přijal mimo jiné také — srbský biskup
dr. Letič. Maďarská kultura bude se tedy šířiti
mezi uherskými Srby pod protektorátem srb-
ského biskupa ! ..
Habětínek
Kara
doktor
Letič
Brankovič
Maďar
Rumun
Srba
Vídeň
Francie
Záhřeb
Temešvár
Uhry
Arad
Hohen
kulturní spolek
10
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. července
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. července
Připomínka ruskému národu.
Gen. A. A. Kirějev připomíná veřejnému
mínění ruskému, že má ještě jiné starostia
úkoly, než vydobytí si na Dálném Východě vý-
chod v nezamrzající moře. Tam arci není možná
ustoupiti, dokud nebude nepřítel poražen. Avšak
Rusko nesmí zapominati pro japonskou válku
všeho ostatního, nesmí pro východ Daleký za-
pomínati východu Blízkého, toho východu, s kte-
rým je Rusko spojeno dějinami, věrou i krví.
„Kdyby na nás bylo starostí sebe víc, nemůžeme
a nesmíme obětovati Slovany. Rozumí se, vt
chvíli nemůžeme se ve slovanské věci vmísit
činně, materialně, ale můžeme a musíme pod-
porovati Slovany mravně tam, kde oni sami slo-
vanské dílo konají a slovanskou myšlenku usku-
tečňují. Pro počátek bude i toho dosti. Myšlenka
sta millionů lidí nezůstane dlouho jen. theorií-
ona brzy vtěli se v konkretný fakt. Budeme pro-
siti boha, aby události na našem Východě za-
staly nás lépe připravenými, než události na
východě čínsko-japonském.
Kirějev
Slovan
Praha
Rusko
11
article
Poláci a Rusové.
Polák
Rus
12
article
„Dzienník Poznaňski“ dovídá se z Petro-
hradu, že se v Rusku chystají nové svobodo-
myslné reformy, jichž provedení zdržela válka.
„Aby se jich stal účastným i náš desítimillionový
národ, je zapotřebí, abychom si získali sym-
patií stomillionového kolosu. V celku lid ruský
není nám nakloněn, ano je velmi nenakloněn.
Však jsme k tomu vší silou pracovali.
Dzienník Poznaňski
Rusko
petrahrad
13
article
Německé zbrojení.
14
article
Pařížský časopis »La Patrie« oznamuje
z Berlína ze dne 8. července: Všichni míru-
milovni lidé budou zajisté překvapeni zprávou,
že císař Vilém, dříve nežli se odebral na
cestu na sever, nařídil, aby stavba kři-
žáků a torpedových lodí v docích
kielských a štětínských byla urychlena
že bezpochyby z téhož podnětu zbrojovky ve
Spandově a v Ansbachu místo aby částečně
zahálely, jak se děje obyčejně v letních měsí-
cích, rozmnožily počet svého děl.
nictva o 20, by dokončily výrobu ručnie
mnohem lehčích nežli jsou dosavadní a o nichž
se praví, že jsou obdivuhodny, a by provedly
některá zdokonalení na starých ručnicích, urče-
ných pro zeměbranu a domobranu. V letních
měsících vydány budou neméně nežli dva mil-
liony na zdokonalení opevnění Met a
Štrasburku. Tato opatření nenasvědčují,
že by mír měl dlouhé trvání. Zvláštní ironií
osudu se stalo, že téhož dne, kdy zmíněné na-
řízení bylo schváleno, císař německý zaslal po-
portrétní, socha a tedy obraz Balzaca. Není t
však vůbec ani postava lidská, neřku Balzacova.
Tak člověk vůbec ani vypaďat nemůže a proto
je to nejen historicky nepravdivé, ale reálně ne-
možné — zpotvořenína, karikatura. Týmž prá-
vem mohl by také učence zobrazit s lidským
trupem a hlavou sovy, protože sova je mu sym-
bolem. To je, čemu říkáme absurdita.
Sochu oslavencovu a symbol (allegorii) jeho
významu lze spojit jen jako skupinu, tak, aby
tu obé bylo samobytně, individuálně odděleno,
spojeno jen sounáležitostí pojmovou, jak se
posud zákonitě dělo.
Vilém
Balzac
Balzacův
Berlín
Ansbach
Met
Štrasburk
Le Patria
15
article
Ještě horší je snad Rodinův Hugo: na skal-
natém břehu mořském ležící naháč s hugovskou
hlavou. Prý „nahý jako bůh“. Tedy zase symbol,
asi bezprostřednosti básníkova genia. Zas Hugo
symbolem Hugovi! Proto vyznivá hluše uměl-
covo tvrzení: nahost = božství. Pomník sám t
nepraví, divák nemá pražádného dojmu božství,
on vidí jen nahého Huga, nepřístojnost, urážku
společenského mravu a životní nepravdivost.
Pohanský bůh, bohyně, Adam, Eva, víla, athlé
zobrazeni nazí, toť správné. Ale u básníka nemá
to ni významu, ni oprávnění. Tak ho svět ne-
znal. Neukazoval se světu ani v leže, ani nahý.
a překvapen v takém soukromí styděl by se, jak
každý z nás, i nemá tedy ani umělec práva,
v něm ho překvapovat, tím méně představovat
ho indiskretně světu — v takém stavu pouze
smyšleném. Sám básník by protestoval.
Rodin stvořil tudiž sice novotu, ale ne
šťastnou, novotu, jež nese odsouzení své už
sama v sobě, neboť zákona nelze bez úrazu
rušiti. Rodin stvořil díla nevídané síly a krásy,
kde šetřil zákona (Kovový věk, Calaisští) a za to
mu náš obdiv. Že však Balzac a Hugo, až pří-
tomné kvašení (opojení, zmatek) pomine, uznáni
budou za díla uměleckého poblo u zen í, jest
jisto. Či chtěl by čtenář abychom své velké lidi
oslavovali takovými pomníky, představovali je
netvorné neb nahé? Odstup to! Nastavme si ta-
kových beztvárných nelidů a nahých „bohů“ a
uzříme-li pak jednou pomník přirozený, prostě
lidský, třeba skromný, zvoláme: Sláva bohu, za
jednou pravdivý člověk!
děkování smírčímu soudu v Haagu za rozřešen
sporu ve prospěch Německa.
Rodinův
Hugo
Hug
Adam
Eva
Balzac
Sláva
Haag
Německo
16
article
Krvavé srážky v Marokku.
Z Melilly docházejí zprávy o nových sráž
kách s povstalci a lupiči. S Bu-Hamarou
spolčený vůdce marockých loupeživých kmenů
Bu-Amena, dobyl po osmidenním obléhání
město Uchdu a asi 200 sullánových vojínů v něm
odzbrojil a postřilel. Veliteli města Omarovi po-
dařilo se s několika úřadníky prchnouti. V Uchdě
byly všechny domy osob, které již předemse
výslovně nezavázaly, že připojí se k povstaleům,
vydrancovány, po kteréž práci Bu-Amena s kořisu
a četnými zajatci odtáhl. Soudí se, že Bu-Hamara
s Bu-Amenou přepadnou záhy společně město
Tazu.
Do Paříže došly z Marokka zprávy, že dne
9. července strhla se krvavá srážka mezi voj-
skem sultánovým a přívrženci Bu-Ameny, kteř
se ve značném počtu přiblížili k táboru sultá-
nova vojska, jež přepadli a pronásledovali. Když
tomuto dostalo se posily, byl Bu-Amena donucen
k ústupu. Ztráty jsou na obou stranách stejné.
Vyzvědačská afféra v Iialii.
Italská vláda snaží se velezrádný čin man-
želů Ercolessiových všemožně zmenšiti a pobou-
řené jí veřejné mínění ukonejšiti. Účelu tomuto
slouží především článek »Tribuny«, vyšlý prý
z kruhů vojenských, ve kterém se praví:
»Měly-li prodané listiny důležitost pro jistá
území, jsou přece pro celou obranu země téměř
bezcennými. Nejpovážlivější jest zrada opevnění
v mořské úžině messinské, zejmena bylli pro-
zrazen také kalibr děl. Přes to, jak dokázáno
manévry loďstva, jest jisto, že pro křížovou
střelbu z obou pobřeží nemůže se v této úžině
ničeho státi. Škoda této celé pobuřující vele-
zrádné historky rovná se tudíž nicce.«
List konči slovy: »Zda u zrádce nalezeny
byly jen francouzské, nebo také rakouské pe
níze, jest lhostejno. Ilalie připomenouti si musí
staré přísloví, že »věřiti jest dobře, nevěřiti ještě
lépe« a musí miti vážně na zřeteli Bise r tu
i Pulji.
Omar
Ercolessiový
Pulja
Maroko
Uchd
Hamar
Taza
Paříž
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nové útoky ministra spravedlnosti proti
národnosti české u soudů. Doba, kdy předseda
ministerstva p. dr. Körber převzal správu mini-
sterstva spravedlnosti, znamená nové období ne-
bývalých a soustavných útoků proti soudním
úřadníkům národnosti české v zemích koruny
české. Ještě se ani neuklidnily vlny veřejného
mínění, rozčeřené jmenováním soudních úřad-
níků v březnu t. r., a anály v presidiu vrchního
zemského soudu v království českém zazname-
návají opět nový, ostřejší útok proti úřadníkům
českým, aby jim nadobro bylo znemožněno do-
sáhnouti místa soudcovského v území zněmče-
ném. Dovodili jsme již v dubnovém čísle t. l.,
že dr. Körber svémocně a proti výslovnému
znění návrhu německého senátu vrchního zem-
ského soudu v Praze a bez vědomi personálního
referenta při ministorstvu spravedlnosti škrtl
české žadatele s dokonalov jazykovou kvalifikaci
a na místa jejich jmenoval německé žadatele,
ač tito byli ve statusu daleko za žadateli českými
(někteří dokonce o celé 100!), měli jen něme-
ckou kvalifikaci a vědecká kvalifikace jejich
byla tak nedostatečná, že jeden z nich, který
přeskočil více než 80 starších kollegů svých,
Körber
doktor
Praha
18
article
musil býti na př. při soudcovské zkoušec repro-
bován — a propadne-li Němec při soudcovské
zkoušce, musí býti jeho vědomosti opravdu ne-
dostatečné, vždyť za dnešních dob se dělé soud-
covská zkouška v Praze vlastně jen z jazyka ně-
meckého a nikoli z vědomostí právnických —
a teprve při opakované zkoušce byl uznán způ-
sobilým, kdežto přeskočení žadatelé češti měli
vedle dokonalé jazykové kvalifikace zkoušku
soudcovskou větším dílem s prospěchem výbor-
ným. Tento svémocný a bezprávný čin ministra
„spravedlnosti“ vzbudil ovšem nevoli v samém
ministerstvu, a p. dr. Körber, aby se ospravedl-
nil, vydal nový výnos, který není ničím jiným,
než opětným útokem na nenáviděný
národ český. V tomto výnosu ukládá se to-
tiž všem přednostům soudů, jak sborových, tak
i okresních, aby se vší přísností k tomu hleděli,
zda český kandidát, který uchází se o německé
místo, německý jazyk „skutečněa
dokonale“ ovládá. Pan dr. Körber totiž
ospravedlňuje bezprávný čin svůj tím, že čeští
žadatelé, ač německým (!) senátem byli na-
vrženi, ve skutečnosti přece jen německé kvali-
fikace neměli (odkud to věděl?) a doufá, že tímto
výnosem na příště znemožní, aby český úřadník
mohl se dostati do území zněmčeného. Znáť dr.
Němec
doktor
Körber
Praha
19
article
Körber až příliš dobře poměry u soudů v krá-
lovství českém a ví také, že tímto výnosem
úmyslu svého dosáhne. Němečtí přednostové
soudů rozumí dobře tomuto výnosu a chápají,
kam čelí; ostatně jest až příliš dobře známo, že
německý představený nedá nikdy českému úřad-
níku německou kvalifikaci — v Praze vicepre-
sident zemského soudu dr. Wokaun jest toho
až příliš pádný dokument; nesrovnalosti, z toho
vzniklé, jsou přímo křiklavé. Znám na př. jed-
noho soudcovského úřadníka Čecha, který jako
jednoroční dobrovolník byl první z celého od-
dělení a všechiny příležitostní řeči (rozumí se,
německé) mluvil s patra naprosto bezvadně; že
uměl německy dokonale, jest tudiž nepochybno,
Týž však jako auskultant u krajského soudu
v Mostě dostal nedostatečnou kvalifi-
kaci německou, ač kollegové jeho Němci,
kteří neuměli ani jednoduchý český protokol na
diktát napsati, měli dokonalou oboujazyčnou
kvalifikaci. Referoval jsom o tomto případě dů-
stojníkům u dotčeného pluku a byl bych měl
z toho málem ještě nepříjemné opletání, ježto
důstojníci tito byli naprosto přesvědčeni, že to
není možné a že já tudíž lhu a to přesvědčení
vzíti si nedali. Pokud pak českých přednostů
se týče, ví p. dr. Körber zcela dobře, že tite
samou úzkostlivostí, aby nepochybili a aby ne-
dali snad nezaslouženě úřadníku českému do-
konalou kvalifikaci německou, raději mu dají
kvalifikaci z jazyka německého nedostatečnou.
Körber
doktor
Wokaun
Čecho
Praha
krajský soud v Most
20
article
Tím tedy má býti dosaženo účelu, zamýšleného
drem. Körbrem a všemi jeho německými noh-
sledy a jeví se tudíž tento výnos jako nový, ne
slýchaný a nezákonný útok na celý národ český
— Avšak jednu novotu sluší zaznamenati v pre-
sidiu vrchního zemského soudu království če
ského od jisté doby lze totiž pozorovati, že
v úřadních intimacích tohoto presidia místo ob-
vyklé hlavy: „Presidium vrch. zemského soudu
21
article
v království českém“, jest nadopsáno;
„Presidium českého vrehního zemskéh
soudu“, resp., ježto úřadní výnosy a inti-
mace nevycházejí jinak, než v řeči něme-
cké: „Presidium des böhmischen
Oberlandcsgerichtes“. Královstv
se pojednou ztratilo. Tu a tam vyjde
ještě výnos se starým nadpisem, ale nové nad-
pisy „bez království“ jsou stále četnější, až ko-
nečně staré nadpisy zmizí úplně. Úmysl jest až
příliš zjevný a charakterisuje vídeňskou vládu:
nejdříve pozvolna, na zkoušku, jako náhodou,
neb výjimkou, až konečně výjimka stané se pra-
vidlem a opanuje pole. Mohlo by se snad říci.
že jsou to zbytečné starosti a že jest to bojo
pouhou bezobsažnou titulaturu; není však tomu
tak; u nás — v této říši — naopale titulatura
hrála vždy velikou roli a právě na př. tento rok
nás poučuje až příliš významně, k čemu všemu
použito bylo titulatury, zavedené právě pře
100 léty — titulu císaře rakouského. Proto nelze
na tuto novotu pohlížeti jinak, než jako na
stejně nebezpečný útok, tentekráte
proti státoprávnímu postaven
království českého. Odkud při tom vítr
věje, jest samozřejme; vězí za tim opět d
Körber, jeden z největších nepřátel, jež kdy ná-
rod český měl, a jehož odstranění jest nutným
heslem všech poctivých Čechů.
Körber
Čecho
22
article
— Turnéřský okruh „XVb“ všeobecného
německého „Turnerschaftu“ ustavil se včere v
německém kasině v Praze. Tím roztržka v tur-
néřstvu rakouském dovršena, legalisována, ne-
boť, jak známo, okruh „XVb) jest útočištěm
semitských a filosemitských spolků turnéřských
vyloučených z bývalého celistvého okruhu Xv
(rakouského), povoleným jim jenom s nouzí p
ohromných protestech a bouřích německo-lido-
vých turnéřů na berlínském sjezdu něm. Tur
nerschaftu letošního roku. Předseda německého
kasina Otto Forchheimer uvítal shromáždění
horoucí řečí „jménem německo-pokrokového
obyvatelstva Prahy“ a jménem německého ka
sina i previl, že kdyby zakladatelé semitského
okruhu turnéřského byli svůj sjezd položili do
některého německo-pokrokového města, že by
byli uvítáni bývali veřejně se strany obce, čet
ných spolků, avšak pražské poměry vylučují prý
něco podobného, přes to však možno říci, že
půda, na kteréž se nacházejí, jest tak německá.
Forchheimer
Praha
Xv
23
article
jak jen může býti. Protož nechť prý
pánové přijmou za vděk uvítáním z úst
řečníkových na místě všech pozdravů.
jakých by se jim bylo dostalo v městě
čistě německém. Ovšem není vše
pravdou, co pan president německého kasina
pravil. Není ovšem nejmenší pochyby, že uví-
tání jakýchkoli turnéřů, ať všeněmeckých, t
německo-asyrských se strany obce pražské jest
vyloučeno, ale na druhé straně jest jisto, že
valný sjezd turnéřského okruhu XVb umožňují
jedině pražské poměry a že jedině Praha
mohla býti jeho asylem. V každém jiném „čistě
německém městě“, ať pokrokovém či nikoli, byl
by sjezd filosemitských turnéřských spolků
vyvolal při známé nakvašenosti „nepokroko-
vých“, t. j. skutečných, rozených Němců proti
tomuto druhu Jehuových dětí ohromné výtrž-
nosti. To vycítil zcela naivně řečník, který jmé-
nem turnéřů tčchto panu Forchheimerovi od-
povídal, řka, že jsou přesvědčeni, že by ve
mnoha městech, kteráž zovou se něme-
cko-pokrokovými, nebyli tak přátel-
sky uvítáni, jako v německém kasině.
Němec
Jehuový
Forchheimer
Praha
24
article
Tímto doznáním řečeno mnoho trudného o sku-
tečné povaze německo-pokrokových měst v Če-
chách a veliké oblibě turnéřů s „dvěma levýma
nchama“ v jich obyvatelstvu. Kdyby bylo bý
valo možno, bez nebezpečí ustavující sjezd sku-
tečně někde jinde než v Praze konati, bylo by
se tak jistě stalo. Také jinak nebyl sjezd, jímž
v kasině pražském zasvěcen „turnéřský Zion“.
příliš povznesené nálady, jak o tom svědčí
zvláště kroťounká řeč předsedy nového „Kreis-
turnrathu“ pana prof. Gada.
— Pomalu s tou „luzou“! Rozpadnut
„svobodomyslného výboru“ pražského buršáctv
na podporu bumlů, dosazeného pražskou „Lese-
a Redehalle“, společně s německo-lidovými
spolky studentskými, bylo officiálně ohlášeno
v sobotní valné hromadě „Lese- a Redehalle“
Výbor tohoto spolku „viděl prý se nuceným, vy-
stoupiti ze společného výboru na obranu prot
útokům národního protivníka, a sice následkem
událostí posledních dnů. Události tyto jsou
známy, je to hlavně feriální provolání všeněme-
ckých i antisemitských spolků studentských k ně-
meckým abiturientům, v němž se německo-ži
dovským spolkům a především „Lese- a Rede
halle“ uděluje obvyklý kopanec, jehož se něme
ckým židům dostává vždy, kdykoli vykonali svou
mouřenínskou povinnost. „Lese- a Redehalle“
poslechla a šla, dusíc v sobě žal opovržených
profesor
Gada
Praha
turnéřský Zion
Kreis
25
article
Ve valné její hromadě předseda technik Diehl
mluvě o důvodech ustavení řečeného společného
výboru, užil obratu o „útocích luzy na německé
studentstvo“. K takovým nadávkám mají páni
v „Lese- a Redehalle“ nejméně příčiny právě
ve svém nynějším rozpoložení, ve kterémž jim
citelně na jevo dáno, jakými opovrženými parii
jsou považováni v němocké společnosti pražské,
do níž se neustále epou a ze které neustále jsou
vyhazováni. Není na celém širém světě luzy,
která by měla tak málo — sebevážnosti, aby
se ku podobnému osudu samovolně propůjčo-
— Zvláštní vynesení o reoipronitě. Na po-
dání některých professorských sborů zemských
středních škol moravských v příčině vymožen
dalších práv, z reciprocity vyplývajících, došlo
v těchto dnech toto vyřízení: Dle sdělení c. k.
ministra osvěty ze dne 25. dubna 104 čís.
31.508: 1, při obsazování učitelských míst na
státních středních školách nepřihlíží se k tomu,
zdali ucházeč je právě ve státní, zemské, nebo
obecní službě, nýbrž při propůjčování takového
místa hlodí se pouze na všeobecnou zdatnosta
pro příslušné učitelské místo zvláštní způsobi-
lost. 2. Také při udělování vyznamenání, sti-
pendií a ostatních beneficií, která učitelům na
státní střední škole přístupna jsou, bylo vždy
také k učitelům na zemských a obecních střed-
ních školách prohlíženo. 3. Naproti tomu jest
nemožno výhody jízdného na dráhách, kterých
učitelé na státních středních školách požívaji,
také na učitele zemských a obecných středních
škol rozšířiti, jelikož ani ostatní zemští a obecní
úřadníci těchto výhod nemají a příslušné snad
na kompetentních místech učiněné kroky by zů-
staly úplně bez výsledku. 4. Co se posléze týče
onoho odstavce potice, ve kterém se žádá, aby
při přestupu ze zemské nebo obecní služby do
státní učítelské služby na středních školách
vala.
Diehl
obecní služba
26
article
opačně všechna zvláštní finanční břemena, po-
kud se týče doplatky odpadly, čímž, pokud stálne
poplatky na zřeteli jsou, jen služební taxa, cven-
tuálně poplatky z propůjčení služby míněny
býti mohou, tedy spočívají poplatky tyto na za-
konném podkladu, jehož změna administrativní
cestou jest nemožna. Těmito vytčenými zde ne-
srovnalostmi bývají postiženi professoři zem-
ských středních škol na Moravě, je-li ústav pře-
vzat do správy státní, jak nedávne professorský
sbor v Novém Městě na Moravě.
— Zrušení německých škol v Prostöjově.
V poslední schůzi obecního zastupitelstva pro-
stějovského sděleno bylo rozhodnutí zemské
školní rady, jímž zrušují se tamní německé školy
obecní dvojtřídní a trojtřídní. Rozhodnuti uvi-
táno, jak přirozeno, s velikým zadostučiněním
jakožto vysvobození od břemene, po celou dobu
trvání škol těch českým poplatnictvem nese-
ného, ve prospěch 500 Němců a židů pro-
stějovských. Proti nim stojí 25.000 českých oby-
vatel města, kteréž přes to, že přod 12 léty do-
sadilo českou většinu k vládě na radnici, do
dnešního dne musilo trpěti nákladnou polupu
dvou německých škol, jichž zbytečnost konečně
prokázána tak světle, že i zemské školní radě
rozsvitlo.
Němec
Nový město na Morava
ský střední škola na Morava
27
article
— K sokolskému výlotu do Lublaně při-
hlášeno doposud přes 1600 o sob. Dnes ne-
budou žádné přihlášky přijímány. Zejtre ve
středu budou přijímány přihlášky jen k výletu
prodlouženému a ve čtvrtek — pokud lístky
stačí — i přihlášky pouze k jízdě do Lublaně
a zpět. V pátek nebudou již přijímáni žádni
účastníci. Vydávání lístků započne ve středu
a skončí v pátek o 12. hod. polední. Potom ne-
bude již vydán žádný listek, ani do Lublaně ani
k cestě prodloužené. Venkovšti účastníci se upo-
zorňují, že přihlášky, které nebudou do středy
úplně splaceny, se škrtnou. Přihlášky přijímá
cestovní kancelář „Šule a spol.“ v Prazo.
— Osobní. Pan dr. Skyva Antonín, lékař na
Smíchově, dli od 13.—31. července mimo Smíchov.
— Virtuos Jaroslav Kocian po uměleckém turnée
v Anglii vrátil se do Prahy.
— Rodinné zprávy. Slečna Anuše Kwieto-
nova šl. z Rosenwaldu a pan Jan Krejčík, hospo-
dářský správce, slavili svůj sňatek dne 10. července
t. r. v chrámu sv. Mikuláše ve Vršovicích.
— Úmrtí. Dne 9. července t. r. skonalu po krátké
nemoci na Hrubé Skále paní Vilemína Bllá roz.
Urbanová, choť c. k. kontrolora ve Velimi. Pobřeb
koná se dne 13. července t. r. o 4. hod. odpolední
z ústřední kaple hřbitovů olšanských.
doktor
Skyva
Antonín
Kocian
Kwieto
Krejčík
svatý . Mikuláš
Vilemína Bllá
Urbanová
Lublaň
Smíchov
Anglie
Praha
Rosenwald
Vršovice
Olšanský
28
article
— O instituci školních lékařů v Praze bylo jed-
náno ve včerejší schůzi odboru školního. Osobní re-
ferent mag. sekretář p. Boháček zmínil se v přehledu
o všech krocích, jež městská rade v této příčině pod-
nikla, zejmena v poslední době, kdy musila záleži-
tost u různých instancí urgovati, aby došle k jejímu
konečnému aktivování. Dále byl sdělen výsledek ko-
mise, která projednala instrukce pro školní tékaře.
Z instrukcí uvádíme, že prohlídka školní mládeže bude
se konati mimo vyučování a nikoli v učebnách. Školní
lékař na základě diagnosy může přerušiti školní vy-
učování jednotlivých žáků, má právo mezi vyučová-
ním vstoupiti do třídy, nikoli však vyučování rušit,
nebo rozkazy jakékoli ve třídě vydávati a plijímá
práva i povinnosti dosavadních okresních lékařů, po-
kud se týče jejich práce ve škole. Ke konečnému
svolení ministerstva k zavedení školních lékařů za-
slala okresní školní rada intimát zemské školní rady,
v němž žádá se, aby za potvrzení jednotlivých škol-
ních lékařů byla zemská školní rada požádána. V in-
timátu se poukazuje, že školním úřadům vyhrazen
vliv zákonem zdravotním, dále že i školní úřady do
výkonu zdravotnich opatření zasahovati musí a žei
učitelstvu v této instituci nastávají jisté povinností.
Boháček
Praha
29
article
Proti tomuto rozhodnutí usneseno podati rozklad.
v němž bude uvedeno, že instituce tato je dobrovolně
zařízena městskou radou a na její náklad, dále že
žadatelé musí býti opatření průkazy, které se vyža-
dují u každého uchazeče o místo veřejného úřadu,
při čemž zvláště bude uvedeno, že všechny osoby.
které jsou v službách školních, nemusí žádati o po-
tvrzení zemskou školní radu, na př. industriální uči-
telky. Konečně bude uvedeno, že místa lékařů jsou
zřízena jen na tříměsíční výpověď s remunerací, ni-
koli tedy jako místa trvalá. Aby však ustanovení na
dále nebylo odkládáno, usneseno místa školních lé-
kařů prozatím obsaditi jako assistentů okresních lé-
kařů, jimž byla by předána práce a povinnosti jejich
ve škole a aby po případě byli vzati do služební
přísahy. Konečně usneseno vypsati devět míst, takže
připadne na jednoho lékaře 2300—2400 školních dítek,
Místa budou po Praze rozdělena teritoriálně. Zemská
školní rada bude požádána, aby i n státních střed-
ních školách byla podobná místa zařízena. Elahorát
bude předložen městské radě a pak sboru obecních
starších.
— Hold moravských právníků dv. rad. prof. dru.
Randovi. Právnická jednota moravská zaslala dv. rad.
prof. dru. Ant. ryt. Randovi umělecky provedenou
holdovací adresu, jejíž illustrace textovní pochází o
moravského malíře Jana Köhlera, práce knihařská
od brněnské firmy Jana Popelky.
Hold
profesor
doktor
Randa
Antonín
Köhler
Popelka
Praha
30
article
— Památce Chocholouškově. Na klidném hřbitově
městečka Nadějkova, mezi Sedlci a Jistebnicí, odpo-
čívá již 40 let tělo Prokopa Chocholouška, spisovatele
románů, novel, povídek a humoresek. Roku 1848 byl
Chocholoušek vězněn s mnohými vrstevníky po delší
dobu: jako novinář byl r. 1851 vypovězen z Prany
a nebylo ani později žádosti jeho o povolení návratu
vyslyšenoOkolní duchovenstvo táborské vřele se strá-
dajícího ujalo; živořil však přece, až posléze choroba
dne 5. července 1864 učinila konec životu jeho ve
stáří 49 let. Rodné jeho město Sedlec i místo posled-
ního odpočinku Nadějkov vzpomínkou oslavilr pa-
málku buditele Chocholouška.
— Sjezd abiturientů gymnasia ak. z r. 1874 vy-
dařil se nad očekávání. Při společné večeři v re-
staurantu Choděrově koll. z Ruska stát. r. Pelikána
Dohiáš lícili dojmy z nynější pohnuté doby slovan-
ského velestátu. Veselou náladu oživovaly upomínky
z gymn. sludia. Vzpomenuto zesnulých i bývalých
učitelů. Dosud žije jeden z nečetných veteránů
středního školství dr. J. Axamit. Účastníci sjezdu
navštivili v neděli nynější budovu c. k. gymnasia,
kde si mohli prohlédnouti katalogy svých gymnasil-
ních studií. Potom odebrali se na Nebozízek, aby
při rozkošném pohledu na královskou Prahu zasedli
k snídani a p. koll. Suchánkem blíže rozhledny na
milou upomínku ve skupině se dali fotografovati.
Nastal bolestný okamžik loučení, mnohá řasa mužná
při tom byla zrosena.
Chocholouškův
Prokop Chocholoušek
Chocholoušek
Choděrův
doktor
J Axamit
Suchánek
Nadějkov
Sedlec
Jistebnice
Rusko
Praha
31
article
— Sludentské noclehárny. Péči klubu českých
turistů zřízeno bude o letošních prázdninách 215
nocleháren, aby usnadněno bylo studentstvu cesto-
vání po vlastech českých. Z rozsáhlé télo sítě roz-
loženo bude 159 nocleháren v Čechách, 52 nocle-
hárny na Moravě a 4 ve Slezsku. Lze proto bez-
pečně očekávati, že studentstvo české použije vítané
příležitosti a že vzroste návštěva nocieháren nejen
v Čechách, ale i na Moravě. V těchto dnech byl se-
znam studentských nocleháren vydán tiskem a roze-
slán všem středním, odborným a vysokým školám
českým. Město Hranice na Moravě hned v prvním
roce české správy zřizuje studentskou noclehárnu
v budově měšťanské školy. Potěšitelným jest zjevem,
že přibývá nocleháren, v nichž se dostane studen-
tům noclehu bezplatně, ba někde též bezplatné stravy
nemajelným.
— Praha a venkov svým dítkám. Letos poprvé
přes 100 dítek pražských a přes 100 venkovských
vymění se většinou na celé prázdniny. Pp. rodiče,
kteří dosud nezaslali zpráv o skončeném vyjedná-
vání výměny, se žádají, aby neodkladně tak učinili.
Kromě toho získalo se několik bezplatných míst
pro chudé dítky bez výměny u šlechetných dobro-
dinců na venkově. Z různých příčin uprázdnilo se
ještě na venkově jedno místo pro hocha a tři místa
po dvou dítkách u zamožných rodin a obsadí se
ihned. Též je 17 míst na výměnu na celý rok, jedno
do Liberce. Veškeré zprávy jakož i nabídky přijímá
pan Ludvík Fassati, učitel v Praze—III. čís. 607,
Chotkova silnice.
Fassati
Chotkův
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
Liberec