2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3
masthead
19. července 1913. Číslo 196.
4
article
vplatňovat svůj vliv, svoje hlasy a svoji celou
kulturní a hospodářskou potenci. Musíme se
však vystonat z takovýchto záchvatů hysterie,
které zkazí za chvíli to, co léta budo-
váno.
Toto varovné slovo říkáme všem v době
kdy začíná agitace v Čechách vyrážeti v ta-
kové nepříčetnosti, jako je citát ze „Samostat.
nosti“. Říkáme je však v prvé řadě příslušní-
kům své strany, která postavila si za úkol bot
proti demagogii a fantastování v politice
snažiti se chce o to, aby rozum a klidná
úvaha byly vůdci všech politi-
ckých skutků.
Čechy
5
title
Poltický přehled.
6
article
Země české.
Země české.
Zemská krise, německá přání a kombinace
Německého císařského komisaře do krá
Českého chtěli Němci. Aspoň to praví „Deut.
Ztg.“ v Teplicích. Tento list píše o zemském
výboru jako ztělesnění předpojatosti a nespra-
vedlnosti a praví, že stát je povinen převzíti
správu země do svých rukou. A sice „nikol
po dobrovolné dohodě s porušovateli práv-
ních základů, nýbrž z moci svého vý-
sostného práva vlastním, výhrad-
ně sobě zodpovědnýmm orgánem
Proto se stalo dosazení cisařského ko-
misaře, ne nějaké komise, s ustanovením
rové praxe zemského výboru povinno-
stí vlády, která nesmí býti odkládána
Vláda může tomuto císařskému komisaři dáti
k ruce poradní sbor znalců z obou
národností, nikoli zříditi opět komisi, která
rozhodovala by opět většinou hlasů a v ne-
spravedlnosti zemského výboru by pokračo-
vala. Na úhradu výloh této státní administra-
tivy musí vláda dáti zemi zálohy na krytí nut-
ných vydání a nesmí ji ani napadnouti, proti-
zákonnou cestou povoliti zemi příjmy.“ Toje
nejnovější projekt císařského německé ho
komisariátu pro král. České. Německý kon-
strukter toho císařského komisariátu v Če-
chách patrně zapomněl, že v Čechách ještě
žíje český národ, který má přes všechnu roz-
vahu politickou dosti síly, aby takového
německého komisaře zadržel před pohra-
ničními mezníky tohoto královstvil
Němec
Teplice
Čechy
7
article
Nové složení zemského výboru na Moravě.
Česká kurie moravského sněmu vyslala ve
čtvrtek do zemského výboru moravského poslance
dra. Pluhaře a dra. Budínského, členy stra-
ny lidově-pokrokové, redaktora „Moravského Ven-
kova“ poslance Sonntág a ze strany agrárnía
vůdce katolicko-národní strany P. Šrámk a. Tedy
až na dra. Pluhaře, který není nováčkem v zem-
ském domě moravském, muže nové a ze tří čtvrtin
hlásící se k programu prokrokovému. Strana lidově-
pokroková má ze svého středu dva přísedící, čími
ovšem přejímá nejvíce zodpovědnosti z českých
stran za stav české věci v zemském výboru. Zá-
sluhu o druhý mandát lidově-pokrokový v zem-
ském výboru mají společně sociální demokra téa
agrárníci, jak he také vyčísti ze včerejších „Lido-
vých Novin“, které ve volbě tří pokrokových lid
do zemského výboru spatřují „skvělý, dosud nej-
skvělejší úspěch pokrokové volební dohody“. Nyní,
po volbách, zvyká si orgán dra. Stránského už
trochu i na positivně-politickou argumentaci, nebot
píše, že „v těžkých nynějších poměrech na kraji
finanční pohromy nebudou pokrokoví přísedíci
ani moci rozvinout ty plány a potřeby, které
patří zásadně k úkolům moderní zemské samo-
správy.“ Soudíme docela tak, neboť každá strana
i nejpokrokovější, musí počítati s danýmí poměry
a nemůže lámat radikálně vše přes koleno. K to-
muto seznání přijdou i noví čeští přísedící zem-
ského výboru moravského a až k němu přijdou
omluví mnoho z jednání svých předchůdců.
K tomuto posudku přípojujeme moravský lia
našeho brněnského dopisovatele.
doktor
Pluhař
Budínský
Sonntág
Stránský
Morava
katolickýnárodní strana P . Šrámk a
ský dům moravský
Lidovýchod novina
8
article
Z Moravy.
V Brně, 17. července.
Morava
Brno
9
article
(Z našeho sněmu.)
Páni generálové z pokrokového bloku na našem
sněmu nemají dosud potřebné pro velení chladno-
krevnosti a náležité rozvahy. Neboť kdyby ji měli
pak nebylo potřeba onoho smutného divadla, kdy
ve středu se česká kurie zmítala vášnivými proje-
vy boje. A při chladnokrevnosti a rozvaze mohli
pokrokovou věc na Moravě ušetřiti onoho jásotu,
kferý se ozývá v táboře klerikálním nad ústupem
pokrokového bloku před požadavky Šrámkovými
Referovali jsme, „že pokrokový blok zvolil před-
sedou kurie Staňka, místopředsedy Fischera a Hy-
beše — tento nedostal všechny hlasy pokrokové.
Ve čtvrtek byla porada nová — a pokrokový blok
vyhověl žádosti kafolicko-národní a Fischeri
Hybeš musilí se poděkovati a zvolení prvním
mistopředsedou P. Ševěík. druhým dr. Fi-
scher — a do výborů povolena 4 místa kleriká-
lům, z níchž obaazena některá poslanci ve čtyf-
členném klubu sdruženými. Dr. Bulín vyslán do
finančního a zvolen místopředsedou u imunitního.
Tedy: buď byl požadavek klerikálů odůvodněný ze
zřízení, pak byl středeční akt kurie násilný, anebo
nebyl odávodněný, a pak čtvrteční volba místo-
předsedů je velikým couvnutím pokroku před kle-
rikály. Všeho toho nemusilo býti, kdyby vůdcově
pokrokového bloku byli zasedli ke stolu dohody
před první schůzí kurie. Chladnokrevnost a roz-
vaha u nich nebyla.
Šrámkův
Staněk
Fischer
ha
Hybeš
P Ševěík
doktor
Bulín
Morava
10
article
Dnešní schůze sněmovní přinesla jen výsledky
voleb do zemského výboru, kam jednomvslně
byli českou kurií vyslání dr. Pluhař, red. Sonn-
tág a P. Šrámek ) většinou 53 hlasů protí 19
dr. Budinský. Náhradníky jsou agrárníci Ku-
chařík, Bureš, klerikál Čapka a pokroká
Janda. Velkostatek a Němci volili dosavadni
členy zemského výboru. Pokrokáři velkou část
svých míst postoupili agrárníkům za to, že valil
Budínského. Do Hypoteční banky zvolen také so-
cialista Prokešl
Volby do různých těch institucí a komisí jsou
po mnohé stránce zajímavé, takže se k ním vrá-
Sněm je zasypán spoustou návrhů, jež také
probereme, abychom ukázali na poženci nového
sněmu našeho.
Mnozí poslanci jsou ve svých ambících — silně
zklamání, a ktomu ovšem přispěl pakt a komando
ve stranách, jež nedbalo vždy kvalifikace, nýbrž
naprosto jiných kriferií sehopnosti či neschopno-
sti pro ten který úřad.
S jistým napětím se ještě čeká rozdělení refe-
rátů v zemském výboru, jež je právem zemského
hejtmana.
tíme.
doktor
Pluhař
Sonn
P Šrámek
Budinská
Bureš
Čapek
Janda
Němec
Budínský
11
article
Rakousko-Uhersko.
Berchtoldovo slyšení.
Dvojí slyšení hr. Berchtolda u panovníka
ve dvou dnech jest samo sebou nápadné a
proto nepřekvapuje, že se mu přičítá mimo-
řádný význam. Nejlepší zprávu má o tomto
dvojím slyšení opět „N. W. Tagbl.“, který je
nyní orgánem ministerstva vnějších věcí. Di-
plomat, mající „vynikající postavení“, sdělil
o tom redaktoru „N. W. Tagbl.“ asi následu-
jící: Obsah a význam tohoto slyšení bude pa-
trný již v nejbližších dnech. Bude vidno, že
Rakousko-Uhersko sleduje události na Balká-
ně s úmysly zcela mírumilovnými
přeje si tamější zmatky urovnati prostřed-
ky diplomatickými. Za tím účelem ra-
kouská diplomacie podnikne „určité ak-
tivní kroky“, aby přispěla k ukončení vá-
lečného stavu a spolupůsobila při uspořáďání
feriforiálních a státních poměrů na Balkáně.
Ony „aktivní kroky“ mají býti jen pokojné,
mají vyrovnávati protivy, sblížiti nepřátelské
strany, slovem umožniti takové rozřešení, aby
se oprávněným přáním vyhovělo, přepjaté po-
žadavky se zmírnily a tím se předešla kollise
se zájmy velmocí. Péče hr. Berchtolda týká
se v prvé řadě Bulharska, úzce spojeného
s Rakouskem hospodářskými a politickými
zájmy. Své kroky v zájmu Bulharska učiní
rakouská diplomacie ovšem v dorozumění se
svými spojenci. Rakousku nemůže býti lho-
stejno, jak se rozhodne spor o území mezi
Bulharskem a jeho nedávnými spojenci. O této
otázce rozhodovalo se v Išlu. Rakousko bude
také dbáti oprávněných nároků Rumunska,
což vše — dodává zpravodaj — bude patrno
již v nejbližších dnech, jakož i to, že úmysly
Rakouska jsou výhradně mírumilovné.
Berchtoldův
Berchtold
N W Tagbl
Péč
RakouskoUhersko
Rakousko
Balkán
Bulharsko
Išlu
Rumunsko
12
article
Halíčská velební reforma.
„Zeit“ má dnes dopis z Říma, ve kterém
se upozorňuje, že vítězství ukrajinské strany
při sněmovních volbách a ztráta deseti pol-
ských konservativných katolických mandáb
způsobily ve Vatikáně bolestný dojem. Hier-
archie není prý proti oprávněným požadav-
kům Malorusů a proti rozšíření práv polského
lidu, ale katolíci a v jich čele biskupové ne-
mohou nikdy připustití a svoliti k takové vo-
lební opravě, která by poskytla možnost, aby
v zákonodárném sboru nabyly většiny proti-
klerikální strany.
Bolest katolické hierarchie jest pochopi-
telna, ale sotva zadrží přírozený vývoj věcí
i v Haliči. Ukrajinci, kteří se v posledních le-
tech drží houževnaté unie s Řimem a potírají
více než polská byrokracie pravoslaví, pranie
nedbají římsko-katolické hierarchie a klidně
jí vypovídají další boj, nevyhoví-li nový sněm
jejich požadavkům lépe, než rozpuštěný. „Dilo?
píše, že pro Ukrajince již neexistují úmluvy.
uzavřené mezi nimi a polskou sněmovní vět-
šinou za vedení dra. Bobrzyňského, poněvadž
polští konservativcí tyto úmluvy sami rozbii
podolští autonomisté činně, krakovští kon-
servativci svou pasivitou. Ukrajinci se při no-
vém vyjednávání o volební reformu nespo-
kojí již 27% mandátů, nýbrž budou nyní žá-
dati plných 31%. Také při změně zemského
zřízení nepřipustí již, aby se petrifikovaly růz-
né výsady, jichž užívá polská šlechta v okres-
ních zastupitelstvech a panských dvorech. Ne-
vyhoví-li jejich požadavkům nový sněm, vy-
nutí si opět nové volby, při nichž zaberou
už všechny okresy s maloruskou většinou.
Malorus
Ukrajinec
Řím
Vatikán
Hier
Halič
Dila
13
article
Chorvatský komisariát.
„Obzor“ popírá šířené zprávy, že pa jme-
nování hr. Pejačeviče ministrem pro
Chorvatsko Cuvaj bude dán do pense, ale
místo něho bude jmenována komisařem jiná
osoba, původu chorvatského. Dle informací,
jež „Obzor“ obdržel z Pešti z kruhů, blízkých
hr. Tiszovi, není tam úmyslu komisariát pro-
dlužovati. Úkolem hr. Pejačeviče, jakmile se
stane ministrem, bude navázati styky s chor-
vatskými politiky, aby se co nejdříve mohly
v Chervatsku obnoviti ústavní poměry.
Podobnou informaci obdržel „Budapester
Tagblatt“. Dle jehoi zprávy hr. Pejačevič uvolil
se převzíii ministerstvo pro Chorvatsko s pod-
mínkou, že se v Chorvatsku obnoví co nej-
rychleji normální poměry. Byl-li dříve úmysl,
jmenovati pro Chorvatsko po Cuvaji nového
komisaře, jest dnes už pochován.
Pejačevič
Cuvaj
Chorvatsko
Pešť
Budapester Tagblatt
14
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Aby Srbové nepřekročilí mírul
Ruské časopisy velmi důtklivě kladou na srdce
Srbsku, aby nepřekročilo své požadavky, sice by
mohlo se dostati do podobného postavení, jako jsou
v něm nyní Bulhaři. Levější orgány zaznamenávaji
nynější spor Slovanů na Balkáně a jistou škodo-
libosti, která by měla ospravedlňovati jich skepli-
cismus vůči síle slovanské myšlenky, projevované
na začátku vítězné války, kdy se levé orgány bály
přílišného sesilení nacionální myšlenky v Rusku.
Nyní ti, kdo se báli ruských národních citů, mohou
býti spokojení: nová balkánská válka působí na
ruské mysli chladnou sprchou. Daleko více, než je
ve skutečnosti třeba, „Novoje Vremja“ znovu vy-
počitává Srbsku důvody, pro které se má uspoko-
jiti s těmi hranicemi, které žádalo před válkou,
tedy s dolinou Vardaru po Děvděli. Varuje Srbsko
aby nepřehánělo své požadavky, protože kdo ví
jak by se vůči přílišnému oslabení Bulharska po-
stavilo Rusko a jiné zainteresované stá
tyl Aby nepřišel nový berlinský sjezd, který by
rozhodl o rozdělení území balkánského.
„Rychle mír, ať bude zapomenuto příšerného
krveprolití, smývajícího s praporů spojenců slávu v
tězství nad Turky! — volá „Novoje Vremja“.
Srba
Bulhar
Turek
Srbsko
Balkán
Rusko
Vardar
Bulharsko
Novoj Vremja
Novoj Vremja
15
article
K otázce o rozdělení dobytých území meri
Srbskem a Bulharskem.
Takový nadpis dal své poslední brožuře tyte
dni zesnulý Srb. Jeroným Taburno. Taburno je
toho mínění, že při spletitých národnostních po-
měrech na Balkáně a v Makedonii zvláště nelae
míti ohled pouze na etnografické poměry, nýbrž
i na důvedy zeměpisné, vejenské a hospodářské
O makedonském obyvatelstvu soudí, že je to smě
polátických a kulturních vlivů bulharských, srb-
ských a řeckých, třebaže řeckých je nejméně. Zdá
se mu, že Srbavé v Makedonii zanechali nejvíce
památek svého panství, trosky chrámů, národní
obyčeje (slava). V otázce jazyka makedonského
obyvatelstva přiklání se Taburno k té theorii, ž
Makedoncí jsou zvláštní odrůda jižního Slovanstva.
ani Srbově, ani Bulhaři, leč „Makedono-slovaně“
jichž většina od zřizení bulharského exarchátur r.
1870 začala se považovat za Bulhary. Bulharská
propaganda sesílila zvláště po utvoření samostat-
ného Bulharska, kdežto vaitřní spory v Srbsku
Slivnica ochromovaly srbskou expansi v Make-
donii. Proto dnes většina Makedonců se považuje
za Bulhary. Ale Taburno mysli, že Makedenci jako
Srb
Taburno
Srbův
Bulhar
Makedonec
Makedenec
Srbsko
Bulharsko
Balkán
Makedonie
Srbsko Slivnica
národní obyčej
16
article
přechodný zjev od Bulharů k Srbům v budoucím
srbském území splynou se Srby. Co se týká teri-
toriálních požadavků Srbska, Taburno opakuje
známé důvody ve prospěch revise smlouvy a jest
pro větší podíl Srbů, než by jim podle smlouvy
připadl.
Kdo má pravdu?
V Petrohradě právnický spolek svolal schůai
na které zástupci Srbův a Bulharů měli vyložit
důvody pro stanoviska obou svářících se Slovanů.
Psali jsma již o tom, že pro velikou účast řečníků
se usnesli ve schůzi pokračovati ještě druhý večer.
Ale ani tehdy se nevyčerpal počet řečníků a dů-
vodů, ačkoli za schůze udál se tragický případ,
že byl raněn mrtvicí srbský řečník Taburno. Te-
prve třetí večer schůze byla zakončena, ale skan-
dálem, který způsobil řečnický souboj Srba Gen-
číče a Bulhara Georgova. Mluvili též jménem
Makedono-Slovanů p. Dimov, který žádal pro
Makedonii antoncmii, odvolávaje se na to, že
Makedonci se necftí ani Bulhary, ani Srby. Jeho
návrh jménem ruské demokracie vřele podporoval
publicista V. J. Bogučarský. Po jeho řeči pe
druhé vystoupil Genčič, který se ohražoval proh
výtce Georgova, že Srbové jednají jezuit-
sky. Přítomní Bulhaři žačali kříčeti, tlouci židle-
mi, stoupenci a protivníci jim pomáhali. Jen ener-
gickému zakročení předsedovu se podařilo utišiti
skandál. Těžko se dorozumívají Slované i na bra-
trské půdě.
Bulhar
Srba
Srbův
Georgov
Dimov
Makedonec
Bogučarský
Genčič
Slovan
Srbsko
Petrohrad
Makedonie
Slovan
17
article
Vzpomínka na Savova.
Vzpomínka na Savova.
Když teď Savov opět se stal vrchním velifelem
bulharských vojsk, pro iníormaci bude dobře uvé-
sti několik poznámek o něm z článku, který loni
v prosincí napsal do „Birževých Vědomostí
balkánský korespondent T. Olgenin. Tehdy se
ještě málo vědělo, co se vlastně u Čstaldže dálo
Jistý cizí důstojník v Sofiji řekl Olgeninovi: „Není
to sice bulharská porážka, ale nezdar, vel-
ký nezdari“ Kdo byl tím vinen? Zda opatrný
a talentovaný Dimitrijev? Cizí důstojník za vin-
píka považoval Savova. Bulhaři prvými úspěchy
byli prý jako opojeni; zapomněli na svou opatrnost
a vrhli se v před. Myšlenka o slavnostním vťažení
do Cařihradu v čele vojska hypnotisovala bulhar-
ského vrchníbo velitele a nejvíce generála
Savův
Savov
Birževý
T Olgenin
Olgenin
Dimitrijev
Bulhar
Cařihrad
18
article
Savova; který si vyhradil vypracování plánu
a vedení operací u Čataldže. Základem těchto plá-
nů byla zásada, kterou dobyl na začátku úspěchů
rychlý a úporný útok. [Tutéž zásadu chtěl
uplatniti při osudnám přepadnutí nad Zleto-
vščicí.) Savov, žena chrabré bulharské vojáky
bodákovým útokem na čataldžské výšiny, počítal
jen s „morálním“ stavém bojovníků, s ohromným
nadšením Bulharů a zklíčenosti Turků. Ale Turci
se mezitím vzpamatovali, osvěžili novými vojsky
opevnili se v zákopech a přivítali bulharské čety.
ženoucí se do bodákových útoků, smrtonosnou
palbou z děl a pušek. Taktický plán Savova byl
jednoduchý: silné demonstrace na kří-
dlech a hlavní útok v centru. Ale Savov
zapomněl, že šilené junáctví bodákových útoků
proti skrytým tureckým bateriím jest opravdu jen
řílenstvím, a že nejprve třeba, aby těžká dělo-
střelba rozbila opevnění a potom teprve aby se
přešlo k úloku. Hlavní velitel v daném případě
přeceňoval sílu ducha vůčí technice, nadšení vůči
hmotě, a bulharské prapory to zaplatily v pekel-
ném ohni tureckých děl. Savov se vymlouval po-
tom, že neměl záloh, sle kdyby byl měl zálohy.
bylo by to stálo jen více bulharských životů.
Savův
Savov
Bulhar
Turek
Zleto
19
article
Olgenin tehdy v prosinci již píše, že nezdar
u Čataldže byl dobrou lekcf pro Bulhary, kteří
prý začínali býti příliž domýšlivými. I v cficiální
zprávě u Lule-Burgasu byla slova: skvělejší a sil-
nější porážka než u Mukdenu! — Tak se chovali
vůči Rusům, kterým stále dávali cítit. že Bulhaři
jsou vílězi a Rusové poražení. Váčt Srbům již teh-
dy ještě pode hradbami nedobytého Odrinu, kde
jim 50.000 Srbů s pevnostní dělostřelbou pomáhalo,
chovali se stejně vypínavě. Dovolili prý si i tu
beztaktnost, že do sektoru, příkázaného srbskému
vojsku, poslali 1 makedonskou dobrovolnickou
četu, nazývající se „Slivnica“. Ani v takové
chvíli nedovedli šetřiti citů svého pomocníka-
píše T. Olgenin.
Bulhar
Rus
Srba
T Olgenin
Lule
Burgas
Mukden
20
article
Německo a Dánsko.
Dánská vláda podala v Berlíně námitky proti
jednání zemského rady v Sonďerbergu, jenž dne
15. června zapověděl dánskému výletnímu parníku
„Carl Hansen přistáti v kraji sonderberýském. Za-
tím však došlo k druhému podobnému případu;
dánskému parniku „Horsens“ bylo dne 12. července
zakázáno nejen vyloditi dánské hosty, nýbrž i vzí-
ti na palubu pruské státní příslušníky z Aksenu,
kteří chtěli podniknouti výlet do Korsčru. Šles-
vický vládní president odpověděl na telegrafickou
stížnost, že rozhodnutí může býti učiněno teprve
až dojde oficiální zpráva. Na další dotaz pak pro-
hlásil, že sice není žádného zvlášíního zákazu proti
návštěvě dánských turistů, že však příště má vždy-
cky býti vyžádáno dovolení od příslušného zemské-
ho rady, jenž rozhodne od případu k případu.
Je to nová ukázka pruské zlovůle, která se
neštítí tak příkrého násili, aby byly stíženy styky
Dánů šlesvických se soukmenovci v Dánsku. Ko-
daňské listy poukazují zvláště na posuď platné
prusko-dánské obchodní smlouvy z r. 1818 z 1846.
kterými se dánským lodím zajišťuje, že se s nimi
bude v pruských přístavech nakládati stejně jako
s loďmi vlastní země. Je tudiž jasno, že zákazy
sonderbergského zemského rady nejen se příčí pra-
vidlům mezinárodní dopravy, nýbrž jsou také fla-
grantním porušením smlouvy.
Hansen
Dán
Německo
Dánsko
Berlín
ko
21
article
Velfská otázka.
Hannoverští velfovci nechtějí se posud vzdáti
svých nadějí na opětné dosažení nezávislosti na
Prusku prostřednictvím své legitimní dynastie, přes
lo, že prine Arnošt August Cumberlandský, zel
císaře Viléma, prohlásil, že nic nepodnikne, co by
směřovalo ke zkrácení pruské državy. Veliská stra-
na v Hannoversku trvá na tom, že toto prohlášení
neobsahuje žádného výslovného zřeknutí ze nároků
na hannoverský trůn, i pokračuje ve své agitaci.
Proto došlo prý zejména na podnět Bavorska v
spolkové radě k usnesení, aby princi Arnoštu An-
giistoví byla položena nezbytná podmínka k nastou-
pení trůnu v Brunšvicku, aby se výslovně a na-
prosto zřekl nároků na Hannoversko.
Orgán bavorského centra „Donauzeitung píše
k tomu, že o nastoupení na trůn brunšvický bylo
s princem Arnoštem Augustem zahájeno nové vy-
jednávání, jež směřuje k úplnému zřeknutí se Han-
noverska, poněvadž posavadní peohlážení princovo
se pokládá částí spolkových vlád za nedostatečné.
jak ukázaly předběžné rozhovory v kruhu členů
spolkové rady. Chování velfské strany v Hanno-
versku dalo prý podnět k tomuto požadavku, k ně-
muž přistoupil také říšský kancléř. Nové prohlášení
princovo má obsahovatí státoprávní zřekmutí se
Hannoverska pro sebe i své potomstvo.
Arnošt
August
Cumberlandský
Vilém
Arnošt Ana
Arnošt August
Prusko
Bavorsko
Brunšvicko
Hanna
22
article
Vojenské předlohy ve Francii.
Vojenské předlohy ve Francii.
Jak již krátce sděleno, přijala francouzská sně-
movna při projednávání vojenské předlohy proti
votu komise návrh vládou doporučený, aby k aktiv-
ní službě byli povolání branci ve dvaceti letech,
velkou většinou 425 proti 125 hlasům, po přízni-
vém prohlášení ředitele zdravotní služby. Dle toho
bude ročník 1913 zařaděn již v druhě polovici li-
stopaďu t. r., což dovolí vládě propuztiti třidu 1910.
která dle vládního rozhodnutí měla býti podržena
u praporu. Bylo by tudiž téměř nemožno v kasár-
nách i při rozšíření, které se provádi, podržeti čty-
ří třídy najednou.
Návrh, dle něhož synové cizozemských rodičů.
ve Francii žijících, mají v otázce vojenské služby
býti pokládání za Francouze a zapsáni do odvod-
ních listin, byl přikázán výboru pro správní refor-
my, když vládní komisař prohlásil, že tento návrh
nemá co činiti s branným zákonem a že by vyžado-
val předběžné diplomatické vyjednávání.
Dále přijala sněmovna 365 proli 204 hlasům
návrh armádní komise, aby rodinám, jejichž živitelé
konají vojenskou službu, byla povolena dznní ná-
hrada 1.25 fr. a přídavek 50 centimů pro každé
dítě do 16 let. Proti stanovisku ministra vojenstvía
armádní komise rozhodla sněmavna, že polřebným
rodinám vojínů má býti povolena podpora i když
žijí v cizině.
Zároveň co sněmovna vyřídila tuto důležitou
otázku, učinila rozpočtová komise neméně důležité
rozhodnutí, pokud jde o úhradu vojenských nákla-
dů. Usnesla se, aby byla zavedena doplňovací dai
z příjmu, která má postihnouti poplatníky s příjmem
větším než 10.000 franků a má vynésti ročně 200
až 220 milionů. Vládní projekt národní daněz
příjmu počitá s výtěžkem pouze 100 milionů.
Francouz
Francie
nýhrada
24
article
Sněm markrabství moravského.
Sněm markrabství moravského.
Z Brna, 18. července. (K. k.)
Za rokování o zatímném rozpočtu
posl. svob. p. dElvert opřel se svolání sněmu
na tři dny, protože nemá smyslu, mobilisovat jej
pouze, aby usťavil se a vyměnil několik míst zem-
ského výboru. V delších vývodech vyčítal vládě.
že zanedbává markrabství moravské a káral jej
stanovisko v otázce vodních cest, zejména se zře-
telem na každoroční, živelní kafastrofy v zemi.
Místodržitel slíbil při zahájení tohoto zasedání
jménem vlády, že bude podporovati sněmovnu
v jejích pokusech o sanaci zemských financí
Doufá, že se to splní. Krřtisuje finanční hospodář-
ství stran většiny, přednesl stížnosti Němců. Splně-
ní jejich požadavků souvisí prý se sanací zemských
financí.
Posl. Staněk polemisuje s dElvertem, soudi.
že neutěšenou siluací země jsou vinny německé
strany a vláda. Veliký úbytek v příjmech trpí země
zejména tím, že četné veliké podniky, které na
Moravě mají své závody, mají hlavní sídlo ve Víd-
ni, čímž zemi uniká mnoho daní. Čechové přejísi
spravedlivého vyrovnáni, z něhož všechny nejas-
nesti musí býti vymezeny, aby pak při výkladu
nevznikly nové spory. Konečně doporučoval schvá-
lití resolucí, v níž se vyslovuje politování, že vláda
doposud zanedbávala markrabství ve finančním
směru, dále žádá přesné a pro oba národní kmeny
spravedlivé provedení předlohy o místních dra-
hách, vydatná podpora pro obyvatelstvo území
postižených živelními katastrofami a konečně pro
všechny obory státní správy úřadníky znalé obou
zemských jazyků.
Němec
Posl
Staněk
Čecho
Brno
Morava
Víd
25
article
Posl. dr. Redlich kritisoval na podkladě
předložených zpráv zemského výboru finanční ho-
spodářství země v letech 1907—1912. Dále ličil
nynější berní systém a jeho nedostatky, jakož
národnostní poměry obou kmenů v zemi a při-
mlouval se za národnostní dohodu. Konečně kritl-
soval subvenční hospodářství
Posl. Tuzlar (soc. dem.) pojednal o různých
finančních a berních otázkách a pak podal pro-
hlášení, že jeho strana — bez prejudice pro bu-
doucnost — bude tenkráte hlasovati pro rozpočet.
Posl. Niessner protestoval proti složení
sněmu a přimlouval se za jeho častější svolávání.
aby tak byl zničen absolufism zemského výboru.
Posl. dr. Stránský polemisoval s dElver-
tem, vytýkaje mu neupřímnost, protože ve Vídni
podporuje vládu a zde ji napadá pod záminkou.
že odpírá zemi finanění pomoc. DElverí chce vy-
užitkovatí nynější smutné finanční situace pro
německé postuláty.
Posl
doktor
Redlich
Stránský
Vídeň
26
article
Přecházeje k zahraniční politice, prohlašuje
řečník v delších vývodech, že lato politika jest
nešťastná. Místo Ruska mohlo býti Rakousko-
Uhersko vůdcem balkánských Slovanů. Zabývaje
se zápisy do škol na Moravě, přednesi různé stiž-
nosti proti Němcům, vytýkaje jim, že všemi pro-
středky usilují, aby dostali české děti do něme-
ckých škol a odnárodnili je.
Posl. Prayon precisoval stanovisko něme-
cké dělnické strany. Bude hlasovali proti zatím-
nému rozpočtu.
Posl. sv. p. Baratta prohlásil jménem sv
strany, že bude hlasovati pro rozpočet, což všal
není žádným votem důvěry.
Posl. dr. Hruban apeloval na německé po-
slance, aby ve Víni i zde spolupracovali s většl-
nou, aby zemské finance byly ozdraveny.
Posl. sl. Koudela hájil finanční hospodá
ství země proti tvrzením oposičních řečníků.
Po doslovu zpravodaje byl zatím n
rozpočet schválen ve znění výborovém;
rovněž resoluce Staňkova a sněm z eřs. nařízen
odročen.
Němec
Posl
doktor
Hruban
Koudela
Rusko
Rakousko
Uhersko
Staňkov
škola na Morava
27
article
Výkřik z Libušína.
Výkřik z Libušína.
V Libušíně, 17. července.-
Libušín
28
article
(Pův. depis „Nár. Listů“.)
V Libušíně ssi před 25 lety byly zaleženy
uhelné doly a dolujíci společnesti se strany stát-
ních úřndů horních i zeměpanských bylo dáno po-
volení, že i pod samou obcí, fotiž buďovami do-
lovati se smí. Již tehdá tyto úřady nekladly vel-
kou váhu na námitky občanstva a správy obce,
rozhodujíce, že dolováním nezpůsobí se nikomu
žádná škody, že bezpečnost majetku i esoby jest
úplně zajištěna. Již tehdá úřady státní všemožné
se příčiňovaly, aby dané povolení k dolování ob-
čanstvu nějak vysvětlily a omluvily a přímo pro-
hlašovaly, že i proli vůli zastnpitelstva obce toto
povolení udělí, poněvadž všecko nebezpečí pro
povzch země prý je vyloučeno a otázka dolování
tím stává se důležitou otázkou národohospodář-
skou celé země.
Libušín
29
article
Občanatvo slavnostnímu tomuto ujištování
horních zeměpanských úřadů plně uvěřilo a bylo
toho přesvěďčení, že škodlivé následky poddola-
vání až na povrch země dostati se vůbec nemohou
a z lé příčiny také celou žadu let občasstvo libu-
šínské dolování pod svými vlastními domy žádné
pozornosti nevěnovalo, majíc to pevné a blahé
přesvědčení, že, když státní úřady prohlásily, že
všecko nebezpečí maječku i osob je vylončeno, že
by bylo zbylečným něčeho podobného se obávati.
Po celou řadu let a sice v tom čase, kdy společ-
nost mimo obec uhlí rubala, byl v obci klida
vyjma ztráty pitné vody nebyl žádný jný účinek
dolování na povrchu patrný. Poměry tylo však se
úplně změnily, jakmile společnost po-
čala pod obytnými budovami v obei
uhli vyrubávat. Tím, že přímo pod domy
celá vrstva uhli v síle 4—12 metrů i více byla vy-
rubána a jiným materiálem odvezené toto uhlí ne-
nahraženo, bylo způsobeno, že celé nadlož
mad vybraným uhlím zž na povrch s
probořilo a sesulo. Lom tohoto zesunu ze-
mě dle výpočtu státních úřaďů měl končiti 100 m
pod povrchem země a mělo tudíž 100 m země od
povrchu dolu měřeno zůstati vrstvou mrtvou, ne-
tknutou.
30
article
Občanstvo libušínské brzy po započetí vybí
rání uhlí pod obcí se přesvědčilo, že tyto úřad-
ní výpočty z tvrzení byly docel
chybné a klamné.
Téměř každodenně opakujíci se otřesy ze-
mě, provázené silným podzemním rachotem, měly
tak škodlivý vliv na povrch země, že
celý teren nestejnoměraě klesal,a
zvlášť v některých místech až 13/4 m,
ano 2 m se snižil. Země všude praskala, do-
my byly v ustavičném pohybu; roztrhávaly sea
hrozily sesutím. Kdo hrůzy tohoto uměle způsobe-
ného zemětřesení nezažil, nedovede pochopiti úz-
kost a strach libušínského občanstva, zejména za
času nočního, kdy vše ještě daleko příšerněji se
jevilo a ozývalo. Občanstvo libušínské tehdáž bylo
tak ustrašeno, že hromadně a síce poč-
tem asi 180 majitelů domů podalo
těchto neblahých poměrech zprávu
horním úřadům, žádajíce za ochranu
Horní úřady ustanovily obvyklou komisi, při které
konstatováno, že 8 domům hrozí sesutí a celá řa-
da domů že je silně poškozena, a že tudiž není
vyloučena možnost, že zbořením a se-
sypáním těchto domů může způsobe-
no býti hrozné neštěsti, při kterém
by mohlo mnoho lidí zahynouti. Za-
kázaly proto státní dřady poruh uhlí přímo pod
obytnými budovami v obci až do dalšího opatření.
Po čase horní úřady vydaly nové rozhodnutí, že
dolujicí Pražsko-žel. průmysl. společnost smí uhlí
dobývati mimo obec ve vzdálenesti nejméně
100 m od posledního domu směrem z obce a u-
vnitž pak ped obel že dolováno býti nesmí, jedině
31
article
se svolením majitele povrchu. Toto rozumné roz-
hodnutí, které po protestu uhlářské společnosti
došlo i u správního soudního dvoru schválení, bylo
občanstvem libušínským velmi vděčně přijatoa
občanstvo bylo tím upokojeno. Tato okolnost měla
také blahodárný vliv na úpravu vnitřních poměrů
v obci, neb každý občan a majetník domu byl
plně přesvědčen, že dolující společnost prve než
pod jeho domem uhlí vybírati bude, musí se s ním
dohodnout, vyrovnat a učiněnou škodu nahradit.
— Byl plně přesvědčen, že spravedlnost zvitězila,
a že netřeba obávati se o poslední svůj majetek,
neb ustanoven horními stát. úřady tak zvaný o-
chranný rayon, v jehož hranicích dolováno býti ne-
smí bez svolení majitele povrchu. V obci nastal
klid, každý s chutí věnoval se svému zaměstnání,
nastaly zdravé poměry, že každý občan zbaven
byl můry — diktátu Pražsko-železář. prům. spo-
lečnosti.
V posledních dnech však rozšiřovány jsou po
obci pobuřujíci zprávy, že horníůřady
na nátlak Pražské železářské spo-
lečnosti hodlají poslední ochranné
výměry své změnili, ano zrušiti a spo-
lečnosti Pražsko - železářské zase
povolení k neobmezenému dolování
pod domy v obci Libušíně bez svolení jich majitelů
uděliti.
Libušín
32
article
Důvodem k této změně názorů státních hor-
nich úřadů má sloužiti ta okolnost, že v sousední
ebci Motyčíně se též pod domy doluje, a to za
poměrů ještě prý nepříznivějších nežli v Libušíně.
a že dosud mimo opravu poškozených domů jiná
žkoda na majetku a osobách se nestala, a že tudiž
analogicky i v Libušíně s plnou nadějí očekávatí
se dá, že žádný dům se nesboří a nikoho pod se-
bou nepohřbí a že trhliny na domech, bude-li ja-
kých, dolující společnost opraví.
Kdyby tato vzrušující zpráva byla pravdivou,
musilo by občanstvo libulínské ztrati-
ti všeeku víru ve spravedlnost lid-
skou, neboť pak by veřejný úřad byl
jedině ochrancem velkého kapitálu.
Upozorňujeme českou veřejnost na tento nej-
novější čin Pražsko-želez. společnosti. Státní naše
úřady pak žádáme, aby naše zájmy před hrabivo-
stí této kapitalistické společnosti chránily a záro-
veň varujeme všechny slabochy, kteří nátlaku
svodům řéto společnosti by neodolali.
Libušín
33
article
[Zasláno.)
Apel bulharské kolonie v Praze k českému
národu!
Bulharská kolonie v Praze na schůzi, konané
dne 17. července a politováním vzala na vědomí, že
mnohé české listy na základě jednostranných in-
formací, čerpaných pouze ze srbských a řeckých
pramenů a v naprostém nedostatku zpráv bulhar-
ských, zaujaly stanovisko, bulharskému národu ne-
příznivé.
Uznala, že toho sluší litovati nejen v zájmu
potlačené pravdy, ale i v zájmu dobrých příštích
styků bulharsko-českých a aniž by chtěla činiti
nášlak na české veřejné mínění, přece jen snažně
prosi českou veřejnost, aby ve svých úsudeích, tvo-
řených následkem těchto jednostranných zpráv, by-
la opatrnon.
V přesvědčení, že pravda na konec musí příjiti
na jevo, bulharská kolonie v Praze prosí české ve-
řejné mínění, aby bez konečného zjištění pravdy
nechtělo potlačiti k bulharskému národu ony sym-
patie, jakými dřive bulharský národ zahrnovala
způsobem, který v paměti bulharského lidu zůsta-
ne savždy aesmazatelným.
Za bulharskou koloaii v Praze:
D. Bajnov Sp. Šípkov, A. Dimitrov,
S. Steianov, J. Nikolov.
Apel
D Bajnov
A Dimitrov
S Steianov
J Nikolov
Praha
34
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Proč realisté nevymohlí druhou českou
universitu? Včerejší „Čas“ našel sousto proti
positivní politice. Zaznamenav návrh české
strany agrární na Moravě, podaný ve prospěch
uspišení zřízení české university v Brně —
u nás podrobně zaznamenaný — praví, že zři-
zení české university v Brně je požadavkem.
který prý dnes zní jako trpká výčitka, nebot
„české strany politické mnoho se proti němu
nahřešíly svou „positivní politikou.“ A dodá-
vá, že prý „námitka, že zřízení druhé české
uníversity přece nezávisí jen na nás, poněvadž
čeští poslanci jsou v parlamentě malou men-
šínou . . ., je ubohou polopravdou“. A „Čas
poukazuje na Rusíny a Italy! Mají, ptáme se
„Času“, Rusíni a Ifalové, mají už unfversitu?
Nemají! A kdy ji budou míti, nevíme ani my.
ani „Čas“. Nazývá-li „Čas“ námitku, že zřízení
druhé české university nezávisí přece jen na
nás. „ubohou polopravdou“, povíme mu druhou
půli pravdy, daleko smutnější. Při jednání o
druhé české universitě v rozpočtové komisi
parlamentu r. 1911 sice prof. dr. Masaryk
akcentoval potřebu držeti požadavek druhé
české university, ale výslovně pravil, že „n e-
řiká, jak by se to provedlo“. Kdyby
p. prof. Masaryk věděl, „jak by se to pro-
vedlo“, pověděl by. A ostatně: profesoři Ma-
saryk a Drtina byli v parlamentě, Český
klub, jehož hospitanty byli, dal jim možnost
k uplatnění se ve všech směrech, takže prof-
dr. Drtina při jubileu dra. Kramáře vý-
slovně s díky dru. Kramářovi jako
předsedovi klubu toho vzpomínal — co
tedy vykonali tito dva universit-
ní profesoři jako poslanci, o jichž význa-
mu v parlamentě psal „čas“, že prý sami vy-
dají za celý klub, co vykonali oni politicky
positivního pro zřízení druhé če-
ské university? Ať to „Čas“ poví, ví- lií
Rusín
Italos
profesor
doktor
Masaryk
Drtina
Kramář
Morava
český univerzita v Brno
Český klub
profesor Ma
35
article
— Padesáté narozeniny spravedlivého
Němce. Dnes 19. července dovršuje 50. rok
vynikající německý spisovatel, dramatika
znamenitý publicista Hermann Bahr. Váž-
ný tisk německý, revuální i denní, již před
delší dobou upozornil na toto literární jubileum
a velmi živý, nesporně sympatický, ba krom-
obyčejný ohlas, jaký toto jubileum vyvolává,
ukazuje zřejmě, že jde v tomto případě vskut-
ku o význačnou osobnost a kulturní hodnotu,
jejíž význam a vliv v coučasném kulturním
proudění německém se všeobecně cíti a uzná-
vá. Nám samozřejmě nejde na tomto místě o
to, abychom německého spisovatele velmi
plodného a nesporného talentu vzpomínaliv
den jeho abrahamovin jako básníka, romano-
pisce a dramatika. Je po té stránce i v české
literatuře a na českých scenách dostatečně
znám a úsudek o větší či menší hodnotě jeho
talentu může se různiti. Ale máme za povin-
nost při jméně Bahrově s povděkem a sym-
patií vzpomenouti jeho vždycky parátního,
mužného a energického cítění pro spravedl-
nost vůčí Slovanům a slovanskému živlu v Ra-
kousku, jemuž dal často již nepokrytý výraz,
a se vzácnou otevřeností, ba nechroženost
dovedl svému mínění zjednati průchod svým
svěžím a skvělým stylem. Z Bahrových kni
Němec
Hermann Bahr
Bahrův