ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 89725e50-8f37-11dd-b8f3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: place 60, person 102, org 10, work 4
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
19. července 1913. Číslo 196.
4 article
vplatňovat svůj vliv, svoje hlasy a svoji celou kulturní a hospodářskou potenci. Musíme se však vystonat z takovýchto záchvatů hysterie, které zkazí za chvíli to, co léta budo- váno. Toto varovné slovo říkáme všem v době kdy začíná agitace v Čechách vyrážeti v ta- kové nepříčetnosti, jako je citát ze „Samostat. nosti“. Říkáme je však v prvé řadě příslušní- kům své strany, která postavila si za úkol bot proti demagogii a fantastování v politice snažiti se chce o to, aby rozum a klidná úvaha byly vůdci všech politi- ckých skutků.
Čechy
5 title
Poltický přehled.
6 article Země české.
Země české. Zemská krise, německá přání a kombinace Německého císařského komisaře do krá Českého chtěli Němci. Aspoň to praví „Deut. Ztg.“ v Teplicích. Tento list píše o zemském výboru jako ztělesnění předpojatosti a nespra- vedlnosti a praví, že stát je povinen převzíti správu země do svých rukou. A sice „nikol po dobrovolné dohodě s porušovateli práv- ních základů, nýbrž z moci svého vý- sostného práva vlastním, výhrad- ně sobě zodpovědnýmm orgánem Proto se stalo dosazení cisařského ko- misaře, ne nějaké komise, s ustanovením rové praxe zemského výboru povinno- stí vlády, která nesmí býti odkládána Vláda může tomuto císařskému komisaři dáti k ruce poradní sbor znalců z obou národností, nikoli zříditi opět komisi, která rozhodovala by opět většinou hlasů a v ne- spravedlnosti zemského výboru by pokračo- vala. Na úhradu výloh této státní administra- tivy musí vláda dáti zemi zálohy na krytí nut- ných vydání a nesmí ji ani napadnouti, proti- zákonnou cestou povoliti zemi příjmy.“ Toje nejnovější projekt císařského německé ho komisariátu pro král. České. Německý kon- strukter toho císařského komisariátu v Če- chách patrně zapomněl, že v Čechách ještě žíje český národ, který má přes všechnu roz- vahu politickou dosti síly, aby takového německého komisaře zadržel před pohra- ničními mezníky tohoto královstvil
Němec Teplice Čechy
7 article
Nové složení zemského výboru na Moravě. Česká kurie moravského sněmu vyslala ve čtvrtek do zemského výboru moravského poslance dra. Pluhaře a dra. Budínského, členy stra- ny lidově-pokrokové, redaktora „Moravského Ven- kova“ poslance Sonntág a ze strany agrárnía vůdce katolicko-národní strany P. Šrámk a. Tedy až na dra. Pluhaře, který není nováčkem v zem- ském domě moravském, muže nové a ze tří čtvrtin hlásící se k programu prokrokovému. Strana lidově- pokroková má ze svého středu dva přísedící, čími ovšem přejímá nejvíce zodpovědnosti z českých stran za stav české věci v zemském výboru. Zá- sluhu o druhý mandát lidově-pokrokový v zem- ském výboru mají společně sociální demokra téa agrárníci, jak he také vyčísti ze včerejších „Lido- vých Novin“, které ve volbě tří pokrokových lid do zemského výboru spatřují „skvělý, dosud nej- skvělejší úspěch pokrokové volební dohody“. Nyní, po volbách, zvyká si orgán dra. Stránského už trochu i na positivně-politickou argumentaci, nebot píše, že „v těžkých nynějších poměrech na kraji finanční pohromy nebudou pokrokoví přísedíci ani moci rozvinout ty plány a potřeby, které patří zásadně k úkolům moderní zemské samo- správy.“ Soudíme docela tak, neboť každá strana i nejpokrokovější, musí počítati s danýmí poměry a nemůže lámat radikálně vše přes koleno. K to- muto seznání přijdou i noví čeští přísedící zem- ského výboru moravského a až k němu přijdou omluví mnoho z jednání svých předchůdců. K tomuto posudku přípojujeme moravský lia našeho brněnského dopisovatele.
doktor Pluhař Budínský Sonntág Stránský Morava katolickýnárodní strana P . Šrámk a ský dům moravský Lidovýchod novina
8 article
Z Moravy. V Brně, 17. července.
Morava Brno
9 article
(Z našeho sněmu.) Páni generálové z pokrokového bloku na našem sněmu nemají dosud potřebné pro velení chladno- krevnosti a náležité rozvahy. Neboť kdyby ji měli pak nebylo potřeba onoho smutného divadla, kdy ve středu se česká kurie zmítala vášnivými proje- vy boje. A při chladnokrevnosti a rozvaze mohli pokrokovou věc na Moravě ušetřiti onoho jásotu, kferý se ozývá v táboře klerikálním nad ústupem pokrokového bloku před požadavky Šrámkovými Referovali jsme, „že pokrokový blok zvolil před- sedou kurie Staňka, místopředsedy Fischera a Hy- beše — tento nedostal všechny hlasy pokrokové. Ve čtvrtek byla porada nová — a pokrokový blok vyhověl žádosti kafolicko-národní a Fischeri Hybeš musilí se poděkovati a zvolení prvním mistopředsedou P. Ševěík. druhým dr. Fi- scher — a do výborů povolena 4 místa kleriká- lům, z níchž obaazena některá poslanci ve čtyf- členném klubu sdruženými. Dr. Bulín vyslán do finančního a zvolen místopředsedou u imunitního. Tedy: buď byl požadavek klerikálů odůvodněný ze zřízení, pak byl středeční akt kurie násilný, anebo nebyl odávodněný, a pak čtvrteční volba místo- předsedů je velikým couvnutím pokroku před kle- rikály. Všeho toho nemusilo býti, kdyby vůdcově pokrokového bloku byli zasedli ke stolu dohody před první schůzí kurie. Chladnokrevnost a roz- vaha u nich nebyla.
Šrámkův Staněk Fischer ha Hybeš P Ševěík doktor Bulín Morava
10 article
Dnešní schůze sněmovní přinesla jen výsledky voleb do zemského výboru, kam jednomvslně byli českou kurií vyslání dr. Pluhař, red. Sonn- tág a P. Šrámek ) většinou 53 hlasů protí 19 dr. Budinský. Náhradníky jsou agrárníci Ku- chařík, Bureš, klerikál Čapka a pokroká Janda. Velkostatek a Němci volili dosavadni členy zemského výboru. Pokrokáři velkou část svých míst postoupili agrárníkům za to, že valil Budínského. Do Hypoteční banky zvolen také so- cialista Prokešl Volby do různých těch institucí a komisí jsou po mnohé stránce zajímavé, takže se k ním vrá- Sněm je zasypán spoustou návrhů, jež také probereme, abychom ukázali na poženci nového sněmu našeho. Mnozí poslanci jsou ve svých ambících — silně zklamání, a ktomu ovšem přispěl pakt a komando ve stranách, jež nedbalo vždy kvalifikace, nýbrž naprosto jiných kriferií sehopnosti či neschopno- sti pro ten který úřad. S jistým napětím se ještě čeká rozdělení refe- rátů v zemském výboru, jež je právem zemského hejtmana. tíme.
doktor Pluhař Sonn P Šrámek Budinská Bureš Čapek Janda Němec Budínský
11 article
Rakousko-Uhersko. Berchtoldovo slyšení. Dvojí slyšení hr. Berchtolda u panovníka ve dvou dnech jest samo sebou nápadné a proto nepřekvapuje, že se mu přičítá mimo- řádný význam. Nejlepší zprávu má o tomto dvojím slyšení opět „N. W. Tagbl.“, který je nyní orgánem ministerstva vnějších věcí. Di- plomat, mající „vynikající postavení“, sdělil o tom redaktoru „N. W. Tagbl.“ asi následu- jící: Obsah a význam tohoto slyšení bude pa- trný již v nejbližších dnech. Bude vidno, že Rakousko-Uhersko sleduje události na Balká- ně s úmysly zcela mírumilovnými přeje si tamější zmatky urovnati prostřed- ky diplomatickými. Za tím účelem ra- kouská diplomacie podnikne „určité ak- tivní kroky“, aby přispěla k ukončení vá- lečného stavu a spolupůsobila při uspořáďání feriforiálních a státních poměrů na Balkáně. Ony „aktivní kroky“ mají býti jen pokojné, mají vyrovnávati protivy, sblížiti nepřátelské strany, slovem umožniti takové rozřešení, aby se oprávněným přáním vyhovělo, přepjaté po- žadavky se zmírnily a tím se předešla kollise se zájmy velmocí. Péče hr. Berchtolda týká se v prvé řadě Bulharska, úzce spojeného s Rakouskem hospodářskými a politickými zájmy. Své kroky v zájmu Bulharska učiní rakouská diplomacie ovšem v dorozumění se svými spojenci. Rakousku nemůže býti lho- stejno, jak se rozhodne spor o území mezi Bulharskem a jeho nedávnými spojenci. O této otázce rozhodovalo se v Išlu. Rakousko bude také dbáti oprávněných nároků Rumunska, což vše — dodává zpravodaj — bude patrno již v nejbližších dnech, jakož i to, že úmysly Rakouska jsou výhradně mírumilovné.
Berchtoldův Berchtold N W Tagbl Péč RakouskoUhersko Rakousko Balkán Bulharsko Išlu Rumunsko
12 article
Halíčská velební reforma. „Zeit“ má dnes dopis z Říma, ve kterém se upozorňuje, že vítězství ukrajinské strany při sněmovních volbách a ztráta deseti pol- ských konservativných katolických mandáb způsobily ve Vatikáně bolestný dojem. Hier- archie není prý proti oprávněným požadav- kům Malorusů a proti rozšíření práv polského lidu, ale katolíci a v jich čele biskupové ne- mohou nikdy připustití a svoliti k takové vo- lební opravě, která by poskytla možnost, aby v zákonodárném sboru nabyly většiny proti- klerikální strany. Bolest katolické hierarchie jest pochopi- telna, ale sotva zadrží přírozený vývoj věcí i v Haliči. Ukrajinci, kteří se v posledních le- tech drží houževnaté unie s Řimem a potírají více než polská byrokracie pravoslaví, pranie nedbají římsko-katolické hierarchie a klidně jí vypovídají další boj, nevyhoví-li nový sněm jejich požadavkům lépe, než rozpuštěný. „Dilo? píše, že pro Ukrajince již neexistují úmluvy. uzavřené mezi nimi a polskou sněmovní vět- šinou za vedení dra. Bobrzyňského, poněvadž polští konservativcí tyto úmluvy sami rozbii podolští autonomisté činně, krakovští kon- servativci svou pasivitou. Ukrajinci se při no- vém vyjednávání o volební reformu nespo- kojí již 27% mandátů, nýbrž budou nyní žá- dati plných 31%. Také při změně zemského zřízení nepřipustí již, aby se petrifikovaly růz- né výsady, jichž užívá polská šlechta v okres- ních zastupitelstvech a panských dvorech. Ne- vyhoví-li jejich požadavkům nový sněm, vy- nutí si opět nové volby, při nichž zaberou už všechny okresy s maloruskou většinou.
Malorus Ukrajinec Řím Vatikán Hier Halič Dila
13 article
Chorvatský komisariát. „Obzor“ popírá šířené zprávy, že pa jme- nování hr. Pejačeviče ministrem pro Chorvatsko Cuvaj bude dán do pense, ale místo něho bude jmenována komisařem jiná osoba, původu chorvatského. Dle informací, jež „Obzor“ obdržel z Pešti z kruhů, blízkých hr. Tiszovi, není tam úmyslu komisariát pro- dlužovati. Úkolem hr. Pejačeviče, jakmile se stane ministrem, bude navázati styky s chor- vatskými politiky, aby se co nejdříve mohly v Chervatsku obnoviti ústavní poměry. Podobnou informaci obdržel „Budapester Tagblatt“. Dle jehoi zprávy hr. Pejačevič uvolil se převzíii ministerstvo pro Chorvatsko s pod- mínkou, že se v Chorvatsku obnoví co nej- rychleji normální poměry. Byl-li dříve úmysl, jmenovati pro Chorvatsko po Cuvaji nového komisaře, jest dnes už pochován.
Pejačevič Cuvaj Chorvatsko Pešť Budapester Tagblatt
14 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Aby Srbové nepřekročilí mírul Ruské časopisy velmi důtklivě kladou na srdce Srbsku, aby nepřekročilo své požadavky, sice by mohlo se dostati do podobného postavení, jako jsou v něm nyní Bulhaři. Levější orgány zaznamenávaji nynější spor Slovanů na Balkáně a jistou škodo- libosti, která by měla ospravedlňovati jich skepli- cismus vůči síle slovanské myšlenky, projevované na začátku vítězné války, kdy se levé orgány bály přílišného sesilení nacionální myšlenky v Rusku. Nyní ti, kdo se báli ruských národních citů, mohou býti spokojení: nová balkánská válka působí na ruské mysli chladnou sprchou. Daleko více, než je ve skutečnosti třeba, „Novoje Vremja“ znovu vy- počitává Srbsku důvody, pro které se má uspoko- jiti s těmi hranicemi, které žádalo před válkou, tedy s dolinou Vardaru po Děvděli. Varuje Srbsko aby nepřehánělo své požadavky, protože kdo ví jak by se vůči přílišnému oslabení Bulharska po- stavilo Rusko a jiné zainteresované stá tyl Aby nepřišel nový berlinský sjezd, který by rozhodl o rozdělení území balkánského. „Rychle mír, ať bude zapomenuto příšerného krveprolití, smývajícího s praporů spojenců slávu v tězství nad Turky! — volá „Novoje Vremja“.
Srba Bulhar Turek Srbsko Balkán Rusko Vardar Bulharsko Novoj Vremja Novoj Vremja
15 article
K otázce o rozdělení dobytých území meri Srbskem a Bulharskem. Takový nadpis dal své poslední brožuře tyte dni zesnulý Srb. Jeroným Taburno. Taburno je toho mínění, že při spletitých národnostních po- měrech na Balkáně a v Makedonii zvláště nelae míti ohled pouze na etnografické poměry, nýbrž i na důvedy zeměpisné, vejenské a hospodářské O makedonském obyvatelstvu soudí, že je to smě polátických a kulturních vlivů bulharských, srb- ských a řeckých, třebaže řeckých je nejméně. Zdá se mu, že Srbavé v Makedonii zanechali nejvíce památek svého panství, trosky chrámů, národní obyčeje (slava). V otázce jazyka makedonského obyvatelstva přiklání se Taburno k té theorii, ž Makedoncí jsou zvláštní odrůda jižního Slovanstva. ani Srbově, ani Bulhaři, leč „Makedono-slovaně“ jichž většina od zřizení bulharského exarchátur r. 1870 začala se považovat za Bulhary. Bulharská propaganda sesílila zvláště po utvoření samostat- ného Bulharska, kdežto vaitřní spory v Srbsku Slivnica ochromovaly srbskou expansi v Make- donii. Proto dnes většina Makedonců se považuje za Bulhary. Ale Taburno mysli, že Makedenci jako
Srb Taburno Srbův Bulhar Makedonec Makedenec Srbsko Bulharsko Balkán Makedonie Srbsko Slivnica národní obyčej
16 article
přechodný zjev od Bulharů k Srbům v budoucím srbském území splynou se Srby. Co se týká teri- toriálních požadavků Srbska, Taburno opakuje známé důvody ve prospěch revise smlouvy a jest pro větší podíl Srbů, než by jim podle smlouvy připadl. Kdo má pravdu? V Petrohradě právnický spolek svolal schůai na které zástupci Srbův a Bulharů měli vyložit důvody pro stanoviska obou svářících se Slovanů. Psali jsma již o tom, že pro velikou účast řečníků se usnesli ve schůzi pokračovati ještě druhý večer. Ale ani tehdy se nevyčerpal počet řečníků a dů- vodů, ačkoli za schůze udál se tragický případ, že byl raněn mrtvicí srbský řečník Taburno. Te- prve třetí večer schůze byla zakončena, ale skan- dálem, který způsobil řečnický souboj Srba Gen- číče a Bulhara Georgova. Mluvili též jménem Makedono-Slovanů p. Dimov, který žádal pro Makedonii antoncmii, odvolávaje se na to, že Makedonci se necftí ani Bulhary, ani Srby. Jeho návrh jménem ruské demokracie vřele podporoval publicista V. J. Bogučarský. Po jeho řeči pe druhé vystoupil Genčič, který se ohražoval proh výtce Georgova, že Srbové jednají jezuit- sky. Přítomní Bulhaři žačali kříčeti, tlouci židle- mi, stoupenci a protivníci jim pomáhali. Jen ener- gickému zakročení předsedovu se podařilo utišiti skandál. Těžko se dorozumívají Slované i na bra- trské půdě.
Bulhar Srba Srbův Georgov Dimov Makedonec Bogučarský Genčič Slovan Srbsko Petrohrad Makedonie Slovan
17 article Vzpomínka na Savova.
Vzpomínka na Savova. Když teď Savov opět se stal vrchním velifelem bulharských vojsk, pro iníormaci bude dobře uvé- sti několik poznámek o něm z článku, který loni v prosincí napsal do „Birževých Vědomostí balkánský korespondent T. Olgenin. Tehdy se ještě málo vědělo, co se vlastně u Čstaldže dálo Jistý cizí důstojník v Sofiji řekl Olgeninovi: „Není to sice bulharská porážka, ale nezdar, vel- ký nezdari“ Kdo byl tím vinen? Zda opatrný a talentovaný Dimitrijev? Cizí důstojník za vin- píka považoval Savova. Bulhaři prvými úspěchy byli prý jako opojeni; zapomněli na svou opatrnost a vrhli se v před. Myšlenka o slavnostním vťažení do Cařihradu v čele vojska hypnotisovala bulhar- ského vrchníbo velitele a nejvíce generála
Savův Savov Birževý T Olgenin Olgenin Dimitrijev Bulhar Cařihrad
18 article
Savova; který si vyhradil vypracování plánu a vedení operací u Čataldže. Základem těchto plá- nů byla zásada, kterou dobyl na začátku úspěchů rychlý a úporný útok. [Tutéž zásadu chtěl uplatniti při osudnám přepadnutí nad Zleto- vščicí.) Savov, žena chrabré bulharské vojáky bodákovým útokem na čataldžské výšiny, počítal jen s „morálním“ stavém bojovníků, s ohromným nadšením Bulharů a zklíčenosti Turků. Ale Turci se mezitím vzpamatovali, osvěžili novými vojsky opevnili se v zákopech a přivítali bulharské čety. ženoucí se do bodákových útoků, smrtonosnou palbou z děl a pušek. Taktický plán Savova byl jednoduchý: silné demonstrace na kří- dlech a hlavní útok v centru. Ale Savov zapomněl, že šilené junáctví bodákových útoků proti skrytým tureckým bateriím jest opravdu jen řílenstvím, a že nejprve třeba, aby těžká dělo- střelba rozbila opevnění a potom teprve aby se přešlo k úloku. Hlavní velitel v daném případě přeceňoval sílu ducha vůčí technice, nadšení vůči hmotě, a bulharské prapory to zaplatily v pekel- ném ohni tureckých děl. Savov se vymlouval po- tom, že neměl záloh, sle kdyby byl měl zálohy. bylo by to stálo jen více bulharských životů.
Savův Savov Bulhar Turek Zleto
19 article
Olgenin tehdy v prosinci již píše, že nezdar u Čataldže byl dobrou lekcf pro Bulhary, kteří prý začínali býti příliž domýšlivými. I v cficiální zprávě u Lule-Burgasu byla slova: skvělejší a sil- nější porážka než u Mukdenu! — Tak se chovali vůči Rusům, kterým stále dávali cítit. že Bulhaři jsou vílězi a Rusové poražení. Váčt Srbům již teh- dy ještě pode hradbami nedobytého Odrinu, kde jim 50.000 Srbů s pevnostní dělostřelbou pomáhalo, chovali se stejně vypínavě. Dovolili prý si i tu beztaktnost, že do sektoru, příkázaného srbskému vojsku, poslali 1 makedonskou dobrovolnickou četu, nazývající se „Slivnica“. Ani v takové chvíli nedovedli šetřiti citů svého pomocníka- píše T. Olgenin.
Bulhar Rus Srba T Olgenin Lule Burgas Mukden
20 article
Německo a Dánsko. Dánská vláda podala v Berlíně námitky proti jednání zemského rady v Sonďerbergu, jenž dne 15. června zapověděl dánskému výletnímu parníku „Carl Hansen přistáti v kraji sonderberýském. Za- tím však došlo k druhému podobnému případu; dánskému parniku „Horsens“ bylo dne 12. července zakázáno nejen vyloditi dánské hosty, nýbrž i vzí- ti na palubu pruské státní příslušníky z Aksenu, kteří chtěli podniknouti výlet do Korsčru. Šles- vický vládní president odpověděl na telegrafickou stížnost, že rozhodnutí může býti učiněno teprve až dojde oficiální zpráva. Na další dotaz pak pro- hlásil, že sice není žádného zvlášíního zákazu proti návštěvě dánských turistů, že však příště má vždy- cky býti vyžádáno dovolení od příslušného zemské- ho rady, jenž rozhodne od případu k případu. Je to nová ukázka pruské zlovůle, která se neštítí tak příkrého násili, aby byly stíženy styky Dánů šlesvických se soukmenovci v Dánsku. Ko- daňské listy poukazují zvláště na posuď platné prusko-dánské obchodní smlouvy z r. 1818 z 1846. kterými se dánským lodím zajišťuje, že se s nimi bude v pruských přístavech nakládati stejně jako s loďmi vlastní země. Je tudiž jasno, že zákazy sonderbergského zemského rady nejen se příčí pra- vidlům mezinárodní dopravy, nýbrž jsou také fla- grantním porušením smlouvy.
Hansen Dán Německo Dánsko Berlín ko
21 article
Velfská otázka. Hannoverští velfovci nechtějí se posud vzdáti svých nadějí na opětné dosažení nezávislosti na Prusku prostřednictvím své legitimní dynastie, přes lo, že prine Arnošt August Cumberlandský, zel císaře Viléma, prohlásil, že nic nepodnikne, co by směřovalo ke zkrácení pruské državy. Veliská stra- na v Hannoversku trvá na tom, že toto prohlášení neobsahuje žádného výslovného zřeknutí ze nároků na hannoverský trůn, i pokračuje ve své agitaci. Proto došlo prý zejména na podnět Bavorska v spolkové radě k usnesení, aby princi Arnoštu An- giistoví byla položena nezbytná podmínka k nastou- pení trůnu v Brunšvicku, aby se výslovně a na- prosto zřekl nároků na Hannoversko. Orgán bavorského centra „Donauzeitung píše k tomu, že o nastoupení na trůn brunšvický bylo s princem Arnoštem Augustem zahájeno nové vy- jednávání, jež směřuje k úplnému zřeknutí se Han- noverska, poněvadž posavadní peohlážení princovo se pokládá částí spolkových vlád za nedostatečné. jak ukázaly předběžné rozhovory v kruhu členů spolkové rady. Chování velfské strany v Hanno- versku dalo prý podnět k tomuto požadavku, k ně- muž přistoupil také říšský kancléř. Nové prohlášení princovo má obsahovatí státoprávní zřekmutí se Hannoverska pro sebe i své potomstvo.
Arnošt August Cumberlandský Vilém Arnošt Ana Arnošt August Prusko Bavorsko Brunšvicko Hanna
22 article Vojenské předlohy ve Francii.
Vojenské předlohy ve Francii. Jak již krátce sděleno, přijala francouzská sně- movna při projednávání vojenské předlohy proti votu komise návrh vládou doporučený, aby k aktiv- ní službě byli povolání branci ve dvaceti letech, velkou většinou 425 proti 125 hlasům, po přízni- vém prohlášení ředitele zdravotní služby. Dle toho bude ročník 1913 zařaděn již v druhě polovici li- stopaďu t. r., což dovolí vládě propuztiti třidu 1910. která dle vládního rozhodnutí měla býti podržena u praporu. Bylo by tudiž téměř nemožno v kasár- nách i při rozšíření, které se provádi, podržeti čty- ří třídy najednou. Návrh, dle něhož synové cizozemských rodičů. ve Francii žijících, mají v otázce vojenské služby býti pokládání za Francouze a zapsáni do odvod- ních listin, byl přikázán výboru pro správní refor- my, když vládní komisař prohlásil, že tento návrh nemá co činiti s branným zákonem a že by vyžado- val předběžné diplomatické vyjednávání. Dále přijala sněmovna 365 proli 204 hlasům návrh armádní komise, aby rodinám, jejichž živitelé konají vojenskou službu, byla povolena dznní ná- hrada 1.25 fr. a přídavek 50 centimů pro každé dítě do 16 let. Proti stanovisku ministra vojenstvía armádní komise rozhodla sněmavna, že polřebným rodinám vojínů má býti povolena podpora i když žijí v cizině. Zároveň co sněmovna vyřídila tuto důležitou otázku, učinila rozpočtová komise neméně důležité rozhodnutí, pokud jde o úhradu vojenských nákla- dů. Usnesla se, aby byla zavedena doplňovací dai z příjmu, která má postihnouti poplatníky s příjmem větším než 10.000 franků a má vynésti ročně 200 až 220 milionů. Vládní projekt národní daněz příjmu počitá s výtěžkem pouze 100 milionů.
Francouz Francie nýhrada
23 title
Zemské sněmy.
24 article Sněm markrabství moravského.
Sněm markrabství moravského. Z Brna, 18. července. (K. k.) Za rokování o zatímném rozpočtu posl. svob. p. dElvert opřel se svolání sněmu na tři dny, protože nemá smyslu, mobilisovat jej pouze, aby usťavil se a vyměnil několik míst zem- ského výboru. V delších vývodech vyčítal vládě. že zanedbává markrabství moravské a káral jej stanovisko v otázce vodních cest, zejména se zře- telem na každoroční, živelní kafastrofy v zemi. Místodržitel slíbil při zahájení tohoto zasedání jménem vlády, že bude podporovati sněmovnu v jejích pokusech o sanaci zemských financí Doufá, že se to splní. Krřtisuje finanční hospodář- ství stran většiny, přednesl stížnosti Němců. Splně- ní jejich požadavků souvisí prý se sanací zemských financí. Posl. Staněk polemisuje s dElvertem, soudi. že neutěšenou siluací země jsou vinny německé strany a vláda. Veliký úbytek v příjmech trpí země zejména tím, že četné veliké podniky, které na Moravě mají své závody, mají hlavní sídlo ve Víd- ni, čímž zemi uniká mnoho daní. Čechové přejísi spravedlivého vyrovnáni, z něhož všechny nejas- nesti musí býti vymezeny, aby pak při výkladu nevznikly nové spory. Konečně doporučoval schvá- lití resolucí, v níž se vyslovuje politování, že vláda doposud zanedbávala markrabství ve finančním směru, dále žádá přesné a pro oba národní kmeny spravedlivé provedení předlohy o místních dra- hách, vydatná podpora pro obyvatelstvo území postižených živelními katastrofami a konečně pro všechny obory státní správy úřadníky znalé obou zemských jazyků.
Němec Posl Staněk Čecho Brno Morava Víd
25 article
Posl. dr. Redlich kritisoval na podkladě předložených zpráv zemského výboru finanční ho- spodářství země v letech 1907—1912. Dále ličil nynější berní systém a jeho nedostatky, jakož národnostní poměry obou kmenů v zemi a při- mlouval se za národnostní dohodu. Konečně kritl- soval subvenční hospodářství Posl. Tuzlar (soc. dem.) pojednal o různých finančních a berních otázkách a pak podal pro- hlášení, že jeho strana — bez prejudice pro bu- doucnost — bude tenkráte hlasovati pro rozpočet. Posl. Niessner protestoval proti složení sněmu a přimlouval se za jeho častější svolávání. aby tak byl zničen absolufism zemského výboru. Posl. dr. Stránský polemisoval s dElver- tem, vytýkaje mu neupřímnost, protože ve Vídni podporuje vládu a zde ji napadá pod záminkou. že odpírá zemi finanění pomoc. DElverí chce vy- užitkovatí nynější smutné finanční situace pro německé postuláty.
Posl doktor Redlich Stránský Vídeň
26 article
Přecházeje k zahraniční politice, prohlašuje řečník v delších vývodech, že lato politika jest nešťastná. Místo Ruska mohlo býti Rakousko- Uhersko vůdcem balkánských Slovanů. Zabývaje se zápisy do škol na Moravě, přednesi různé stiž- nosti proti Němcům, vytýkaje jim, že všemi pro- středky usilují, aby dostali české děti do něme- ckých škol a odnárodnili je. Posl. Prayon precisoval stanovisko něme- cké dělnické strany. Bude hlasovali proti zatím- nému rozpočtu. Posl. sv. p. Baratta prohlásil jménem sv strany, že bude hlasovati pro rozpočet, což všal není žádným votem důvěry. Posl. dr. Hruban apeloval na německé po- slance, aby ve Víni i zde spolupracovali s většl- nou, aby zemské finance byly ozdraveny. Posl. sl. Koudela hájil finanční hospodá ství země proti tvrzením oposičních řečníků. Po doslovu zpravodaje byl zatím n rozpočet schválen ve znění výborovém; rovněž resoluce Staňkova a sněm z eřs. nařízen odročen.
Němec Posl doktor Hruban Koudela Rusko Rakousko Uhersko Staňkov škola na Morava
27 article Výkřik z Libušína.
Výkřik z Libušína. V Libušíně, 17. července.-
Libušín
28 article
(Pův. depis „Nár. Listů“.) V Libušíně ssi před 25 lety byly zaleženy uhelné doly a dolujíci společnesti se strany stát- ních úřndů horních i zeměpanských bylo dáno po- volení, že i pod samou obcí, fotiž buďovami do- lovati se smí. Již tehdá tyto úřady nekladly vel- kou váhu na námitky občanstva a správy obce, rozhodujíce, že dolováním nezpůsobí se nikomu žádná škody, že bezpečnost majetku i esoby jest úplně zajištěna. Již tehdá úřady státní všemožné se příčiňovaly, aby dané povolení k dolování ob- čanstvu nějak vysvětlily a omluvily a přímo pro- hlašovaly, že i proli vůli zastnpitelstva obce toto povolení udělí, poněvadž všecko nebezpečí pro povzch země prý je vyloučeno a otázka dolování tím stává se důležitou otázkou národohospodář- skou celé země.
Libušín
29 article
Občanatvo slavnostnímu tomuto ujištování horních zeměpanských úřadů plně uvěřilo a bylo toho přesvěďčení, že škodlivé následky poddola- vání až na povrch země dostati se vůbec nemohou a z lé příčiny také celou žadu let občasstvo libu- šínské dolování pod svými vlastními domy žádné pozornosti nevěnovalo, majíc to pevné a blahé přesvědčení, že, když státní úřady prohlásily, že všecko nebezpečí maječku i osob je vylončeno, že by bylo zbylečným něčeho podobného se obávati. Po celou řadu let a sice v tom čase, kdy společ- nost mimo obec uhlí rubala, byl v obci klida vyjma ztráty pitné vody nebyl žádný jný účinek dolování na povrchu patrný. Poměry tylo však se úplně změnily, jakmile společnost po- čala pod obytnými budovami v obei uhli vyrubávat. Tím, že přímo pod domy celá vrstva uhli v síle 4—12 metrů i více byla vy- rubána a jiným materiálem odvezené toto uhlí ne- nahraženo, bylo způsobeno, že celé nadlož mad vybraným uhlím zž na povrch s probořilo a sesulo. Lom tohoto zesunu ze- mě dle výpočtu státních úřaďů měl končiti 100 m pod povrchem země a mělo tudíž 100 m země od povrchu dolu měřeno zůstati vrstvou mrtvou, ne- tknutou.
30 article
Občanstvo libušínské brzy po započetí vybí rání uhlí pod obcí se přesvědčilo, že tyto úřad- ní výpočty z tvrzení byly docel chybné a klamné. Téměř každodenně opakujíci se otřesy ze- mě, provázené silným podzemním rachotem, měly tak škodlivý vliv na povrch země, že celý teren nestejnoměraě klesal,a zvlášť v některých místech až 13/4 m, ano 2 m se snižil. Země všude praskala, do- my byly v ustavičném pohybu; roztrhávaly sea hrozily sesutím. Kdo hrůzy tohoto uměle způsobe- ného zemětřesení nezažil, nedovede pochopiti úz- kost a strach libušínského občanstva, zejména za času nočního, kdy vše ještě daleko příšerněji se jevilo a ozývalo. Občanstvo libušínské tehdáž bylo tak ustrašeno, že hromadně a síce poč- tem asi 180 majitelů domů podalo těchto neblahých poměrech zprávu horním úřadům, žádajíce za ochranu Horní úřady ustanovily obvyklou komisi, při které konstatováno, že 8 domům hrozí sesutí a celá řa- da domů že je silně poškozena, a že tudiž není vyloučena možnost, že zbořením a se- sypáním těchto domů může způsobe- no býti hrozné neštěsti, při kterém by mohlo mnoho lidí zahynouti. Za- kázaly proto státní dřady poruh uhlí přímo pod obytnými budovami v obci až do dalšího opatření. Po čase horní úřady vydaly nové rozhodnutí, že dolujicí Pražsko-žel. průmysl. společnost smí uhlí dobývati mimo obec ve vzdálenesti nejméně 100 m od posledního domu směrem z obce a u- vnitž pak ped obel že dolováno býti nesmí, jedině
31 article
se svolením majitele povrchu. Toto rozumné roz- hodnutí, které po protestu uhlářské společnosti došlo i u správního soudního dvoru schválení, bylo občanstvem libušínským velmi vděčně přijatoa občanstvo bylo tím upokojeno. Tato okolnost měla také blahodárný vliv na úpravu vnitřních poměrů v obci, neb každý občan a majetník domu byl plně přesvědčen, že dolující společnost prve než pod jeho domem uhlí vybírati bude, musí se s ním dohodnout, vyrovnat a učiněnou škodu nahradit. — Byl plně přesvědčen, že spravedlnost zvitězila, a že netřeba obávati se o poslední svůj majetek, neb ustanoven horními stát. úřady tak zvaný o- chranný rayon, v jehož hranicích dolováno býti ne- smí bez svolení majitele povrchu. V obci nastal klid, každý s chutí věnoval se svému zaměstnání, nastaly zdravé poměry, že každý občan zbaven byl můry — diktátu Pražsko-železář. prům. spo- lečnosti. V posledních dnech však rozšiřovány jsou po obci pobuřujíci zprávy, že horníůřady na nátlak Pražské železářské spo- lečnosti hodlají poslední ochranné výměry své změnili, ano zrušiti a spo- lečnosti Pražsko - železářské zase povolení k neobmezenému dolování pod domy v obci Libušíně bez svolení jich majitelů uděliti.
Libušín
32 article
Důvodem k této změně názorů státních hor- nich úřadů má sloužiti ta okolnost, že v sousední ebci Motyčíně se též pod domy doluje, a to za poměrů ještě prý nepříznivějších nežli v Libušíně. a že dosud mimo opravu poškozených domů jiná žkoda na majetku a osobách se nestala, a že tudiž analogicky i v Libušíně s plnou nadějí očekávatí se dá, že žádný dům se nesboří a nikoho pod se- bou nepohřbí a že trhliny na domech, bude-li ja- kých, dolující společnost opraví. Kdyby tato vzrušující zpráva byla pravdivou, musilo by občanstvo libulínské ztrati- ti všeeku víru ve spravedlnost lid- skou, neboť pak by veřejný úřad byl jedině ochrancem velkého kapitálu. Upozorňujeme českou veřejnost na tento nej- novější čin Pražsko-želez. společnosti. Státní naše úřady pak žádáme, aby naše zájmy před hrabivo- stí této kapitalistické společnosti chránily a záro- veň varujeme všechny slabochy, kteří nátlaku svodům řéto společnosti by neodolali.
Libušín
33 article
[Zasláno.) Apel bulharské kolonie v Praze k českému národu! Bulharská kolonie v Praze na schůzi, konané dne 17. července a politováním vzala na vědomí, že mnohé české listy na základě jednostranných in- formací, čerpaných pouze ze srbských a řeckých pramenů a v naprostém nedostatku zpráv bulhar- ských, zaujaly stanovisko, bulharskému národu ne- příznivé. Uznala, že toho sluší litovati nejen v zájmu potlačené pravdy, ale i v zájmu dobrých příštích styků bulharsko-českých a aniž by chtěla činiti nášlak na české veřejné mínění, přece jen snažně prosi českou veřejnost, aby ve svých úsudeích, tvo- řených následkem těchto jednostranných zpráv, by- la opatrnon. V přesvědčení, že pravda na konec musí příjiti na jevo, bulharská kolonie v Praze prosí české ve- řejné mínění, aby bez konečného zjištění pravdy nechtělo potlačiti k bulharskému národu ony sym- patie, jakými dřive bulharský národ zahrnovala způsobem, který v paměti bulharského lidu zůsta- ne savždy aesmazatelným. Za bulharskou koloaii v Praze: D. Bajnov Sp. Šípkov, A. Dimitrov, S. Steianov, J. Nikolov.
Apel D Bajnov A Dimitrov S Steianov J Nikolov Praha
34 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Proč realisté nevymohlí druhou českou universitu? Včerejší „Čas“ našel sousto proti positivní politice. Zaznamenav návrh české strany agrární na Moravě, podaný ve prospěch uspišení zřízení české university v Brně — u nás podrobně zaznamenaný — praví, že zři- zení české university v Brně je požadavkem. který prý dnes zní jako trpká výčitka, nebot „české strany politické mnoho se proti němu nahřešíly svou „positivní politikou.“ A dodá- vá, že prý „námitka, že zřízení druhé české uníversity přece nezávisí jen na nás, poněvadž čeští poslanci jsou v parlamentě malou men- šínou . . ., je ubohou polopravdou“. A „Čas poukazuje na Rusíny a Italy! Mají, ptáme se „Času“, Rusíni a Ifalové, mají už unfversitu? Nemají! A kdy ji budou míti, nevíme ani my. ani „Čas“. Nazývá-li „Čas“ námitku, že zřízení druhé české university nezávisí přece jen na nás. „ubohou polopravdou“, povíme mu druhou půli pravdy, daleko smutnější. Při jednání o druhé české universitě v rozpočtové komisi parlamentu r. 1911 sice prof. dr. Masaryk akcentoval potřebu držeti požadavek druhé české university, ale výslovně pravil, že „n e- řiká, jak by se to provedlo“. Kdyby p. prof. Masaryk věděl, „jak by se to pro- vedlo“, pověděl by. A ostatně: profesoři Ma- saryk a Drtina byli v parlamentě, Český klub, jehož hospitanty byli, dal jim možnost k uplatnění se ve všech směrech, takže prof- dr. Drtina při jubileu dra. Kramáře vý- slovně s díky dru. Kramářovi jako předsedovi klubu toho vzpomínal — co tedy vykonali tito dva universit- ní profesoři jako poslanci, o jichž význa- mu v parlamentě psal „čas“, že prý sami vy- dají za celý klub, co vykonali oni politicky positivního pro zřízení druhé če- ské university? Ať to „Čas“ poví, ví- lií
Rusín Italos profesor doktor Masaryk Drtina Kramář Morava český univerzita v Brno Český klub profesor Ma
35 article
— Padesáté narozeniny spravedlivého Němce. Dnes 19. července dovršuje 50. rok vynikající německý spisovatel, dramatika znamenitý publicista Hermann Bahr. Váž- ný tisk německý, revuální i denní, již před delší dobou upozornil na toto literární jubileum a velmi živý, nesporně sympatický, ba krom- obyčejný ohlas, jaký toto jubileum vyvolává, ukazuje zřejmě, že jde v tomto případě vskut- ku o význačnou osobnost a kulturní hodnotu, jejíž význam a vliv v coučasném kulturním proudění německém se všeobecně cíti a uzná- vá. Nám samozřejmě nejde na tomto místě o to, abychom německého spisovatele velmi plodného a nesporného talentu vzpomínaliv den jeho abrahamovin jako básníka, romano- pisce a dramatika. Je po té stránce i v české literatuře a na českých scenách dostatečně znám a úsudek o větší či menší hodnotě jeho talentu může se různiti. Ale máme za povin- nost při jméně Bahrově s povděkem a sym- patií vzpomenouti jeho vždycky parátního, mužného a energického cítění pro spravedl- nost vůčí Slovanům a slovanskému živlu v Ra- kousku, jemuž dal často již nepokrytý výraz, a se vzácnou otevřeností, ba nechroženost dovedl svému mínění zjednati průchod svým svěžím a skvělým stylem. Z Bahrových kni
Němec Hermann Bahr Bahrův