ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 76056ac0-8f13-11dd-ab78-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 95, person 53, org 4, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v sobotu 19. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 196.
4 article
mranní a večerní listy předplácí v Praze v adimintstraei 9 K - na měsie- sK - na čivrt lsta s dvojí donáškout a měsle, . K es na čtvri leta . ve fliAlkách) , K so na mičste Poštou na můslc. sa čtvrt ieta . . . . R K s0o » dvojí zásilko n tvrt ieta
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 12 stranách. Velmoci a válka balkanská. Hned na počátku války mezi spojenc o nadvládu na Balkáně bylo zjevno, že nepo- dařilo se ji obmeziti na bezprostřední in- teresenty, jak o to zejména usilovala diplo- macie francouzská. Nejen, že hr. Berchtol učinil za Rakousko-Uhersko v rozmluvě s íran- couzským poslem určité výhrady, ale i Rusko zasáhlo diplomaticky, ovšem že s nevalným zdarem. Situace na Balkáně zhoršila a kompliko- vala se dále, když jak Rumunsko, tak Tu- recko se chopily vojenských opatření, a Bul- harsko nedovedlo uhájiti svých posic ani proti vojsku srbskému ani řeckému. Bulharský král obrátil se v této tísní vlá- dou svou na Rusko, když pak toto pozorovalo neochotu ke svým návrhům v Bělehradě a v Athénách, obmezilo své kroky na pouhou ochotu, působiti, aby válčící strany samy pří- mo spolu vyjednávaly. Zatím král bulharský listy zaslanými jed- nak králi rumunskému, jednak panovníku na- šemu do Išlu ucházel se o přispění jejich, by mír byl urychlen. Vše to způsobilo v kruzích evropské di- plomacie značný rozruch; vznikly pověsti možnosti jednostranného zakročení, o ruské mobilisaci na zkoušku, o krisi jak v zahra- ničním ministerstvu ruském, tak rakousko- uherském, zkrátka vývoj krise balkánské hro- zil opětně vyklouznouti z rukou evropské di- plomacie, za níž sir Eduard Grey prohlásil. že pracuje o zachování míru: prostředky di- plomatickými, odstraňováním při- padného násilného zakročení některé velmoci a tím, že žádná z velmocí pro sebe ničeho nebude požadovati. Kdyby některá část této evropské politiky se- lhala, nepokládal za pravděpodobné, že byse zachovalo dorozumění mezi velmocemi. Tyto podmínky společného postupu pla- tily pouze pro dvě skupiny jak trojspolkovou tak trojdohodovou, nikoliv však pro Rumun- sko a Turecko.
Rumun Praha Balkán RakouskoUhersko Rusko Rumunsko Bělehrad Atény Išlu Turecko Eduard Grey
6 article
Rumunsko obsazuje bulharské území, aby zabráním území od Turtukaje přes Dobrič až po Balčík uhájilo svou posici a dále postupuje i přes tuto čáru, aby mohlo spolurozhodovati při jednání o mír mezi Bulharskem, Srbskem Černou Horou a Řeckem, by žádný z nich ne- nabyl převahy nad druhými. Ani Turecko ne- míní zůstati v hranicích, stanovených na po- radách londýnských. Bulharsko, jež na počátku nechtělo ni- komu činiti ústupků, nyní povoluje jak Ru- munsku, tak Turecku, doufajíc prý, že bude ještě s to, se zdarem čeliti Srbům a Řekům. Přes tuto částečnou povolnost bulharskou ani Rumuni ani Turci nepospíchají zaraziti postu svých branných sil. Rumunsko prý trvá na tom. aby Bulhaři současně s ním jednali i o mí se Srby a Řeky. Tuto situaci považují velmoci za vhodnou aby zahájily opět společnou akci ve prospěch míru a to tím spíše, že ani Rusko ani Ra- kousko-Uhersko na jednostranné zakročení nyní nepomýšlejí a jak ve Vídni, tak v Petro- hradě ozývají se hlasy, že by bylo lépe, kdyby se rovněž dohodly o záležitostech balkán- ských, což jest za dané situace tím spíše mož- né, že ani jednomu ani druhému nekyne na- děje, že by mohly své záměry na Balkáně se zdarem provésti. Prostěji řečeno, že doba po- litiky dřívější o dělbě Balkánu již minula, ježto Balkánci ničí převahu by nepřijali a ne- uznali. Velmoci evropské tedy jednak již podnikly. jednak dále podniknouti hodlají nové kroky jak v Sofiji a u ostatních znepřátelených ně- kdejších spojenců, tak v Caříhradě a v Buku- rešti. Na Bulharsku žádají, aby vyslalo zá- stupce k přímému vyjednávání se Srbskem
Balčík Srba Řek Rumun Turek Bulhar Rumunsko Bulharsko Srbsko Černá Hora Řecko Turecko Rusko Ra kouskoUhersko Vídeň Petra Balkán Caříhrad
7 article
Řeckem; v Cařihradě naléhají, aby Turci za- stavili svůj postup na čáře Midia—Enos; na Rumunech pak, aby nevtrhli až do Sofije. Rovněž jsou prý velmoci odhodlány, nestrpěti zničení Bulharska. Situace se v kruzích diplo- macie pokládá sice za velice obtíž nou, nikoliv však za nebezpečnou. Dle pařížských zpráv přičiňuje se prý ze- jména ministr Pichon o to, aby evropský kon- cert nebyl porušen, a podařilo prý se mu z rozmluv, konaných s velevyslanci v Paříži pověřenými, zjistiti, že jsou všecky vel- moci proti násilnému zakročen na Balkáně. ab Pokud by však Turecko neuposlechlo da- ných rad, provedlo by francouzské a italské loďstvo demonstraci v tureckých vodách. Vyskytují se i hlasy, že dojde na novou konferenci velmocí, jež by se zabývala vyří- zením definitivního míru na Balkáně a jež by zasedala — v Berlíně. S touto akcí ovropaké diplomacie souvi- sely patrně opětné dlouhé porady v Išlu po- sledních dnů konané, a zdá se, že dospělo se k souhlasu s ni. Pravíť se, že Rakousko-Uhersko souhlasí s tím, aby Rumuni nerozšířili své nároky mimo území výše vzpomenuté, aby Turci nevybočili z hranic v Londýně stanovených; co pak se týče dalších záležitostí, totiž rozdělení území Tureckem odstoupeného mezi Bulhary, Srby, Černohorce a Řeky, říditi se bude posavadními zásadami: t. j. ponechá se vyřízení stranám vál- čícím.
Turek Rumun Pichon Bulhar Srba Černohorec Řek Řecko Cařihrad Bulharsko Paříž Balkán Turecko Berlín Išlu RakouskoUhersko Turec Londýn
8 article
Jako ve svém prohlášení Rumuni zdů- razňují, že chtějí míti slovo při uzavírání míru mezi rozvaděnými spojenci, tak prý i Ra- kousko-Uhersko pozvedne svého hlasu, až se bude jednati o rozhraničování mezí Bulhar- skem, Srbskem, Černou Horou a Řeky. Tu prý ovšem nebude scházeti okamžiků napětí, jako za jednání o otázce skaderské a proto prý musí vykonány býti připravy, jež by umožnily i případnou rozhodnou podporu zaujatého sta- noviska. Spočívá tedy i nadále vše na tom, jak bude pevný souhlas mezi velmocemi při pro- jednávání podmínek konečného míru na Bal- káně, a nevnesou-li do nové situace Rumun a Turci dalších obtíží, kteréž by tento míi opět oddálily, jako se to stalo válkou spo- jenců s preliminovaným mírem londýnským
Rumun Bulhar Řek Srbsko Černá Hora Bala RakouskýUhersko
9 title
Válka mezi spojenci.
10 article Zakročení Evropy.
Zakročení Evropy. Z Londýna, 18. července. Zvl. tel. „Nár. L“ 12 hod. 30 min v noci. O zakročení Evropy je v zásadě rozhodnuto. Velmoci nabídnou bojují- cím své prostřednictvía navrhnou jim nové hra- nice. Přijmou-li všecky strany tyto prelimináře, nebude již na závadu za- hájení vyjednávání o mír, avšak je pochybno, upo- slechnou-li vítězi moudré rady a umírní-li se. J. Coudurier de Chassaigne.
J Coudurier Chassaigne Evropa Londýn
11 article Srbové o válečné situaci.
Srbové o válečné situaci. Z Bělehradu, 18. července. (K. k.) Srbská tisková kancelář uveřejňuje tuto zprávu o vo- jenské situaci: Bulhaři dirigovali dv armády na Kňaževac, Zaječar a Pi- rot-Niš, aby vnikly do srbskéh územi. Jedna armáda záležela z 50 praporů
Srba Bulhar Bělehrad Zaječar Niš
12 article
se 120 děly, pod velitelstvím generála Kutin- čeva; druhá (V. bulharská armáda) z 56 pra- porů se 120 děly pod velitelstvím generála Petrova. Pokus se z počátku podařil, neboí všechno naše vojsko bylo v akci na jihu a n Bregalnici. Po přechodných úspěších bylo však bulharské vojsko postiženo všeobecnou zká- zou a definitivně ze srbského území vytlačeno. Druhá bulharská armáda, která, obešedši Pi- rot, postupovala k Niši, byla po několika bo- jích zatlačena za naše hranice. Během dne byl nepřítel nucen vzdáti se Orlova Kamene, Ge- leše a Sv. Mikuláše u Pírotu. Při překotném ústupu zničil nepřítel mosty v Sukovu, sloužící dopravě železniční a jiné. Bulhaři se pokusili u Brléglavy se ohraditi, byli však srbským dělostřelectvem decimováni. Srbové zajali mnoho Bulharů, kteří byli odění sr b- skou uniformou. Srbská armáda vnikl pak 20 km daleko do území bulharského, po- razíla nepřítele u Bosileva a zatlačila ho ke Küstendži, kde se nyní operuje. Srbská armáda má nyní obsazen vodní předěl u Dragovitice. Bulharské vojsko ustupuje od Křivé Palanky Srbské vojsko postupuje úspěšně jižně od pra- menů Bregalnice na Carovo Selo. Srbské od- díly obsadily Černý Kámen. Situaci bulharské armády lze charakteri sovati takto: Zatlačena na jihu podél Bregal- nice, jakož i na západě od srbských východ- ních hranic, shromažďuje se a opevňuje v úzkém prostoru Küstendil-Dubnice.
Kamen Mikuláš Pírot Bulhar Srba Kutina Petrov Niš Sukov Carův Selo Küstendil Dubnica Bregalnica km
13 article
Rumuni v Bulharsku. Z Paříže, 18. července. „Liberté“ uveřej- ňuje na svůj vrub sensační depeši z Bukurešti, dle které rumunská západní kolona na postupu na So- fiji, záhy po opuštění Lom Palanky, utkala ses I. bulharskou armádou, která soustředěna je na blízku obce Ferdinandova. Mezi armádamí rozvinul se úporný boj, o jehož výsledku dosud není pra- žádných (7) zpráv. Dále oznamuje zmíněný list, že srbská kolona která u Sv. Mikuláše překročila bulharské hranice utkala se s dunajskou armádou rumunskou, touž klerá bojuje se západní armádou bulharskou. Bul- haři jsou tudíž v nebezpečí, že ocitnou se mez dvěma ohni. Z Bukurešti, 18. července. Král Karel odpově. děl králi Ferdinandovi: Rumunské podmínky jsou celé Evropě známy. Současně poukázal na rumun- skou notu, předloženou velmocem Z Bukurešti, 18. července. (.Universul.“!) Krá- lovna Eleonora (bulbarská) zaslala královně Alžbětě frumunské) teležram, v němž žádá ji z intervenci pro mír Královna rumunská odpověděla ujištěním, že rumunské vojsko postupovalo dosu s největším ohledem na bulharské obyvatelstvo bude tak činiti i nadále.
Rumun Mikuláš Karel Ferdinand Eleonora Alžběta Bulharsko Paříž Bukurešť Ferdinandov Evropa
14 article
Telegrafická odpověď rumunského krále král bulharskému byla dnes ráno z Korabije odeslána Král Karel vrátí se dnes večer do Bukurešti. „Minerva“ líčí přechod Dunaje vj- skem za velení prince Ferdinanda. Deputace obee Rajové žádala prince, aby přechod neprováděl noci, ježto by se ženy a dítky bály. Princ ubezpe- čil, že rumunské vojsko nepřichází do Bulharska aby ubližovalo obyvatelstvu. Přechod byl proveden o 3. hod. ranní. Princ sám rovněž přešel na bulhar- ský břeh. Časopisy oznamují, že parníková dopra v mezi Kons tancí a Caři hradem bude brz obnovena, Z Bukureští, 18. července. Na příslušných mi stech se prohlašuje, že veškeré zprávy o postupu rumunského vojska na Sofiji nejsou správny poněvadž obsazení Solije by mohlo vést k udá- lostem, které vůbec nespadají do úmyslu rumunské vlády a okolnost tato mohla by také znesnadni jednání o mír. Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Dle názoru směrodatných kruhů obtíže dnešní situace na Balkáně tkví v tomto: Rumunská politik trvá pevně na tom, že jedním z účelů vtrhnutí ru- munské armády do Bulharska jest uzavření pří- měří. Dokud toto nenastane, nemůže býti pochod vojska zastaven. Je podstatně bezvýznamno, kde
Karel Minerva Ferdinand Raja Korabijá Bukurešť Dunaj Bulharsko Balkán
15 article
ere ee
16 article
svološeon ole
17 article
brání uzavření příměří. Na ty, kdo tak činí, mus dle názoru zdejších směrodatných kruhů vykoná- ván býti vliv, aby povolily všeobecné pofřebě míru. Na oznámené strategické čáře zastavila se aspoň přechodně armáda z vojenských důvodů. Z Bukurešti, 18. července. (K. k) V zájmu rychlého ustanovení základních podmínek, za nichž uzavřen by mohl bý- ti všeobecný balkánský mír, zahájí ru- munská vláda, jak se proslýchá, ještě dnes jednání se srbskou vládou. Nadějnější situace? Z Paříže, 18. července. Večerní listy oznamují z Petrohradu: V diploma- tických kruzích se situace posuzuje naděj- něji. Proslýchá se, že Bulharsko rozhodně se zdráhá vyslati delegála do Niše neb do Skoplje, poněvadž takový krok byl by prý pod důstojností Bulharska a Bulharsko si spíše přeje, aby konflikt byl upraven ně- kterou velmocí. Stanovisko Bulharska vy- světluje se tím, že v Sofiji se skutečně ještě doufá, že zjedná se příznivější nálada roz- hodným vítězstvím. O balkánské konferenci v Berlíně nic známo. M. Z Kolína n. R., 18. července. (Zvl tel. »Nár. L.«) Dle berlínské depeše »Köln Zigu.« není tam níčeho známo o zamýšlené tam balkánské konferenci. Bude v tom ně- jaké nedorozumění. V Londýně nesdílejí prý bukureštský optimismus o nasťávajícím uzavření míru s Bulharskem. (Viz poslední zprávy.)
Köln Ziga Bukurešť Paříž Petrohrad Bulharsko Niš Skoplje Berlín Kolín Londýn
18 article Němci neodváží se ničeho . ..
Němci neodváží se ničeho . .. Těžko je nepsati satiry na způsob, jak státoprávně-pokrokový orgán traktuje krisi Čechách. Zvou nás, abychom se společně nimi zúčastnili projevů protestních a chovaji se na nich tak hrubě, nedělají je proti vládě. ani proti Němcům, nýbrž hledí při nich ohřáti svou strannickou polévku, aby krise zemské mohli zneužíti k útokům na naší stranu a na naše lidi. A k tomu jim máme asistovat. Máme se zúčastnit projevů, při nichž se přepíná až do směšností. Chtějí, aby vážná korporace pod tlakem radíkální ulice usná- šely projevy, které by jim braly vážnost, po- něvadž by se jich pro jejich neuskutečnitel- nost dbáti nemohlo. Chtějí hnáti samosprávu naší zveličováním jejího ohrožení do nových nebezpečí. Při tom asistovat a k tomu mlče nemůžeme.
Němec Čechy
19 article
Nechť každý klidně uváží tento myšlén- kový pochod v orgánu strany státoprávně-po- krokovét „Bez peněz pro království České a be českého sněmu nebude říšské rady. Osu říšské rady je v rukou našichy nebot Němci neodváží se k ničemu za dnešní mezinárodní situace, po všech těch porážkách říše a při té zoufalé hospodářské mizerii celého státu, Celá česká otázka je na denním pořádku, celá budoucnost je v našich rukou a všecky staleté bolesti mohou býti vyhojeny, přistoupíme-li koneč- ně k činu, bez rozpaků a strachu, k roz- hodnému úderu. Položme českou otáz- ku na denní pořádek monarchie, na denní pořádek Evropy. Chvíle velí!“ Komu to zahořela hlava v orgánu státo- právně-pokrokovém? Kdo šílí tak, že myslí. že Němci se neodváží k ničemu že budeme míti na říšské radě pré. Neuvěřitelno, ale čteme to černé na bi- lém! Mezinárodní situace spoutala Němce Na Balkáně rvou se Slované mezi sebou, vše- eko se zatemnilo, co bylo jasného na osvobo- zovacím boji balkánském: hr. Tisza dává do pořádku Uhry, aby udržel a posílil dualismus tohoto spojence rakouských Němců, a mohl
Němec Slovan Tisza Evropa Balkán Uhry
20 article
V drobném prodejle ranní číslo o sobě . za 8h večerní za d i Ve fliálkách na venkově ranni čislo večerni lnserátv plati se hotově napřed. Předplacení a inserty příjimů kdministrace v Marianaké ul., a. Tam nacházejí se těl redakce. iskárna a expedine „Národaleh Listů“ Rukopisy so nevraceii
Marianaký ulice
21 article
dál udávat tón zahraniční politicel Proto se Němci neodváží k níčemu? Kdo osměluje se takovým nestoudným způsobem lhát a klamat veřejnost a štvát veřejné mínění české, je lehkovážný politický dobrodruh. Němci se neodváží ničeho po všech porážkách říše. Nám zdá se, že utrpěla porážky diplomacie říše. Ale ne- jsme ještě u konce. Snad jsme teprve na po- čátku zlakročení, a kdo ví, nepodaří-li se Rakousku na dlouho rozbíti balkánský svaz, seslabiti Srbsko a pan Radoslavov ob- stará potřebné v Bulharsku. Kdo ví, zdali stejnými chybami, jaké děláme my, nepodaří se říši docíliti toho, co bude těžkým oslabe- ním ideje Rakouska ke všem národům spra- vedlivého. A Němci s Maďary pozvednou hla- vy a odváží se mnohého po tomto vítězství svého Rakouskal Němci neodváží se níčeh při zoufalé hospodářské mizerii celého státu. Týž list to napíše, který hlásá, že stát má povinnost dáti král. Českému peníze na vedení celé správy, který vykřikuje, že stát dal Haliči 50 mil., ač to není pravda atd. Proč měli by Němcineodvážiti sle k ničemu? Což hospodářská situace státu právě nás více ne- tíží, kteří jsme v počátečném rozpjetí své prů- myslové činnosti, než Němce se starým prů- myslem, rozvinutým, vlastními kapitály opa- třeným bankovnictvím? Nevidí „Samostat- nost“, že nemůžeme vzíti svému obchodua průmyslu ani několik milionů pro zem- ské finance, nechceme-li se dopustiti těžkého hříchu na svém hospodářském rozvoji? Kdo opováží si říci, že pro hospodář- skou mizerii státu se neodváží Němci k níče- mu, je fantast.
Němec Radoslavov Maďar Srbsko Bulharsko Rakousko Halič
22 article
A na tomto podkladě blouzní „Samostat- nost“, že celá budoucnost je v našich rukou a všecky staleté bolesti mohou býti vyhojeny, přistoupíme-li ko- nečně k činu, krozhodnému úderu. Je to přímo hysterický záchv at. který mluvíztěchřádek. A vzpomeň- me, mnoho-li zla způsobily takové záchvaty v naší politice. Vážně varujeme před tímto sebepřeceňováním a nedoceňová- ním odpůrců. Všecky vážné muže žádáme, aby opřeli se takovému blouznění, aby ne- vyšli z mužného klidu a klidného uvažování. Jeprávěznámkou kultury a po- litické vyspělosti, nedávati se těžkých dobách unášeti vášní. Kdo dá se unésti vášní, stává se hříčkou v ru- kou těch, kdož jeho vášeň rozpla- meňují. A to mohou býti také nepřá- telé. Nepřítel těžko může přesvědčit, leh- ko rozvášnit. Proto rozumný muž potla- čuje vášeň, zlost, rozčilení, aby mohl po klidné úvaze dobře čeliti nepří- teli. Nemážeme jíti s politikou, která na zá- kladě předpokladů, o nichž jsme mluvili, hlásá s emfasí hysteriků: Položme českou o- tázku na den. pořádek monarchie, na denní pořádek Evropy. Chvíla velíí Ano, chvíle velí, ale léta to budeme od- stonávat. Až Evropa se obrátí k nám zádya po svých úspěších na Balkáně, kde Turecko překročuje čárů Enos—Mídie, nebude chtiti „zakročiti v Čechách“ Takovéto fantastické politice ani stafáž nesmíme dělat. Tu musíme potírat! Musíme ukázat, že jsme se z historie něčemu naučili, že nebudeme hrát svými nerozumnými extem- pore, které první výminečný stav nebo stanné právo zarazí, do rukou Němců a všech ostat- ních našich nepřátel. Sesílili jsme kulturně, národně i hospodářsky, bohudiky, takže ne- potřebujeme dělati politiku zoufalství, křičet, povykovat a nařikat, nýbrž počítat a rozumné
Chvíla Němec Evropa Balkán Turecko Čechy
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Cesta do Jalty.) Hotel Europe v Oděsse naložil k večeru naše zavazadlaa svého komisionáře na kočárek izvozčíka, a jeli jsme ku přístavu. Náš nevelký parník kotvil už u přístaviště a nakládal spoustu kufrůi lázeňských hostí, opozdil se o značnou dobu, až již na tmavé moře se kladly černé stíny a hvězdičky majáků proskočily v temnu; pak zašuměly průsvitné, zpěněné vlny, a loď, ky- mácejíc se, skřípajíc lanovím probírala se lod- kami podél hrází v širé moře. Na lodi bzukot jako v úle. Než stewartí spočítají místa u ta- bule, než se všem podaří ulovit kabinu ke spaní a než konečně dojde k opožděné večeři, dýmá již loď na tiché hladině mimo břehy. Po večeři na palubě konečně ticho: hvězdy svítí skrz lanoví, po palubě zažehují se uhlíky ci- garet, po vodě běhají bilé zpěněné hřebínky a obzor je prázdný jako nekonečná černá pro- past. Počíná být chladno, jdeme spat do ne- pohodlných kabin, do nichž se usazuje po čty- řech, po pěti hostech.
Jalta hotel Europe Oděss
24 article
Časně z rána zní parní píšťala, je již jasný den, podlaha se trochu hýbe a pěna šplýchá do kulatého zašroubovaného okénka. Vyběhl jsem po schodech do divoké vřavy. Loď sta- nula před plochým břehem Eupatorie, na němž roste celé město nových letohrádků, a o břehu plachetní i veslové loďky podnikají ku parníku pravé dostihy. Zarejdily ke schůdkům a vzhůru i dolů hrne se zástup veselých, kři- čících lidí, stěhují se zavazadla, klece, psi, ku- řata, melouny — téměř hodinu trvá ten veselý šum a rej, než se dosstaneme konečně na širé moře a ke snídaní. V noci přejeli jsme širé moře mezi Oděs- sou a západním pobřežím Krymu, a teď z rá- na, ve zlatém slunečním jasu, suneme se v ši- rokém oblouku podél břehu k jihu do Seva- stopole. Moře září stříbrnými přísvity, racko- vé vzlykají a křičí nad vlnkami, stroj oddy- chuje stejnoměrně a loď hemží se lidstvem. V naší jídelně a na kryté části paluby samé lázeňští hosté Alupky, Jalty, Gurzulu; na druhé palubě mezi spoustami žoků, ranců a beden Tataři, Turci, vojáci, ženy s rudě bar- venými vlasy a zlatými penízky na fezech. mu- ži v širokých kaftanech, tváře všech barev- ných odstínů od tmavohnědé do špinavě žluté a všecky ševelí hovor v podivuhodných ja- zycích.
Alupka Tatar Turek Krym Seva Jalta Gurzul
25 article
Dva muži z houfu sedícího v hromadě špi- navých koberců zdvihli se s malým balíkem a vydali se na pout na druhou stranu lodí. Je- den tmavý, s řídkým leskle černým plnovou- sem, jiskrných očí, se špinavým turbanem na hlavě a špinavým chalátem na těle, bosé nohy v těsných nohavicích, neustále jen cení sněho- bílé zuby a rozvíjí stůčku sukna. Druhý, zdo- baný cd neštovic, se špíčatou, huňatou čepicí na hlavě, chodí s ním od hosta k hostu a děla mu tlumočníka. Se zázračnou výmluvností s nesmírným nadbytkem střelhbitých pohybů rozvíjí sukno, mne je v rukou, dává k nim či- chat, šermuje jakýmsi dřevěným loktem a ve- lebí zboží. Umí si patrně obratně vybírat kupce: dámy poslouchají jej z počátku jen z dlouhé chvíle, ale pak berou sukno do ru
26 article
kou, prchlížejí je proti slunci, ptají se na cenu, a tlumočník počiná druhou část svého úkolu: zapřísahá se nejvzletnějšími větami, pronáší jakási zcela rythmická zaklinání, hádá se di- voce s prodavačem, který se probouzí ze své lhostejnosti, srší blesky z černých očí a divoce shrabuje sukno rozházené po palubě; nezasvě- cence jímá z nich divná hrůza, ale konečně padne „poslední slovo“, stará dáma, zvyklá patrně na podobné obchody bere stůčku suk- na a dává jim několik rublů. Sotva uvidí stří- bro, rozlibezní se oba obličeje, zďobaný temnovousý, vycení bílé zuby a pronášejí celč růžence chvály a díků. Obecenstvo baví se chvíli jejich obchody čte romány z kočovného knihkupectví na pa- lubě a čeká netrpělivě na oběd v široké jídel- ně. Moře je klidné a jídelna je hustě obsazena. Sedí s námi důstojníci, jedoucí do Sevastopole. nějaký německý obchodník s paní působí z po- čátku trochu křiku, že mu kdosi zasedl místo. což se ovšem může sláti jen v Rusku atd., ale pak míjí oběd klidně, při kávě objevují sev kulatých oknech již sevastopolské hráze, hře- beny hradeb a ve zdi na molu obrovský nápís z kamenů „Bože cara chrani“ Stanuli jsme v širém zálivu, na jehož bře- zích se rozkládá město. V zálivu leží nehybně několik šedých válečných lodí v řadě za se- bou. Mezi nimi rejdí drobné parníčky a loďky a všechny míří na přístaviště právě pod ký lem naší lodi. Důstojníci i mužstvo vyskakuji a spěchají kamsi po širých schodech nábřeží u přístavu dva vojáci do omrzení opakují pra porečkové signály, jimíž se dorozumívají s jed- nou z lodí, a my majíce dvě hodiny volno, jde- me do města, projet se po bývalém bojištia projít se parkem.
Bož Sevastopol Rusko
27 article
Jak úchvatné jsou dojmy, čtete-li u Tol- stého o obléhání Sevastopole armádou spo- jenců v polovině 19. věku, tak slabá je ozvě- na těch dojmů na místě samém: pomníky, pa- norama, krámy s pohlednicemi, to vše nepři- spívá nikterak k sesílení mocné nálady, vyvo- lané líčením Tolstého. Je téměř živější dojen z dnešního moderního města, svěžího v hor kém letním siunci, jež zalévá bílé ulice i pěkný park s besídkami a loubím u rozervaného bře- hu. Vraceli jsme se trochu zklamání z té pro- jíždky na široké náraziště přístavu, kde če- kalo již plno zboží a lidstva na loď do Oděssy Byla to směsice ještě pestřejší než v Oděsse. Podivní Asiaté z Taškentu přebíhali lehce. bosonozí, v tenounkých barevných chalátech, každý s nákladem koberců a pokrývek na hu- bených ramenou. Rozsedli se do kruhu na ze- mi a čekali s nehybnými tvářemi, obracejíce jen chvilkami pichlavé oči, pohyblivé jako skleněné korálky, po cizincích, kteří si je pro- hlíželi. Nemohl jsem se dosti nadívat do těch podivuhodných tváří starců s řídkým bílým vousem, s tisícerými vráskami v něžné, bron- zové pleti a s ohnivě barevnými, pěkně vyší- vanými čepičkamí na holých hlavách. Jsou t jakoby oživlé modely japonských malířů, s tak úžasným výrazem, s takovou chytrostí, živostí v pronikavém pohledu, o jaké se v evropské tváři nesnilo. Ještě dlouho, když už nás uná- šel parník ze zálivu na širé moře, svítila pestrá skvrna toho klubka kaftanů a čapek. jež se tam tísnila v kruhu na přístavišti. Panorama Sevastopole rozvilo se teprv
Tolstý Tolo Sevastopol Taškent
28 article
nyní před námi v plné kráse, mizelo zvolna, břeh se nížil a loď tíhla tiše podél žlutavě hnědého srázu, až k nejjižnějšímu cípu, zabí- hajíc k východu, do trochu pohyblivější vody. Jednotvárný břeh se členil, vystupoval nad pobřežní strž, až se rozvil v to rozkošné pás- mo šedězelených pahorků, pod nimiž rozkvétá nejlíbeznější kraj Krymu od Aj Todoru až po Gurzuí. Jsme přiliš vzdáleni od břehu, než aby- chom v odpoledním slunci, jež se rychle sklání k obzoru, mohli rozeznávat vavřínové háje, štíhlé cypřiše, ploché stříšky vesnic a bílé leto- hrádky pod pastvinami na vrcholcích a pod širokým pruhem sosnového pralesa, jenž děli holé hřbety letních pastvin, „Jajly“ od čarov- ných tropických parků na pobřeží. Na chvilku zalesknou se kupole chrámu na průsmyku Aj Todor, ve skalním břehu ob- jeví se Alupka se šedým zámečkem Voronco- vých, pak vinice nad Mischorem, bílý Djulbes v maurském slohu, a v malém zálivu řecký palác Barbó, klassicky úměrné krásy, za ním na skále přilepené „Vlaštovčí hnizdo“, „Ore- anda“, v širých parcích neforemné bloky Li- vadie a konečně pod věncem zelených pahor- ků, záříc tisícerými světélky — Jalta. Lod vjíždí do rejdy mezi les plachetních stožárů, na dlouhém pobřeží šumí život, zlaté kupole nového kostela svítí v temnu nad bílými vi- lami — provlékáme se dlouho mezi bójemia parníky, než zazní zvonec, na loď vnikne houí křičících posluhů a kolem lodi zavíří divoký rej, z něhož konečně vylovite kočárek, jenž s vámi ujíždí mezi hromadami ovoce na skvěle ozářenou promenádu Jalty.
Aj Todor Gurzuum Barbó Krym Ore Jalta malý záliv