1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 19. července 1913.
Praha
4
article
mranní a večerní listy
předplácí
v Praze v adimintstraei
9 K -
na měsie-
sK -
na čivrt lsta
s dvojí donáškout
a měsle, . K es
na čtvri leta .
ve fliAlkách) , K so
na mičste
Poštou
na můslc.
sa čtvrt ieta . . . . R K s0o
» dvojí zásilko
n tvrt ieta
Praha
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Velmoci a válka balkanská.
Hned na počátku války mezi spojenc
o nadvládu na Balkáně bylo zjevno, že nepo-
dařilo se ji obmeziti na bezprostřední in-
teresenty, jak o to zejména usilovala diplo-
macie francouzská. Nejen, že hr. Berchtol
učinil za Rakousko-Uhersko v rozmluvě s íran-
couzským poslem určité výhrady, ale i Rusko
zasáhlo diplomaticky, ovšem že s nevalným
zdarem.
Situace na Balkáně zhoršila a kompliko-
vala se dále, když jak Rumunsko, tak Tu-
recko se chopily vojenských opatření, a Bul-
harsko nedovedlo uhájiti svých posic ani proti
vojsku srbskému ani řeckému.
Bulharský král obrátil se v této tísní vlá-
dou svou na Rusko, když pak toto pozorovalo
neochotu ke svým návrhům v Bělehradě a v
Athénách, obmezilo své kroky na pouhou
ochotu, působiti, aby válčící strany samy pří-
mo spolu vyjednávaly.
Zatím král bulharský listy zaslanými jed-
nak králi rumunskému, jednak panovníku na-
šemu do Išlu ucházel se o přispění jejich, by
mír byl urychlen.
Vše to způsobilo v kruzích evropské di-
plomacie značný rozruch; vznikly pověsti
možnosti jednostranného zakročení, o ruské
mobilisaci na zkoušku, o krisi jak v zahra-
ničním ministerstvu ruském, tak rakousko-
uherském, zkrátka vývoj krise balkánské hro-
zil opětně vyklouznouti z rukou evropské di-
plomacie, za níž sir Eduard Grey prohlásil.
že pracuje o zachování míru: prostředky di-
plomatickými, odstraňováním při-
padného násilného zakročení některé
velmoci a tím, že žádná z velmocí pro
sebe ničeho nebude požadovati.
Kdyby některá část této evropské politiky se-
lhala, nepokládal za pravděpodobné, že byse
zachovalo dorozumění mezi velmocemi.
Tyto podmínky společného postupu pla-
tily pouze pro dvě skupiny jak trojspolkovou
tak trojdohodovou, nikoliv však pro Rumun-
sko a Turecko.
Rumun
Praha
Balkán
RakouskoUhersko
Rusko
Rumunsko
Bělehrad
Atény
Išlu
Turecko
Eduard Grey
6
article
Rumunsko obsazuje bulharské území, aby
zabráním území od Turtukaje přes Dobrič až
po Balčík uhájilo svou posici a dále postupuje
i přes tuto čáru, aby mohlo spolurozhodovati
při jednání o mír mezi Bulharskem, Srbskem
Černou Horou a Řeckem, by žádný z nich ne-
nabyl převahy nad druhými. Ani Turecko ne-
míní zůstati v hranicích, stanovených na po-
radách londýnských.
Bulharsko, jež na počátku nechtělo ni-
komu činiti ústupků, nyní povoluje jak Ru-
munsku, tak Turecku, doufajíc prý, že bude
ještě s to, se zdarem čeliti Srbům a Řekům.
Přes tuto částečnou povolnost bulharskou ani
Rumuni ani Turci nepospíchají zaraziti postu
svých branných sil. Rumunsko prý trvá na tom.
aby Bulhaři současně s ním jednali i o mí
se Srby a Řeky.
Tuto situaci považují velmoci za vhodnou
aby zahájily opět společnou akci ve prospěch
míru a to tím spíše, že ani Rusko ani Ra-
kousko-Uhersko na jednostranné zakročení
nyní nepomýšlejí a jak ve Vídni, tak v Petro-
hradě ozývají se hlasy, že by bylo lépe, kdyby
se rovněž dohodly o záležitostech balkán-
ských, což jest za dané situace tím spíše mož-
né, že ani jednomu ani druhému nekyne na-
děje, že by mohly své záměry na Balkáně se
zdarem provésti. Prostěji řečeno, že doba po-
litiky dřívější o dělbě Balkánu již minula,
ježto Balkánci ničí převahu by nepřijali a ne-
uznali.
Velmoci evropské tedy jednak již podnikly.
jednak dále podniknouti hodlají nové kroky
jak v Sofiji a u ostatních znepřátelených ně-
kdejších spojenců, tak v Caříhradě a v Buku-
rešti. Na Bulharsku žádají, aby vyslalo zá-
stupce k přímému vyjednávání se Srbskem
Balčík
Srba
Řek
Rumun
Turek
Bulhar
Rumunsko
Bulharsko
Srbsko
Černá Hora
Řecko
Turecko
Rusko
Ra
kouskoUhersko
Vídeň
Petra
Balkán
Caříhrad
7
article
Řeckem; v Cařihradě naléhají, aby Turci za-
stavili svůj postup na čáře Midia—Enos; na
Rumunech pak, aby nevtrhli až do Sofije.
Rovněž jsou prý velmoci odhodlány, nestrpěti
zničení Bulharska. Situace se v kruzích diplo-
macie pokládá sice za velice obtíž nou,
nikoliv však za nebezpečnou.
Dle pařížských zpráv přičiňuje se prý ze-
jména ministr Pichon o to, aby evropský kon-
cert nebyl porušen, a podařilo prý se mu
z rozmluv, konaných s velevyslanci v Paříži
pověřenými, zjistiti, že jsou všecky vel-
moci proti násilnému zakročen
na Balkáně.
ab
Pokud by však Turecko neuposlechlo da-
ných rad, provedlo by francouzské a italské
loďstvo demonstraci v tureckých vodách.
Vyskytují se i hlasy, že dojde na novou
konferenci velmocí, jež by se zabývala vyří-
zením definitivního míru na Balkáně a jež by
zasedala — v Berlíně.
S touto akcí ovropaké diplomacie souvi-
sely patrně opětné dlouhé porady v Išlu po-
sledních dnů konané, a zdá se, že dospělo se
k souhlasu s ni.
Pravíť se, že Rakousko-Uhersko souhlasí
s tím, aby Rumuni nerozšířili své nároky mimo
území výše vzpomenuté, aby Turci nevybočili
z hranic v Londýně stanovených; co pak se
týče dalších záležitostí, totiž rozdělení území
Tureckem odstoupeného mezi Bulhary, Srby,
Černohorce a Řeky, říditi se bude posavadními
zásadami: t. j. ponechá se vyřízení stranám vál-
čícím.
Turek
Rumun
Pichon
Bulhar
Srba
Černohorec
Řek
Řecko
Cařihrad
Bulharsko
Paříž
Balkán
Turecko
Berlín
Išlu
RakouskoUhersko
Turec
Londýn
8
article
Jako ve svém prohlášení Rumuni zdů-
razňují, že chtějí míti slovo při uzavírání míru
mezi rozvaděnými spojenci, tak prý i Ra-
kousko-Uhersko pozvedne svého hlasu, až se
bude jednati o rozhraničování mezí Bulhar-
skem, Srbskem, Černou Horou a Řeky. Tu prý
ovšem nebude scházeti okamžiků napětí, jako
za jednání o otázce skaderské a proto prý
musí vykonány býti připravy, jež by umožnily
i případnou rozhodnou podporu zaujatého sta-
noviska.
Spočívá tedy i nadále vše na tom, jak
bude pevný souhlas mezi velmocemi při pro-
jednávání podmínek konečného míru na Bal-
káně, a nevnesou-li do nové situace Rumun
a Turci dalších obtíží, kteréž by tento míi
opět oddálily, jako se to stalo válkou spo-
jenců s preliminovaným mírem londýnským
Rumun
Bulhar
Řek
Srbsko
Černá Hora
Bala
RakouskýUhersko
9
title
Válka mezi spojenci.
10
article
Zakročení Evropy.
Zakročení Evropy.
Z Londýna, 18. července.
Zvl. tel. „Nár. L“ 12 hod. 30 min
v noci. O zakročení Evropy
je v zásadě rozhodnuto.
Velmoci nabídnou bojují-
cím své prostřednictvía
navrhnou jim nové hra-
nice. Přijmou-li všecky
strany tyto prelimináře,
nebude již na závadu za-
hájení vyjednávání o mír,
avšak je pochybno, upo-
slechnou-li vítězi moudré
rady a umírní-li se.
J. Coudurier de Chassaigne.
J Coudurier Chassaigne
Evropa
Londýn
11
article
Srbové o válečné situaci.
Srbové o válečné situaci.
Z Bělehradu, 18. července. (K. k.) Srbská
tisková kancelář uveřejňuje tuto zprávu o vo-
jenské situaci: Bulhaři dirigovali dv
armády na Kňaževac, Zaječar a Pi-
rot-Niš, aby vnikly do srbskéh
územi. Jedna armáda záležela z 50 praporů
Srba
Bulhar
Bělehrad
Zaječar
Niš
12
article
se 120 děly, pod velitelstvím generála Kutin-
čeva; druhá (V. bulharská armáda) z 56 pra-
porů se 120 děly pod velitelstvím generála
Petrova. Pokus se z počátku podařil, neboí
všechno naše vojsko bylo v akci na jihu a n
Bregalnici. Po přechodných úspěších bylo však
bulharské vojsko postiženo všeobecnou zká-
zou a definitivně ze srbského území vytlačeno.
Druhá bulharská armáda, která, obešedši Pi-
rot, postupovala k Niši, byla po několika bo-
jích zatlačena za naše hranice. Během dne byl
nepřítel nucen vzdáti se Orlova Kamene, Ge-
leše a Sv. Mikuláše u Pírotu. Při překotném
ústupu zničil nepřítel mosty v Sukovu, sloužící
dopravě železniční a jiné. Bulhaři se pokusili
u Brléglavy se ohraditi, byli však srbským
dělostřelectvem decimováni. Srbové zajali
mnoho Bulharů, kteří byli odění sr b-
skou uniformou. Srbská armáda vnikl
pak 20 km daleko do území bulharského, po-
razíla nepřítele u Bosileva a zatlačila ho ke
Küstendži, kde se nyní operuje. Srbská armáda
má nyní obsazen vodní předěl u Dragovitice.
Bulharské vojsko ustupuje od Křivé Palanky
Srbské vojsko postupuje úspěšně jižně od pra-
menů Bregalnice na Carovo Selo. Srbské od-
díly obsadily Černý Kámen.
Situaci bulharské armády lze charakteri
sovati takto: Zatlačena na jihu podél Bregal-
nice, jakož i na západě od srbských východ-
ních hranic, shromažďuje se a opevňuje v
úzkém prostoru Küstendil-Dubnice.
Kamen
Mikuláš
Pírot
Bulhar
Srba
Kutina
Petrov
Niš
Sukov
Carův Selo
Küstendil
Dubnica
Bregalnica
km
13
article
Rumuni v Bulharsku.
Z Paříže, 18. července. „Liberté“ uveřej-
ňuje na svůj vrub sensační depeši z Bukurešti, dle
které rumunská západní kolona na postupu na So-
fiji, záhy po opuštění Lom Palanky, utkala ses
I. bulharskou armádou, která soustředěna je na
blízku obce Ferdinandova. Mezi armádamí rozvinul
se úporný boj, o jehož výsledku dosud není pra-
žádných (7) zpráv.
Dále oznamuje zmíněný list, že srbská kolona
která u Sv. Mikuláše překročila bulharské hranice
utkala se s dunajskou armádou rumunskou, touž
klerá bojuje se západní armádou bulharskou. Bul-
haři jsou tudíž v nebezpečí, že ocitnou se mez
dvěma ohni.
Z Bukurešti, 18. července. Král Karel odpově.
děl králi Ferdinandovi: Rumunské podmínky jsou
celé Evropě známy. Současně poukázal na rumun-
skou notu, předloženou velmocem
Z Bukurešti, 18. července. (.Universul.“!) Krá-
lovna Eleonora (bulbarská) zaslala královně
Alžbětě frumunské) teležram, v němž žádá ji z
intervenci pro mír Královna rumunská odpověděla
ujištěním, že rumunské vojsko postupovalo dosu
s největším ohledem na bulharské obyvatelstvo
bude tak činiti i nadále.
Rumun
Mikuláš
Karel
Ferdinand
Eleonora
Alžběta
Bulharsko
Paříž
Bukurešť
Ferdinandov
Evropa
14
article
Telegrafická odpověď rumunského krále král
bulharskému byla dnes ráno z Korabije odeslána
Král Karel vrátí se dnes večer do Bukurešti.
„Minerva“ líčí přechod Dunaje vj-
skem za velení prince Ferdinanda. Deputace obee
Rajové žádala prince, aby přechod neprováděl
noci, ježto by se ženy a dítky bály. Princ ubezpe-
čil, že rumunské vojsko nepřichází do Bulharska
aby ubližovalo obyvatelstvu. Přechod byl proveden
o 3. hod. ranní. Princ sám rovněž přešel na bulhar-
ský břeh.
Časopisy oznamují, že parníková dopra v
mezi Kons tancí a Caři hradem bude brz
obnovena,
Z Bukureští, 18. července. Na příslušných mi
stech se prohlašuje, že veškeré zprávy o postupu
rumunského vojska na Sofiji nejsou správny
poněvadž obsazení Solije by mohlo vést k udá-
lostem, které vůbec nespadají do úmyslu rumunské
vlády a okolnost tato mohla by také znesnadni
jednání o mír.
Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Dle názoru
směrodatných kruhů obtíže dnešní situace
na Balkáně tkví v tomto: Rumunská politik
trvá pevně na tom, že jedním z účelů vtrhnutí ru-
munské armády do Bulharska jest uzavření pří-
měří. Dokud toto nenastane, nemůže býti pochod
vojska zastaven. Je podstatně bezvýznamno, kde
Karel
Minerva
Ferdinand
Raja
Korabijá
Bukurešť
Dunaj
Bulharsko
Balkán
17
article
brání uzavření příměří. Na ty, kdo tak činí, mus
dle názoru zdejších směrodatných kruhů vykoná-
ván býti vliv, aby povolily všeobecné pofřebě
míru. Na oznámené strategické čáře zastavila se
aspoň přechodně armáda z vojenských důvodů.
Z Bukurešti, 18. července. (K. k)
V zájmu rychlého ustanovení základních
podmínek, za nichž uzavřen by mohl bý-
ti všeobecný balkánský mír, zahájí ru-
munská vláda, jak se proslýchá, ještě
dnes jednání se srbskou vládou.
Nadějnější situace?
Z Paříže, 18. července. Večerní listy
oznamují z Petrohradu: V diploma-
tických kruzích se situace posuzuje naděj-
něji. Proslýchá se, že Bulharsko rozhodně
se zdráhá vyslati delegála do Niše neb do
Skoplje, poněvadž takový krok byl by prý
pod důstojností Bulharska a Bulharsko si
spíše přeje, aby konflikt byl upraven ně-
kterou velmocí. Stanovisko Bulharska vy-
světluje se tím, že v Sofiji se skutečně ještě
doufá, že zjedná se příznivější nálada roz-
hodným vítězstvím.
O balkánské konferenci v Berlíně
nic známo.
M. Z Kolína n. R., 18. července. (Zvl
tel. »Nár. L.«) Dle berlínské depeše »Köln
Zigu.« není tam níčeho známo o zamýšlené
tam balkánské konferenci. Bude v tom ně-
jaké nedorozumění.
V Londýně nesdílejí prý bukureštský
optimismus o nasťávajícím uzavření míru
s Bulharskem.
(Viz poslední zprávy.)
Köln Ziga
Bukurešť
Paříž
Petrohrad
Bulharsko
Niš
Skoplje
Berlín
Kolín
Londýn
18
article
Němci neodváží se ničeho . ..
Němci neodváží se ničeho . ..
Těžko je nepsati satiry na způsob, jak
státoprávně-pokrokový orgán traktuje krisi
Čechách. Zvou nás, abychom se společně
nimi zúčastnili projevů protestních a chovaji
se na nich tak hrubě, nedělají je proti vládě.
ani proti Němcům, nýbrž hledí při nich ohřáti
svou strannickou polévku, aby krise zemské
mohli zneužíti k útokům na naší stranu a na
naše lidi. A k tomu jim máme asistovat.
Máme se zúčastnit projevů, při nichž se
přepíná až do směšností. Chtějí, aby vážná
korporace pod tlakem radíkální ulice usná-
šely projevy, které by jim braly vážnost, po-
něvadž by se jich pro jejich neuskutečnitel-
nost dbáti nemohlo. Chtějí hnáti samosprávu
naší zveličováním jejího ohrožení do nových
nebezpečí. Při tom asistovat a k tomu mlče
nemůžeme.
Němec
Čechy
19
article
Nechť každý klidně uváží tento myšlén-
kový pochod v orgánu strany státoprávně-po-
krokovét
„Bez peněz pro království České a be
českého sněmu nebude říšské rady. Osu
říšské rady je v rukou našichy nebot
Němci neodváží se k ničemu za
dnešní mezinárodní situace, po všech těch
porážkách říše a při té zoufalé hospodářské
mizerii celého státu, Celá česká otázka je
na denním pořádku, celá budoucnost je v
našich rukou a všecky staleté bolesti
mohou býti vyhojeny, přistoupíme-li koneč-
ně k činu, bez rozpaků a strachu, k roz-
hodnému úderu. Položme českou otáz-
ku na denní pořádek monarchie, na
denní pořádek Evropy. Chvíle velí!“
Komu to zahořela hlava v orgánu státo-
právně-pokrokovém? Kdo šílí tak, že myslí.
že Němci se neodváží k ničemu
že budeme míti na říšské radě pré.
Neuvěřitelno, ale čteme to černé na bi-
lém! Mezinárodní situace spoutala Němce
Na Balkáně rvou se Slované mezi sebou, vše-
eko se zatemnilo, co bylo jasného na osvobo-
zovacím boji balkánském: hr. Tisza dává do
pořádku Uhry, aby udržel a posílil dualismus
tohoto spojence rakouských Němců, a mohl
Němec
Slovan
Tisza
Evropa
Balkán
Uhry
20
article
V drobném prodejle
ranní číslo o sobě . za 8h
večerní
za d i
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo
večerni
lnserátv
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty příjimů
kdministrace v Marianaké ul., a.
Tam nacházejí se těl
redakce. iskárna a expedine
„Národaleh Listů“
Rukopisy so nevraceii
Marianaký ulice
21
article
dál udávat tón zahraniční politicel Proto se
Němci neodváží k níčemu? Kdo osměluje se
takovým nestoudným způsobem lhát a klamat
veřejnost a štvát veřejné mínění české, je
lehkovážný politický dobrodruh.
Němci se neodváží ničeho po
všech porážkách říše. Nám zdá se, že
utrpěla porážky diplomacie říše. Ale ne-
jsme ještě u konce. Snad jsme teprve na po-
čátku zlakročení, a kdo ví, nepodaří-li
se Rakousku na dlouho rozbíti balkánský
svaz, seslabiti Srbsko a pan Radoslavov ob-
stará potřebné v Bulharsku. Kdo ví, zdali
stejnými chybami, jaké děláme my, nepodaří
se říši docíliti toho, co bude těžkým oslabe-
ním ideje Rakouska ke všem národům spra-
vedlivého. A Němci s Maďary pozvednou hla-
vy a odváží se mnohého po tomto vítězství
svého Rakouskal
Němci neodváží se níčeh
při zoufalé hospodářské mizerii
celého státu. Týž list to napíše, který
hlásá, že stát má povinnost dáti král.
Českému peníze na vedení celé
správy, který vykřikuje, že stát dal Haliči
50 mil., ač to není pravda atd. Proč měli by
Němcineodvážiti sle k ničemu? Což
hospodářská situace státu právě nás více ne-
tíží, kteří jsme v počátečném rozpjetí své prů-
myslové činnosti, než Němce se starým prů-
myslem, rozvinutým, vlastními kapitály opa-
třeným bankovnictvím? Nevidí „Samostat-
nost“, že nemůžeme vzíti svému obchodua
průmyslu ani několik milionů pro zem-
ské finance, nechceme-li se dopustiti těžkého
hříchu na svém hospodářském rozvoji?
Kdo opováží si říci, že pro hospodář-
skou mizerii státu se neodváží Němci k níče-
mu, je fantast.
Němec
Radoslavov
Maďar
Srbsko
Bulharsko
Rakousko
Halič
22
article
A na tomto podkladě blouzní „Samostat-
nost“, že celá budoucnost je v našich rukou
a všecky staleté bolesti mohou
býti vyhojeny, přistoupíme-li ko-
nečně k činu, krozhodnému úderu.
Je to přímo hysterický záchv at.
který mluvíztěchřádek. A vzpomeň-
me, mnoho-li zla způsobily takové záchvaty
v naší politice. Vážně varujeme před tímto
sebepřeceňováním a nedoceňová-
ním odpůrců. Všecky vážné muže žádáme,
aby opřeli se takovému blouznění, aby ne-
vyšli z mužného klidu a klidného
uvažování.
Jeprávěznámkou kultury a po-
litické vyspělosti, nedávati se
těžkých dobách unášeti vášní. Kdo
dá se unésti vášní, stává se hříčkou v ru-
kou těch, kdož jeho vášeň rozpla-
meňují. A to mohou býti také nepřá-
telé.
Nepřítel těžko může přesvědčit, leh-
ko rozvášnit. Proto rozumný muž potla-
čuje vášeň, zlost, rozčilení, aby mohl po
klidné úvaze dobře čeliti nepří-
teli.
Nemážeme jíti s politikou, která na zá-
kladě předpokladů, o nichž jsme mluvili, hlásá
s emfasí hysteriků: Položme českou o-
tázku na den. pořádek monarchie,
na denní pořádek Evropy. Chvíla velíí
Ano, chvíle velí, ale léta to budeme od-
stonávat. Až Evropa se obrátí k nám zádya
po svých úspěších na Balkáně, kde Turecko
překročuje čárů Enos—Mídie, nebude chtiti
„zakročiti v Čechách“
Takovéto fantastické politice ani stafáž
nesmíme dělat. Tu musíme potírat! Musíme
ukázat, že jsme se z historie něčemu naučili,
že nebudeme hrát svými nerozumnými extem-
pore, které první výminečný stav nebo stanné
právo zarazí, do rukou Němců a všech ostat-
ních našich nepřátel. Sesílili jsme kulturně,
národně i hospodářsky, bohudiky, takže ne-
potřebujeme dělati politiku zoufalství, křičet,
povykovat a nařikat, nýbrž počítat a rozumné
Chvíla
Němec
Evropa
Balkán
Turecko
Čechy
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Cesta do Jalty.) Hotel Europe v
Oděsse naložil k večeru naše zavazadlaa
svého komisionáře na kočárek izvozčíka, a jeli
jsme ku přístavu. Náš nevelký parník kotvil
už u přístaviště a nakládal spoustu kufrůi
lázeňských hostí, opozdil se o značnou dobu,
až již na tmavé moře se kladly černé stíny a
hvězdičky majáků proskočily v temnu; pak
zašuměly průsvitné, zpěněné vlny, a loď, ky-
mácejíc se, skřípajíc lanovím probírala se lod-
kami podél hrází v širé moře. Na lodi bzukot
jako v úle. Než stewartí spočítají místa u ta-
bule, než se všem podaří ulovit kabinu ke
spaní a než konečně dojde k opožděné večeři,
dýmá již loď na tiché hladině mimo břehy. Po
večeři na palubě konečně ticho: hvězdy svítí
skrz lanoví, po palubě zažehují se uhlíky ci-
garet, po vodě běhají bilé zpěněné hřebínky
a obzor je prázdný jako nekonečná černá pro-
past. Počíná být chladno, jdeme spat do ne-
pohodlných kabin, do nichž se usazuje po čty-
řech, po pěti hostech.
Jalta
hotel Europe
Oděss
24
article
Časně z rána zní parní píšťala, je již jasný
den, podlaha se trochu hýbe a pěna šplýchá
do kulatého zašroubovaného okénka. Vyběhl
jsem po schodech do divoké vřavy. Loď sta-
nula před plochým břehem Eupatorie, na němž
roste celé město nových letohrádků, a o
břehu plachetní i veslové loďky podnikají ku
parníku pravé dostihy. Zarejdily ke schůdkům
a vzhůru i dolů hrne se zástup veselých, kři-
čících lidí, stěhují se zavazadla, klece, psi, ku-
řata, melouny — téměř hodinu trvá ten veselý
šum a rej, než se dosstaneme konečně na širé
moře a ke snídaní.
V noci přejeli jsme širé moře mezi Oděs-
sou a západním pobřežím Krymu, a teď z rá-
na, ve zlatém slunečním jasu, suneme se v ši-
rokém oblouku podél břehu k jihu do Seva-
stopole. Moře září stříbrnými přísvity, racko-
vé vzlykají a křičí nad vlnkami, stroj oddy-
chuje stejnoměrně a loď hemží se lidstvem.
V naší jídelně a na kryté části paluby samé
lázeňští hosté Alupky, Jalty, Gurzulu; na
druhé palubě mezi spoustami žoků, ranců a
beden Tataři, Turci, vojáci, ženy s rudě bar-
venými vlasy a zlatými penízky na fezech. mu-
ži v širokých kaftanech, tváře všech barev-
ných odstínů od tmavohnědé do špinavě žluté
a všecky ševelí hovor v podivuhodných ja-
zycích.
Alupka
Tatar
Turek
Krym
Seva
Jalta
Gurzul
25
article
Dva muži z houfu sedícího v hromadě špi-
navých koberců zdvihli se s malým balíkem
a vydali se na pout na druhou stranu lodí. Je-
den tmavý, s řídkým leskle černým plnovou-
sem, jiskrných očí, se špinavým turbanem na
hlavě a špinavým chalátem na těle, bosé nohy
v těsných nohavicích, neustále jen cení sněho-
bílé zuby a rozvíjí stůčku sukna. Druhý, zdo-
baný cd neštovic, se špíčatou, huňatou čepicí
na hlavě, chodí s ním od hosta k hostu a děla
mu tlumočníka. Se zázračnou výmluvností
s nesmírným nadbytkem střelhbitých pohybů
rozvíjí sukno, mne je v rukou, dává k nim či-
chat, šermuje jakýmsi dřevěným loktem a ve-
lebí zboží. Umí si patrně obratně vybírat
kupce: dámy poslouchají jej z počátku jen
z dlouhé chvíle, ale pak berou sukno do ru
26
article
kou, prchlížejí je proti slunci, ptají se na cenu,
a tlumočník počiná druhou část svého úkolu:
zapřísahá se nejvzletnějšími větami, pronáší
jakási zcela rythmická zaklinání, hádá se di-
voce s prodavačem, který se probouzí ze své
lhostejnosti, srší blesky z černých očí a divoce
shrabuje sukno rozházené po palubě; nezasvě-
cence jímá z nich divná hrůza, ale konečně
padne „poslední slovo“, stará dáma, zvyklá
patrně na podobné obchody bere stůčku suk-
na a dává jim několik rublů. Sotva uvidí stří-
bro, rozlibezní se oba obličeje, zďobaný
temnovousý, vycení bílé zuby a pronášejí celč
růžence chvály a díků.
Obecenstvo baví se chvíli jejich obchody
čte romány z kočovného knihkupectví na pa-
lubě a čeká netrpělivě na oběd v široké jídel-
ně. Moře je klidné a jídelna je hustě obsazena.
Sedí s námi důstojníci, jedoucí do Sevastopole.
nějaký německý obchodník s paní působí z po-
čátku trochu křiku, že mu kdosi zasedl místo.
což se ovšem může sláti jen v Rusku atd., ale
pak míjí oběd klidně, při kávě objevují sev
kulatých oknech již sevastopolské hráze, hře-
beny hradeb a ve zdi na molu obrovský nápís
z kamenů „Bože cara chrani“
Stanuli jsme v širém zálivu, na jehož bře-
zích se rozkládá město. V zálivu leží nehybně
několik šedých válečných lodí v řadě za se-
bou. Mezi nimi rejdí drobné parníčky a loďky
a všechny míří na přístaviště právě pod ký
lem naší lodi. Důstojníci i mužstvo vyskakuji
a spěchají kamsi po širých schodech nábřeží
u přístavu dva vojáci do omrzení opakují pra
porečkové signály, jimíž se dorozumívají s jed-
nou z lodí, a my majíce dvě hodiny volno, jde-
me do města, projet se po bývalém bojištia
projít se parkem.
Bož
Sevastopol
Rusko
27
article
Jak úchvatné jsou dojmy, čtete-li u Tol-
stého o obléhání Sevastopole armádou spo-
jenců v polovině 19. věku, tak slabá je ozvě-
na těch dojmů na místě samém: pomníky, pa-
norama, krámy s pohlednicemi, to vše nepři-
spívá nikterak k sesílení mocné nálady, vyvo-
lané líčením Tolstého. Je téměř živější dojen
z dnešního moderního města, svěžího v hor
kém letním siunci, jež zalévá bílé ulice i pěkný
park s besídkami a loubím u rozervaného bře-
hu. Vraceli jsme se trochu zklamání z té pro-
jíždky na široké náraziště přístavu, kde če-
kalo již plno zboží a lidstva na loď do Oděssy
Byla to směsice ještě pestřejší než v Oděsse.
Podivní Asiaté z Taškentu přebíhali lehce.
bosonozí, v tenounkých barevných chalátech,
každý s nákladem koberců a pokrývek na hu-
bených ramenou. Rozsedli se do kruhu na ze-
mi a čekali s nehybnými tvářemi, obracejíce
jen chvilkami pichlavé oči, pohyblivé jako
skleněné korálky, po cizincích, kteří si je pro-
hlíželi. Nemohl jsem se dosti nadívat do těch
podivuhodných tváří starců s řídkým bílým
vousem, s tisícerými vráskami v něžné, bron-
zové pleti a s ohnivě barevnými, pěkně vyší-
vanými čepičkamí na holých hlavách. Jsou t
jakoby oživlé modely japonských malířů, s tak
úžasným výrazem, s takovou chytrostí, živostí
v pronikavém pohledu, o jaké se v evropské
tváři nesnilo. Ještě dlouho, když už nás uná-
šel parník ze zálivu na širé moře, svítila
pestrá skvrna toho klubka kaftanů a čapek.
jež se tam tísnila v kruhu na přístavišti.
Panorama Sevastopole rozvilo se teprv
Tolstý
Tolo
Sevastopol
Taškent
28
article
nyní před námi v plné kráse, mizelo zvolna,
břeh se nížil a loď tíhla tiše podél žlutavě
hnědého srázu, až k nejjižnějšímu cípu, zabí-
hajíc k východu, do trochu pohyblivější vody.
Jednotvárný břeh se členil, vystupoval nad
pobřežní strž, až se rozvil v to rozkošné pás-
mo šedězelených pahorků, pod nimiž rozkvétá
nejlíbeznější kraj Krymu od Aj Todoru až po
Gurzuí.
Jsme přiliš vzdáleni od břehu, než aby-
chom v odpoledním slunci, jež se rychle sklání
k obzoru, mohli rozeznávat vavřínové háje,
štíhlé cypřiše, ploché stříšky vesnic a bílé leto-
hrádky pod pastvinami na vrcholcích a pod
širokým pruhem sosnového pralesa, jenž děli
holé hřbety letních pastvin, „Jajly“ od čarov-
ných tropických parků na pobřeží.
Na chvilku zalesknou se kupole chrámu
na průsmyku Aj Todor, ve skalním břehu ob-
jeví se Alupka se šedým zámečkem Voronco-
vých, pak vinice nad Mischorem, bílý Djulbes
v maurském slohu, a v malém zálivu řecký
palác Barbó, klassicky úměrné krásy, za ním
na skále přilepené „Vlaštovčí hnizdo“, „Ore-
anda“, v širých parcích neforemné bloky Li-
vadie a konečně pod věncem zelených pahor-
ků, záříc tisícerými světélky — Jalta. Lod
vjíždí do rejdy mezi les plachetních stožárů,
na dlouhém pobřeží šumí život, zlaté kupole
nového kostela svítí v temnu nad bílými vi-
lami — provlékáme se dlouho mezi bójemia
parníky, než zazní zvonec, na loď vnikne houí
křičících posluhů a kolem lodi zavíří divoký
rej, z něhož konečně vylovite kočárek, jenž
s vámi ujíždí mezi hromadami ovoce na skvěle
ozářenou promenádu Jalty.
Aj Todor
Gurzuum
Barbó
Krym
Ore
Jalta
malý záliv