ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 89620280-75e3-11dc-a692-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 27 celkem · entity: person 155, place 69, work 7, org 14
1 masthead
3. dubna 1907. Císlo 91.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Stra na 3.
4 article
„Wiener Allg. Ztg.“ ve stati nade- psané „Nejmlndší Mladočech“ věnuje takovýto epitat dru. Eduardu G ré gr o vi- „Vzásného osudu přáno bylo tomuto vzác nému muži. Dožil se vítězství strany jim zal žené, ale dožil se také, že vítězná strana, jako vždycky bývá, stala se zcela jinou, než byla strana, dokud e vítězství bojovala. Ale dr. Ed. Grégr jiným se nestal. Zůstal si věren až do konce svého života. Stáří bylo malomocným proti němu. Neučinilo starého Husitu mírnějšíma také nikoli divočejším, nýbrž zemřel jako stejně upřímný národní radikál, kterým byl ve svém mládí, neboť ve slovníku zakladatele mladočeské strany nebylo slova jednoho, slova oporiunismu. Proto byl vůdcem své strany za boje, alo právě proto nezůstal vůdcem po vítězství vybojovaném. S drom. Eduardem Grégrem odešel nejma- kantnější politický zjev rakouských dějin. S nim zemřel muž, který věren zůstal svým zásadám a který také po úspěchu nestal se jiným, než byl, po stránce národně-radikální do možnosti krajní. Eduard Grégr nikdy nepropůjčoval své ruky k podpoře reakce ani za národní vymože- nosti. Porazil Staročechy a rozdrtil želozný kruh. kterým přikován byl český lid na klerikalismus. Nezapomenuta jest ona slavná řeč, ve které E. Grégr povznesi pevný svůj hlas proti návrhu prince Licehtensteina, kterým vydána býti měla škola zase klerikálům všech konfes na pospas. V tomto znamení bojoval a vítězii Eduard Grégr a trpce pykali Staročechová svazu, který pojil je s klerikály. Byli smefen a dr. Eduard Grégr triumfoval dofinitivně nad velikým svým krajanem Ladisl. Riegre m.
Wiener Allg Ed Grégr E Grégr Licehtenstein doktor Riegr Staročechová svaz
5 article
Eduardu Grégrovi vtěleny byly vlastnosti. kterýmí vyznamenávali se druhdy Husité. Byl bojovnikem proti duševnímu úlisku a do máhal se obnovení mocného státu českého. Skrz n skrz, jsa idealistou, byl poctivým mužem. Nic ho ne- zaleklo, persekuce ho nezastrašíly, žádné svody ho nezlákaly. Tak stalo se, že 80letý muž byl vlnstn nejmladším Mladočechem. Náleží k jině generac Eduard Grégr a nezapomněl níkdy na idle ly svého mládí a s ním zemřel jeden ze vzácných mniuzů kteří si zůstali sami věrni do smrti.“ „Mittags-Zeitung v čele listu vyjadřuj se takto: „Jeden z nejmarkanlnějších zjevů českéh života národního, typická figura rakouského parla- mentu s Eduardem Grégrem mizí s jeviště Heroičtí dnové Grégrovy počali na českých táborech kde v letech 80. s neslýchanou vehemencí vedl bo proti Staročechům. Byl rozeným řečníkem táborovým plný, planoucí vášně a úchvatný výmluvností, ktere dán byl k disposici hlas mohutný, všemni akcenty vibrující. Na říšské radě postoupil bned v řadě první.. Málokdy nějaká řeč v poslanecké sněmovně rakouske učinila tak silný dojem jako jeho řeč o školní novel Za zdrcujících ran v těto řeči plízil se prine Aloia Liechtenstein němě a plaše ze zasedací síně. kleráž otřásala se bouřlivou pochvalou ve všecl prostorách. Osud jeho návrhu byl tim zpečeten.
Grégr Grégrův Aloius Liechtenstein MittagsZeitung
6 article
Akční výbor národní strany svobodomnysln na uctění památky dra. Eduarda Grégra. Násled- kem úmrtí poslance dra. Eduarda Grégra svolal poslanec dr. Škarda na včerejšek akční výbor strany ku poradě o způsobu, jakým by vzdána byla čest památce dra. Eduarda Grégra. Poradu. jež konala se o čivrté hodině odpolední, zaháji předseda poslanec dr. V. Škarda tímto projevem. jejž účastníci schůze vyslechli stojíce: Žalostná a truchlivá zpráva jest příčinou této dnošní našt schůze Včera zemřel náhle ve svém venkov- ském zátiší náš senior, jeden z nejzasloužilej- ších politiků a vůdců, dr. Eduard Grégr. Ne- minul ani měsíc od té doby, kdy jsme jej viděli zdravého a svěžího, vládnoucího silami zcela nepoměrnými k vysokému jeho věku, kdy jsme jej viděli, stojícího před válným sjezdem naší strany a slyšeli jsme jej mluvieího ke svým poli- tickým přátelům a důvěrníkům strany naší. Tohdy dr. Eduard Grégr s veškerým důrazem ce- lého svého přosvědčení vyslovil úplný svůj sou- hlas s vedením a směrem, kterým se strana naše ubírá. V době, která pak náslodovala, ve krátké té době vydán byl dr. Eduard Grégr útokům n sněmu, jež však odrazil mohutnou silou, pro svou věc získav přesvědčení všoch spravedli- vých. Nyní, najednou stiženi jsme byli bolestným sdělením, že dr. Eduard Grégr odešel do krajin, ze kterých není návratu. Jsme příliš rozčileni jeho skonem, abychom v této chvili již mohii posouditi jeho život a změřiti velikost zásluli jichž si získal o národ náš a o naši stranu. M mladší vidíme a ctíme v dru. Eduardu Grégrov jednoho z nejsilnějších zakladatelů naší strany
Grégr doktor Škarda Grégrov výbor národní strana
7 article Náležel k nejzasloužilejším a k nejvlivnějším
Náležel k nejzasloužilejším a k nejvlivnějším její vůdcům. Kdo sledoval tehdejší jeho práci, ví, že on to byl, který při rozvoji strany stál v čele všech důležitých její prácí, ba často šel před stranou. On probouzel politické myšlenk a konečně dosáhl toho, že jeho přesvědčení českém postupu bylo schváleno celým národem. Základem tohoto jeho přesvědčení byla myšlen- ka, že národu našemu jest uvědomělým vývojo- vým postupem dobývati svých práv vlastní posi- tivní praci a vlastním příčiněním. Na této my- šlence strana naše vyrostla, tato myšlenka dru. Eduardu Grégrovi vlastní, stala se přesvědčením strany a jejím působením stala se přesvědčením národa. Na základě této své myšlenky byl dr. Eduard Grégr činným ve shromáždění lidu, n sněmu zemském i na radě říšské, kde všude nej- srozumitelněji dovedl mluviti k českému lidu. My všichni, kdož známe jeho zásluhy o vzmach národní věci české a jeho význam pro stranu naši a kteří nyní jsme a příště budeme pokra- čovateli v jeho snahách, budeme v dru. Eduardu Grégrovi vždy viděti zářivý příklad muže, který všecky svoje síly, všechny dary svého ducha všechnu svoji práci věnoval úspěchu a prospě- chu národa; v tom budiž nám dr. Eduard Grégr povždy vzorem. Proto jeho světlé památce pro- voláváme slávu. Předseda dr. Škarda sdělil pak že jménem strany projevii osobně soustrast ro- dině zesnulého. Z akčního výboru byl potom zvo- len komitét, který se zúčastní připrav pro do- stojný pohřeb zesnulého, který dle svého přání pochován bude ve Lštění.
Grégr doktor Lštění
8 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Prazo, 1. dubna. (K ú řad nické otázce.) Německo-liberální časopisy podávají podrobnější zprávy o poradě, kterou dne 17. m. m. konali ministří Beck, Klein, Pacák a Pra- de za příčinou obsazení soudeovských míst v Čechách, a jež zůstala bezvýsledna. V poradě vzaty na přetřes různé návrhy. Proti prvému z nich, aby totiž soudní úřadníci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byli zapsání v jeden s po- lečný status, vyslovil se co nejrozhodněji min. Prade. V německých okresích jest nyní uprázdněno 12 soudcovských míst; Prade žádal, aby se všechna ta místa obsadila Němci. Dr. Pacák poukázal na status, dle něhož mají nyní pouze dv a Němci právo na postup. Ministr spra- vedlnosti dr. Klein učinil sprostředkovaci ná- vrh, aby se nyní jmenovalo pět Němců a sice tři dle statu a na dvě místa aby se povolali advokáti (jeden z Čech a jeden z Černovců). Ale žádný z těchto návrhů nebyl přijat Pak učiněn návrh (patrně z německé stra ny), aby 100 auskuitantů bylo povýšeno za ad- junkty, a sice 60 Němců a 40 Čechů, proto prý, aby se ve statu upravila rovnováha. Proti návrhu vyvstal dr. Pacák, načež min. Prade ohlásil nový návrh pro příští poradu. Konečně jednáno o klíč, dle něhož se maj auskultanti povýšovati za adjunkty. Navržene, aby Čechů byly vždy tři pěliny, Němců dvě ně- tiny. Ale ani v tomio bodě nedocileno dohodv (Správný poměr byl by 63 Čechiové k 37 Něm cům. Pozn. red.)
Beck Klein Pacák Prade Němec doktor Čecho Čechy Morava Slezsko Černovec Německo ec
9 title
Politické zprávy zahraničné.
10 article V Praze, 2. dubns.
V Praze, 2. dubns. Rozpuštění bavorského sněmu. Rozhodnutím prinee vladaře Lnitpolla by bavorský sněm rozpuštěn. Ovšem byl již- k roz- puštění úplně zralý. Nové volby konati se budeu 31. května. Anglo-ruská smlouva holovým dílem? Pařížské »Patrie« píše se z Londýna: p věst, že bylo vyjednávání anglo-ruské přerušeno byla vyvrácena samou anglickou vládou. Naopak, vyjednávání vedené mezi ruským ministrem vnějších záležitostí a sirem Nicholsonem, angli ckým vyslancem v Petrohradě, nikdy se tak nedařilo, jako dnes. Jest nyní jisto, že smlouva bude podepsána. Rovněž jsou na zahraničném úřadě angli- ckém přesvědčeni, že na podepsání smlouvy té, leda že by se naskytla nepředvídaná překážka. nebude třeba dlouho čekati. Zpozděno by mohl býti jen tím, že do vyjednávání pojaty byly nyní také otázky, týkající se Afganistanu a Ti- betu. Třeba totiž některá ustanovení smlouvy předložiti ještě i panovníkům orientalským, cl- saři čínskému a emiru afganskému. Pokud se týče nynějších styků mezi Angli
Nicholson Angl Praha Londýn Petrohrad Afghánistán Patria
11 article
a Ruskem, ujišťuje se oficialně, že, když smlouva není ještě podepsána, e xistuje již nyní mezi oběma státy skutečnt a definitivní shoda. Na příklad obě vlády postupují svorně v věcech, jež se týkají Persie. Kdyby bylo jinak tomu, byly by jistě poslední události vedly k vážným zápletkám. Dohoda anglo-ruská neohrožuje žádnéh státu. Šetří celistvosti říše perské a zasahuje jen do zvláštních zájmů, jež mají oba státy této zemi. U příležitosti této jest dobře ujistiti,ž otázka dráhy bagdadské není pojata do obor otázek zeměpisných, jež jsou předmětem vy jednávání anglo-ruského. Bude o nich též jed- náno, ale mezi všemi čtyřmi státy interesova- nými (Anglil, Ruskem, Francií, Německem). Pokud se Persie týče, ujišťuje se roz- hodně, že Rusko nebude jednati nikdy bez před chozího potazu u vlády britské a na vzájem že Anglie, dříve nežli se ujme akce jakékoliv oznámi ji v Petrohradě. Oznamovalo se (?) v poslední době, ž vojsko indické vstoupilo do Persie. Běží ale jen o oddily, vyslané k ochraně vyslanectev konsulátův a kteréž i za dob klidných jsou vy- držovány na území perském. Nejsou to nežl sbory ochranné. Ostatně nie nenasvědčuje tomu, že by bez pečnost cizinců v Persii byla ohrožena Kdyby tomu bylo jinak, bylo by zakročení činné nezbytným. Jest možno, že by Rusko musilo potom provésti nějskou vojenskou de- monstraci na severu Persie, ale jak již řečeno. každé rozhodnuti ruské vlády v tomto směru bylo by prostě výsledkem dohovorů mezí oběma vládami.« Smlouvou anglo-ruskou bude po odbočen Italie, Španělska a Norska a při známých proti- vách franko-německých a dánsko-německých osamocení Německa dokonán Smlouva ona má tudíž i pro nás nesmírnou d- ležitost. Bude ovšem potom na vůli a na rozumu Rakouska, bude-li chtít brátí podll — na tomt skvělém osamocení Německa.
Rusko Persie Francie Německo Anglie Petrohrad Španělsko Norsko Rakousko
12 article
Připravy k uvítání panovníka v Praze. Včera dopoledne konala se místní komise, slo- žená ze zástupců obce pražské a zeměpanských úřadů, aby stanovila přesné disposice k uvitání pa- novníka při přijezdu jeho do Prahy. Po 9. hodině dopol. dostavili se k nádraží Fran- tiška Josefa zástupcové obce pražské op. starost dr. Grož, členové užšího odboru pořadatelského před- seda Seifert, místopředsodové Voill a Schrotter, ob. st Červený, řed. Ilansl, Lada a Maděra, za slavnostní kancelir přednosla presidtilní kanceláře mag. se- krctár p. Borůvka, vreh. inž. arch. p. Velich a mas. koncipísta p. Cach. Za místodržitelské praesidium dostavili se pp. dvor. rada Herget a místodržitelský sekrelár Taulermann, za policejní ředilelství dvorní rada Křikava, centrální inspektor Rehne, komisař dr. Peters a komisař P'okorný, za ozbrojené měšťanské sbory podplukovník Staus a majoři Balatka a Ilavlí- ček. Záslupcové reditelství c. k. státních drah dvo. rada Marek, vrch. ilsp. Neumann, přednosta stanic Guber a vrchní komisar arch. Havelka očekávali př- chod ostatních členů komise před nádra žím, Díe dosavadních disposic zřízen bude na perroně slavnostní slan, kde bude panovník uvítán p. staro- stou drem. Grošem a nejvyššími hodnosty autonom- nímí a zeměpanskými, půjde pak kolem čestné sel- niny, při niž bude umíslěna také generalita a důstoj- nictvo, k východu z nádražl. Při východu z budovy nádražní Budou státip pravé straně záslupcové samosprávných zastupitel- stev a úřadů okolních, po levé straně sbor obecníeh starších a magistrát král. hlav. města Prahy, obecn a státní úřadnictvo a representanti předních korporac vědeckých a stavovských.
Fran Josef doktor Grož Seifert Voill Červená Borůvka Ing Velich Cach Herget Křikava Peters Staus Balatka Ilavlit Marek Neumann Havelka Groš Praha Guber P ' okorný
13 article
Prostora před nádražím proměněna bude uza- vřenou dekorací ve slavnostní dvoranu; proti nádra bude zřizena nádherná dekorační stěna, zdobená so- chami, při níž na stupních stáli bude zvaně obecen- sivo v počtu ovšem velmi obmezeném. Vstup do pro- stranství před nádražím povolen bude pouze na vslu- penky- Ozhrojené sbory měšťanské sláti budou po obot stranách Sadové silnice mezi slavnostním dvorem první slavnostní branou v Sadové silnici Komise projednala zejména otázky týkajícís jízdního jádu; podrobně předpisy o tom budou v čs vydány policejním ředitelstvím. Na to odebrali s členové komise Gromě zástupců železničního ředilel- stvý ko slavenišli severníhio pillře azanačního mosu na silnici pod Letnou, kde jak povědomo, budes konati slavnost kladení závěrečného kamene k mostu Zde očekávali komisi předseda odkioru okrašlovacíh pan stav. rada K. Vlček a členové dozorčí komise nad stavbou mostu pp. stav. Seifert, Ant. Novotný, místodrž. stav. rada Weingärtner, dále pp. stav. rad Soukup a inž. Trča za úřad stavební, vrch. komisaři dr. Samuel a Buršík za komisařství na Míalé stran a v Holešovicích. Pro stisněnost místa Eude nutno omezili pří- stup ke slavnosti na poměrně malý počet hostů; obe- censtvu přístup vůbec nebude dovolen a budou si- nice pod Letnou i okolní partie sadů letenských p dobu slavnosti obecenstvu uzavřeny. Komise projed- návala i zde otázku jízdního řádu, jež na tomto míst působí zvláštní obtíze. Do Prahy přijeli včera důstojníci císařské tělesné cardy, kteří zde setrvají až do odjezdu panovník Mužstvo gardy — 25 mužů — přibude do Prahy v nejbližších dnoch.
K Vlček Seifert Antonín Novotná Weingärtner Soukup Ing doktor Samuel Buršík Letná Holešovice Praha
14 article
Návštěva císařová v Národopisném musen v za- hradě Kinských. Společnost Národopisného musea českoslovanského byla vyrozuměna přípisemí prae- sidia místodržitelství, že panovník poctí za doby svého pobytu Národopisné museum nejvyšší svojí ná- vštěvou. Rada musejní učinila ihned obsáhlé př- pravné kroky ke slavnostnímu uvítání. Přípravy k vý- zdobě musca jsou již v plném proudu. Programí pro- hlídky musea je již stanoven. Panovník přijede k do- lejšímu hlavnímu vchodu do Národopisného muse českoslovanského, načež bude uvítán — neboť zde ponejprv vstoupí na půdu smíchovskou — zástupi města a okresu smíchovského v přízemním sále mu- sea. Předseda společnosti, univ. prof. dr. Jindřieh Matiegka, bude jej očekávati na vnitřním hlavním schodišti; na to bude panovník uveden dlo zasedaní síně v hořejších místnostech musejních, kde bude shromá žděna musejní rada. Po uvítání předsedou po představení rady projde císař síně vyšívek a kroj a sbírky keramické, kde bude podán výklad členy musejní rady pp. univ. prol. drem. Niederlem a doc. čes. university drem. Tillem. Před odchodem bude požádán císař místopředsedou společnosti univ. prot drem. A. Krausem o podpis do pamětní knihy. Na t vyjde hořejším východem a pojede kolem úslavu hluchoněmých do kláštera Saere-Cocur.
Kinská profesor doktor Jindřieh Matiegka Niederle docent čes Till A Kraus národopisný muzeum SaereCocur
15 article
Spolky, korporace a ústavy, které zúčastnitise chtěji korporativně špalíru, jenž uspořádán bude při příjezdu panovníka do Prahy, vyzývají se opětně. aby se nejdéle do 4. dubna 1907 v úřadních hodinách od 8 do 2 přihlásily písemně neb ústně v re- dakci pražského adresáře čp. 267—I. v Bellemské ulici č. 11, mezzanin, č. telef. 930, jež pověřena jest přijímati tyto přihlášky, a udaly počet členstva, které hodlá se zůčastniti, dále, zdali zůčastní se člen- stvo v stejnokroji, s praporem neb eventuálně hud- bou. K došlým dolazům jednotlivých spolků sděluje se, že u c. k. policejního reditelsiví účastenství pi špaliru zvláště hlásiti netřeba. Doba příjezdu panovníka a pořad špalíru Bude svého času ve veřejných lislech oznámen
Praha Bellemský ulice
16 article Volební ruch.
Volební ruch. Sdružené národní korporace v Praze VIII. (Libni) pořádají ve čtvrtek dne 4. dubna t. r o půl 8. hod. večer v místnostech restauraee „U Exnerů“ pro své členy a pozvané hosty voličskou schůzí s přednáškou p. JUDra.J. Vejvara, místopředsedy výkonného výboru národní strany svobodomyslné, „O způsobu vo- lení do říšské rady dle nového zákona voleb- ního“. Po přednášce volný rozhovor. Důvěrníci okresů volební skupiny 55 z Sedlce, Sedlčan, Votic a Neveklova sešli se dne 1. dubna ve Voticích, aby se pora- dili o kandidatuře pro tuto volební skupinu. De- bata vyvrcholila za přítomnosti člena akčníh výboru JUDra. V. Ulrycha v jednomyslné usne- sení, aby kandidatura nabídnuta byla zemskému poslanci p. Janu K ožmínovi, rolníku v Ne- chvalicích. Panu Kožmín kandidaturu tuto při- jal a na dotaz mezi debatou učiněný prohlásil. že se kandidatury pro říšskou radu ve prospěci katolického ngrárníka nevzdal, vzdáti se ani ne- mohl, poněvadž mu dosud kandidatura ta nabí- nuta nebyla, a že v žádném spojení se stranou agrární není a nobyl.
Exner JUDr J Vejvar V Ulrych Jan Kožmín Praha Libeň Sedlec Sedlčany Votice Neveklov národní strana Judra
17 article
Politické schůze. Členská schůze Politi- ckého spolku pro okres vinohradský koná se v neděli dne 7. dubna t. r. o 3. hod. odp. v ho- stinci p. Klimeše v Dolní Krči. Pořad: 1. Rozhovor o politické sifuaci a volbách do říšské rady. Zahájí p. JUDr. E. Körner. 2. Volné ná- vrhy. Hosté zvaní a členy uvedení mají přístup. z Čerčan, 1. dubna t. r. Na čelně navštívené schůzi důvěrníků nár. strany svobodomyslné prohlá- šen téměř jednomyslně kandidátem za venkovský okres Benešov atd. dosavadní zemský i říšský posl. pan Karel Loula, rolník a okresní starosta z Dnespek. Všeúřadnický volební komitét pro VIII. volební okres svolává na středu dne 3. dubna t. r. o 1/28. hodině večerní do dvorany akcionářského pivovaru na Smíchově veřejnou voličskou schů zi, do kteréž pozváni jsou oficiálně prohlášení kandidáti poslanectví do říšské rady, pánové: J. Neuma n n, vrehn. insp. st. drah za skoncentrované strany staro- a mladočeskou; prof. Ph. dr. Břetislav Foustka za- českou stranu pokrokovou, a bostinský František Regner za stranu sociálně-demokratickou.
Klimeš JUDr E Körner Loula fón doktor Foustka Regner Dolní Krč Čerčany Benešov Smíchov
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Ve včerejší schůzi akčního výboru národní strany svobodomyslné byla nejprve uetěna památka zesnulého právě posla nce dra. Eduarda Grégra. Potom byla vyřízena celá fada zá- ležitostí volebních; mimo jiné schválena byla kan- didatura poslance Karla Louly, rolníka a okr. starosty v Dnespekách, za skupinu okresů bene- šovského, jilovského a řičanského a kandidatura posl. Jana K ož mín a, rolníka a okr. starosty v Nechvalicích, za skupinu okresů sedlčanského, sedleckého, votického a neveklovského. — Prof. Sauer o německých vysokých školách zdejších uveřejnil v »Boh.« delsí článek, který není ničím jiným, leč nastavením jeho nedávné verbiřské studie, uveřejněné v »Deutsche Arbeit«. S nemalým pathosem ujišťuje pan prof. Sauer, že všechny německé nápady, pře- stéhovati německou universitu z Prahy někam do klidnějšího města, jsou odčiněny a že Němci v Čechách ani na to nepomýšlejí (!2) utvořiti si nějaké Trentino, jemuž by hlavní město schá- zelo, drži prý se pevně Prahy, gravituji do ni, ano milují prý Prahu! Pisatel vypočítává, co všechno se strany Němců bylo učiněno, aby německé vysoké školy v Praze byly zachovány, aby jich frekvence vzrostla i haranguje německé kupectvo v Čechách, aby si nedalo libiti zřízení vysokého obchodního učiliště při české technice. leda pod tou podmínkou, bude-li zřízena i při technice německá vysoká škola obchodní, také vysoké zemědělské učiliště musí prý býti zří- zeno při německé technice na způsob českého.
Grégr Loula Jan profesor Sauer Němec Nechvalice votický Praha Čechy akční výbor národní strana Deutsche Arbeit
19 article
Ostatně již se uvažuje o tom, aby německá zemědělská akademie z Libverdy byla přeložena do Prahy a tu k ně- mecké technice přičleněna, čímž by se jejt pře- vzetí se strany státu stalo nutným. Podaří-l se toto splynutí, tož nebude prý od Němeů déle. strpěno, aby báňská akademie v Pří- brami živořila po utrakvisticku, nýbrž německé montanistické kursy budou připojeny k německé technice v Praze, tak že tu vznikne ústřední ústav první třídy. Od tohoto posílení vysokých škol v Praze doufá prof. Sauer v první řadě posílení němectví v zemském hlavním městě. A toto posllen pražského němectví jest jedním z nejdůležitějších požadavků ně- meckých k nastávajícímu smír- nému dohovoru mezi oběma národnostmi. Prof. Sauer připomíná svůj článek z »D. Arb.«, jímž zval německé studentstvo, aby studovalo v Praze a přicházeje na poznámky našeho listu, k tomuto jeho článku přičiněné, staví se dojmutým. Ličí Prahu jakožto propast vražednou, ale přes to prý volá k německým studentům, že jejich místo je zde: »V naší, v naší německé, v naší krásné německéPraze!« To prý jest hlas lásky, nikoli nenávisti, a prof. Sauer pláče takto: »Tam, kde voláme po lásce, tam se nám ozývá vsude slovo: boj !« Děkujeme za lásku páně profesorovu, kterýž hned na to píše: Němci musí Prahu nejen držeti, nýbrž v pravém slova smyslu krok za krokem zpět dobývati, až my Němci s Čechy tu budeme státi zase rovnoprávni, až nabudeme zase po- dílu nám náležitého na správě všech veřejných záležitosti v Praze. Pan profesor rozčiluje se na nás ještě asi na dvou sloupeích velmi vzlet- ným způsobem, i nelze mu odpověděti jinak, leč prostým odkázáním na fakt, na němž nelze nie rozhorlováním měniti, poněvadž jest sou- hrnem živelních sil. Každý zostřený německý útok na Prahu k tomu účelu, aby její ráz byl zutra-
profesor Sauer profesorův Němec Praha německý zemědělský akademie z Libverda báňský akademie Ličit Praha
20 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. = Výroční výstava v Rudolfinu dodržel svoji mnohaletou tradici a byla k Velkonocím otevřena. Tentokráte výstava jak náleží zrefor- movaná. Na první pohled to poznáte, rozevřete-l zatim i jen seznum výstavní. Loni 983, letos 278 čisel a z těch připadá plné sto na listy grafik. Nelřeba tudíž vstupujícímu, aby se obával nespočitaných čtverečných kilometrů pomalo- vaného plátna a může předpokládati, že také výběr se lépe zdařil nežli jako při dosavadních návalech. Vstoupite do vnilř a jste vskutku ve výstavě dnešních požadavků. Po vysokém studené prázdněm dvoru ani památky. Doň místností kolem něho jsou vpraveny nově, při- měřené velikosti, skromně a úhledně dekioro vané, o bílých, šedých nebo černavých stěnách s diskretním lemováním. Na nich visí obrazu v jedné řadě a takových vzdálenostech, že každí o sobě přichází k platnosti právě takou silou“ jakou sám má. Zisk z tohoto uspořádání při- cházi také galerii v prvním patře. Zůstala ne- tknuta. Nebylo třeba její správě sundavati ob- razy se stén, skládali je do beden, stěhovati skřině, ukládati vše do podzemních skladista na půl roku zredukovali obrazárnu na polo- vinu, ne-li ještě vicc. Ani jejím obrazům ta- kové stéhování nebylo zdrávo. Rozhodujíci či- nilelé měli by se pilně o to starat, aby tent modus výstavní a úprava výstavy zůstaly na dále, aspoň na tak dlouho, dokud nebudeme míti novou a stálou budovu pro občasné výstavy nového umění. V Rudolfinu zanášejí se ještě jinými dal- šími plány a nejeden z nich slibuje splnění našich starých, přečasto opakovaných přání požadavků. Tak na př. tato »Výroční« výstava měla by správně něsti titul »Jarní«, poněvadž bude později doplněna výstavou »Podzimnie asi stejného rozsahu. Nově vyziskané mistnost
Rozhodujík Rudolfinum
21 article
měly by zůstati ve své úpravě státi, neboť mezi tuto Jarní a příští Podzimní mají býti v leté vsunuty některé souborné výstavy menšího roz- sahu. Proto byly teď zásadně vyloučeny z pro- gramu. Patrno, že v Rudolfinu Krasoumná jednota chce nyní pilněji a činnější zúčastnit se pražského ruchu výstavního. Meunierova výstava a Spolku německých umělců byly už pěknou předzvěstí tohoto nově započatého obdobl. První projití a problédnuli »Výroční« vj- stavy zaznamená nám v paměť několik jmen děl, žádajících zvláštní pozornosti. Plastika, jen v malých rozměrech, vítá hned u vchodu. Nabé ženy Jana Štursy (9 a 95) mají těla pěkné modelace; plakety O. Španiela (33) vyniksjí jistotou reliefní kresby a hebkosti plastiky; Jos. Šejnost a Karel Petr (37) jsou nové přihlášky mladých; Feodorovna Riessov á se svým »Polibkem« (8) podává svoji variaci na známé dnes thema. Z českých malířů E. Ho- lárek přednáší své sny za »Stmívání« (17) do velkých rozměrů kresbou zvláště pečlivou, Jos.
Meunierův Štursa O Španiel Šejnost Karel Petr Rudolfinum Jos
22 article
Štolovský, tuším nováček, učinil nadějný pokus o vnitřek přitmělé koželužny (21) Mari Chodounská v sytě barevném motivu ze Slovinska (25) vyrostla překvapivě. A. Němeje (27) je jemný a pevný, L. Kuba zvláště zají- mavý v krajinném obraze »Tábora u Lipan« (48); potom Jos. Langer a F. Kaván, třeba poněkud přepjatý v barvě, Jan Honza, L. Vacátko s dobrými koňmi v popředí ( 86. Jos. Král s výbornými monumentními studiem z nádraží, Langer (50), Lolek. Rudol Veyryeh (78) a H. Emingerová dobř zastupují podobizny aj- Z cizích je zesnulý koloristický náružive A. Monticelli (75) naprostou novinko v Praze, rovněž kapriciosní Z. von Haber- mann (61) H. Zügel má zde famosní obrazy zvířat a světel, jeho žák E. Hegenbar th drží se těsně vedle něho; L. Dettm a nn vystupuje s vyrovnaným pathosem v ponurém kraji po těžké bouři; E. Kühl se znamenitým interierem z některého hansovního města: M Liebermann ukazuje jádro svého umění (65). K tomu se druží litografie Jeana Vebera, a Léandra pikantního humoru, Toulou se- Lautreca bizarrní pravdivosti, visie F an- tin-L atourovy a k nim letky Heluo vy Raffačllih o, barevné, nesimpressiosmy Paula Signaca a závěr tvoří čtyřicet leptů .
Štolovský Chodounská A Němej Langer F Kaván Jan Honza L Vacátko Lolek H Emingerová A Monticelli Z Haber H Zügel E Hegenbar E Kühl Liebermann Veber Signaco Slovinsko Kuba Tábor Lipany Praha NN Rudol Veyryeh
23 article Ropsa.
Ropsa. = z Hodonína (Morava) oznamuje se nám Zde konána 23. m. m. schůze umělců, kteří se usnesli pořádati od 5. května do 5. června vý stavu, již se mají účastniti všichni uměle moravští: Zvěřina, Mucha, Uprka, Švabinský Kalvoda, Köhler, Fr. Uprka, Štursa, Jaroněk, Lolek, Vorlová, Gardavská, Blažek, Skopalík a jiní budou zastoupeni. Už v červenci r. 1906 byla Jožkou Uprkou svolána poradní schůze umělců a jejich přátel hlavně z jižní Moravy do Luhačovic, kde bylo ujednáno, aby r. 1907 na jaře byla pořádána moravská výstava umělecká a to v některé význačné vesnici slovácké, v Rohatci, Hroznové Lhotě nebo Vlčnově. Než ne- nalezlo se tam vhodných místuostí pro uměleckou výstavu, a na postavení zvláštního výstavního pavi- lonu nemohlo se pomýšleti. A když ani v Brně ani v Lužánkách pro tamější poměry to nebylo možno, došlo na Hodonín. Zde bude umístěna v Besedním domě. Při schůzi zmíněné architekti Blažek a Skopa- lik sestavili plán, jak výstavní místnosti Besedního domu účelně upraviti. Je naděje, že Občanská záložna, která jest majitelkou Besedního domu, přijde pořada- telstvu vstříc, aby by lo lze výstavní mistnosti upraviti co nejvkusněji a pro moravskou výstavu uměleckou rázu repraesentačaího nejvhodněj. Výstavu Fr. B. Doubka v Čes. Budějovicích p řáda tamní spolek »Osvěta«. Potrvá celý doben. Vedle velkých obrazů olejových (Anděl míru, Ranní návštěva, Beznadějné lásky atd.) obsahuje akve rely tušové, rudkové a uhlové kresby. Celkem 50 čísel. =Výstavy denně otovřené: Výroční výstava Od 9 do 6 hodin. Krasoumné jednoty v Rudolfinu. — Topičův salon (novější práce F. Engelm üllera) Od 9 do 7 hod. — Výstava starého poreslaaou, vějir a mimatur v dívčí škole u sv. Voj ěcha. Od 9 do 5 hodin.
Zvěřina Mucha Uprka Švabinský Kalvoda Köhler Štursa Jaroněk Lolek Vorlová Gardavská Blažek Skopalík Skop Čes Topičův F Engelm Hodonín Morava Francie Luhačovice Rohatec hroznový Lhota Vlčnov Brno Lužánky Rudolfinum
24 article Hudba.
Hudba. + Koncerty. Poslední dva večery Českého spolku pro komorní hudbu poskytly zajímavé srovnání. Prvý z nich přinesi Smelanovo smyčcové kvarteto z D moll druhý — v pořádku tedy opačném — kvarteto „Z mě- ho života“ E-moll. Krok jediného tónu leží mezi to- ninami obou děl, ale jakoby mezi nimi ležela cel propast. Prvé kvartelo Smetanovo, E-moll, je dílo gevia, který mnoho trpěl, ale jehož duch odolával svému utrpení, byl ještě silný dost, aby utrpení to vykrystalisovalo se v něm v umělecké dílo nového slohu a neslýchaných krás, aby vyprávěje o svěm neštěstí, rozdělil světlo a stín, hroužil se s důvěrnost stejnou do vzpomínek jasných, jako v chmury, které ho obklopily a s jistotou smělého potápěče vylovi z rozbouřeného nitra perly nejvzácnější. Celý zivol odráží se v jich lesku. Druhé kvarteto D-moll je dil trpícího ducha. Utrpení samo. Není nám proto měně drahá, a za jeho rehabilitaci jsme „Českému kvartelu vděční. Kvartetní literatura naše není tak bohata.
Smelanův Smetanův
25 article
abychom vylučovati z ní směli dílo, které třeba výtvor chorého zenia, zastřený jako v mlhách, rozervanýa nespojilý často — je přece jen výtvorem genia a nese jeho stopy. Obsahově jest pokračováním „Z mého života“ navazujíc na poslední jeho větu, na kata- strofu ohluchnuti. „Víření hudby u člověka, který ztratil sluch,“ toť dle slov místra, zaznamenaných drem. V. Zeleným, zde hlavním obsahem. Vyjádřuje jej nejplněji prvá věta, jejíž zvláštní uspořádání pří- padně přimyká se k náladě rozervanosti, sklíčenosti a bolu, jež má líčiti. Věla druhá je zase hudebně nej- celistvější a nejjasnější, skoro onoho národně pod- barveného rázu, jejž uvykli jsme jaksi sumárně na- zývati „dvořákovským“. Co následuje po těchto dvou větách, toho účelnost jest již zatemněna. Jsou tu skoky v hudební logice a zase spoje, jichž Smelana za svého jasu a světla solva byl by napsal. Věci ne- dopovězené, temně. To ovšem nesmí nám vaditi, aby- chom si díla nectili jako relikvie největšího našeho skladatele z chmur jeho západu — než zmlkl docela
V Zelená
26 article
České kvarteto věnovalo dílu pietu největši Vedle něho postavilo na program Raffův klavírní kvartel z C-moll a Schubertův smyčcový kvintet C-dur. V tomto přispěl jim prof. Jan Burian, vždy spolehlivě zapadající v jemný soubor slavných kvar- letistů, v onom prof. Jos. Jiránek svou produševnělou. umělecky distinguovanou hrou. Kvariet Raffův je romanticky rozčeřen, hybný a rušný, se vzlelný mi. příjemnými, ale též sladce umdlévajícími v delsim průběhu myslenkami. Jich libeznosli třeba bylo by občas síly, jich vzletu mohutnějšího rozpěti. Jak jinak tomu s lahodou Schubertova kvinletu! Ta neumdlí vás nikdy, vždy znovu chcete se nořit do jejích prou- dů, přinášejících nejen libeznost, ale i svěžest, mají- cích nejen hravost rozčeřených vesele vzléla jících vlnek, ale i sílu veletoku. Čtvrtý letošní večer komorní byl zároveň stým řádným koncertem spolku. České kvartelo překo- návalo se při tomto domácím jubileu v dokonalosti. Vybralo si Dvořáka (G-dur op. 106), Beethovena (Es- dur op. 127) a Smetanu („Z mého života“). A jak České kvarteto hraje tyto mistry, víte. Jak je hraje, když ještě jaksi samo nad sebe chce vyniknouti, lze ještě tíže slovy postihnouti, než vůbec dostupno do- jem zvukové krásy přenésti ve slovo. To se musí sly- šeti, takové Dvořákovo adagio a scherzo, takové Beethovenovo „molto cantabile“, taková Smela nova polka či jeho srddce rozrývající a uchvacující přízvuky životního dramatu. Vše má v tom jejich podání svou jiskru, svou barvu, svou vlnu, svou nejvyšší harmo- nii zvukovou. Připojujeme se k nesčetným gratulan- tům, přejíce jubilujícím umělcům, aby i nadále osvěd- čili proti všem otřesům tu nezdolnou pevnost, která dosud z obou katastrof vnilřních vynesla umění je- jich vždy stejně zářící.
Raffův Schubertův profesor Burian Jos Jiránek Dvořák Beethoven Smetan Dvořákův Beethovenův Cmoll Cdur esodur op . 127
27 article
Svědomitost hudebního kronikáře nulká nás za- znamenati z posledních zjevů konceriních ještě vý- ročně houževnatě se vracející koncert místní pianist- ky, slč. Vilmy Čermákovy, jejíž zvučné kdysi jméno udržuje si stále svou jistou setrvačnost a své kruhy příznivců. Letošní koncert zajímal zvláště vystou- pením slč. Elsy Rénardovy-Liškovy, jež po delší době ukázala v Praze své pokroky. Přednes písní svědčil o její hudebnosti, šperková arie z „Fausta“ o jej operní způsobilosti, na níž poukazují nejen přednosti jejího hlasu, ale i zjevu. Také barytonista p. Jan Bok a houslistka miss lisa Veda Dutilingrova zkoušeli tu své první štěstí před obecenstvem, pěvec s větším zdarem, oba s mladistvou nezkušeností i upřímnosti. + Ševčíkovo kvazteto na svém turné po Haliči mezi jinými městy hrálo minulý týden v Krakově, Tarnově, Přemyšlu, Lvově a Stanislavově. Ve ivov- ském koncertu byli vedle kvartela Glazunova pro- vedeny opět s neobyčejným úspěchem Dvořákovy »Dumky«, v nichž klavírní part hrál krajan nás prof. V. Kurz. Tyto dny koncertuje kvarteto v Solii, Ruščuku. Varně a Cařihradu. + Z České Filharmonie. Dnes o 5. hod. odpol, spoluúčinkuje orchestr Č. F. na koncertě pro mládež v Nár. domé na Král. Vinohradech. Zejtra ve čivrtek
Čermákův Rénardův Liškův Faust Bok Dutilingrův Ševčíkův Stanislavův Glazunov Dvořákův Dumek profesor V Kurz Král Praha Halič Krakov Tarnov Přemyšl Lvov Solie Ruščuk Cařihrad Český filharmonie orchestra Č . F