1
masthead
3. dubna 1907. Císlo 91.
4
article
„Wiener Allg. Ztg.“ ve stati nade-
psané „Nejmlndší Mladočech“ věnuje takovýto
epitat dru. Eduardu G ré gr o vi-
„Vzásného osudu přáno bylo tomuto vzác
nému muži. Dožil se vítězství strany jim zal
žené, ale dožil se také, že vítězná strana, jako
vždycky bývá, stala se zcela jinou, než byla
strana, dokud e vítězství bojovala. Ale dr. Ed.
Grégr jiným se nestal. Zůstal si věren až do
konce svého života. Stáří bylo malomocným proti
němu. Neučinilo starého Husitu mírnějšíma
také nikoli divočejším, nýbrž zemřel jako stejně
upřímný národní radikál, kterým byl ve svém
mládí, neboť ve slovníku zakladatele mladočeské
strany nebylo slova jednoho, slova oporiunismu.
Proto byl vůdcem své strany za boje, alo právě
proto nezůstal vůdcem po vítězství vybojovaném.
S drom. Eduardem Grégrem odešel nejma-
kantnější politický zjev rakouských dějin. S nim
zemřel muž, který věren zůstal svým zásadám
a který také po úspěchu nestal se jiným, než
byl, po stránce národně-radikální do možnosti
krajní.
Eduard Grégr nikdy nepropůjčoval své
ruky k podpoře reakce ani za národní vymože-
nosti. Porazil Staročechy a rozdrtil želozný kruh.
kterým přikován byl český lid na klerikalismus.
Nezapomenuta jest ona slavná řeč, ve které E.
Grégr povznesi pevný svůj hlas proti návrhu
prince Licehtensteina, kterým vydána
býti měla škola zase klerikálům všech konfes
na pospas. V tomto znamení bojoval a vítězii
Eduard Grégr a trpce pykali Staročechová
svazu, který pojil je s klerikály. Byli smefen
a dr. Eduard Grégr triumfoval dofinitivně nad
velikým svým krajanem Ladisl. Riegre m.
Wiener Allg
Ed
Grégr
E Grégr
Licehtenstein
doktor
Riegr
Staročechová svaz
5
article
Eduardu Grégrovi vtěleny byly vlastnosti.
kterýmí vyznamenávali se druhdy Husité.
Byl bojovnikem proti duševnímu úlisku a do
máhal se obnovení mocného státu českého. Skrz n
skrz, jsa idealistou, byl poctivým mužem. Nic ho ne-
zaleklo, persekuce ho nezastrašíly, žádné svody ho
nezlákaly. Tak stalo se, že 80letý muž byl vlnstn
nejmladším Mladočechem. Náleží k jině generac
Eduard Grégr a nezapomněl níkdy na idle ly
svého mládí a s ním zemřel jeden ze vzácných mniuzů
kteří si zůstali sami věrni do smrti.“
„Mittags-Zeitung v čele listu vyjadřuj
se takto: „Jeden z nejmarkanlnějších zjevů českéh
života národního, typická figura rakouského parla-
mentu s Eduardem Grégrem mizí s jeviště
Heroičtí dnové Grégrovy počali na českých táborech
kde v letech 80. s neslýchanou vehemencí vedl bo
proti Staročechům. Byl rozeným řečníkem táborovým
plný, planoucí vášně a úchvatný výmluvností, ktere
dán byl k disposici hlas mohutný, všemni akcenty
vibrující. Na říšské radě postoupil bned v řadě první..
Málokdy nějaká řeč v poslanecké sněmovně rakouske
učinila tak silný dojem jako jeho řeč o školní novel
Za zdrcujících ran v těto řeči plízil se prine Aloia
Liechtenstein němě a plaše ze zasedací síně.
kleráž otřásala se bouřlivou pochvalou ve všecl
prostorách. Osud jeho návrhu byl tim zpečeten.
Grégr
Grégrův
Aloius Liechtenstein
MittagsZeitung
6
article
Akční výbor národní strany svobodomnysln
na uctění památky dra. Eduarda Grégra. Násled-
kem úmrtí poslance dra. Eduarda Grégra svolal
poslanec dr. Škarda na včerejšek akční výbor
strany ku poradě o způsobu, jakým by vzdána
byla čest památce dra. Eduarda Grégra. Poradu.
jež konala se o čivrté hodině odpolední, zaháji
předseda poslanec dr. V. Škarda tímto projevem.
jejž účastníci schůze vyslechli stojíce: Žalostná
a truchlivá zpráva jest příčinou této dnošní našt
schůze Včera zemřel náhle ve svém venkov-
ském zátiší náš senior, jeden z nejzasloužilej-
ších politiků a vůdců, dr. Eduard Grégr. Ne-
minul ani měsíc od té doby, kdy jsme jej viděli
zdravého a svěžího, vládnoucího silami zcela
nepoměrnými k vysokému jeho věku, kdy jsme
jej viděli, stojícího před válným sjezdem naší
strany a slyšeli jsme jej mluvieího ke svým poli-
tickým přátelům a důvěrníkům strany naší.
Tohdy dr. Eduard Grégr s veškerým důrazem ce-
lého svého přosvědčení vyslovil úplný svůj sou-
hlas s vedením a směrem, kterým se strana naše
ubírá. V době, která pak náslodovala, ve krátké
té době vydán byl dr. Eduard Grégr útokům n
sněmu, jež však odrazil mohutnou silou, pro
svou věc získav přesvědčení všoch spravedli-
vých. Nyní, najednou stiženi jsme byli bolestným
sdělením, že dr. Eduard Grégr odešel do krajin,
ze kterých není návratu. Jsme příliš rozčileni
jeho skonem, abychom v této chvili již mohii
posouditi jeho život a změřiti velikost zásluli
jichž si získal o národ náš a o naši stranu. M
mladší vidíme a ctíme v dru. Eduardu Grégrov
jednoho z nejsilnějších zakladatelů naší strany
Grégr
doktor
Škarda
Grégrov
výbor národní strana
7
article
Náležel k nejzasloužilejším a k nejvlivnějším
Náležel k nejzasloužilejším a k nejvlivnějším
její vůdcům. Kdo sledoval tehdejší jeho práci,
ví, že on to byl, který při rozvoji strany stál
v čele všech důležitých její prácí, ba často šel
před stranou. On probouzel politické myšlenk
a konečně dosáhl toho, že jeho přesvědčení
českém postupu bylo schváleno celým národem.
Základem tohoto jeho přesvědčení byla myšlen-
ka, že národu našemu jest uvědomělým vývojo-
vým postupem dobývati svých práv vlastní posi-
tivní praci a vlastním příčiněním. Na této my-
šlence strana naše vyrostla, tato myšlenka dru.
Eduardu Grégrovi vlastní, stala se přesvědčením
strany a jejím působením stala se přesvědčením
národa. Na základě této své myšlenky byl dr.
Eduard Grégr činným ve shromáždění lidu, n
sněmu zemském i na radě říšské, kde všude nej-
srozumitelněji dovedl mluviti k českému lidu.
My všichni, kdož známe jeho zásluhy o vzmach
národní věci české a jeho význam pro stranu
naši a kteří nyní jsme a příště budeme pokra-
čovateli v jeho snahách, budeme v dru. Eduardu
Grégrovi vždy viděti zářivý příklad muže, který
všecky svoje síly, všechny dary svého ducha
všechnu svoji práci věnoval úspěchu a prospě-
chu národa; v tom budiž nám dr. Eduard Grégr
povždy vzorem. Proto jeho světlé památce pro-
voláváme slávu. Předseda dr. Škarda sdělil pak
že jménem strany projevii osobně soustrast ro-
dině zesnulého. Z akčního výboru byl potom zvo-
len komitét, který se zúčastní připrav pro do-
stojný pohřeb zesnulého, který dle svého přání
pochován bude ve Lštění.
Grégr
doktor
Lštění
8
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Prazo, 1. dubna. (K ú řad nické
otázce.) Německo-liberální časopisy podávají
podrobnější zprávy o poradě, kterou dne 17.
m. m. konali ministří Beck, Klein, Pacák a Pra-
de za příčinou obsazení soudeovských míst
v Čechách, a jež zůstala bezvýsledna. V poradě
vzaty na přetřes různé návrhy. Proti prvému
z nich, aby totiž soudní úřadníci v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku byli zapsání v jeden s po-
lečný status, vyslovil se co nejrozhodněji min.
Prade. V německých okresích jest nyní
uprázdněno 12 soudcovských míst; Prade žádal,
aby se všechna ta místa obsadila Němci. Dr.
Pacák poukázal na status, dle něhož mají nyní
pouze dv a Němci právo na postup. Ministr spra-
vedlnosti dr. Klein učinil sprostředkovaci ná-
vrh, aby se nyní jmenovalo pět Němců a sice
tři dle statu a na dvě místa aby se povolali
advokáti (jeden z Čech a jeden z Černovců).
Ale žádný z těchto návrhů nebyl přijat
Pak učiněn návrh (patrně z německé stra
ny), aby 100 auskuitantů bylo povýšeno za ad-
junkty, a sice 60 Němců a 40 Čechů, proto
prý, aby se ve statu upravila rovnováha. Proti
návrhu vyvstal dr. Pacák, načež min. Prade
ohlásil nový návrh pro příští poradu.
Konečně jednáno o klíč, dle něhož se maj
auskultanti povýšovati za adjunkty. Navržene,
aby Čechů byly vždy tři pěliny, Němců dvě ně-
tiny. Ale ani v tomio bodě nedocileno dohodv
(Správný poměr byl by 63 Čechiové k 37 Něm
cům. Pozn. red.)
Beck
Klein
Pacák
Prade
Němec
doktor
Čecho
Čechy
Morava
Slezsko
Černovec
Německo ec
9
title
Politické zprávy zahraničné.
10
article
V Praze, 2. dubns.
V Praze, 2. dubns.
Rozpuštění bavorského sněmu.
Rozhodnutím prinee vladaře Lnitpolla by
bavorský sněm rozpuštěn. Ovšem byl již- k roz-
puštění úplně zralý. Nové volby konati se budeu
31. května.
Anglo-ruská smlouva holovým dílem?
Pařížské »Patrie« píše se z Londýna: p
věst, že bylo vyjednávání anglo-ruské přerušeno
byla vyvrácena samou anglickou vládou. Naopak,
vyjednávání vedené mezi ruským ministrem
vnějších záležitostí a sirem Nicholsonem, angli
ckým vyslancem v Petrohradě, nikdy se tak
nedařilo, jako dnes. Jest nyní jisto, že smlouva
bude podepsána.
Rovněž jsou na zahraničném úřadě angli-
ckém přesvědčeni, že na podepsání smlouvy té,
leda že by se naskytla nepředvídaná překážka.
nebude třeba dlouho čekati. Zpozděno by mohl
býti jen tím, že do vyjednávání pojaty byly nyní
také otázky, týkající se Afganistanu a Ti-
betu. Třeba totiž některá ustanovení smlouvy
předložiti ještě i panovníkům orientalským, cl-
saři čínskému a emiru afganskému.
Pokud se týče nynějších styků mezi Angli
Nicholson
Angl
Praha
Londýn
Petrohrad
Afghánistán
Patria
11
article
a Ruskem, ujišťuje se oficialně, že, když
smlouva není ještě podepsána, e xistuje již
nyní mezi oběma státy skutečnt
a definitivní shoda.
Na příklad obě vlády postupují svorně v
věcech, jež se týkají Persie. Kdyby bylo
jinak tomu, byly by jistě poslední události vedly
k vážným zápletkám.
Dohoda anglo-ruská neohrožuje žádnéh
státu. Šetří celistvosti říše perské a zasahuje
jen do zvláštních zájmů, jež mají oba státy
této zemi.
U příležitosti této jest dobře ujistiti,ž
otázka dráhy bagdadské není pojata do obor
otázek zeměpisných, jež jsou předmětem vy
jednávání anglo-ruského. Bude o nich též jed-
náno, ale mezi všemi čtyřmi státy interesova-
nými (Anglil, Ruskem, Francií, Německem).
Pokud se Persie týče, ujišťuje se roz-
hodně, že Rusko nebude jednati nikdy bez před
chozího potazu u vlády britské a na vzájem
že Anglie, dříve nežli se ujme akce jakékoliv
oznámi ji v Petrohradě.
Oznamovalo se (?) v poslední době, ž
vojsko indické vstoupilo do Persie. Běží ale jen
o oddily, vyslané k ochraně vyslanectev
konsulátův a kteréž i za dob klidných jsou vy-
držovány na území perském. Nejsou to nežl
sbory ochranné.
Ostatně nie nenasvědčuje tomu, že by bez
pečnost cizinců v Persii byla ohrožena
Kdyby tomu bylo jinak, bylo by zakročení
činné nezbytným. Jest možno, že by Rusko
musilo potom provésti nějskou vojenskou de-
monstraci na severu Persie, ale jak již řečeno.
každé rozhodnuti ruské vlády v tomto směru
bylo by prostě výsledkem dohovorů mezí oběma
vládami.«
Smlouvou anglo-ruskou bude po odbočen
Italie, Španělska a Norska a při známých proti-
vách franko-německých a dánsko-německých
osamocení Německa dokonán
Smlouva ona má tudíž i pro nás nesmírnou d-
ležitost. Bude ovšem potom na vůli a na rozumu
Rakouska, bude-li chtít brátí podll — na tomt
skvělém osamocení Německa.
Rusko
Persie
Francie
Německo
Anglie
Petrohrad
Španělsko
Norsko
Rakousko
12
article
Připravy k uvítání panovníka
v Praze.
Včera dopoledne konala se místní komise, slo-
žená ze zástupců obce pražské a zeměpanských
úřadů, aby stanovila přesné disposice k uvitání pa-
novníka při přijezdu jeho do Prahy.
Po 9. hodině dopol. dostavili se k nádraží Fran-
tiška Josefa zástupcové obce pražské op. starost
dr. Grož, členové užšího odboru pořadatelského před-
seda Seifert, místopředsodové Voill a Schrotter, ob. st
Červený, řed. Ilansl, Lada a Maděra, za slavnostní
kancelir přednosla presidtilní kanceláře mag. se-
krctár p. Borůvka, vreh. inž. arch. p. Velich a mas.
koncipísta p. Cach. Za místodržitelské praesidium
dostavili se pp. dvor. rada Herget a místodržitelský
sekrelár Taulermann, za policejní ředilelství dvorní
rada Křikava, centrální inspektor Rehne, komisař dr.
Peters a komisař P'okorný, za ozbrojené měšťanské
sbory podplukovník Staus a majoři Balatka a Ilavlí-
ček. Záslupcové reditelství c. k. státních drah dvo.
rada Marek, vrch. ilsp. Neumann, přednosta stanic
Guber a vrchní komisar arch. Havelka očekávali př-
chod ostatních členů komise před nádra žím,
Díe dosavadních disposic zřízen bude na perroně
slavnostní slan, kde bude panovník uvítán p. staro-
stou drem. Grošem a nejvyššími hodnosty autonom-
nímí a zeměpanskými, půjde pak kolem čestné sel-
niny, při niž bude umíslěna také generalita a důstoj-
nictvo, k východu z nádražl.
Při východu z budovy nádražní Budou státip
pravé straně záslupcové samosprávných zastupitel-
stev a úřadů okolních, po levé straně sbor obecníeh
starších a magistrát král. hlav. města Prahy, obecn
a státní úřadnictvo a representanti předních korporac
vědeckých a stavovských.
Fran
Josef
doktor
Grož
Seifert
Voill
Červená
Borůvka
Ing
Velich
Cach
Herget
Křikava
Peters
Staus
Balatka
Ilavlit
Marek
Neumann
Havelka
Groš
Praha
Guber
P ' okorný
13
article
Prostora před nádražím proměněna bude uza-
vřenou dekorací ve slavnostní dvoranu; proti nádra
bude zřizena nádherná dekorační stěna, zdobená so-
chami, při níž na stupních stáli bude zvaně obecen-
sivo v počtu ovšem velmi obmezeném. Vstup do pro-
stranství před nádražím povolen bude pouze na vslu-
penky-
Ozhrojené sbory měšťanské sláti budou po obot
stranách Sadové silnice mezi slavnostním dvorem
první slavnostní branou v Sadové silnici
Komise projednala zejména otázky týkajícís
jízdního jádu; podrobně předpisy o tom budou v čs
vydány policejním ředitelstvím. Na to odebrali s
členové komise Gromě zástupců železničního ředilel-
stvý ko slavenišli severníhio pillře azanačního mosu
na silnici pod Letnou, kde jak povědomo, budes
konati slavnost kladení závěrečného kamene k mostu
Zde očekávali komisi předseda odkioru okrašlovacíh
pan stav. rada K. Vlček a členové dozorčí komise
nad stavbou mostu pp. stav. Seifert, Ant. Novotný,
místodrž. stav. rada Weingärtner, dále pp. stav. rad
Soukup a inž. Trča za úřad stavební, vrch. komisaři
dr. Samuel a Buršík za komisařství na Míalé stran
a v Holešovicích.
Pro stisněnost místa Eude nutno omezili pří-
stup ke slavnosti na poměrně malý počet hostů; obe-
censtvu přístup vůbec nebude dovolen a budou si-
nice pod Letnou i okolní partie sadů letenských p
dobu slavnosti obecenstvu uzavřeny. Komise projed-
návala i zde otázku jízdního řádu, jež na tomto míst
působí zvláštní obtíze.
Do Prahy přijeli včera důstojníci císařské tělesné
cardy, kteří zde setrvají až do odjezdu panovník
Mužstvo gardy — 25 mužů — přibude do Prahy
v nejbližších dnoch.
K Vlček
Seifert
Antonín
Novotná
Weingärtner
Soukup
Ing
doktor
Samuel
Buršík
Letná
Holešovice
Praha
14
article
Návštěva císařová v Národopisném musen v za-
hradě Kinských. Společnost Národopisného musea
českoslovanského byla vyrozuměna přípisemí prae-
sidia místodržitelství, že panovník poctí za doby
svého pobytu Národopisné museum nejvyšší svojí ná-
vštěvou. Rada musejní učinila ihned obsáhlé př-
pravné kroky ke slavnostnímu uvítání. Přípravy k vý-
zdobě musca jsou již v plném proudu. Programí pro-
hlídky musea je již stanoven. Panovník přijede k do-
lejšímu hlavnímu vchodu do Národopisného muse
českoslovanského, načež bude uvítán — neboť zde
ponejprv vstoupí na půdu smíchovskou — zástupi
města a okresu smíchovského v přízemním sále mu-
sea. Předseda společnosti, univ. prof. dr. Jindřieh
Matiegka, bude jej očekávati na vnitřním hlavním
schodišti; na to bude panovník uveden dlo zasedaní
síně v hořejších místnostech musejních, kde bude
shromá žděna musejní rada. Po uvítání předsedou
po představení rady projde císař síně vyšívek a kroj
a sbírky keramické, kde bude podán výklad členy
musejní rady pp. univ. prol. drem. Niederlem a doc.
čes. university drem. Tillem. Před odchodem bude
požádán císař místopředsedou společnosti univ. prot
drem. A. Krausem o podpis do pamětní knihy. Na t
vyjde hořejším východem a pojede kolem úslavu
hluchoněmých do kláštera Saere-Cocur.
Kinská
profesor
doktor
Jindřieh Matiegka
Niederle
docent
čes
Till
A Kraus
národopisný muzeum
SaereCocur
15
article
Spolky, korporace a ústavy, které zúčastnitise
chtěji korporativně špalíru, jenž uspořádán bude při
příjezdu panovníka do Prahy, vyzývají se opětně.
aby se nejdéle do 4. dubna 1907 v úřadních
hodinách od 8 do 2 přihlásily písemně neb ústně v re-
dakci pražského adresáře čp. 267—I. v Bellemské
ulici č. 11, mezzanin, č. telef. 930, jež pověřena jest
přijímati tyto přihlášky, a udaly počet členstva,
které hodlá se zůčastniti, dále, zdali zůčastní se člen-
stvo v stejnokroji, s praporem neb eventuálně hud-
bou. K došlým dolazům jednotlivých spolků sděluje
se, že u c. k. policejního reditelsiví účastenství pi
špaliru zvláště hlásiti netřeba.
Doba příjezdu panovníka a pořad špalíru Bude
svého času ve veřejných lislech oznámen
Praha
Bellemský ulice
16
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Sdružené národní korporace v Praze VIII.
(Libni) pořádají ve čtvrtek dne 4. dubna t. r
o půl 8. hod. večer v místnostech restauraee
„U Exnerů“ pro své členy a pozvané hosty
voličskou schůzí s přednáškou p. JUDra.J.
Vejvara, místopředsedy výkonného výboru
národní strany svobodomyslné, „O způsobu vo-
lení do říšské rady dle nového zákona voleb-
ního“. Po přednášce volný rozhovor.
Důvěrníci okresů volební skupiny 55 z
Sedlce, Sedlčan, Votic a Neveklova
sešli se dne 1. dubna ve Voticích, aby se pora-
dili o kandidatuře pro tuto volební skupinu. De-
bata vyvrcholila za přítomnosti člena akčníh
výboru JUDra. V. Ulrycha v jednomyslné usne-
sení, aby kandidatura nabídnuta byla zemskému
poslanci p. Janu K ožmínovi, rolníku v Ne-
chvalicích. Panu Kožmín kandidaturu tuto při-
jal a na dotaz mezi debatou učiněný prohlásil.
že se kandidatury pro říšskou radu ve prospěci
katolického ngrárníka nevzdal, vzdáti se ani ne-
mohl, poněvadž mu dosud kandidatura ta nabí-
nuta nebyla, a že v žádném spojení se stranou
agrární není a nobyl.
Exner
JUDr
J Vejvar
V Ulrych
Jan
Kožmín
Praha
Libeň
Sedlec
Sedlčany
Votice
Neveklov
národní strana
Judra
17
article
Politické schůze. Členská schůze Politi-
ckého spolku pro okres vinohradský koná se
v neděli dne 7. dubna t. r. o 3. hod. odp. v ho-
stinci p. Klimeše v Dolní Krči. Pořad: 1.
Rozhovor o politické sifuaci a volbách do říšské
rady. Zahájí p. JUDr. E. Körner. 2. Volné ná-
vrhy. Hosté zvaní a členy uvedení mají přístup.
z Čerčan, 1. dubna t. r. Na čelně navštívené
schůzi důvěrníků nár. strany svobodomyslné prohlá-
šen téměř jednomyslně kandidátem za venkovský
okres Benešov atd. dosavadní zemský i říšský posl.
pan Karel Loula, rolník a okresní starosta
z Dnespek.
Všeúřadnický volební komitét pro VIII. volební
okres svolává na středu dne 3. dubna t. r. o 1/28.
hodině večerní do dvorany akcionářského pivovaru
na Smíchově veřejnou voličskou schů zi,
do kteréž pozváni jsou oficiálně prohlášení kandidáti
poslanectví do říšské rady, pánové: J. Neuma n n,
vrehn. insp. st. drah za skoncentrované strany staro-
a mladočeskou; prof. Ph. dr. Břetislav Foustka za-
českou stranu pokrokovou, a bostinský František
Regner za stranu sociálně-demokratickou.
Klimeš
JUDr
E Körner
Loula
fón
doktor
Foustka
Regner
Dolní Krč
Čerčany
Benešov
Smíchov
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Ve včerejší schůzi akčního výboru
národní strany svobodomyslné byla nejprve
uetěna památka zesnulého právě posla nce dra.
Eduarda Grégra. Potom byla vyřízena celá fada zá-
ležitostí volebních; mimo jiné schválena byla kan-
didatura poslance Karla Louly, rolníka a okr.
starosty v Dnespekách, za skupinu okresů bene-
šovského, jilovského a řičanského a kandidatura
posl. Jana K ož mín a, rolníka a okr. starosty
v Nechvalicích, za skupinu okresů sedlčanského,
sedleckého, votického a neveklovského.
— Prof. Sauer o německých vysokých
školách zdejších uveřejnil v »Boh.« delsí článek,
který není ničím jiným, leč nastavením jeho
nedávné verbiřské studie, uveřejněné v »Deutsche
Arbeit«. S nemalým pathosem ujišťuje pan
prof. Sauer, že všechny německé nápady, pře-
stéhovati německou universitu z Prahy někam
do klidnějšího města, jsou odčiněny a že Němci
v Čechách ani na to nepomýšlejí (!2) utvořiti
si nějaké Trentino, jemuž by hlavní město schá-
zelo, drži prý se pevně Prahy, gravituji do ni,
ano milují prý Prahu! Pisatel vypočítává, co
všechno se strany Němců bylo učiněno, aby
německé vysoké školy v Praze byly zachovány,
aby jich frekvence vzrostla i haranguje německé
kupectvo v Čechách, aby si nedalo libiti zřízení
vysokého obchodního učiliště při české technice.
leda pod tou podmínkou, bude-li zřízena i při
technice německá vysoká škola obchodní, také
vysoké zemědělské učiliště musí prý býti zří-
zeno při německé technice na způsob českého.
Grégr
Loula
Jan
profesor
Sauer
Němec
Nechvalice
votický
Praha
Čechy
akční výbor národní strana
Deutsche Arbeit
19
article
Ostatně již se uvažuje o tom, aby německá
zemědělská akademie z Libverdy
byla přeložena do Prahy a tu k ně-
mecké technice přičleněna, čímž by se jejt pře-
vzetí se strany státu stalo nutným. Podaří-l
se toto splynutí, tož nebude prý od Němeů déle.
strpěno, aby báňská akademie v Pří-
brami živořila po utrakvisticku,
nýbrž německé montanistické kursy budou
připojeny k německé technice v Praze,
tak že tu vznikne ústřední ústav první
třídy. Od tohoto posílení vysokých škol v Praze
doufá prof. Sauer v první řadě posílení němectví
v zemském hlavním městě. A toto posllen
pražského němectví jest jedním
z nejdůležitějších požadavků ně-
meckých k nastávajícímu smír-
nému dohovoru mezi oběma národnostmi.
Prof. Sauer připomíná svůj článek z »D. Arb.«,
jímž zval německé studentstvo, aby studovalo
v Praze a přicházeje na poznámky našeho listu,
k tomuto jeho článku přičiněné, staví se dojmutým.
Ličí Prahu jakožto propast vražednou, ale přes to
prý volá k německým studentům, že jejich místo
je zde: »V naší, v naší německé, v
naší krásné německéPraze!« To prý
jest hlas lásky, nikoli nenávisti, a prof. Sauer
pláče takto: »Tam, kde voláme po lásce, tam
se nám ozývá vsude slovo: boj !« Děkujeme za
lásku páně profesorovu, kterýž hned na to
píše: Němci musí Prahu nejen držeti, nýbrž
v pravém slova smyslu krok za krokem zpět
dobývati, až my Němci s Čechy tu budeme
státi zase rovnoprávni, až nabudeme zase po-
dílu nám náležitého na správě všech veřejných
záležitosti v Praze. Pan profesor rozčiluje se
na nás ještě asi na dvou sloupeích velmi vzlet-
ným způsobem, i nelze mu odpověděti jinak,
leč prostým odkázáním na fakt, na němž nelze
nie rozhorlováním měniti, poněvadž jest sou-
hrnem živelních sil. Každý zostřený německý útok
na Prahu k tomu účelu, aby její ráz byl zutra-
profesor
Sauer
profesorův
Němec
Praha
německý zemědělský akademie z Libverda
báňský akademie
Ličit Praha
20
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= Výroční výstava v Rudolfinu dodržel
svoji mnohaletou tradici a byla k Velkonocím
otevřena. Tentokráte výstava jak náleží zrefor-
movaná. Na první pohled to poznáte, rozevřete-l
zatim i jen seznum výstavní. Loni 983, letos
278 čisel a z těch připadá plné sto na listy
grafik. Nelřeba tudíž vstupujícímu, aby se obával
nespočitaných čtverečných kilometrů pomalo-
vaného plátna a může předpokládati, že také
výběr se lépe zdařil nežli jako při dosavadních
návalech. Vstoupite do vnilř a jste vskutku ve
výstavě dnešních požadavků. Po vysokém
studené prázdněm dvoru ani památky. Doň
místností kolem něho jsou vpraveny nově, při-
měřené velikosti, skromně a úhledně dekioro
vané, o bílých, šedých nebo černavých stěnách
s diskretním lemováním. Na nich visí obrazu
v jedné řadě a takových vzdálenostech, že každí
o sobě přichází k platnosti právě takou silou“
jakou sám má. Zisk z tohoto uspořádání při-
cházi také galerii v prvním patře. Zůstala ne-
tknuta. Nebylo třeba její správě sundavati ob-
razy se stén, skládali je do beden, stěhovati
skřině, ukládati vše do podzemních skladista
na půl roku zredukovali obrazárnu na polo-
vinu, ne-li ještě vicc. Ani jejím obrazům ta-
kové stéhování nebylo zdrávo. Rozhodujíci či-
nilelé měli by se pilně o to starat, aby tent
modus výstavní a úprava výstavy zůstaly na
dále, aspoň na tak dlouho, dokud nebudeme
míti novou a stálou budovu pro občasné výstavy
nového umění.
V Rudolfinu zanášejí se ještě jinými dal-
šími plány a nejeden z nich slibuje splnění
našich starých, přečasto opakovaných přání
požadavků. Tak na př. tato »Výroční« výstava
měla by správně něsti titul »Jarní«, poněvadž
bude později doplněna výstavou »Podzimnie
asi stejného rozsahu. Nově vyziskané mistnost
Rozhodujík
Rudolfinum
21
article
měly by zůstati ve své úpravě státi, neboť mezi
tuto Jarní a příští Podzimní mají býti v leté
vsunuty některé souborné výstavy menšího roz-
sahu. Proto byly teď zásadně vyloučeny z pro-
gramu. Patrno, že v Rudolfinu Krasoumná
jednota chce nyní pilněji a činnější zúčastnit se
pražského ruchu výstavního. Meunierova výstava
a Spolku německých umělců byly už pěknou
předzvěstí tohoto nově započatého obdobl.
První projití a problédnuli »Výroční« vj-
stavy zaznamená nám v paměť několik jmen
děl, žádajících zvláštní pozornosti. Plastika, jen
v malých rozměrech, vítá hned u vchodu. Nabé
ženy Jana Štursy (9 a 95) mají těla pěkné
modelace; plakety O. Španiela (33) vyniksjí
jistotou reliefní kresby a hebkosti plastiky;
Jos. Šejnost a Karel Petr (37) jsou nové
přihlášky mladých; Feodorovna Riessov á se
svým »Polibkem« (8) podává svoji variaci na
známé dnes thema. Z českých malířů E. Ho-
lárek přednáší své sny za »Stmívání« (17) do
velkých rozměrů kresbou zvláště pečlivou, Jos.
Meunierův
Štursa
O Španiel
Šejnost
Karel Petr
Rudolfinum
Jos
22
article
Štolovský, tuším nováček, učinil nadějný
pokus o vnitřek přitmělé koželužny (21) Mari
Chodounská v sytě barevném motivu ze
Slovinska (25) vyrostla překvapivě. A. Němeje
(27) je jemný a pevný, L. Kuba zvláště zají-
mavý v krajinném obraze »Tábora u Lipan«
(48); potom Jos. Langer a F. Kaván,
třeba poněkud přepjatý v barvě, Jan Honza,
L. Vacátko s dobrými koňmi v popředí ( 86.
Jos. Král s výbornými monumentními studiem
z nádraží, Langer (50), Lolek. Rudol
Veyryeh (78) a H. Emingerová dobř
zastupují podobizny aj-
Z cizích je zesnulý koloristický náružive
A. Monticelli (75) naprostou novinko
v Praze, rovněž kapriciosní Z. von Haber-
mann (61) H. Zügel má zde famosní obrazy
zvířat a světel, jeho žák E. Hegenbar th
drží se těsně vedle něho; L. Dettm a nn
vystupuje s vyrovnaným pathosem v ponurém
kraji po těžké bouři; E. Kühl se znamenitým
interierem z některého hansovního města: M
Liebermann ukazuje jádro svého umění (65).
K tomu se druží litografie Jeana Vebera,
a Léandra pikantního humoru, Toulou se-
Lautreca bizarrní pravdivosti, visie F an-
tin-L atourovy a k nim letky Heluo vy
Raffačllih o, barevné, nesimpressiosmy Paula
Signaca a závěr tvoří čtyřicet leptů .
Štolovský
Chodounská
A Němej
Langer
F Kaván
Jan Honza
L Vacátko
Lolek
H Emingerová
A Monticelli
Z Haber
H Zügel
E Hegenbar
E Kühl
Liebermann
Veber
Signaco
Slovinsko
Kuba
Tábor
Lipany
Praha
NN
Rudol Veyryeh
23
article
Ropsa.
Ropsa.
= z Hodonína (Morava) oznamuje se nám
Zde konána 23. m. m. schůze umělců, kteří
se usnesli pořádati od 5. května do 5. června vý
stavu, již se mají účastniti všichni uměle
moravští: Zvěřina, Mucha, Uprka, Švabinský
Kalvoda, Köhler, Fr. Uprka, Štursa, Jaroněk, Lolek,
Vorlová, Gardavská, Blažek, Skopalík a jiní budou
zastoupeni. Už v červenci r. 1906 byla Jožkou Uprkou
svolána poradní schůze umělců a jejich přátel hlavně
z jižní Moravy do Luhačovic, kde bylo ujednáno,
aby r. 1907 na jaře byla pořádána moravská výstava
umělecká a to v některé význačné vesnici slovácké,
v Rohatci, Hroznové Lhotě nebo Vlčnově. Než ne-
nalezlo se tam vhodných místuostí pro uměleckou
výstavu, a na postavení zvláštního výstavního pavi-
lonu nemohlo se pomýšleti. A když ani v Brně ani
v Lužánkách pro tamější poměry to nebylo možno,
došlo na Hodonín. Zde bude umístěna v Besedním
domě. Při schůzi zmíněné architekti Blažek a Skopa-
lik sestavili plán, jak výstavní místnosti Besedního
domu účelně upraviti. Je naděje, že Občanská záložna,
která jest majitelkou Besedního domu, přijde pořada-
telstvu vstříc, aby by lo lze výstavní mistnosti upraviti
co nejvkusněji a pro moravskou výstavu uměleckou
rázu repraesentačaího nejvhodněj.
Výstavu Fr. B. Doubka v Čes. Budějovicích
p řáda tamní spolek »Osvěta«. Potrvá celý doben.
Vedle velkých obrazů olejových (Anděl míru, Ranní
návštěva, Beznadějné lásky atd.) obsahuje akve rely
tušové, rudkové a uhlové kresby. Celkem 50 čísel.
=Výstavy denně otovřené: Výroční výstava
Od 9 do 6 hodin.
Krasoumné jednoty v Rudolfinu.
— Topičův salon (novější práce F. Engelm üllera)
Od 9 do 7 hod. — Výstava starého poreslaaou, vějir
a mimatur v dívčí škole u sv. Voj ěcha. Od 9 do
5 hodin.
Zvěřina
Mucha
Uprka
Švabinský Kalvoda
Köhler
Štursa
Jaroněk
Lolek
Vorlová
Gardavská
Blažek
Skopalík
Skop
Čes
Topičův
F Engelm
Hodonín
Morava
Francie
Luhačovice
Rohatec
hroznový Lhota
Vlčnov
Brno
Lužánky
Rudolfinum
24
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerty. Poslední dva večery Českého spolku
pro komorní hudbu poskytly zajímavé srovnání. Prvý
z nich přinesi Smelanovo smyčcové kvarteto z D moll
druhý — v pořádku tedy opačném — kvarteto „Z mě-
ho života“ E-moll. Krok jediného tónu leží mezi to-
ninami obou děl, ale jakoby mezi nimi ležela cel
propast. Prvé kvartelo Smetanovo, E-moll, je dílo
gevia, který mnoho trpěl, ale jehož duch odolával
svému utrpení, byl ještě silný dost, aby utrpení to
vykrystalisovalo se v něm v umělecké dílo nového
slohu a neslýchaných krás, aby vyprávěje o svěm
neštěstí, rozdělil světlo a stín, hroužil se s důvěrnost
stejnou do vzpomínek jasných, jako v chmury, které
ho obklopily a s jistotou smělého potápěče vylovi
z rozbouřeného nitra perly nejvzácnější. Celý zivol
odráží se v jich lesku. Druhé kvarteto D-moll je dil
trpícího ducha. Utrpení samo. Není nám proto měně
drahá, a za jeho rehabilitaci jsme „Českému kvartelu
vděční. Kvartetní literatura naše není tak bohata.
Smelanův
Smetanův
25
article
abychom vylučovati z ní směli dílo, které třeba výtvor
chorého zenia, zastřený jako v mlhách, rozervanýa
nespojilý často — je přece jen výtvorem genia a nese
jeho stopy. Obsahově jest pokračováním „Z mého
života“ navazujíc na poslední jeho větu, na kata-
strofu ohluchnuti. „Víření hudby u člověka, který
ztratil sluch,“ toť dle slov místra, zaznamenaných
drem. V. Zeleným, zde hlavním obsahem. Vyjádřuje
jej nejplněji prvá věta, jejíž zvláštní uspořádání pří-
padně přimyká se k náladě rozervanosti, sklíčenosti
a bolu, jež má líčiti. Věla druhá je zase hudebně nej-
celistvější a nejjasnější, skoro onoho národně pod-
barveného rázu, jejž uvykli jsme jaksi sumárně na-
zývati „dvořákovským“. Co následuje po těchto dvou
větách, toho účelnost jest již zatemněna. Jsou tu
skoky v hudební logice a zase spoje, jichž Smelana
za svého jasu a světla solva byl by napsal. Věci ne-
dopovězené, temně. To ovšem nesmí nám vaditi, aby-
chom si díla nectili jako relikvie největšího našeho
skladatele z chmur jeho západu — než zmlkl docela
V Zelená
26
article
České kvarteto věnovalo dílu pietu největši
Vedle něho postavilo na program Raffův klavírní
kvartel z C-moll a Schubertův smyčcový kvintet
C-dur. V tomto přispěl jim prof. Jan Burian, vždy
spolehlivě zapadající v jemný soubor slavných kvar-
letistů, v onom prof. Jos. Jiránek svou produševnělou.
umělecky distinguovanou hrou. Kvariet Raffův je
romanticky rozčeřen, hybný a rušný, se vzlelný mi.
příjemnými, ale též sladce umdlévajícími v delsim
průběhu myslenkami. Jich libeznosli třeba bylo by
občas síly, jich vzletu mohutnějšího rozpěti. Jak jinak
tomu s lahodou Schubertova kvinletu! Ta neumdlí
vás nikdy, vždy znovu chcete se nořit do jejích prou-
dů, přinášejících nejen libeznost, ale i svěžest, mají-
cích nejen hravost rozčeřených vesele vzléla jících
vlnek, ale i sílu veletoku.
Čtvrtý letošní večer komorní byl zároveň stým
řádným koncertem spolku. České kvartelo překo-
návalo se při tomto domácím jubileu v dokonalosti.
Vybralo si Dvořáka (G-dur op. 106), Beethovena (Es-
dur op. 127) a Smetanu („Z mého života“). A jak
České kvarteto hraje tyto mistry, víte. Jak je hraje,
když ještě jaksi samo nad sebe chce vyniknouti, lze
ještě tíže slovy postihnouti, než vůbec dostupno do-
jem zvukové krásy přenésti ve slovo. To se musí sly-
šeti, takové Dvořákovo adagio a scherzo, takové
Beethovenovo „molto cantabile“, taková Smela nova
polka či jeho srddce rozrývající a uchvacující přízvuky
životního dramatu. Vše má v tom jejich podání svou
jiskru, svou barvu, svou vlnu, svou nejvyšší harmo-
nii zvukovou. Připojujeme se k nesčetným gratulan-
tům, přejíce jubilujícím umělcům, aby i nadále osvěd-
čili proti všem otřesům tu nezdolnou pevnost, která
dosud z obou katastrof vnilřních vynesla umění je-
jich vždy stejně zářící.
Raffův
Schubertův
profesor
Burian
Jos
Jiránek
Dvořák
Beethoven
Smetan
Dvořákův
Beethovenův
Cmoll
Cdur
esodur op . 127
27
article
Svědomitost hudebního kronikáře nulká nás za-
znamenati z posledních zjevů konceriních ještě vý-
ročně houževnatě se vracející koncert místní pianist-
ky, slč. Vilmy Čermákovy, jejíž zvučné kdysi jméno
udržuje si stále svou jistou setrvačnost a své kruhy
příznivců. Letošní koncert zajímal zvláště vystou-
pením slč. Elsy Rénardovy-Liškovy, jež po delší době
ukázala v Praze své pokroky. Přednes písní svědčil
o její hudebnosti, šperková arie z „Fausta“ o jej
operní způsobilosti, na níž poukazují nejen přednosti
jejího hlasu, ale i zjevu. Také barytonista p. Jan Bok
a houslistka miss lisa Veda Dutilingrova zkoušeli tu
své první štěstí před obecenstvem, pěvec s větším
zdarem, oba s mladistvou nezkušeností i upřímnosti.
+ Ševčíkovo kvazteto na svém turné po Haliči
mezi jinými městy hrálo minulý týden v Krakově,
Tarnově, Přemyšlu, Lvově a Stanislavově. Ve ivov-
ském koncertu byli vedle kvartela Glazunova pro-
vedeny opět s neobyčejným úspěchem Dvořákovy
»Dumky«, v nichž klavírní part hrál krajan nás
prof. V. Kurz. Tyto dny koncertuje kvarteto v Solii,
Ruščuku. Varně a Cařihradu.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 5. hod. odpol,
spoluúčinkuje orchestr Č. F. na koncertě pro mládež
v Nár. domé na Král. Vinohradech. Zejtra ve čivrtek
Čermákův
Rénardův
Liškův
Faust
Bok
Dutilingrův
Ševčíkův
Stanislavův
Glazunov
Dvořákův
Dumek
profesor
V Kurz
Král
Praha
Halič
Krakov
Tarnov
Přemyšl
Lvov
Solie
Ruščuk
Cařihrad
Český filharmonie
orchestra Č . F