2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
18. července 1913. Číslo 195.
4
article
vou. Udiveni hledáte vysvětlivky a čtete „make-
donští Slované“. Je to tedy nová národnost slo-
vanská, objevená teprve ve XX. století. Tito ma-
kedonští Slované jsou pak rozděleni na dva tá
bory, na Slovany dialektickými zvláštnostmi a bo-
hatstvím národních písní bližší Srbům a na cizej
ší jim. Zvláště podivný je důvod „bohatství ná
rodních písní“. Poněvadž Srbí mají hodně národ-
ních písní, pak tito Slované Makedonci, již jsou
bohati jimi, jsou Srbi. Ale což Srbi v rakouském
Banátu a Sremu, již naopak mají národních písní
pramálo, nejsou Srby?
To jsou ostatně maličkosti. Ale pojďme dále
Prof. Cvijič v textu, jímž vysvětluje mapu, prav
o těchto Slovanech makedonských, že je to jedna
amorfní masa, jež se dá hnisti libovolně ve formu
bulharskou nebo srbskou, dle toho, kdo ji vezme
do rukou, že je to národ bez národnostního uvě-
domění, bez svého nacionálního „já“
Tak tomu snad bylo kdysi. Teď však? Ted
prof. Cvijič hrubě uráží tento národ, tvrdí-li, žeje
amorfní, nacionálně lhostejný. Pak odkud ta po-
vstání makedonská? Jedno, dvě mohla by se při-
čísti agitatorům bulharským. Ale pak už by seji-
stě nedařila, kdyby v národě samém neklíčilo ja-
kési vědomi národnostní, rodící politické ideály
a touhu po osvobození i připojení ke svobodnému
Bulharsku. Vezměme na př. veliké, krvavé povstá-
ní bitoljské. Brali v něm účast všichnír muži i že-
ny, staří i mladí. Přes dvě stě vesníe bylo zpusto-
šeno, ženy násilněny, muži zabíjeni nebo žalářová-
ni — a přece? Energie toho lidu zlomena nebyla
politické ideály nevymizely, touha po svobodě ne-
seslábla.
Slovan
Srba
Srbí
Makedonec
Srb
profesor
Cvijič
Ted profesor
Banát
Srem
Bulharsko
5
article
Co by tomu řekli naši Češi na hranicích mo-
ravsko-slezských, kdyby přišel někdo a řekl jim:
„Vy nejste ani Češí, ani Poláci!“ Nebyla by to
trpká urážka jejich eti národní? Nebyla by to
křivda do nebe volající? Nu a vidite, taková křiv-
da se děje Makedoncům, již jsou dnes do kostí
Bulhary, již to také přes veškera honění od Turků
Řeků a dnes i Srbů veřejně vyznávají a raději pod-
slupují i smrt, než aby se své národnosti zřekli.
Naopak, radím mnohým svým krajanům, abysi
vzali z těchto dnešních Makedonců dobrý příklad,
jak třeba hájiti svou národnost i práva její. Je
ovšem pravda, že propaganda tu učinila mnoho,
ale ne všechno. Propaganda národnostní uvědo-
mění pouze urychlila, ale nevytvořila. Jako dobrý
příklad slouží kraj debrský. Debrsko je geografi-
cky odděleno od Makedonie, vzdáleno od měst
makedonských, z nichž bulharská kultura šířila s
na venkov a i jinak nepřístupné. Každého agitá-
tora cizího by byla jistě potkala smrt se strany
Arnautů, již Debrsko z velké části obývají a také
cizince nikde netrpí. A přec manifest debrský,v
překladu i českými listy přinesený, dokazuje, ž
jsou Debřané uvědomělými Bulharyl
Čech
Češit
Polák
Makedonec
Bulhar
Řek
Srba
Arnautu
Debrsko
Makedonie
6
article
Cvijič začíná Čechem Šafařikem a končí če-
chem Niederlem. Ale jen je jmenuje a necituj
jich. Proto ne, že tito nestranní učenci řekli prav-
de, a ta pravda mluví ve prospěch bulharský. ša-
fařík prý se mýlil (stejně jako A. Bouě) ve své
mapě. O Niederlovi se však už neodvažuje nikdo
něco podobného tvrditi. A proto mu musíme vě-
říti. Ale přece je jen podivné, jak mohl Šafařík
oné době, kdy nebylo dosuď ni exarchátu, nl Bul-
harska a tudiž nijaké propagandy, označiti Make-
donii za bulharskou? Vždyť ten šafařík mohl býti
spíše Srbofilem než Bulharofileml
Makedonie je bulharská, poněvadž jsou. Ma-
kedonci Bulhaři, tak jako Moravané jsou Čechy a
ne Moravany. Prof. Cvijič chce tu míti jakési Ma-
kedonce, jako kdysi existovali Moravci, Moravané
na rozdíl od Čechů z království, jako kdysi exi-
stoval jazyk moravský i národnost moravská. My
Češi stojíme daleko od Makedonie a proto může-
me chladně uvažovati a vysloviti soud nad ní. Na-
lezne se však některý Čech, jenž viděl mapy ša-
faříkovu. Florinského, Niederlovu, aby řekl. že je
Makedonie srbská?
Nevěřím, neboť tím by zneuznal vědu, zne-
uznal by především naše učencel
V Sofii, v červnu 1913.
Čecho
Šafařik
Niederle
Niederlův
Bulhar
Moravan
Cvijič
Moravec
Čech
Čo
Florinský
Makedonie
Ma
Čechy
Sofie
Moravan
7
article
ANTONI ZWAN.
ANTONI ZWAN.
sndl
cdtel
Národní hnutí jde nejednou spolu s hnutím
racovým a bývá podporováno národy téhož kme-
ne neb mluvícími jiným jazykem neb vyznávajícími
jinou víru. Viděli jsme to za doby druhého císař-
sťví, které dokončilo sjednocení Halie a nemálo
přispělo k osvobození Rumunů.
Velké události dějinné jsou nejednou výsled-
kem ragové politiky. Napoleon III., když nechte
jak ho každé dítě užívá. Proto je vnímavosl
první podmínkou umění. A kdo dovedesi
ochrániti za svého života onu vnímavost, ten
jest zajisté větší povahou než ostatní lidé.
kteří při jediné zkamenělé zásadě prospávají
všechen život. Víra v umění jest umělci totéž
jako povaha.
Umělec přeje si, aby co nejvíce prožil,
dožil a pronikl. Jest lovcem zkušeností. Na-
loží na svá bedra nejtěžší břímě, aby tím ji-
stěji cítil svou slabost. Teprve ve chvílích tra-
gických jest mu život velkolepým. Stvořilsi
svého boha, aby se silnějším, než je sám, mohl
pouštěti se v zápas. Padnouti v boji tom jest
mu větší slasti, než zvítěziti nad tisíci slabo-
chy. Teprve smrt matky, ženy nebo dětí, te-
prve nejjasnější nebo nejtěžší příhody v životě
jsou mu látkou k novým dílům. Nejprve jest
umělcem a potom otcem, mužem a synem.
Antoň Zwan
Rumun
Napoleon III
8
article
Zkušenosti jsou mu pokladnou, z niž bere, aby
bohatstvím krví i slzami nabytým zasypal ubo-
hého a lačnícího po něm blížního. Bezpro-
středně po zažité zkušenosti nedaří se mu ve-
liká díla; teprve až se mezi zkušenost a mezi
něj položí dálka, chápe se práce, která bývá
vždycky dobrou, dojímá-li čtenáře a diváka
a ne jenom samého umělce. Umělec bývá při
tom podružnou, posluchač hlavní osobností.
Umělec bez obecenstva podobal by se stro-
mu, jehož netrhané plody by na plných vět-
vích zahnívaly. Povolání umělcovo jest, aby
uštědřoval, a ne aby přijímal. Či lépe, umělec
bere, aby rozdával. Proto umělci bývají na-
mnoze nešťastní v životě. Nemohou se smnířiti
se svou osamělostí. Mučí je touha po požitku.
Ne ovšem, aby ukájeli dychtivost po rado-
stech života, jež jim před lačnými rty unikají
jako voda mezi prsty. Jen ti, kdo až do konce
uštědřují a dávají, mohou třetího dne, co byli
pohřbeni, vstáti z mrtvých. Toť pravý smys
učení Kristova i Tolstého.
dopustiti německých vlivů na bratrský národ, za-
čal válku pro kandidaturu Hohenzollera na špa-
nělský trůn. Válka z r. 1877 vznikla též na ra-
covém základě.
Takově hnutí překvapuje sousedy, tvořící jiné
plémě. Francie zaplatila Sedanem myšlenku jed-
noty latinské, Rusko pokořením na berlínském
sjezdě, kde byl slovanský ruch ztlumen.
Na konci minulého století hnutí propuklo s no-
vou silou, která se nedala ztlumiti, a zasáhlo
všechny země slovanské do nejzapadlejších koutů.
Kristův
Tolstý
Francie
Sedan
Rusko
9
article
Budí se Kašubi, které, jak se zdálo, již po-
hltil německý chřtán, pruské Slezsko po tolika
staletích shazuje se sebe pomalu železný plášt
německý. Kdo byl v Bosně a Hercegovině, musil
si všimnouti, že mnoho obyvatelů, aěkoli neopu-
stilo mohamedánské víry, s pýchou se hlásí ke
Slovanům. Slovanské hnutí šíři se od Baliického
moře po Jaderské až do zapadlých vísek italských
obydlených Slovany, kteří se doméhají národní
školy.
V Americe začínají velmi vážně jednatio
slovanském hnuti. Můžeme býti hrdi na to, že v te
míře, jak Němci tam snadno se odnárodňují, Slo-
vaně a zvláště Polácí jsou velmi nepoddajní a z-
chovávají si nejen obyčeje a náboženství, leč i ja-
zyk, čeho důkazem je množství slovanských den-
níků v Americe.
V každém kraji slovanský ruch jeví se jináče
Slováci, jako jední z nejpracovitějších Slovanů.
pomalu zabírají odvětví průmyslová a obchodn
a tak mají naději svrhnouti jařmo madarské. Slo-
vinci, o kterých před 30 lety málo věděli v Evropě
jsou dnes jedním z kulturních ohnisk Slovanstv
a živě účastní se všech sjezdů a vůbec slovanskéh
ruchu.
Kašubi
Baliický
Němec
Slovák
Slovanstv
Slezsko
Boseň a Hercegovina
Amerika
Evropa
10
article
Chorvaté, jako velmi čilý národ, stále výše
se pnou a za krátko budou tvořit zvláštní provin-
cii rakouské monarchie. Měl jsem loni příležitost
mluviti s chorvatskými pracovníky a posud jsem
pod dojmem jich kouzla; jakmile přijdou na théma
národního obrození, z očí se jim sypou jiskry.
Touha po životě politickém a nezlomná vůle jsou
znamením, které charakterisuje Chorvaty.
Češi, jdouce po stopách svých národních bu-
ditelů, rázem ujali se herkulovské vnitřní práce
ke znárodnění všeho, co se dalo. Jakmile se stali
pány ve svém kraji, tvoříce nejvysunutější stráž
vidouce nebezpečí německé, uhodili na poplach.
vyzývajíce všechny Slovany ke společné obraně
před prusko-německou potopou. Začali za tím úče-
lem pořádati slovanské sjezdy v Praze, aby pro-
budili vědomí a touhu po plemenné solidárnost
Založení Sokolů povzneslo tělesně i duševně če-
skou mládež. Jiné slovanské národy šly za tímt
příkladem, v krátce Praha stala se středem slo-
vanského ruchu. Češi začali posílati své učence
k Jihoslovanům a dnes beze sporu mají velký vliv
na celé západní a jižní Slovanstvo. Obrana Sl -
váků před maďarským útlakem přináší Čechům
čest před civilisovaným světem.
Poláci v říši ruské nejen že nic nevyzíska
ze slovanského ruchu, ale naopak jsou ve svých
národních citech ještě více utlačováni, nei
za doby povstání, těší se jen jedním „plusem
tužením poměrů s Čechy, které snad někdy budou
pojaty do spolku dvou nejbližších bratrských ná-
rodle.
Chorvat
Čech
Slovan
Sokol
Jihoslovan
Čecho
Polák
Praha
Čechy
11
article
Jaká škoda, že Halič je zaujata výlučně do-
mácími záležitostmi a nehraje té úlohy, kterou j
dává geograffeká poloha. Krakov mohl by tvořiti
centrum na způsob toho jako Praha, Lvov, ležící
na cestě, mohl by se státi atrakcí pro jižní Slo-
vany. Na neštěstí Halič dosud jest exploatačním
terrainem pro Němce. Velké knížectví poznaňské
a západní Prusko, jako nejexponovanější stráž
mají nejméně styků se slovanským hnutím. Boj
každou píď země a o každý dech tvoří hlavní je-
jich starost. Ale všechny utlačené národy slovan-
ské čerpají z toho heroického boje posilu k vy-
trvání.
Na nás v královstvi Polském slovanské hnutí
racové a národní mělo rozhodný vliv, lidé, kteříse
ho zříkají, nechápou, že od té doby, co jsme za-
čalí přihlížeti k tomu, jak jiné utlačené bratrské
národy nalezly dosti síly v sobě samých, aby zná-
rodnily, co se znárodniti dá, dospěli jsme k pře-
svědčení, že první naší povinností jest svrhnouti
německý a židovský primát v obchodu a průmyslu
Když mluvíme o slovanském hnutí, nesmím
opomenouti otázky ukrajinské, tak velmi kompli-
kované, o které Rusové často tvrdí, že jí není
Ukrajinské otázky skutečně před 30 léty nebylo
Rusíni haličtí dávali jen znamení života, agitace
v tom směru šla z Ruska prostřednictvím popů
a popovičů a měla vliv na probouzející se intel-
genci. Ještě před několika léty narazil osvobodí-
Vlad. Sí.
telský ruch ukrajinský na Velkorusy, setkal se
Němec
Rus
Rusín
Vlad
Halič
Krakov
Praha
Lvov
Prusko
Rusko
12
title
Slovanské hnutí.
13
article
Nadeházejí pro umělce i chvíle, kdy stvo-
řiv nové díto, upadá v pochybnosti, dá-li kdy
ještě podobu svým myšlenkám. A aby odolal
pochybnostem a snesl i nejtěžší pokušení
uchyluje se znovu k ženě, požitkům a zapo-
mnění. Šťasten jest jen tehdy, když se vyčer-
pává, když se dává, když sám sebe ničí. Ne-
rozhoduje jak, tvořením-li neb rozkožemi tě-
lesnými, a vinem, tím věrným druhem samo-
tářů; umělec pokaždé se stravuje a propadá.
A žena, onen symbol požitku, čím jiným jest
než samo umění. Žena stvořila kulturu. Umě-
lec, aby ovládl ženu, tvoří veliká, nevídaná
díla. Žena v sokyni té zveličila sebe. Třeba
že ji nenávidí, přece neupoušti od snahy, aby
očima sokyně své podmanila si umělce. či
lépe, žena, která miluje, bezděky přisvojuje
si myšlenky a cnosti milencovy, aby mu je
vrátila v podobě očištěné a ještě jasnější.
V tom je pravý úkol ženin. Strindbergovo
mínění, že žena muži vše cdnímá, není správ-
ný. Ve svých „Věřitelích“ jen zpola vyloži
poměr pohlavi. Pravda je, že žena svého druh
neustále olupuje, ale ne aby to, co odňala,
pro sebe podržela, nýbrž aby mu vše vrátila.
Správnějším jest názor Przybyszewského, že
pohlavní požitky vyčerpávají a ničí umělce.
Ale bez pohlaví není oplodnění. A úkolem ži-
veta není život, nýbrž tveření života. Ničeni
sebe, aby se novýmí tvary život obohatil. Jen
věda chce všechny jevy svéstí v několik stá-
lých nezměnitelných pravidel. Věda chce, aby
život byl slzavý, a proto poslední dobou onen
zoufalý boj, jejž podstupují primitivisté proti
pravidlům, tradicím, školám a vědomostem.
I filosof Bergson hlásá ve svých spisech tutéž
nauku. Přidává se k umělcům, kterých snahou
jest obohatiti život. Hlavní věcí jest vyjádřiti
se, ostatní jest podružno. Vyjádřiti se, či lépe
zničiti se: toť úkol každého umělce.
Strindbergův
Przybyszewský
Bergson
Uma
14
article
oposicí se strany Starorusů a t. zv. Moskalofilů.
kteří se těšili péči Svatojurců a zámožných bratru
za kordonem; byla chvíle, kdy se zdálo, že Ukra-
jinci v tom boji podlehnou. Zatím národnostní hau-
ti do té míry strhlo haličské Rusíny, že Ukrajine
začali stále více dobývati vlivu a při posledních
volbách úplně zvitězili nad Starorusíny, z nichž je
jeden byl zvolen.
Po poslední deklaraci poslané do dumy a po-
depsané více než stem veřejných pracovníků a bý-
valých poslanců, žádajících rovnoprávnosti a au-
tonomie pro Ukrajince v Rusku, není pochybnosti
že toto hnutí pomalu šíří se po kraji obydleném
Ukrajinci v říší ruské. Ostatně vláda, státní rada
i duma a část ruského tisku uspíšila toto hnute
cholmskou otázkou. Nenajde se snad ani jediný
člověk o zdravých smyslech, který by mohl Cholm-
čany počítati k Velkorusům. Tím, že utvořili zvlášt-
ní gubernii cholmskou, stvořili v říži ukrajinský
Piemonti Snad již příští pokolení Velkorusů budou
proklínat ty činitele, kteří z nenávisti k Polákům
podnítili nejnebezpečnějši věc postupujícího ple-
mene rusinského.
Loni viděli jsme poprvé Ukrajince v Praze n
slovanském sjezdě, drželi se stranou od Starorusů
Rusů i Poláků, ačkoliv jich chování bylo kor-
rektní, přece žádali kategoricky, aby byli oddělen
od ruských Sokolů Sokoly americkými. Není po-
chybnosti, že události balkánské urychlí o několil
desitiletí ukrajinskou věc.
Běloruské hnutí dosud příliš se nerozšířilo
počet inteligence k počtu Bělorusů jest velmi malý.
Rozděleni jsouce na pravoslavné a katolíky, žij
dosud v úplné shodě. Jaká škoda, že ruský tisl
obviňuje katoliky, že se snaží zpolonisovat Bělo-
rusy, uvádí atmostérý nepokoje do jediného kme-
ne slovanského, jehož vývoj mohl by jiti klidn
a bez vášní národních i náboženských.
Ukrajine
Starorusína
Ukrajinec
Velkorus
Polák
Rus
Rusko
Praha
Sokol Sokol
15
article
Kdo z Poláků navštívil slovanské kraje a viděl
zápal, jaký jímá vžechny ty větší i menší národy
a kdo má jen trochu orientačního smyslu, mus
nabýti přesvědčení, že my Poláci, podle počtu dru-
hý národ slovanský, jsme poslední kulturou. Mu-
síme se rozhodnouti, jakou úlohu máme hráti v
tomto hnutí, nedostatek tohota rozhodnutí může
nás zapřáhnouti do německého chomoutu, který
potáhneme jako koně, jež špatně krmí, ale za to
vydatně pohánějí bičem.
Jaký politický směr vezme slovanské hnutí
těžko předvídat. V Rakousku hledí naň s nekli-
dem, vytýkají mu náklonnost k Rusku, v Petrohra-
dě zase vlívné strany zrádeují je, že prý směřuje
k rozkouskování Ruska. Ponlední obrat tohoto ru-
chu ve prospěch té neb oné monarchie bezpodmí-
nečně bude záviseti od toho, kde se najdou pro-
zíravější státníci, zda ve Vídní či v Petrohradě.
Na potvrzení toho, že Polácí odehrají prvo-
třídní úlohu v tomto hnutí, dovolím si citovati
mínění jednoho z předních francouzských politiků
Pan René Pinon, odpovídaje na můj list, píše
toto: (V překladu.)
„Sdílím úplně Vaše mínění: kličem evrop
ské politiky je nyní Polsko, i je zvláštní ctí pro
Vaši zemi a pro myšlenku mezinárodní spra-
vedlnosti, že otázka Polska nikdy nebyla život-
nější. Mezi Rakouskem a Ruskem panuje boj-
jde o to, věděti, který z obou států koneční
rozebere druhý, a v tom i onom případě stane
se Polsko jedním z nástrojů rozebrání a bude
z toho také míti prospěch.
Na Vás Polácích jest, abyste dobře věděli
kde je Vaše budouenost a Váš zájem. Dle mého
úsudku nemůže býti jinde, než se Slovany.
Polák
Polácet
Pinon
Rakousko
Rusko
Petrohr
Vídeň
Petrohrad
Polsko
Slovan
16
article
Němci budou vždycky chtít germanisovati.“
Pan René Pinon, který po smrtí Anatola Leroy-
Beaulliea převzal stolici politických věd, od doby
balkánského převratu obrátil na sebe pozornost
politiků. V „Revue des Deux Mondes“ před ně-
kolika léty prorocky předpověděl úpadek Turecka.
varuje Mladoturky, nezanechají-li centralisace
nezmění-li chování vůči ostatním národům, že jist
způsobí pád státu.
List pana René Pinona ze 17. března začíná
se uskutečňovat. Bratrovražedná válka na Balkáně
jest beze sporu následkem antagonismu rakousko-
ruského. Vmísení se Rumunska, které čekalo,
se obě dvě strany vyčerpají, jest taktikou, prakti-
kovanou protoplasty krále Karla. Celou svou ve-
likost Hohenzollerové váěčí dovednému podněco-
vání jedněch Slovanů proti druhým. Rusko-něme-
cká konvence za našeho nešťastného povstání
usnadníla Prusům vítězství v letech 1866 a 1870
Rumunský národ může však jednou draho zaplatiti
hohenzollernskou politiku, neboť, jakmile jednou
Slované se dohodnou, jistě nezapomenou toho
ošklivého činu.
Rumunská mládež, která se učí ve Francii,
spěchajíc do války, opouštěla Paříž s voláním-
„Vive la Francel. Apelujíc tím na ragové cily
Latinů, tak dojala Francouze, že Clemenceau ve
vřelém článku přál ji zdaru, Možno míti naději
že ve Francii rychle ochladnou, jakmile se pře-
svědčí, že ruka hohenzollernská vede tenio sou-
sedský útok. Ukládaje Němcům válečnou kontri-
buci v podobě míliardy marek na zbrojení, říšský
kancléř výslovně řekl, že strach před srážkous
Francií a se světem slovanským nutí vládu něme-
ekou, aby apelovala na národní city. To, co se
dneska děje no Balkáně, na jistý čas odsune to ne-
bezpečí. Profo též možno se lehko domysliti, že
nynější válka byla dovedně připravena Němcia
jich nohsledy a pružinami té machinace že jsou
balkánští Hohenzelleři.
Němec
Pinon
Leroy
Beaullie
Karel
Slovan
Prus
Francouz
Clemenceau
Turecko
Balkán
Rumunsko
Francie
Paříž
Deux Monde
Creative le Francel
17
article
Ale ať předčasně nejásají v Berlíně. Vidili
jsme tytéž Němce, jak v r. 1866 šli jedni proti dru-
hým a to neškodilo, aby o 4 léta později všichni
spojili se proti společnému nepříteli.
Snad i Slovanům zasvitne jednou slunce. Ve
Vídni na konec pochopí, že v rozhodné chvíli není
možno počítati na společníka nebo na silnéhoa
rozhodného nepřítele polovice obyvatelů rakouské
monarchie. Snad balkánský převrat otevře Rusům
oči a v Petrohradě se přesvědčí, kde je chytrýa
nesvědomitý protivník a kde mohli by býti spo-
jenci proti společnému nepříteli. Teprve tehdy na-
stala by éra míru nejen mezi Slovany, nýbrž
v celé Evropě.
Ve Varšavč, 12. července 1913.
Politický přehled.
Země české.
sej
Svár v české kurii na moravském sněmu.
Ve středu sešel se nově zvelený sněm
moravský za zcela nových poměrů v české
kurii. Těžisko v ní přeneslo se, jak z výsledku
volebních známo, se živlů konservativních
na pokrokové. První schůze české kurie stála
ještě pod dojmem volebního boje a došlo vn
k tuhému zápasu o změření akčních sil mez
tak zv. blokem pokrokovým (lidovo-pokroko-
ví, agrární a soc.-demokratičtí poslanci) a kle-
rikálním klubem, v němž vedení převzalP
Šrámek. Česká kurie měla vykonati volbu
předsednictva a jmenování svých přísedících
zemského výboru. První úkol vykonala, zvo-
livši předsedou agrárníka posl. Staňka, mí-
stopředsedy lidovopokrokového poslance dra.
Němec
Rus
převzalp Šrámek
Staněk
Berlín
Vídeň
Petrohrad
Evropa
Slovan
18
article
Fischera a soc.-demokratického poslance
Hybeše. Klerikální klub žádal pro sebe mi-
sto prvního místopředsedy a předsedů výborů
školského a finančního. Pokrokový
blok vyšel požadavku klubu klerikálního
vstříc v prvním bodě, hodlav postoupiti mu
místo prvního místopředsedy, odmitl však roz-
hodně dáti mu předsednictví ve výboru škol-
ském a finančním. S odmitnutím poža-
davku po předsednictví klerikálním ve výbo-
ru školském rozhodně souhlasíme. O přísedí-
cích zemského výboru svářící se bloky ve
středu se nedohodly, časopisy moravské však
neztrácejí naděje, že přece jen se dohodnou
jak o zastoupení klerikálního klubu v před-
sednictvu kurie, tak i v záležitosti přísedících
zemského výboru. Zajímavou novinkou v usta-
vení české kurie jest, že posl. dr. Strán-
ský byl nadobro odstaven. Nejen že s
nestal předsedou české kurie, ani členem zem-
ského výboru, nýbrž není ani v předsednictvu
kurie, do něhož za lidovopokrokové poslance
byl zvolen posl. dr. Fischer. Ještě včera
ráno titulovala pražská „Samostatnost“ brněn-
ské „Lidové Noviny“ „orgánem nomino-
vaného předsedy české kurie na mo-
ravském sněmu dra. Stránského“; důkaz, že
dr. Stránský na předsednictví kurie reilekto-
val. Tedy porážka osobní a zaslouženál
V zájmu nezbytného uplatnění se české kurie
jako organické součástky většiny na sněmu
moravském jest sí přáti, aby všechny české
strany kladly povinnosti a zlodpověd-
nost většiny výše nad zájem stranický.
Fischer
Hybeš
doktor
Strán
Stránský
výbor školaský
19
article
Mezi bloky pokrokovým a klerikálním budou
ovšem boje, ano i boje o zásadní věci, tyto
však musí býti řešeny věcným kompromisem.
Už pro to přikládáme nemalou důležitost po-
slání nového sdružení poslanců dra. Žáčka.
dra. Bulína a dra. Pražáka, kterému asi
případne nesnadný, ale významný úkol — být
čestným a věcným prostředníkem
mezi oběma krajními křídly české kurie a ja-
kýmsi vyšším diplomatickým čini-
telem v řadách českých poslanců na sněmu
moravském. Německá kurie je jedno tělo, jed-
na mysl — česká musí být žulovým
kvádrem, jinak prohraje na Moravě —
česká věcl
Bulín
Pražák
Morava
20
article
Volební oprava pro sněm český
a Němci
Němci, ač usilují o oktroj aspoň některý
partií česko-německého vyrovnání, bojí se oktroje
volební opravy a z ní nejvíce čtvrtě (všeobecné
kurie voličské. Časopisy německé ze sev.- západních
Čech věnují nyní soustavnou pozornost vládní před-
loze volební opravy z 20. září 1909 a důrazně opa-
kují, že ji Němci hlavně pro pnu všeobecnou kuri
o 43 mandátech zásadně odmítají. „Brüxer Zeitung
ze 16. července píše: „Domnívá-li se vláda, že při-
vede oktrojem volební opravy do sněmu živel
příznivý, může se přepočítati. Avšak němečtí po-
slanci musí v čas povstati, neboť projekt Beckovy
volební opravy pro vydědence z volebního práva
přinesí by nejen volbu celě řady sociálních demo-
kratů, nýbrž — proč klamati se o tom, vzpome-
neme-li říšských voleb z r. 1907 a 1911 — i ne
bezpečí volby českého poslance ze západo-
českého volebního revíru. Tato otázka jistě stoj
za to, aby němečtí poslanci v čas se rozhlédli.“ —
Vzpomeneme-li po přečtení těchto vět toho ně-
meckého zaklínání se, že Mostecko a Duchcovsk
jsou ryze německé kraje, máme přímo školský
případ názerného vyučováni o falšování ná-
rodnostnich poměrů v „Deutschböhmen“
Proto vítáme, že i na české straně vstoupilao-
tázka volební opravy do popředí rozpravy o dneš-
ních poměrech v království Českém.
Němec
Beckův
Čechy
Mostecko
Brüxer Zeitung
21
article
Z Moravy.
Brně, 16. července.
(V první denlsněmovní.)
Dnes záhájen byl sněm obvyklými formali-
tamia podáním spousty návrhů, mnohdy jen ad
captandam benevolentiam voličů sepsaných. Byl
plno porad, agifací a konventiklů.
Hlavní zřetel obrácen byl ke kurii české.
jež od 4 hodin s přestávkami do 9 zasedala
musila se odročiti, jelikož po bouřlivých debatách
nebylo docíleno žádné dohody.
My na Moravě vůbec nezmoudříme! Jednou
jedni, po druhé druzi myslime, že musíme posky-
tovati smějícím se Němcům divadlo rozháranosti.
vášnivého potírání a ostouzení se vzájemného
Že zusednutí ke společné práci potem je velmí
nesnadné a že ozvěna těchto chvil bouře zaneché
přirozeně následky, není potom nikterak divno.
Kdežto Němci volili je dnotně i předsednictv
kurie, i společného klubu, jmenovali již dosavadní
členy zemského výboru poslance dra. Freisler
n Jellinka a náhradníky Fritsche a Luk-
sche opětně, v naší české kurii jsme t
dotáhli na zvolení presidia: Staněk (agr.
předzeda, dr. Fischer ſlid. pokr.) a socialist
Hybeš místopředsedy. Potom zvoleni pořada-
telem Votruba a verifikatory Svoboda (soe.
dem.) a Oštádal.
Před šesti lety lidovopokrokoví a socialist
byli ti nespokojení, letos klerí válové, kteří přece
dali heslo ku práci majoritní ve sněmu. Ovšem
pokroková většina měla snad je dříve o svých
proposicích uvědomiti a mohla jednáním předen
provedeným ušetřiti veřejnost toho šeredného di.
vadla, v němž vzték klerikální a diktát pokro-
kový slavi vítězství.
Němec
doktor
Freisler
Jellinek
Fritsch
Staněk
Fischer
Hybeš
Votruba
Oštádal
Morava
Brno
verifikator Svoboda
22
article
Volba do zemského výboru a zemských ústav
má se konati v příští zchůzí, také volby do sně-
movních odborů. Snad přes noc se mysli uklidní.
a oba tábory zmoudři.
Poslanci dr. Žáček, dr. Bulin, učitel Ko-
nečný a svob. p. Pražák ustavili se v samo-
statné sdružení, k němuž však posl. Sta-
roštík nepřistoupil; stal se hospitantem klubu
katolicko-národního. Že krok ten připraví ho o po-
slední sympatie těch, kdož schvalovali kroky jeho
proti terorismu ve vlastním táboře, je jisto,
Strana agrární přidala se úplně k bloku po-
krokovému a také poslanci mimo tři kluby pokro-
kového bloku stojící volili z částí s ním. Agrární
trana za své přestoupení k bloku dostala několik
posic pro své poslance, fak dva náhradníky v zem-
ském výboru (Burež a Kuchaři k). místa
v zemských ústavech atd.
Strana katolicko-národní uhájila včera man-
dát po P. šilingrovi, kde zvolen byl z 18.557
hlasů 10.624 hlasy dr. Hynek Světlík. Jelikož měl
P. Šilinger posledně přes 13.000 hlasů, viděti
z toho, že hlasy agrární tehdy se naň soustředily
a nyní na vlastního kandidáta Šíra (2296), kdežto
hlasy lidovo-pokrokové měl tehdy socialista,
kdežto nyní 1628 kandidát dr. Šlechta. Sociálne
autonomista měl tehdy přes 5000 hlasů, tento-
kráte jen 3741 hlasů. Naše zpráva, že okres ten
je silnou posicí klerikální, se potvrdila, a proto
tam nešel sociální demokrat Vaněk, který je
dnes bez zemského mandatu.
doktor
Žáček
bulina
Pražák
Burež
Světlík
Šír
Šlechta
Vaněk
katolickýnárodní
23
article
Slezští Němci brání své „državy“ protí nám
a Polákům boykoty!
Němectví Těšínska jest umožněno jenom veli-
kou ncuvědomělostí městských, občanských vrstev.
Opravdových Němců jest ve městech vždy jen ně-
kolik, ostatní jsou „deutschfreundliši“. Slezšti Po-
láci v poslední době vedou si proti Němcům poně-
kud rozhodněji než dříve, a to uvádí německé ve-
dení ve Slezsku do zoufalství, ježto jest patrno, že
německé „bašty“ v městech jsou proti slovanským
útokům trvale neudržitelny Jest jen zapotřebí tro-
chu systematické práce, aby z radnic byla odstra-
něna něměina a tím také Němci aby byli zbaveni
břímě zemských mandátů. A to přirozeně postačí.
aby slezští Nordmarkáři byli uvedeni do zoufalství
nad budoucností německé věci na Těšínsku, a aby
vydali zbrklé heslo nacionálního boykotu našich
polských pracovních sil se strany německých za-
městnavatelů, což stalo se před několika dnyv
Bohumíně. Jest charakteristické, že jedním z prv-
ních, kdož německé výzvě vyhověl, jest zemský
hejtman hrabě Larisch, jehož správa dolů v Karvi-
ně zahájila akci za účelem získání výhradně něme-
ckých pracovních sil na Opavsku. Jest to char-
akteristické tím spíše, že na příklad Larischův pi-
vovar v Karvíně, podnik velmi veliký a výnosný,
bez českého a polského konsumu by nebyl ničim.
Němec
Polák
Larisch
Larischův
Těšínsko
Slezsko
Bohumín
Opavsko
Karvína
24
article
Vedle hraběte Larische poslechli výzvy „Nord-
marky“ dále bílští textilníci, kteří vykazují právě z
práce polské dělnictvo proto, poněvadž polské ná-
rodní vedení v Bílsku zahájilo akci za veřejnou
školu a za zrovnoprávnění polského jazyka u míst-
ních státních úřadů. Není tomu dávno, ce bíl-
šti továrníci zvláštním projevem velmi nepříznivě
kritisovali politiku hraběte Berchtolda, která jim
vzala odbytiště na slovanském Balkáně. A jest ji-
sto, že po uklidnění nynějších událostí opětně se
pokusí o to, aby stará odbytiště znovu nabyli. Snad
budou dokonce i opětovně na jihu odsuzovati, že
naše zahraniční ministerstvo dělá Slovanům nepřá-
telskou politiku. Zda přiznají, jak přátelsky chovají
se oni ke slovanskému dělnictvu v Bílsku? Z dal-
ších nepřátel, kteří v těchto dnech osvědčili svou
nenávist k nám, třeba uvésti správu arcivévodské
komory těšínské. Ta na povel německé žurnalistiky
zřídila ve Frýdku právě prodejnu mléka, aby u-
možnila německý bovkot výrobků družstva českých
rolníků z Nižních Lhot! A současně na povel ně-
mecké žurnalistiky totěž se má státi ve Třinci, jenž
jest zásobován mlékem velkostatku z Konské, kte-
rý přičiněním moravské agrární a průmyslové ban-
ky přešel v majetek polského rolnického družstva.
Také arcivévodská komora těšínská by byla velmi
na tom zle, kdyby české a polské obyvatelstvo
stejně příznivě se chovalo k její zymotechnické-
mu průmyslu, jako chová se komorní správa k
podnikům rolnickým. Jak viděť — mnoho nepřátel
— mnoho cti. Úpadek slezského němectví — bu-
de-li se na naší a polské straně pracovat, nezasta-
ví nikdo na světě. Ani boykoty — tato tak dvoj-
sečná zbraní
Larisch
Berchtold
Nord
Bílsko
Balkán
Frýdek
nižní Lhota
Třinec
Konská
25
article
Rakousko-Uhersko.
Rozmnožení rakouské armády.
„Pester Lloyd“ potvrzuje správnost pově-
stí, že společný ministr vojenství, gen. K ro-
batin, za své poslední návštěvy v Pešti vy-
jednával o rozmnožení rakousko-uherského
vojska. Popírá pouze tvrzení, že se má armáda
rozmnožiti o 60.000 mužů.
Podle dnešních vídeňských zpráv nebude
však zvýšení daleko od 60.000. Ministerstvo
vojenství připravuje pro oba parlamenty před-
lohu, dle níž se kontingent branecký má zvý-
šiti o 25.000 mužů, z nichž 15.000 mužů se má
přiděliti společnému vojsku a po 5000 zem-
ské obraně a honvédům. Při dvouleté aktivní
službě vzrosti by tedy dle návrhu minister-
stva vojenství počet vojska o 50.000 mužů.
a poněvadž část branců musí sloužiti i nadále
tři leta, příblížílo by se zvýšení skutečně
číslu 60.000.
dn
Trialísmus.
„Slovenskí Narod“ otiskuje dnes následu-
jící zprávu, zaslanou mu prý z pramene nej-
spolehlivějšího: „Na banketě u angli-
ckého ministerského předsedy sira Eduarda
Greye v době mírových konferencí s Ture-
ckem vyjádřil se německý velevysla-
nec v Londýně k sedícímu vedle něho diplo-
matu jednoho balkánského státu: Pro Ra-
kousko-Uhersko je nyní jediná
spása v trialismu.“ „Slov. Narod“ do-
dává k tomu, že zprávu má z pramene tak
bezpečného, že nemůže býti pochybnostio
její pravdivosti a že na zprávě té potrvá, i
když bude dementována.
Lloyd
Grey
RakouskoUhersko
Pešť
Londýn
RakouskýUhersko
26
article
„Slov. Narod“ ze zprávy té dovozuje
správně, že i v Německu chápou, jak je ne-
udržitelno nynější státní ústrojí v Rakousko-
Uhersku a že tam pokládají důkladnou reor-
ganisaci za nezbytnou, má-li existence mon-
archie býti do budoucna zabezpečena. Mono-
pol německé nadvlády v Rakousku a maďar-
ské hegemonie v Uhrách nedá se udržeti. Slo-
vanšti národové v Rakousko-Uhersku v po-
slednich letech pokročili kulturně a hospodář-
sky tak, že se jim nebude moci brániti, aby
měli také své místo při vládním kormidle. U
Jihoslovanů, s kterými se nakládá dosud sko-
ro jako s otroky, padá na váhu ještě to, že po
vítězstvích na Balkáně značně vzrostlo jich
národní vědomí i národní hrdost a tím nabyli
důvěry ve své národní síly. Proto budou se
tím rozhodněji nyní hlásiti o svá národní práva.
Ale „Slov. Narod“ sám dodává: Naši stát-
níci jsou, bohužel, poraženi slepotou a proto
není možno doufati, že pochopí to, co ně-
mečti diplomaté vidí už jasnýma očíma.
Výsledek gorických sněmovních voleb.
„Edinost“ má podrobnou zprávu o vý-
sledku nedělních voleb ve čtvrté kurii ge-
rické. V slovinských okresech byl odevzdán
celkem 16.101 platný hlas; zvoleni byli hned
v prvé volbě slovinští klerikálové Fon (9142
hlasy] a Grgič (8918). Do užší volby přijde
klerikál dr. Bracelj a liberál Kova č. Ve
vlašských okresech volby zůstaly nerozhod-
ny a do užší volby přijdou liberální Vlašís
klerikály. Splní-li se, co socialisté prohlásíli.
že se totiž užších voleb nezúčastní, pak by
i ve vlašské části země zvítězili klerikálové
Jihoslovan
Fon
doktor
Bracelj
Německo
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhry
St
Balkán
Kovo