ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 895d0190-8f37-11dd-a8e1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 113, place 67, org 8, work 5
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
18. července 1913. Číslo 195.
4 article
vou. Udiveni hledáte vysvětlivky a čtete „make- donští Slované“. Je to tedy nová národnost slo- vanská, objevená teprve ve XX. století. Tito ma- kedonští Slované jsou pak rozděleni na dva tá bory, na Slovany dialektickými zvláštnostmi a bo- hatstvím národních písní bližší Srbům a na cizej ší jim. Zvláště podivný je důvod „bohatství ná rodních písní“. Poněvadž Srbí mají hodně národ- ních písní, pak tito Slované Makedonci, již jsou bohati jimi, jsou Srbi. Ale což Srbi v rakouském Banátu a Sremu, již naopak mají národních písní pramálo, nejsou Srby? To jsou ostatně maličkosti. Ale pojďme dále Prof. Cvijič v textu, jímž vysvětluje mapu, prav o těchto Slovanech makedonských, že je to jedna amorfní masa, jež se dá hnisti libovolně ve formu bulharskou nebo srbskou, dle toho, kdo ji vezme do rukou, že je to národ bez národnostního uvě- domění, bez svého nacionálního „já“ Tak tomu snad bylo kdysi. Teď však? Ted prof. Cvijič hrubě uráží tento národ, tvrdí-li, žeje amorfní, nacionálně lhostejný. Pak odkud ta po- vstání makedonská? Jedno, dvě mohla by se při- čísti agitatorům bulharským. Ale pak už by seji- stě nedařila, kdyby v národě samém neklíčilo ja- kési vědomi národnostní, rodící politické ideály a touhu po osvobození i připojení ke svobodnému Bulharsku. Vezměme na př. veliké, krvavé povstá- ní bitoljské. Brali v něm účast všichnír muži i že- ny, staří i mladí. Přes dvě stě vesníe bylo zpusto- šeno, ženy násilněny, muži zabíjeni nebo žalářová- ni — a přece? Energie toho lidu zlomena nebyla politické ideály nevymizely, touha po svobodě ne- seslábla.
Slovan Srba Srbí Makedonec Srb profesor Cvijič Ted profesor Banát Srem Bulharsko
5 article
Co by tomu řekli naši Češi na hranicích mo- ravsko-slezských, kdyby přišel někdo a řekl jim: „Vy nejste ani Češí, ani Poláci!“ Nebyla by to trpká urážka jejich eti národní? Nebyla by to křivda do nebe volající? Nu a vidite, taková křiv- da se děje Makedoncům, již jsou dnes do kostí Bulhary, již to také přes veškera honění od Turků Řeků a dnes i Srbů veřejně vyznávají a raději pod- slupují i smrt, než aby se své národnosti zřekli. Naopak, radím mnohým svým krajanům, abysi vzali z těchto dnešních Makedonců dobrý příklad, jak třeba hájiti svou národnost i práva její. Je ovšem pravda, že propaganda tu učinila mnoho, ale ne všechno. Propaganda národnostní uvědo- mění pouze urychlila, ale nevytvořila. Jako dobrý příklad slouží kraj debrský. Debrsko je geografi- cky odděleno od Makedonie, vzdáleno od měst makedonských, z nichž bulharská kultura šířila s na venkov a i jinak nepřístupné. Každého agitá- tora cizího by byla jistě potkala smrt se strany Arnautů, již Debrsko z velké části obývají a také cizince nikde netrpí. A přec manifest debrský,v překladu i českými listy přinesený, dokazuje, ž jsou Debřané uvědomělými Bulharyl
Čech Češit Polák Makedonec Bulhar Řek Srba Arnautu Debrsko Makedonie
6 article
Cvijič začíná Čechem Šafařikem a končí če- chem Niederlem. Ale jen je jmenuje a necituj jich. Proto ne, že tito nestranní učenci řekli prav- de, a ta pravda mluví ve prospěch bulharský. ša- fařík prý se mýlil (stejně jako A. Bouě) ve své mapě. O Niederlovi se však už neodvažuje nikdo něco podobného tvrditi. A proto mu musíme vě- říti. Ale přece je jen podivné, jak mohl Šafařík oné době, kdy nebylo dosuď ni exarchátu, nl Bul- harska a tudiž nijaké propagandy, označiti Make- donii za bulharskou? Vždyť ten šafařík mohl býti spíše Srbofilem než Bulharofileml Makedonie je bulharská, poněvadž jsou. Ma- kedonci Bulhaři, tak jako Moravané jsou Čechy a ne Moravany. Prof. Cvijič chce tu míti jakési Ma- kedonce, jako kdysi existovali Moravci, Moravané na rozdíl od Čechů z království, jako kdysi exi- stoval jazyk moravský i národnost moravská. My Češi stojíme daleko od Makedonie a proto může- me chladně uvažovati a vysloviti soud nad ní. Na- lezne se však některý Čech, jenž viděl mapy ša- faříkovu. Florinského, Niederlovu, aby řekl. že je Makedonie srbská? Nevěřím, neboť tím by zneuznal vědu, zne- uznal by především naše učencel V Sofii, v červnu 1913.
Čecho Šafařik Niederle Niederlův Bulhar Moravan Cvijič Moravec Čech Čo Florinský Makedonie Ma Čechy Sofie Moravan
7 article ANTONI ZWAN.
ANTONI ZWAN. sndl cdtel Národní hnutí jde nejednou spolu s hnutím racovým a bývá podporováno národy téhož kme- ne neb mluvícími jiným jazykem neb vyznávajícími jinou víru. Viděli jsme to za doby druhého císař- sťví, které dokončilo sjednocení Halie a nemálo přispělo k osvobození Rumunů. Velké události dějinné jsou nejednou výsled- kem ragové politiky. Napoleon III., když nechte jak ho každé dítě užívá. Proto je vnímavosl první podmínkou umění. A kdo dovedesi ochrániti za svého života onu vnímavost, ten jest zajisté větší povahou než ostatní lidé. kteří při jediné zkamenělé zásadě prospávají všechen život. Víra v umění jest umělci totéž jako povaha. Umělec přeje si, aby co nejvíce prožil, dožil a pronikl. Jest lovcem zkušeností. Na- loží na svá bedra nejtěžší břímě, aby tím ji- stěji cítil svou slabost. Teprve ve chvílích tra- gických jest mu život velkolepým. Stvořilsi svého boha, aby se silnějším, než je sám, mohl pouštěti se v zápas. Padnouti v boji tom jest mu větší slasti, než zvítěziti nad tisíci slabo- chy. Teprve smrt matky, ženy nebo dětí, te- prve nejjasnější nebo nejtěžší příhody v životě jsou mu látkou k novým dílům. Nejprve jest umělcem a potom otcem, mužem a synem.
Antoň Zwan Rumun Napoleon III
8 article
Zkušenosti jsou mu pokladnou, z niž bere, aby bohatstvím krví i slzami nabytým zasypal ubo- hého a lačnícího po něm blížního. Bezpro- středně po zažité zkušenosti nedaří se mu ve- liká díla; teprve až se mezi zkušenost a mezi něj položí dálka, chápe se práce, která bývá vždycky dobrou, dojímá-li čtenáře a diváka a ne jenom samého umělce. Umělec bývá při tom podružnou, posluchač hlavní osobností. Umělec bez obecenstva podobal by se stro- mu, jehož netrhané plody by na plných vět- vích zahnívaly. Povolání umělcovo jest, aby uštědřoval, a ne aby přijímal. Či lépe, umělec bere, aby rozdával. Proto umělci bývají na- mnoze nešťastní v životě. Nemohou se smnířiti se svou osamělostí. Mučí je touha po požitku. Ne ovšem, aby ukájeli dychtivost po rado- stech života, jež jim před lačnými rty unikají jako voda mezi prsty. Jen ti, kdo až do konce uštědřují a dávají, mohou třetího dne, co byli pohřbeni, vstáti z mrtvých. Toť pravý smys učení Kristova i Tolstého. dopustiti německých vlivů na bratrský národ, za- čal válku pro kandidaturu Hohenzollera na špa- nělský trůn. Válka z r. 1877 vznikla též na ra- covém základě. Takově hnutí překvapuje sousedy, tvořící jiné plémě. Francie zaplatila Sedanem myšlenku jed- noty latinské, Rusko pokořením na berlínském sjezdě, kde byl slovanský ruch ztlumen. Na konci minulého století hnutí propuklo s no- vou silou, která se nedala ztlumiti, a zasáhlo všechny země slovanské do nejzapadlejších koutů.
Kristův Tolstý Francie Sedan Rusko
9 article
Budí se Kašubi, které, jak se zdálo, již po- hltil německý chřtán, pruské Slezsko po tolika staletích shazuje se sebe pomalu železný plášt německý. Kdo byl v Bosně a Hercegovině, musil si všimnouti, že mnoho obyvatelů, aěkoli neopu- stilo mohamedánské víry, s pýchou se hlásí ke Slovanům. Slovanské hnutí šíři se od Baliického moře po Jaderské až do zapadlých vísek italských obydlených Slovany, kteří se doméhají národní školy. V Americe začínají velmi vážně jednatio slovanském hnuti. Můžeme býti hrdi na to, že v te míře, jak Němci tam snadno se odnárodňují, Slo- vaně a zvláště Polácí jsou velmi nepoddajní a z- chovávají si nejen obyčeje a náboženství, leč i ja- zyk, čeho důkazem je množství slovanských den- níků v Americe. V každém kraji slovanský ruch jeví se jináče Slováci, jako jední z nejpracovitějších Slovanů. pomalu zabírají odvětví průmyslová a obchodn a tak mají naději svrhnouti jařmo madarské. Slo- vinci, o kterých před 30 lety málo věděli v Evropě jsou dnes jedním z kulturních ohnisk Slovanstv a živě účastní se všech sjezdů a vůbec slovanskéh ruchu.
Kašubi Baliický Němec Slovák Slovanstv Slezsko Boseň a Hercegovina Amerika Evropa
10 article
Chorvaté, jako velmi čilý národ, stále výše se pnou a za krátko budou tvořit zvláštní provin- cii rakouské monarchie. Měl jsem loni příležitost mluviti s chorvatskými pracovníky a posud jsem pod dojmem jich kouzla; jakmile přijdou na théma národního obrození, z očí se jim sypou jiskry. Touha po životě politickém a nezlomná vůle jsou znamením, které charakterisuje Chorvaty. Češi, jdouce po stopách svých národních bu- ditelů, rázem ujali se herkulovské vnitřní práce ke znárodnění všeho, co se dalo. Jakmile se stali pány ve svém kraji, tvoříce nejvysunutější stráž vidouce nebezpečí německé, uhodili na poplach. vyzývajíce všechny Slovany ke společné obraně před prusko-německou potopou. Začali za tím úče- lem pořádati slovanské sjezdy v Praze, aby pro- budili vědomí a touhu po plemenné solidárnost Založení Sokolů povzneslo tělesně i duševně če- skou mládež. Jiné slovanské národy šly za tímt příkladem, v krátce Praha stala se středem slo- vanského ruchu. Češi začali posílati své učence k Jihoslovanům a dnes beze sporu mají velký vliv na celé západní a jižní Slovanstvo. Obrana Sl - váků před maďarským útlakem přináší Čechům čest před civilisovaným světem. Poláci v říši ruské nejen že nic nevyzíska ze slovanského ruchu, ale naopak jsou ve svých národních citech ještě více utlačováni, nei za doby povstání, těší se jen jedním „plusem tužením poměrů s Čechy, které snad někdy budou pojaty do spolku dvou nejbližších bratrských ná- rodle.
Chorvat Čech Slovan Sokol Jihoslovan Čecho Polák Praha Čechy
11 article
Jaká škoda, že Halič je zaujata výlučně do- mácími záležitostmi a nehraje té úlohy, kterou j dává geograffeká poloha. Krakov mohl by tvořiti centrum na způsob toho jako Praha, Lvov, ležící na cestě, mohl by se státi atrakcí pro jižní Slo- vany. Na neštěstí Halič dosud jest exploatačním terrainem pro Němce. Velké knížectví poznaňské a západní Prusko, jako nejexponovanější stráž mají nejméně styků se slovanským hnutím. Boj každou píď země a o každý dech tvoří hlavní je- jich starost. Ale všechny utlačené národy slovan- ské čerpají z toho heroického boje posilu k vy- trvání. Na nás v královstvi Polském slovanské hnutí racové a národní mělo rozhodný vliv, lidé, kteříse ho zříkají, nechápou, že od té doby, co jsme za- čalí přihlížeti k tomu, jak jiné utlačené bratrské národy nalezly dosti síly v sobě samých, aby zná- rodnily, co se znárodniti dá, dospěli jsme k pře- svědčení, že první naší povinností jest svrhnouti německý a židovský primát v obchodu a průmyslu Když mluvíme o slovanském hnutí, nesmím opomenouti otázky ukrajinské, tak velmi kompli- kované, o které Rusové často tvrdí, že jí není Ukrajinské otázky skutečně před 30 léty nebylo Rusíni haličtí dávali jen znamení života, agitace v tom směru šla z Ruska prostřednictvím popů a popovičů a měla vliv na probouzející se intel- genci. Ještě před několika léty narazil osvobodí- Vlad. Sí. telský ruch ukrajinský na Velkorusy, setkal se
Němec Rus Rusín Vlad Halič Krakov Praha Lvov Prusko Rusko
12 title
Slovanské hnutí.
13 article
Nadeházejí pro umělce i chvíle, kdy stvo- řiv nové díto, upadá v pochybnosti, dá-li kdy ještě podobu svým myšlenkám. A aby odolal pochybnostem a snesl i nejtěžší pokušení uchyluje se znovu k ženě, požitkům a zapo- mnění. Šťasten jest jen tehdy, když se vyčer- pává, když se dává, když sám sebe ničí. Ne- rozhoduje jak, tvořením-li neb rozkožemi tě- lesnými, a vinem, tím věrným druhem samo- tářů; umělec pokaždé se stravuje a propadá. A žena, onen symbol požitku, čím jiným jest než samo umění. Žena stvořila kulturu. Umě- lec, aby ovládl ženu, tvoří veliká, nevídaná díla. Žena v sokyni té zveličila sebe. Třeba že ji nenávidí, přece neupoušti od snahy, aby očima sokyně své podmanila si umělce. či lépe, žena, která miluje, bezděky přisvojuje si myšlenky a cnosti milencovy, aby mu je vrátila v podobě očištěné a ještě jasnější. V tom je pravý úkol ženin. Strindbergovo mínění, že žena muži vše cdnímá, není správ- ný. Ve svých „Věřitelích“ jen zpola vyloži poměr pohlavi. Pravda je, že žena svého druh neustále olupuje, ale ne aby to, co odňala, pro sebe podržela, nýbrž aby mu vše vrátila. Správnějším jest názor Przybyszewského, že pohlavní požitky vyčerpávají a ničí umělce. Ale bez pohlaví není oplodnění. A úkolem ži- veta není život, nýbrž tveření života. Ničeni sebe, aby se novýmí tvary život obohatil. Jen věda chce všechny jevy svéstí v několik stá- lých nezměnitelných pravidel. Věda chce, aby život byl slzavý, a proto poslední dobou onen zoufalý boj, jejž podstupují primitivisté proti pravidlům, tradicím, školám a vědomostem. I filosof Bergson hlásá ve svých spisech tutéž nauku. Přidává se k umělcům, kterých snahou jest obohatiti život. Hlavní věcí jest vyjádřiti se, ostatní jest podružno. Vyjádřiti se, či lépe zničiti se: toť úkol každého umělce.
Strindbergův Przybyszewský Bergson Uma
14 article
oposicí se strany Starorusů a t. zv. Moskalofilů. kteří se těšili péči Svatojurců a zámožných bratru za kordonem; byla chvíle, kdy se zdálo, že Ukra- jinci v tom boji podlehnou. Zatím národnostní hau- ti do té míry strhlo haličské Rusíny, že Ukrajine začali stále více dobývati vlivu a při posledních volbách úplně zvitězili nad Starorusíny, z nichž je jeden byl zvolen. Po poslední deklaraci poslané do dumy a po- depsané více než stem veřejných pracovníků a bý- valých poslanců, žádajících rovnoprávnosti a au- tonomie pro Ukrajince v Rusku, není pochybnosti že toto hnutí pomalu šíří se po kraji obydleném Ukrajinci v říší ruské. Ostatně vláda, státní rada i duma a část ruského tisku uspíšila toto hnute cholmskou otázkou. Nenajde se snad ani jediný člověk o zdravých smyslech, který by mohl Cholm- čany počítati k Velkorusům. Tím, že utvořili zvlášt- ní gubernii cholmskou, stvořili v říži ukrajinský Piemonti Snad již příští pokolení Velkorusů budou proklínat ty činitele, kteří z nenávisti k Polákům podnítili nejnebezpečnějši věc postupujícího ple- mene rusinského. Loni viděli jsme poprvé Ukrajince v Praze n slovanském sjezdě, drželi se stranou od Starorusů Rusů i Poláků, ačkoliv jich chování bylo kor- rektní, přece žádali kategoricky, aby byli oddělen od ruských Sokolů Sokoly americkými. Není po- chybnosti, že události balkánské urychlí o několil desitiletí ukrajinskou věc. Běloruské hnutí dosud příliš se nerozšířilo počet inteligence k počtu Bělorusů jest velmi malý. Rozděleni jsouce na pravoslavné a katolíky, žij dosud v úplné shodě. Jaká škoda, že ruský tisl obviňuje katoliky, že se snaží zpolonisovat Bělo- rusy, uvádí atmostérý nepokoje do jediného kme- ne slovanského, jehož vývoj mohl by jiti klidn a bez vášní národních i náboženských.
Ukrajine Starorusína Ukrajinec Velkorus Polák Rus Rusko Praha Sokol Sokol
15 article
Kdo z Poláků navštívil slovanské kraje a viděl zápal, jaký jímá vžechny ty větší i menší národy a kdo má jen trochu orientačního smyslu, mus nabýti přesvědčení, že my Poláci, podle počtu dru- hý národ slovanský, jsme poslední kulturou. Mu- síme se rozhodnouti, jakou úlohu máme hráti v tomto hnutí, nedostatek tohota rozhodnutí může nás zapřáhnouti do německého chomoutu, který potáhneme jako koně, jež špatně krmí, ale za to vydatně pohánějí bičem. Jaký politický směr vezme slovanské hnutí těžko předvídat. V Rakousku hledí naň s nekli- dem, vytýkají mu náklonnost k Rusku, v Petrohra- dě zase vlívné strany zrádeují je, že prý směřuje k rozkouskování Ruska. Ponlední obrat tohoto ru- chu ve prospěch té neb oné monarchie bezpodmí- nečně bude záviseti od toho, kde se najdou pro- zíravější státníci, zda ve Vídní či v Petrohradě. Na potvrzení toho, že Polácí odehrají prvo- třídní úlohu v tomto hnutí, dovolím si citovati mínění jednoho z předních francouzských politiků Pan René Pinon, odpovídaje na můj list, píše toto: (V překladu.) „Sdílím úplně Vaše mínění: kličem evrop ské politiky je nyní Polsko, i je zvláštní ctí pro Vaši zemi a pro myšlenku mezinárodní spra- vedlnosti, že otázka Polska nikdy nebyla život- nější. Mezi Rakouskem a Ruskem panuje boj- jde o to, věděti, který z obou států koneční rozebere druhý, a v tom i onom případě stane se Polsko jedním z nástrojů rozebrání a bude z toho také míti prospěch. Na Vás Polácích jest, abyste dobře věděli kde je Vaše budouenost a Váš zájem. Dle mého úsudku nemůže býti jinde, než se Slovany.
Polák Polácet Pinon Rakousko Rusko Petrohr Vídeň Petrohrad Polsko Slovan
16 article
Němci budou vždycky chtít germanisovati.“ Pan René Pinon, který po smrtí Anatola Leroy- Beaulliea převzal stolici politických věd, od doby balkánského převratu obrátil na sebe pozornost politiků. V „Revue des Deux Mondes“ před ně- kolika léty prorocky předpověděl úpadek Turecka. varuje Mladoturky, nezanechají-li centralisace nezmění-li chování vůči ostatním národům, že jist způsobí pád státu. List pana René Pinona ze 17. března začíná se uskutečňovat. Bratrovražedná válka na Balkáně jest beze sporu následkem antagonismu rakousko- ruského. Vmísení se Rumunska, které čekalo, se obě dvě strany vyčerpají, jest taktikou, prakti- kovanou protoplasty krále Karla. Celou svou ve- likost Hohenzollerové váěčí dovednému podněco- vání jedněch Slovanů proti druhým. Rusko-něme- cká konvence za našeho nešťastného povstání usnadníla Prusům vítězství v letech 1866 a 1870 Rumunský národ může však jednou draho zaplatiti hohenzollernskou politiku, neboť, jakmile jednou Slované se dohodnou, jistě nezapomenou toho ošklivého činu. Rumunská mládež, která se učí ve Francii, spěchajíc do války, opouštěla Paříž s voláním- „Vive la Francel. Apelujíc tím na ragové cily Latinů, tak dojala Francouze, že Clemenceau ve vřelém článku přál ji zdaru, Možno míti naději že ve Francii rychle ochladnou, jakmile se pře- svědčí, že ruka hohenzollernská vede tenio sou- sedský útok. Ukládaje Němcům válečnou kontri- buci v podobě míliardy marek na zbrojení, říšský kancléř výslovně řekl, že strach před srážkous Francií a se světem slovanským nutí vládu něme- ekou, aby apelovala na národní city. To, co se dneska děje no Balkáně, na jistý čas odsune to ne- bezpečí. Profo též možno se lehko domysliti, že nynější válka byla dovedně připravena Němcia jich nohsledy a pružinami té machinace že jsou balkánští Hohenzelleři.
Němec Pinon Leroy Beaullie Karel Slovan Prus Francouz Clemenceau Turecko Balkán Rumunsko Francie Paříž Deux Monde Creative le Francel
17 article
Ale ať předčasně nejásají v Berlíně. Vidili jsme tytéž Němce, jak v r. 1866 šli jedni proti dru- hým a to neškodilo, aby o 4 léta později všichni spojili se proti společnému nepříteli. Snad i Slovanům zasvitne jednou slunce. Ve Vídni na konec pochopí, že v rozhodné chvíli není možno počítati na společníka nebo na silnéhoa rozhodného nepřítele polovice obyvatelů rakouské monarchie. Snad balkánský převrat otevře Rusům oči a v Petrohradě se přesvědčí, kde je chytrýa nesvědomitý protivník a kde mohli by býti spo- jenci proti společnému nepříteli. Teprve tehdy na- stala by éra míru nejen mezi Slovany, nýbrž v celé Evropě. Ve Varšavč, 12. července 1913. Politický přehled. Země české. sej Svár v české kurii na moravském sněmu. Ve středu sešel se nově zvelený sněm moravský za zcela nových poměrů v české kurii. Těžisko v ní přeneslo se, jak z výsledku volebních známo, se živlů konservativních na pokrokové. První schůze české kurie stála ještě pod dojmem volebního boje a došlo vn k tuhému zápasu o změření akčních sil mez tak zv. blokem pokrokovým (lidovo-pokroko- ví, agrární a soc.-demokratičtí poslanci) a kle- rikálním klubem, v němž vedení převzalP Šrámek. Česká kurie měla vykonati volbu předsednictva a jmenování svých přísedících zemského výboru. První úkol vykonala, zvo- livši předsedou agrárníka posl. Staňka, mí- stopředsedy lidovopokrokového poslance dra.
Němec Rus převzalp Šrámek Staněk Berlín Vídeň Petrohrad Evropa Slovan
18 article
Fischera a soc.-demokratického poslance Hybeše. Klerikální klub žádal pro sebe mi- sto prvního místopředsedy a předsedů výborů školského a finančního. Pokrokový blok vyšel požadavku klubu klerikálního vstříc v prvním bodě, hodlav postoupiti mu místo prvního místopředsedy, odmitl však roz- hodně dáti mu předsednictví ve výboru škol- ském a finančním. S odmitnutím poža- davku po předsednictví klerikálním ve výbo- ru školském rozhodně souhlasíme. O přísedí- cích zemského výboru svářící se bloky ve středu se nedohodly, časopisy moravské však neztrácejí naděje, že přece jen se dohodnou jak o zastoupení klerikálního klubu v před- sednictvu kurie, tak i v záležitosti přísedících zemského výboru. Zajímavou novinkou v usta- vení české kurie jest, že posl. dr. Strán- ský byl nadobro odstaven. Nejen že s nestal předsedou české kurie, ani členem zem- ského výboru, nýbrž není ani v předsednictvu kurie, do něhož za lidovopokrokové poslance byl zvolen posl. dr. Fischer. Ještě včera ráno titulovala pražská „Samostatnost“ brněn- ské „Lidové Noviny“ „orgánem nomino- vaného předsedy české kurie na mo- ravském sněmu dra. Stránského“; důkaz, že dr. Stránský na předsednictví kurie reilekto- val. Tedy porážka osobní a zaslouženál V zájmu nezbytného uplatnění se české kurie jako organické součástky většiny na sněmu moravském jest sí přáti, aby všechny české strany kladly povinnosti a zlodpověd- nost většiny výše nad zájem stranický.
Fischer Hybeš doktor Strán Stránský výbor školaský
19 article
Mezi bloky pokrokovým a klerikálním budou ovšem boje, ano i boje o zásadní věci, tyto však musí býti řešeny věcným kompromisem. Už pro to přikládáme nemalou důležitost po- slání nového sdružení poslanců dra. Žáčka. dra. Bulína a dra. Pražáka, kterému asi případne nesnadný, ale významný úkol — být čestným a věcným prostředníkem mezi oběma krajními křídly české kurie a ja- kýmsi vyšším diplomatickým čini- telem v řadách českých poslanců na sněmu moravském. Německá kurie je jedno tělo, jed- na mysl — česká musí být žulovým kvádrem, jinak prohraje na Moravě — česká věcl
Bulín Pražák Morava
20 article
Volební oprava pro sněm český a Němci Němci, ač usilují o oktroj aspoň některý partií česko-německého vyrovnání, bojí se oktroje volební opravy a z ní nejvíce čtvrtě (všeobecné kurie voličské. Časopisy německé ze sev.- západních Čech věnují nyní soustavnou pozornost vládní před- loze volební opravy z 20. září 1909 a důrazně opa- kují, že ji Němci hlavně pro pnu všeobecnou kuri o 43 mandátech zásadně odmítají. „Brüxer Zeitung ze 16. července píše: „Domnívá-li se vláda, že při- vede oktrojem volební opravy do sněmu živel příznivý, může se přepočítati. Avšak němečtí po- slanci musí v čas povstati, neboť projekt Beckovy volební opravy pro vydědence z volebního práva přinesí by nejen volbu celě řady sociálních demo- kratů, nýbrž — proč klamati se o tom, vzpome- neme-li říšských voleb z r. 1907 a 1911 — i ne bezpečí volby českého poslance ze západo- českého volebního revíru. Tato otázka jistě stoj za to, aby němečtí poslanci v čas se rozhlédli.“ — Vzpomeneme-li po přečtení těchto vět toho ně- meckého zaklínání se, že Mostecko a Duchcovsk jsou ryze německé kraje, máme přímo školský případ názerného vyučováni o falšování ná- rodnostnich poměrů v „Deutschböhmen“ Proto vítáme, že i na české straně vstoupilao- tázka volební opravy do popředí rozpravy o dneš- ních poměrech v království Českém.
Němec Beckův Čechy Mostecko Brüxer Zeitung
21 article
Z Moravy. Brně, 16. července. (V první denlsněmovní.) Dnes záhájen byl sněm obvyklými formali- tamia podáním spousty návrhů, mnohdy jen ad captandam benevolentiam voličů sepsaných. Byl plno porad, agifací a konventiklů. Hlavní zřetel obrácen byl ke kurii české. jež od 4 hodin s přestávkami do 9 zasedala musila se odročiti, jelikož po bouřlivých debatách nebylo docíleno žádné dohody. My na Moravě vůbec nezmoudříme! Jednou jedni, po druhé druzi myslime, že musíme posky- tovati smějícím se Němcům divadlo rozháranosti. vášnivého potírání a ostouzení se vzájemného Že zusednutí ke společné práci potem je velmí nesnadné a že ozvěna těchto chvil bouře zaneché přirozeně následky, není potom nikterak divno. Kdežto Němci volili je dnotně i předsednictv kurie, i společného klubu, jmenovali již dosavadní členy zemského výboru poslance dra. Freisler n Jellinka a náhradníky Fritsche a Luk- sche opětně, v naší české kurii jsme t dotáhli na zvolení presidia: Staněk (agr. předzeda, dr. Fischer ſlid. pokr.) a socialist Hybeš místopředsedy. Potom zvoleni pořada- telem Votruba a verifikatory Svoboda (soe. dem.) a Oštádal. Před šesti lety lidovopokrokoví a socialist byli ti nespokojení, letos klerí válové, kteří přece dali heslo ku práci majoritní ve sněmu. Ovšem pokroková většina měla snad je dříve o svých proposicích uvědomiti a mohla jednáním předen provedeným ušetřiti veřejnost toho šeredného di. vadla, v němž vzték klerikální a diktát pokro- kový slavi vítězství.
Němec doktor Freisler Jellinek Fritsch Staněk Fischer Hybeš Votruba Oštádal Morava Brno verifikator Svoboda
22 article
Volba do zemského výboru a zemských ústav má se konati v příští zchůzí, také volby do sně- movních odborů. Snad přes noc se mysli uklidní. a oba tábory zmoudři. Poslanci dr. Žáček, dr. Bulin, učitel Ko- nečný a svob. p. Pražák ustavili se v samo- statné sdružení, k němuž však posl. Sta- roštík nepřistoupil; stal se hospitantem klubu katolicko-národního. Že krok ten připraví ho o po- slední sympatie těch, kdož schvalovali kroky jeho proti terorismu ve vlastním táboře, je jisto, Strana agrární přidala se úplně k bloku po- krokovému a také poslanci mimo tři kluby pokro- kového bloku stojící volili z částí s ním. Agrární trana za své přestoupení k bloku dostala několik posic pro své poslance, fak dva náhradníky v zem- ském výboru (Burež a Kuchaři k). místa v zemských ústavech atd. Strana katolicko-národní uhájila včera man- dát po P. šilingrovi, kde zvolen byl z 18.557 hlasů 10.624 hlasy dr. Hynek Světlík. Jelikož měl P. Šilinger posledně přes 13.000 hlasů, viděti z toho, že hlasy agrární tehdy se naň soustředily a nyní na vlastního kandidáta Šíra (2296), kdežto hlasy lidovo-pokrokové měl tehdy socialista, kdežto nyní 1628 kandidát dr. Šlechta. Sociálne autonomista měl tehdy přes 5000 hlasů, tento- kráte jen 3741 hlasů. Naše zpráva, že okres ten je silnou posicí klerikální, se potvrdila, a proto tam nešel sociální demokrat Vaněk, který je dnes bez zemského mandatu.
doktor Žáček bulina Pražák Burež Světlík Šír Šlechta Vaněk katolickýnárodní
23 article
Slezští Němci brání své „državy“ protí nám a Polákům boykoty! Němectví Těšínska jest umožněno jenom veli- kou ncuvědomělostí městských, občanských vrstev. Opravdových Němců jest ve městech vždy jen ně- kolik, ostatní jsou „deutschfreundliši“. Slezšti Po- láci v poslední době vedou si proti Němcům poně- kud rozhodněji než dříve, a to uvádí německé ve- dení ve Slezsku do zoufalství, ježto jest patrno, že německé „bašty“ v městech jsou proti slovanským útokům trvale neudržitelny Jest jen zapotřebí tro- chu systematické práce, aby z radnic byla odstra- něna něměina a tím také Němci aby byli zbaveni břímě zemských mandátů. A to přirozeně postačí. aby slezští Nordmarkáři byli uvedeni do zoufalství nad budoucností německé věci na Těšínsku, a aby vydali zbrklé heslo nacionálního boykotu našich polských pracovních sil se strany německých za- městnavatelů, což stalo se před několika dnyv Bohumíně. Jest charakteristické, že jedním z prv- ních, kdož německé výzvě vyhověl, jest zemský hejtman hrabě Larisch, jehož správa dolů v Karvi- ně zahájila akci za účelem získání výhradně něme- ckých pracovních sil na Opavsku. Jest to char- akteristické tím spíše, že na příklad Larischův pi- vovar v Karvíně, podnik velmi veliký a výnosný, bez českého a polského konsumu by nebyl ničim.
Němec Polák Larisch Larischův Těšínsko Slezsko Bohumín Opavsko Karvína
24 article
Vedle hraběte Larische poslechli výzvy „Nord- marky“ dále bílští textilníci, kteří vykazují právě z práce polské dělnictvo proto, poněvadž polské ná- rodní vedení v Bílsku zahájilo akci za veřejnou školu a za zrovnoprávnění polského jazyka u míst- ních státních úřadů. Není tomu dávno, ce bíl- šti továrníci zvláštním projevem velmi nepříznivě kritisovali politiku hraběte Berchtolda, která jim vzala odbytiště na slovanském Balkáně. A jest ji- sto, že po uklidnění nynějších událostí opětně se pokusí o to, aby stará odbytiště znovu nabyli. Snad budou dokonce i opětovně na jihu odsuzovati, že naše zahraniční ministerstvo dělá Slovanům nepřá- telskou politiku. Zda přiznají, jak přátelsky chovají se oni ke slovanskému dělnictvu v Bílsku? Z dal- ších nepřátel, kteří v těchto dnech osvědčili svou nenávist k nám, třeba uvésti správu arcivévodské komory těšínské. Ta na povel německé žurnalistiky zřídila ve Frýdku právě prodejnu mléka, aby u- možnila německý bovkot výrobků družstva českých rolníků z Nižních Lhot! A současně na povel ně- mecké žurnalistiky totěž se má státi ve Třinci, jenž jest zásobován mlékem velkostatku z Konské, kte- rý přičiněním moravské agrární a průmyslové ban- ky přešel v majetek polského rolnického družstva. Také arcivévodská komora těšínská by byla velmi na tom zle, kdyby české a polské obyvatelstvo stejně příznivě se chovalo k její zymotechnické- mu průmyslu, jako chová se komorní správa k podnikům rolnickým. Jak viděť — mnoho nepřátel — mnoho cti. Úpadek slezského němectví — bu- de-li se na naší a polské straně pracovat, nezasta- ví nikdo na světě. Ani boykoty — tato tak dvoj- sečná zbraní
Larisch Berchtold Nord Bílsko Balkán Frýdek nižní Lhota Třinec Konská
25 article
Rakousko-Uhersko. Rozmnožení rakouské armády. „Pester Lloyd“ potvrzuje správnost pově- stí, že společný ministr vojenství, gen. K ro- batin, za své poslední návštěvy v Pešti vy- jednával o rozmnožení rakousko-uherského vojska. Popírá pouze tvrzení, že se má armáda rozmnožiti o 60.000 mužů. Podle dnešních vídeňských zpráv nebude však zvýšení daleko od 60.000. Ministerstvo vojenství připravuje pro oba parlamenty před- lohu, dle níž se kontingent branecký má zvý- šiti o 25.000 mužů, z nichž 15.000 mužů se má přiděliti společnému vojsku a po 5000 zem- ské obraně a honvédům. Při dvouleté aktivní službě vzrosti by tedy dle návrhu minister- stva vojenství počet vojska o 50.000 mužů. a poněvadž část branců musí sloužiti i nadále tři leta, příblížílo by se zvýšení skutečně číslu 60.000. dn Trialísmus. „Slovenskí Narod“ otiskuje dnes následu- jící zprávu, zaslanou mu prý z pramene nej- spolehlivějšího: „Na banketě u angli- ckého ministerského předsedy sira Eduarda Greye v době mírových konferencí s Ture- ckem vyjádřil se německý velevysla- nec v Londýně k sedícímu vedle něho diplo- matu jednoho balkánského státu: Pro Ra- kousko-Uhersko je nyní jediná spása v trialismu.“ „Slov. Narod“ do- dává k tomu, že zprávu má z pramene tak bezpečného, že nemůže býti pochybnostio její pravdivosti a že na zprávě té potrvá, i když bude dementována.
Lloyd Grey RakouskoUhersko Pešť Londýn RakouskýUhersko
26 article
„Slov. Narod“ ze zprávy té dovozuje správně, že i v Německu chápou, jak je ne- udržitelno nynější státní ústrojí v Rakousko- Uhersku a že tam pokládají důkladnou reor- ganisaci za nezbytnou, má-li existence mon- archie býti do budoucna zabezpečena. Mono- pol německé nadvlády v Rakousku a maďar- ské hegemonie v Uhrách nedá se udržeti. Slo- vanšti národové v Rakousko-Uhersku v po- slednich letech pokročili kulturně a hospodář- sky tak, že se jim nebude moci brániti, aby měli také své místo při vládním kormidle. U Jihoslovanů, s kterými se nakládá dosud sko- ro jako s otroky, padá na váhu ještě to, že po vítězstvích na Balkáně značně vzrostlo jich národní vědomí i národní hrdost a tím nabyli důvěry ve své národní síly. Proto budou se tím rozhodněji nyní hlásiti o svá národní práva. Ale „Slov. Narod“ sám dodává: Naši stát- níci jsou, bohužel, poraženi slepotou a proto není možno doufati, že pochopí to, co ně- mečti diplomaté vidí už jasnýma očíma. Výsledek gorických sněmovních voleb. „Edinost“ má podrobnou zprávu o vý- sledku nedělních voleb ve čtvrté kurii ge- rické. V slovinských okresech byl odevzdán celkem 16.101 platný hlas; zvoleni byli hned v prvé volbě slovinští klerikálové Fon (9142 hlasy] a Grgič (8918). Do užší volby přijde klerikál dr. Bracelj a liberál Kova č. Ve vlašských okresech volby zůstaly nerozhod- ny a do užší volby přijdou liberální Vlašís klerikály. Splní-li se, co socialisté prohlásíli. že se totiž užších voleb nezúčastní, pak by i ve vlašské části země zvítězili klerikálové
Jihoslovan Fon doktor Bracelj Německo RakouskoUhersko Rakousko Uhry St Balkán Kovo