ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 757f98f0-8f13-11dd-b20e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 81, person 70, work 3, org 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 18. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 195.
4 article
iarannt a večerní liety
5 article
onslsog lva osg
6 article
předplácí se v Praze v administrael na měsle na čtvrti leta a k - s dvoji donáškou na městě na trteua e tkane na měsleV K 60 so Poštou . n r. k n no dvojl zásilkou !dk Bi
Bi Praha
7 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
8 article Zoufalá Sofije.
Zoufalá Sofije. Sofije, od světa uzavřená, teprve později prozradí všecka svá tajemství. Te- prve po válce, až se zase obnoví spojení s cizinou, dozvíme se, jak srdce bulharské- ho, tak nadějného a nyní tak hluboko po- kořeného státu, snášelo národní porážku. Co nyní proniká ven, jsou pouhé útržky výbuchy vzteku, kterým se obecenstvoi vojsko mstí na důstojnících, rozklad armá- dy, zmatek vedoucích politiků, demise a nová vyjednávání a kombinace. Po Dane- vu nastupuje nový kabinet, složený ze zá- stupců obou liberálních stran a stambulov- ců. Lehkou situaci nemá. Mezi posledními došlými spisy jeho předchůdce nachází se odpověď, kterou Srbsko a Řecko daly na žádost za příměří a jednání o mír: příměří neuzavrou, pokud nebude zajištěno uza- vření míru, a vyjednávati nebudou v Pe- trohradě, nýbrž doma, bez cizí intervence. Rozmrzelé Rusko, kterému takto odpově- děly, je do Petrohradu, kam by teď Bulhař tak rádi, nikterak nenutí, nýbrž doporuču- je Bulharsku, aby svoje zástupce vypravílo přímo k nim. To znamená přímo diktován míru na bojišti, neboť Bulharsko se oprav- du nalézá v rukou svých nepřátel a nemá více odpovědi na argumenty moci. Jenom rozmysl srbských státníků, tolikráte už do- kázaný, může ještě zabrániti, aby se příliš krutým mírem neotevřela mezi oběma stá- ty nová propast. Ale jak těžko bude hlásati umírněnost národu dvakráte vítěznému rozhořčenému nad nově prolitou krví, nad zbytečným nepřátelstvím souseda, jemuž Srbsko pomáhalo dobývati Drinopole!
Dan Srbsko Řecko Rusko Petrohrad Bulharsko Drinopol
9 article
To všecko ví nová vláda v Sofiji, pro- žívá nejtěžší chvíle bulharského národa, ale ná veřejnost neproniklo ještě, že b pro záchranu vlasti činila více než ne- šťastný Danev. Zatím Rumuní postupují na hlavní město, ba i turecká mrtvola sahá ještě přes okraj svého evropského hrobu a podniká nejasnou ofensivu, aby zlepšila mírem vytčené hranice. Zamýšlí sofijská vláda opravdu položiti osud země do ru- kou cizích, do rukou Evropy, anebo ně- které její části, je přesvědčena, že jiní pro- vedou lépe, co je její vlastní povinností, a nechce zastaviti ani jednoho ze svých ne- přátel na vítězném postupu? Ještě může se Srbskem a Řeckem jednat jako nynější nepřitel, ale minulý a budoucí spojenec. Smlouvu, kterou s nimi uzavře, nikdo ne- povleče před forum Evropy. Nebude před- ložena ani v Bukurešti, ani v Cařihradě, Rumunsko nebude revidovati na čem se Srbsko a Řecko s Bulharskem smluví, a Turecko na první zprávu vrátí se za čáru, která mu vykázána v Londýně a odkud ne- ní návratu dále do Evropy. Ale bulharská diplomacie musí jednati tak, jak toho těžká situace žádá, nesmí vzdorovati celému svě- tu. Lépe je přece jen uzavříti mír ze své vůle, třeba za těžkých podmínek, ale s či- niteli sobě rovnými, nežli děkovati za něj cizímu prostřednictví, které snadno může pak zaplatiti cízí převahou a trvalou od- vislostí. Dosud nic nenasvědčuje, že by v Sofiji k tomu se odhodlali. Král obrací se o sprostředkování k evropským panovníkům, a v čelo armády vrací se vlastní původce nešťastné války, generál Savov, jemuž mnohem více nežli Danevu náleží zodpo- vědnost za národní pohromu. Čeho má se olnčola lnolěma o nenoša nmůdlu ovobili mývodonlog ma
Savov Sofija Evropa Srbsko Řecko Bukurešť Cařihrad Rumunsko Bulharsko Turecko Londýn
10 article
tím dosáhnouti? Situace na bojišti je zou- falá, další vraždění mohlo by snad zastavit postup Srbů a Řeků, nikdo však nezastavi nedotknutou armádu rumunskou. Je po- slední moudrostí nové vlády, že konečně něco se státi musí, že úplný rozklad Bul- harska přece jen by přiměl tu neb onu vládu, aby aktivně zakročila v jeho pro- spěch? Nepřátelé si ovšem Bulharsko ne- rozeberou, ale že se prodléváním jeho si- tuace nezlepší, je dojista zřejmo. Všecky velmoci jsou si příliš vědomy toho, jak choulostivou věcí bylo by ojedinělé za- sáhnutí, a proto se mu do krajnosti budou vzpírat. Zakročí buď všecky, a pak to bude pouhé sprostředkování míru, anebo žádná. Bulharská vláda se klame, soudí-li, že vy- nutí na Evropě pomoc tím, že ji uvede do krajně svízelné situace. Veřejné míněníjí není příznivo a neobětuje jí svoji potřebu klidu.
Srba Řek Bulharsko Evropa
11 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Bulharský král prosí za pomoc. Z Vídně, 17. července. Bulharský krá Ferdinand obrátil se na náčelníky různých států, mezí jinými také na rakouského cí- saře, se žádosti, aby Bulharsku přispěli nynější jeho kritické situaci na pomoc. Situace a smýšlení v Bulharsku. Ze Sofije, 17. července. (Polit. Corresp. Nový kabinet bude — jak se pravdě podobá — složen z obou liberál- ních stran a příslušníků Stambu- lovské strany za předsednictv Radoslavova. V bulharských kruzích doufají, že tento kabinet dojde podpory všech moeností k urovnání zmatků situace a navázání pokojného dorozumění na všechny strany, při čemž u Rumunska doufá se zvláště také na přátelské služby drojspolku. V diplomatických kruzích sofijských po- kládá se intervence velmocí za účelem co nejrychlejšího zastavení všeho nepřátelství za naprosto pravděpodobnou.
Ferdinand Sofij Radoslavův Vídeň Bulharsko Rumunsko
12 article
Pokud se týče konečného urov- nání rozporů mezi balkánský mi státy, nesouhlasí nyní diplomatické kruhy sofijské s názorem, že by měly býti tyto rozpory urovnány všeevropským rozhod- nutím. Z Petrohradu, 17. července. (Lokalanz. Na prosbu Bulbarska ruská vláda snaží se u Srbska a Řecka dociliti urychlení klidu zbraní, netrvá však na tom, aby samo bylo prostředníkem, nýbrž bylo by srozuměno, kdyby válčící strany přímo spolu vyjednávaly. aby nalezly podklad pro další dorozumění. Bulharsko je také ochotno dáti záruky, že za klidu zbraní nebude svou armádu se- silovati.5l nán vd Z Paříže, 17. července. „Temps“ ozna- muje z Pětrohradu: Pověstí, že bulharská ar- máda pod opětným velením generála Savo- va pokračovati bude ve válečných operacíc proti Srbům, vyvolává zde největší nespoko- jenost, neboť býv. generalisimus je zde vše- obecně považován za původce nové balkán- ské války a za ni je také činěn zodpovědným Opětné jmenování Savova vrchním velitelem bulharského vojska označuje se za největš chybu bulharské vládý. Takovou politiku dluž- no považovat za návrat k záměru Stambu- lovců a naprosté sblížení s Rakouskem. Zdů- razňuje se, že toto usnesení bulharské vládý je v příkrém rozporu s dřívějším prohlášením sofijského kabinetu, že není vinen propuknu- tím války.
Srba Savův Petrohrad Srbsko Řecko Bulharsko Paříž Sava Rakousko
13 article
Ruská vláda dnes v Sofiji udělila rady ohledně vyslání splnomocněnce d Skoplje obiho olaenlon Turecký postup zde neznepokojuje. neboť tento ničím nerušený postup Je ozna- čován za naprosto bezúčelný. Velmoci jsou odhodlány zasadit se o dodržení londýnské smlouvy a nesvolí k revisi její. Vůdce Stambulovců Genadije v sdělil zvláštnímu zpravodaji „Tempsu“ o možnostech rozřešení balkánské krise tyto podrobnosti Je v zájmu evropského a balkánského míru, aby Evropa se zabývala vývojem balkánské- ho projektu. Máme důvody domnívat se, že náš názor o řešení krise je totožný s názorem Francie. Ostatně mohla by Francie, jejíž ne- zištnost v balkánských záležitostech je nade vši pochybnost, ujati se iniciativy a velmocem učinit návrh, aby svolán byl kongres do Pa- říže k úpravě balkánské otázky.
Genadij Sofija Evropa Francie
14 article
M. Z Kolína n. R., 17. července. (Zvl. tel „N. L.) Dle sofijské zprávy „Köln. Ztgu doufají tam, že Rumunsko přejme přímé ná- vrhy Bulharska, takže s té strany je nebez- pečí odvráceno, neb aspoň zmenšeno. Pro Řekům a Srbům prý mají bulharská vojska dobré postavení, a po nezdaru ruského pro- střednictví bude se asi v operacích pokračo- vati. Zastaví-li se Rumuni na svém postupu. nebude vojenská situace tak špatná, neboť je postaráno, aby bulharské vojsko pouštělo s do boje, kde je ve velké menšině. Ze Sofije, 16. července. (Došlo 17. t. m. Na dnešní ministerskou radu byli pozvání opět všichni vůdcové oposice. Z povolaného místa se tvrdí, že Rusko navrhlo, aby ministerští předsedové všech válčících balkánských států sešli se v Niši a přímo vyjednávali příměří event. o uzavření mír u. Tento návrh pokládán jest za odmítnutí sprostředko- vání a vyvolal krajně trapný dojem. Z Petrohradu, 17. července. O vnitřní si- tuaci Bulharska panuje zde velké znepo- kojení, ježto všechny známky nasvědčují že Bulharsko je bezprostředně před revolucí Hlavně opětné povolání generála Savova vy- volává tento dojem.
Köln Řek Srba Rumun Došla Savův Kolín Ztg Rumunsko Bulharsko Rusko Niš Petrohrad
15 article Rumuni v Bulharsku.
Rumuni v Bulharsku. Z Bukurešti, 17. července. (K. k.) Dle no- vinových zpráv rumunské vojsko nb- sadilo všecka větší místa na pra- vém břehu Dunaje od Vidina až k Tur- tukaji. Z Bukurešti, 17. července. Listy souhlas- ně oznamují, že pravděpodobně dnes sem při- bude bývalý bulharský min. předs. Gešov aby s rumunskou vládou přímo vyjednával „Viitorul“ poznamenává, že nyní o nějakém vyjednávání nemůže být řeči. Bulharsko musí ihned přijati v celku rumunské požadavky jinak rumunské vojsko bude dále postupo- hdo uíctýoiq odsdlant Z Vídně, 17. července. Zdejší rumunský vyslanec předložil dnes mínistru zahraničnícl věcí notu, ve které se prohlašuje, že účelem vejenské akce není zničení bulharské armády nýbrž jedině dosažení strategické čáry T ur- tukaj—Balčik a zajištění trvalého stavu na Balkáně za účelem míru. šoludleu vati. t Boje Reků s Bulhary. todtěn Z Athén, 17. července. (Ag. d'Athěnes. Boj, k němuž došlo včera v okol Vronty, jskončil úplným ústupem ne- přítele. Nepřátelské oddily, jež stály na nej- krajnějším pravém křídle proti Řekům, sklá- daly se ze 3. a 11. divise. Včera v noc podnikl nepřitel u Vronty s 3 prapory útok při němž používáno bylo pum. Útok by však odražen a nepřitel ustoupil se ztrá- tami. Řekové napadli dnes výšiny pod Vronty a po prudkém boji jich dobyli. Ne-
Rumun Bulhar Řek Bulharsko Bukurešť Dunaj Vídeň Balčik Balkán Atény Aga . d ' Athěne
16 article
hosáu piastevá an Ovilv datábopmhs hiisucob sníem, nlal5 s o pobi loznad
17 article
sol l e
18 article
přítel v nepořádku a za velkých ztrát ustu- poval směrem na Karkiöj. Ztrály Řeků jsou nepatrné. Takč ze středu řeckého vojska se oznamuje, že nepřítel byl odražen. Bulharské vojsko, prchající z Lachanu. zajalo v Demir Hisaru 104 notábly arcibiskupa a 3 kněze. 80 osob, mezi nim dvě ženy a dvě děti, bylo zabito. 24 osoby byly raněny bodáky. Arcibiskupovi a třem kněžím byly vypíchány oči a uřezány ruce. Mnoho dívek a žen bylo znásilněno. Všechny domy a obchody jsou vypleněny. b Šarvátka v Rodostě. Z Cařihradu, 16. července. (K. k.) O udá- lostech z Rodostu praví úřadní zpráva: Když jeden oddil tureckého předvoje obsadil Ro- dosto, střílelo několik Arménů, sloužících u bulharského četnictva, spolu s jinými bulhar- skými četníky na Řeky. Došlo ke srážce, níž bylo několik četníků usmrceno. Z civil- ního obyvatelstva nepříšel nikdo o život. Turci na nových hranicích. Z Caříhradu, 16. července. (O půlnoci. (K. k.) Úřadně oznamují. Turecké voj- sko dostihlo čáry Midia—E nos zastavilo se, obsadivši Midii, Saraj, Ka- ričjan, Sajdler, Muradli, Malagru, Kešu Enos. olaon Z Petrohradu, 17. července. Ruská vlád energicky zakročí v přičíně překročení hranic Enos—Mídia tureckým vojskem, ježto v něm spatřuje porušení londýnské smlouvy mírové. Nedostatek kázně v bulharském vojsku. Z Frankfurtu, 17. července. „Frankí. Ztg. dovídá se od zvláštního korespondenta ze S - fije, že v bulharském vojště trvá dosud na- prostý nedostatek kázně. V četných místecl udály se výtržnosti vojáků proti důstojníkům Mnoho vojáků od 1. divise, která leží nyní v Sofiji, prchlo.
Řek Armén Turek Midie Saraj Sajdler Muradnout Malagra Enos Cařihrad Ka Petrohrad Frankfurt Sofija
19 article Z rozmluvy s mp. Venízelem
Z rozmluvy s mp. Venízelem Z Bělehradu, 17. července. Zvláštní ko- respondent „Stampy“ rozmlouval ve Skoplj s Venízelem, který prohlásil, že ani Řecko ani Srbsko nemůže souhlasit s provisorním příměřím. Také spojenci nepůjdou dříve do Pe- trohradu, dokud Bulharsko neprohlásí, že ny- nější diference se svými odpůrci upraví příme bez vměšování Evropy. Tato úprava státi by se nemohla na základě dřívějších zpráv, nýbrž na základě nynější situace. Spojenci požadova budou také válečnou náhradu a záruky, že podmínky, které Bulharsko akceptuje, take skutečně budou provedeny. Bulharsko musi okamžitě demobilisovat, teprve potom mohou spojenci jíti na konferenci do Petrohradu. Ze Soluna, 17. července. (K. ke.) Venizelo sem opět přibyl. Stesk na přerušené poštovní i telegrafní spojen Sofije s Bělehradem. pn Z Bělehradu, 17. července. (P. B.) M.-p. Pašič dostal dnes zacházkou ze Sofije te- legram red. Notoviče, který protestuje jmé- nem tišíců cizincův, odloučených od světa že Srbsko zadržuje bulharskou poštu a prosí by posílala se nějakým způsobem vzdor válce Protože Srbsko nemá v moci přímé spojen se Sofijí, prohlašuje se s příslušného místa touto cestou, že Butharsko samo již před 14 dny přerušilo všeliké spojení poštovní i telegrafní se Srbskem a proto jdou te- legramy zacházkou, ne přes Srbsko, a evrop- ská pošta instraduje se jinudy, takže ani do Srbska nedochází. Srbsko tu není ničím vinno a není v jeho moci zjednati spojení cizinců v Sofiji se světem. (Viz poslední zprávy.)
Stamp Pašič Notovič Bělehrad Řecko Srbsko Bulharsko Evropa Petrohrad Soluna
20 article
V drobném prodejir ranmí čislo o sobě . za s večerni za 4k Ve Bllalkách na venkově ranul čislo . . . . . 10h večernl
21 article
ola lsochovha av
22 article
ove všlláy ls
23 article
len Inseráty lsle pinti su hotově napřed. Předplcení a inserty přijímá administrace v Marianské ali. . a Tam nachězejí se ton redakce. tiskárna a skpedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevracei.
24 article
vg ue ssr
25 article O Makedonii.
O Makedonii. mtol sv šnl oe Její ethnografie. Na Makedonii činí si nároky Srbi, Řeci i Bul- haři. Srbské nároky nejsou nijak odůvodněny, leda zájmy politickými, řecké jen částečně, pokud se to týče jižní, přímořské Makedonie, a bulharské jsou nesporně. Je to snadné dokázati. Makedonie celá, tedy od Thesalie i Egejská- ho moře do Šar-planiny i skopské Černé Hory spa- dá do síéry bulharského jazyka i bulharské ná- rodnosti. Prof. L.. Miletič, nejlepší bulharský filo- log, v knize „Das Ostbulgarische“, vydanév „Schriften der Balkancommission“, pod redakeí slavisty prof. Jagiče ve Vídni, udává hranici bul- harského jazyka následující: Dunaj. Černé moře Egejské moře po ústí Bistrice, Ochridské jezero. levý břeh Černého Drinu, pohoří Šar, skopskou Černou Horu i staré hranice srbské po. Dunaj k ústí Timoku. Jsou to správné hranice. Nevěříme-li zainteresovanému Bulharu, musíme věřiti cizím učencům Ami Boněu, Hilferdingu i Florinskémua musíme věřiti především našim profesorům Lj. Nie- derlovi a M. Jirečkovi, již ve svých „Makedonské otázce“ a „Dějinách bulharských udávají tytéž hranice. c To jsou hranice historické, Šar-planina od- dělila nastěhovavší se na Balkán Srbo-Chorvaty i bulharské Slovany, přišedší přes Dakii. Bulhary se sice nazvali jen Slované, usedlí v dnešním Bul- harsku, ale jinak byl to jeden národ, tam i v Ma- kedonii. Šar-planina markantně dělí od sebe srb- ský i bulharský národ, srbský i bulharský jazyk Nejlépe se o tom přesvědčí, kdo podnikne cestu z Tetova do Prizrena přes Šar anebo naopak.
Srb Řek profesor Miletič Jagič Šar Bulhar Boně Hilferding Florinskému M Jireček Srba Chorvat Slovan Makedonie Thesalie Šar Vídeň Dunaj Bistrica Drina Timok Balkán Ma Tetov Schriften der Balkancommission Šar Slovan Dakie
26 article
Prizreně mluví se zvláštním dialektem srbským lje v něm hodně bulharismů, hlavně tvoření bu- doucího času, koncovky třetí osoby plur., akkus. náměstky „ou i jiné), v Tetovu již bulharským. Ethnografické mapy Balkánu, dosud vydané mluví (vyjímaje ovšem srbské) ve prospěch Bul- harů. Stačí, aby český čtenář vrhl jediný pohled na mapu prof. L. Niederle, a je nucen říci upřím- ně: Makedonie je bulharskál Prof. Niederle byl k Srbům poměrně shoví- vavý a na své mapě neoznačil, jako to učinil Rua Florinskij, bulharskou barvou srbské okresy zaje- čarský, negotínský, pirotský i vráňský. Za to ale dále je už přísný. Barva bulharská jako základne zachvacuje Kumanovo, Prešovo, Skoplje. Debra ovšem vše ostatní na jih k břehům Egejského moře a Bistrici. Srbský element nebo lépe: stopy srbské propagandy pronikají do Kumanova, Skoplje Tetova, ale dále ne. Kratovo. Veles, Prilep. Bitoli leží již v moři čisté bulharské národnosti a nemohou tudíž býti prohlašovány za sporné nebo srhské. Před vědou jsou veškery jiné důvody slabé.
profesor L Niederle Niederle Srba Ru Florinskij Kratův Veles Prilep Balkán Makedonie Kumanovo Prešovo egejský moře Bistrica Skoplje Tetov
27 article
Věda pak, staví-li se do služeb politických zájmů. přestává býti vědou a učenec učencem. Podobný osud potkal prof. J. Cvijiča, s nímž jsem osobně znám a jehož si jinak také vážím. Prof. Cvijič vydal v Gótě pod názvem „Die ethnografisch Abgrenzung der Völker auf der Balkanhalbinsel mapu, jež je uníkem svého druhu. Nevědecká, ne- pravdivá nesnese kritiky. Nedostatků je celá řada v topografii není systemu; názvy míst jsou chybně psané, mnohá městečka nebo velké vesnice jsou vynechány, malé pak uvedeny, není nikde dbáno hranic jazykových: zamlčeni jsou bulharští Pomáci v Rodopsku i Malešovsku; lagodmské okolí, kde v místním nářečí jsou tak obdivuhodně dosud za- chovány staroslovanské nosovky a polohlásky,a kde filologu slovanskému skýtá se tolik zajíma- vého studia, označeno je tureckou barvou, třebas že je tu nejméně patnáct bulharských vesnic, jako Sucho, Vysoké, Žárovo atd. Avšak nejhrubší chyby dopustil se prof. Cvijiě základním dělením národností. Hranice srbského živlu jsou pošinuty ovšem značně hluboko na jih až pod Kočany. Prilep a Bitolj, tedy tam, kde sta- nuly předvoje srbské, takže vlastně armáda srb- ská určila národnostní hranice a ne prof. Cvijiě. Odtud na jih označena je Makedonfe divnou bar-
profesor J Cvijiča Cvijič Pomák Žárův Kočan Cviji Prilep die ethnografisch Abgrenzung der Völker auf der Balkanhalbinsel
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Božo Lovrič: Umělec. ji Z rukopisu přeložil Jan Hud e c. Jest domněnka, že umělci bývají málo pracovití, ba líní občané. Věčně zahálejíce vysedávají prý dni i noci při planých, zbyteč- ných rozmluvách. Ale ono plýtvání času, je- muž měšťáci lenosti přezděli, ničím jiným není nežli strachem před prací. Nikdo mimo umělce nezná tak neklidu, který sžírá tělo i ducha, než započne nové dílo. Strachy z nepokoje toho duch otáli a odkládá dobu tvoření, a od- kladem ztravuje bujnost vlastní síly. Od ho- rečky oné není mu osvobození a horečka ta kazí mu všeliký požitek. Neuchrání ho ani ne- míra v pití, ani neúkojná rozkoš tělesná.A opájel by se tak rád, aby zapomněl na trýzen vyjádřiti se. Všude v přírodě roste plod nevě- domky, že símě bylo oplozeno. Jen uměleo tvoří vědomě i logicky z beztvárného kamene obraz a slovům vdechuje líce a život. V něm tkví žena i muž, oko i vědomí a je mu souze- no, aby vědomě provázel početí, vývin i zro- zení. Muce té vyhýbá se umělec, až ho nesne- sitelný nepokoj z beztvárnosti přinutí, dáti hmoté výraz. A započato-li dílo nebo dokon- čeno, mučí ho nový strach. Chvěje se, aby dílo jeho nevzalo pohromy. Bojí se náhody, kráde- že, ohně a ve strachu, aby dílo jeho nebylo zničeno dříve, než se lidé o něm dovědí, sotva dočkává se chvíle, až je uvidí v knize. Od toh okamžiku dílo je mu cizím a spisovatel očíma cizincovýma čte vlastní knihu. Tu teprve za- číná se pravá autokritika, jež jest hlavní pod- mínkou umělcova vzrůstu.
Hud
29 article
Kdyby umělec nebyl přesvědčen, že jeho započaté dílo není lepší předešlých, ani hlad ni bída by ho nepřinutila k nové práci. Po- sléze, když dílo dokončil, stydí se pro zřejmé chyby a nedostatky, ale ve chvíli, kdy tvoří. je přesvědčen o jeho velikosti. Jinak by ku práci ani nepřikročil. A práce ona při vší trý- zni, jež ho na kříží rozpíná, jest zdrojem jeho síly. Jedině prací roste umělcova víra v sebe. Práce jej sílí, pomáhá mu k rozvoji, osvobo- zuje ho, a jako za každým přílivem dostavuje se odliv, tak i umělce tatáž síla neustále ničí
30 article
Vysloviti se umělcům jest zrovna jak ostat- ním lidem peníze a čest, zápas o moc. Kde jaký tvar od mravence až do člověka touží po nadvládě. Každý by chlěl býti nejsilnějším a nejmocnějším, ne aby jiné zničil, ale aby sebe udržel při životu a moci. Bez moci nen radosti. Člověku jest požitkem, cítí-li se moc- nějším nad bližního. Každý pravý vladař, at král nebo mudrc, miluje své poddané. V tom zakládá se všechen pokrok. Málem přežil se již zápas o bytí. Nadvláda jest potřebnější než chléb. Umělci, jakož i vladaři přítelem jest jen onen člověk, jenž věří v jeho sílu. A ten, jenž se chce osvoboditi z jeho moci, jest mu nepří- telem. Odtud ona touha po vyslovení, po činu. jež v umělci dospěla svého vrcholu. Nevlásti znamená nežiti a jda za tím cílem umělec obě- tuje rodiče, rodinu, ženu i majetek, ba od- hodlán jest vše zničiti a všeho se vzdáti. Síla jeho spočívá v oběti. Souzeno mu jest i za- hynouti od síly té a může se pokládati za štastného, odsoudí-li ho jako Sokrata pro kři- vé učení vypíti o západu slunce číši jedu. My- šlenka ta vyvrcholila a vtělila se v ukřižova- ném Kristu na Golgotě. Jinak nebylo by mu- čenníků. Kříž golgotský nejlepším je památní- kem, jejž lidská ruka zdvihla všemohoucímu vládnutí. Bez kříže by Kristus nebyl vsta z mrtvých. Nikoho více nedoceňují i nepřeceňují než umělce. Bez toho neustálého zápasu nekráčel by v před. Ale aby s cesty nesešel, potřeb je, aby pevně věřil aspoň v jedno dílo své. Be
Sokrates Kristus Golgota ný Krist
31 article
pomocně berly málo kdo živ dojde cesty na konec. Takové dílo umělec jen tehdy stvoří. osvobodí-li se vzorů. Osvobozování to jest největší mukou. Z počátku, má-li před očima cizí formy, tvoří lehce. Ale zbaví-li se prvního jinošského nadšení a pohledí-li kriticky na svou práci, neustane, dokud buď nezhyne nebo nenalezne vlastního výrazu. Klamati sám sebe — tato hra na schovávačku před svým vědo- mím netrvá déle než prvá mladost. Strach. že to byl přece jen sebeklam, jest nejhroznější chvílí v životě umělcově. Všichni toho zaku- sili, nejvělší i nejmenší mezi nimi. Po otřesu onom dostavuje se buď nový život nebo smrt Nebo ke komu bychom přirovnali umělce. jenž pozbyl víry v sebe! Bývalý člověk ten jest trosečníkem, pro něhož není břehu. Bojice se prázdnoty a nejistoty mnozí na půl cestě ochabli. Neb co jiného jest talent než vůle Vytrvalost, aby dokončil, co začal, a třeba ho stálo život. Toť totéž jako soustřediti všech- ny životní síly v jediném směru. Vůle jest da- rem, neboť jen vlohy zrodily onu vůli. Umě- lec, jenž zlými okolnostmi ospravedlňuje svou nočinnost a neúspěch, bere za vděk útrpnosti místo uznání. Neb kdo lépe posoudí své dílo než umělec? Umělec jest vrchním soudcem veřejné minění jenom nezbytným zlem. Vnitřní spokojenost jest mu jako každému věřícímu nejlepším platem. Povinnosti jest každého umělce, aby byl úplně spokojen svým dílem.
Uma
32 article
Toť jeho vůdčí zásada; vše ostatní věcí ve- dlejší. Překážky pobízejí umělce ku práci. Umě- lec jest, pokud se času týče, i marnotratníkem i lakomcem. V nečinnosti mu mnohdy plynou dni, měsíce, ba i léta. Jest mu trýzní ona pustá prázdeň, a přece nemůže dáti se do práce. Chybí mu výraz a ne a ne jednotlivá slova sestavíti v celek. Až jednoho dne, kdy se toho nejméně nadá a kdy ani volné chvíle nemá neodolatelná vůle připoutává ho ke stolu; ne- popřává si oddechu a žije neobyčejným živo- tem, až vidí své dílo skončeno. A běda tomu kdo by mu v práci překážel. Ve chvílích těch vše mu je cizím i nepřátelským, ba zanevře i na ženu i na přátele, jako na své mučitele. City jeho touží jen po výraze. Vyjádřiti se. třeba za cenu života. Dokončiti své dílo, tře- ba by jej v okamžiku tom smrt zkosila. Odtud onen věčný boj lidstva proti novým, životo- plodným umělcům. Jen ti v době tvoření zho- šťují se společnosti, rodiny a žijí oddělený jedinečný život. V nich je začátek života no- vého. Nejzoufalejší bývá boj ženy proti umě- ni. V knize, již napsal její milovaný, v soše. již vytesal její zbožňovatel, v obrazu, jejž na- maloval její drahý, spatřuje svého nejnebez- pečnějšího nepřítele. Ona jako milující žena neomylně pociťuje, že jest vydána umění na milost i nemilost. Aby zvítězila, raději při- vede do záhuby svého oblíbence, než by se přiznala k porážce nemilosrdným, neznámým a nikdy nezřeným sokem. Nebude šetřiti ani krásou těla, ani kouzlem a nástrahami svého pohlaví, aby ho jen odvrátila od té bezejmen- né, ale všemocné lásky. A přece umění samo není než věčným zbožňováním ženskosti
Uma
33 article
V boji tom ještě více vychází na jevo nená- vist pohlaví, jež jest prudší boje za bytí. Bo ženy proti dokonalému soupeři, proti ideálu čí city se nesou k jedinému předmětu nebo tvoru, kdo je schopen milovati, ten jest umělcem. Jinými slovy, umělcem jest onen kdo se umí vžíti v dojem. Umělec hledí roze- smátýma očima dítěte kolem sebe. Byliny. rudy, vody a živočichové stejně jsou mu mi- lými. Rozumí jich řeči, poněvadž je miluje Toť smysl pohádek, v nichž za starodávna rozmlouvaly všechny věci a bytosti. Básníl nad básniky, sv. František z Assissi, hlásá slovo boží mlčelivým rybám i lehkokřídlým ptákům. Bez lásky nelze proniknouti ani do svého, ani do ciziho života. Těm, kteří nená- vidí, svět jest knihou na sedm zámků zamče- nou. A kdyby se našel člověk, jenž by byl do- konalým v lásce, jehož duše se nikdy nepo- kryla tmou záští, ten bůh-člověk by pochopi všechna skrytá tajemství nebe i země. To smysl života Kristova. Není věci, jež by nepů- sobila na umělce, a citlivá vnimavost ona pře- chází až v nemoc i bolest. Beze zjemnělých čivů nebyl by přístupen dojmům. Čím jest do- jem silnějším, tím jest i vyslovení dokonalej- ším. Technické povolání při tom velmi málo rozhoduje. Měl-li by umělec něco opravdo- vého a svého vysloviti, a postrádal-li by do- vednosti, nalezne aspoň slovo, třeba neuhla- zené, jimž vypoví a osvětlí svůj pocit. Místo mluvy nastoupí mlčení, ale mlčení to bude vý- znamnější nežli všeliká mnohomluvnost. Emer- son ve svých essayích vzpomíná jakéhosi ka- zatele, který k lidu mluvil totéž. Ale lid by dojat a dychtivě ho poslouchal, poněvadž ka- zatel opakoval ona slova a hlubokým, nezdol- ným přesvědčením. A přesvědčením umělee působí na své okolí. Jeho prostředí i bezděky.
Bo František Kristův
34 article
třeba by ho i nenávidělo, bude mu pomáhati i proti vůli v jeho snaze. A lidé, kteří nebu- dou znáti umělcova jména ani jeho děl, budou dále žíti a budou pracovati pod vlivem jeho myšlenek. Maeterlinek pravil v knize essayí: „O bohatství chudých“, že by sedláci dnes ji- nak vzdělávali pole a vinohrady, kdyby ne- bylo Sokrata a Platona. Přesvědčením se zrači povaha umělcova. Ona dvě slova jsou mu týmž pojmem. Řeklo se a opakuje, že umělci jsou lidé bez povahy, ježto snadno mění své pře- svědčení. A co jest povaha, než víra v my- šlenku, než obětavost pro ni? A kdo je v tom silnější nad umělce? že slova jejich často sí odporují, není ještě důkazem, že by byli bez přesvědčení. Jich dojímá každá věc a proto mění se i jejich nálada vůči přírodě, lidem světu. Dětská ta vrtkavost není nežli život život nespiatý žádnými dogmaty, svobodný
Maeterlinek Sokrates Platon