1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 18. července 1913.
Praha
4
article
iarannt a večerní liety
5
article
onslsog lva osg
6
article
předplácí se
v Praze v administrael
na měsle
na čtvrti leta
a k -
s dvoji donáškou
na městě
na trteua e tkane
na měsleV K 60
so Poštou .
n r. k n
no dvojl zásilkou
!dk Bi
Bi
Praha
7
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
8
article
Zoufalá Sofije.
Zoufalá Sofije.
Sofije, od světa uzavřená, teprve
později prozradí všecka svá tajemství. Te-
prve po válce, až se zase obnoví spojení
s cizinou, dozvíme se, jak srdce bulharské-
ho, tak nadějného a nyní tak hluboko po-
kořeného státu, snášelo národní porážku.
Co nyní proniká ven, jsou pouhé útržky
výbuchy vzteku, kterým se obecenstvoi
vojsko mstí na důstojnících, rozklad armá-
dy, zmatek vedoucích politiků, demise a
nová vyjednávání a kombinace. Po Dane-
vu nastupuje nový kabinet, složený ze zá-
stupců obou liberálních stran a stambulov-
ců. Lehkou situaci nemá. Mezi posledními
došlými spisy jeho předchůdce nachází se
odpověď, kterou Srbsko a Řecko daly na
žádost za příměří a jednání o mír: příměří
neuzavrou, pokud nebude zajištěno uza-
vření míru, a vyjednávati nebudou v Pe-
trohradě, nýbrž doma, bez cizí intervence.
Rozmrzelé Rusko, kterému takto odpově-
děly, je do Petrohradu, kam by teď Bulhař
tak rádi, nikterak nenutí, nýbrž doporuču-
je Bulharsku, aby svoje zástupce vypravílo
přímo k nim. To znamená přímo diktován
míru na bojišti, neboť Bulharsko se oprav-
du nalézá v rukou svých nepřátel a nemá
více odpovědi na argumenty moci. Jenom
rozmysl srbských státníků, tolikráte už do-
kázaný, může ještě zabrániti, aby se příliš
krutým mírem neotevřela mezi oběma stá-
ty nová propast. Ale jak těžko bude hlásati
umírněnost národu dvakráte vítěznému
rozhořčenému nad nově prolitou krví, nad
zbytečným nepřátelstvím souseda, jemuž
Srbsko pomáhalo dobývati Drinopole!
Dan
Srbsko
Řecko
Rusko
Petrohrad
Bulharsko
Drinopol
9
article
To všecko ví nová vláda v Sofiji, pro-
žívá nejtěžší chvíle bulharského národa,
ale ná veřejnost neproniklo ještě, že b
pro záchranu vlasti činila více než ne-
šťastný Danev. Zatím Rumuní postupují na
hlavní město, ba i turecká mrtvola sahá
ještě přes okraj svého evropského hrobu
a podniká nejasnou ofensivu, aby zlepšila
mírem vytčené hranice. Zamýšlí sofijská
vláda opravdu položiti osud země do ru-
kou cizích, do rukou Evropy, anebo ně-
které její části, je přesvědčena, že jiní pro-
vedou lépe, co je její vlastní povinností, a
nechce zastaviti ani jednoho ze svých ne-
přátel na vítězném postupu? Ještě může
se Srbskem a Řeckem jednat jako nynější
nepřitel, ale minulý a budoucí spojenec.
Smlouvu, kterou s nimi uzavře, nikdo ne-
povleče před forum Evropy. Nebude před-
ložena ani v Bukurešti, ani v Cařihradě,
Rumunsko nebude revidovati na čem se
Srbsko a Řecko s Bulharskem smluví, a
Turecko na první zprávu vrátí se za čáru,
která mu vykázána v Londýně a odkud ne-
ní návratu dále do Evropy. Ale bulharská
diplomacie musí jednati tak, jak toho těžká
situace žádá, nesmí vzdorovati celému svě-
tu. Lépe je přece jen uzavříti mír ze své
vůle, třeba za těžkých podmínek, ale s či-
niteli sobě rovnými, nežli děkovati za něj
cizímu prostřednictví, které snadno může
pak zaplatiti cízí převahou a trvalou od-
vislostí.
Dosud nic nenasvědčuje, že by v Sofiji
k tomu se odhodlali. Král obrací se o
sprostředkování k evropským panovníkům,
a v čelo armády vrací se vlastní původce
nešťastné války, generál Savov, jemuž
mnohem více nežli Danevu náleží zodpo-
vědnost za národní pohromu. Čeho má se
olnčola lnolěma o nenoša nmůdlu
ovobili mývodonlog ma
Savov
Sofija
Evropa
Srbsko
Řecko
Bukurešť
Cařihrad
Rumunsko
Bulharsko
Turecko
Londýn
10
article
tím dosáhnouti? Situace na bojišti je zou-
falá, další vraždění mohlo by snad zastavit
postup Srbů a Řeků, nikdo však nezastavi
nedotknutou armádu rumunskou. Je po-
slední moudrostí nové vlády, že konečně
něco se státi musí, že úplný rozklad Bul-
harska přece jen by přiměl tu neb onu
vládu, aby aktivně zakročila v jeho pro-
spěch? Nepřátelé si ovšem Bulharsko ne-
rozeberou, ale že se prodléváním jeho si-
tuace nezlepší, je dojista zřejmo. Všecky
velmoci jsou si příliš vědomy toho, jak
choulostivou věcí bylo by ojedinělé za-
sáhnutí, a proto se mu do krajnosti budou
vzpírat. Zakročí buď všecky, a pak to bude
pouhé sprostředkování míru, anebo žádná.
Bulharská vláda se klame, soudí-li, že vy-
nutí na Evropě pomoc tím, že ji uvede do
krajně svízelné situace. Veřejné míněníjí
není příznivo a neobětuje jí svoji potřebu
klidu.
Srba
Řek
Bulharsko
Evropa
11
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Bulharský král prosí za pomoc.
Z Vídně, 17. července. Bulharský krá
Ferdinand obrátil se na náčelníky různých
států, mezí jinými také na rakouského cí-
saře, se žádosti, aby Bulharsku přispěli
nynější jeho kritické situaci na pomoc.
Situace a smýšlení v Bulharsku.
Ze Sofije, 17. července. (Polit. Corresp.
Nový kabinet bude — jak se pravdě
podobá — složen z obou liberál-
ních stran a příslušníků Stambu-
lovské strany za předsednictv
Radoslavova. V bulharských kruzích
doufají, že tento kabinet dojde podpory
všech moeností k urovnání zmatků situace
a navázání pokojného dorozumění na všechny
strany, při čemž u Rumunska doufá se
zvláště také na přátelské služby drojspolku.
V diplomatických kruzích sofijských po-
kládá se intervence velmocí za
účelem co nejrychlejšího zastavení všeho
nepřátelství za naprosto pravděpodobnou.
Ferdinand
Sofij
Radoslavův
Vídeň
Bulharsko
Rumunsko
12
article
Pokud se týče konečného urov-
nání rozporů mezi balkánský mi
státy, nesouhlasí nyní diplomatické kruhy
sofijské s názorem, že by měly býti tyto
rozpory urovnány všeevropským rozhod-
nutím.
Z Petrohradu, 17. července. (Lokalanz.
Na prosbu Bulbarska ruská vláda snaží se
u Srbska a Řecka dociliti urychlení klidu
zbraní, netrvá však na tom, aby samo bylo
prostředníkem, nýbrž bylo by srozuměno,
kdyby válčící strany přímo spolu vyjednávaly.
aby nalezly podklad pro další dorozumění.
Bulharsko je také ochotno dáti záruky, že
za klidu zbraní nebude svou armádu se-
silovati.5l
nán vd
Z Paříže, 17. července. „Temps“ ozna-
muje z Pětrohradu: Pověstí, že bulharská ar-
máda pod opětným velením generála Savo-
va pokračovati bude ve válečných operacíc
proti Srbům, vyvolává zde největší nespoko-
jenost, neboť býv. generalisimus je zde vše-
obecně považován za původce nové balkán-
ské války a za ni je také činěn zodpovědným
Opětné jmenování Savova vrchním velitelem
bulharského vojska označuje se za největš
chybu bulharské vládý. Takovou politiku dluž-
no považovat za návrat k záměru Stambu-
lovců a naprosté sblížení s Rakouskem. Zdů-
razňuje se, že toto usnesení bulharské vládý
je v příkrém rozporu s dřívějším prohlášením
sofijského kabinetu, že není vinen propuknu-
tím války.
Srba
Savův
Petrohrad
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Paříž
Sava
Rakousko
13
article
Ruská vláda dnes v Sofiji udělila rady
ohledně vyslání splnomocněnce d
Skoplje obiho olaenlon
Turecký postup zde neznepokojuje.
neboť tento ničím nerušený postup Je ozna-
čován za naprosto bezúčelný. Velmoci jsou
odhodlány zasadit se o dodržení londýnské
smlouvy a nesvolí k revisi její.
Vůdce Stambulovců Genadije v sdělil
zvláštnímu zpravodaji „Tempsu“ o možnostech
rozřešení balkánské krise tyto podrobnosti
Je v zájmu evropského a balkánského míru,
aby Evropa se zabývala vývojem balkánské-
ho projektu. Máme důvody domnívat se, že
náš názor o řešení krise je totožný s názorem
Francie. Ostatně mohla by Francie, jejíž ne-
zištnost v balkánských záležitostech je nade
vši pochybnost, ujati se iniciativy a velmocem
učinit návrh, aby svolán byl kongres do Pa-
říže k úpravě balkánské otázky.
Genadij
Sofija
Evropa
Francie
14
article
M. Z Kolína n. R., 17. července. (Zvl. tel
„N. L.) Dle sofijské zprávy „Köln. Ztgu
doufají tam, že Rumunsko přejme přímé ná-
vrhy Bulharska, takže s té strany je nebez-
pečí odvráceno, neb aspoň zmenšeno. Pro
Řekům a Srbům prý mají bulharská vojska
dobré postavení, a po nezdaru ruského pro-
střednictví bude se asi v operacích pokračo-
vati. Zastaví-li se Rumuni na svém postupu.
nebude vojenská situace tak špatná, neboť je
postaráno, aby bulharské vojsko pouštělo s
do boje, kde je ve velké menšině.
Ze Sofije, 16. července. (Došlo 17. t. m.
Na dnešní ministerskou radu byli pozvání opět
všichni vůdcové oposice. Z povolaného místa
se tvrdí, že Rusko navrhlo, aby ministerští
předsedové všech válčících balkánských
států sešli se v Niši a přímo vyjednávali
příměří event. o uzavření mír u. Tento
návrh pokládán jest za odmítnutí sprostředko-
vání a vyvolal krajně trapný dojem.
Z Petrohradu, 17. července. O vnitřní si-
tuaci Bulharska panuje zde velké znepo-
kojení, ježto všechny známky nasvědčují
že Bulharsko je bezprostředně před revolucí
Hlavně opětné povolání generála Savova vy-
volává tento dojem.
Köln
Řek
Srba
Rumun
Došla
Savův
Kolín
Ztg
Rumunsko
Bulharsko
Rusko
Niš
Petrohrad
15
article
Rumuni v Bulharsku.
Rumuni v Bulharsku.
Z Bukurešti, 17. července. (K. k.) Dle no-
vinových zpráv rumunské vojsko nb-
sadilo všecka větší místa na pra-
vém břehu Dunaje od Vidina až k Tur-
tukaji.
Z Bukurešti, 17. července. Listy souhlas-
ně oznamují, že pravděpodobně dnes sem při-
bude bývalý bulharský min. předs. Gešov
aby s rumunskou vládou přímo vyjednával
„Viitorul“ poznamenává, že nyní o nějakém
vyjednávání nemůže být řeči. Bulharsko musí
ihned přijati v celku rumunské požadavky
jinak rumunské vojsko bude dále postupo-
hdo uíctýoiq odsdlant
Z Vídně, 17. července. Zdejší rumunský
vyslanec předložil dnes mínistru zahraničnícl
věcí notu, ve které se prohlašuje, že účelem
vejenské akce není zničení bulharské armády
nýbrž jedině dosažení strategické čáry T ur-
tukaj—Balčik a zajištění trvalého stavu
na Balkáně za účelem míru.
šoludleu
vati.
t Boje Reků s Bulhary.
todtěn
Z Athén, 17. července. (Ag. d'Athěnes.
Boj, k němuž došlo včera v okol
Vronty, jskončil úplným ústupem ne-
přítele. Nepřátelské oddily, jež stály na nej-
krajnějším pravém křídle proti Řekům, sklá-
daly se ze 3. a 11. divise. Včera v noc
podnikl nepřitel u Vronty s 3 prapory útok
při němž používáno bylo pum. Útok by
však odražen a nepřitel ustoupil se ztrá-
tami. Řekové napadli dnes výšiny pod
Vronty a po prudkém boji jich dobyli. Ne-
Rumun
Bulhar
Řek
Bulharsko
Bukurešť
Dunaj
Vídeň
Balčik
Balkán
Atény
Aga . d ' Athěne
16
article
hosáu piastevá an Ovilv datábopmhs hiisucob sníem, nlal5 s o pobi
loznad
18
article
přítel v nepořádku a za velkých ztrát ustu-
poval směrem na Karkiöj. Ztrály Řeků jsou
nepatrné. Takč ze středu řeckého vojska se
oznamuje, že nepřítel byl odražen.
Bulharské vojsko, prchající z Lachanu.
zajalo v Demir Hisaru 104 notábly
arcibiskupa a 3 kněze. 80 osob, mezi nim
dvě ženy a dvě děti, bylo zabito. 24 osoby
byly raněny bodáky. Arcibiskupovi a třem
kněžím byly vypíchány oči a uřezány ruce.
Mnoho dívek a žen bylo znásilněno. Všechny
domy a obchody jsou vypleněny.
b Šarvátka v Rodostě.
Z Cařihradu, 16. července. (K. k.) O udá-
lostech z Rodostu praví úřadní zpráva: Když
jeden oddil tureckého předvoje obsadil Ro-
dosto, střílelo několik Arménů, sloužících u
bulharského četnictva, spolu s jinými bulhar-
skými četníky na Řeky. Došlo ke srážce,
níž bylo několik četníků usmrceno. Z civil-
ního obyvatelstva nepříšel nikdo o život.
Turci na nových hranicích.
Z Caříhradu, 16. července. (O půlnoci.
(K. k.) Úřadně oznamují. Turecké voj-
sko dostihlo čáry Midia—E nos
zastavilo se, obsadivši Midii, Saraj, Ka-
ričjan, Sajdler, Muradli, Malagru, Kešu
Enos.
olaon
Z Petrohradu, 17. července. Ruská vlád
energicky zakročí v přičíně překročení hranic
Enos—Mídia tureckým vojskem, ježto v něm
spatřuje porušení londýnské smlouvy mírové.
Nedostatek kázně v bulharském vojsku.
Z Frankfurtu, 17. července. „Frankí. Ztg.
dovídá se od zvláštního korespondenta ze S -
fije, že v bulharském vojště trvá dosud na-
prostý nedostatek kázně. V četných místecl
udály se výtržnosti vojáků proti důstojníkům
Mnoho vojáků od 1. divise, která leží nyní v
Sofiji, prchlo.
Řek
Armén
Turek
Midie
Saraj
Sajdler
Muradnout
Malagra
Enos
Cařihrad
Ka
Petrohrad
Frankfurt
Sofija
19
article
Z rozmluvy s mp. Venízelem
Z rozmluvy s mp. Venízelem
Z Bělehradu, 17. července. Zvláštní ko-
respondent „Stampy“ rozmlouval ve Skoplj
s Venízelem, který prohlásil, že ani Řecko
ani Srbsko nemůže souhlasit s provisorním
příměřím. Také spojenci nepůjdou dříve do Pe-
trohradu, dokud Bulharsko neprohlásí, že ny-
nější diference se svými odpůrci upraví příme
bez vměšování Evropy. Tato úprava státi by
se nemohla na základě dřívějších zpráv, nýbrž
na základě nynější situace. Spojenci požadova
budou také válečnou náhradu a záruky, že
podmínky, které Bulharsko akceptuje, take
skutečně budou provedeny. Bulharsko musi
okamžitě demobilisovat, teprve potom mohou
spojenci jíti na konferenci do Petrohradu.
Ze Soluna, 17. července. (K. ke.) Venizelo
sem opět přibyl.
Stesk na přerušené poštovní i telegrafní spojen
Sofije s Bělehradem.
pn
Z Bělehradu, 17. července. (P. B.) M.-p.
Pašič dostal dnes zacházkou ze Sofije te-
legram red. Notoviče, který protestuje jmé-
nem tišíců cizincův, odloučených od světa
že Srbsko zadržuje bulharskou poštu a prosí
by posílala se nějakým způsobem vzdor válce
Protože Srbsko nemá v moci přímé spojen
se Sofijí, prohlašuje se s příslušného místa
touto cestou, že Butharsko samo již před
14 dny přerušilo všeliké spojení poštovní
i telegrafní se Srbskem a proto jdou te-
legramy zacházkou, ne přes Srbsko, a evrop-
ská pošta instraduje se jinudy, takže ani do
Srbska nedochází. Srbsko tu není ničím
vinno a není v jeho moci zjednati spojení
cizinců v Sofiji se světem.
(Viz poslední zprávy.)
Stamp
Pašič
Notovič
Bělehrad
Řecko
Srbsko
Bulharsko
Evropa
Petrohrad
Soluna
20
article
V drobném prodejir
ranmí čislo o sobě . za s
večerni
za 4k
Ve Bllalkách na venkově
ranul čislo . . . . . 10h
večernl
21
article
ola lsochovha av
23
article
len
Inseráty
lsle
pinti su hotově napřed.
Předplcení a inserty přijímá
administrace v Marianské ali. . a
Tam nachězejí se ton
redakce. tiskárna a skpedice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracei.
25
article
O Makedonii.
O Makedonii.
mtol sv šnl
oe
Její ethnografie.
Na Makedonii činí si nároky Srbi, Řeci i Bul-
haři. Srbské nároky nejsou nijak odůvodněny, leda
zájmy politickými, řecké jen částečně, pokud se
to týče jižní, přímořské Makedonie, a bulharské
jsou nesporně. Je to snadné dokázati.
Makedonie celá, tedy od Thesalie i Egejská-
ho moře do Šar-planiny i skopské Černé Hory spa-
dá do síéry bulharského jazyka i bulharské ná-
rodnosti. Prof. L.. Miletič, nejlepší bulharský filo-
log, v knize „Das Ostbulgarische“, vydanév
„Schriften der Balkancommission“, pod redakeí
slavisty prof. Jagiče ve Vídni, udává hranici bul-
harského jazyka následující: Dunaj. Černé moře
Egejské moře po ústí Bistrice, Ochridské jezero.
levý břeh Černého Drinu, pohoří Šar, skopskou
Černou Horu i staré hranice srbské po. Dunaj k
ústí Timoku. Jsou to správné hranice. Nevěříme-li
zainteresovanému Bulharu, musíme věřiti cizím
učencům Ami Boněu, Hilferdingu i Florinskémua
musíme věřiti především našim profesorům Lj. Nie-
derlovi a M. Jirečkovi, již ve svých „Makedonské
otázce“ a „Dějinách bulharských udávají tytéž
hranice. c
To jsou hranice historické, Šar-planina od-
dělila nastěhovavší se na Balkán Srbo-Chorvaty
i bulharské Slovany, přišedší přes Dakii. Bulhary
se sice nazvali jen Slované, usedlí v dnešním Bul-
harsku, ale jinak byl to jeden národ, tam i v Ma-
kedonii. Šar-planina markantně dělí od sebe srb-
ský i bulharský národ, srbský i bulharský jazyk
Nejlépe se o tom přesvědčí, kdo podnikne cestu
z Tetova do Prizrena přes Šar anebo naopak.
Srb
Řek
profesor
Miletič
Jagič
Šar
Bulhar
Boně
Hilferding
Florinskému
M Jireček
Srba
Chorvat
Slovan
Makedonie
Thesalie
Šar
Vídeň
Dunaj
Bistrica
Drina
Timok
Balkán
Ma
Tetov
Schriften der Balkancommission
Šar
Slovan
Dakie
26
article
Prizreně mluví se zvláštním dialektem srbským
lje v něm hodně bulharismů, hlavně tvoření bu-
doucího času, koncovky třetí osoby plur., akkus.
náměstky „ou i jiné), v Tetovu již bulharským.
Ethnografické mapy Balkánu, dosud vydané
mluví (vyjímaje ovšem srbské) ve prospěch Bul-
harů. Stačí, aby český čtenář vrhl jediný pohled
na mapu prof. L. Niederle, a je nucen říci upřím-
ně: Makedonie je bulharskál
Prof. Niederle byl k Srbům poměrně shoví-
vavý a na své mapě neoznačil, jako to učinil Rua
Florinskij, bulharskou barvou srbské okresy zaje-
čarský, negotínský, pirotský i vráňský. Za to ale
dále je už přísný. Barva bulharská jako základne
zachvacuje Kumanovo, Prešovo, Skoplje. Debra
ovšem vše ostatní na jih k břehům Egejského
moře a Bistrici. Srbský element nebo lépe: stopy
srbské propagandy pronikají do Kumanova, Skoplje
Tetova, ale dále ne. Kratovo. Veles, Prilep.
Bitoli leží již v moři čisté bulharské národnosti
a nemohou tudíž býti prohlašovány za sporné
nebo srhské.
Před vědou jsou veškery jiné důvody slabé.
profesor
L Niederle
Niederle
Srba
Ru Florinskij
Kratův
Veles
Prilep
Balkán
Makedonie
Kumanovo
Prešovo
egejský moře
Bistrica
Skoplje Tetov
27
article
Věda pak, staví-li se do služeb politických zájmů.
přestává býti vědou a učenec učencem. Podobný
osud potkal prof. J. Cvijiča, s nímž jsem osobně
znám a jehož si jinak také vážím. Prof. Cvijič
vydal v Gótě pod názvem „Die ethnografisch
Abgrenzung der Völker auf der Balkanhalbinsel
mapu, jež je uníkem svého druhu. Nevědecká, ne-
pravdivá nesnese kritiky. Nedostatků je celá řada
v topografii není systemu; názvy míst jsou chybně
psané, mnohá městečka nebo velké vesnice jsou
vynechány, malé pak uvedeny, není nikde dbáno
hranic jazykových: zamlčeni jsou bulharští Pomáci
v Rodopsku i Malešovsku; lagodmské okolí, kde
v místním nářečí jsou tak obdivuhodně dosud za-
chovány staroslovanské nosovky a polohlásky,a
kde filologu slovanskému skýtá se tolik zajíma-
vého studia, označeno je tureckou barvou, třebas
že je tu nejméně patnáct bulharských vesnic, jako
Sucho, Vysoké, Žárovo atd.
Avšak nejhrubší chyby dopustil se prof. Cvijiě
základním dělením národností. Hranice srbského
živlu jsou pošinuty ovšem značně hluboko na jih
až pod Kočany. Prilep a Bitolj, tedy tam, kde sta-
nuly předvoje srbské, takže vlastně armáda srb-
ská určila národnostní hranice a ne prof. Cvijiě.
Odtud na jih označena je Makedonfe divnou bar-
profesor
J Cvijiča
Cvijič
Pomák
Žárův
Kočan
Cviji
Prilep
die ethnografisch Abgrenzung der Völker auf der Balkanhalbinsel
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Božo Lovrič:
Umělec.
ji
Z rukopisu přeložil Jan Hud e c.
Jest domněnka, že umělci bývají málo
pracovití, ba líní občané. Věčně zahálejíce
vysedávají prý dni i noci při planých, zbyteč-
ných rozmluvách. Ale ono plýtvání času, je-
muž měšťáci lenosti přezděli, ničím jiným není
nežli strachem před prací. Nikdo mimo umělce
nezná tak neklidu, který sžírá tělo i ducha,
než započne nové dílo. Strachy z nepokoje
toho duch otáli a odkládá dobu tvoření, a od-
kladem ztravuje bujnost vlastní síly. Od ho-
rečky oné není mu osvobození a horečka ta
kazí mu všeliký požitek. Neuchrání ho ani ne-
míra v pití, ani neúkojná rozkoš tělesná.A
opájel by se tak rád, aby zapomněl na trýzen
vyjádřiti se. Všude v přírodě roste plod nevě-
domky, že símě bylo oplozeno. Jen uměleo
tvoří vědomě i logicky z beztvárného kamene
obraz a slovům vdechuje líce a život. V něm
tkví žena i muž, oko i vědomí a je mu souze-
no, aby vědomě provázel početí, vývin i zro-
zení. Muce té vyhýbá se umělec, až ho nesne-
sitelný nepokoj z beztvárnosti přinutí, dáti
hmoté výraz. A započato-li dílo nebo dokon-
čeno, mučí ho nový strach. Chvěje se, aby dílo
jeho nevzalo pohromy. Bojí se náhody, kráde-
že, ohně a ve strachu, aby dílo jeho nebylo
zničeno dříve, než se lidé o něm dovědí, sotva
dočkává se chvíle, až je uvidí v knize. Od toh
okamžiku dílo je mu cizím a spisovatel očíma
cizincovýma čte vlastní knihu. Tu teprve za-
číná se pravá autokritika, jež jest hlavní pod-
mínkou umělcova vzrůstu.
Hud
29
article
Kdyby umělec nebyl přesvědčen, že jeho
započaté dílo není lepší předešlých, ani hlad
ni bída by ho nepřinutila k nové práci. Po-
sléze, když dílo dokončil, stydí se pro zřejmé
chyby a nedostatky, ale ve chvíli, kdy tvoří.
je přesvědčen o jeho velikosti. Jinak by ku
práci ani nepřikročil. A práce ona při vší trý-
zni, jež ho na kříží rozpíná, jest zdrojem jeho
síly. Jedině prací roste umělcova víra v sebe.
Práce jej sílí, pomáhá mu k rozvoji, osvobo-
zuje ho, a jako za každým přílivem dostavuje
se odliv, tak i umělce tatáž síla neustále ničí
30
article
Vysloviti se umělcům jest zrovna jak ostat-
ním lidem peníze a čest, zápas o moc. Kde
jaký tvar od mravence až do člověka touží po
nadvládě. Každý by chlěl býti nejsilnějším
a nejmocnějším, ne aby jiné zničil, ale aby
sebe udržel při životu a moci. Bez moci nen
radosti. Člověku jest požitkem, cítí-li se moc-
nějším nad bližního. Každý pravý vladař, at
král nebo mudrc, miluje své poddané. V tom
zakládá se všechen pokrok. Málem přežil se
již zápas o bytí. Nadvláda jest potřebnější než
chléb. Umělci, jakož i vladaři přítelem jest jen
onen člověk, jenž věří v jeho sílu. A ten, jenž
se chce osvoboditi z jeho moci, jest mu nepří-
telem. Odtud ona touha po vyslovení, po činu.
jež v umělci dospěla svého vrcholu. Nevlásti
znamená nežiti a jda za tím cílem umělec obě-
tuje rodiče, rodinu, ženu i majetek, ba od-
hodlán jest vše zničiti a všeho se vzdáti. Síla
jeho spočívá v oběti. Souzeno mu jest i za-
hynouti od síly té a může se pokládati za
štastného, odsoudí-li ho jako Sokrata pro kři-
vé učení vypíti o západu slunce číši jedu. My-
šlenka ta vyvrcholila a vtělila se v ukřižova-
ném Kristu na Golgotě. Jinak nebylo by mu-
čenníků. Kříž golgotský nejlepším je památní-
kem, jejž lidská ruka zdvihla všemohoucímu
vládnutí. Bez kříže by Kristus nebyl vsta
z mrtvých.
Nikoho více nedoceňují i nepřeceňují než
umělce. Bez toho neustálého zápasu nekráčel
by v před. Ale aby s cesty nesešel, potřeb
je, aby pevně věřil aspoň v jedno dílo své. Be
Sokrates
Kristus
Golgota
ný Krist
31
article
pomocně berly málo kdo živ dojde cesty na
konec. Takové dílo umělec jen tehdy stvoří.
osvobodí-li se vzorů. Osvobozování to jest
největší mukou. Z počátku, má-li před očima
cizí formy, tvoří lehce. Ale zbaví-li se prvního
jinošského nadšení a pohledí-li kriticky na
svou práci, neustane, dokud buď nezhyne nebo
nenalezne vlastního výrazu. Klamati sám sebe
— tato hra na schovávačku před svým vědo-
mím netrvá déle než prvá mladost. Strach.
že to byl přece jen sebeklam, jest nejhroznější
chvílí v životě umělcově. Všichni toho zaku-
sili, nejvělší i nejmenší mezi nimi. Po otřesu
onom dostavuje se buď nový život nebo smrt
Nebo ke komu bychom přirovnali umělce.
jenž pozbyl víry v sebe! Bývalý člověk ten
jest trosečníkem, pro něhož není břehu. Bojice
se prázdnoty a nejistoty mnozí na půl cestě
ochabli. Neb co jiného jest talent než vůle
Vytrvalost, aby dokončil, co začal, a třeba ho
stálo život. Toť totéž jako soustřediti všech-
ny životní síly v jediném směru. Vůle jest da-
rem, neboť jen vlohy zrodily onu vůli. Umě-
lec, jenž zlými okolnostmi ospravedlňuje svou
nočinnost a neúspěch, bere za vděk útrpnosti
místo uznání. Neb kdo lépe posoudí své dílo
než umělec? Umělec jest vrchním soudcem
veřejné minění jenom nezbytným zlem. Vnitřní
spokojenost jest mu jako každému věřícímu
nejlepším platem. Povinnosti jest každého
umělce, aby byl úplně spokojen svým dílem.
Uma
32
article
Toť jeho vůdčí zásada; vše ostatní věcí ve-
dlejší.
Překážky pobízejí umělce ku práci. Umě-
lec jest, pokud se času týče, i marnotratníkem
i lakomcem. V nečinnosti mu mnohdy plynou
dni, měsíce, ba i léta. Jest mu trýzní ona pustá
prázdeň, a přece nemůže dáti se do práce.
Chybí mu výraz a ne a ne jednotlivá slova
sestavíti v celek. Až jednoho dne, kdy se toho
nejméně nadá a kdy ani volné chvíle nemá
neodolatelná vůle připoutává ho ke stolu; ne-
popřává si oddechu a žije neobyčejným živo-
tem, až vidí své dílo skončeno. A běda tomu
kdo by mu v práci překážel. Ve chvílích těch
vše mu je cizím i nepřátelským, ba zanevře
i na ženu i na přátele, jako na své mučitele.
City jeho touží jen po výraze. Vyjádřiti se.
třeba za cenu života. Dokončiti své dílo, tře-
ba by jej v okamžiku tom smrt zkosila. Odtud
onen věčný boj lidstva proti novým, životo-
plodným umělcům. Jen ti v době tvoření zho-
šťují se společnosti, rodiny a žijí oddělený
jedinečný život. V nich je začátek života no-
vého. Nejzoufalejší bývá boj ženy proti umě-
ni. V knize, již napsal její milovaný, v soše.
již vytesal její zbožňovatel, v obrazu, jejž na-
maloval její drahý, spatřuje svého nejnebez-
pečnějšího nepřítele. Ona jako milující žena
neomylně pociťuje, že jest vydána umění na
milost i nemilost. Aby zvítězila, raději při-
vede do záhuby svého oblíbence, než by se
přiznala k porážce nemilosrdným, neznámým
a nikdy nezřeným sokem. Nebude šetřiti ani
krásou těla, ani kouzlem a nástrahami svého
pohlaví, aby ho jen odvrátila od té bezejmen-
né, ale všemocné lásky. A přece umění samo
není než věčným zbožňováním ženskosti
Uma
33
article
V boji tom ještě více vychází na jevo nená-
vist pohlaví, jež jest prudší boje za bytí. Bo
ženy proti dokonalému soupeři, proti ideálu
čí city se nesou k jedinému předmětu
nebo tvoru, kdo je schopen milovati, ten jest
umělcem. Jinými slovy, umělcem jest onen
kdo se umí vžíti v dojem. Umělec hledí roze-
smátýma očima dítěte kolem sebe. Byliny.
rudy, vody a živočichové stejně jsou mu mi-
lými. Rozumí jich řeči, poněvadž je miluje
Toť smysl pohádek, v nichž za starodávna
rozmlouvaly všechny věci a bytosti. Básníl
nad básniky, sv. František z Assissi, hlásá
slovo boží mlčelivým rybám i lehkokřídlým
ptákům. Bez lásky nelze proniknouti ani do
svého, ani do ciziho života. Těm, kteří nená-
vidí, svět jest knihou na sedm zámků zamče-
nou. A kdyby se našel člověk, jenž by byl do-
konalým v lásce, jehož duše se nikdy nepo-
kryla tmou záští, ten bůh-člověk by pochopi
všechna skrytá tajemství nebe i země. To
smysl života Kristova. Není věci, jež by nepů-
sobila na umělce, a citlivá vnimavost ona pře-
chází až v nemoc i bolest. Beze zjemnělých
čivů nebyl by přístupen dojmům. Čím jest do-
jem silnějším, tím jest i vyslovení dokonalej-
ším. Technické povolání při tom velmi málo
rozhoduje. Měl-li by umělec něco opravdo-
vého a svého vysloviti, a postrádal-li by do-
vednosti, nalezne aspoň slovo, třeba neuhla-
zené, jimž vypoví a osvětlí svůj pocit. Místo
mluvy nastoupí mlčení, ale mlčení to bude vý-
znamnější nežli všeliká mnohomluvnost. Emer-
son ve svých essayích vzpomíná jakéhosi ka-
zatele, který k lidu mluvil totéž. Ale lid by
dojat a dychtivě ho poslouchal, poněvadž ka-
zatel opakoval ona slova a hlubokým, nezdol-
ným přesvědčením. A přesvědčením umělee
působí na své okolí. Jeho prostředí i bezděky.
Bo
František
Kristův
34
article
třeba by ho i nenávidělo, bude mu pomáhati
i proti vůli v jeho snaze. A lidé, kteří nebu-
dou znáti umělcova jména ani jeho děl, budou
dále žíti a budou pracovati pod vlivem jeho
myšlenek. Maeterlinek pravil v knize essayí:
„O bohatství chudých“, že by sedláci dnes ji-
nak vzdělávali pole a vinohrady, kdyby ne-
bylo Sokrata a Platona. Přesvědčením se zrači
povaha umělcova. Ona dvě slova jsou mu týmž
pojmem. Řeklo se a opakuje, že umělci jsou
lidé bez povahy, ježto snadno mění své pře-
svědčení. A co jest povaha, než víra v my-
šlenku, než obětavost pro ni? A kdo je v tom
silnější nad umělce? že slova jejich často sí
odporují, není ještě důkazem, že by byli bez
přesvědčení. Jich dojímá každá věc a proto
mění se i jejich nálada vůči přírodě, lidem
světu. Dětská ta vrtkavost není nežli život
život nespiatý žádnými dogmaty, svobodný
Maeterlinek
Sokrates
Platon