2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. října 1908.
5
article
bude na Ralkáně. V dodatku
noty žádá se také konference
o záležitosti annexe Bosny a
Hercegoviny.
Povšechná situace v Turecku.
Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Celková si
tunce v evropských a maloasijský eh
provinciích jest nezměněna. V některých obvo-
dech jest situace nepříznivá následkem
stávek a příhod, k nimž dochází při pří-
pravách volebních. Ale zdá se, že prozatím jsou
to zjevy mistního rázu.
Ve směrodatných cařihradských kruzíel
ujal se klidnější názor na nově utvo-
řenou situaci na Východě. Zdá se.
že v těchto kruzích nepomýšlí se na mož-
nost válečných zápletek. Naopak, mano
ho se patrně důvěřuje v zakročení mocností, o
nichž se očekává, že budou hájiti práv Turecka.
Vůdčí myšlenkou a vydanýn
heslem mladotureckého výboru je
naprosto zabrániti válce, poněvadz
by jinak mohlo Turecko pozbýti ústavy
jako po válce ruské. Staco tur e c ke
kruhy připisují nedávné politické události n
vrub Mladoturkům a dovozují, že no v
éra bude míti v zápětí ještě dals
ztráty... Mladoturci hájř se tím, že jsou
tyto události pouze dědictvím a důsledkem sta-
rého režimu a že je jimi postiženo nejen Ture
cko, nýbrž také zájmny všech mocností, zúčast
něných na berlínské smlouvě, které budou pod-
porovati Turecko.
Bosna a Hercegovina
Turecko
Cařihrad
Staco tur e c
6
article
Oproli poplašným zprávám se konsta-
tuje, že dosud nebyla nařízena aní čá-
stečná mobilisace turockého vojska a že
byly pouze dány rozkazy, aby ar
máda byla pohotově k eventuáln
mobilisaci. Trvalé zásilky zbraní, děl a
nábojů, o nichž byla podána zpráva, jsou určeny
pouze k novému ozbrojení dělosstřeloctva ve
druhém a třetím sborovém obvodu.
Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Ve čtvrtecl
Peře, Galatě a Stambulu je klid, ač ko-
lují pověsti o válce a jiné sen-
sační zprávy. Křesťanské obyvatelstvo po-
važuje prohlášení Bulharska neoddvislým za ho-
tovou věc, jenom Rekové podrážděně mluví
ekvivalentu připojení Kréty k Řecku a také oji-
ných řeckých aspírncích. Rozvážné živly napo
mínají však ke klidu a k zachování náklonnost
k novému tureckému režimu.
Stambul
Reková
Cařihrad
Bulharsko
Kréta
Řecko
7
article
Včera odpoledne konal se velký tábor v me
šitě Aja Sofija. Účastníci tvrdí, že byl tábon
neobyčejně imposantní. Jakýsi ulema prones
řeč o všeobecné situaci a prohlásil, že se parla
meníní volby musí díli rychlo a řádně, poněvadi
s stává politická situace choulostivou. Pokud
jde o bulharskou otázku, dlužno ponechati její
řešení vládě. — Včera ve Stambulu nalezeny
byly plakáty, jimiž žádá se vypovězen
války Bulharsku. „Sabah“ odkazuje
ostře tyto plakáty, které byly provokovány renk
eionáři, aby byly vyvolány rozpory a výtržnosti.
„Sabah“ ujišťuje, že vláda nebude váhatí věsti
válku s Bulharskem, shledá-li to za účelné pr
svoji politiku.
Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Veškeré tu-
recké listy mají zprávu o velkém projevu, který
byl za minulé noci uspořídán před angliekým
velvyslanstvím na zprávu, že Anglie odmítl
schváliti změnu berlínské smlouvy. Manifestani
zaslali anglickému volvyslanci do Therapie te-
legram s prosbou, aby tlumoči králi Eduardov
dík cařilradského obyvatelstva. Velvyslanee
slíbil tak učiniti. Pak táhli manifestanti před
francouzské velvyslanectví. Dle zpráv řeckých
listů došlo k podobným demonstracím před ře-
ckým vyslanectvím. Chystají se další projevy
tábory.
Z Cařihradu, 7. října. Jak se oznamuje
nezúčastnil se italský velvyslanec následkem
nemoci včerejšího obvyklého přijímání diplomato
u Porty.
Manifestani
Port
Stambul
Bulharsko
Sabah
Cařihrad
Anglie
8
article
Vojenská síla Tarecka a Bulharska
Vojenská síla Tarecka a Bulharska
(Původní dop. »Nár. Listů.«)
Chtěl bych se zaročiti, že prohlášení Bulharska
neodvislým královstvím nebude miti za následel
válku mezi Bulharskem a Tureckem, neboť Turecke
Bulharsko
Turecko
9
article
nemůže býti v pochybnosti, že Bulharsko není samo
a nejednalo na vlastní vrub. Zbude tedy nové tu-
recké vládě sotva co jiného, nežli se s hotovou
událostí smířit. Nejvyšši hodnostové turečti, se
kterými jsem častěji mluvil, očekávali ji už dávno
a v Cařihradě nebyla by způsobila takové rozhoř-
čení, kdyby se nebyla stala současně se zabráním
Bosny a Hercegoviny. Ani Srbako by se nebylo
rozčililo tak jako nyni, jelikož ono vidí přad sebou
allianci Rakouska a Bulharska proli srbskému ná-
rodu a ohrožení své existence. A ne bez příčiny
Rakousko bylo vždy jeho nepřitelem a s Bulharskem
Srbsko vede již mnoho let válku v Makedonit. Mů-
žeme tedy směle tvrditi, že prohlášení bulharské
samostatnosti se nestalo v tak vhodný čas, jak se
na prvý pohled zdá. Naž jest mnoho jiných okol-
ností, které nyní nechci uváděti a které mohou
způsobiti válku turecko-bulharskou, jež by zajisté
měla v zápětí válku evropskou. Ta by byla polom
nevybnutelna. A tu nebude nemístno přehlédnouti
sily obou stran.
Bulharsko tvrdí, že by mohlo postaviti do pol
asi přes 300.000 mužů, já ale právem pochybuji
že by sehnalo 250.000. Kromě toho musilo by vy
loučití z vojska všechny mohamedány a Řeky
z nichž první by se dali radějí na místě zastřelil
než by bojovali proti Turkům. V bitvě by nepřešl
k nepříteli, ala obrátili by se fanaticky proti svým
bulharským druhům a způsobili by mezi nimi ne-
smírný zmatek. Podobně by jednali všichni Řeci
snad i Srbové, kterých je ve vojsku značný počet.
Řek
Turek
Srba
Bulharsko
Cařihrad
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Srbsko
Makedonit
10
article
Naproti tomu turecká armáda má ve válca asi
půldruhého milionu vojáků. Je by ovšem vláda ne-
mohla všecky a v čas postaviti do pole proti Bul-
barům, ale bez velkých obtíží mohla by koncen
trovati přes 500.000 mužů.
Tvrdí-li se, že turecký voják jest zanedbaný.
hladový, necvičený a bez kázně a že naproti tome
bulbarský je vzorně cvičený, zásoben a nadšen, jes
v tom velký omyl. Turecký vojak jest dnes právě
taký, jaký byl v Plevně, opovrhující životem, chladno-
krevný, při tom zároveň fanaticky nadšený a dovede
svou pušku v bitvě lépe upotřebiti než vojín, ktero
jest vycvičený zvláště v posádkách. Co se pak vo-
jenské kázně týče, nevyrovná ze dnes tureckému ani
německý vojín. Bulharský voják má ovšem krásné
vlastnosti, ale proto Bulhaři nesmě ji podceňovat
svého nepřitele, aby nevrhli svou vlast do neštěstí
Poukazovati na to, že se malé povstalecké čety
jonácky bránily proti velké přesile tureckého vojska
není na místě. V horách a lesích bylo možno po-
vstalcům před vojskem včasně se skrýti, utécí a vy-
hnouti se bitvě, ale ve válce nebude nikdo očekávati
že celé ploky a armádní sbory mohou užívati taktiky
povstalecké. Tak počítali i Řekové v poslední válc
a konec konců byl, že nestačili utikati a že je jen
ruský car zachránil před návštěvou Turků v Atbě-
nách. Utikali tak, že si Turci stěžovali, že neměii
ani příležitosti stříleti po nich. A nemožno tvrdili,
že by Řekové byli zbabělí. Nahlédli jen, že nemohou
obromné přesile odolati. Takové přesvědčení zastraší
i nejudatnějšího vojáka a strhne celé vojsko ve
zmatek a k demoralisaci.
Bulhar
Řek
Turek
Atba
Turec
11
article
Co se vyzbrojení lýče, Bulhaři ovšem jsou na
tom lépe než Turci. Bulhaři mají manlicherovkya
francouzská děla systému Canelova, kdežto Turei
mají slaré mauserovky a Kruppova děla starší sou-
stavy. Za to mají Turci poděkovati němacké vládě
německým instruktorům. Němci jim draze pro-
dávali staré zbraně a sami se zbrojili
nejnovějšími na útraty Turecka. Bylo
to hanebné vykořisťování, kterému
Mladoturci chtějí udělati konec,a
odtud německé intriky proli ni ml
Velmi slabá a nebezpečná stránka bulharské vá-
lečné obrany jest ale moře. Nemajíť Bulhaři váleč-
ného námořnictva a jejich hlavní dva přístavy, Varna
a Burgas, nejsou chráněny (jednu malou leď a tři
torpedovky nemožno pokládati za obranné loďstvo).
Na ochranu pobřeží neměli Bulhaři dosud peněz
porozumění, ačkoliv v posledních desíti letech pro
to vydali několik milionů.
Na počátku války bylo by bulharskému vojsku
snad možno vniknouti hluboko do Makeďonie, aniž
by se setkalo s velkým odporem, neboť jest k válce
připraveno, kdežto Turecko polřebuje několika nedě
ke koncentraci svého vojska. Toto by ale mohlo z-
roveň ohrožovati Bulhary ze zadu, když by vysadilo
své vojsko v Burgasu, tak že by Bulhaři byli nucen
ponechati velkou část vojska na ochranu trati Burgas-
Plovdivo a Varna-Ruščuk. Turecko má k účelu tomu
více lodí, než potřehuje, a může v Burgasu v krát-
kém čase vysaditi přes 20.000 vojáků na břeh
chrániti je svým loďstvem. Vojsko to může na nej
kratší cstě dovážeti se z provincie na Černém moři.
Bulhar
Turek
Kruppův
Němec
Turecko
Burgas
Plovdivo
Canelův
12
article
Ukrutně jednaji ti Bulhaři, kteří počitají pr
případ války a Tureckem na pomoc a podporu make-
donských Bulharů. Následek toho by byl, že by s
na makedonské Bulhary vrhli Řekové, Srbové, Al-
banci a ostatní mohamedání a že by je snad úpln
vyhladili. Ukazují na to vraždy, které křesťanské
národnosti v Makedonii dosud navzájem na sob
páchati začínají. V tom případě by se všichni vrhl
na Bulhary a nastalo by tak zuřivé vraždění, ž
Evropa dosud ničeho podobného nevidelal
Kopecký.
Bulhar
Řek
Srba
Kopecká
Turecko
Makedonie
Evropa
13
article
Pověsti a dementl.
Z Cařihradu, 7. řijna. (K. k.) Arménské
listy sdělují, že prý a rménský výbor na-
bídl Portě pro případ války 40.000 dobrovol-
níků a velký peněžitý obnos. — Řecké vy-
slanectví vyvrací v listech kategoricky zprávu.
jakoby bylo Portě nabízelo vojsko. — Proslýchá
se, že předvčerejší ministerská rada, jež konala
se v noci, usnesla se skutečně na čá-
stečné mobilisaci a že včera večer bylo
očekáváno sankeionované jrade. —
Dnes o polednách bude prý před ministerstvem
vojenstvi uspořádán velký tábor lidu, načež
budou prý účastníci demonstrovati před angli-
ckým a francouzským vyslanectvím, jakož i pře
řeckým výslansctvím. — Časopisecké zprávy
o včerejší noční manifestaci jsou nadmíru
přehnány. Manifestace zúčastnilo se jen ně-
kolik set lidí. Proti Bulharům pronášeny byly
jen ojedinělé výkřiky. Dalším manifestucím bylo
zabráněno prudkým deštěm.
Bulhar
Cařihrad
14
article
Anglie odsuzuje převrat.
Anglické časopisectvo všech barev velmi
ostře odsuzuje i Bulharsko, i Rakousko Uhersko.
Z toho je zřejmo, že také anglická vláda po-
stavila se nepříznivě jak proti prohlášení bul
harského carství a nezávislosti, tak proti zabrán
Bosny a Hercegoviny. Co napsal o prvé udá-
losti »Times«, podali jsme včera; dnes citu
jeme, co světový list anglický plše o rakousko-
uherské politice na Balkáně.
»Intrika záboru nelýká se jen Bosny a Herce-
goviny; jdeť mnohem dále a směřuje v kone
konců ku povalení nového režimu v Turecku.
Po mnohá leta Rakousko Uhersko dělalo vše.
seč bylo, aby paralysovalo makedonské reformy
Nyní Mladolurci dobyli takových výsledků, kler
postavily hráz Drangu nach Osten. To postačilo
aby se úřadní Rakousko-Uhersko na ně obulo.
Ale otevřeně bojovati Rakousko-Uhersko nenmí
Proto bude pracovati, aby Mladnturky diskredi-
tovalo v očích všeho moslemského světa. tím.
že je postavilo před dokonanou událost bulhar-
ského převratu. Mezitím, co Rakousko- Uhersko
bude si hráti na protektora Bulharska, Německo,
tajné dohodnuté s Rakousko Uherskem, bude
v Cařihradě dráždit proti Bulharům Turky.«
»Máme,« praví londýnský list, »nevývratné dů-
kazy, že Gešov jednal tak, jak mu
napověděl německý vyslanecv
Cařihradě.«
Dále číeme: »Politika Rakousko-Uherska
je svrchovaně krátkozraká. Balkánský poloostrov
jest nejlepším potřebitelem jeho průmyslu, ale
tři lets makedonského pokoje více by mu pro-
spělo, než všechno makedonské povstání. Al.
jak známo, rakousko-uherská polilika vždycky
byla krátkozraká: ne nadarmo tak snadno s
připravila i o své italské země, i o všeeky pri
vileje v německém spolku. Nyní pak bar. Aehren-
thal je krátkozraký dvojnásob, neveda svojí poli-
tiku samostatně, nýbrž pod přímým říze-
nlm Berlina.
Drang
Osten
Bulhar
Turek
Gešov
Anglie
Bulharsko
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Balkán
Bosna
Turecko
RakouskoUhersko
Uhersko
Německo
Rakousko Uhersko
Cařihrad
Aehren
Berlín
Times
15
article
Hlasy a úsudky listů o událostecl
balkánských.
Hlasy a úsudky listů o událostecl
balkánských.
Anglie.
Z Londýna, 7. října. Lucien Wolf! píše
v »Dally Graphic«: Dříve než zúčastní se Ang ie
mezinárodní konference o nové situaci, vytvořené Ra-
kousko Uherskem a Bulharskem, bude žádati příslušné
kompensace za změny berlínské smlouvy, které jeji
zájmy poškozují, Bude také žádati záruky proti dal-
šímu pozměnění stavu nynějšího. Anglická vláda ne-
může omlouvati činy, které jsou nezákonné a nedají
se hějiti. Poměr mezi Anglií, Rakousko- Uherskem
a Bulharskem, kteréžto dva státy takových činů se
dopustily, bude patrně po delší dobu napjatý. Nevy.
počítatelným činitelem situace nynější je Bulharsko.
Budouci faux pas země této mohl by způsobiti světový
požár.
»Morníng Post« píše: Kroky, které podnikly
Rakousko - Ubersko a Bolharsko, neporušují nutni
evropský mír. Změna právního postavení Bosny a Hler-
cegoviny má význam spíše právnický, než hmotný
Nejbližší otázkou, kterou nutno sí položiti, jest, jak
zjednatí dohodu a pokud možná soulad mezi moc-
nostmi. Nezdá se, že tato nezbytná svornost bude do-
cílena válkou. Nynější nesnáze nutno odstraniti zpo-
sobem diplomatickým.
»Times« píší ostře o provedeném přivtělení Bosny
a Hercegoviny k Rakousko Uhersku a praví, že svolán
kongresu nebylo by v zájmu ani Turecka, ani těch
kteří si přejí zachovati mír, jsouce prosti každéh
egoismu. Anglie musí si přáti, aby zúčastnila se kon
ference, jejíž okruh působnosti jest přesně vymezen
Wolf
Dally Graphic
Anglie
Londýn
Anga
Bulharsko
RakouskoUhersko
Něva
Rakousko
Bosna
Hercegovina
Uhersko
Turecko
Morníng Post
evropský mír
Times
16
article
Anglie nemůže se zúčastniti všeobecné revise berlln
Anglie nemůže se zúčastniti všeobecné revise berlln
ské smlouvy a nemůže se také účastniti dalšího bro
madění nespravedlnosti vůčí Turecku pod jménem od-
škodnění.
»Daily News« vyslovuje se rovněž prol
konferenci.
Egypt.
Z Kahýry, 7. října. Egyptský tisk odsuzuje po
stup Bulharska, Události mají vliv na bursu. Nedo
chází však k žádným projevům.
Francie.
Z Paříše, 7. října. »Eelaire píše: Ve všen
jednání, které předcházele nynějším balkánským udá-
lostem, dávalo Rakousko na jevo svou nezlomnou
životní sílu. Jeho obratná díplomacie, za níž je v zá-
loze dobrá armáda, stála na výši dalekosáhlých zá
měrů. Svob. pán Aehrenthal během několika mál
měsíců vykonal dvakráte podivuhodné dílo. Rakousko
Ubersko dokazuje ve středo Evropy, jaká síla rovno-
váhy, jaká zmírňující energie náleží, k jeho histori-
ckým úkolům. Císař a král František Josef může
s oprávněnou hrdosti pohlížeti na dvě data: 187
a 1908; zdobí jeho korunu pravou slávou.
František Josef
Anglie
Turecko
Egypt
Bulharsko
Francie
Eelaire
Rakousko
Evropa
Daily News
17
article
Něměcko.
Z Kolína, 7. října. (K. k.) »K ö 1 ni sch
Zeitung« poukazuje ua to, že dnešní zprávy o
krisi na Východě znějí příznivě, a že Turacko ne-
bodlá vypovědti válku. Z toho jest putrno, praví se
v telegramu dále, že rozhodující osobnosti nyní
hodlají zachovati umíruěnost a klid. Ať si kdo mysi
o důležitosti všeho vyjednávání a úmiuv mezi moc-
nestmi co chce, avšak těžisko rozhodnatí spočívalo
spočívá v Cařihradě. Proto nemůžeme nežli s rado te
uvitati, že Turecko nedalo se oprávněným pocitem,
že mu bylo ublíženo, pohnouti ke krokům, jež by se
nebyly mohly nijak opět odvolati. Tim ovšem není
ještě otázka bulbarská vyřízena a je na jevě, že
prohlášení Bulharska, královstvím jest prozafím
směrodatné jen pro Bulharsko a že nabude mezi-
národní platnosti teprve uznáním velmoci. Pokud se
to nestalo, jest panovník bulharský králem jenom
oproti Bulharům, kdežto oproti velmocím jenom
knížetem. Ony budou se zahývali poměry, vylvoře-
nýmí bulharským násilným činem a teprve výsledek
jejich porad stane se platným právem. Lze míti za
to, že vyjednávání, při němž půjde o nejrůznější
zájmy, bude miti zcela klidný průběh a zdá se, že
vlastnímu nebezpečí jest ulomeno ostří. V důsledku
posuzování událostí tureckých, jak se zdá, - počítá s
stále s nepředvídanými událostmi. Avšak zprávy, do-
cházející jak z Bulhorska, lak z Turecka, že v žád-
ném z obou těchto států nebyla vyhlášena mobili-
sace, zmenšují obavy.
Bulhar
Kolín
Cařihrad
Turecko
Bulharsko
18
article
Rumnnsko.
Z Bukurešti, 7. října. »Vitorul« promlouvá
v dnelním svém ranním vydání o nedavných událo
slech a praví: Co situaci komplikuje, je konečnt
annexe Rumelie a prohlášení Bulharska krá-
lovstvím výrazy, které mohou vzbuditi kritiku moc-
ností. Konečně není přání Rakousko-Uherska, anekto-
vati Bosnu a Hěrcegovinu, podle toho, aby jednodušilo
situnci v Orientě. Problem spočivá v tom, aby po
znáno bylo stanovisko Turecka: prohlásí válku
anebo vyčká mezinárodního kongresu, který by byí
rovněž velmi delikátním? Dlužno tudíž vyčkati udá-
lostí. Romunsko, které vždycky bylo pokojného
smýšlen, vyčká s pozornosti vážných událostí, které
se odehravají na jeho hranicích.
Bukurešť
Rumelie
Bulharsko
RakouskoUhersko
Bosna
Orient
Turecko
20
article
Z Pelrohradu, 7. října. (K. k.) »Novoje
Vremža« odsuzuje rozhodně prohlášení Bulharska
neodvislým a nazývá krále Ferdinanda zrádcem
slovanských tradicí. Také ostatní listy ká
rají rozhodněji nežli včera prohlášení neodvislosti.
Řeeko.
Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Řecké listy velice
ostře útočí proti Bulharsku a uveřejňují namnoze
klamné zprávy.
Uhersko,
Z Pešti, 7. října. V šecky listy vítají s veli-
kým povděkem vlastnoruční list císařův, při čemž s
zdůrezňuje, že v proklamaci k obyvatelům Bosny
Hercegoviny odůvodňuje se rozšíření suverenity též
odvoláním na nepromlčené právo králů uherských
kteřiž panovali v Bosně jakožto v provincii Ramě
Ze Slovanského klubu byl poslán Ferdinandoví I.
králi bulharskému, nasledující telegram: »Slovanský
klub v Praze pozdravuje historický den svobodnéh
a neodvislého království bulharského. Starosta dr
Černý a sekrelář klubu For m a n.
Ferdinand
Černá
Bulharsko
Cařihrad
Uhersko
Pešť
Bosna Hercegovina
Boseň
Praha
Rama
Novoj Vremža
21
article
Spojení Kréty s Reckem
Spojení Kréty s Reckem
Z Londýna, 7. října. »Reulerov
kaneelář« oznamuje z Kaneje: Události
na Balkáně nezůstanou zde bez následků.
Jak se proslýchá z dobře zpraveného pramene
chyslají Kréťané na dnešni den státní
převrat ve prospěch spojení s Řeckem.
»Agence Havas« oznamuje
z Athén: Telegrafické zprávy z Ka-
neje oznamují, že Kréťané vy
hlásili špojení Kréty s ie
ckem.
Větev za větví upadá z mohutného kdys
kmene říše turecké. Z kmene, do něhož ani
hnutí mladoturecké nedovadlo vlíti dosti mízy
nové. Kreta dnes vyhlásila spoje n
své s Řeckem. Jaký to rozdíl mezi pří-
vtělením Bosny k Rakousku a mezi tímto činem
občanů krétských. Celé proudy krve vylili Kre-
ťané, nežii dosáhli cíle dávných tužeb svých.
Zvláště za povstání jejich v letech šedesátých
naplnilo hrdinství lidu krétského celý svět ob-
divem. A když před nemnoha lety Kréťaná
znovu zbraně se chopili proti staletému utisko-
vateli svému, Řecko vyslalo prince Jiří ho,
aby se vlády nad ostrovem ujal. Ale Turecko
vypovědělo Řecku válku a spojení obou zemí
stejného jazyka a stejného citu bylo nešťastným
výsledkem jejím opět roztrženo. Ne úplně již a
ne na dlouho. Zakročením velmocí udělena
ostrovu samospráva a v čelo jeho postaven týž
řecký prine Jiři jako guvernér. Od té chvíle
vědělo se, že spojení ostrova s královstvím jest
již jen otázkou krátkého času.
Havas
Kréťan
Kret
Jiří
Kréta
Londýn
Balkán
Řecko
Atény
Ka
Bosna
Rakousko
Turecko
22
article
Dnes jest uskutečnéno na ráz a na dobr
již! Kréťané řekli si zajisté a právem — lze-i
roztrhati v zájmu cizovlády pevné a slavné
smlouvy mezinárodní, že právem sebeurčení smí
národ tím spíše roztrhati pouta násilI! Na jihu
otrlé a užaslé Evropy jest dnes o jeden svo-
bodný a šťastný národ vice!
Z Alhén, 7. října. (K. k.) Násled-
kem státního převratu v Bul-
harsku usneslo se krétské oby-
vatelstvo včera prohlásiti se pro
annexi k Řecku. Usnesen
toto bylo dnes prove-
deno. Po celém ostrově byly
řecké úřady dosazeny
do veřejnýeh a obecních
úřadů.
Na tisíce Kréťanů přišlo z ven-
kova do kaneje a projeva-
vali tam své nadšení pro
Řecko.
Pověsť o zavraždění řeckého prince
Konstantina.
R. Z Bukurešti, 7. října. (Zvl. fel.
»N. L.) Z Athén došly zprávy, dle
nichž byl dnes řecký prine Kon-
stantin při manevrech zavra-
žděn čtrnáeti ranami dý kou.
Podrobnosti o potvrzeni zprávy do-
sud scházejí.
Z Vídně, 7. října. Zdejší řecké vy-
slanectví nedostalo dosud žád-
ného potvrzení o zavraž děni
priinee.
Kréťan
Konstantinos
Evropa
Řecko
Bukurešť
Atény
Vídeň
Kon
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. října. (Osnovy jazyko-
vého zákona pro Dalmacii.) Jak jsme
již sdělili, osnova jazykového zákona, předložená
místodržícím Nardelliem důvěrníkům dalmat-
ských poslanců, přiznává také vlaštině právo
zemského jazyka a má se příště úřadovati tum,
kde toho bude třeba, i vlassky. Proto i nápisy
úřadů, určených pro celou zemi, mají býti dvou-
jazyčné. Úřady, podřízené ministerstvu vnitra,
osvěty, spravedlnesti, financí, obchodu, orby a
veřejných prací, jsou ve vnější službě po-
vinny užívati jazyka strany. Ve vnitřní služ-
bě, ve vzájemném dopisování atd., mají užívati
jazyka srbsko-chorvatského. Taktéž při služba
manipulační, vyjma zápisy do pozemkových
obchodních knih, jež se mují díti v jazyku soud-
ního nálezu.
Všechny účty a doklady, jichž je třeba pro
kontrolu, nebo jež jsou určeny pro ústřední vlá-
du, mají se zapisovati, jako dosud vlašsky.
Školské úřady užívají jazyka, v němž se vy-
učuje. Stavební úřady mohou užívati toho zem-
ského jazyka, jenž je z důvodů praktických
vhodnější. Ve službě celní zůstane nadále
v platnosti vlaština. Kvitance a jiné doklady mu-
sejí se však na žádost strany vydávati i srbsky
neb chorvatsky.
Z Pešti, 6. října. (Předložená sankce
uherské volební osnovy.) Andrássova
osnova volební opravy byla již panovníkem před-
běžně schválena. Jo to veliký úspěch koaliční
vlády.Elaborát ministerstva vnitra byl dán již
do tisku a celá předloha bude odevzdána po-
slancům mezi 22. a 26. t. m.
Andrássův
Praha
Dalmacie
Pešť
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Slovinská opera. U zemského Národního di-
vadla v Lublani jsou engažování tito herci a pěvci
pí. Lili Nordgartova, slč. Julie Šipankova
p. Alois Fiala, operní tenor, p. Jos. Arho He ss
operetní tenor, p. Fr. Bohuslav, zpěvní kon ik
p. Bohumil Vlček, první basista a operní režisér,
p. Josef Florian, druhý baryton, slč. Josefinn
Hadrboleova, první operetní subreta a slečn
Mada Peško v a.
+ Přiští sezona v pařížské »Opeře komické-
bude velmi bohatá na novinky, jak oznamuje »Gii
Blas«, jenž interviewoval ředitele Carréa. Budou pro
vedeny následující nové opery francouzské: »Solange-
komická opera o 3 jednáních od Oderesa, hudba o
G. Salvayra, »Songe«, lyrické drama o 3 jednáníc
od Morenda a Ghoudcnsn, budba od Isidora de Lara
»Myrtil«, hudební pohádka od Villeroye a Garniera.
hudba od Garniera, »Chi quito« od Henri Caina.
hudba od Jeana Nougésa, »Leone«, komická opera
od Moutargueila, hudha od Samuela Rousseana.
»Vánoce«, vánoční pohádka o 5 jednáních od
Ferriera, hudba od Erlangera, »Pierre le Véridige«
hudební povídka od Catulla Mendesa, hudba o
Lérouxa, »S láskou neradno žertovati«, hudební ko-
medie od Leloira a Nigonda, hudha od Piernéa
»Macbeth«, lyrické drama o 3 jednáních od Flegs
hudba od Blocha, »Matin de Florěal«, jednoaktové
lyrické drama od Gravolleta, hudba od Samuela
Rousseaua, »Ping Sin«, komická opera od Galleta.
hudba od Marěchala a j. Z cizích oper budou pro
vedeny Straussova aktovka »Noc sv Jana«, Leoniove
opera »Christina« a Leoncavallovi »Komedianti«,
Šipankův
Fiala
Jos
Vlček
Josef Florian
Josefinné Hadrboleův
Blas
G Salvayr
Songe
Laro
Myrtil
Garnier
Cain
Nougésa
Leone
Roussean
Vánoce
Ferrier
Erlanger
Véridige
Macbeth
Bloch
Rousseau
Gallet
Marěchal
Straussův
svatý Jan
Christina
Leoncavallův
Lublaň
Oderes
Lérouxa
Gravollet
slovinský opera
Mada Peška v a . + Přiský sezóna
Morenda
Ghoudcnsn
Catullus Mendes
Matin jít Florěal
Pinga Sina
Leoniove opera
25
article
Hudba.
Hudba.
Zvěvolira Národního divadla. Staré zásoby
reperloiru, nahromaděné zesnulými kapelníky Ce-
chem a Angrem, stále se osvědčují. Tvoří vlastně
dosud pevný kmen operní a naše pořadí her, chce-l
se čím osvěziti, vždy znovu se k nim vrací. Tat
právě vytažena Delibova „Lakmé“, jež poprvé uve-
dena byla na Národní divadlo 30. listopadu 1884
řízením kapelníka Mořice Angra, ve druhém roc
svého věku (kreována v pařižské opeře komické
dubnu 1887) a ještě se nám slibují Nápravníkův „Du
brovský, Pucciniova „Bohéma“, Wagnerovi „Mistř
pěvci“, z domácích Dvořákův „Šelma sedlák““
„Tvrdé palice“ a Fibichova „Nevěsta Messinská“. Jak
patrno, starý důl má bohaté, výdatné žíly
Že sáhlo se po „Lakmé“, je výborný hmat n
šachovnici repertoiru, zvláště při nynějším seskupení
výkonných sil. Mámeť pro partií královnu, s ní
možno vyhráti úspěch trvalý. Při prvém uvedení
měla „Lakmé“ u nás nehodu, že onemocněním sve
představitelky, slč. Laušmannovy, podlomena byla
prvém rozmachu, jenž je pro dílo nejdůležilějším
Později ohjevovala se již jen sporadicky, když přišli
hostě, r. 1887 Alma Fohstroemova, r. 1898 sestry
Delibův
Lakmé
Mořic Angra
Nápravníkův
Pucciniův
Wagner
Mistř
Dvořákův
Fibichův
Fohstroemův
Tata
Zvěvoliro národní divadlo
národní divadlo
26
article
Christmannovy. Lítila se, musila se líbiti pokaždé
A líbl se také nyní, kdy douláme, že zapustí hlubší
kořeny. Neboť je to dílo rozkošné, pravého frarcouz
ského ducha Po „Carmen“ snad z nejkkrasších plodů
francouzské modorní tvorby operní. Chová pravé
skvosty hudební invence, zvláště v lyrice, ač i dra-
matický živel, pokud jej libretlo, spiše půvabná n
velka s dojemnými lyrickými passážemi, nežli napí
navé drazna, vůbec připustí, zachyceno je s plnou
opravdivostí. Ráz a cena dila spočívá v jeho šťastněm
smíšení exotiky s konversněnáím tónem ryzí francouz-
ské opery komické. To dává dílu jeho eleganei
i vzinach, jeho lehkou gracii i strhávající pathetič-
nost. účinné kontrasty v jeho koleritu, jenž tu může
zagntvati svižnou, modciní, evropskou notou, tu vy-
volávati vzdálené světy, cizí rozpadávajlci se kul-
tury, nádheru východu, kraje čátaků a ašóků, my-
stiku brahmánství. Delibes umí dodati své hudbě exo-
tický ráz aniž by ji činil těžkou, pompesní, odcizova
nám ji ať již nezvyklostí at učenou dělaností U něho
je vše příroda a barva, živá, lesknoucí se v záři jiz-
ního shuce, sálající jako kolorit Vereščaginových
indik. Při tom plno tu nejčistší, přírozen« plynoucí,
na pravém místě vytryskévající lyriky. Dvojzpěv
Lakmé a Malliky, jemně elzokrajnou barkalorou se
vlnící. Géraldova píseň o fanizui — p. Ant. Vávr
je nám z dob minulých v přednesu jejím vzdušném
a vzlelném nezapomenutelný — melancholický zpěv
Carmen
Delibes
Vereščaginův
Mallika
Géraldův
Antonín
27
article
Lakmě o hlubokých lestch, ve druhém jednání velký
milostný dvojzpěv Géraldův a Lakmě, třetí jednání
skoro celé, loť perly lyriky nejvroucnější, nejpůvab-
nější, opájející něhou a neskonslou harmonií. Ani
tam, kde každý druhý skladatel, zvláště románské
krve, byl by podlehl konvenci a hledání jalové bra
vury míním vyšperkovanou koloraturně balladu
o dceři pariově, také stručně zvanou „zvonkovou“
Dolibos nepodlehl a vytvořil bealladu stejně virtuosni
jako produševnělou a původní. Uvědomíme-li si ješte
jednotlivosti, jako je velebný zpěv brahmánův, hemži-
vé scény tržní, sbory Indů, vroucí vášní rozechvělá
promluva za žebráka přestrojeného Nilakanthy k dce-
ři, kterou miluje nejněžněji při veškeré tvrdosti fa-
natika, skvostné tance, pochod anglických vojáků
atd., vše co nejduchaplněji instrumentováno, či zase
mistrně hrdlu zpěváků přizpůsobeno: tu věru vysoko
ceniti musíme dílo i skladatele, který, bohužel, záhy,
v plném rozkvělu tvůrčích sil, smrtí urván byl svěmu
národu.
Provedení mohlo se tentokráte opříti zvláště
o dva výborné výkony, Nilakanthův a Lakmě. Vy-
nikl-li představitel prvnějšího, p. Marko Vuško-
vič, především skvělostí svého hlasu a dramatickou
vášní podání, představitelka titulní role nadchla umě-
leckou harmonií celku. Pan Vuškovič neovládá ješt
vždy materiál svůj do všech podrobností: v prvých
výstupech trochu distonoval. Ale výkon jeho stoup
druhým jednáním a dovedl uchvátiti jak ohněm vý-
razu, tak mužnou lahodou a neobvčejnou zvukovou
sytostí svého kovového barytonu. Paní Marja Bo-
gucká je nádherná Lakmě. Poetická a krásná, vý-
razná a dojemná, při tom pravá mistryně zpěvu. Vlr-
tuoska, klerá však pro bravuru nezapomena nikdr
Vuškovič
Marja Bo
28
article
duši umřní. Vše jest prodchnuto životem, horoucí
a pravdivým, vrozenou elegancí a půvabem, citem
hluboké, vibrující duše, poesií. S pokrokem, jejž za-
jisté pěvkyně při své inteligenci učiní velmi rychlev
ovládání českého slova, scéna naše získá v ní svoj
ozdobu. Vyspělé umění pí. Bogucké utvrdí úspěch
díla, jež stane se repertoárním, jakmile nebude od-
kázáno na vystupování hostí. Tenorista p. Lebeda
zhostil se úlohy Gérarda přes její obliže hladce.
Kdyby výraz byl lehčí, vzdušnější, hra i vzhled sviž-
nější, získal by solidní jeho výkon nemálo. Takto
nás oba představitelé anglických důstojníků nepře-
svědčili mnoho o fešáctví britské armády, které v l-
brettu akcenfováno je s francouzskou lebkomyslností.
ač ani p Širovi nelze upříti po stránce hudební do-
bré zapadnutí v celek, což dařilo se i ostatním epi-
sodám, jako na př. sl. Černochově, jež dobře se
uplatňuje svým milým způsobem. Malliku zpívala sl.
Horvátova, vynasnažujic se, seč síly, přiblížiti sev
dvolzpěvu aspoň trochu k onemu ideálu provedení
jehož památku zanechaly tu sestry Chrisimannovy
jež ovšem měly výhodu v stejnorodosti hlasův a úžas-
ném drillu Nová výprava vyniká slohovostí, nemén
nádhernou, než přosnou. V tom sryslu poduřilys
i tance p. Visausimu výborně.
Lebeda
Gérard
Širov
Černochův
Horvátův
Chrisimannův
29
article
+ Beseda měšťanská v Praze. V sobotu 10. t. m.
koná se první koncertní večer zimního období
určen ku poctě 75letých narozenin mistra J. R. Roz-
košného. V pečlivě upraveném programu, jenž vy-
kazuje v prvním oddělení vesměs díla oslavencova,
laskavě účinkovati se uvolili: slečna Míla Suchán-
kova, mladistvá umělkyně a žákyně paní Danzerové
člena Nár. divadla, přednese melodram »Růže« n
slova Karla Kádnera; koncertní pěvec p. Březin
zapěje píseň »Má Hanička« a »Romanci«: České
dechové trio (pp. O. Drož, B. Kunz a V. Hrubeš) za
hrají »Legendy«, Fantasii z opery »Svatojanské
proudy« a p. Drož solovou »Romanci« pro sngtický
roh. Kapela c. k. pěšího pluku č. 11 předvede přede
hry k operám »Svatojanské proudy« a »Stoja«. —
Druhé oddělení je hudební produkce skladeb různých
skladatelů. Koncertní večer koná se při stolech; za-
čátek o 8. hod. večer.
+ Z České Filharmonis. Dnes o 8. hod. več
zahájeny budou obvyklé čtvrteční koncerty v Nár
domě na Král. Vinohradech. Pořad skládá se z těchto
čísel: 1. Smelana: Ouv. k op. »Tajemství«. 2 Rím
skij Korsakov: »Capriccio espsgnol«. 3. Sibelins
Valse triste. 4. Saint-Sačna: Alžírská snita. 5. Dvo-
řák: »V přírodě«. 6. Nachéz: Cigánské tance pro
housle (přednese p. Antonín Maixner). 7. Fibich
»Vesna«. 8. Goldmark: Entr“ akt z op. »Sábsk
královna«. Řídí kapelník p. Jan Elsnic. Vstupenky
po 60 h, rodinný lístek 1 K 60 h (3 osoby) prodá
vaji se od 7 hod. u pokladny.
Roza
Danzer
Kádner
Hanička
O Drož
B Kunz
V Hrubeš
Drož
Král
Korsakov
Maixner
Fibich
Elsnic
Praha
Český Filharmonis
Sibelins Vals
SaintSačno
národní . divadlo
Český dechový trio
národní dům
slečna Míl Suchán
Sábsk královna
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
enl
— Mezinárodní sjezd pre ošelfování choromysl
ných. Z Vídně, 7. října. (K. k.) Dopoledne zahájen
okázale za hojného účastenství III, mezinárodní sjezd
Vídeň
31
article
pro ošetrování choromyslných. Z ciziny účastní se
vynikající delegáti. Předseda prof. Obersteiner, vítaje
přitomné, poukázal mezi jiným, že jde o problém
všeobecného významu, při němž mají se dostati ke
slovu zástupcové nejrůznějších oborů povolání. Císaii
zaslán holdovací telegram.
= Na oslavu 225letého trvání města Filadelfie
a Gmanti wnu položen tam včera za velkého úča-
stenství obyvatelstva základní kámen k pomníku F
D. Pastoriusa, vůdce prvních německých přistěhovalců.
= Panika v synagoze. Z Marmarošského Sigelu
se sděluje: Z osob, zraněných při nedělní punice
v synagoze, podlchly čtyři svěmu zranění
= Plavby Lloydu. Z Terstu, 7. října. (K. k.
Následující Lloydové parníky odpluly: „Semiramis“
3. t. m. z Alexandrie do Terslu, „Markýz Bacquehem
4. t. m. z Port Saidu do Terstu, „Amphitrite“ 5. t. m
z Brindisi do Terstu, lloydový parník „India“ připlu
3. t. m. z Rěky do Livorna.
Zeměliesení. V poslední době docházejí časl
zprávy o lebkých otřosech země v Uhrách. Včera
naslaly silné olřesy v komitátu čikošském a země-
třesení pocítěno také v celém Rumunsku i ve vý-
chodní Haliči. Seistografické pěřístroje ve Vídni
v Terstu zemětřesení přesně zaznamenaly. Z Čikoš-
ské Seredy, 7. října. (K. k. uh.) Včera v 10. 45
hod. večer byly v celém čikošském komitátu pocítěny
tři silné otřesy. Některé stěny dostaly
trhliny. Jinak nebyla však způsobena žádní
škoda. — Z Pešti, 7. října. (K. k.) V Brašově, v děn-
děšském sv. Mikuláši a Kezdi-Vašarhelu bylo pocitěno
včera v 11 hodin silné zemětřesení. Nebyla způso-
hena žádná škoda. — Z Bukurešti, 7. října.
profesor
Obersteiner
D Pastorius
Lloyd
Lloydová
Bacquehem
Mikuláš
Filadelfie
Terst
Alexandrie
Terslo
Port Said
Brindisi
Indio
Rěky
Livorno
Uhry
Rumunsko
Halič
Vídeň
Pešť
Brašov
Bukurešť
KezdiVašarhel
32
article
(K. k.) Skoro po celé zemi bylo o půlnoci pocítěno
dosti prudké zemětřesení, potrvavší 10 vteřin. —
Ze Lvova, 7. října. (K. k.) Ve Lvově, Tarnopoli.
Podvoločisce, Brodech, Zborově a jiných místech v
východní Haliči bylo minulé noci před dvanáctou
hodinou pocítěno lehké vlnité zemětřesení, kter
trvalo několik vteřin. — Z Vídně, 7. října. (K. k.)
Seismografické přístroje ústředního ústavu pro me-
teorologii a geodynamiku zaznamenaly včera večen
zemětřesení ve vzdálenosti asi 800 km. Začálek
10. hod. 41 min. 39 vteř, největší rozkyv o 10. hod.
44 min., konec po 10. hodině. — Z Terstu, 7. října.
Seismografické přístroje c. k. námořní observatoř
zaznamenaly včera odpoledne blízké zemětřesení. Po-
čátek ve 4 hod. 8 min. 9 vt., maximální rozkyv 12
mm ve 4 hod. 8 min. 50 vt., konec ve 4 hod. 10 min
38 vt. odpoledne.
= Ospalý výhybkár. Z Aradu, 7. října. (K. k.
uh.) Výhybkář Szabo, který je vinen železničnín
neštěstím u Pečky, byl dnes dopraven do vězení
Přiznal se, že usnul a v rozespalosti postavil ná-
hodou výbybku špatně.
= Velký požár v Novém Yorku. Z Nového
Yorku, 7. října. Ve zdejší italské čtvrti vypukl včera
hrozný požár, jemuž padlo za oběť jedenác
lidských životů. Sest osob bylo zraněno.
Szaba
Lvov
Tarnopoli
Brod
Zborov
Halič
Vídeň
Terst
Arad
Pečky
Nový York
ústav pro Iteorologie
km
mm
33
title
Politické zprávy zahraničné.
34
article
V Praze. 7. ríjna.
V Praze. 7. ríjna.
Rusko a zábor Bosny.
V poslední době rakouští oficiosové pustili
do oběhu tvrzení, že mezi Ruskem a Rakousko-
Uherskem stala se již rok před berlínským kon-
gresem dohoda v Zákupech, podle které Bosna
Hercegovina mují připadnouti Rakousko-
Uhersku. Z toho vyvozováno, že Rusku nezbývá,
než po prohlášení záboru pěkně mlčet.
Avšuk Rusové uvádějí toto tvrzení na pra-
vou míru. »Novoje Vremja« píše:
Třicet let tomu, ruská diplomacie dala s
chytit na udici spolku tři elsařů. A co že?
Hr. Andrássy, jenž si v Zákupech vybojoval
Turecké Chorvatsko a čásť bosenského území,
žádal potom za celou Hercegovinu, že prý se
ve svém zákupském memorandu »přepsal«.
A když Rusko přinuceno bylo začíti s Turky
vojnu, týž hr. Andrássy místo toho, aby pod-
poroval naše spravedlivé požadavky, jak se za-
vázal zákupskou dohodou, pospišil si a jmeno-
val rakousko-uherským vyslancem v Cařihradě
hr. Zichya, prudkého turkofila. Zbabělost tehdej-
šího rakousko-uherského zahraničného ministra
byla tak veliká, že bar. Langenau, rak. -uherský
vyslanec v Petrohradě, důtklivě prosil kn. Gor-
čakova, aby do výpovědi války nedával zminky
o tom, že slovanské zájmy vyžadují
ochrany Ruska, sice že Rakousko- Uhersko
odepře dostáti na sebe vzatým závazkům.«
List, opravuje takto historii rakousko-uher-
ského záboru Bosny a Hercegoviny, prohlašuje
za nepravdu, že by A. P. Izvolský byl dal
v Buchlově souhlas k annexi.
Toto tvrzení objevilo se nejprve v »Berli
ner Tageblattu«.
Belgicko-holandské sblížení.
Události na Východě prospěly silně shlížen
tomuto, protože ukázaly, jak málo ceníe
Rus
Andrássy
Izvolský
Buchlův
Praha
Rusko
Bosna
Rakousko
Uhersko
Zákupy
Hradec
Chorvatsko
Cařihrad
Petrohrad
Bosna a Hercegovina
východ
Bosna Hercegovina
Novoj Vremja