1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtěk 8. října 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list,
předelácí ne
v Praze v admlnislranl
sa čtvrt 1 . . . .
. . 6 K —
s dvojí čenářkou
na n 1t. . . . 7 R sn
veslisnkách: 2 K n0k
na měšíe . . -
Pošten:
na měsie . . . . . . k co
na čtvrt leta
s drojí zárilkon
na malníe
trt
Praha
R sn
5
article
A to má býti spravedlivá volebni
oprava pro Cechy ?!
A to má býti spravedlivá volebni
oprava pro Cechy ?!
Na Balkáně vyletěly dva dávno připra-
veně podkopy dynamitové, jimiž berlínská
smlouva roztrhána za nejkrásnějšího evrop-
ského míru náhle v cáry. — Přirozeně
všechna pozornost naší veřejnosti tímto pře-
kvapením dalekosáhlým odvrácena na chvíli
od našich domácích trudův a zápasů tam
k dalekému jihu slovanskému. Avšak: když
odvracíme hlavu od líhy své a nasloucháme
napjatě zvěstem z Bosny, Srbska a Bulhar
ska, nemizí z ní přes to nikterak starost
o náš vezdejší osud, o náš zejtřek, i tá-
žeme se, zdali a jaký účinek budou míti
dnešní ty velké dějinné převraty na jihu
slovanském na vývoj vnitřní politiky ra-
kouské a tím na příští osud národa našeho?
Slované a Rumuni uherští trnou před
vyvstávajícími stíny ošemetné volební »re
formy« Andrássovy, kterou mají býti trvale
stlačeni do bezmocné menšiny na sněmu
uherském.
A my Čechové stojíme před volebn
opravou Beckovou pro sněm královstv
českého, která není sice dosud úřadně vy
hlášena, avšak jejíž podstatný obsah, duch
i směr již vystupuje z nárysův německých
listův dosti zřetelně a určitě.
Bez mála půl století sténáme pod bez
příkladnými křivdami oktrovovaného nám
volebního řádu Schmerlingova, jehož zabo-
řilá nespravedlivost uznána nejen v slavných
královských poselstvích, ale i od samých
Němcův a vlad nám nepřátelských. Ale přes
to udrželo se to »neudržitelné« haraburdí
feudální v plné své kráse po dnešní den.
Bulhar
Slovan
Rumun
Čecho
Beckův
Schmerlingův
Němcův
Cecha
Balkán
Bosna
Srbsko
6
article
Pravíme: feudální haraburdí nejhoršího drubu
pod sluncem: neboť nejen dělilo obyvatelstvo
země libovolně na více méně oprávněné
kasty, ale k této sociální nerovnosti a křivdě
přičiňovalo ještě feudální nerovnost a
nespravedlivost národní, olupujíc
národ náš nekalou geometrií okresů voleb-
ních o náležitou mu před bohem i před
lidmi většinu na sněmu českém a ve vy
boru zemském. Od r. 1883 (za Taaffa) sice
pozbyli němečtí centralisté většiny na sněmu,
ale nám, domorodému národu českému,
sídlícímu v této zemi i dle nepříznivého nám
úřadního sčítání počtem 63%, ve skutečnosti
však bezpečně plnými dvěma třetinami, totiž
silou 4 milionů proti 2 milionům Němců —
nám nedopřána napořád ve sněmu an
prostá nadpoloviční většina.
nýbrž zůstali jsme odkázáni na milosta
vratkou pomoc nenárodní konservativní
šlechty, která nejednou v dobách nejkritič-
tějších na povel vlád vídeňských nás opustila
a s Němci za jeden řemen táhla. Majíce
spravedlivý nárok na zastoupení nejméně
63 procent, nemáme podnes na sněmu
českém než zastoupení 40procentní. O plných
23 procent jsme volebním řádem Schmer
lingovým ošizeni. —
Nuže zdaž konečně předloha volební
opravy Beckovy vyvrací z kořene toto ne-
slýchané bezpráví?
Taaff
Němec
7
article
Zdaž odstraňuje tu ničím neomluvitelnou
a se základním zákonem státním (»všichni
občané jsou si před zákonem rovni«) číro
nesrovnatelnou monstrositu, kde 56 držitelů
fideikomisů, platících všeho všudy
2,680 000 daní, volí ze sebe 16 poslancův.
takže připadá 1 poslanec na 3k, voliče a na
167.000 K daní přímých, — kde v kurii
velkostatků nesvěřenských 507 voličův, pla-
ticích úhrnem 4,365 594 K, volí úhrnem —
54 poslancův, takže připadá jeden poslanec
sotva na 10 voličů a na 80.844 K daní pří-
mých; — kdežto v kurii měst, čitají-
cích na půl druha milionu obyvatel, platících
ke 13 milionům daní, připadá (287) jeden
poslanec průměrně na 15.850 lidí a na
339244 K daní přímých: na venkově však,
čítajícím přes 4 miliony duší a platícím nad
24 miliony přímých daní, připadá (při 79
poslancích) jeden poslanec dokonce teprve
na 55 943 obyvatel a na 307.922 korun
dani
Rozkotává baron Beck svou volební
opravou (za níž ovšem stojí též oba češt
ministři), konečně tyto do nebes volající
hříchy proti rozumu i spravedlnosti? Praví
snad velkostatkářům: Pánové, nahlédnete
přece, že váš privilej n a 70 poslanc ův
pro pouhých 563 voličův, platící c
jednu osminu přímých dan
všeho obyvatelstva nelze ve dvacá-
tém století naprosto uhájit a udržet, slevte
tedy moudře dokud je čas? —
Ani ho nenapadá: Naopak první
snahou, prvním heslem jeho bylo kdyz
přikročoval k práci: udržel, zacho va
toto naprosto neomluviteln
nadpráví velkostatkářům, resp
šlechtě v plné neztenčené síle
čímž ovšem, jak prokážeme dále, bylo by
rozhodnuto o osudu našeho spra
vedlivého nároku aspoň na prostou
většinu ve sněmu vlasti naší ve smyslu zá
porném.
Beck
8
article
Celý vtíp Beckovy reformy záleží v tom
že po příkladě Gautschově značně ro
množuje počet sněmovníkův, aby nám
hojností tou, s dovolením, oslepil a — po
škodě — vytřel zrak.
Dosud čítá sněm český 240 poslanců
mezi nimiž my Čechové nemáme než svých
98 zástupců, takže nám schází do pouhé
nadpoloviční většiny 23 hlasův, o něž musíme
prositi »neutrální« pány konservativní velko
statkáře. Baron Beck rozhojňuje počeť sně-
movníků na 330 hlav, což má nám patrně
imponovat jako důkaz úcty, již chová vláda
k významu sněmu království českého,
Než přihlédněme, jak při tom pamatoval
na naše právo? Velkostatkářům tedy
zůstane jich privilej 70 hlasů, fideikomisn
velkostatkáři budou i na dále volit svých
16 poslanců, za to však volební sbor ne-
svěřenských velkostatkářů voliti bude svých
54 v sedmi krajových oborách tak, aby
Němci měli zabezpečeno svých darovaných
21 mandátů, konservativní Čecho-
Němci však opět svých posavadních 33
mandátů.
Tolikéž privilej 4 katolických hierarchů
na sněmě potrvá a pouze ve virilním zastou-
pení vysokých škol nastane změna ta, ž
k zástupcům universit české a německé při-
bude ještě po zástupci české a německé
techniky.
Zbývalo nyní bar. Beckovi rozděliti
ostatních 252 mandátů mezi oba národy
v zemi. Ježto nás Čechů jest 63 procent.
Němců však toliko 37 v zemi (dle úřadníh
sčítání !), slušelo nám Čechům přiřknouti
nejméně 158, Němcům však nejvýše
94 mandáty. A jak to zatím dle zpráv ně-
meckých rozdělil spravedlivý Šalomoun Beck
za souhlasu českých našich ministrů?
Beckův
Gautschův
Čecho
Baron Beck
Němec
Šalomoun Beck
9
article
Rozměřil a rozsoudil to tak, že nám
navrhuje: za města 55, za obchodní
komory 8, za venkov 53, za zemědělskou
radu 10 a za kurii nepoplatníků 25
mandátů. — Němcům však: za města jejich
39, za obchodní komory 7 (l), za venkov 31.
za zemědělskou radu německou 6 a za jejich
korii nepoplatníků 18 zástupcův!! Úhrnem
tedy nám Čechům zvolených zástupců 151.
Němcům však 101.
Nás tedy při nejmenším zkracuje
o 7 mandátův, jež Němcům ne
spravedlivě přidává. Poněvadž všal
Němci mohou na svých 21 ústaváckých
velkostatkářů ve všech otázkách národních
spolehat, jak denně vidíme až do té ob-
strukce, činila by skutečná moc
síla Němců na sněmu s jejich oběma
virilisty 103 + 21 = 124 hlasův, kdežto naše
by se obmezovala na našich 151 + 2 = 153
hlasův. A to má slouti spravedlivé zastou
pení pro národ náš? My, 63procentní většina
v zemi zůstaneme na sněmu vlasti své opět
v nehodné nás menšině sotva 46 procent
(přesně 457). tak že nám bude schá-
zeti i jen do pouhé prosté většiny nad
poloviční (která činí 166 hlasův) stále 13
hlasův, o něž bylo by nám doprošovali se
tu velkostatkářů, tu hierarchie. —
I Beckova vláda drží se tedy zásady
Nedopustit za žádnou cenu če
ský lid ke většině své na sněmu
českém. A tento úmysl zračí se pak téz
v návrhu na změnu zřízení zemského, dle
níž má sněm český býti po přání Němeů
rozdělen v německou, českou
velkostatkářskou kurii volební
pro veškeré volby sněmovny, tedy i pro
volby do zemského výboru, kde nám vy-
hraženo 5, Němcům 3 a velkostatkářům dva
mandáty, takže nemáme v něm než pouhou
rovnost hlasů proti Němcům a velkostatká
řům a jsme závislí na rozhodnutí nejvyššího
zemského maršálka. Tážeme se všech ne
odvislých našincův: Můžeme a smíme s ta-
kovouto volební opravou za vděk vzlti ?l
Němec
Čecho
Beckův
obchodní komora 7
10
title
Převrat na Balkáně
Balkán
11
article
Annexe Bosny a Hercegoviny.
Annexe Bosny a Hercegoviny.
Vyhlášení annexe v Bosně
a Hercegovině.
Ze Sarajeva, 7. října. (K. k.) V 8 hodin
ráno byla zde a ve všech městech země ve
řejně vyvěšena císařská proklamac
k obyvatelům Bosny a Hereegoviny
Veřejné budovy jsou ozdobeny prapory. Starosta
svolal obecní radu ke schůzi. Prohlášení bylo
úřady, starešiny a veřejnými vyvolávači v cele
zemi současně uveřejněno a vojsku bylo sdělen
náčelníky oddilů. Bude upuštěno od zvláštníek
úřadních oslav. Městské obyvatelstvo a rol
nictvo přijalo velkou událost klidně. Ne
došlo zatím k žádným demon
strací m.
Rakouská nota Turecku.
Z Cařihradu, 6. řijna. (K. k.) Rakousko
uherský velvyslanec markrabě Pallaviecin
odevzdal dnes odpoledne Portě notu tohoto
znění
Vyklizení sandžaku novopazarského.
»Když Rakousko-Uhersko uzavřelo dne 21
dubna 1879 s Portou smlouvu o provedení XXV
článku smlouvy berlínské ve příčino
sandžaku novopazarského, bylo si vědomo těsn
solidarity zájmů, jež mezi jiným se projevovala
oněmi ustanoveními smlouvy, jež navrhují, aby
v jistých - místech byly umístěny posádky ra-
kousko-uherské a otomanské. Úmyslu, vede
ného touto přátelskou operací vojska r
kousko-uherského a otomanského bylo do sa-
ženo. Podařilo se nám udržeti pořáde
a zajistiti mir evropský, jejž by ně
jaká konflagrace v těchto územích byla ohro
zila, v okamžiku, kdy Turecko bylo následky
války oslabeno.
Třicet roků následovavších po podepsá
smlouvy, poskytlo Turecku času se
zotaviti. Politické hnutí, jež zvlášt
nyní v Turecku se ukazuje, nasvědčuje, ž
ottomanský stát sílí a že se tím zá-
klady tíée upevňujl.
Pallaviecin
Bosna a Hercegovina
Boseň
Sarajevo
Bosna
Turecko
Cařihrad
Rakousko
RakouskoUhersko
12
article
Rakousko-Uhersko dalo před ne-
dávnem Turecku důkaz svých blahovolných
mírumilovných úmyslů, prohlásivš i, že je
ochotno pojati do smlouvy o př-
pojení dráhy Uvac-Mitrovice klau-
suli, že říše od nynějška nebud
již používati svého práva udržo
vati vojsko na jiných mistec
sandžaku bez předchozího doho-
nutí s Portou.
Dnes, kdy zahájení nové éry po
litické v Cařihradé se zdá býti vel mi
dobrou předzvěstí pro budoucnos
Turecka, Rakousko-Uhersko doufá, že Porte
samé se podaří udržeti v sandža ku
pořádek a takto v krajinách těch plni
úkol, jejž vykonávala dosud součinnost obou
Rakousko-Uhersko neváhá
prohlásiti, že se vzdává pro
budoucnost uplatňování práv.
jež mu uděluje smlouva ve
přlčině sandžaku. Pokud jde
o vojsko rakousko-uherské,
obdrželo toto rozkaz, aby
opustilo mlsta, ve kterých
leželo posádkou.
Rakousko tmto vysoce významným činem
soudi, že nejen podává Portě eklatantní důk az
své důvěry a svých upřímně přátelskýeh
citů, nýbrž co nejformálněji vyvr a
tím zároveň pověsti, připisu jíe
mu sobecké ambice a choutky p
ú zel m
O annezi Bosny a Hercegoviny.
Jako je jisto, že Rakousko- Uher
sko nemá již úmyslu apelovati na ustanoven
smlouvy cařihradské ve příčině sandžaku, tl
s druhé strany má povinnost ob
jasniti své stanovisko ve příčin
ostatních otázek v této smlo uv
vytčených.
Port
Rakousko
Uhersko
Turecko
RakouskoUhersko
Bosna a Hercegovina
Uhry
13
article
Rakousko-Uhersko vykonalo poslán
udělené mu berlínskou smlou vou
v Bosně a v Hercegovině ke blahu
obyvatelstva tamějšího a zároveň též v zájmu
Turecka. Skutečně umožnila Turecku jen situaee
ufvořená berlinskou smiouvou v Bošně a v Her
cegovině a Rakousko-Uherskem stabilně udržo
vaná, aby svou silu sousiředil
k ochraně teritorialní imtegrity
říše.
Bosna a Hercegovina vyšinuly
dnes, díky pilně práci správy rakonsko-uherské
na vysoký stupeň bmotné a duševní kultury
Zdá se ledy, že přišel okamžik, aby zahá
jené dílo bylo korunováno a aby těmte
provinciím bylo poskylnuto dobrodiní nuto-
nomního a ústavního režimu, obyvatel
stvem žádaného. Rakousko-Uhersko musl však
aby své šlechetné úmysly uskutečnilo, postaven
obou provincil přesně upraviti a zjednati účin
nou záruku proti nebezpečím, jež by mohl
ohroziti stabilitu režimu roku 1878 zavedeného
Rakousko Uhersko spatřuje se tudíž pře
nezbytnou nutnost! vyprostiti s
z výhrad, v cařihradské smlouv
obsažených a pokud jde o Bosnu
Hercegovinu, dosíci své dřívějš
volnosti akce.
Domnívá se, že poměr mezi Rakousko-
Uherskem a Tureckem, nezávislý na nejiste
situaci v Bosně, Hercegovině a sandžaku, z lská
definitivní a normální situsei, jakou chce z
Rakousko
Uhersko
Boseň
Hercegovina
Turecko
Bosna
Rakousko Uhersko
Bosna Hercegovina
15
article
vésti.«
Dojem noty u Porty
Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Ačkoliv se
očekávalo odevzdání rakousko-uherské noly,
způsobilo objevení se rakousko-uherského vele-
vyslance markraběte Pallaviceina n
Portě patrným dojmem. Hlavní obsah a Tu
recku přátelský tón noty staly se v minister-
ských kruzíeh brzo známými a živě se o nieh
rokovalo. Brzy potom konala se porada komise.
Tureckým novinářům bylo odepřeno oznámi
obsah noty, ježlo prozatím nestalo se žádné
usnesení. Mladoturecký výbor prohlašuje, že se
prozatím nezabývá otázkou bosenskou, nýbr
výhradně bulharskou proklamací
poněvadž se lze obávati od ni zá
pletky v Makedonii. Také správci ture
ckého tisku obávají se jejlho vlivu na so-
luňský obvod.
Port
Cařihrad
Makedonie
16
article
Nastávající změny ve správě
Bosny a Hercegoviny
Nová, třeti součásíka mocnářství habsbu
ského, Bosna a Hercegovina, má od okupaee
v r. 1878 vojenskou správu. V čele zemské
správy slojí velící generál jako che
zemské správy, jemuž pro civilní věcí stojí p
boku tak zv. civilný adlatu s. Přivtélení
okupovaných zemí k mocnářství a ohlášen
úslavní zřízení bude míti za přímý následel
i změnu ve státní správě.
Dle informace »Vaterl.« do Sarajev
bude vyslán c. a k. mistodržitel, jemuž
bude dána zvláštní plná moc. Právomoc zemské
vlády bosenské bude rozšířena a mistodržite
nebude podřízen společnému ministerstvu finanee
nýbrž ministerstvu vnějšlch věcl
Jako prvý bosenský místodržitel jmenuje se br
Jan Zichy
Naproti této zprávě dochézi nás z Vídn
opáčně sdělení, jímž objasňuje se do jisté mirs
všeobecný zmatek zpráv. Sdělení to zní:
»Zpráva »Vaterlandu« na první pohle
zdála se podezřelou, poněvadž jest naprostc
nemyslitelno, že by maďarská vláda přistoupil
na zřízení funkce, která by měla titul řišského
místodržitele. Učinili jsme proto dotaz na ml
stě nejkompetentnějším, odkud došla
tato odpověď: »Všechno jest vymyšleno nebo
dáno do veřejnosti se strany i nte re s o v a né.
Vaterl
Zich
Bosna
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Sarajevo
17
article
Zatím zůstane vše, jak bylo. Náš podklad jest
nezměněn. Jest to zákon z roku 1880 (podle
kterého spravují se záležitosti bosensko herce
govské říšským ministrem financi). Taková roz-
hodnuti nemohou se státi bez souhlasu obou
vlád. Touto dobou není však pranic chystáno
Po nějaké době ukáže se snad potřeba neb
možnost opatření podobných. Dnešní zpráva
»Vaterlanídu« postrádá však veškeré podstaty.
jak pokud se týče systému, tak pokud se týče
osob. «
Novopazarská dráha.
Rakousko odvolává z limského územ
v novopazarském sandžaku své posádky, jež
tam ležely od r. 1879. Z toho vznikla d -
mněnka, že Rakousko upustilo také od úmyslu.
vystavěti novopazarským sandžakem dráhu, je
by spojila železniční siť bosenskou a Mitrovieí
Domněnku tu zaznamenala i berlínská » Vos
Zeitung«.
Z ministerstva vnějších věe
se dnes tento názor dementuje.
V dementi se praví: Máme zatím koncesi
abychom mohli provésti předběžné práce, sp
jené se zamýšlenou stavbou spojovací dráhy
Další koncese, týkající se opatření kapitálu atd.
spadají do budoucnosti a tvoří zatím jen »ote-
vřenou otázku«. Turecký ministr veřejných prae
podá ostatně, jak je ve Vídni již známo, ture-
ckému parlamentu předlohu, týkající se tétc
dráby.
Rakousko
Vídeň
Vos Zeitung
18
article
Válečná nálada v Srbsku.
Z Bělehradu, 7. října. (Zvl. tel. »N. L
Ohromení ve všech kruzlch oby
vatelstva nad annexí Bosny a He
cegoviny jest nepopsatelno Táž ko-
sternace panuje ve všech městech, zejmén
v Šabei, Kragujevci a ve Valje vu.
V Šabci srotily se zástupy lidu
provolávajíce »hanbu« Rakousku
a zpívaly starou revoluční píseň »Drin
voda lodna« z doby knížete Micha la.
V protidynastických kruzích se poukazuje
na to, že za Obrenovičů taková národn
katastrofa nebyla možna. Návratem Karaďordě
vičů přernšeny byly prý styky se všemi evrop
skými kabinety a následky toho se nyní jenl
Ani jedno srbské vyslanectví ne
oznámilo v čas blIzkou anne xi.
Miadší členové jihoslovanského klubu ž
dají povstání všech Srbů a vpád do
Bosny. Největší konsternace jest v mi
nisterstvu války. Pro mobilisaci není
potřebných příprav. Také- munic
pro nová děla doposud nedosla
srbská srmáda následkem nepo
řádků v posledních pěti létech j
značně desorgani so vá n a,
Sp. Z Bělehradu, 7. října. (Pův. teleg
»Nár. Listů«.) Srbská vláda protesto-
vala u států, podepsavších berlín-
skou smlonvu, proti annexi Bosnya
Hercegoviny. Suěmovna je svolán
k mimořádnému zasedání na pozejtří
Král vrátil se dnes z manévrů
Pašič sestaví konliční vládu z
všech politických stran
Sp. Z Bělehradu, 7. října. (Pův. tel.
„N. L.“) Přes dva tisíce gymnasistů
demonstrovalo dnes po bělo-
hradských ulicích a před pomníkem
knížete Michajla proti annexi Bosny
a Hercegoviny. Zástup žáků pod srb-
skými prapory osvědčil sympatie
tureckým vyslanectvím, ústavnému
Turecku a Mladoturkům provoláním
„Živila svobodná Bosna!“ Z vysla-
nectva žáci dostali darem ture-
cký prapor s půlměsíce m.
Valja
Micha
Srba
Král
Michajl
Srbsko
Bělehrad
Bosna
Šabei
Kragujevac
Šabac
Rakousko
Drina
Bosna a Hercegovina
Turecko
19
article
Potom zpívajíce obstoupili pomník
s prapory a zvláštní výbor za před-
sednictví spisovatele Nušiče zahájil
zapisování dobrovolníků
pro případ vojny. Dosud jich
zapsáno 5000 jen v Bělehradě. Král
vrátil se do hlavního města dnes
v poledne a odpoledne konferoval
s Pašičem a vůdci politických stran.
Bělehradští židé španělského
jazyka věnují státu několik milionů
dinarů, aby se připravil na každou
eventualitu. — „Samouprava“ a
ostatní všecky noviny protestují
rázně proti annexi.
Z Berlína, 7. října. Zdejší listy oznamuj
ke včerejším výtržnostem v Srbs ko
že všichni řečníci, kteří mhluvili s balkonu Ná
rodního divadla, byli svorni v tom, že Srba ke
nesmí annexi Bosny připustiti, l
neudali, jak se to má státi. Všeobecně pře-
vládá dojem, že Srbsko chce toliko u p
zorniti velmoce na svou nes p
kojenost.
Nušič
Pašič
Srba
Bělehrad
Berlín
Bosna
Srbsko
20
article
Z Bělehradu, 7. října (Zvl. tlgr. »N L
Dnes bude předsevzata rekonstrukee ka-
binetu Milovanovičova. V novém par-
lamentě budou zastoupeny všecky strany. Tvoříeí
se ministerstvo prohlašuje se již dnes z
válečný kabinet. Král Petr vrátil se ne-
předvídaně z manévrů do Běle-
hradu. Dnes večer konala se v královském
konaku veliká porada, která roz-
hodne o válce nebo mlru. Této porady
zúčastnili se vedle vojenských rádců také ve-
škeři ministří a vůdcové všech stran. Má se
všeobecně za to, že válka jest neo-
vratitelna, pakliže Rakousko za
mitne zůčastniti se zamýšleného
evropského kongresu. Důstojiníci
odsouzení a suspendovaní pro
aféru Kragujevičovu dostali právě
milosta vrátili se do služby.
V drobném prodejti
ranní číslo o solé . . . sa e
odpolední . . . . . . . ss 2h
Ve filialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 4b
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a inserty přijímá sdmlnl-
strace v Marianské ulici č.s.
Tam nachánají se těš rečakee
Glskárna a expedice „Národních Listá-
Rukopísy se nevraceji
Milovanovičův
Petr
Bělehrad
Rakousko
Bělahrad
národní Listat
21
article
Poláci o annexl.
Klerikálný »Glos Nar.« vítá přivtělen
Bosny a Hercegoviny. Poláci — praví — ne-
mají nijakého důvodu, aby vystupovali proti
annexi. Naopak, musíma se snažiti, aby obe
provincie byly co nejúžeji spojeny s Rakou-
skem, ježto takovým způsobem počet s lo-
vanského obyvatelstva v říši značně
se rozmnoží. Polská delegace jest však povinna
bdíti nad tím, aby Bosna a Hercegovina obdr-
žely co nejširší samosprávu a sněm s obšírnou
zákonodárnou pravomocí. Byloť by divnou ano-
malii, aby se i Turecko těšilo ústavě, ale zba-
veny ji byly turecké provincie, odebrané Tu-
recku ve jmeno civilisacel
Chorvaté o annexi.
Hlavní orgán chorvatsko-srbské koalice,
»Obzor«, poznamenává ku předběžné zprávě
o přivtělení obsazených zemí: . . . Víme už
s jistotou, že Bosna a Hercegovina nebudou
sloučeny s Chorvatskem, jak by mělo býti v při-
padě annexe. Nejednou jsme již ukázali, ž
o přivtělení rozhodne Rakousko-Uhersko v do-
rozumění se signstárnými mocnostmi a že Chor-
vaté a Srbové nemohou annexi ani uspíšiti, ani
oddáliti. Ale Srbové a Chorvaté v Bosně i na
celém jihu mocnářství mohou žádati dvojí:
aby se ve věech oněch zemích vládi
ústavně a aby se v případé annexe spojily
v jedno těleso. To jsou dva základní požadavky
pro případ annexe, které chorvatsko-srbská ko-
alice hájí a hájila ve svém programu. Od to-
hoto požadavku koalice nemůže upustiti a její
zástupci v delegacích budou v tom smyslu také
mluviti a jednati. Víme, že naše požadavky na-
budou splněny hned, ale musíme dháti, aby nás
r. 1917 (nové vyrovnání rak.-uherské) nezastal
roztříštěné a nepřipravené, jako dnes.
Polák
Glos
Chorvat
Srba
Bosna a Hercegovina
Turecko
Chorvatsko
RakouskoUhersko
Boseň
22
article
Orgán pokrokovců »Pokret« miní, že
nesplní-li se hlavní požadavek chorvatské koslice,
aby se Bosna a Hercegovina přivtělily k Chor-
vatsku, musí se Chorvatsku dostati odškodnění
jiným způsobem. To se může státi jen tím, ž
se k Chorvatsku připojí Dalmacie, která po
právu beztoho patři ke království chorvatskému.
»Agr. Tegbl.« podotýká k tomuto požadavku
chorvatských pokrokovců, že by bylo pro Da-
macii osudné, kdyby se spojila s Chorvatskem,
dokud není upraven jeho poměr k Uhrám
jeho ústavní práva smí slspati kterýkoli bán.
jejž peštská vláda pošle do Zahřeba na utlačo-
vání chorvatského národa.
Turecký tisk o Bosně i Bulharsku.
Z Cařihradn, 7. října. (K. k.) »Ikdam« tvrdí,
že včerejší ministerská rada usnesla se n
protestu v záležitosti bosenské ota zky
že příslušná nota bude dnes podána rakousko-
uherskému velvyslanectví.
»Jeni Gazetta« tvrdi, že Rakousko-
Úhersko ponuklo Bulharsko ku pro-
klamaci a za to že si reservo valo Bosnu
List však napomíná ke klidu, aby nebyla ohrožena
ústava.
Všechny turecké listy zabývají se bul-
harskou a některé také bosenskou aférou, Většina
turackých listů uveřejňuje více nebo méně správn
výklady z rakousko uherské noty, týkajicí se Bosny.
aniž však ukazuje na její ton, který jest Turecku
příznivý.
»Ikdam« uveřejňuje interview s ministrem za-
hraničních záležitosti, který pravil, že přívtěl e n
Bosny odporuje berlínské smlouv.
Gazett
Bosna a Hercegovina
Chor
Chorvatsko
Dalmacie
Uhry
Boseň
Bulharsko
Ikdam
Rakousko
Bosna
23
article
Porta protestovala proti přivtělení, jakož
i proti bulharské proklamaci a navrhla pr
řešení obon otázek kongres mocnost
Bulharsko naprosto nepotřebovalo prý prohlá siti n-
odvislost. Anglie, Francie a Rusko neschvalují jednání
Bulharska. Tevfik paša ujišťuje, že obě otazky budou
na kongresu dobrým způsobem rozřešeny. Na olázku.
zda může dojíti k válce, odpověděl Tevfik, že Porta
není naladěna válečně, ale že by se ovše
bránila. Diplomatické jednání Porty jest velmi správné.
Otomani musí zachovávati klid.
Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Kdežto většina tu-
rackých listů vyhýbá se přímým nájezdům na
Rakousko-Uhersko, přináší »Servetti Funun
jenž vždy píše výstředně, nepřímý útok, v němi
aniž by Rakousko-Uhersko jmenoval, dovozuje, že
možno uškoditi tomu, kdo poštval Bulharsko, Porta
nemusí ničeho odpověděti, avšak národ může dát
odpověď a to tím, že bude boykotovati zboží, lodi
poštu toho, jenž Bulharsko poštval. Bulharsko možno
poškoditi celní válkou. V druhém čiánku proti Bul-
harsku se praví, že od národa, jenž povraždil většinu
svých státníků, nebylo lze ničeho jiného očekávati.
List »Millet«, podávaje dějepisné vzpominky.
chauvinisticky přimlouvá se za obezřetnou politiku.
»Levant Herald« přináší rozmluvu s vele-
vyslancem markrabětem Pallavicinem. Vele-
vyslanac odůvodňovál stanovisko Rakousko Uherska.
Taktéž »Tanin« přináší interview s týmž vele-
vyslancem a kromě toho rozhovor s velevyslancem
sv. p. Marschallem, který prohlasil, že Tureck
ničeho neztrácí opatřením Rakousko-Uherska. »Tannn
zaznamenává pověst, že ruský velevyslanec Zin-
věv prohlásil včera, že v náhradu za to měla by
býti rozřešena otázka dardanelská, pochybuje
však se zřetelem na Anglii, že toto ruské přání bud
splněno.
Port
Tevfik paša
Tevfik
Otomani
Millet
Herald
Pallavicin
Vele
Marschall
Zina
Bulharsko
Anglie
Francie
Rusko
Cařihrad
RakouskoUhersko
Rakousko Uhersko
24
article
Turecký protest proti Bulharsku.
Turecký protest proti Bulharsku.
Z Cařihradu, 7. října. Proti proklamaen
krále Ferdinanda o neodvislosti a povýšení
knížectví bulharského na království zaslala Porta
všem signatárním moenostem prostřednictvím
svých velvyslanců
protestní notu,
sepsanou v ministerské radě.
která konala se v noci s úterka
na středu-
V notě té se praví, že všechny
signatární mocnosti se žádají.
aby svolaly konferenci buď d
Berlína neb Paříže a zde roz-
hodly o způsobu, jakým by bal-
kánská krise byla rozřešena.
aniž by tím důstojnost a váž
nost Turecka utrpěla Kdyby
žádost za svolání konference
měla býti zamítnuta, pak pře-
jimá Evropa veškeru zodpo-
vědnest za to, co dále díti se
Ferdinand
Port
Bulharsko
Cařihrad
Berlín
Paříž
Turecko
Evropa