ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8800da50-762f-11dc-a4de-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 80, work 1, person 51, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtěk 8. října 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 277.
4 article
Na ranní a odpol. list, předelácí ne v Praze v admlnislranl sa čtvrt 1 . . . . . . 6 K — s dvojí čenářkou na n 1t. . . . 7 R sn veslisnkách: 2 K n0k na měšíe . . - Pošten: na měsie . . . . . . k co na čtvrt leta s drojí zárilkon na malníe trt
Praha R sn
5 article A to má býti spravedlivá volebni oprava pro Cechy ?!
A to má býti spravedlivá volebni oprava pro Cechy ?! Na Balkáně vyletěly dva dávno připra- veně podkopy dynamitové, jimiž berlínská smlouva roztrhána za nejkrásnějšího evrop- ského míru náhle v cáry. — Přirozeně všechna pozornost naší veřejnosti tímto pře- kvapením dalekosáhlým odvrácena na chvíli od našich domácích trudův a zápasů tam k dalekému jihu slovanskému. Avšak: když odvracíme hlavu od líhy své a nasloucháme napjatě zvěstem z Bosny, Srbska a Bulhar ska, nemizí z ní přes to nikterak starost o náš vezdejší osud, o náš zejtřek, i tá- žeme se, zdali a jaký účinek budou míti dnešní ty velké dějinné převraty na jihu slovanském na vývoj vnitřní politiky ra- kouské a tím na příští osud národa našeho? Slované a Rumuni uherští trnou před vyvstávajícími stíny ošemetné volební »re formy« Andrássovy, kterou mají býti trvale stlačeni do bezmocné menšiny na sněmu uherském. A my Čechové stojíme před volebn opravou Beckovou pro sněm královstv českého, která není sice dosud úřadně vy hlášena, avšak jejíž podstatný obsah, duch i směr již vystupuje z nárysův německých listův dosti zřetelně a určitě. Bez mála půl století sténáme pod bez příkladnými křivdami oktrovovaného nám volebního řádu Schmerlingova, jehož zabo- řilá nespravedlivost uznána nejen v slavných královských poselstvích, ale i od samých Němcův a vlad nám nepřátelských. Ale přes to udrželo se to »neudržitelné« haraburdí feudální v plné své kráse po dnešní den.
Bulhar Slovan Rumun Čecho Beckův Schmerlingův Němcův Cecha Balkán Bosna Srbsko
6 article
Pravíme: feudální haraburdí nejhoršího drubu pod sluncem: neboť nejen dělilo obyvatelstvo země libovolně na více méně oprávněné kasty, ale k této sociální nerovnosti a křivdě přičiňovalo ještě feudální nerovnost a nespravedlivost národní, olupujíc národ náš nekalou geometrií okresů voleb- ních o náležitou mu před bohem i před lidmi většinu na sněmu českém a ve vy boru zemském. Od r. 1883 (za Taaffa) sice pozbyli němečtí centralisté většiny na sněmu, ale nám, domorodému národu českému, sídlícímu v této zemi i dle nepříznivého nám úřadního sčítání počtem 63%, ve skutečnosti však bezpečně plnými dvěma třetinami, totiž silou 4 milionů proti 2 milionům Němců — nám nedopřána napořád ve sněmu an prostá nadpoloviční většina. nýbrž zůstali jsme odkázáni na milosta vratkou pomoc nenárodní konservativní šlechty, která nejednou v dobách nejkritič- tějších na povel vlád vídeňských nás opustila a s Němci za jeden řemen táhla. Majíce spravedlivý nárok na zastoupení nejméně 63 procent, nemáme podnes na sněmu českém než zastoupení 40procentní. O plných 23 procent jsme volebním řádem Schmer lingovým ošizeni. — Nuže zdaž konečně předloha volební opravy Beckovy vyvrací z kořene toto ne- slýchané bezpráví?
Taaff Němec
7 article
Zdaž odstraňuje tu ničím neomluvitelnou a se základním zákonem státním (»všichni občané jsou si před zákonem rovni«) číro nesrovnatelnou monstrositu, kde 56 držitelů fideikomisů, platících všeho všudy 2,680 000 daní, volí ze sebe 16 poslancův. takže připadá 1 poslanec na 3k, voliče a na 167.000 K daní přímých, — kde v kurii velkostatků nesvěřenských 507 voličův, pla- ticích úhrnem 4,365 594 K, volí úhrnem — 54 poslancův, takže připadá jeden poslanec sotva na 10 voličů a na 80.844 K daní pří- mých; — kdežto v kurii měst, čitají- cích na půl druha milionu obyvatel, platících ke 13 milionům daní, připadá (287) jeden poslanec průměrně na 15.850 lidí a na 339244 K daní přímých: na venkově však, čítajícím přes 4 miliony duší a platícím nad 24 miliony přímých daní, připadá (při 79 poslancích) jeden poslanec dokonce teprve na 55 943 obyvatel a na 307.922 korun dani Rozkotává baron Beck svou volební opravou (za níž ovšem stojí též oba češt ministři), konečně tyto do nebes volající hříchy proti rozumu i spravedlnosti? Praví snad velkostatkářům: Pánové, nahlédnete přece, že váš privilej n a 70 poslanc ův pro pouhých 563 voličův, platící c jednu osminu přímých dan všeho obyvatelstva nelze ve dvacá- tém století naprosto uhájit a udržet, slevte tedy moudře dokud je čas? — Ani ho nenapadá: Naopak první snahou, prvním heslem jeho bylo kdyz přikročoval k práci: udržel, zacho va toto naprosto neomluviteln nadpráví velkostatkářům, resp šlechtě v plné neztenčené síle čímž ovšem, jak prokážeme dále, bylo by rozhodnuto o osudu našeho spra vedlivého nároku aspoň na prostou většinu ve sněmu vlasti naší ve smyslu zá porném.
Beck
8 article
Celý vtíp Beckovy reformy záleží v tom že po příkladě Gautschově značně ro množuje počet sněmovníkův, aby nám hojností tou, s dovolením, oslepil a — po škodě — vytřel zrak. Dosud čítá sněm český 240 poslanců mezi nimiž my Čechové nemáme než svých 98 zástupců, takže nám schází do pouhé nadpoloviční většiny 23 hlasův, o něž musíme prositi »neutrální« pány konservativní velko statkáře. Baron Beck rozhojňuje počeť sně- movníků na 330 hlav, což má nám patrně imponovat jako důkaz úcty, již chová vláda k významu sněmu království českého, Než přihlédněme, jak při tom pamatoval na naše právo? Velkostatkářům tedy zůstane jich privilej 70 hlasů, fideikomisn velkostatkáři budou i na dále volit svých 16 poslanců, za to však volební sbor ne- svěřenských velkostatkářů voliti bude svých 54 v sedmi krajových oborách tak, aby Němci měli zabezpečeno svých darovaných 21 mandátů, konservativní Čecho- Němci však opět svých posavadních 33 mandátů. Tolikéž privilej 4 katolických hierarchů na sněmě potrvá a pouze ve virilním zastou- pení vysokých škol nastane změna ta, ž k zástupcům universit české a německé při- bude ještě po zástupci české a německé techniky. Zbývalo nyní bar. Beckovi rozděliti ostatních 252 mandátů mezi oba národy v zemi. Ježto nás Čechů jest 63 procent. Němců však toliko 37 v zemi (dle úřadníh sčítání !), slušelo nám Čechům přiřknouti nejméně 158, Němcům však nejvýše 94 mandáty. A jak to zatím dle zpráv ně- meckých rozdělil spravedlivý Šalomoun Beck za souhlasu českých našich ministrů?
Beckův Gautschův Čecho Baron Beck Němec Šalomoun Beck
9 article
Rozměřil a rozsoudil to tak, že nám navrhuje: za města 55, za obchodní komory 8, za venkov 53, za zemědělskou radu 10 a za kurii nepoplatníků 25 mandátů. — Němcům však: za města jejich 39, za obchodní komory 7 (l), za venkov 31. za zemědělskou radu německou 6 a za jejich korii nepoplatníků 18 zástupcův!! Úhrnem tedy nám Čechům zvolených zástupců 151. Němcům však 101. Nás tedy při nejmenším zkracuje o 7 mandátův, jež Němcům ne spravedlivě přidává. Poněvadž všal Němci mohou na svých 21 ústaváckých velkostatkářů ve všech otázkách národních spolehat, jak denně vidíme až do té ob- strukce, činila by skutečná moc síla Němců na sněmu s jejich oběma virilisty 103 + 21 = 124 hlasův, kdežto naše by se obmezovala na našich 151 + 2 = 153 hlasův. A to má slouti spravedlivé zastou pení pro národ náš? My, 63procentní většina v zemi zůstaneme na sněmu vlasti své opět v nehodné nás menšině sotva 46 procent (přesně 457). tak že nám bude schá- zeti i jen do pouhé prosté většiny nad poloviční (která činí 166 hlasův) stále 13 hlasův, o něž bylo by nám doprošovali se tu velkostatkářů, tu hierarchie. — I Beckova vláda drží se tedy zásady Nedopustit za žádnou cenu če ský lid ke většině své na sněmu českém. A tento úmysl zračí se pak téz v návrhu na změnu zřízení zemského, dle níž má sněm český býti po přání Němeů rozdělen v německou, českou velkostatkářskou kurii volební pro veškeré volby sněmovny, tedy i pro volby do zemského výboru, kde nám vy- hraženo 5, Němcům 3 a velkostatkářům dva mandáty, takže nemáme v něm než pouhou rovnost hlasů proti Němcům a velkostatká řům a jsme závislí na rozhodnutí nejvyššího zemského maršálka. Tážeme se všech ne odvislých našincův: Můžeme a smíme s ta- kovouto volební opravou za vděk vzlti ?l
Němec Čecho Beckův obchodní komora 7
10 title
Převrat na Balkáně
Balkán
11 article Annexe Bosny a Hercegoviny.
Annexe Bosny a Hercegoviny. Vyhlášení annexe v Bosně a Hercegovině. Ze Sarajeva, 7. října. (K. k.) V 8 hodin ráno byla zde a ve všech městech země ve řejně vyvěšena císařská proklamac k obyvatelům Bosny a Hereegoviny Veřejné budovy jsou ozdobeny prapory. Starosta svolal obecní radu ke schůzi. Prohlášení bylo úřady, starešiny a veřejnými vyvolávači v cele zemi současně uveřejněno a vojsku bylo sdělen náčelníky oddilů. Bude upuštěno od zvláštníek úřadních oslav. Městské obyvatelstvo a rol nictvo přijalo velkou událost klidně. Ne došlo zatím k žádným demon strací m. Rakouská nota Turecku. Z Cařihradu, 6. řijna. (K. k.) Rakousko uherský velvyslanec markrabě Pallaviecin odevzdal dnes odpoledne Portě notu tohoto znění Vyklizení sandžaku novopazarského. »Když Rakousko-Uhersko uzavřelo dne 21 dubna 1879 s Portou smlouvu o provedení XXV článku smlouvy berlínské ve příčino sandžaku novopazarského, bylo si vědomo těsn solidarity zájmů, jež mezi jiným se projevovala oněmi ustanoveními smlouvy, jež navrhují, aby v jistých - místech byly umístěny posádky ra- kousko-uherské a otomanské. Úmyslu, vede ného touto přátelskou operací vojska r kousko-uherského a otomanského bylo do sa- ženo. Podařilo se nám udržeti pořáde a zajistiti mir evropský, jejž by ně jaká konflagrace v těchto územích byla ohro zila, v okamžiku, kdy Turecko bylo následky války oslabeno. Třicet roků následovavších po podepsá smlouvy, poskytlo Turecku času se zotaviti. Politické hnutí, jež zvlášt nyní v Turecku se ukazuje, nasvědčuje, ž ottomanský stát sílí a že se tím zá- klady tíée upevňujl.
Pallaviecin Bosna a Hercegovina Boseň Sarajevo Bosna Turecko Cařihrad Rakousko RakouskoUhersko
12 article
Rakousko-Uhersko dalo před ne- dávnem Turecku důkaz svých blahovolných mírumilovných úmyslů, prohlásivš i, že je ochotno pojati do smlouvy o př- pojení dráhy Uvac-Mitrovice klau- suli, že říše od nynějška nebud již používati svého práva udržo vati vojsko na jiných mistec sandžaku bez předchozího doho- nutí s Portou. Dnes, kdy zahájení nové éry po litické v Cařihradé se zdá býti vel mi dobrou předzvěstí pro budoucnos Turecka, Rakousko-Uhersko doufá, že Porte samé se podaří udržeti v sandža ku pořádek a takto v krajinách těch plni úkol, jejž vykonávala dosud součinnost obou Rakousko-Uhersko neváhá prohlásiti, že se vzdává pro budoucnost uplatňování práv. jež mu uděluje smlouva ve přlčině sandžaku. Pokud jde o vojsko rakousko-uherské, obdrželo toto rozkaz, aby opustilo mlsta, ve kterých leželo posádkou. Rakousko tmto vysoce významným činem soudi, že nejen podává Portě eklatantní důk az své důvěry a svých upřímně přátelskýeh citů, nýbrž co nejformálněji vyvr a tím zároveň pověsti, připisu jíe mu sobecké ambice a choutky p ú zel m O annezi Bosny a Hercegoviny. Jako je jisto, že Rakousko- Uher sko nemá již úmyslu apelovati na ustanoven smlouvy cařihradské ve příčině sandžaku, tl s druhé strany má povinnost ob jasniti své stanovisko ve příčin ostatních otázek v této smlo uv vytčených.
Port Rakousko Uhersko Turecko RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Uhry
13 article
Rakousko-Uhersko vykonalo poslán udělené mu berlínskou smlou vou v Bosně a v Hercegovině ke blahu obyvatelstva tamějšího a zároveň též v zájmu Turecka. Skutečně umožnila Turecku jen situaee ufvořená berlinskou smiouvou v Bošně a v Her cegovině a Rakousko-Uherskem stabilně udržo vaná, aby svou silu sousiředil k ochraně teritorialní imtegrity říše. Bosna a Hercegovina vyšinuly dnes, díky pilně práci správy rakonsko-uherské na vysoký stupeň bmotné a duševní kultury Zdá se ledy, že přišel okamžik, aby zahá jené dílo bylo korunováno a aby těmte provinciím bylo poskylnuto dobrodiní nuto- nomního a ústavního režimu, obyvatel stvem žádaného. Rakousko-Uhersko musl však aby své šlechetné úmysly uskutečnilo, postaven obou provincil přesně upraviti a zjednati účin nou záruku proti nebezpečím, jež by mohl ohroziti stabilitu režimu roku 1878 zavedeného Rakousko Uhersko spatřuje se tudíž pře nezbytnou nutnost! vyprostiti s z výhrad, v cařihradské smlouv obsažených a pokud jde o Bosnu Hercegovinu, dosíci své dřívějš volnosti akce. Domnívá se, že poměr mezi Rakousko- Uherskem a Tureckem, nezávislý na nejiste situaci v Bosně, Hercegovině a sandžaku, z lská definitivní a normální situsei, jakou chce z
Rakousko Uhersko Boseň Hercegovina Turecko Bosna Rakousko Uhersko Bosna Hercegovina
15 article
vésti.« Dojem noty u Porty Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Ačkoliv se očekávalo odevzdání rakousko-uherské noly, způsobilo objevení se rakousko-uherského vele- vyslance markraběte Pallaviceina n Portě patrným dojmem. Hlavní obsah a Tu recku přátelský tón noty staly se v minister- ských kruzíeh brzo známými a živě se o nieh rokovalo. Brzy potom konala se porada komise. Tureckým novinářům bylo odepřeno oznámi obsah noty, ježlo prozatím nestalo se žádné usnesení. Mladoturecký výbor prohlašuje, že se prozatím nezabývá otázkou bosenskou, nýbr výhradně bulharskou proklamací poněvadž se lze obávati od ni zá pletky v Makedonii. Také správci ture ckého tisku obávají se jejlho vlivu na so- luňský obvod.
Port Cařihrad Makedonie
16 article
Nastávající změny ve správě Bosny a Hercegoviny Nová, třeti součásíka mocnářství habsbu ského, Bosna a Hercegovina, má od okupaee v r. 1878 vojenskou správu. V čele zemské správy slojí velící generál jako che zemské správy, jemuž pro civilní věcí stojí p boku tak zv. civilný adlatu s. Přivtélení okupovaných zemí k mocnářství a ohlášen úslavní zřízení bude míti za přímý následel i změnu ve státní správě. Dle informace »Vaterl.« do Sarajev bude vyslán c. a k. mistodržitel, jemuž bude dána zvláštní plná moc. Právomoc zemské vlády bosenské bude rozšířena a mistodržite nebude podřízen společnému ministerstvu finanee nýbrž ministerstvu vnějšlch věcl Jako prvý bosenský místodržitel jmenuje se br Jan Zichy Naproti této zprávě dochézi nás z Vídn opáčně sdělení, jímž objasňuje se do jisté mirs všeobecný zmatek zpráv. Sdělení to zní: »Zpráva »Vaterlandu« na první pohle zdála se podezřelou, poněvadž jest naprostc nemyslitelno, že by maďarská vláda přistoupil na zřízení funkce, která by měla titul řišského místodržitele. Učinili jsme proto dotaz na ml stě nejkompetentnějším, odkud došla tato odpověď: »Všechno jest vymyšleno nebo dáno do veřejnosti se strany i nte re s o v a né.
Vaterl Zich Bosna Hercegovina Bosna a Hercegovina Sarajevo
17 article
Zatím zůstane vše, jak bylo. Náš podklad jest nezměněn. Jest to zákon z roku 1880 (podle kterého spravují se záležitosti bosensko herce govské říšským ministrem financi). Taková roz- hodnuti nemohou se státi bez souhlasu obou vlád. Touto dobou není však pranic chystáno Po nějaké době ukáže se snad potřeba neb možnost opatření podobných. Dnešní zpráva »Vaterlanídu« postrádá však veškeré podstaty. jak pokud se týče systému, tak pokud se týče osob. « Novopazarská dráha. Rakousko odvolává z limského územ v novopazarském sandžaku své posádky, jež tam ležely od r. 1879. Z toho vznikla d - mněnka, že Rakousko upustilo také od úmyslu. vystavěti novopazarským sandžakem dráhu, je by spojila železniční siť bosenskou a Mitrovieí Domněnku tu zaznamenala i berlínská » Vos Zeitung«. Z ministerstva vnějších věe se dnes tento názor dementuje. V dementi se praví: Máme zatím koncesi abychom mohli provésti předběžné práce, sp jené se zamýšlenou stavbou spojovací dráhy Další koncese, týkající se opatření kapitálu atd. spadají do budoucnosti a tvoří zatím jen »ote- vřenou otázku«. Turecký ministr veřejných prae podá ostatně, jak je ve Vídni již známo, ture- ckému parlamentu předlohu, týkající se tétc dráby.
Rakousko Vídeň Vos Zeitung
18 article
Válečná nálada v Srbsku. Z Bělehradu, 7. října. (Zvl. tel. »N. L Ohromení ve všech kruzlch oby vatelstva nad annexí Bosny a He cegoviny jest nepopsatelno Táž ko- sternace panuje ve všech městech, zejmén v Šabei, Kragujevci a ve Valje vu. V Šabci srotily se zástupy lidu provolávajíce »hanbu« Rakousku a zpívaly starou revoluční píseň »Drin voda lodna« z doby knížete Micha la. V protidynastických kruzích se poukazuje na to, že za Obrenovičů taková národn katastrofa nebyla možna. Návratem Karaďordě vičů přernšeny byly prý styky se všemi evrop skými kabinety a následky toho se nyní jenl Ani jedno srbské vyslanectví ne oznámilo v čas blIzkou anne xi. Miadší členové jihoslovanského klubu ž dají povstání všech Srbů a vpád do Bosny. Největší konsternace jest v mi nisterstvu války. Pro mobilisaci není potřebných příprav. Také- munic pro nová děla doposud nedosla srbská srmáda následkem nepo řádků v posledních pěti létech j značně desorgani so vá n a, Sp. Z Bělehradu, 7. října. (Pův. teleg »Nár. Listů«.) Srbská vláda protesto- vala u států, podepsavších berlín- skou smlonvu, proti annexi Bosnya Hercegoviny. Suěmovna je svolán k mimořádnému zasedání na pozejtří Král vrátil se dnes z manévrů Pašič sestaví konliční vládu z všech politických stran Sp. Z Bělehradu, 7. října. (Pův. tel. „N. L.“) Přes dva tisíce gymnasistů demonstrovalo dnes po bělo- hradských ulicích a před pomníkem knížete Michajla proti annexi Bosny a Hercegoviny. Zástup žáků pod srb- skými prapory osvědčil sympatie tureckým vyslanectvím, ústavnému Turecku a Mladoturkům provoláním „Živila svobodná Bosna!“ Z vysla- nectva žáci dostali darem ture- cký prapor s půlměsíce m.
Valja Micha Srba Král Michajl Srbsko Bělehrad Bosna Šabei Kragujevac Šabac Rakousko Drina Bosna a Hercegovina Turecko
19 article
Potom zpívajíce obstoupili pomník s prapory a zvláštní výbor za před- sednictví spisovatele Nušiče zahájil zapisování dobrovolníků pro případ vojny. Dosud jich zapsáno 5000 jen v Bělehradě. Král vrátil se do hlavního města dnes v poledne a odpoledne konferoval s Pašičem a vůdci politických stran. Bělehradští židé španělského jazyka věnují státu několik milionů dinarů, aby se připravil na každou eventualitu. — „Samouprava“ a ostatní všecky noviny protestují rázně proti annexi. Z Berlína, 7. října. Zdejší listy oznamuj ke včerejším výtržnostem v Srbs ko že všichni řečníci, kteří mhluvili s balkonu Ná rodního divadla, byli svorni v tom, že Srba ke nesmí annexi Bosny připustiti, l neudali, jak se to má státi. Všeobecně pře- vládá dojem, že Srbsko chce toliko u p zorniti velmoce na svou nes p kojenost.
Nušič Pašič Srba Bělehrad Berlín Bosna Srbsko
20 article
Z Bělehradu, 7. října (Zvl. tlgr. »N L Dnes bude předsevzata rekonstrukee ka- binetu Milovanovičova. V novém par- lamentě budou zastoupeny všecky strany. Tvoříeí se ministerstvo prohlašuje se již dnes z válečný kabinet. Král Petr vrátil se ne- předvídaně z manévrů do Běle- hradu. Dnes večer konala se v královském konaku veliká porada, která roz- hodne o válce nebo mlru. Této porady zúčastnili se vedle vojenských rádců také ve- škeři ministří a vůdcové všech stran. Má se všeobecně za to, že válka jest neo- vratitelna, pakliže Rakousko za mitne zůčastniti se zamýšleného evropského kongresu. Důstojiníci odsouzení a suspendovaní pro aféru Kragujevičovu dostali právě milosta vrátili se do služby. V drobném prodejti ranní číslo o solé . . . sa e odpolední . . . . . . . ss 2h Ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4b Inseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijímá sdmlnl- strace v Marianské ulici č.s. Tam nachánají se těš rečakee Glskárna a expedice „Národních Listá- Rukopísy se nevraceji
Milovanovičův Petr Bělehrad Rakousko Bělahrad národní Listat
21 article
Poláci o annexl. Klerikálný »Glos Nar.« vítá přivtělen Bosny a Hercegoviny. Poláci — praví — ne- mají nijakého důvodu, aby vystupovali proti annexi. Naopak, musíma se snažiti, aby obe provincie byly co nejúžeji spojeny s Rakou- skem, ježto takovým způsobem počet s lo- vanského obyvatelstva v říši značně se rozmnoží. Polská delegace jest však povinna bdíti nad tím, aby Bosna a Hercegovina obdr- žely co nejširší samosprávu a sněm s obšírnou zákonodárnou pravomocí. Byloť by divnou ano- malii, aby se i Turecko těšilo ústavě, ale zba- veny ji byly turecké provincie, odebrané Tu- recku ve jmeno civilisacel Chorvaté o annexi. Hlavní orgán chorvatsko-srbské koalice, »Obzor«, poznamenává ku předběžné zprávě o přivtělení obsazených zemí: . . . Víme už s jistotou, že Bosna a Hercegovina nebudou sloučeny s Chorvatskem, jak by mělo býti v při- padě annexe. Nejednou jsme již ukázali, ž o přivtělení rozhodne Rakousko-Uhersko v do- rozumění se signstárnými mocnostmi a že Chor- vaté a Srbové nemohou annexi ani uspíšiti, ani oddáliti. Ale Srbové a Chorvaté v Bosně i na celém jihu mocnářství mohou žádati dvojí: aby se ve věech oněch zemích vládi ústavně a aby se v případé annexe spojily v jedno těleso. To jsou dva základní požadavky pro případ annexe, které chorvatsko-srbská ko- alice hájí a hájila ve svém programu. Od to- hoto požadavku koalice nemůže upustiti a její zástupci v delegacích budou v tom smyslu také mluviti a jednati. Víme, že naše požadavky na- budou splněny hned, ale musíme dháti, aby nás r. 1917 (nové vyrovnání rak.-uherské) nezastal roztříštěné a nepřipravené, jako dnes.
Polák Glos Chorvat Srba Bosna a Hercegovina Turecko Chorvatsko RakouskoUhersko Boseň
22 article
Orgán pokrokovců »Pokret« miní, že nesplní-li se hlavní požadavek chorvatské koslice, aby se Bosna a Hercegovina přivtělily k Chor- vatsku, musí se Chorvatsku dostati odškodnění jiným způsobem. To se může státi jen tím, ž se k Chorvatsku připojí Dalmacie, která po právu beztoho patři ke království chorvatskému. »Agr. Tegbl.« podotýká k tomuto požadavku chorvatských pokrokovců, že by bylo pro Da- macii osudné, kdyby se spojila s Chorvatskem, dokud není upraven jeho poměr k Uhrám jeho ústavní práva smí slspati kterýkoli bán. jejž peštská vláda pošle do Zahřeba na utlačo- vání chorvatského národa. Turecký tisk o Bosně i Bulharsku. Z Cařihradn, 7. října. (K. k.) »Ikdam« tvrdí, že včerejší ministerská rada usnesla se n protestu v záležitosti bosenské ota zky že příslušná nota bude dnes podána rakousko- uherskému velvyslanectví. »Jeni Gazetta« tvrdi, že Rakousko- Úhersko ponuklo Bulharsko ku pro- klamaci a za to že si reservo valo Bosnu List však napomíná ke klidu, aby nebyla ohrožena ústava. Všechny turecké listy zabývají se bul- harskou a některé také bosenskou aférou, Většina turackých listů uveřejňuje více nebo méně správn výklady z rakousko uherské noty, týkajicí se Bosny. aniž však ukazuje na její ton, který jest Turecku příznivý. »Ikdam« uveřejňuje interview s ministrem za- hraničních záležitosti, který pravil, že přívtěl e n Bosny odporuje berlínské smlouv.
Gazett Bosna a Hercegovina Chor Chorvatsko Dalmacie Uhry Boseň Bulharsko Ikdam Rakousko Bosna
23 article
Porta protestovala proti přivtělení, jakož i proti bulharské proklamaci a navrhla pr řešení obon otázek kongres mocnost Bulharsko naprosto nepotřebovalo prý prohlá siti n- odvislost. Anglie, Francie a Rusko neschvalují jednání Bulharska. Tevfik paša ujišťuje, že obě otazky budou na kongresu dobrým způsobem rozřešeny. Na olázku. zda může dojíti k válce, odpověděl Tevfik, že Porta není naladěna válečně, ale že by se ovše bránila. Diplomatické jednání Porty jest velmi správné. Otomani musí zachovávati klid. Z Cařihradu, 7. října. (K. k.) Kdežto většina tu- rackých listů vyhýbá se přímým nájezdům na Rakousko-Uhersko, přináší »Servetti Funun jenž vždy píše výstředně, nepřímý útok, v němi aniž by Rakousko-Uhersko jmenoval, dovozuje, že možno uškoditi tomu, kdo poštval Bulharsko, Porta nemusí ničeho odpověděti, avšak národ může dát odpověď a to tím, že bude boykotovati zboží, lodi poštu toho, jenž Bulharsko poštval. Bulharsko možno poškoditi celní válkou. V druhém čiánku proti Bul- harsku se praví, že od národa, jenž povraždil většinu svých státníků, nebylo lze ničeho jiného očekávati. List »Millet«, podávaje dějepisné vzpominky. chauvinisticky přimlouvá se za obezřetnou politiku. »Levant Herald« přináší rozmluvu s vele- vyslancem markrabětem Pallavicinem. Vele- vyslanac odůvodňovál stanovisko Rakousko Uherska. Taktéž »Tanin« přináší interview s týmž vele- vyslancem a kromě toho rozhovor s velevyslancem sv. p. Marschallem, který prohlasil, že Tureck ničeho neztrácí opatřením Rakousko-Uherska. »Tannn zaznamenává pověst, že ruský velevyslanec Zin- věv prohlásil včera, že v náhradu za to měla by býti rozřešena otázka dardanelská, pochybuje však se zřetelem na Anglii, že toto ruské přání bud splněno.
Port Tevfik paša Tevfik Otomani Millet Herald Pallavicin Vele Marschall Zina Bulharsko Anglie Francie Rusko Cařihrad RakouskoUhersko Rakousko Uhersko
24 article Turecký protest proti Bulharsku.
Turecký protest proti Bulharsku. Z Cařihradu, 7. října. Proti proklamaen krále Ferdinanda o neodvislosti a povýšení knížectví bulharského na království zaslala Porta všem signatárním moenostem prostřednictvím svých velvyslanců protestní notu, sepsanou v ministerské radě. která konala se v noci s úterka na středu- V notě té se praví, že všechny signatární mocnosti se žádají. aby svolaly konferenci buď d Berlína neb Paříže a zde roz- hodly o způsobu, jakým by bal- kánská krise byla rozřešena. aniž by tím důstojnost a váž nost Turecka utrpěla Kdyby žádost za svolání konference měla býti zamítnuta, pak pře- jimá Evropa veškeru zodpo- vědnest za to, co dále díti se
Ferdinand Port Bulharsko Cařihrad Berlín Paříž Turecko Evropa